Hlavní práce5438_xmale05.pdf, 330 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah ů

Obor: Mezinárodní obchod

Vývoj na trhu práce ve SRN od sjednocení

Bakalá ř ská práce

Vypracovala: Eva Maleninská

Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Gabriela Hitzgerová, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj na trhu práce ve SRN od sjednocení“

vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne………. ……….

Podpis

Obsah

ÚVOD... 5

SEZNAM ZKRATEK ... 7

1 TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST ... 8

1.1 TRH PRÁCE... 8

1.2 NEZAMĚSTNANOST... 9

1.2.1 Základní pojmy ... 9

1.2.2 Měření nezaměstnanosti ... 10

1.2.3 Plná zaměstnanost a přirozená nezaměstnanost ... 10

1.2.4 Druhy nezaměstnanosti ... 11

1.2.5 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ... 13

2 TRH PRÁCE VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO ... 15

2.1 SOUČASNÁ SITUACE NA TRHU PRÁCE... 16

2.1.1 Nabídka práce ... 16

2.1.2 Poptávka po práci ... 17

2.1.3 Rozdílná situace v nových a starých spolkových zemích... 18

2.2 BUDOUCÍ VÝVOJ... 20

3 NEZAMĚSTNANOST VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO... 21

3.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI PO SJEDNOCENÍ... 22

3.2 AKTUÁLNÍ STAV NEZAMĚSTNANOSTI... 23

3.2.1 Statistické odlišnosti ... 23

3.2.2 Nejnovější údaje o nezaměstnanosti... 24

3.3 PROBLÉMOVÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE... 24

3.3.1 Mladí lidé ... 25

3.3.2 Starší lidé... 25

3.3.3 Ženy ... 25

3.3.4 Cizinci... 26

3.3.5 Postižení lidé ... 26

3.3.6 Lidé s nízkou úrovní vzdělání ... 26

3.3.7 Dlouhodobě nezaměstnaní lidé ... 27

4 PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI ... 28

4.1 SJEDNOCENÍ N^ĚMECKA... 28

4.2 RECESE... 29

4.3 GLOBALIZACE... 30

4.4 SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VE SPOLEČNOSTI... 30

4.5 SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU... 32

5 DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI ... 33

5.1 INDIVIDUÁLNÍ A SPOLEČENSKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI... 33

5.1.1 Snížení životní úrovně... 34

5.1.2 Zhoršení zdravotního stavu ... 34

5.1.3 Sociální izolace ... 34

5.1.4 Ztráta společenského statusu ... 35

5.1.5 Zátěž rodinných vztahů... 35

5.2 HOSPODÁŘSKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI... 35

5.2.1 Fiskální náklady nezaměstnanosti... 36

5.2.2 Oportunitní náklady nezaměstnanosti ... 37

5.2.3 Náklady na aktivní politiku zaměstnanosti... 37

6 REFORMY NA TRHU PRÁCE ... 39

6.1 AGENDA 2010 ... 39

6.2 HARTZOVY REFORMY... 40

6.2.1 Hartz I ... 40

6.2.2 Hartz II ... 41

6.2.3 Hartz III... 42

6.2.4 Hartz IV ... 42

6.2.5 Účinky Hartzových reforem ... 44

ZÁVĚR ... 47

LITERATURA ... 49

PŘÍLOHY ... 51

Úvod

Poválečné období rozděleného Německa skončilo 2. října 1990 a na mapě se objevil stát, který svým hospodářským potenciálem i počtem obyvatel převyšuje ostatní členy Evropské unie – sjednocená Spolková republika Německo.

V průběhu historie bylo německé území jedním z destabilizačních ohnisek Evropy. Jeho expanzivní snahy byly příčinami mnoha konfliktů v Evropě, ale i rozdrobenosti Německa.

Jednotné Německo existovalo pouze v letech 1871 až 1945. V roce 1990 se německý národ sjednotil podruhé a tvoří silný, ekonomicky vyspělý, národnostně sjednocený a demokratický stát.

Jeho stabilita a hospodářská síla prochází v současnosti náročnou zkouškou. Ta souvisí s vysokou nezaměstnaností, s připojením východních oblastí (NDR, dnes tzv. nové spolkové země), s přistěhovalstvím nejen ze zemí střední a východní Evropy, s hospodářským poklesem a s vysokým státním zadlužováním, od roku 2002 překračuje rozpočtový deficit limit 3 %, stanovený pro země eurozóny.

Nezaměstnanost však není problémem jen německým, ale celoevropským. Národní vlády se všemožně snaží o její snižování. Nezaměstnanost dělá starosti všem občanům a podle studie analytické společnosti GfK Gruppe „Challenges of Europe 2006“ trápí Evropany případná ztráta zaměstnání více než růst cen, úroveň a dostupnost vzdělání či bydlení nebo všeobecná kriminalita v zemi. Čím vyšší nezaměstnanost v zemi, tím jsou větší obavy ze ztráty zaměstnání.

Více než třetina Evropanů považuje nezaměstnanost za nejdůležitější problém hospodářství. Nejvíce obavy z případné nezaměstnanosti tíží Němce, pro 80 % Němců je nezaměstnanost největším problémem.

Trh práce a s ním související nezaměstnanost ve Spolkové republice Německo je tedy téma velmi aktuální a je taktéž předmětem předkládané bakalářské práce. V této práci popisuji a analyzuji situaci na německém trhu práce od počátku 90. let do současnosti a zaměřuji se především na trendy vývoje nezaměstnanosti.

Cílem této bakalářské práce je charakterizovat německý trh práce a jeho vývoj od sjednocení Německa do současnosti a nalézt odpovědi na otázky: Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo? Jak působí vysoká nezaměstnanost na společnost a na celé hospodářství? Jaké kroky podniká spolková vláda k snižování

nezaměstnanosti a jaké jsou výsledky těchto opatření? Jaký vývoj na trhu práce lze očekávat v blízké budoucnosti?

K dosažení tohoto cíle využívám různé metody, zejména popis, analýzu, syntézu a logicko historickou metodu. Použité informace byly získány především z internetových zdrojů v německém jazyce.

Práce je rozčleněna celkem na šest částí. V úvodní části jsou definovány nejdůležitější pojmy, které s trhem práce a s nezaměstnaností bezprostředně souvisejí. Kromě vysvětlení, kdo mezi nezaměstnané patří, jsou zde popsány i různé druhy nezaměstnanosti a způsoby měření nezaměstnanosti.

Následuje popis situace na německém trhu práce. V této části charakterizuji základní tendence týkající se nabídky a poptávky po práci ve Spolkové republice Německo a hledám rozdíly na trhu práce ve starých a nových spolkových zemích.

Třetí část je věnovaná nezaměstnanosti a jejímu vývoji po znovusjednocení Německa. Je zde zachycen nejen vývoj nezaměstnanosti v 90. letech, ale i současný stav se zaměřením na problémové skupiny na trhu práce.

Část čtvrtá se snaží nalézt hlavní příčiny nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo. Vysvětlen je především vliv sjednocení Německa, recese, globalizace, sociálních a demografických změn ve společnosti a sociální politiky státu na nezaměstnanost.

Další část se zaměřuje na důsledky, které nezaměstnanost zanechává na jednotlivých lidech i na celé ekonomice.

V poslední, tedy v šesté části, jsou uvedeny reformní snahy spolkových vlád snížit nezaměstnanost. Podrobně jsou popsány tzv. Hartzovy reformy a jejich účinky na trhu práce.

V úplném závěru se na základě provedené analýzy pokouším o prognózu vývoje na německém trhu práce v blízké budoucnosti.

Seznam zkratek

ALG Arbeitslosengeld

podpora v nezaměstnanosti BMW Bayerische Motorwerke Bavorské automobilové závody DPH daň z přidané hodnoty

GfK Growth from Knowledge Institut pro výzkum trhu

IAB Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung Institut pro výzkum trhu práce a profesí

ILO International Labour Organisation Mezinárodní organizace práce

NDR Německá demokratická republika SGB Sozialgesetzbuch

sociální zákoník

SRN Spolková republika Německo

1 Trh práce a nezam ě stnanost

1.1 Trh práce

Trh práce je oblast, která dnes poutá pozornost nejen ekonomických odborníků – jak v oblasti teoretického výzkumu, tak v oblasti praktické politiky. Důsledky jeho fungování se týkají doslova každého z nás.

