Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská
Hlavní specializace: Regionalistka a ve ř ejná správa
T RH PRÁCE , POLITIKA
ZAM Ě STNANOSTI A
NEZAM Ě STNANOST OKRESU
B ENEŠOV
diplomová práce
Autor: Petra Micková
Vedoucí práce: RNDr. Josef Postránecký
Rok: 2007
Prohlašuji na svou č est, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury.
Petra Micková
V Praze, dne 20. 8. 2007
POD Ě KOVÁNÍ
Toto místo bych ráda v ě novala pod ě kování vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Josefu Postráneckému za velice cenné rady, p ř ipomínky a
nám ě ty a odborné vedení p ř i jejím zpracování.
Dále bych velice ráda pod ě kovala pracovník ů m Ú ř adu práce v Benešov ě u Prahy, kte ř í mi poskytli velkou spoustu cenných informací a podkladových
materiál ů pro mnou zpracované analýzy.
ANOTACE
Tato diplomová práce se zabývá analýzou trhu práce, nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti okresu Benešov. Obsahuje část teoretickou, vymezující trh práce, zákonitosti jeho fungování a nezaměstnanost. V další části se potom orientuji na základní charakteristiku okresu Benešov. Následuje část analytická, rozdělená celkem do 4 kapitol, které jsou věnovány nezaměstnanosti, základním faktorům, které formují trh práce v okrese Benešov, politiku zaměstnanosti realizovanou na území okresu a také náhledu na praktickou činnost Úřadu práce v Benešově u Prahy. V oblasti nezaměstnanosti je věnována registrované míře nezaměstnanosti, uchazečům o zaměstnání a vnitřním disproporcím v rámci regionu. V oblasti trhu práce mapuje jeho vývoj v průběhu let 2002 – 2006, současný stav a strukturu nabídky a poptávky dle kategorií pracovníků. Z hlediska politiky zaměstnanosti nahlíží na problematiku její realizace ze strany Úřadu práce, na druhé straně umožňuje náhled na přehled nejdůležitějších opatření na podporu zaměstnanosti deklarovaných v Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje.
ANNOTATION
This thesis is concerned with the analysis of the labour market, unemployment and employment policy in the district of Benešov. The thesis contains a theoretical part defining the labour market, the principles of how it works and unemployment. Another part's focus is on the basic description of the district of Benešov. This is followed by an analytical part, divided into 4 chapters in total, which deal with unemployment, the basic factors forming the labour market in the district of Benešov and the employment policy implemented in the territory of the district and provide a brief look at the practical operations of the Employment Agency in Benešov u Prahy. As concerns unemployment, it covers the registered unemployment rate, job candidates and internal disproportions within the region. As concerns the labour market, it maps its history in the period from 2002 to 2006, its current state as well as the structure of supply and demand according to the categories of workers. With respect to the employment policy, it examines the issues associated with implementation of this policy by the Employment Agency, while also providing a basic list of the most important measures to support employment, declared in the Central Bohemian Territorial Region Development Programme.
Obsah
ÚVOD ... 8
1. TEORIE FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE... 11
1.1. NEZAMĚSTNANOST – DEFINICE, MĚŘENÍ A DRUHY... 12
1.1.1 Definice nezaměstnanosti... 12
1.1.2 Druhy nezaměstnanosti ... 13
1.1.3 Měření nezaměstnanosti... 14
1.1.4 Důsledky nezaměstnanosti ... 15
1.2. STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 17
1.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti ... 18
1.2.2 Pasivní politika zaměstnanosti... 19
1.2.3 Financování státní politiky zaměstnanosti ... 20
1.2.4 Institucionální zabezpečení politiky zaměstnanosti v ČR... 20
1.2.5 Státní politika zaměstnanosti v kontextu vstupu České republiky do Evropské Unie ... 21
1.2.5.1 Národní program reforem České republiky... 22
2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OKRESU BENEŠOV... 30
2.1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 30
2.2. SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ A SÍDELNÍ STRUKTURA... 31
2.3. OBYVATELSTVO... 33
2.3.1 Počet obyvatel... 33
2.3.2 Vývoj počtu obyvatel ... 34
2.3.3 Věkové složení obyvatel ... 36
2.3.4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ... 37
2.3.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva ... 39
2.4. HOSPODÁŘSTVÍ... 41
2.5. EKONOMICKÉ SUBJEKTY... 43
2.6. ZAHRANIČNÍ INVESTOŘI VOKRESU BENEŠOV... 44
2.7. ŠKOLSTVÍ... 45
2.8. ZDRAVOTNICTVÍ... 45
3. NEZAMĚSTNANOST OKRESU BENEŠOV ... 46
3.1. VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI VLETECH 1996–2006 ... 46
3.2. VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI VROCE 2006 ... 48
3.3. NEZAMĚSTNANOST VRÁMCI OKRESŮSTŘEDOČESKÉHO KRAJE... 50
3.4. MIKROREGIONÁLNÍ NEZAMĚSTNANOST OKRESU BENEŠOV... 51
3.5. UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ DLE VĚKOVÉ KATEGORIE... 53
