ANALÝZA NEZAMSTNANOSTI V R BAKALÁSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA BÁ Ň SKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA

Institut ekonomiky a systémůřízení

ANALÝZA NEZAM Ě STNANOSTI V Č R

BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE

Autor: Veronika Baslerová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Hana Růčková

Ostrava 2016

POD Ě KOVÁNÍ

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Haně Růčkové za důležité podněty, připomínky, čas, který mi věnovala a pomoc při zpracování.

Má bakalářská práce je zaměřena na analýzu vývoje míry nezaměstnanosti v České republice, dále pak v Olomouckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Obsahem bakalářské práce jsou teoretické pojmy související s nezaměstnaností, analýza nezaměstnanosti, vyhodnocení, následná doporučení a návrhy na zlepšení stavu nezaměstnanosti.

Cílem mé bakalářské práce je přiblížit stav nezaměstnaných osob v ČR a ve vybraných krajích, zároveň rozdělení podle skupin obyvatelstva. Poukázat na možná řešení prostřednictvím politiky zaměstnanosti a Evropského sociálního fondu, která by mohla snížit míru nezaměstnanosti v České republice.

Klíčová slova: analýza, Česká republika, kraje, nezaměstnanost, stav, řešení, politika zaměstnanosti, snížit, míra nezaměstnanosti.

ANNOTATION

The focus of my thesis is to analyse the progression of unemployment rate in the Czech Republic, and more specifically in Olomouc, South-Moravian and Moravian-Silesian region. The thesis addresses theoretical notions related to unemployment, its analysis and evaluation and subsequent recommendations to improve the current state of unemployment.

The purpose of my work is to outline status of the unemployed in CR and selected regions, including distinctions by various population groups and furthermore identify potential solutions by utilising employment policy and European social fund in order to reduce the unemployment rate in the Czech Republic.

Keywords: analyse, Czech Republic, regions, unemployment, status, solution, employment policy, reduce, the unemployment rate.

1 ÚVOD ... 1

2 ZÁKLADNÍ POJMY ... 2

2.1 KDO JE NEZAMĚSTNANÝ A KDO JEN NEPRACUJE ... 2

2.1.1 Vývoj nezaměstnanosti v české republice po roce 1990... 2

2.1.2 Úřad práce České republiky ... 3

2.2 RIZIKOVÉ SKUPINY ... 3

2.2.1 Mladší věkové skupiny do 30 – ti let ... 4

2.2.2 Vyšší věkové kategorie ... 4

2.2.3 Ženy ... 4

2.2.4 Zdravotně postižení lidé ... 5

2.2.5 Lidé bez kvalifikace ... 5

2.2.6 Romské etnikum ... 6

2.3 ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍ NEROVNOVÁHY ... 6

2.4 ZJIŠŤOVÁNÍ ROZSAHU A MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI ... 7

3 ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR ... 9

3.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE ... 9

3.1.1 Nezaměstnanost mužů a žen v ČR ... 11

3.1.2 Nezaměstnanost podle věkových skupin v ČR ... 15

3.1.3 Nezaměstnanost podle vzdělání v ČR ... 15

3.2 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V OLOMOUCKÉM KRAJI ... 16

3.2.1 Uchazeči o zaměstnání v okresech OK ... 18

3.2.2 Nezaměstnanost mužů a žen v OK ... 18

3.2.3 Nezaměstnanost podle vzdělání v OK ... 20

3.2.4 Nezaměstnanost podle věkových skupin v OK ... 20

3.3 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ... 21

3.3.1 Nezaměstnanost mužů a žen v MSK ... 23

3.3.2 Nezaměstnanost podle vzdělání v MSK ... 23

3.4 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ... 24

3.4.1 Nezaměstnanost mužů a žen v JMK ... 25

3.4.2 Nezaměstnanost podle vzdělání v JMK ... 26

4 VYHODNOCENÍ ...28

4.1 VYHODNOCENÍ ANALÝZY NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ... 28

4.1.1 Nezaměstnanost v České republice ... 28

4.1.2 Nezaměstnanost v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji ... 30

4.2 NÁVRHY A DOPORUČENÍ KE ZLEPŠENÍ STAVU NEZAMĚSTNANOSTI ... 35

4.2.1 Možné způsoby řešení nedostatku pracovní síly ... 35

4.2.2 Aktivní politika zaměstnanosti v ČR ... 35

4.2.3 Politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji ... 38

4.2.4 Podpora zaměstnatelnosti znevýhodněných osob pomocí Evropského sociálního fondu ... 38

4.2.5 Pasivní politika zaměstnanosti v ČR ... 40

5 ZÁVĚR ...42

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...46

SEZNAM TABULEK ...48

SEZNAM GRAFŮ ...49

SEZNAM OBRÁZKŮ ...50

2016 1

1 ÚVOD

Nezaměstnanost je v dnešní době důležitým faktorem každého státu, a měla by se ji věnovat patřičná pozornost. Toto téma jsem si zvolila především z důvodu toho, že s nezaměstnaností se může potýkat každý z nás.

Vysoká nezaměstnanost způsobuje značné ekonomické problémy a je potřeba navrhnout opatření k řešení situace. Země s vysokou nezaměstnaností neprosperují a může nastat hospodářská krize, která postihuje celý stát a dotýká se většiny obyvatelstva

Ve své bakalářské práci se zaměřím na analýzu nezaměstnanosti v České republice a dále v Moravskoslezském, Jihomoravském a Olomouckém kraji v letech 2010 – 2014, nejen podle geografických kritérií ale i podle demografické struktury obyvatelstva, přičemž Olomouckému kraji se budu věnovat podrobněji.

Cílem teto bakalářské práce je analyzovat vývoj nezaměstnanosti jak podle územního hlediska, tak i podle struktury obyvatelstva, tuto analýzu následně vyhodnotit a navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení stavu nezaměstnanosti v České republice.

Práce je rozčleněna do 5 – ti kapitol, z nichž první je věnována úvodu. Druhá kapitola je zaměřena na definici základních pojmů, vývoj nezaměstnanosti po roce 1990, úřad práce, na který se nezaměstnané osoby mohou hlásit a dále rizikové skupiny, které podléhají vyšší nezaměstnanosti. Následuje řešení regionální nerovnováhy a zjišťování rozsahu a míry nezaměstnanosti.

Třetí kapitola tvoří hlavní část bakalářské práce a pojednává o celkovém vývoji nezaměstnanosti v ČR a jednotlivých krajích a jejím rozboru podle základní struktury obyvatelstva (věku, vzdělání, pohlaví). Následuje obdobný rozbor zaměřený na Olomoucký, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.

Čtvrtá kapitola představuje vyhodnocení vývoje nezaměstnanosti na základě analýzy, pokračuje srovnáním různých skupin obyvatelstva podle míry nezaměstnanosti a konečně předkládá konkrétní návrhy a doporučení ke zlepšení stavu nezaměstnanosti např. aktivní politikou či podporou zaměstnatelnosti znevýhodněných osob pomocí Evropského sociálního fondu a zmiňuje konkrétní případy pro Olomoucký kraj.

Pátá kapitola je věnována závěru a zhodnocení cíle práce.