Trh práce je trhem primárního výrobního faktoru. Je to trh jako každý jiný, a přesto je výjimečný. Schopnost vykonávat práci je totiž exkluzivně vázána na člověka. A každý člověk je jedinečný, každý má jiné nadání, schopnosti, životní či pracovní zkušenosti.

Stále důležitější roli hraje kvalita nabízené práce (dobrá znalost cizích jazyků, práce na počítači, flexibilita, ochota neustále se vzdělávat a nebránit se změnám). „Zřetelně se ukázalo, co znamená lidský kapitál, jak je potřebné ho rozvíjet a prohlubovat a jak je důležité ho umět náležitě zhodnotit. Udržet se a být úspěšný na trhu práce totiž znamená, nabízet to, o co mají zájem a jsou ochotni ocenit a zaplatit ti druzí.“²

Trhy práce jsou, stejně jako jiné trhy, řízeny silami nabídky a poptávky. Lidé jsou vlastníky výrobního faktoru práce a nabízejí službu práce na trhu práce. Nabídku práce určuje spotřebitelova volba nejužitečnější kombinace času pracovního a volného. Výrobci si službu práce – spolu se službami ostatních výrobních faktorů – najímají, aby mohli vyrábět zboží.

Poptávka po práci je na rozdíl od poptávky po zboží poptávkou odvozenou. Poptávka firmy po práci je totiž determinována spotřebitelskou poptávkou po produktech této firmy.

Pokud se bude spotřebitelská poptávka zvyšovat, bude firma zvyšovat svou poptávku po práci.

Ve skutečnosti je ale svobodný trh do značné míry deformován různými regulacemi a vnějšími zásahy, které snižují efektivnost jeho fungování a nedovolí tržním silám, aby se plně rozvinuly. Důsledkem toho je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci a vzniká nezaměstnanost.

1 BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství 2003 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství 2002

2 BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství 2003, s. 11

1.2 Nezam ě stnanost

„ Nezaměstnanost není jednoduchým problémem s jednoduchým řešením.“

G. Mankiw

Nezaměstnanost je spíše složitým společenským problémem s multidimenzionálními důsledky. Pro většinu lidí je ztráta zaměstnání nepříjemnou událostí, která znamená pokles životní úrovně, ekonomickou nejistotu a ztrátu kontaktů. Pro mnoho lidí je práce nejenom zdrojem osobního důchodu, ale i smysluplnou činností naplňující část jejich života. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří lidé i jako zpochybnění svých vlastních schopností uplatnit se ve složitých společenských vztazích a být tak plnohodnotným členem společnosti.

1.2.1 Základní pojmy

Zaměstnaný je ten, kdo vykonává jakékoliv placené zaměstnání nebo sebezaměstnání.

Mezi zaměstnané patří i ti, kteří práci sice mají, ale právě nepracují, např. jsou nemocní, na dovolené nebo stávkují.

Nezaměstnaný je ten, kdo je schopen pracovat, je ochoten během určité doby do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a aktivně ho hledá. Patří sem i ti, kteří byli z práce uvolněni a čekají na výzvu k návratu do práce, nebo čekají na nástup do nového pracovního místa. Podmínkou tzv. registrované nezaměstnanosti je zaregistrování na úřadu práce, jehož prostřednictvím lidé práci hledají.

Dohromady tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu). Lidé, kteří nepatří ani do jedné z těchto skupin, např. studenti, ženy v domácnosti, děti či důchodci jsou ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

Existují však určité skupiny lidí, které nelze jednoznačně zařadit dle výše uvedených charakteristik. Není jednoznačné, zda mají být zohledněni mezi nezaměstnanými. Jedná se o pracovníky s nuceným zkráceným pracovním úvazkem (zahrnuté mezi zaměstnané) a dále o osoby vyloučené z pracovní síly, které po dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili naději, že práci najdou, a přestali ji proto hledat. Tito lidé vytvářejí skrytou nezaměstnanost.

Skrytá nezaměstnanost způsobuje podhodnocení údajů o míře nezaměstnanosti, protože tito lidé nejsou registrováni na úřadech práce. Naopak se na úřadech registrují lidé, kteří práci vlastně vůbec nehledají, nabízená místa odmítají a žijí raději z podpory. Tito lidé výši registrované nezaměstnanosti nadhodnocují.

1.2.2 M ěř ení nezam ě stnanosti

Počet osob bez práce lze vyjádřit absolutním číslem. Např. v únoru 2007 bylo v Německu 4 222 000³ nezaměstnaných. Absolutní číslo má však malou vypovídací hodnotu a znemožňuje srovnání s jinými státy. Proto se k měření nezaměstnanosti standardně užívá ukazatel míry nezaměstnanosti, který poměřuje počet nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vyjadřuje se v procentech a lze ho vypočítat podle vzorce

∗100

= + U L u U

kde u je míra nezaměstnanosti v procentech U je počet nezaměstnaných

L je počet zaměstnaných

Míra nezaměstnanosti v Německu v únoru roku 2007 byla tedy + =

= *100

000 . 222 . 4 980 . 579 . 37

000 . 222 .

u 4 10,1 %⁴

1.2.3 Plná zam ě stnanost a p ř irozená nezam ě stnanost

V každé ekonomice existuje určitá míra nezaměstnanosti v každém okamžiku. A to i přesto, že je v ekonomice velký počet firem a ještě vetší počet pracovníků.

„Stav plné (potenciální) zaměstnanosti (v keynesovské ekonomii) znamená situaci rovnováhy na jednotlivých dílčích trzích práce, kdy se v rámci jednotlivých profesních trhů při dané nominální mzdové sazbě poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce.“⁵ To znamená, že neexistuje ani nedostatek, ani přebytek pracovníků. Ekonomika vyrábí za plné zaměstnanosti produkt na potenciální úrovni. Avšak neznamená to, že by neexistovala žádná nezaměstnanost. Někteří lidé totiž nemají zájem při dané mzdové sazbě pracovat.

Monetaristé používají pojem přirozená míra nezaměstnanosti, která přibližně odpovídá velikosti nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti. M. Friedman ji definoval jako míru

3 www.destatis.de/indicators/d/arb110ad.htm, 23.3.2007

4 www.destatis.de/indicators/d/arb210ad.htm, 23.3.2007

5 BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství 2003, s. 80

nezaměstnanosti, při které je stabilní míra inflace (neexistují tlaky na její akceleraci ani deceleraci), tedy očekávaná inflace se rovná skutečné inflaci.

Přirozená míra nezaměstnanosti nemá jednoznačnou příčinu, je výsledkem působení celé řady problémů. Proto snažit se ji snižovat různými politickými zásahy je velmi obtížné.

Skutečná míra nezaměstnanosti krátkodobě osciluje kolem přirozené, může se nacházet pod či nad její úrovní. Přirozená míra je pak jejím dlouhodobým trendem.

Ekonomové se prakticky shodují na tom, že trend vývoje přirozené míry nezaměstnanosti v čase je vzestupný. To má celou řadu příčin. Roste sociální síla vládních politik – pojištění v nezaměstnanosti, vládní sociální transferové platby, které oslabují motivaci lidí hledat práci.

Zvyšuje se zákonem stanovená minimální mzda, která zvyšuje nezaměstnanost pracovníků s nízkou kvalifikací. Důležitou roli hraje i vysoká mezní míra zdanění pracovních důchodů. Zvyšuje se význam sociálně psychologických faktorů, jako je sepětí s rodinou a prostředím, které výrazně omezuje ochotu lidí stěhovat se za prací.

Růst skutečné nezaměstnanosti zvyšuje přirozenou nezaměstnanost, a to důsledkem hysterze na trhu práce. Efekt hysterze se může projevovat např. tak, že lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci mnohem obtížněji a déle, než je obvyklé. Hysterze může mít i takovou formu, že se lidé přizpůsobí své nezaměstnanosti, naleznou způsoby, jak k podpoře v nezaměstnanosti získávat nelegálně další příjmy, a fakticky přestávají práci hledat.