3.6. STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ DLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ... 55
3.7. STRUKTURA UCHAZEČŮ PODLE DÉLKY NEZAMĚSTNANOSTI... 57
3.8. SHRNUTÍ... 61
4. TRH PRÁCE OKRESU BENEŠOV... 62
4.1. NABÍDKA A POPTÁVKA PO PRÁCI VOKRESE BENEŠOV ZA OBDOBÍ LET 2002–2006... 62
4.2. NABÍDKA A POPTÁVKA PO PRÁCI VOKRESE BENEŠOV VROCE 2006 ... 65
4.3. STRUKTURA NABÍDKY A POPTÁVKY NA TRHU PRÁCE VROCE 2006 DLE KATEGORIÍ ZAMĚSTNANCŮ... 68
4.4. VYŘAZENÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ VOKRESE BENEŠOV... 70
4.5. SPECIFICKÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE OKRESU BENEŠOV... 71
4.5.1 Absolventi na trhu práce ... 71
4.5.2 Osoby se změněnou pracovní schopností na trhu práce ... 74
4.6. MZDOVÁ ÚROVEŇ OKRESU BENEŠOV... 75
4.6.1 Vývoj mezd v letech 2001 – 2005 ... 75
4.6.2 Mzdová úroveň v rámci Středočeského kraje... 76
4.7. SHRNUTÍ... 78
5. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BENEŠOV... 80
5.1. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI VREALIZOVANÁ ÚŘADEM PRÁCE V BENEŠOVĚ U PRAHY80 5.1.1 Rekvalifikace ... 81
5.1.1.1 Vývoj počtu realizovaných rekvalifikačních kurzů... 83
5.1.1.2 Rekvalifikace realizované v roce 2006 ... 85
5.1.2 Poradenství ... 86
5.1.3 Veřejně prospěšné práce... 90
5.1.3.1 Vývoj veřejně prospěšných prací v letech 2002 – 2006 ... 90
5.1.3.2 Veřejně prospěšné práce v roce 2006... 91
5.1.4 Společensky účelná pracovní místa... 92
5.1.4.1 Vývoj společensky účelných pracovních míst v letech 2002 – 2006 ... 92
5.1.4.2 Společensky účelná pracovní místa v roce 2006 ... 93
5.1.5 Chráněné dílny a chráněná pracoviště... 94
5.1.6 Výdaje na politiku zaměstnanosti... 94
5.1.6.1 Vývoj nákladů na politiku zaměstnanosti ... 94
5.1.6.2 Výdaje na politiku zaměstnanosti v roce 2006... 96
5.1.7 Shrnutí... 98
5.1.8 Vlastní zhodnocení ... 99
5.2. CHARAKTERISTIKA PROGRAMU ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU STŘEDOČESKÉHO KRAJE A OPATŘENÍ NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI... 101
6. ÚŘAD PRÁCE BENEŠOV... 104
6.1. OBECNÉ VYMEZENÍ ÚŘADŮ PRÁCE... 104
6.2. ÚŘAD PRÁCE V BENEŠOVĚ... 105
6.2.1 Založení a činnosti ... 105
6.2.2 Organizační struktura ... 107
6.2.2.1 Oddělení kontrolní a právní ... 107
6.2.2.2 Oddělení zprostředkování ... 110
6.2.2.3 Oddělení poradenství a rekvalifikace ... 112
6.2.2.4 Oddělení trhu práce... 112
6.2.2.5 Oddělení ekonomické a správní ... 114
6.2.2.6 Oddělení lékařské posudkové služby ... 114
6.2.2.7 Oddělení státní sociální podpory... 114
ZÁVĚR ... 116
PŘÍLOHY... 123
SEZNAM ZKRATEK ... 141
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 142
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 144
SEZNAM PŘÍLOH... 145
Úvod
Nezaměstnanost je velice závažným problémem naší společnosti a jako taková má spoustu velice nepříznivých důsledků nejen pro naši ekonomiku, ale samozřejmě i pro její nositele. Byť se může zdát, že se jedná o zastaralé a neaktuální téma a neustálým zaobíráním se jím se již žádné nové přístupy a metody řešení jejích negativních následků neodhalí, osobně se domnívám, že tomu tak není. Jedině stále podrobnějšími analýzami a rozbory jednotlivých opatření na její řešení a výsledky, které tyto aktivity přináší, můžeme nalézt ještě účinnější metody, jak alespoň částečně eliminovat, když už ne přímo odstranit, přinejmenším některé z nežádoucích projevů a dopadů, které vyvolává.
To je také jeden z důvodů, proč jsem si jako téma své diplomové práce vybrala
„Trh práce, politiku zaměstnanosti a nezaměstnanost okresu Benešov“. Navíc se jedná o oblast, které bych se v budoucnu velice ráda věnovala. Mým přáním je ve své budoucí kariéře orientovat se na pomoc a péči osobám, které jsou již delší dobu vyčleněny z trhu práce a tím ohroženy veškerými negativními důsledky, které jim tato skutečnost přináší.
Naproti tomu k výběru lokality mě přiměla především skutečnost, že v okrese Benešov od narození žiji a proto je mi toto místo velice blízké. Možná se bude zdát, že tato volba nebyla nejšťastnější, neboť okres dlouhodobě vykazuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti a z tohoto důvodu nebudou provedené rozbory dostatečně prokazatelné. Nicméně i právě proto si myslím, že výše zmíněný okres se může stát modelovým příkladem toho, jak jsou aktéři trhu práce často omezeni a limitováni v realizaci některých plánovaných aktivit z důvodů nízkých příspěvků na realizaci potřebných nástrojů politiky zaměstnanosti, jejichž výše je od míry nezaměstnanosti velice často odvozována.
Cílem mé práce bude tedy zejména zmapovat součastnou situaci pracovního trhu v okresu Benešov (dále jen „okres“, není-li uvedeno jinak), dále analyzovat nezaměstnanost v daném okresu, a to v mnoha rovinách (např. podle věku nezaměstnaných, pohlaví, dosaženého vzdělání, délky trvání atd.), zaměřit se na současnou politiku zaměstnanosti okresu a také zmapovat a zhodnotit činnost a uskutečňované aktivity Úřadu práce v Benešově u Prahy.