2016 2

2 ZÁKLADNÍ POJMY

2.1 Kdo je nezam ě stnaný a kdo jen nepracuje

Nezaměstnaný, nemusí znamenat, že nepracuje a kdo nepracuje, nemusí být nutně nezaměstnaný. Může se jednat o práce prováděné pro vlastní potřebu nebo v domácnosti apod. Setkat se s tím můžeme např. v anglické literatuře, kde se rozlišuje „work“

(konkrétní činnost, kterou vykonáváme) a „job“ (pravidelné zaměstnání zajišťující výdělek). Práce, která má smluvní podklad a zahrnuje odměnu za její výkon, nazýváme zaměstnáním. Z našich úvah o nezaměstnanosti. Práce jako jsou domácí práce, vzájemná výpomoc, dobrovolná práce pro dobročinné účely nebo třeba sebe zaměstnávání a další práce prováděné pro neekonomické cíle, jsou opakem zaměstnání. Jedná se o to nemít placené zaměstnání, a ne pouze nemít práci. Přístup na trh práce mají možnost i tito lidé a ne jenom ti, kteří jsou zaměstnaní. Dá se říct, že nezaměstnanost je arbitrární a subjektivní pojem, jak někteří autoři tvrdí, který se dá jen stěží měřit. Přes mnohé definice nezaměstnanosti, můžeme určit alespoň soulad, v tom, že se jedná o aproximaci aktuálního počtu osob současně:

 schopných práce (zdravotním stavem, věkem i osobní situací),

 chtějících zaměstnaní, ale

 jsou přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání.

[5]

Ukazatelem míry nezaměstnanosti se vyjadřuje nezaměstnanost:

= N

L . 100 % [1]

kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří se ucházejí o místo nebo pracují, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo. [1]

2.1.1 Vývoj nezam

stnanosti v

eské republice po roce 1990

V první polovině 90. let v ČR byla nezaměstnanost relativně nízká. Nejen ve vztahu k zemím ES, ale i v poměru k ostatním postkomunistickým zemím a současně i vzhledem k očekávání, že privatizace se svým tlakem na výkonost produkce povede k exodu z odvětví a firem charakterizovaných přezaměstnaností. Po roce 1990 nikdy nepřesáhla roční míra nezaměstnanosti dvoucifernou hranici a navíc ani hranici, která vymezuje tzv.

přirozenou míru nezaměstnanosti, na rozdíl od srovnatelných zemí bývalé RVHP (Slovensko, Maďarsko, Polsko či NDR). V USA a v Kanadě je podíl dlouhodobě

2016 3 nezaměstnaných menší než v ČR, ale za to v zemích ES je větší než u nás. Po roce 1998 se míra nezaměstnanosti začala zvyšovat až do roku 2006, kdy se pohybovala mezi 7 – 9 %.

V roce 2007 a 2008 klesla, po roce 2008 míra nezaměstnanosti opět stoupla z důsledků finanční krize, která oslabila ekonomiku. [5]

Tabulka 1: Celkový vývoj nezaměstnanosti po roce 1990 až 2014 v %

Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Míra

nezaměstnanosti 4,13 2,57 4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Míra

nezaměstnanosti 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0 6,1

Zdroj: [5] [15] + vlastní zpracování

2.1.2 Ú

ad práce

eské republiky

Správním úřadem s celostátní působností a organizační složkou je Úřad práce České republiky. Řídí ho Ministerstvo práce a sociálních věcí a byl zřízen 1. 4. 2011.

Je tvořen generálním ředitelstvím, krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Praha. Dále vznikla kontaktní pracoviště, která jsou součástí krajských poboček.

Úkoly v těchto oblastech plní Úřad práce ČR:

 zaměstnanosti,

 ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

 státní sociální podpory,

 dávek pro osoby se zdravotním postižením,

 příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb,

 pomoci v hmotné nouzi,

 dávek pěstounské péče

[17]

2.2 Rizikové skupiny

Řadu osob, s větší hrozbou ztráty zaměstnání a predeterminací pro dlouhodobou nezaměstnanost, vyřazuje z trhu práce nespočet charakteristik (vzdělání, věk, pohlaví, zdravotní stav apod.). Tyto skupiny osob mohou být vystaveny i opakované nezaměstnanosti. Členové této skupiny získávají využití spíše na sekundárním trhu práce a při méně placených činnostech. Část nevyhovuje nárokům intelektuálně a osobnostně

2016 4 namáhavé práce kulturně obslužně, a proto nemá šanci nalézt si libovolné placené zaměstnání. Konkrétní společenství populace tak více ohrožuje nezaměstnanost, což ze všech průmyslově vyspělých zemí prokazuje zkušenost.

Zejména na tyto skupiny osob musí být politika zaměstnanosti orientována.

Romské etnikum, lidé s nízkým vzděláním, starší lidé, ženy s malými dětmi, mladí lidé a zdravotně postižené osoby jsou u nás rizikové skupiny. [2]

2.2.1 Mladší v

kové skupiny do 30 – ti let

Jako nejmladší skupina, bez potřebné kvalifikace, bez určitých pracovních návyků, většinou ovlivněna sociálním přístupem rodičů, s neochotou hledat si zaměstnání a preferující čerpání sociálních dávek místo vlastního příjmu ze zaměstnání, byla podle expertů označována skupina „mladistvých“. Rádi se opírají především o vnější pomoc, protože ve většině případů nejsou schopni sami řešit své situace. Často na mzdu, druh práce, pracovní režim či pracovní dobu kladou nereálné požadavky. Navíc před dosažením 18 – ti let nemohou mít tyto nezaměstnané osoby hmotnou odpovědnost nebo vykonávat určitý druh práce.

U těchto osob můžeme sledovat i antipatii pracovat v oboru, který studovaly.

Zaměstnavatelé často tuto skupinu mladistvých opomíjejí, neboť např. ženy v brzké době odcházejí na mateřskou dovolenou. Raději si vybírají osoby, které jsou samostatné, zapracované nebo mají praxi. Úřad práce je pak k těmto osobám příliš tolerantní, protože odmítnutí praktické rekvalifikace by mělo mít za následek ukončení evidence, právě na tomto úřadě. [6]

2.2.2 Vyšší v

kové kategorie

V praxi se ukazuje, že mladší věkové kategorie pracujících dostávají u zaměstnavatelů přednost před staršími lidmi, a to z více důvodů. Zaměstnavatel klade větší nároky na práci s moderní technikou, produktivitu práce, znalost světových jazyků, vzdělání apod. Naopak ze strany zaměstnance se očekává vyšší plat za dosaženou délku praxe.

Návyky, které osoba vyšší věkové kategorie získala za celou svou praxi, mohou mít negativní dopady na jeho práci, např. setrvání osoby na jednom postu dlouhou dobu může mít za následek omezené pracovní zkušenosti a dovednosti. Mnohokrát jsou kontrolovány u těchto osob zdravotní potíže, které by je omezovaly ve výkonu práce. [6]

2.2.3 Ženy

Zaměstnavatelé raději upřednostňují na trhu práce muže, a to pro jejich větší územní mobilitu a nezatíženost starostmi o domácnost, což je pro ženy nepříznivý stav na trhu práce. Vícesměnné provozy mají přednost před pracovním místem se zkrácenou dobou, a proto je zaměstnavatelé ani často nevytváří.

2016 5 Celá řada problémů souvisí s nadměrnou celodenní zaneprázdněností žen. U žen s malými dětmi také vznikají časté pracovní absence, které narušují pracovní chod, snižují jejich osobní ohodnocení a v důsledku poptávky po jejich práci. V dnešní době jsou tak nejvíce ohroženy neúplné rodiny. A vzniká těžká životní situace.