1.2.4 Druhy nezam ě stnanosti

Není nezaměstnanost jako nezaměstnanost. Někdo může být nezaměstnaný proto, že se právě přestěhoval do jiného města a ještě si nestačil najít nové pracovní místo, jiný člověk ztratí práci v důsledku odvětvových změn v hospodářství nebo kvůli celkovému hospodářskému poklesu. Podle těchto různých příčin rozdělujeme nezaměstnanost na frikční, strukturální a cyklickou.

1.2.4.1 Frik č ní nezam ě stnanost

Součástí přirozené míry nezaměstnanosti je frikční nezaměstnanost. Tvoří ji lidé, kteří opustili své původní pracovní místo a potřebují určitý čas na hledání místa nového. Důvody k hledání nového zaměstnání mohou být různé, např. vyšší plat, nové bydliště, nespokojenost s dosavadní prací, organizační změny v podnicích atd.

Tito lidé jsou po určitou dobu nezaměstnaní, protože nechtějí přijmout hned první nabídku práce, ale chtějí si vybrat a čekají na lepší příležitost.

Je třeba ještě dodat, že délka frikční nezaměstnanosti záleží na organizaci trhu práce, např. na množství a kvalitě práce pracovních úřadů, na flexibilitě inzerátů atd.

Dalším faktorem, který ovlivňuje úsilí pracovníků hledat lepší pracovní místo, je výše podpory v nezaměstnanosti. Čím je vyšší a doba vyplácení delší, tím raději lidé své dosavadní místo opustí a budou hledat místo lepší. Délka doby hledání bude taktéž delší.

1.2.4.2 Strukturální nezam ě stnanost

Další součástí přirozené míry nezaměstnanosti je krátkodobá strukturální nezaměstnanost. Tento typ nezaměstnanosti vzniká důsledkem strukturálních změn v ekonomice. Některá odvětví expandují a rozvíjejí se, jiná jsou naopak v útlumu. To způsobuje, že poptávka po profesích v úpadkových odvětvích klesá, zatímco poptávka po profesích v expandujících odvětvích roste.

Nová pracovní místa v nových odvětvích ekonomiky ale většinou vyžadují novou a vyšší kvalifikaci. To může být problém, protože aby pracovníci mohli přecházet do nových odvětví, musí získat novou kvalifikaci.

Ovšem pro většinu lidí je rekvalifikace a následná změna profese nemalým problémem.

Změna zaměstnání se může dotknout celého života člověka i života jeho rodiny. Toto platí zejména pro starší pracovníky.

Strukturální změny v ekonomice vyžadují určitý čas a probíhají neustále, protože jsou velmi důležitým nástrojem proti zaostávání. V důsledku toho se struktura poptávky po práci neustále mění.

Rekvalifikace a změna profese je tedy přirozený proces, a proto bývá krátkodobá strukturální nezaměstnanost součástí každé životaschopné ekonomiky.

1.2.4.3 Cyklická nezam ě stnanost

Třetí typ nezaměstnanosti, cyklická nezaměstnanost, již do přirozené míry nezaměstnanosti nepatří. Tento typ nezaměstnanosti souvisí s krátkodobými výkyvy hospodářské aktivity, tedy s hospodářským cyklem.

Pokud se ekonomika nachází ve fázi celkového hospodářského poklesu, klesá vyrobený produkt ve všech odvětvích a nezaměstnanost postihuje také víceméně všechna odvětví.

V období hospodářského poklesu se tedy v ekonomice snižuje celkový počet pracovních míst, a proto pracovníci propuštění z jednoho odvětví nemohou najít pracovní místo jinde.

Jsou-li při klesající agregátní poptávce mzdové sazby nepružné směrem dolů a produkce a cenová hladina klesá, dochází k růstu reálné mzdové sazby. To způsobí růst nabídky práce při současném poklesu poptávky po ní. „Vzniklý převis nabídky na trhu představuje ty pracovníky, kteří jsou při dané mzdové sazbě ochotni pracovat a nabízejí službu práce, ale protože poptávka po práci je příliš nízká, nenajdou volné pracovní místo. Jsou nedobrovolně nezaměstnaní.“⁶

Cyklická nezaměstnanost představuje odchylku skutečné nezaměstnanosti od její přirozené míry a postihuje celou řadu odvětví. Díky ní je produkt ekonomiky pod úrovní potenciálu.

1.2.5 Dobrovolná a nedobrovolná nezam ě stnanost

Nezaměstnanost lze analyzovat také podle jiného kritéria: jsou-li lidé nezaměstnaní dobrovolněči nedobrovolně. Na otázku, zda jsou lidé nezaměstnaní dobrovolně, by asi málokdo odpověděl kladně. Přesto dobrovolná nezaměstnanost existuje.

Dobrovolně nezaměstnaný je ten, kdo je ochoten přijmout práci pouze za mzdu vyšší, než je ta, která převládá na příslušném odvětvovém trhu.

Někteří lidé tak činí krátkodobě a pokud v hledání práce neuspějí, mohou se rekvalifikovat, změní profesi a uplatní se na jiném odvětvovém trhu.

Jiní lidé ale dají přednost životu ze sociálních dávek, než aby pracovali za mzdu, která plně neodpovídá jejich požadavkům.

„Zatímco dobrovolně nezaměstnaní nejsou ochotni přijmout pracovní místa, která nejsou placena podle jejich představ, a hledají lepší, nedobrovolně nezaměstnaní hledají práci a jsou ochotni pracovat i za mzdu nižší: nemohou však pracovní místo najít.“⁷ Nedobrovolnou nezaměstnaností jsou postiženi zejména takoví lidé, kteří nemají alternativní příležitosti a pro které je rekvalifikace a změna profese obtížná či nemožná.

6 BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství 2003, s. 85

7 BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství 2003, s. 86

Příčinou tohoto druhu nezaměstnanosti jsou překážky, které brání poklesu mezd i v situaci převisu nabídky práce nad poptávkou po práci. Tak např. odbory způsobují nedobrovolnou nezaměstnanost svých vlastních členů tím, že brání poklesu mezd.

Jako překážka může působit i příliš vysoká uzákoněná minimální mzda. Ta může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost u některých nekvalifikovaných profesí, kde je rovnovážná mzdová sazba nízká. Pokud totiž minimální mzda převýší rovnovážnou mzdu v daném odvětví, budou firmy poptávat méně práce a část pracovníků, ochotných za tuto rovnovážnou mzdu pracovat, se stane nedobrovolně nezaměstnanými. Tato překážka se může týkat i mladých pracovníků bez praxe.

Je to právě nedobrovolná nezaměstnanost, která způsobuje nejen ekonomické potíže, ale také psychické a sociální problémy těm, kteří se s ní dostatečně dobře nevyrovnají.

2 Trh práce ve Spolkové republice N ě mecko

I přes mnohé problémy zůstává Spolková republika Německo v pozici velmi silné a exportně výkonné evropské země, i jedním z nejmocnějších států světa. „Při své ekonomické síle je Německo považováno za zemi s vysokou sociální homogenitou a v minulosti bylo dlouhodobě příkladem harmonického ekonomického a sociálního vývoje, který představoval určitou alternativu k modelu „tvrdého“ amerického kapitalismu.“⁸

Nicméně v poslední době se Spolková republika Německo stává frekventovaným tématem ekonomicko-politických diskusí. Pokles hrubého domácího produktu, překračování kritéria Paktu stability a růstu, pokles důchodů, hrozící pokles životní úrovně, nový rekord nezaměstnanosti - to jsou jen některá z témat, která se ještě před pár lety předháněla na předních stránkách snad všech německých deníků. Všechny články měly společného jmenovatele - ekonomickou recesi, deficit státního rozpočtu a důchodového systému, který byl vinou demografického vývoje na pokraji zhroucení.

Spolková republika Německo se tak dostala na pomyslnou křižovatku, kdy se musela rozhodnout, kudy dál.

V roce 2004 se německá ekonomika vzpamatovala po nejdelší stagnaci od 2. světové války a situace se začala pomalu obracet k lepšímu. Pozitivní kurz byl nabrán díky nastartování nutných reforem a oživení domácí i zahraniční poptávky.