Jsem si velice dobře vědoma, že téma mé diplomové práce je velice široké a jako takové nelze postihnout komplexně. Proto se ve svých analýzách chci zaměřit především na ty faktory, jevy a procesy určující charakter nezaměstnanosti, trhu práce a politiky zaměstnanosti, které považuji za rozhodující a nejprokazatelnější pro správné
pochopení toho, jak se jednotlivé procesy, ke kterým na trhu práce dochází, vzájemně prolínají a také pro náležité osvětlení nezbytnosti vzájemné součinnosti všech aktérů, které do těchto procesů vstupují, ať již v rovině aktivní, jako jejich nositelé, nebo v rovině pasivní, jako jejich dobrovolní nebo i nedobrovolní adresáti.
Hlavními zdroji pokladů pro mou analýzu jsou zejména statistiky a cenné rady a připomínky pracovníků Úřadu práce v Benešově u Prahy a statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu.
První kapitola mé diplomové práce je zaměřena teoreticky. Budu se v ní věnovat základním charakteristikám trhu práce, jeho specifičnosti a zákonitostem jeho fungování. Dále se budu orientovat na nezaměstnanost, vymezím její definici a způsoby jejího měření a také důsledky nezaměstnanosti pro společnost. Pozornost budu také věnovat politice zaměstnanosti a jejím nástrojům, a to v rozdělení na aktivní a pasivní složku.
V následující kapitole budu věnovat pozornost základní charakteristice daného regionu. Soustředit se budu především na demografickou a ekonomickou analýzu okresu, neboť tyto oblasti považuji z hlediska zaměření své práce za nejdůležitější a pro závěry celé řady mnou prováděných analýz za nejpřínosnější.
Ve třetí kapitole se budu specializovat na nezaměstnanost okresu. Jak již bylo konstatováno v úvodu, nezaměstnanost budu analyzovat v mnoha rovinách, tak, abych umožnila co nejkomplexnější a nejucelenější představu o stavu, vývoji a důsledcích této veličiny ve zmíněném regionu. Provedu rozbor registrované míry nezaměstnanosti dle věkových a vzdělanostních kategorií a také dle délky jejího trvání. Současně se zaměřím na vnitřní rozdíly v nezaměstnanosti v rámci sledovaného okresu a na to, jak si z hlediska registrované míry nezaměstnanosti stojí v celorepublikovém měřítku a v porovnání s ostatními okresy Středočeského kraje.
Další kapitola mé diplomové práce bude mapovat vývoj a současnou situaci na trhu práce v okrese a především základní ukazatele, které trh práce v okrese formují.
Budu hodnotit nabídku a poptávku po pracovní síle, její vývoj za posledních 5 let, trend v průběhu jednotlivých měsíců roku 2006 a strukturu nabídky a poptávky po práci dle kategorií zaměstnanců. Aby byla moje analýza dostatečně prokazatelná, zaměřím se také na úroveň mzdové hladiny.
V páté kapitole zaměřím svou pozornost na politiku zaměstnanosti v okrese Benešov a to ve dvou základních rovinách. Na jedné straně se budu věnovat politice zaměstnanosti okresu realizované přímo Úřadem práce, na straně druhé se budu
orientovat také na návrhy opatření na podporu zaměstnanosti deklarovanými v Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje pro plánovací období let 2007 – 2013.
Šestá kapitola potom bude informovat o praktické činnosti Úřadu práce v Benešově u Prahy a o působnosti jeho jednotlivých oddělení, přičemž mým cílem je zejména prokázat, jak nesmírný rozsah aktivit je uskutečňován pracovníky Úřadu a na to, jak velice důležitá je součinnost pracovníků této instituce při realizaci prakticky veškeré jejich činnosti.
Pokud jde o zvolené metody mé práce, budu využívat především jednoduché přepočty na relativní veličiny, které mi umožní sledované jevy vykazované za okres Benešov v dostatečné a uspokojující míře porovnat se stejnými veličinami vykazovanými celorepublikově nebo za Středočeský kraj, tak aby to přineslo požadované výstupy.
1. Teorie fungování trhu práce
„Trh práce můžeme definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) a poptávka po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti nabízejí zaměstnání). Nástrojem sladění nabídky práce a poptávky po práci je cena práce – mzda.“1
Nabídkou na trhu práce tedy rozumíme počet obyvatel, kteří pracovat mohou a chtějí. Naopak poptávkou po práci rozumíme objem pracovních míst, která jsou v daném okamžiku na pracovním trhu k dispozici.
„Trh práce má určité znaky podobné trhu statků a služeb, avšak v určitém ohledu se od něho významně liší. Práce nemá stejnou povahu jako jiná zboží. Její specifičnost je dána tím, že ji vykonávají lidé, s nimiž je neoddělitelně spjata. Lidé se odlišují od ostatních výrobních faktorů, protože jsou nadáni vůlí a myšlením a mají svá práva. Díky svým zvláštnostem je tento trh velice častým předmětem státních zásahů nebo východiskem pro politické střety.“ 2
„Trh práce je v tržní ekonomice rozhodující v tom smyslu, že se od něj očekává, že jednak:
zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami v požadované struktuře (oborové, profesní, věkové, vzdělanostní apod.), tzn. že umožní produkci statků a služeb,
zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími prostředky, především pracovními příjmy (význam má ale např. i zajištění určité sociální pozice, prestiže, seberealizace apod.), a to v míře, která odpovídá jejich podílu na produkci.“3
„Trh práce je heterogenním trhem, neboť práce různých profesí se v řadě znaků odlišuje, například v požadované kvalifikaci jejího vykonavatele. Pracovní trh je zároveň trhem nedokonalým, a to především z důvodu neúplnosti informací poptávajících i nabízejících. Firmy shánějící zaměstnance nevědí o všech lidech, kteří v daný okamžik práci hledají a naopak lidé hledající si zaměstnání nemají informace o všech v daném okamžiku volných pracovních místech. Z tohoto důvodu se na trhu
1 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 21. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
2 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 21. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
3 Zdroj: KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o.
2002. 376 s. (citace 21.4.2007). ISBN 80–86395-33-2.