Zaměstnanost žen je celosvětovým problémem. Spojit mateřské a pracovní povinnosti a dosáhnout přiměřené společenské angažovanosti žen je velmi náročné. V celé řadě vyspělých zemí tudíž vznikají řešení, která umožňují vznik zkrácených úvazků, zavádění pružné pracovní doby nebo dostupné péče o děti. Cestou jsou nutné právní úpravy, politické a finanční podpory žen. [2]

2.2.4 Zdravotn

postižení lidé

Účast zdravotně postižených na trhu práce je podstatně nižší než u zdravé populace, stejně jako jejich ekonomická aktivita, čehož je častým následkem využití sociálního zabezpečení. Specifická míra nezaměstnanosti těchto osob se pohybuje kolem 30 %, tato míra je podstatně vyšší než specifická míra nezaměstnanosti celé populace ČR.

Ekonomický růst v letech 2004 - 2008 neměl vliv na nezaměstnanost zdravotně postižených lidí, i když jejich míra klesá, ovšem je to dáno především, tím že tito lidé odcházejí do ekonomické aktivity, většinou se tedy nejedná o přechod do zaměstnání. [10]

2.2.5 Lidé bez kvalifikace

Nekvalifikovaní pracovníci jsou v dnešní době nejširší skupinou dlouhodobě nezaměstnaných. Mezi ně patří i absolventi povinné školní docházky. Jedná se především o mladé lidi, kteří nemají snahu ani chuť pracovat, často nemají patřičné předpoklady nebo jsou obtížně vzdělatelní. Zde se řadí i osoby se společensky nežádoucím deviantním chováním jako např. alkoholici, lidé sociálně nepřizpůsobiví, recidivisté.

Na podstatě empirických zkoumání přichází, holandský sociolog Schuyt Kees (1991), k poznatku, že další ekonomický rozkvět sjednocené Evropy bude sloučen se vznikem konstantní kategorií lidí, kteří budou permanentně vyřazeni z trhu práce ale i ze společenského života, a to ze strany společnosti i při vynaložení významné snahy. Tito lidé budou žít ve stálé závislosti na státu, a s možností dostat se do formující se kategorie deklasovaných, která žije „uvnitř systému podpor“, a je tedy závislá na podporách od státu.

Rozhodující pro hledání zaměstnání bude úroveň kvalifikace, zdraví, charakterové vlastnosti a profesní dovednosti. Pro pracovníka ale i zaměstnavatele znamená více dovedností a zkušeností daleko větší možnosti. Levnější a přesnější stroje postupem času vytlačí osoby s nízkou kvalifikací z trhu práce. Potenciální destruktivní silou a kriminálním semeništěm se tito lidé stanou, pokud se nezmění postoj dnešní společnosti k práci sociálně neschopných a nekvalifikovaných lidí. [2]

2016 6

2.2.6 Romské etnikum

Romská populace stále obtížněji dosahuje na zaměstnání, neboť se neustále zvyšují požadavky na uplatnění se na trhu práce, především výše kvalifikace, rozsah a kvalita sociálních schopností. Pouze základní vzdělání nebo i neukončená povinná školní docházka a bez další kvalifikace je u Romů typická.

Profese, ve kterých bylo romské etnikum zaměstnáváno, procházejí markantními změnami kvalifikačních nároků. Romové často žijí v určitém konfliktu vlastních kulturních vzorců chování a hodnot a tlakem ze strany většinové populace, která je dosud nezačlenila.

Výsledkem je vysoká kriminalita, zvyšující se závislost na sociálních podporách a vyostřené sociální potíže v oblastech, kde se romské etnikum ve větších počtech nachází.

[2]

2.3 Ř ešení regionální nerovnováhy

Vytváření pracovních příležitostí má silný regionální aspekt a při boji proti nezaměstnanosti se klade značný důraz na řešení regionální nerovnováhy na trhu práce.

Pracovní příležitosti by v určitém rozsahu měly přicházet za lidmi, pokud se chceme vyhnout mohutné migraci za prací. Podpora regionů postižených recesí a regionů méně rozvinutých, patří k prioritám většiny zemí ES. Používají se tyto nástroje:

• Podpora růstu příjmů a poptávky v chudších regionech pomocí přesunů v rozpočtech z národní na regionální úroveň.

• Přesun významných veřejných úřadů a institucí z bohatších do chudších regionů, aby se zde podpořila zaměstnanost jak přímo, tak i nepřímo.

• Vytváření nových pracovních příležitostí usnadněním přístupu kapitálu do regionu. Stimulace investic a rozvojových projektů. Redukce výrobních nákladů v chudších regionech prostřednictvím podpor a daňových úlev.

• Zvyšování ekonomické síly chudých regionů investicemi do jejich infrastruktury a rozvoje podnikatelských služeb.

• Přizpůsobování struktury pracovní síly struktuře poptávky po ní prostřednictvím rekvalifikace.

• Podpora šíření know – how, informací a poradenské činnosti, včetně jejich poskytování novým zájemcům o samostatné drobné podnikání.

• Zvýšení kvantity a kvality informací o požadavcích trhu práce uvnitř regionu.

Podporu z centra mají obvykle regionální programy boje proti nezaměstnanosti.

Méně rozvinuté nebo upadající průmyslové oblasti jsou jejich cílem. Kryta a řízena z úrovně vládních orgánů je řada programů, a některé z nich jsou financovány Evropským společenstvím. Největší finanční podíl na tyto programy plyne z centra. Finanční

2016 7 participace regionálních správ je z mnoha případů největší podmínkou. Vlastní provádění programů bývá v rukou místní správy. [5]

2.4 Zjiš ť ování rozsahu a míry nezam ě stnanosti

Nezaměstnanost, a to především z praktického důvodu, se snažíme měřit i z logického hlediska. Míra nezaměstnanosti je dána podílem nezaměstnaných k celku práce schopné populace, a je zde v různorodé formě zohledňovat ochotu této populace pracovat.

Pro určité kategorie lidí může být míra nezaměstnanosti obecná ale i specifická. Na faktorech, jež ovlivňují celou ekonomiku (ekonomický cyklus, cena ropy, příval nových pracovních sil na trh práce apod.) je obecná míra odkázána. Na faktorech, které působí především na tyto skupiny lidí (ženy, muže, mládež, příslušníky etnických minorit, manuální dělníky, určité profese apod.), jsou specifické míry nezaměstnanosti pro jednotlivé sociální skupiny závislé. Vyskytuje se úsilí unifikovat vymezení těchto měr nezaměstnanosti, aby byly umožněny jak prostorové (zejména mezi státy), tak i časové komparace. Statistiky různých zemí nejsou nikdy úplně srovnatelné a to i přes úsilí mezinárodních kapacit jako jsou Mezinárodní úřad práce nebo OECD. Ve spoustě zemí, je obsah indikátorů nezaměstnanosti odlišný, i přes obecně sdílené konvence.