Hospodářský růst i nadále přetrvává, v roce 2006 dosáhl hodnoty 2,7 %⁹ a pro rok 2007 předpovídají všechny hlavní německé ekonomické instituty dokonce zvýšenou dynamiku růstu německé ekonomiky. Podle odhadů Institutu pro hospodářský výzkum v Halle německá ekonomika vzroste letos o 2 %, Institut pro světovou ekonomiku v Kielu zvýšil svoji původní předpověď až na 2,8 %. Předpověď spolkové vlády je naproti tomu opatrnější a vláda podle sdělení spolkového ministra financí Peera Steinbrückra očekává mírnější růst ve výši 1,7 %.

Hospodářský růst je důležitým předpokladem pro vznik nových pracovních míst, a tudíž i pro snížení nezaměstnanosti. Otázkou ale je, zda bude dostatečný na to, aby situaci na pracovním trhu dokázal změnit k lepšímu.

8 www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=702, 24.3.2007

9 www.destatis.de/download/d/vgr/biplangereihe.xls, 24.3.2007

2.1 Sou č asná situace na trhu práce

Ve statistikách Eurostatu leží německá míra zaměstnanosti¹⁰ (74 % v roce 2005) vysoko nad průměrem EU (70 % v roce 2005). Zaměstnanost žen je jako ve většině států nižší než u mužů, ale můžeme zaznamenat rostoucí trend.

Zaměstnanost v jednotlivých hospodářských sektorech kopíruje situaci ve většině vyspělých státech světa. Zatímco se snižuje podíl zaměstnaných lidí v zemědělství a lesnictví (2,2 % v roce 2006) a v průmyslu (25,5 % v roce 2006), výrazně roste podíl osob zaměstnaných v terciérním sektoru, tedy ve službách (72,3 % v roce 2006)¹¹. Graf č. 1 v příloze zobrazuje počet lidí zaměstnaných v jednotlivých sektorech hospodářství v roce 2006.

2.1.1 Nabídka práce

Na celkovou zaměstnanost a tedy i na nabídku práce má vliv celá řada faktorů. Velkou roli hrají demografické změny v populaci, mění se zaměstnanost v určitých věkových skupinách (především u mladých lidí do 30 let a u věkové skupiny 55-65 let) a nesmíme opomenout ani ochotu lidí pracovat a migraci.

Od 90. let se začíná v Německu, stejně jako ve většině vyspělých státech, prosazovat jev stárnutí obyvatelstva. Důsledkem toho od roku 1998 početně ubývá důležitá skupina obyvatel pro pracovní trh ve věku 15-65 let.

Nejvyšší míru zaměstnanosti vykazuje tradičně skupina obyvatel ve věku 30-50 let (poměr zaměstnaných ku všem obyvatelům v tomto věkovém rozmezí dosáhl v roce 2005 87,8 %). Naopak nejnižší zaměstnanost byla zjištěna u věkových skupin 15-20 let a 60-65 let (se zaměstnaností 30,2 % a 31,6 % v roce 2005).

Dlouhodobý pokles počtu pracujících osob ve věku 15-20 let je dán prodlužující se dobou vzdělávání. I počet vysokoškolských studentů dlouhodobě roste. Např. v zimním semestru 2004/2005 studovalo 20,4 % všech 20-30 letých obyvatel Německa na vysokých školách, zatímco v roce 1992/1993 byl tento poměr pouze 14,1 %. Je to důsledek složité situace na trhu

10 podíl pracujících osob ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu

11 www.destatis.de/basis/d/vgr/vgrtab14.php, 24.3.2007

12 www.pub.arbeitsamt.de/hst/services/statistik/000100/html/jahr/arbeitsmarkt_2005_gesamt.pdf, 24.3.2007, Arbeitsmarkt 2005, Amtliche Nachrichten der Bundesagentur für Arbeit, 54.Jahrgang Sondernummer, Nürnberg 24.8.2006, s. 25-30

práce. Získat vysokoškolské vzdělání totiž znamená i získat větší šanci uplatnit se na pracovním trhu.

Zatímco zaměstnanost mladých lidí klesá díky zvyšujícímu se počtu vysokoškoláků, zaměstnanost starších osob (zejména ve věku 55-65 let) se kvůli zpřísnění vyplácení důchodů zvyšuje.

Výrazný podíl na růstu nabídky práce má i rostoucí počet pracujících žen. Jejich doménou však i nadále zůstává práce na zkrácený pracovní úvazek (to platí především pro ženy z bývalé západní části Německa).

Již zmíněná ochota a potřeba pracovat je všeobecně vyšší u mužů než u žen. 80,4 % všech ekonomicky aktivních mužů bylo v roce 2005 výdělečněčinných, oproti 66,8 % žen.

Nabídku práce ovlivňuje také mechanický pohyb obyvatel, tj. migrace. Migrační saldo v Německu je dlouhodobě kladné, to znamená, že počet osob, které se do Německa přistěhují je vyšší než počet osob, které z Německa odejdou. V roce 2005 bylo migrační saldo přibližně +80 000 osob, což zvýšilo nabídku práce asi o 42 000 osob.

2.1.2 Poptávka po práci

Meziroční růst německého průmyslu prokázal v loňském roce nejlepší výsledek od roku 2000, ani to však nestačilo na zastavení dlouhodobého poklesu počtu pracovních míst v průmyslu. Od roku 2001 tak zpracovatelský a těžební průmysl zaznamenaly zánik půl milionu pracovních míst.

Technologický rozvoj a úspora pracovních sil, mobilita kapitálu, velké množství levné pracovní síly v rozvojových zemích – to je jen zlomek důvodů, proč poptávka po práci v Německu celkově neroste.

V médiích se stále častěji hovoří o uzavírání podniků a přesunu výroby do států východní a střední Evropy a Asie. Největší motivační silou je bezesporu úspora nákladů. Tato skutečnost způsobuje propouštění jak pracovníků z uzavíraných podniků, tak lidí zaměstnaných v dodavatelských firmách.

Dříve byl přesun výroby do ciziny doménou pouze největších firem, například německá společnost Infinien přesunula výrobu čipů do asijských států, ocelárny ThyssenKrupp vytvoří

ročně zhruba 66 %¹³ svého obratu v zahraničí (především v Asii), automobilový výrobce BMW přesídlil částečně do USA. Dnes však můžeme být svědky i odchodu středně velkých podniků za levnější pracovní silou.

Na jedné straně tedy stojí problém ubývání pracovních míst a poklesu poptávky po práci, na druhé straně se začíná paradoxně prosazovat problém opačný – nedostatek kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných pracovních sil, zejména v oblasti strojírenství a informačních technologií.

Náročnost a současně jakási „neoblíbenost“ především technických oborů u mladé generace udělala z pravých odborníků doslova „nedostatkové zboží“. Mnohé podniky jsou tak nuceny hledat inženýry v zahraničí. Avšak zaměstnat cizince je při současné legislativě značně obtížné, v některých případech dokonce nemožné.

Tuto situaci vyostřuje i fakt, že mnoho vysoce kvalifikovaných Němců odchází za prací do zahraničí, protože např. v Norsku či Švédsku je jejich finanční ohodnocení o hodně lepší.

2.1.3 Rozdílná situace v nových a starých spolkových zemích

Charakterizovat německý trh práce jako jeden homogenní celek by mohlo být zavádějící.

I přes to, že Spolková republika Německo vystupuje již téměř 17 let jako jeden stát, rozdíly způsobené více než čtyřicetiletým odlišným vývojem nemohly být dosud překonány.

Určitá specifika pracovních trhů obou bývalých částí Německa jsou dána jak rozdíly v hospodářské vyspělosti a rozdílným počtem obyvatel, tak demografickým vývojem a sociálním chováním obyvatel.

Podíl obyvatel připadajících na nové spolkové země se stále zmenšuje. V roce 2005 žilo v Německu celkem 82,47 mil. obyvatel – z toho 16,78 mil. (20,3 %) připadalo na bývalou NDR.

V roce 1993 byl tento podíl ještě 21,9 %¹⁴.

Nejen celkový počet obyvatel, ale i počet pracujících osob v nových spolkových zemích klesá. Spolkový statistický úřad zaznamenal v roce 2005 celkem 38,78 mil. pracujících osob, z toho připadá na nové spolkové země pouze 18,4 %¹⁵.