navzájem vyhledávají zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří „se k sobě nejvíce hodí“. Než se tak stane, zůstanou někteří lidé určitou dobu bez práce a některá pracovní místa naopak uprázdněna. Tuto situaci na trhu práce označujeme jako nezaměstnanost.“4
1.1. Nezam ě stnanost – definice, m ěř ení a druhy
1.1.1 Definice nezam ě stnanosti
„Nezaměstnanost je vážným symptomem narušení rovnováhy v ekonomice. Je výlučně makroekonomickým problémem, neboť nikdo jiný než vláda nemá možnost ji ovlivňovat globálně. Vzhledem k vážným důsledkům nezaměstnanosti pro sociální a politickou stabilitu ve společnosti si jí dnes všímá každá, i ta nejliberálnější z vlád vyspělých zemí.“ 5
„Nezaměstnanost definovat jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci. Přesná definice tohoto pojmu se v různých zemích poněkud liší (různá je např. věková hranice produktivního věku, tedy věku, v němž ze zákona lze již osoby zaměstnávat a ještě nevyvstává nárok na důchod). Společné je však členění obyvatelstva do tří skupin:
1) Zaměstnaní 2) Nezaměstnaní 3) Ostatní občané
Zaměstnaní jsou všichni, kteří v daný okamžik vykonávají placenou práci a ti, kteří práci mají, ale v daném okamžiku nepracují z důvodu dovolené, stávky nebo nemoci.“6
Za nezaměstnaného dle definice Eurostatu považujeme osobu, která souběžně splňuje následující 3 podmínky:
nemá placené zaměstnání, ani není sebezaměstnaná aktivně hledá vhodné zaměstnání
je připravena k nástupu do práce, je k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.
4 Volně přepracováno z: HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 1. vydání. Praha:
C. H. Beck. 2004. 424 s. (citace dne 22.4.2007). ISBN 80–7179–764–2.
5 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
6 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
Zaměstnané a nezaměstnané řadíme mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
Ostatní občané nejsou mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo řazeni, jedná se například o ženy na mateřské dovolené a pečující o děti, osoby v důchodu, osoby v domácnosti, studenty, atd.
1.1.2 Druhy nezam ě stnanosti
V zásadě rozeznáváme čtyři základní druhy nezaměstnanosti:
frikční,
sezónní,
strukturální,
cyklickou (konjunkturální).
„Frikční nezaměstnanost bývá někdy označována jako normální nezaměstnanost a příčinou jejího vzniku je, když se zaměstnaná osoba dobrovolně vzdá svého pracovního místa, protože si hledá jiné zaměstnání. Určující přitom není, zda důvodem opuštění původního zaměstnání byly nevyhovující pracovní podmínky, nebo zda daná osoba chtěla předejít očekávanému propuštění, například z důvodu racionalizačních opatření na pracovišti. Délka tohoto druhu nezaměstnanosti je poměrně krátká, obvykle do tří měsíců.“7
Sezónní nezaměstnanost řadíme také mezi krátkodobé druhy nezaměstnanosti.
Vzniká v důsledku sezónní fluktuace poptávky po práci. Objevuje se například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo v cestovním ruchu.
„Strukturální nezaměstnanost vzniká, když nabídka práce, resp. pracovních sil (členěno podle věku, pohlaví, profesně-kvalifikační struktury, regionů) je vyšší, než je poptávka v uvedené struktuře a když nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci), hledající práci, dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, v jiných profesích, na pracovních místech s jinou kvalifikací, v jiných regionech) našly práci.“8
„Hlavní příčiny výskytu tohoto typu nezaměstnanosti jsou:
prostorová imobilita pracovních sil, která ztěžuje rovnováhu regionálních trhů práce (imobilitou podmíněná regionální nezaměstnanost),
7Volně přepracováno z: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1.
vydání. Praha: Professional Publishing. 199 s. (citace dne 22.4.2007). ISBN 80–86419–48-7.
8 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vydání. Praha:
Professional Publishing. 199 s. (citace dne 22.4.2007). ISBN 80–86419–48-7.
pokles poptávky po pracovních silách v důsledku technických a technologických změn, které šetří živou práci (technologická nezaměstnanost),
pokles poptávky po pracovních silách, který je způsobený poklesem konečné poptávky (strukturální nezaměstnanost vyvolaná poklesem konečné poptávky),
růst nabídky pracovních sil, který je podmíněný ekonomickými nebo politickými příčinami, např. zvýšeným přílivem imigrantů, demografickými vlnami (strukturální nezaměstnanost vyvolaná růstem nabídky),
pokles poptávky po pracovních silách s určitou kvalifikací, který je determinován rozdílem mezi strukturou mezd a strukturou produktivity práce, v důsledku čehož dochází ke zdražení určité části pracovních sil (strukturální nezaměstnanost podmíněná mzdovou strukturou).“9
Tato nezaměstnanost bývá v průměru dlouhodobější.
Cyklická nezaměstnanost je vyvolána cyklickými změnami v tržním hospodářství a objevuje se při hospodářských recesích. Jedná se o výrazný ekonomický problém.
Existují i jiná členění nezaměstnanosti, například na nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou. O dobrovolné hovoříme tehdy, když se pracovníci svého zaměstnání vzdají dobrovolně, například z důvodu pro ně neuspokojivých mezd, nebo z důvodu preference volného času. Naopak nedobrovolná nezaměstnanost vzniká tehdy, když při daných mzdových sazbách se na trhu práce nachází více volných pracovních sil, než uprázdněných pracovních míst, tedy nabídka práce je v daném okamžiku vyšší než poptávka po práci.