Pro určení míry nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných se v různých zemích aplikují různé přístupy. Jsou především 2 hlavní metody zjišťování. Z počtu žadatelů o práci registrovaných na pracovních úřadech vychází první metoda a pro druhou jsou bází výběrová šetření (případně mikrocensy), realizovaná pravidelně v populaci. Výběrová šetření se zabývají celou populací daného státu žijící ve vlastních domácnostech, přičemž v případě jednotlivých dotazovaných se jedná o jejich situaci v týdnu, ve kterém je určitá osoba dotazována. V každé zemi, porovnávání výsledků výběrových šetření zaměstnanosti, je podmíněno sjednocením metodiky zjišťování: zjišťováním stejných dat, užitím stejných definic a stejných klasifikací, časovou synchronizací šetření, popřípadě i centrálním zpracováním výsledků, jak je tomu při kooperaci národních statistických úřadů a Eurostátu. Nezaměstnané registrované na úřadech práce i nezaměstnané neregistrované zachycují výběrová šetření, což je jejich výhoda. Z periodicky opakovaných výběrových šetření v domácnostech vychází z americké formulace nezaměstnanosti. A z registrace na úřadech práce vychází země Evropského společenství, ale i zde se provádí výběrová šetření. Ty mohou být i prostřednictvím telefonů (i když v USA je evidováno, že 90 % lidí vlastní telefon), mohou tato šetření znevýhodňovat osoby, které telefony nevlastní nebo nejsou zapsány v telefonních seznamech. Výsledky telefonických šetření jsou daleko uspokojivější než registrace na úřadech práce. Alespoň jako zdroj informací o specifických strukturálních aspektech nezaměstnanosti pro výběrová šetření, jsou používána pro svou výhodu v mnoha zemích.

Identifikovat výši nezaměstnanosti ale i její strukturu či strukturu z jiných měřítek (odvětvovou, demografickou, kvalifikační apod.) by měl trh práce znát. Globální pohled na situaci nezaměstnanosti prezentuje běžná míra nezaměstnanosti. Teprve porovnávání

2016 8 nezaměstnanosti uvnitř populace, ale i mezi jednotlivými populacemi poskytuje přibližný obraz o jejich charakteristických znacích. [5]

2016 9

3 ANALÝZA NEZAM Ě STNANOSTI V Č R

V této kapitole se budu zabývat vývojem nezaměstnanosti v České republice. Dále pak v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Zaměřila jsem se na celkový vývoj nezaměstnanosti, ale také na rozdíl mezi muži a ženami, dále pak nezaměstnanost podle vzdělání a podle věku nezaměstnaných osob. Analýza bude probíhat v rozmezích roku 2010 – 2014.

Pracovat budu s daty z Českého statistického úřadu. Nástrojem bude vzorec pro míru nezaměstnanosti, která vychází v procentech.

í ě = ^{č ě ý}

ě × 100 [%] [16]

Počet nezaměstnaných vyjadřuje počet evidovaných lidí bez práce, obyvatelstvo ve věku 15 – 64 let tzn. celkový počet obyvatel v tomto věku, kteří pracují. [16]

3.1 Vývoj nezam ě stnanosti v Č eské republice

Česká republika je tvořena 14 – ti kraji a počet obyvatel je 10,5 mil. [29]

Obrázek 1: Mapa České republiky rozdělená podle krajů

Zdroj: [22]

2016 10

Tabulka 2: Počet nezaměstnaných osob v ČR a v krajích v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Česká republika 383 700 350 600 366 900 368 900 323 600 Hlavní město Praha 25 600 23 700 20 900 21 000 16 500 Středočeský kraj 33 300 32 600 30 300 34 400 34 300 Jihočeský kraj 16 800 17 500 17 800 16 200 18 700 Plzeňský kraj 17 100 15 000 14 100 15 400 15 000 Karlovarský kraj 17 500 13 200 16 200 16 000 14 000 Ústecký kraj 45 400 39 600 42 700 37 800 34 100 Liberecký kraj 15 100 15 400 20 000 17 700 14 000 Královehradecký kraj 18 700 19 300 19 300 22 500 16 800 Pardubický kraj 18 400 14 000 19 900 22 100 16 800 Kraj Vysočina 17 700 16 100 15 800 17 100 14 100 Jihomoravský kraj 44 400 43 300 47 400 40 600 36 200 Olomoucký kraj 27 700 23 100 24 100 28 200 23 500 Zlínský kraj 24 500 22 200 21 300 20 200 17 800 Moravskoslezský kraj 61 400 55 500 57 100 59 700 51 900

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Průměrně je v České republice v letech 2010 až 2014 nezaměstnáno 358 740 osob.

Nejnižší nezaměstnanost v roce 2010 vykazuje Liberecký kraj, zde je nezaměstnáno 15 100 osob. Naopak nejvyšší nezaměstnanost představuje Moravskoslezský kraj, kde je nezaměstnáno 61 400 osob. Tato hodnota je 4 x větší než v Libereckém kraji. Česká republika zaznamenává nejvyšší nezaměstnanost ze všech ledovaných let.

V roce 2011 představuje nejnižší počet nezaměstnaných osob Karlovarský kraj 13 200, ve srovnání s rokem 2010 klesl počet nezaměstnaných osob o 4 300.

Moravskoslezský kraj opět převládal s nejvyšším počtem nezaměstnaných osob.

V převážné většině krajů počet nezaměstnaných osob klesl.

V roce 2012 hlavní město Praha, Středočeský a Plzeňský kraj zaznamenaly nejnižší počet nezaměstnaných osob ve sledovaných letech. Oproti minulému roku zaznamenal nárůst počtu nezaměstnaných osob Jihočeský kraj, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

V roce 2013 nejnižší počet nezaměstnaných osob byl v Plzeňském kraji, Jihočeský kraj zaznamenal nejnižší nezaměstnanost ve sledovaných letech tedy 16 200

2016 11 nezaměstnaných osob. Celkový počet nezaměstnaných osob v ČR dosáhl na hranici 368 900 osob.

Rok 2014 vykazoval převážné ve většině krajů ale i v ČR nejnižší nezaměstnanost.

V porovnání s rokem 2010 a 2014 klesl počet nezaměstnaných osob v Praze o 9 100 osob, v Karlovarském o 3 500 osob, v Ústeckém dokonce o 11 300 osob, v Jihomoravském o 8 200 osob a v Moravskoslezském o 9 500 osob.

V roce 2010 míra nezaměstnanosti vykazovala 7,28 %, tedy nejvyšší ve sledovaných letech. Tato hodnota byla ovlivněna hospodářskou krizí, která měla za následek oslabení ekonomiky a nárůst míry nezaměstnanosti. V roce 2011 už míra nezaměstnanosti klesla o 0,57 %, ekonomika se začala znovu vzpamatovávat. Následující rok opět hodnota vzrostla o 0,27 %. V roce 2013 míra nezaměstnanosti představovala hodnotu 6,95 %. Rok 2014 byl pro ČR příznivý a zaznamenal nejnižší míru nezaměstnanosti 6,11 %.