13 www.thyssenkrupp.de/de/international/index.html, 4.4.2007

14 www.pub.arbeitsamt.de/hst/services/statistik/000100/html/jahr/arbeitsmarkt_2005_gesamt.pdf, 24.3.2007, Arbeitsmarkt 2005, Amtliche Nachrichten der Bundesagentur für Arbeit, 54.Jahrgang Sondernummer, Nürnberg 24.8.2006, s. 16

Nové spolkové země jsou také do větší míry postiženy stárnutím obyvatelstva. Mnoho mladých lidí po bezvýsledném hledání práce odchází do bývalé západní části. Není divu, vždyť nejdůležitější a největší podniky německého hospodářství mají sídlo právě v bývalém západním Německu. Významnou motivační úlohu hraje i rozdílná výše průměrných příjmů v obou částech Německa (např. průměrná hodinová mzda ve výrobní sféře je aktuálně 16,20 eur v západní části a 11,44 eur v části východní)¹⁶.

Odchod mladých lidí z nových spolkových zemí za prací může znamenat hrozbu do budoucnosti, kdy najít nové schopné odborníky bude ještě těžší než dosud. K tomu se zvyšuje nebezpečí absolutního kolapsu důchodového systému.

Další specifickou charakteristikou pro nové spolkové země je pozůstatek z dob socialistických – vysoká míra zaměstnanosti žen. Zatímco míra zaměstnanosti mužů je v obou bývalých částech Německa velmi podobná, míra zaměstnanosti žen se značně liší. Krátce po sjednocení činila míra zaměstnanosti žen v bývalé západní části 55,5 %, míra zaměstnanosti žen z bývalé NDR (77,2 %) převyšovala tuto hodnotu o více než 20 %¹⁷.

Zaměstnanost žen ve starých spolkových zemích se sice začala pomalu odchylovat od tradičního modelu ženy jako matky starající se pouze o děti a o domácnost a začíná se přibližovat k hodnotám zaměstnanosti žen v nových spolkových zemích, rozdíl ale nebyl ještě ani zdaleka vyrovnán. Do roku 2005 vzrostla míra zaměstnanosti západoněmeckých žen až na 65,5 %, naopak míra zaměstnanosti východoněmeckých žen lehce poklesla na 72,1 %¹⁸.

Celkově malý nárůst míry zaměstnanosti ve věkové skupině žen 25-40 let ale jednoznačně poukazuje na to, že stále spousta žen v tomto věku není kvůli rodinným povinnostem a výchově dětí aktivněčinná na pracovním trhu.

15 www.pub.arbeitsamt.de/hst/services/statistik/000100/html/jahr/arbeitsmarkt_2005_gesamt.pdf, 24.3.2007, Arbeitsmarkt 2005, Amtliche Nachrichten der Bundesagentur für Arbeit, 54.Jahrgang Sondernummer, Nürnberg 24.8.2006, s. 16

16 www.destatis.de/indicators/d/lrver07ad.html, 25.3.2007

17 www.destatis.de/download/d/veroe/d_erwerbsl.pdf, 25.3.2007, 10 Jahre Erwerbsleben in Deutschland, Statistisches Bundesamt, Wiesbaden 2002

18 www.pub.arbeitsamt.de/hst/services/statistik/000100/html/jahr/arbeitsmarkt_2005_gesamt.pdf, 24.3.2007, Arbeitsmarkt 2005, Amtliche Nachrichten der Bundesagentur für Arbeit, 54.Jahrgang Sondernummer, Nürnberg 24.8.2006, s. 26

2.2 Budoucí vývoj

Podle studií a prognóz IAB (Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung, Institut pro výzkum trhu práce a profesí) i nadále poroste zaměstnanost ve službách na úkor zemědělství a zpracovatelského průmyslu.

Ještě důležitější postavení získá management, plánování, poradenství, vývoj a výzkum.

Naopak nenáročná zaměstnání budou pozbývat významu.

Tento trend samozřejmě nezůstane bez vlivu na poptávku po vysoce kvalifikovaných pracovních silách. Vysokoškolské vzdělání se stane nezbytností.

3 Nezam ě stnanost ve Spolkové republice N ě mecko

Vysoká nezaměstnanost byla v 90. letech a je i po roce 2000 jedním z největších problémů německé ekonomiky. Ihned po sjednocení byl nastartován proces rychlého zvyšování se počtu nezaměstnaných.

Tento fakt byl pro německé občany o to palčivější, že s nezaměstnaností takového rozsahu neměli nikdy zkušenost.

V bývalém západním Německu se nezaměstnanost vyvíjela ve 3 fázích. Vysoká poválečná nezaměstnanost byla díky znovubudování válkou zničené ekonomiky do 60. let téměř odstraněna. Toto poválečné období je někdy nazýváno hospodářským zázrakem.

Následovala fáze plné zaměstnanosti, která trvala až do prvního ropného šoku v roce 1973. V tomto období se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 1,3 % a nezaměstnanost byla téměř výlučně frikční či sezónně podmíněná. Projevoval se spíše nedostatek pracovních sil způsobený nejen rychlým hospodářským růstem, ale také tím, že do ekonomicky aktivního věku vstoupily slabé ročníky narozené za války.

Fáze růstu nezaměstnanosti začala v roce 1974. Vývoj nezaměstnanosti byl ovlivněn četnými recesemi, jejichž důsledkem zaniklo mnoho pracovních míst. V období hospodářského růstu byla pracovní místa sice znovu vytvořena, ale kvůli silnému přílivu pracovních sil se nedařilo nezaměstnanost snížit. Z cyklické nezaměstnanosti se stala nezaměstnanost strukturální.

V roce 1990, těsně před sjednocením, činila míra nezaměstnanosti 7,2 %¹⁹. Málokdo tušil, že po sjednocení se celková německá míra nezaměstnanosti pod tuto hodnotu už nikdy nesníží.

V bývalé NDR byla otázka nezaměstnanosti rozporuplná. Zatímco tržní ekonomiky vykazují někdy vyšší a jindy nižší nezaměstnanost, v centrálně plánovaných ekonomikách vládne vždy plná zaměstnanost. Tuto vykazovanou plnou zaměstnanost je však možno lehce zpochybnit.

Z ústavy vyplývalo právo každého člověka na práci, a proto také opravdu každý práci měl. Nicméně mnohdy to byla práce neefektivní či pro hospodářství naprosto zbytečná. Jednalo se vlastně o jakýsi druh skryté nezaměstnanosti.

19 www.sozialpolitik-aktuell.de/tabellen_arbeitsmarkt.shtml#III, 31.3.2007

Po změně režimu se tak mnoho lidí ocitlo tváří v tvář zcela neznámému jevu - nezaměstnanosti.

3.1 Vývoj nezam ě stnanosti po sjednocení

Pokud pozorujeme vývoj nezaměstnanosti po roce 1990 v obou bývalých částech Spolkové republiky Německo odděleně (zobrazeno v grafu č. 2), je na první pohled vidět nápadný rozdíl.

Disparity mezi východem a západem se od roku 1991 do současnosti výrazně prohloubily. V obou částech se nezaměstnanost sice postupně zvyšovala, ovšem v jiném měřítku. V roce 1991 se míry nezaměstnanosti lišily o 4 procentní body, v roce 2006 to bylo již o 9 procentních bodů, přičemž maximálního rozdílu bylo dosaženo v roce 2004 – rozdíl 10,7 procentních bodů!

Jak je z grafu patrné, růst nezaměstnanosti neprobíhal lineárně. V celkovém vývoji obou částí bylo v roce 1997 dosaženo maxima (12,7 %), do roku 2001 se nezaměstnanost lehce snížila na 10,3 % a potom dále rostla až na nové maximum 13 % v roce 2005. Od té doby znovu mírně klesá.

Ve starých spolkových zemích probíhá křivka míry nezaměstnanosti paralelně ke křivce celkové (křivka míry nezaměstnanosti dohromady ve starých i nových spolkových zemích).

I v tomto regionu bylo dosaženo maxima v roce 1997 (11 %), potom následovalo snižování do roku 2001 na 8,3 % a opět nárůst do roku 2005 až na hodnotu maxima z roku 1997.