1.1.3 M ěř ení nezam ě stnanosti
Nezaměstnanost se nejčastěji měří pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti:
( )
%100 L * u=U
kde u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = počet pracovních sil
9 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vydání. Praha:
Professional Publishing. 199 s. (citace dne 22.4.2007). ISBN 80–86419–48-7.
Je však třeba rozlišovat mezi tzv. obecnou mírou nezaměstnanosti a registrovanou mírou nezaměstnanosti. Rozdíl mezi nimi spočívá v použité metodice, ale také v přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů. Metodika má rozhodující vliv na hodnotu míry, je proto nutné vždy důsledně rozlišovat, o jaký ukazatel se jedná.
Obecnou míru nezaměstnanosti využívá ve svých statistikách Český statistický úřad. Každé čtvrtletí provádí tzv. výběrové šetření pracovních sil a na základě výsledků potom stanovuje obecnou míru nezaměstnanosti, která je stanovena jako podíl nezaměstnaných podle výběrového šetření pracovních sil a na součtu nezaměstnaných a zaměstnaných dle výběrového šetření pracovních sil.
Registrovanou míru nezaměstnanosti využívá při svých šetřeních Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vychází ze statistik úřadů práce a tudíž mezi nezaměstnané řadí pouze osoby registrované na úřadech práce. Míra nezaměstnaných je tedy podílem registrovaných na úřadech práce a celkové pracovní síly.
1.1.4 D ů sledky nezam ě stnanosti
Nezaměstnanost je bezesporu závažným problémem. Na jedné straně představuje velkou zátěž pro náš státní rozpočet a má dalekosáhlé ekonomické důsledky, na straně druhé nesmíme opomenout ani dopady nezaměstnanosti na samotné osoby, které se ocitly bez zaměstnání, které pro ně představuje prostředek zajištění obživy a určité úrovně životního standardu nejen pro ně samé, ale i pro jejich rodiny.
„Z ekonomického hlediska se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný hrubý domácí produkt HDP pohybuje pod úrovní potenciálního hrubého domácího produktu HDP (tj. maximální úroveň HDP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace, neboli produkt vysoké zaměstnanosti). Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v období vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Jsou mnohonásobně vyšší než odhadované neefektivnosti způsobené monopolem nebo než mrhání vyvolané cly a kvótami.“10
10 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
Přesto však z ekonomického pohledu nemusí být nezaměstnanost nutně jen negativním jevem. „Nezaměstnanost je také projevem mimostrukturální adaptace ekonomiky. Je projevem a důsledkem vzniku, zániku a omezování některých výrob a činností a tedy i pracovních míst. Jako taková je „určitá nezaměstnanost“ spojena s mobilitou pracovní síly a je výrazem toho, že část pracovních sil se přizpůsobuje technologickým změnám (rekvalifikuje se, hledá si nové pracovní místo, stěhuje se za prací apod.). Tuto nezaměstnanost nelze považovat za zlo, neboť je předpokladem adaptačních procesů, usnadňuje strukturální změny a odstraňuje strnulost ekonomiky.
Nepřekročí-li nezaměstnanost „určitou mez“, jde v dnešních vyspělých tržních ekonomikách o přirozený průvodní jev, svým způsobem ekonomicky nezbytný, který je zvládnutelný různými makroekonomickými opatřeními a politikou zaměstnanosti.“11
Touto „mezí“ je myšlena tzv. přirozená míra nezaměstnanosti, což je míra, při níž je inflace stálá a nevykazuje tendence k růstu ani poklesu. Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá potenciálními produktu dané země. Její výše je odvislá od řady faktorů ovlivňujících působení trhu práce.
Pokud budeme nezaměstnanost posuzovat jako závažný sociální problém, který představuje psychickou zátěž pro člověka, jež ztratil zaměstnání, musíme mít na zřeteli, že každý člověk je jinak psychicky odolný a adaptabilní, tudíž na každého nezaměstnanost působí jinak. „Nicméně i zde můžeme vymezit základní okruhy důsledků, které nezaměstnanost ve vztahu k jejím nositelům vyvolává:
depresivní symptomy – bezmocnost, rezignace, pasivita, narušené sebevědomí, krize identity.
problémy v mezilidských vztazích – těžkosti v manželství, izolace od přátel, alkoholismus a kriminalita,
psychosomatické poruchy – stresové symptomy, omezení osobní pohody, všeobecná nespokojenost – nezájem a krize důvěry vůči státu a společnosti.
„12
Kromě toho může mít nezaměstnanost vliv i na fyzické zdraví člověka. Jedinec velice často trpí nedostatkem finančních prostředků a navíc dochází také ke ztrátě jeho pracovních návyků, což se s délkou nezaměstnanosti ještě prohlubuje a ztěžuje to jeho opětovné znovuzačlenění na pracovní trh.
11 Zdroj: KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o.
2002. 376 s. (citace 21.4.2007). ISBN 80–86395-33-2.
12 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vydání. Praha:
Professional Publishing. 199 s. (citace dne 22.4.2007). ISBN 80–86419–48-7.
1.2. Státní politika zam ě stnanosti
„Posláním politiky zaměstnanosti je přispívat k podpoře dynamické rovnováhy na trhu práce a k omezování nezaměstnanosti. Jde o politiku, která je těsně propojena s celkovou hospodářskou a regionální politikou i se všemi obory sociální politiky.“13
„Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluvytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, firem, zaměstnanců a odborů. Usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce, o zpružnění mechanizmů působících mezi nimi. V současné době má ve vyspělých zemích nezastupitelné místo.“ 14
Velmi důležité je ale konstatovat, že sama nezasahuje do fungování trhu práce na mikroúrovni, zásadním způsobem ho nemodifikuje. Svým zaměřením by měla vývoj na trhu práce spíše podpořit a doladit.
Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména:
„zabezpečování práva na zaměstnání,
sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,
koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,
tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,
uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,
hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,
13 Zdroj: KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o.
2002. 376 s. (citace 21.4.2007). ISBN 80–86395-33-2.
14 Zdroj: KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o.
2002. 376 s. (citace 21.4.2007). ISBN 80–86395-33-2.
poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,
poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,
opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České
republiky a z území České republiky do zahraničí.“15
„Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím:
pasivní politiky zaměstnanosti, stanovením podmínek a výše poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným,
aktivní politiky zaměstnanosti, tj. podpora zachování nebo vytváření stálých a dočasných nových pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí, rekvalifikace,
hospodářsko-politickými opatřeními, které nejsou bezprostředně orientována na trh práce, ale mají na něj podstatný dopad (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy atd.).“16
1.2.1 Aktivní politika zam ě stnanosti
Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti představuje aktivní politika zaměstnanosti souhrn opatření a nástrojů, jejichž cílem je zabezpečit maximální možnou zaměstnanost.
Dle doc. Jírové (Jírová, 1999) aktivní politika zaměstnanosti:
„podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech
15 Zdroj: Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne 13.5.2004, o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.
16 Zdroj: Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vydání.
Praha: Professional Publishing. 199 s. (citace dne 22.4.2007). ISBN 80–86419–48-7.
snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zabezpečuje informační a zprostředkovatelské služby
obsahuje kvalifikační a rekvalifikační programy
pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a snaží se odstraňovat bariéry vytváří podmínky pro územní mobilitu pracovních sil
poskytuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům, podporuje malé a střední podnikání
nabízí možnost veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst
poskytuje příležitost sebezaměstnávání.“17
V současné době je v České republice souhrnem následujících nástrojů: rekvalifikace
investiční pobídky veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek
příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
1.2.2 Pasivní politika zam ě stnanosti
Dle doc. Jírové (Jírová, 1999) „zkušenosti z provádění aktivní politiky zaměstnanosti potvrzují, že tato politika je náročná na finanční prostředky i na organizační a institucionální podmínky.
Pasivní politika zaměstnanosti:
se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dočasně nezaměstnané vyplácením podpor v nezaměstnanosti
poskytuje možnost dřívějšího odchodu do důchodu.“18
„Relace mezi aktivní a ochrannou politikou na trhu práce lze charakterizovat i podle struktury výdajů. K výdajům na pasivní formy politiky zaměstnanosti lze počítat:
17 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
18 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
podpory v nezaměstnanosti
stimulace předčasného odchodu do důchodu, případně stimulace nižší zaměstnanosti.“19
Naproti tomu mezi výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti zahrnují zejména:
„výdaje na služby zaměstnanosti náklady na rekvalifikace
náklady spojené s programy zaměstnanosti
výdaje na vytváření nových pracovních míst z titulu řešení problému nezaměstnanosti.“20
1.2.3 Financování státní politiky zam ě stnanosti
Politika zaměstnanosti, aktivní i pasivní, byla do roku 1992 financována z rezerv státního rozpočtu. Od roku 1993 je státní politika zaměstnanosti financována z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
1.2.4 Institucionální zabezpe č ení politiky zam ě stnanosti v Č R
Státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky – Správa služeb zaměstnanosti a úřady práce. Územními obvody úřadů práce jsou okresy.
Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí je velmi široká, mezi jeho hlavní úkoly dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti patří zejména:
„soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce
zpracovávání celostátní koncepce a programů státní politiky zaměstnanosti správa prostředků na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti
výkon kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut udělování a odnímání povolení právnickým nebo fyzickým osobám
k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu řízení úřadů práce
zřizování státních rekvalifikačních středisek a pracovně rehabilitačních středisek pro osoby se zdravotním postižením.“21
19 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
20 Zdroj: JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. (citace 22. 4.2007). ISBN 80–7079–635–9.
Úřady práce ve své činnosti podléhají Ministerstvu práce a sociálních věcí. „Plní následující funkce:
a) informační – poskytují přehledy o struktuře nabídky pracovních sil a vývoji na trhu práce v daném okresu, mzdových požadavcích, atd.
b) zprostředkovatelskou – jedná se zejména o zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání na základě jejich evidence a evidence uprázdněných pracovních míst, zabezpečování rekvalifikací, poskytování hmotného zabezpečení uchazečům v případě nezaměstnanosti, atd. Velmi důležité je, že zprostředkování práce úřady práce je v České republice bezplatné.
c) poradenskou – poskytují poradenství nejen v otázkách právních a ekonomických, ale i například psychologických, atd.
d) podnikatelskou – velmi důležitá funkce, úřady práce se podílejí na tvorbě nových pracovních míst a pracovním uplatnění uchazečů o zaměstnání a to včetně finanční účasti. V podnikatelské činnosti úřadů práce v podstatě spočívá těžiště aktivní politiky zaměstnanosti.“ 22
Nicméně na formování a realizaci státní politiky se podílejí i další subjekty a instituce. V této souvislosti nesmíme opomenout nezastupitelnou úlohu Parlamentu České republiky, jehož role spočívá především v nastolení základního legislativního rámce pro další činnost ostatních subjektů vstupujících aktivně do politiky zaměstnanosti, významná je i úloha vlády a územních samosprávných celků. Dalšími subjekty státní politiky zaměstnanosti v naší republice jsou potom zaměstnavatelé, odborové organizace a také samotní zaměstnanci a občané. V posledních letech narůstá také význam nestátních neziskových organizací.