3.1.1 Nezam

stnanost muž

a žen v

R

Nezaměstnanost mužů

Tabulka 3: Počet nezaměstnaných mužů v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Česká republika 190 800 171 000 178 200 175 300 151 300

7,28

6,71 6,98 6,95

6,11

0 1 2 3 4 5 6 7 8

2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v %

Období Česká republika Graf 1:Vývoj nezaměstnanosti v ČR v % v letech 2010 - 2014

Zdroj: [12] + vlastní zpracování

2016 12 Hlavní město Praha 13 300 12 700 11 000 11 800 8 500 Středočeský kraj 16 200 15 900 13 800 17 100 16 400 Jihočeský kraj 9 300 9 200 8 600 7 200 7 600 Plzeňský kraj 7 300 6 400 5 900 6 300 6 100 Karlovarský kraj 9 100 7 200 8 900 7 800 6 600 Ústecký kraj 21 000 20 400 19 500 18 000 16 700 Liberecký kraj 6 900 7 800 10 300 8 200 5 500 Královehradecký kraj 8 800 9 300 9 900 10 400 8 000 Pardubický kraj 8 600 6 300 9 000 9 600 7 300 Kraj Vysočina 9 100 7 600 7 400 7 300 5 900 Jihomoravský kraj 23 500 20 500 23 800 19 800 18 900 Olomoucký kraj 13 000 11 000 11 800 15 300 11 100

Zlínský kraj 11 600 10 600 9 800 9 900 8 100

Moravskoslezský kraj 33 000 26 200 28 400 24 700 24 600

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Průměrný počet nezaměstnaných mužů v ČR je 173 320. Nejnižší průměrný počet 6 400 nezaměstnaných mužů byl v Plzeňské kraji a nejvyšší počet 27 380 nezaměstnaných mužů v Moravskoslezském kraji.

V roce 2010 představuje nejnižší počet nezaměstnaných mužů 6 900 Liberecký kraj. Nejvyšší počet nezaměstnaných mužů 33 000 zaznamenal Moravskoslezský kraj, ale i celkově v ČR byl nejvyšší počet nezaměstnaných mužů ze všech sledovaných let 190 800.

Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královehradecký, Pardubický kraj a kraj Vysočina nepřevyšují hranici 10 000 nezaměstnaných mužů, ostatní kraje tuto hranici převyšují.

V následujícím roce celkový počet nezaměstnaných mužů v ČR klesl o 19 800.

Většina krajů v tomto roce zaznamenala zlepšení stavu nezaměstnanosti oproti roku 2010, s výjimkou Libereckého a Královehradeckého kraje. Nejvyšší počet nezaměstnaných mužů zaregistroval Moravskoslezský kraj.

V roce 2012 vykazoval Plzeňský kraj nejnižší počet nezaměstnaných mužů a to pouhých 5900. Moravskoslezský kraj opětovně zaznamenal nejvyšší počet nezaměstnaných mužů, pod něj se řadí Jihomoravský kraj.

V roce 2013 celkový počet nezaměstnaných mužů v ČR klesl ve srovnání s minulým rokem o 2 900. Polovina krajů zaznamenala snížení počtu nezaměstnaných

2016 13 mužů a druhá polovina zase zvýšení. Nejnižší počet nezaměstnaných mužů ze všech sledovaných let zaregistroval Jihočeský kraj naopak nejvyšší počet Středočeský, Královehradecký, Pardubický a Olomoucký kraj.

V roce 2014 dosáhly na nejnižší počet nezaměstnaných mužů ze všech sledovaných let Praha, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královehradecký, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

Nezaměstnanost žen

Tabulka 4: Počet nezaměstnaných žen v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Česká republika 192 900 179 600 188 700 193 600 172 300 Hlavní město Praha 12 300 11 100 9 900 9 200 8 000 Středočeský kraj 17 100 16 700 16 400 17 300 17 900 Jihočeský kraj 7 500 8 300 9 200 9 000 11 100 Plzeňský kraj 9 700 8 600 8 200 9 100 8 800 Karlovarský kraj 8 400 6 000 7 300 8 300 7 400 Ústecký kraj 24 400 19 300 23 200 19 800 17 400

Liberecký kraj 8 200 7 600 9 600 9 500 8 500

Královehradecký kraj 9 800 9 900 9 400 12 100 8 800 Pardubický kraj 9 800 7 800 10 800 12 500 9 600 Kraj Vysočina 8 600 8 500 8 300 9 700 8 200 Jihomoravský kraj 20 900 22 800 23 600 20 800 17 300 Olomoucký kraj 14 700 12 100 12 300 12 900 12 400 Zlínský kraj 12 900 11 500 11 600 10 300 9 600 Moravskoslezský kraj 28 500 29 300 28 700 33 000 27 300

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Průměrný počet nezaměstnaných žen v ČR je 185 420 a je o 12 100 větší než u mužů. Průměrný nejnižší počet 7 480 nezaměstnaných žen vykazuje Karlovarský kraj, na rozdíl od Moravskoslezského, který vykazuje průměrný počet nezaměstnaných žen 29 360 a je téměř 4 x vyšší než v Karlovarském kraji.

V roce 2010 vykazují počet nezaměstnaných žen pod hranicí 10 000 Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královehradecký, Pardubický kraj a kraj Vysočina.

2016 14 Nejnižší počet nezaměstnaných žen připadá na Jihočeský kraj, nejvyšší na Moravskoslezský. ČR zaznamenává 192 200 nezaměstnaných žen.

V roce 2011 nastává zhoršení stavu počtu nezaměstnaných žen oproti roku 2010 v Jihočeském kraji o 800, v Královehradeckém o 100, v Jihomoravském o 1 900 a v Moravskoslezském kraji počet stoupl o 800. Zlepšení stavu zaznamenala většina krajů. A počet nezaměstnaných žen v ČR klesl na 179 600.

V roce 2012 zaregistroval nejnižší počet nezaměstnaných žen z celého sledovaného období Plzeňský kraj 8 200. V Moravskoslezském kraji počet nezaměstnaných žen klesl na 28 700. V ČR počet nezaměstnaných žen vykazoval hodnotu 188 700.

V roce 2013 zaznamenal Karlovarský kraj nejnižší počet mezi kraji, následně pod ním Jihočeský a Plzeňský kraj. Moravskoslezský kraj měl v tomto roce nejvyšší počet nezaměstnaných žen ze všech sledovaných let.

V roce 2014 polovina krajů zaznamenala nejnižší počet nezaměstnaných žen z celého sledovaného období, a to v Praze, Ústeckém, Královehradecké, Jihomoravském, Zlínském, Moravskoslezském kraji a kraji Vysočina.

Srovnání mužů a žen

Rozdíl vývoje nezaměstnanosti mezi muži a ženami v dnešní době není tak razantní jak v dobách minulých. V dnešní době se ženy také zaměřují na budování své kariéry, než pouze na péči o domácnost.

6,4 5,8 6,0 5,9

5,1

8,5 7,9 8,2 8,3

7,4

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v %

Období Muži Ženy Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti v ČR mezi muži a ženami v % v letech 2010 - 2014

Zdroj: [12] + vlastní zpracování

2016 15 Míra nezaměstnanosti u mužů byla v roce 2010 nejvyšší ze všech sledovaných let, vlivem oslabené ekonomiky po hospodářské krizi, dosahovala hodnoty 6,4 %. V roce 2011 procento míry nezaměstnanosti kleslo o 0,6 %. Následující rok se míra nezaměstnanosti vyšplhala směrem na horu k 6 %. V roce 2013 míra nezaměstnanosti klesla, stejně tomu tak bylo i v roce 2014. Míra nezaměstnanosti mužů se pohybuje mezi 5 a 7 %.

Ženy měly nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého sledovaného období v roce 2010 8,5 %. Poté v roce 2011 klesla na 7,9 %. V následujících dvou letech míra nezaměstnanosti žen stoupla. A můžeme říct, že se situace v roce 2014 zlepšila a míra nezaměstnanosti klesla až na 7,4 % a tvořila nejnižší hodnotu ze všech sledovaných let. Míra nezaměstnanosti žen se pohybuje mezi 7 – 9 %.

3.1.2 Nezam

stnanost podle v

kových skupin v

R

Tabulka 5: Počet nezaměstnaných osob v ČR podle věkových skupin v letech 2010 - 2014

Rok 15 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 – 44 let 45 až 54 let 55 a více let

2010 73 400 56 600 45 900 79 600 78 800 49 300

2011 66 800 45 500 43 000 77 500 72 700 45 100

2012 72 700 50 700 43 400 82 000 70 500 47 500

2013 68 700 46 800 47 400 89 100 69 100 47 700

2014 56 400 42 200 41 500 78 900 63 600 41 000

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Z tabulky můžeme vidět, že nejnižší počet nezaměstnaných osob zaznamenávají osoby ve věku 30 – 34 let, naopak nejvyšší počet zase lidé ve věku 35 – 44 let. Druhou skupinu s nejnižší nezaměstnaností tvoří lidé ve věku 55 a více let.

Skupina lidí ve věku 15 – 24 let zaznamenala nejnižší počet nezaměstnaných osob 56 400 v roce 2014 ze všech sledovaných let, nejvyšší v roce 2010.

Lidé ve věku 25 až 29 let vykazovali nejnižší možnou hodnotu v roce 2014, naopak nejvyšší v roce 2010. A tvoří třetí skupinu s nejnižší nezaměstnaností.

Všechny skupiny lidí kromě osob ve věku 35 – 44 let vykazovaly nejnižší hodnotu v roce 2014.

3.1.3 Nezam

stnanost podle vzd

lání v

R

Tabulka 6: Počet nezaměstnaných osob podle vzdělání v ČR a v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Základní a bez vzdělání 58 100 71 500 83 400 70 400 79 500

2016 16 Střední bez maturity 138 200 163 300 157 300 155 900 174 000 Střední s maturitou 94 000 102 900 96 000 96 300 104 500 Vyšší a vysokoškolské 33 300 31 300 30 200 27 600 25 600

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

V České republice tvoří nejnižší nezaměstnanost osoby s vyšším a vysokoškolským vzděláním, naopak nejvyšší nezaměstnanost postihuje osoby se středním vzděláním bez maturity.

V roce 2010 lidé se základním nebo žádným vzděláním vykazovali nejnižší hodnotu 58 100 z celého sledovaného období, stejně tak i osoby se středním vzděláním s maturitou 94 000. V následujícím roce byl počet nezaměstnaných s vyšším či vysokoškolským vzděláním 31 300, tedy o 132 000 méně než u lidí se středním vzděláním bez maturity. V roce 2012 počet nezaměstnaných osob téměř ve všech skupinách osob klesl, výjimku tvoří lidé se základním nebo žádným vzděláním. V roce 2013 měli lidé se základním nebo žádným vzděláním 2 x menší nezaměstnanost než lidé se středním vzděláním bez maturity. V posledním roce zaznamenala skupina osob se středním vzděláním nejvyšší dosaženou hodnotu 174 000 ze všech sledovaných let, kdež to lidé s vyšším či vysokoškolským vzděláním nejnižší 25 600.

3.2 Vývoj nezam ě stnanosti v Olomouckém kraji

Olomoucký kraj je tvořen 5 – ti okresy, a to Olomoucí, Přerovem, Prostějovem, Šumperkem a Jeseníkem. Počet obyvatel je 635 709. Je zde silné zastoupení strojírenského průmyslu. [28]

Obrázek 2: Mapa Olomouckého kraje

Zdroj:[24]

2016 17

Tabulka 7: Počet nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji v letech 2010 - 2014

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

Počet nezaměstnaných osob 27 700 23 100 24 100 28 200 23 500

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Průměrný počet nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji v letech 2010 až 2014 je 25 320. V roce 2010 počet nezaměstnaných byl 27 700, v následujícím roce se počet nezaměstnaných osob snížil o 4 600 osob. V průběhu dalších dvou let počet nezaměstnaných osob vzrostl o 5 100 osob. Rok 2014 vykazoval počet nezaměstnaných osob 23 500 a tvoří druhou nejnižší hodnotu ze všech sledovaných let.

Graf 3: Vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji ve srovnání s ČR v % v letech 2010 - 2014

Z grafu můžeme vidět, že míra nezaměstnanosti Olomouckého kraje převyšuje míru nezaměstnanosti ČR. Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji se pohybuje mezi 7 – 10

%, v ČR mezi 6 – 8 %

V roce 2010 míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji byla 9,10 % a tvořila druhou nejvyšší hodnotu ze všech sledovaných let. V ČR byla hodnota menší o 1,82 % než v Olomouckém kraji. V roce 2011 můžeme vidět, že rozdíl mezi Olomouckým krajem a ČR je menší než v roce 2010 a zároveň v tomto roce Olomoucký kraj zaznamenal nejnižší hodnotu ze všech sledovaných let. Následující rok hodnoty stouply. V roce 2013 Olomoucký kraj zaznamenal nejvyšší míru nezaměstnanosti 9,20 %, v roce 2014 už hodnota klesla o 1,5 %.

7,28 6,71 6,98 6,95

6,11 9,10

7,60 7,70

9,20

7,70

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v %

Období Česká republika Olomoucký kraj

Zdroj: [12] + vlastní zpracování

2016 18

3.2.1 Uchaze

i o zam

stnání v okresech OK

Tabulka 8: Počet uchazečů o zaměstnání evidován na ÚP v Olomouckém kraji v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Olomoucký kraj 42 117 38 119 40 342 43 364 38 990 Olomouc 13 676 12 470 13 251 14 778 13 631

Jeseník 4 055 3 444 3 500 3475 3 046

Prostějov 6 476 5 844 6 223 6 455 5 508

Přerov 9 188 8 346 8 910 9 752 9 248

Šumperk 8 722 8 015 8 458 8 904 7 557

Zdroj: [13]+ vlastní zpracování

V Olomouckém kraji bylo v roce 2010 evidováno na ÚP 42 117 osob. Nejvíce osob bylo evidováno na úřadu práce v Olomouckém okrese 13 676, nejméně v okrese Jeseník pouhých 4 055 osob. V roce 2011 okres Olomouc a Přerov zaznamenal nejnižší počet evidovaných osob na ÚP ze všech sledovaných let. V roce 2012 bylo evidováno 40 342 osob, z toho bylo nejvíce v Olomouckém okrese. V roce 2013 zaregistrovaly okresy Olomouc, Přerov a Šumperk nejvyšší počet evidovaných osob na ÚP ze všech sledovaných let.

3.2.2 Nezam

stnanost muž

a žen v OK

Tabulka 9: Počet nezaměstnaných mužů v Olomouckém kraji v letech 2010 - 2014

MUŽI

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

ČR 190 800 171 000 178 200 175 300 151 300

Olomoucký kraj 13 000 11 000 11800 15 300 11 100

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

V roce 2010 byl v ČR počet nezaměstnaných mužů 190 800, z toho 13 000 bylo nezaměstnáno v Olomouckém kraji. V 2011 počet nezaměstnaných klesl jak v ČR (o 19 800 mužů), tak v Olomouckém kraji (o 2 000 mužů). V následujícím roce počet nezaměstnaných vzrostl v Olomouckém kraji o 800 mužů, v ČR o 7 200 mužů. V roce 2013 zaznamenal Olomoucký kraj největší počet nezaměstnaných mužů 15 300 ze všech sledovaných období. V roce 2014 byl počet nezaměstnaných v ČR 151 300 a tato hodnota byla nejmenší ze všech sledovaných let.

2016 19

Tabulka 10: Počet nezaměstnaných žen v Olomouckém kraji v letech 2010 - 2014

ŽENY

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

ČR 192 900 179 600 188 700 193 600 172 300

Olomoucký kraj 14 700 12 100 12 300 12 900 12 400

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Průměrný počet nezaměstnaných žen ve sledovaných letech v ČR je 185 420, v Olomouckém kraji 12 880.

V roce 2010 bylo v Olomouckém kraji nezaměstnáno 14 700 žen a byl zaznamenán největší počet nezaměstnaných žen ve sledovaných letech.

V roce 2011 počet nezaměstnaných žen klesl jak v ČR, tak i v Olomouckém kraji.

Následující dva roky zaregistrovaly nárůst nezaměstnaných žen.

V roce 2014 nezaměstnanost v ČR klesla na 172 300 žen a v Olomouckém kraji na 12 400. Nejnižší počet nezaměstnaných žen v ČR byl v roce 2014, v Olomouckém kraji v roce 2011.

Graf 4: Vývoj nezaměstnanosti mužů a žen v OK v % v letech 2010 - 2014

Zdroj: [12] + vlastní zpracování

V tomto kraji je v celku patrný rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen.

Z grafu můžeme vidět, že míra nezaměstnanosti mužů v žádném roce nepřevyšuje hodnotu žen.

Muži měli nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2011 a 2014 6,5 %, naopak nejvyšší v roce 2013 8,9 %. Jejich míra nezaměstnanosti se pohybuje mezi 6 a 9 %.

7,5

6,5 6,8

8,9

6,5 11,1

9 8,9 9,6 9,3

0 2 4 6 8 10 12

2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v %

Období Muži Ženy

2016 20 Míra nezaměstnanosti u žen se pohybuje mezi 8 a 12 %. Jsou na tom ve srovnání s muži podstatně hůře. Jejich nejnižší míra nezaměstnanosti byla v roce 2012 a to 8,9 %.

V roce 2010 byla jejich míra nezaměstnanosti na hodnotě 11,1 % vlivem hospodářské krize a oslabené ekonomiky.

3.2.3 Nezam

stnanost podle vzd

lání v OK

Tabulka 11: Počet nezaměstnaných podle vzdělání v OK v letech 2010 -2014

2010 2011 2012 2013 2014

Základní a bez vzdělání 4 800 4 100 5 100 6 200 4 700 Střední bez maturity 12 500 12 600 12 200 15 200 12 600 Střední s maturitou 8 600 4 900 6 000 5 800 5 000 Vyšší a vysokoškolské 1 900 1 300 700 1 000 1 200

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

V Olomouckém kraji je vysoký rozdíl mezi nezaměstnanými s vysokoškolským diplomem, kteří tvoří nejnižší nezaměstnanost a nezaměstnanými se středním vzděláním bez maturity, kteří jsou nejvíce postiženi nezaměstnaností. Druhou skupinu s nejnižší nezaměstnaností tvoří osoby se základním či žádným vzděláním.

V roce 2010 bylo nezaměstnáno se středním vzděláním bez maturity 12 500 osob, s vyšším a vysokoškolským vzděláním 1 900 a tyto osoby vykazovaly nejvyšší hodnotu ze všech sledovaných let. V roce 2011 byla nejnižší nezaměstnanost opět u lidí s vysokoškolským vzděláním. Rozdíl u lidí se základním nebo žádným vzděláním a středním s maturitou bylo 800. Počet nezaměstnaných osob se středním bez maturity stoupl z minulého roku o 100.

Nejnižší nezaměstnanost u lidí s vyšším a vysokoškolským vzděláním byla v roce 2012 a to pouhých 700 osob. Za to u nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity dosáhla maximální hranice v roce 2013 a to 15 200 nezaměstnaných osob.

3.2.4 Nezam

stnanost podle v

kových skupin v OK

Tabulka 12: Počet nezaměstnaných podle věku v OK v letech 2010 - 2014

Rok 15 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 – 44 let 45 až 54 let 55 a více let

2010 4 400 4 200 4 000 5 500 6 600 3 000

2011 4 700 2 800 2 400 5 800 4 100 3 300

2012 5 000 2 500 2 900 6 500 4 300 2 900

2013 5 300 2 900 4 100 7 800 4 800 3 300

2016 21

2014 2 800 2 800 3 000 6 700 4 900 3 400

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

V kraji jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností osoby ve věku 35 – 44 let, kdež to osoby věku 25 až 29 let. Nízká nezaměstnanost mladých lidí kraji prospívá, tito lidé jsou flexibilnější a více ztotožnění s moderní technikou.

Druhá skupina, která je v kraji více zaměstnávána tvoří osoby ve věku 30 až 34 let, následuje věková skupina 55 a více let.

Věková skupina 35 – 44 let zaznamenala nejnižší počet nezaměstnaných v roce 2010 ze všech sledovaných let, naopak nejvyšší počet v roce 2013. Počet nezaměstnaných osob všech věkových kategorií nepřesáhl hodnotu 10 000.

3.3 Vývoj nezam ě stnanosti v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj je tvořen 6 – ti okresy Bruntálem, Opavou, Frýdkem – Místkem, Karvinou, Novým Jičínem a Ostravou. Počet obyvatel se pohybuje kolem 1 217 676. Je zde zastoupení hlavně průmyslové. [27]

Obrázek 3: Mapa Moravskoslezského kraje

Zdroj: [21]

2016 22 V Moravskoslezském kraji je nejvyšší míra nezaměstnanosti ze všech sledovaných krajů, jeho míra nezaměstnanosti je příliš vysoká. Za následek to má především masivní propuštění horníků.

V roce 2010 dosáhla hranice míry nezaměstnanosti 10,2 %, nejvyšší ze všech sledovaných let. Míra nezaměstnanosti klesala v roce 2011 o 0,9 %. V následujících dvou let míra nezaměstnanosti stoupla na 9,9 %. V roce 2014 už klesla na 8,60 % a tento kraj zaznamenal nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech sledovaných let.

V porovnání s mírou nezaměstnanosti v ČR je míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji větší, v roce 2010 míra nezaměstnanosti v ČR tvořila hodnotu 7,28 %, v Moravskoslezském kraji byla míra nezaměstnanosti o 2,92 % větší. V roce 2011 obě hodnoty klesly. Následující rok míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje byla o 2,52 % větší. V roce 2013 míra nezaměstnanosti v ČR klesla, kdežto v Moravskoslezském kraji se hodnota míry nezaměstnanosti vyšplhala na 9,9 %. V roce 2014 míra nezaměstnanosti v ČR i v Moravskoslezském kraji klesla.

10,20

9,30 9,50 9,90

8,60 7,28

6,71 6,98

6,95

6,11

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v %

Období Moravskoslezský kraj Česká republika Graf 5: Vývoj nezaměstnanosti v MSK ve srovnání s ČR v % v letech 2010 - 2014

Zdroj: [12] + vlastní zpracování

2016 23

3.3.1 Nezam

stnanost muž

a žen v MSK

Tabulka 13: Vývoj nezaměstnanosti mužů a žen v MSK v % v letech 2010 - 2014

Rok Muži Ženy

2010 9,6 10,9

2011 7,8 11,2

2012 8,5 10,8

2013 8,0 12,1

2014 7,4 10,2

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

I v tomto kraji převládá větší míra nezaměstnanosti žen než u mužů a to ve všech letech. Pro muže byl nepříznivý rok 2010, zejména po hospodářské krizi a pro ženy 2013.

U mužů má míra nezaměstnanosti tendenci klesat, ale u žen spíše roste.

Muži měli nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2014, a to 7,4 %, nejvyšší v roce 2010 9,6 %, mezi těmito roky byl rozdíl 2,27 %. Jejich míra se pohybuje mezi 7 a 10 %.

Ženy měly nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2014 10,2 %. Jejich míra nezaměstnanosti je příliš vysoká a může znamenat značná rizika.

3.3.2 Nezam

stnanost podle vzd

lání v MSK

Tabulka 14: Počet nezaměstnaných pode vzdělání v MSK v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Základní a bez vzdělání 13 900 11 900 13 900 12 000 10 600 Střední bez maturity 29 600 25 700 25 500 29 200 23 400 Střední s maturitou 14 300 13 800 13 600 13 600 14 300 Vyšší a vysokoškolské 3 600 4 000 4 200 4 800 3 600

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

V tomto kraji převládá nízká nezaměstnanost u lidí s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním. Lidé se středním vzděláním bez maturity jsou postižení nezaměstnaností nejvíce.

Skupina osob se základním a bez vzdělání zaznamenala nejvyšší počet nezaměstnaných v roce 2010 a 2012 (13 900 osob), v roce 2011 jejich počet klesl o 2 000.

Od roku 2013 počet nezaměstnaných postupně klesl.

2016 24 Osoby se středním vzděláním bez maturity vykazovaly nejvyšší počet nezaměstnaných v roce 2010, v následujících dvou letech počet nezaměstnaných osob výrazně klels o 4 100. Rok 2013 nebyl příliš pozitivní a počet opět stoupl na 29 200.

V roce 2014 nastalo určité zlepšení a počet nezaměstnaných klel na 23 400. Tato skupina lidí má 2 x větší nezaměstnanost než lidé se základním nebo žádným vzděláním.

Osoby se středním vzděláním s maturitou nejvíce postihl rok 2010 a 2014. Naopak lidé s vyšším či vysokoškolským vzděláním měli v těchto letech nejnižší nezaměstnanost.

3.4 Vývoj nezam ě stnanosti v Jihomoravském kraji

Jihomoravský kraj je tvořen 7 – mi okresy (Blansko, Brno – venkov, Brno – město, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo). Počet obyvatel je 1 172 853. Je zde zastoupen strojírenský, potravinářský a elektrotechnický průmysl. [26]

Obrázek 4: Mapa Jihomoravského kraje

Zdroj: [23]

2016 25 Jihomoravský kraj není charakteristický vysokou mírou nezaměstnaností a patří spíše ke krajům se střední nezaměstnaností. Jeho míra nezaměstnanosti se pohybuje mezi 6,10 a 8,10 %. Nejlépe na tom byl rok 2014 a nevalný byl rok 2012. V roce 2014 můžeme vidět z grafu, že míra nezaměstnanosti Jihomoravského kraje je nižší než v ČR.

V roce 2010 byla míra nezaměstnanosti 7,7 %, následující rok klesla o 0,2 %.

V roce 2013 se míra nezaměstnanosti vyšplhala až na 8,10 % a tvoří nejvyšší hodnotu ze všech sledovaných let. Následující dva roky už měla míra nezaměstnanosti tendenci klesat až na 6,10 %.

Téměř v každém sledovaném roce míra nezaměstnanosti Jihomoravského kraje převyšuje míru nezaměstnanosti ČR.

3.4.1 Nezam

stnanost muž

a žen v JMK

Tabulka 16:Vývoj nezaměstnanosti mužů a žen v JMK v % v letech 2010 - 2014

Rok Muži Ženy

2010 7,3 8,2

7,70 7,50

8,10

6,80 6,10

7,28

6,71 6,98 6,95

6,11

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v %

Období

Jihomoravský kraj Česká republika

Zdroj: [12] + vlastní zpracování

Tabulka 15:Vývoj nezaměstnanosti v JMK ve srovnání s ČR v % v letech 2010 – 2014

2016 26

2011 6,3 9,1

2012 7,2 9,3

2013 6,0 7,8

2014 5,7 6,6

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

I v tomto kraji převyšuje vyšší míra nezaměstnanosti žen než mužů. Míra nezaměstnanosti žen i mužů má tendenci klesat.

Muži mají nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2014 5,7 % a nejvyšší v roce 2010 7,3 %. V roce 2011 byla míra nezaměstnanosti 6,3 % a následující rok vzrostla o 0,9 %, v roce 2013 už vykazovala hodnotu 6 %.

Ženy měly nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2014 6,6 %, kdy se ekonomice dařilo. Nejvyšší byla v roce 2012 9,3 %, od tohoto roku klesla do roku 2014 až na 6,6 %.

3.4.2 Nezam

stnanost podle vzd

lání v JMK

Tabulka 17: Počet nezaměstnaných podle vzdělání v JMK v letech 2010 - 2014

2010 2011 2012 2013 2014

Základní a bez vzdělání 6 000 5 500 6 300 5 200 5 200 Střední bez maturity 22 200 20 000 22 000 20 500 14 900 Střední s maturitou 12 400 13 700 14 400 10 700 11 700 Vyšší a vysokoškolské 3 700 4 100 4 800 4 100 4 400

Zdroj: [14] + vlastní zpracování

Nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity, ale i s maturitou mají problém si najít práci a jejich nezaměstnanost je nejvyšší. V tomto kraji osoby s vyšším či vysokoškolským vzděláním se přibližují míře nezaměstnanosti osob bez vzdělání či se základním vzděláním.

Lidé se základním nebo žádným vzděláním měli nejnižší nezaměstnanost v roce 2013 a 2014. V roce 2010 byla hodnota nezaměstnaných osob 6 000 a následující rok nezaměstnanost klesla o 500 osob. V roce 2012 počet nezaměstnaných osob stoupla na 6 300, a nastala nejvyšší nezaměstnanost ze všech sledovaných let.

Stav nezaměstnanosti pro lidi se středním vzděláním bez maturity nebyl příznivý, v roce 2010 dosáhla hodnoty 22 200, následující rok klesl počet nezaměstnaných o 2 200.

V roce 2012 počet zase stoupl o 2 000. V posledních dvou letech nastalo zlepšení a počet nezaměstnaných klesl z roku 2012 až o 7 100. Nastalo pro tuto skupinu lidí jisté zlepšení.

2016 27 Lidé se středním vzděláním s maturitou v tomto kraji tvoří druhou skupinu s nejvyšší nezaměstnaností. V roce 2010 vykazoval počet nezaměstnaných hodnotu 12 400, což je oproti lidem se základním nebo žádným vzděláním 2x větší. Následující dva roky se počet nezaměstnaných zvyšoval. Až v roce 2013 nastalo zlepšení a počet nezaměstnaných klesl. V roce 2014 opět počet stoupl na 11 700 osob.

V roce 2010 byl počet nezaměstnaných osob s vyšším či vysokoškolským vzděláním 3 700 a byl nejnižší ve sledovaných letech, i když ekonomika byla oslabena hospodářkou krizí. Počet nezaměstnaných neklesá a pomalu se zvyšuje. Nejvyšší nezaměstnanost těchto lidí byla v roce 2012.