Odlišný byl vývoj nezaměstnanosti v nových spolkových zemích. Zde dosáhla míra nezaměstnanosti svého prvního maxima až v roce 1998 (19,5 %). Kromě toho rostla míra nezaměstnanosti mnohem rychleji než ve starých spolkových zemích. Mezi roky 1998 a 2000 byl zaznamenán slabý pokles nezaměstnanosti až na 18,8 %, následující vývoj byl však znovu ve znamení růstu a v roce 2005 bylo překonáno dokonce maximum z roku 1998, když míra nezaměstnanosti dosáhla 20,6 %.

20 www.m2.zsh-online.de/258.html, 31.3.2007, GOTTER, Ch.: Die regionale Ausprägung von Arbeitslosigkeit und Jugendarbeitslosigkeit in den neuen Bundesländern, Halle 31.3.2005

3.2 Aktuální stav nezam ě stnanosti

3.2.1 Statistické odlišnosti

Při srovnávání údajů o nezaměstnanosti v Německu z různých zdrojů můžeme dospět k názoru, že se počty nezaměstnaných v jednotlivých zdrojích výrazně liší. Není to vinou statistických nepřesností či chyb, ale tím, že různé statistiky vychází z různých definic pro pojem nezaměstnanost. Tato skutečnost způsobuje, že statistiky pro nezaměstnanost jsou špatně mezinárodně srovnávatelné.

Eurostat řeší tento problém tím, že pro své statistiky o nezaměstnanosti používá definic Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation - ILO) postavené na tzv. Labour-force konceptu. Jedná se o standardizovaný a mezinárodně uznávaný koncept měření nezaměstnanosti, který vznikl na 13. konferenci statistiků, pořádané organizací ILO v roce 1982 v Ženevě, a byl přepracován do konečné podoby na 16. konferenci statistiků v roce 1998. Tento koncept se využívá při mezinárodním srovnávání nezaměstnanosti.²¹

Ve Spolkové republice Německo je pojem nezaměstnanost definován v sociálním zákoníku Sozialgesetzbuch III §16 a 19.

Na první pohled se obě definice liší jen v detailech, avšak absolutní počty nezaměstnaných podle obou definic se odlišují v řádech statisíců.

Podle Labour-force konceptu organizace ILO je osoba ve věku 15-74 let nezaměstnaná, pokud nevykonává žádnou výdělečnou činnost a v posledních 4 týdnech práci aktivně hledala.

Pokud by tato osoba práci našla, musí být ochotna a schopna do 2 týdnů do práce nastoupit.

Registrace na úřadu práce není nutná.

Spolková agentura práce (Bundesagentur für Arbeit) vychází při definování nezaměstnaných, jak již bylo řečeno, ze sociálního zákoníku Sozialgesetzbuch III (SGB III).

Podle tohoto zákoníku je nezaměstnaný ten, kdo nemá žádnou práci nebo pracuje méně než 15 hodin týdně, práci hledá a osobně se zaregistroval na úřadu práce.

Je tedy možné, aby se stalo, že osoba spadající do statistik nezaměstnaných podle SGB III není nezaměstnaná podle ILO a naopak. Pro lepší představu: v roce 2005 bylo

21 www.destatis.de/dt_erheb/arbeitsmarkt/am_ilokonz.htm, 19.4.2007

nezaměstnaných podle SGB III průměrně 4,8 milionů, což bylo asi o 900 000 osob více než počet nezaměstnaných podle ILO.

Pokud není uvedeno jinak, vychází tato práce z definice nezaměstnaných podle SGB III, protože většina informací pochází ze Spolkové agentury práce (Bundesagentur für Arbeit).

3.2.2 Nejnov ě jší údaje o nezam ě stnanosti

Počet nezaměstnaných se v březnu 2007 snížil oproti předešlému měsíci o 114 000 na 4 108 000 nezaměstnaných. Ve srovnání s březnem loňského roku klesla nezaměstnanost o 17 % (o 869 000 osob). Tento pozitivní vývoj je do jisté míry způsoben i mírnou zimou, díky níž se sezónně podmíněná nezaměstnanost neprojevila v plné síle.

Míra nezaměstnanosti celé Spolkové republiky Německo činí aktuálně 9,8 %, ve starých spolkových zemích je tato míra 8,1 %, což je zhruba dvakrát nižší než míra nezaměstnanosti ve spolkových zemích nových (16,5 %).

Ve starých spolkových zemích se registrovaná nezaměstnanost snížila v březnu tohoto roku oproti únoru o 84 000 na 2 698 000 osob. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje aktuálně městský stát Brémy (13,2 %) a nejnižší Baden-Württemberg (5,4 %).

Nezaměstnanost nových spolkových zemí se letos v březnu zvýšila v porovnání s únorem zhruba o 30 000 na 1 410 000 osob. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla již tradičně zaznamenána v Mecklenburg-Vorpommern (18,7 %), naopak nejnižší v Thüringen (14,8 %).

Srovnání nezaměstnanosti ve všech 16 spolkových zemích je uvedeno v tabulce č. 1.

3.3 Problémové skupiny na trhu práce

Nezaměstnanost nepostihuje všechny skupiny lidí ve stejné míře. Problémové skupiny na trhu práce tvoří právě lidé, kteří jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženi. Riziko stát se nezaměstnaným je do určité míry ovlivněno nejen věkem a pohlavím, ale také vzděláním nebo státní příslušností. Největší nezaměstnanost tak vykazují většinou mladí a starší lidé, cizinci, lidé tělesněči duševně postižení nebo lidé s nízkou úrovní vzdělání. Procentní zastoupení největších problémových skupin na celkovém počtu nezaměstnaných zobrazuje graf č. 3.

22 www.arbeitsagentur.de, 31.3.2007, Der Arbeits-und Ausbildungsmarkt in Deutschland – März 2007, s. 3-5

23 www.destatis.de/download/d/datenreport/1_3_2006.pdf, 1.4.2007, Datenreport 2006, Zahlen und Fakten über die BRD, s. 102-104

3.3.1 Mladí lidé

Především nezaměstnanost mladých lidí je velkým problémem jak pro trh práce, tak i pro celou společnost. Nezaměstnanost v mládí totiž negativně ovlivňuje celý pozdější vývoj pracovního života člověka.

Míra nezaměstnanosti lidí mladších 20 let dosáhla svého maxima v roce 1997 (9,6 %) a od té doby díky různým podpůrným programům pro mladé lidi postupně klesala. Horší je situace v nových spolkových zemích, kde míra nezaměstnanosti lidí mladších 20 let činila v roce 2005 10,6 %, zatímco míra nezaměstnanosti stejné věkové skupiny ve starých spolkových zemích byla 6,3 %. Od roku 2005 se tato míra nezaměstnanosti znovu podstatně zvyšuje.

Skupina mladých lidí ve věku 20-25 let se nachází v ještě složitější pozici. Pro tuto věkovou skupinu je od roku 2001 typický rapidní nárůst nezaměstnanosti. V roce 2005 ležela míra nezaměstnanosti této skupiny obyvatel v obou částech Spolkové republiky Německo vysoko nad celkovou mírou nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti této věkové skupiny celkově: 15,0 %, v nových spolkových zemích: 23,4 %, ve starých spolkových zemích: 12,7 %).

Graf č. 4 uvádí vývoj míry nezaměstnanosti věkových skupin pod 20 let a pod 25 let mezi roky 1993-2005.

3.3.2 Starší lidé

Lidé pracující mnoho let u jedné firmy, kteří získali mnoho zkušeností a jsou pro firmu nepostradatelní, jsou vystaveni poměrně malému riziku ztráty zaměstnání. Jestliže však z nějakého důvodu o práci přijdou, je pro ně daleko náročnější, někdy dokonce téměř nemožné, najít nové uplatnění.

V roce 2005 bylo průměrně registrováno 580 400 nezaměstnaných starších 55 let. Počet nezaměstnaných nad 55 let zaujímá na celkovém počtu nezaměstnaných 11,9 %.

3.3.3 Ženy

Dalo by se předpokládat, že ženy budou vystaveny větší nezaměstnanosti než muži, ale to platilo pouze od sjednocení do roku 2000. Na počátku 90. let převyšovala nezaměstnanost žen výrazně nezaměstnanost mužů, a to hlavně v nových spolkových zemích. Poté se situace začala vyvíjet v neprospěch mužů a ženy jsou tak dnes nezaměstnaností o něco méně postiženy než muži.