1.2.5 Státní politika zam ě stnanosti v kontextu vstupu Č eské republiky do Evropské Unie
Česká republika vstoupila do Evropské Unie 1. května 2004. Nutno však poznamenat, že přípravy na členství našeho státu začaly probíhat již před samotným přistoupením. „V oblasti zaměstnanosti byl první Národní plán zaměstnanosti České
21 Zdroj: Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne 13.5.2004, o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.
22 Volně přepracováno z: KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o. 2002. 376 s. (citace 21.4.2007). ISBN 80–86395-33-2.
republiky přijat v roce 1999, a tím byla potvrzena snaha přizpůsobit systém zaměstnanosti Evropské strategii zaměstnanosti, která byla v Evropě zahájena v roce 1997. Národní plán zaměstnanosti, přijatý v roce 1999, byl od roku 2001 aktualizován v Národních akčních plánech zaměstnanosti, které byly zpracovávány každoročně.“23
„Po přijetí České republiky do Evropské unie byl schválen Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006, který byl zpracován na základě Hlavních směrů zaměstnanosti Evropské unie.“24
„V roce 2005 Evropská komise zpracovala Střednědobé hodnocení Lisabonské strategie, které se stalo východiskem pro vypracování Revidované Lisabonské strategie.
V souladu s revizí Lisabonské strategie vypracovaly v roce 2005 členské země nové jednotné národní dokumenty – Národní programy reforem, které jsou zaměřeny na ekonomický růst a zaměstnanost a jsou koncipovány na tříleté období. Programy byly vypracovány na základě Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa Evropské unie, které zahrnují Hlavní směry hospodářské politiky a Hlavní směry zaměstnanosti.
Zapracováním Hlavních směrů zaměstnanosti do Národního programu reforem pozbyl svoji platnost Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006.“25
1.2.5.1 Národní program reforem Č eské republiky
„Přijetím Národního programu reforem v září roku 2005 se Česká republika zavázala plnit revidovaný strategický cíl Lisabonské strategie. Obsahem programu jsou reformní opatření v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a na poli zaměstnanosti. Přijatá opatření jsou zaměřena především na pokračování reformy veřejných financí, posílení a zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení flexibility trhu práce.“26
Vzhledem k tématu a náplni mé diplomové práce bych vynechala oblasti mikroekonomickou a makroekonomickou a dále bych se zaměřila na oblast zaměstnanost Národního programu reforem České republiky.
23 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vydání. Praha: Oeconomica.
2006. 256 s. (citace 22.4.2007). ISBN 80–245-1149–5.
24 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vydání. Praha: Oeconomica.
2006. 256 s. (citace 22.4.2007). ISBN 80–245-1149–5.
25 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vydání. Praha: Oeconomica.
2006. 256 s. (citace 22.4.2007). ISBN 80–245-1149–5.
26 Zdroj: KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vydání. Praha: Oeconomica.
2006. 256 s. (citace 22.4.2007). ISBN 80–245-1149–5.
Jak již bylo řečeno dříve, český trh práce prošel od roku 1989 velmi velkými změnami. Opatření Národního programu reforem by měla směřovat k dosažení následujících indikativních cílů zaměstnanosti do roku 2008:
Celkové míry zaměstnanosti 66,4%
Míry zaměstnanosti žen 57,6%
Míry zaměstnanosti starších zaměstnanců (55 – 64 let) 47,5%.
Národní program reforem se v části ZAMĚSTNANOST soustředí na 3 oblasti, které dále zpodrobňuje do tzv. prioritních opatření. Jedná se o následující sféry:
1) Flexibilita trhu práce 2) Začleňování na trhu práce 3) Vzdělávání
Flexibilita trhu práce
„Dynamický vývoj ekonomiky vyžaduje pružný pracovní trh. Pokud Česká republika podmínky pracovního trhu nepřizpůsobí, pak hrozí, že se dostane do dlouhodobých problémů doprovázených nezaměstnaností a vysokými sociálními náklady. Česká republika bude proto zvyšovat podíl investic do lidského kapitálu, podporovat dojíždění a stěhování za prací a vytvoří legislativní podmínky pro flexibilní pracovně právní vztahy.“27
V rámci vytvoření pružného pracovního trhu vyčlenila Česká republika následující prioritní opatření:
a) Rozšířit smluvní volnost účastníků – jedná se zejména o uskutečnění takových opatření, která umožní zaměstnavatelům a zaměstnancům pružně přizpůsobovat organizaci práce a pracovní dobu svým vzájemným potřebám a čelit tak lépe tlaku konkurence. Jedním z kroků, která již Česká republika uskutečnila k naplnění tohoto cíle, bylo přijetí nového zákoníku práce, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2007. Zavedl mimo jiné tzv. konta pracovní doby, která umožní zaměstnavatelům pružně reagovat na množství práce a podle toho povolat zaměstnance.