Méně výrazný rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen je ve starých spolkových zemích.

V roce 2005 byla míra nezaměstnanosti žen 12,7 % a mužů 13,4 %. Jak ve východní tak

v západní části převyšovala mužská míra nezaměstnanosti míru nezaměstnanosti žen (západní část: muži 11,3 %, ženy 10,7 %, východní část: muži 21,4 %, ženy 19,8 %). Vývoj míry nezaměstnanosti u mužů a žen v letech 1991-2005 je zobrazen v grafu č. 5.

3.3.4 Cizinci

Situace na pracovním trhu je obzvlášť komplikovaná pro osoby s cizí státní příslušností.

V minulosti, mezi roky 1960 a 1970, byli cizinci na německém pracovním trhu velmi vítáni, vlastně díky nim mohl být odstraněn nedostatek pracovních sil na trhu práce. Dnes je situace opačná a cizinci patří k problémovým skupinám.

Mezi roky 1998 a 2001 se počet registrovaných nezaměstnaných se zahraničním pasem pravidelně snižoval. Od roku 2002 je ale trend znovu vzestupný. Riziko stát se nezaměstnaným je tak pro cizince dvakrát vyšší než pro Němce.

Vysoká nezaměstnanost cizích státních příslušníků je z velké části zapříčiněna nedostatečnou jazykovou úrovní a nízkou pracovní kvalifikací. Tímto jsou cizinci limitováni a především v obdobích hospodářského poklesu je pro ně riziko ztráty pracovního místa obrovské.

V roce 2005 bylo registrováno 672 900 nezaměstnaných cizinců. Cizinecká míra nezaměstnanosti činila 25,5 %. Jen ve starých spolkových zemích to bylo 582 200 registrovaných nezaměstnaných cizinců (17,9 % všech nezaměstnaných). V nových spolkových zemích hraje naopak nezaměstnanost cizinců mnohem menší roli. Zde bylo téhož roku hlášeno průměrně 90 700 cizinců jako nezaměstnaných, což je jen 5,6 % všech nezaměstnaných v tomto regionu.

3.3.5 Postižení lidé

Malou šanci uplatnit se na trhu práce mají i lidé se zdravotními omezeními. Postižení lidé tvořili v roce 2005 celkově 3,9 % všech nezaměstnaných. V bývalé západní části byl tento poměr 4,4 % a ve východní části 3,0 %. Současný trend poměru postižených nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných je sestupný.

3.3.6 Lidé s nízkou úrovní vzd ě lání

Riziko nezaměstnanosti je podstatně ovlivněno úrovní vzdělání. Lidé, kteří nejsou ani vyučeni, patří k největším problémovým skupinám a čelí nejvyšší nezaměstnanosti.

Problémem ale není jen nynější vysoká nezaměstnanost nekvalifikovaných pracovníků (21,7 % všech nezaměstnaných ve starých a 51,2 % v nových spolkových zemích v roce 2005).

Počítá se totiž s tím, že v blízké budoucnosti budou pracovní místa pro tyto lidi ještě rychleji zanikat.

Dostupná data zřetelně dokazují, že vzdělání je stále relativně nejlepší ochrana proti nezaměstnanosti.

3.3.7 Dlouhodob ě nezam ě stnaní lidé

K dlouhodobě nezaměstnaným jsou zahrnováni lidé, kteří jsou déle než 1 rok bez práce.

V roce 2005 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní 37,2 % všech nezaměstnaných.

V této skupině nezaměstnaných dlouhodobě převládají ženy. V nových spolkových zemích je relativně více dlouhodobě nezaměstnaných než ve starých spolkových zemích.

Výrazné jsou i rozdíly mezi pohlavími. Ve východní části bylo roku 2005 47,6 % z nezaměstnaných žen dlouhodobě bez práce v porovnání s 38,9 % stejného poměru u mužů. V západní části je podíl dlouhodobě nezaměstnaných žen ku všem nezaměstnaným ženám 31,4 % výrazně nižší než podíl dlouhodobě nezaměstnaných mužů ku všem nezaměstnaným mužům (36,8 %).

4 P ř í č iny nezam ě stnanosti

Důležité pro účinný boj s nezaměstnaností je rozpoznat její pravé příčiny. To je první předpoklad k tomu, aby bylo možné vydat se správnou cestou k jejímu snižování. Ale ani nalezení všech příčin nezaměstnanosti nevede k úspěchu, pokud vláda nedokáže nebo nemůže proti těmto příčinám účinně zasáhnout a potlačovat je. Kdyby však bylo snadné všechny příčiny najít a udělat potřebná protiopatření, určitě by nezaměstnanost nebyla tak závažným tématem.

Problém je v tom, že nezaměstnanost způsobuje mnoho faktorů a nalézt účinné řešení je mnohdy velmi komplikované. Tak je tomu i ve Spolkové republice Německo.

Příčiny dlouhodobě přetrvávající vysoké nezaměstnanosti jsou velmi všestranné. Mnoho lidí vidí znovusjednocení obou bývalých částí Německa jako počáteční příčinu pro nárůst nezaměstnanosti, jiní lidé viní z úbytku pracovních míst recesi, svou roli hraje i globalizace a demografické či sociální změny ve společnosti a v neposlední řadě má významný vliv na nezaměstnanost i štědrá sociální politika státu. Všechny tyto jmenované faktory patří k hlavním příčinám nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo, ale jistě není tento výčet vyčerpávající.

4.1 Sjednocení N ě mecka

Po znovusjednocení dvou naprosto rozdílných německých států došlo k rapidnímu nárůstu počtu nezaměstnaných. Vyhrocená situace vznikla především v nových spolkových zemích.

V bývalé NDR vládla plná zaměstnanost, ale hospodářství bylo velmi neefektivní.

Málokterý podnik byl ve srovnání se západoněmeckými firmami konkurenceschopný.

Sjednocení s sebou přineslo především změnu ekonomického systému. Bývalá centrálně plánovaná ekonomika se musela začít přetvářet v ekonomiku tržní a to se samozřejmě neobešlo bez tíživých problémů. Mnoho bývalých socialistických podniků nebylo schopno v celoněmecké a evropské konkurenci přežít.

Celá řada podniků byla nucena svou činnost ukončit, podniky, které se chtěly na trhu udržet, musely hledat cestu k zefektivnění své výroby. Nebylo výjimkou, že takové firmy musely propustit až 90 % svých zaměstnanců. Důsledky byly katastrofální. Průmyslová výroba poklesla o polovinu, třetina pracovních míst v nových spolkových zemích po sjednocení nenávratně zanikla. Počet lidí bez práce se začal nevyhnutelně zvyšovat.

V bývalém západním Německu nastala zpočátku naprosto odlišná situace. Celosvětový hospodářský pokles byl kompenzován novými impulsy z bývalé NDR. Poptávka po produktech západoněmeckých firem se významně zvýšila a byl realizován hospodářský růst 4,5 %²⁴.

Snaha uspokojit veškerou poptávku po svých výrobcích vedla západoněmecké podniky ke zvýšení poptávky po práci. V této době bylo na trh práce začleněno i mnoho cizinců a lidí přicházejících z nových spolkových zemí za prací. Bohužel tento pozitivní vývoj neměl dlouhého trvání a v dalších letech byl nárůst nezaměstnanosti zaznamenán i v této části Německa.

Znovusjednocení Německa tedy způsobilo zpočátku nárůst nezaměstnanosti pouze v nových spolkových zemích. Sjednocení se ale také dává často do souvislosti s recesí, která provázela Německo po většinu 90. let a která způsobila zánik mnoha pracovních míst v celé Spolkové republice Německo.

4.2 Recese

Recese je definována jako pokles hrubého domácího produktu po dvě nebo více následující čtvrtletí v roce. „Období hospodářské recese je poznamenáno pádem akciových indexů, bankrotem některých podniků, propouštěním zaměstnanců, stagnací nebo dokonce poklesem platů, propadem cen nemovitostí a celou řadou dalších a pro mnohé velice nepříjemných jevů.“²⁵ Přímá spojitost mezi recesí a nezaměstnaností je evidentní.

Spolková republika Německo prošla po sjednocení četnými recesemi, přičemž nejhlubší recese byly v letech 1992-1994 a 2001-2003 (hospodářský růst v letech 1992-2006 je zobrazen v grafu č. 6). Každá recese způsobila výrazný nárůst počtu nezaměstnaných, který nebyl výrazně snížen ani v obdobích hospodářského růstu.

„Studie Evropské komise pod názvem „Výkonnost německé ekonomiky v 90. letech“

(Germany’s Growth Performance in the 1990s) označila za hlavní důvod zpomalujícího se růstu německé ekonomiky znovusjednocení. Přibližně jedna třetina celkového poklesu hospodářského růstu byla v 90. letech způsobena přímými finančními transfery do nových spolkových zemí. Za jiných okolností by byly tyto prostředky vynaloženy např. na investice nebo na spotřebu, což by podpořilo růst.

24 www.iab.de, 10.4.2007, Mitteilung aus der Arbeitsmarkt-und Berufsforschung, 23.Jg./1990

25 www.euroekonom.cz/analyzy/z-recese.html, 10.4.2007

Důsledkem sjednocení byla i krize ve stavebnictví, které bylo v 90. letech zejména na východě země velmi štědře dotováno ze státního rozpočtu. Kromě budování infrastruktury byly zrekonstruovány i panelové domy, které se však v mnoha případech nepodařilo prodat ani pronajmout.“²⁶

4.3 Globalizace

Globalizace je některými jejími odpůrci přehnaně označována za „původce všeho zla“, které v současném světě existuje. Vliv globalizace na nárůst nezaměstnanosti, nejen v Německu, se ale popřít nedá.

Vláda jako by ztrácela v důsledku globalizace svou moc a mnohá opatření přestávají fungovat. Ekonomika se stává kvůli propojenosti s ostatním světem zranitelnější. Jak ale globalizace působí na nezaměstnanost?

Volný pohyb kapitálu umožňuje firmám investovat téměř kdekoliv na světě. Nová pracovní místa vznikají v zemích s levnou pracovní silou a ne nutně v zemi, kde má firma své oficiální sídlo. Úspora nákladů vede podniky, jak již bylo zmíněno, k přesunu výroby do zahraničí.

Vysoká cena práce a vysoké daňové zatížení podniků ve Spolkové republice Německo nutí domácí podniky k „útěku“ do zahraničí. Mnoho pracovních míst je tak odsouzeno k zániku.

4.4 Sociální a demografické zm ě ny ve spole č nosti

Další příčinou nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo je neustálý růst počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v důsledku sociálních a demografických změn ve společnosti.

V 90. letech vstoupily na trh práce silné ročníky 70. let, roste počet pracujících žen, u obyvatel se zvyšuje naděje dožití při narození (též střední délka života při narození), otevřenost Německa vůči zahraničí způsobuje neustálý příliv cizinců do země.

Nárůst počtu práceschopného obyvatelstva a současný úbytek pracovních míst nevyhnutelně zvyšuje nezaměstnanost.

Sociální změny ve společnosti mají původ ve změně tradičního chápání rodiny a především úlohy ženy v rodině. Ještě v polovině 70. let bylo v občanském zákoníku (§1356)

26 www.integrace.cz/integrace/kalendarium_clanek.asp?id=646, 10.4.2007

napsáno, že žena je zodpovědná za chod domácnosti a má právo být výdělečně činná jen tehdy, pokud je to slučitelné s fungováním rodiny a vedením domácnosti. Dnes je tato formulace v občanském zákoníku jiná: oba manželé se mají podílet na chodu domácnosti společně a oba jsou oprávněni vykonávat výdělečnou činnost.

Nejen změna zákona, ale také emancipace žen a vzrůstající počet svobodných matek způsobily výrazný nárůst v zaměstnanosti žen, a tedy i celkový nárůst ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Na německém trhu práce však nepřibývají dlouhodobě jen ženy, ale také cizinci. Vysoká ekonomická a životní úroveň a k tomu otevřenost Spolkové republiky Německo vůči zahraničí po 2. světové válce vytvářely podmínky pro příchod mnoha cizích pracovních sil. Z této země se stal evropský imigrační cíl číslo jedna.

Podle údajů Spolkového statistického úřadu žilo v roce 2005 v Německu 7 289 100²⁷ cizinců, což je 8,8 % z celkové německé populace. Největší počet cizinců pochází z Turecka, Itálie, Polska, Řecka a Chorvatska.

Současná politika se snaží německý trh práce před dalším přílivem cizinců chránit, ale problémy způsobené dřívější masovou imigrací do Německa se nedaří odstranit a cizinci stále zůstávají jednou z nejproblematičtějších skupin na trhu práce.

Mezi demografické změny ve společnosti je možno zařadit stárnutí populace. Jedná se o stárnutí populace relativní i absolutní.

Relativní stárnutí populace je spojeno s nízkou porodností. Míra porodnosti v roce 2005 činila 8,5 ‰²⁸, na 1000 obyvatel se tedy narodilo pouze 8,5 dětí. Mladí lidé mají v dnešní době mnoho možností cestovat, vzdělávat se, budovat si kariéru, a proto odsouvají narození dítěte do pozdějšího věku. Některé páry se kvůli kariéře či své nejisté ekonomické situaci vzdají dětí úplně. Tento problém však není typický jen pro Spolkovou republiku Německo, ale pro většinu ekonomicky a demograficky vyspělých států Evropy.

Absolutní stárnutí populace je způsobeno snižováním úmrtnosti díky stále se zlepšující zdravotní péči. Zvyšuje se také naděje dožití při narození, která byla v roce 2006 u mužů 76 let a

27 www.destatis.de/basis/d/bevoe/bevoetab4.php, 29.4.2007

28 www.welt.de/print-welt/article150702/Was_der_Gesellschaft_fehlt_wenn_die_Kinder_fehlen.html, 29.4.2007

u žen 82 let²⁹. Aby bylo možno vyhnout se důchodovému kolapsu ve stále stárnoucí společnosti, je mimo jiné nutné i přizpůsobit věk odchodu do důchodu. Aktuálně byl zákonem stanovený důchodový věk zvýšen na 67 let³⁰.

I tento fakt přispívá ke zvýšení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Starší lidé, zjednodušeněřečeno, nemohou dříve uvolnit pracovní místa mladým.

Všechny tyto skutečnosti vedou k výraznému zvýšení nabídky práce a tlačí na pokles mezd. Pokud současný mzdový systém zůstane i nadále strnulý a nebude brát v úvahu zvyšující se počet práceschopného obyvatelstva, nebude možno nezaměstnanost podstatně snížit. V tomto směru je rozhodující politika státu.

4.5 Sociální politika státu

Spolková republika Německo se označuje jako „sociálně tržní ekonomika“ – tj. stát, který usiluje o zajištění blahobytu (přesněji podmínek slušného žití) pro své občany. Vymezení pojmu je však velmi obtížné a nepanuje o něm shoda.

Podle definice Martina Potůčka je „sociální stát státem, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců, či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“³¹

Německá sociální politika se ale v posledních desetiletích stává neufinancovatelnou a nevytváří dostatečnou motivaci k práci.

Příjmy (hlavně v nejnižších příjmových kategoriích) rostou rychleji než produktivita práce, podpory v nezaměstnanosti jsou příliš vysoké a jsou vypláceny příliš dlouho. Výdělky jsou nadměrně zatíženy daňovými a sociálními odvody (v roce 2006 činily odvody na sociální, zdravotní a důchodové pojištění 42 %³² z hrubého výdělku), takže zejména nižší výdělky nepředstavují dostatečnou motivaci pro zaměstnanost. Lidé raději žijí ze štědrých sociálních dávek, než aby si aktivně hledali zaměstnání. Německý trh práce zůstává i nadále málo flexibilní, pracovníci nejsou příliš ochotni stěhovat se za prací.

29 www.destatis.de/basis/d/bevoe/bevoetab3.php, 9.4.2007

30 www.bundesregierung.de/content/DE/Artikel/2007/03/2007-03-09-rente-mit-67.html, 9.4.2007

31 cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_st%C3%A1t, 10.4.2007

32 www.de.wikipedia.org/wiki/sozialabgaben, 9.4.2007