27 Zdroj:VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
b) Snížit zákonné nemzdové náklady práce - jedná se o zavedení stropů pojistného na sociální zabezpečení stanovením maximální hranice vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení v kalendářním roce.
c) Zlepšit stimulační účinek přímých daní a dávek s cílem omezit nezaměstnanost a zvýšit pracovní motivaci nízkopříjmových skupin – za stimulační prostředek je v tomto případě považováno snižování daně z příjmu fyzických osob. S účinností od ledna 2006 došlo k úpravě daňových pásem a k nahrazení dříve využívaných odčitatelných položek tzv. slevami na dani, čímž se podstatným způsobem změnil výpočet daně z příjmu fyzických osob. Další motivačním nástrojem nízkopříjmových skupin byla úprava systému sociálních dávek tak, aby se lidem „vyplatilo“ pracovat. Jedná se o provedené změny v oblasti životního minima a pomoci v hmotné nouzi a zavedení nové dolní hranice příjmů, tzv. existenčního minima.
d) Zvýšit územní mobilitu – na základě meziregionálního srovnání můžeme konstatovat, že nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce se liší. Lidé za prací nedojíždějí v požadované míře a rovněž se v požadované míře nestěhují. Za jednu z příčin nedostatečné územní mobility obyvatelstva můžeme považovat náklady na dopravu. Prostředkem motivace zaměstnanců k dojíždění za prací se stanou daňové úlevy na straně zaměstnavatelů. Dalším z opatření na zvýšení pracovní mobility bude postupné uvolňování regulovaného nájemného.
e) Modernizovat politiku zaměstnanosti – „Česká republika se do budoucna zaměří zejména na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti, na personální posílení a finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti.“28 Prioritou se stane zejména podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti trhu práce a zaměstnanosti. Dalším opatřením se stane zvyšování dostupnosti informací vedoucích k zaměstnání uchazečů o zaměstnání zabezpečovaných úřady práce, zejména prostřednictvím internetu, call-center, informačních boxů, atd. V oblasti modernizace zaměstnanosti se dále jedná o zřizování agentur práce, které se zaměří především na obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání na trhu práce.
Zároveň budou zřízeny krajské úřady práce, na které se přenesou některé kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí a také okresních úřadů práce.
28 Zdroj: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
Začleňování na trhu práce
„I přes ekonomický růst, stálé zvyšování produktivity a životního standardu většiny obyvatel České republiky zůstává naléhavým problémem otázka dlouhodobé nezaměstnanosti spojená se sociálním vyloučením určitých skupin lidí. Zaměstnanost je klíčovým nástrojem k jejich začlenění do společnosti.“29
V oblasti začleňování na trhu práce vyčlenila Česká republika v Národním programu reforem následující prioritní opatření:
a) Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let – „za hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých na trhu práce můžeme považovat nedostatečné praktické znalosti a zkušenosti a pracovní návyky absolventů, nízkou kvalifikaci, nedostatečné jazykové znalosti a neochotu absolventů vykonávat určitá zaměstnání.“30 Úřady práce v současné době realizují program „První příležitost“, v jehož rámci nabízejí uchazečům mladším 25 let a absolventům vysokých škol zpracování individuálních akčních plánů. Dále se jedná o začleňování absolventů a mladých do 25 let do projektů v rámci komunitární iniciativity EGUAL (projektů k zabezpečení rovného přístupu na trh práce odstraňováním bariér, které tomu brání) a do projektů v programu Leonardo da Vinci, které slouží jak k výměně zkušeností, tak i rozšíření a prohloubení jazykové gramotnosti. Mezi další opatření směřující na podporu začlenění mladých na trh práce je poradenství pro volbu povolání, nabídka vzdělávacích programů všech středních a vysokých škol a také řada rekvalifikačních aktivit.
b) Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce – „v ČR je vysoká míra ekonomické aktivity žen. Na trhu práce však čelí české ženy zejména dlouhodobému znevýhodnění a vyšší nezaměstnanosti. V celostátním průměru dosahují výdělky žen 74% úrovně výdělků mužů, přičemž největší rozdíly v platech jsou mezi vysokoškolsky vzdělanými muži a ženami. Kromě nerovností ve mzdách ženy čelí dalším formám diskriminace. Negativní roli sehrávají předsudky týkající se věku, mateřství a rodinných
29Zdroj:VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
30 Zdroj: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
povinností.“31 S cílem vyrovnat nebo alespoň částečně snížit rozdíly mezi postavením žen a mužů na trhu práce se chystají některé legislativní změny v oblasti čerpání rodičovské dovolené. Dalším opatřením na podporu postavení žen na pracovním trhu je přísnější kontrola dodržování zákazu diskriminace související s mateřstvím. Dále se objevují snahy o motivaci zaměstnavatelů ke zřizování zařízení krátkodobé péče o děti v předškolním věku na pracovišti. Budou také vypracovány rozsáhlé studie týkající se zmapování teritoriální a finanční dostupnosti vzdělávacích zařízení pro děti v předškolním věku ve všech regionech.
c) Zvýšit participaci starších osob na trhu práce – v současné době představují uchazeči o zaměstnání ve věkové kategorii 45 – 54 let zhruba 23%32 všech uchazečů o zaměstnání a uchazeči o zaměstnání starší než 55 let potom 10,3%33 všech nezaměstnaných. Na problém rostoucí nezaměstnanosti starších osob reaguje také Národní plán přípravy na stárnutí, jehož cílem je podporovat aktivní stárnutí a opatření na podporu zaměstnanosti starších osob obsahuje i Akční plán zaměstnanosti, který předpokládá rozšíření poradenské činnosti a sestavení individuálních akčních plánů, s případnou následnou rekvalifikací. Národní program reforem v této oblasti počítá do budoucna s umožněním souběhu částečného starobního důchodu paralelně s částečným pracovním úvazkem tak, aby tato možnost zaměstnání byla pro příjemce částečných starobních důchodů výhodná.
d) Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací – „jedná se o rekvalifikace odpovídající monitoringu trhu práce, požadavkům zaměstnavatelů, vedoucí ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění uchazečů nebo zvyšující jejich zaměstnatelnost a profesní mobilitu na trhu práce.“34 Dále se jedná o rekvalifikace
31 Zdroj: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
32 Zdroj: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
33 Zdroj: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_lisabonsky_program_2005-2008.pdf, staženo dne 18. 4. 2007.
34 Zdroj: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem) [online] . Praha, Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2005. 37 s.Přístup z internetu:
