Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Finan č ní analýza podniku
Diplomová práce
Autor:
Bc. Kristýna Kabátová
Finance
Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
Praha Duben 2015
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických
vysokoškolských prací.
V Písku dne 30.4.2015 Bc. Kristýna Kabátová
Pod ě kování
Ráda bych poděkovala doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při zpracovávání této práce. Mé poděkování patří též Ing. Janu Lososovi za spolupráci při získávání údajů a za cenné rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat.
Anotace
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení celkové finanční situace konkrétního podniku a na posouzení jeho finančního zdraví. V práci jsou popsány metody pro sestavení finanční analýzy podniku, z nichž je jedna z metod vybrána a podle ní je postupováno v praktické části.
Je přitom vycházeno z veřejně dostupných informací. Součástí práce jsou predikční modely.
Klíčová slova: finanční analýza, finanční zdraví, horizontální a vertikální analýza, poměrové ukazatele, predikční modely
Annotation
The Master´s thesis is focused on valorisation of the overall financial situation of the company and assessment its financial health. The methods of financial analysis compilation are included in the work. One of these methods was chosen, and was applied in the experimental part. The publically available information was used. Predictive models are also part of the Master´s thesis.
Key words: financial analysis, financial health, horizontal and vertikal analysis, the ratio indikators, predictive models
5
Obsah:
ÚVOD ... 7
1 FINANČNÍ ZDRAVÍ ... 8
2 ZDROJE INFORMACÍ... 9
2.1 Rozvaha ... 9
2.2 Výkaz zisku a ztráty ... 11
2.3 Přehled o peněžních tocích ... 11
2.4 Příloha k účetní uzávěrce ... 12
2.5 Výroční zpráva ... 12
3 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ... 13
3.1 Manažeři ... 13
3.2 Investoři ... 13
3.3 Banky a jiní věřitelé ... 14
3.4 Obchodní partneři ... 14
3.5 Konkurenti ... 14
3.6 Zaměstnanci ... 14
3.7 Stát a jeho orgány ... 15
4 METODY FINANČNÍ ANALÝZY ... 16
4.1 Horizontální a vertikální analýza ... 16
4.1.1 Horizontální analýza ... 16
4.1.2 Vertikální analýza ... 17
4.2 Poměrové ukazatele ... 19
4.2.1 Ukazatelé rentability ... 19
4.2.2 Ukazatelé likvidity ... 20
4.2.3 Ukazatelé aktivity ... 22
4.2.4 Ukazatelé zadluženosti ... 24
4.2.5 Ukazatelé tržní hodnoty podniku ... 26
4.3 Doplňující metody ve finanční analýze ... 29
4.3.1 Pyramidové soustavy ... 29
4.3.2 Predikční modely ... 30
5 INFORMACE O PODNIKU ZVVZ - Enven Engineering, a.s. ... 36
6 METODIKA... 38
6.1 Horizontální analýza ... 38
6
6.2 Vertikální analýza ... 38
6.3 Poměrová analýza ... 39
6.3.1 Rentabilita ... 39
6.3.2 Aktivita ... 40
6.3.3 Likvidita ... 41
6.3.4 Zadluženost ... 42
6.4 Predikční modely ... 42
7 PRAKTICKÁ ČÁST ... 43
7.1 Horizontální a vertikální analýza výkazů ... 43
7.1.1 Horizontální analýza rozvahy ... 43
7.1.2 Vertikální analýza rozvahy ... 45
7.1.3 Vertikální analýza výsledovky ... 47
7.1.4 Horizontální analýza výsledovky ... 49
7.2 Poměrové ukazatele ... 51
7.2.1 Rentabilita ... 51
7.2.2 Ukazatelé likvidity ... 55
7.2.3 Ukazatelé aktivity ... 57
7.2.4 Ukazatelé zadluženosti ... 60
7.3 Bankrotní a bonitní modely ... 61
7.4 Tržby podle teritorií ... 62
ZÁVĚR ... 64
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ... 66
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 68
SEZNAM TABULEK ... 68
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 69
PŘÍLOHY ... 71
7
ÚVOD
Analyzování finanční situace je v dnešní době téměř na denním pořádku. V minulosti se jednalo jen o pár top manažerů, pro které analýza byla kontrolou efektivnosti jejich práce.
Současnost ovšem rozšířila zájem o analyzování situace firmy i o další subjekty. Každý zaměstnanec by měl rozumět číslům v účetních výkazech z prostého důvodu, pokud by jeho zaměstnavatel na tom finančně nebyl zrovna nejlépe, mohlo by být ohroženo jeho pracovní ohodnocení, či dokonce pracovní místo. Kromě toho, zaměstnanci přicházejí do styku s dalšími osobami, dodavateli, konkurenčními podniky, či odběrateli. Banky se zajímají o finanční analýzu z důvodu solventnosti podniku, a zda bude podnik schopen dostát svým závazkům. Akcionáře a vlastníky zajímá, jestli jim vložený kapitál přináší dostatečný výnos.
Z informací uvedených v účetních výkazech může i ne tolik zasvěcený uživatel zjistit, jaká je a jaká byla finanční situace podniku. Je tedy možné na základě těchto informací například určit platební (úvěrové) podmínky vzájemných obchodních partnerů.
Finanční analýza si od svého vzniku prošla nejednou inovací a dodnes má mnoho podob. Neexistuje pro její utvoření všeobecný postup, jako je například v účetnictví. Každý zdroj uvádí jiný postup, jiné názvosloví i jiné výsledky. Ovšem postupem času se jednotlivé vzorce uskupily do několika větších skupin, ze kterých se obecně vychází.
Závěrečná práce zahrnuje dvě základní části. První část se bude zabývat finanční analýzou podniku obecně. Zaměří se na základní pojmy, které se vážou k finančnímu zdraví podniku, popíše komu finanční analýza slouží a kdo by se jí měl zabývat. Dále se zaměří na zdroje informací, které jsou pro samotnou analýzu základním stavebním kamenem. Popíše základní principy některých metod analýzy a v závěrečné časti literární rešerše nastíní některé predikční modely pro budoucí vývoj podniku, ze kterých pak budou některé vybrány a zařazeny do druhé části práce.
V druhé části diplomové práce budou aplikovány metody popsané v první části na základě účetní závěrky z pozice externího zájemce o poznání finanční situace na konkrétní podnik ZVVZ-Enven Engineering, a.s. v jednotlivých letech 2011-2013, dále budou zpracovány výsledky a na jejich základě určena stávající finanční situace daného podniku s následným rozšířením o předpověď budoucího finančního stavu podniku.
8
1 FINAN Č NÍ ZDRAVÍ
Dříve než jsou v podniku přijímána jakákoliv investiční či finanční rozhodnutí, musí být známa jeho finanční kondice, neboli finanční zdraví. [7]
„Za finančně zdravý podnik je možné považovat takový podnik, který je v danou chvíli i perspektivně schopen naplňovat smysl své existence. V podmínkách tržní ekonomiky to prakticky znamená, že je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu (míry zisku), která je požadována investory (akcionáři) vzhledem k výši rizika, s jakým je příslušný druh podnikání spojen.“ [6]1
S pojmem finanční zdraví úzce souvisí pojem finanční analýza. Finanční analýza si během svého vývoje prošla nejednou změnou a úpravou, a v současné době pro ni neexistují přesně dané postupy, jako například pro účetnictví. Ustálily se jen obecné postupy (klasické členění, nebo DuPont, atd.) a vzorce se uskupily do několika skupinek (rentabilita, aktivita, zadluženost a likvidita). [3]
Finanční analýza může být externí, nebo interní. Externí je myšlena analýza účetních výkazů z výročních zpráv, které jsou volně dostupné externím uživatelům. Interní analýza je prováděna uvnitř podniku, buď přímo podnikovými útvary, nebo je přizván externí zpracovatel (auditor, oceňovatel, atd.) [3]
1JOSEF VALACH A KOLEKTIV. Finanční řízení podniku. II. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-21-1.
9
2 ZDROJE INFORMACÍ
Finanční analýza pro své správné zpracování vyžaduje velké množství dat. Převážné množství poskytuje finanční účetnictví. Při sestavování analýzy se vychází především z rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výroční zprávy, přílohy, a ojediněle se nahlédne i do výkazu o Cash Flow. [11]
2.1 Rozvaha
„Rozvaha uvádí jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí ke zvolenému určitému časovému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období.“[14]2
Aktivy je majetek podniku, který je uspořádaný podle složení. Pasivy se nazývá majetek uspořádaný podle finančních zdrojů, ze kterých byl pořízen. V podniku lze rozlišit tři druhy rozvahy – zahajovací, počáteční a konečnou.
Zahajovací rozvaha se sestavuje při zakládání podniku. Rozvaha počáteční představuje majetek, který může v následujícím účetním období měnit svou formu, a který podnik používá. Konečná rozvaha udává přehled o hospodaření s majetkem po skončení účetního období. [14]
V rozvaze se člení aktiva na stálá a oběžná. Majetek, který má dlouhodobou povahu, je v rozvaze znázorněn jako:
• Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje hlavně nehmotné výsledky vývoje, licence, TV-spoty, patenty a ocenitelná práva.
• Dlouhodobý hmotný majetek představují budovy, pozemky, umělecká díla, samostatné movité věci, soubory movitých věci, dopravní prostředky.
• Dlouhodobý finanční majetek je zvláštní formou investování volných peněžních prostředků. Jedná se o podílové cenné papíry a vklady v podnicích, nákup uměleckých děl nebo i nákup drahých kovů.
2ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví: pro střední školy a pro veřejnost. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.,
2011. ISBN 978-80-87237-35-9.
10 Aktiva oběžná se skládají ze zásob (materiál, nedokončená výroba, výrobky a zboží), dlouhodobých a krátkodobých pohledávek (především pohledávky z obchodních vztahů) a z krátkodobého finančního majetku (peníze a účty v bankách). [1]
Pasiva dělíme podle jejich původu – vlastní a cizí. Vlastní pasiva jsou představována vlastním kapitálem. Vlastním kapitálem jsou zdroje, které byly vytvořeny činností podniku nebo které byly do podniku vloženy.
• Základním kapitálem je peněžní vyjádření peněžitých a nepeněžitých vkladů do společnosti.
• Do kapitálových fondů patří vklady společníků nad rámec základního kapitálu, dary a dotace.
• Fondy ze zisku, které jsou vytvořeny rozdělením zisku. Hlavně rezervní fond, nedělitelný fond, statutární a ostatní fondy.
• Výsledek hospodaření běžného účetního období, výsledek hospodaření minulých let.
[1]
Mezi cizí zdroje patří:
• Rezervy zákonné, tvořené především na opravy dlouhodobého majetku. Rezervy účetní na záruční opravy, restrukturalizaci, náhrady škod, obchodní spory, atd.
• Dluhy – krátkodobé a dlouhodobé závazky.
• Časové rozlišení zahrnuje hlavně výdaje v příštích obdobích (nájemné placené dozadu, nevyfakturované dodávky apod.) [3]
11 Obrázek 1: Rozvaha
Zdroj: vlastní tvorba
2.2 Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty poskytuje informace o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku podniku, neboli informuje uživatele o finanční výkonnosti podniku. Tento výkaz lze sestavit v druhovém, nebo účelovém členění. [3]
Ve finanční analýze se setkáváme s několika druhy zisku.
• Čistý zisk (EAT – Earnings after taxes) – jedná se o zisk, který byl již zdaněn. Tento zisk je určen k výplatě akcionářům, držitelům kmenových a prioritních akcií a pro podnik.
• Zisk před zdaněním (EBT – Earnings before taxes) – lze ho také vyjádřit jako EAT zvýšený o daně z příjmu.
• Zisk před zdaněním a úroky (EBIT – Earnings before Interest and Taxes) – neboli EBT navýšený o úroky
[11]
2.3 P ř ehled o pen ě žních tocích
Výkaz o Cash Flow (CF) informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Výkaz ukazuje skutečný pohyb peněžních prostředků. Přehled rozlišuje peněžní toky z několika hledisek:
12
• Cash Flow z provozní činnosti
• Cash Flow z investiční činnosti
• Cash Flow z finanční činnosti
Cash Flow lze sestavit pomocí dvou základních metod – přímou a nepřímou. Je na účetní jednotce, jakou metodu si zvolí. Přímá metoda spočívá ve vykázání hlavních skupin příjmů a výdajů. Nepřímá metoda se sestavuje z hlediska provozní činnosti (úprava hospodářského výsledku o odpisy, rezervy a opravné položky), investiční a finanční činnosti (spočívá v úpravě hospodářského výsledku o zásoby, pohledávky, závazky, atd.) [7]
2.4 P ř íloha k ú č etní uzáv ě rce
Příloha je povinná součást účetní uzávěrky. Slouží k posouzení celkové finanční a majetkové situace podniku, zejména z časového hlediska. Kompenzuje a rozvádí informace obsažené v rozvaze a výsledovce, a dále rozvádí významné informace neobsažené v rozvaze a ve výsledovce, neboť nepatří do položek výkazů. Forma přílohy není zákonem stanovena, ale nejčastěji se jedná o kombinaci tabulek a popisů.
Příloha zpravidla obsahuje obecné informace o účetní jednotce, informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, doplňující informace k účetním výkazům a ostatní významné informace (například živelné pohromy, žaloba). [11]
2.5 Výro č ní zpráva
Výroční zpráva se vyhotovuje u společností, které podléhají auditu. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni, o předpokládaném vývoji účetní jednotky, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, a o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí. [2]
13
3 UŽIVATELÉ FINAN Č NÍ ANALÝZY
Informace týkající se finanční situace podniku, zajímají nejen manažery, ale i mnoho dalších subjektů, kteří mají vztah k podniku.
Uživatelé finanční analýzy se dělí do dvou skupin- externí a interní. Mezi externí patří banky a jiní věřitelé, investoři, stát a jeho orgány, obchodní partneři, manažeři a konkurence.
Naopak mezi interní lze zařadit manažery, zaměstnance, případně i odbory. [7]
• Manažeři
• Investoři
• Banky a jiní věřitelé
• Obchodní partneři
• Stát a jeho orgány
• Konkurenti
• Zaměstnanci
3.1 Manaže ř i
Manažeři využívají informace hlavně z hlediska dlouhodobého a operativního řízení podniku. Znalost finanční situace umožňuje správné rozhodování při získávání finančních zdrojů, při zajišťování majetkové struktury včetně zdrojů financování, vhodné rozmístění volných peněžních prostředků. Pro sestavování budoucího podnikatelského záměru je vhodná finanční analýza, odhadující silné a slabé stránky podniku. [11]
3.2 Investo ř i
Investoři jsou ti, kteří do podniku vložili určitý kapitál. Jejich prioritním zájmem je, zda jsou jejich peníze vhodně uloženy a že je podnik řízen v jejich zájmu. Investory jsou vlastníci nebo akcionáři. Finanční informace využívají ze dvou základních hledisek, z hlediska kontrolního a investičního.
Mezi manažery a akcionáři vznikají rozpory. Manažeři mají značnou volnost při nakládání s podnikovým majetkem. Akcionáři tedy požadují průběžné informace, jak manažeři nakládají s danými zdroji. Informace požadují v podobě průběžných zpráv o finančním stavu majetku, nebo formou výročních zpráv.
14 Investiční hledisko představuje využití informací pro rozhodování o budoucích investicích.
[11]
3.3 Banky a jiní v ěř itelé
Tato skupina požaduje co nejvíce informací o finanční situaci žadatele dříve, než se rozhodne úvěr poskytnout. Banka si před poskytnutím úvěru zjišťuje bonitu klienta. Bonita je posuzována z finančního hospodaření podniku. Nejprve se zjišťuje ziskovost, ta poskytuje informace o tom, zda potřebuje úvěr z hlediska špatného hospodaření nebo potřebují financovat majetek. Důležité postavení má rentabilita, která říká, jak efektivně podnik hospodaří.
U střednědobých a dlouhodobých úvěrů je současně požadován investiční projekt.
Věřitelé také mohou zahrnout do smlouvy tzv. Klauzule. Například banka může změnit úvěrovou sazbu, pokud podnik překročí hranici zadluženosti. [3]
3.4 Obchodní partne ř i
Dodavatelé se zaměřují především na krátkodobou prosperitu podniku. Zajímá je, zda podnik bude schopen zaplatit závazky.
Odběratelé nebo-li zákazníci mají zájem na finanční situaci dodavatele z dlouhodobého hlediska, aby v případě potíží, nebo případně i bankrotu, neměli problém s vlastní výrobou. [11]
3.5 Konkurenti
Konkurence se zajímá o finanční situaci podobných podniků nebo i celého odvětví, hlavně proto, aby srovnala výsledek hospodaření, rentabilitu, výši a hodnotu zásob, cenovou politiku atd. Podnik nemá stanovenou povinnost zveřejňovat informace, ale pokud je neposkytne, má podstatně nevýhodné podmínky, například v podobě dražších úvěrů nebo ztrátu dobré pověsti. Proto je dobré poskytovat včasné a správné informace externím subjektům. [11]
3.6 Zam ě stnanci
Zaměstnancům jde o zachování pracovních míst a o výši mzdy. Proto je zajímá prosperita podniku. Někdy bývají i zaměstnanci motivováni výsledky hospodaření.[3]
15
3.7 Stát a jeho orgány
Stát a jeho orgány zajímají finančně-účetní data ze spousty důvodů – pro statistiku, pro kontrolu plnění daňových povinností podniku, získání přehledu o finančním stavu podniků se
státní zakázkou nebo rozdělování finanční výpomoci (dotace, vládou zaručené úvěry atd.).
[3]
16
4 METODY FINAN Č NÍ ANALÝZY
Postup finanční analýzy není žádným způsobem legislativně upravený ani regulovaný právními předpisy jako například daňový systém, proto se v jednotlivých publikacích liší terminologie, interpretace nebo srovnání výsledků. Navzdory nejednotnosti oficiální metodiky pro zpracování finanční analýzy se vyvinuly obecné postupy. Dá se tedy mluvit o dvou základních metodách – metodě absolutní a relativní.
Absolutní metoda spočívá ve zhodnocení údajů uvedených přímo ve výkazech.
Zhodnocované údaje nejsou posuzovány ve vztahu k jinému údaji. Absolutní údaje jsou velice dobře zhodnocovány v rámci jednoho podniku. Bývají také někdy známé pod pojmem extenzivní ukazatele. V rámci absolutních údajů lze zmínit stavové a tokové veličiny. Stavové uvádějí údaje o stavu k danému okamžiku. Tokové veličiny ovlivňuje délka období, během kterého je sledujeme. [3]
Absolutní ukazatele tvoří základní východisko rozboru vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. [6]
Principem relativní metody je porovnávání dvou různých údajů. Synonymem pro relativní ukazatele jsou intenzivní ukazatele. Základním stavebním kamenem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Poměrové ukazatele vyjadřují podíl dvou extenzivních ukazatelů.
Výběr poměrových ukazatelů závisí na tom, co chceme změřit. [3]
4.1 Horizontální a vertikální analýza
Základním bodem pro sestavení finanční analýzy je tzv. vertikální a horizontální rozbor účetních výkazů. Oba rozbory umožňují vidět původní (absolutní) údaje v určitých souvislostech. Před samotným sestavením analýz je vhodné si výchozí data nějakým způsobem upravit, například v tabulkovém kalkulátoru. [8]
4.1.1 Horizontální analýza
Potřebuje-li finanční analytik nějakým způsobem určit množství meziroční změny, existuje několik způsobů. První možností je využít indexy čí rozdíly. Díky indexům lze zjistit o kolik procent se položky výkazu změnily oproti minulému roku.
/ = ( ) − ( − 1) ( − 1)
17 Kde B(t) a B(t-1) představují porovnávané roky. Výsledkem poměru je procentuální hodnota změny oproti minulému roku. Ovšem nastává zde problém, pokud položka B(t-1) je rovna nule, nulou dělit nelze. V tomto případě je tedy vhodnější použít pouze rozdíl hodnot (diferenci).
/ = ( ) − ( − 1)
K dalším nejasnostem dochází, pokud se sledované položky výkazu od sebe liší znaménky. K přesné interpretaci slouží následující tabulka.
Tabulka 1: Horizontální analýza - znaménka 2002 2003 Co s tím?
+ + Žádný problém; klasický index; hodnota 2003/2002
- - Je vhodné např. „uzávorkováním“ hodnoty upozornit, že kladný index znamená zvýšení ztráty, resp. „zápornosti“ položky
+ - Podnik přešel ze ztráty do zisku - + Podnik přešel ze zisku do ztráty
Zdroj: [8] 3 V této analýze dochází k porovnání jednotlivých složek horizontálně, proto její název horizontální analýza.
Horizontální rozbor účetních výkazů se může sestavovat buď v meziročním porovnání, kdy se porovnávají dva po sobě jdoucí roky, anebo za několik let. [7]
4.1.2 Vertikální analýza
Vertikální analýza se zakládá na tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží ve vztahu k jiné veličině.
=∑
3 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HLINICA. Finanční analýza - krok za krokem. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008. ISBN 978-
80-7179-713-5.
18 V případě rozvahy je volba sumy položek (∑B) celkem jednoznačná – celková suma.
Následně se jednotlivé položky rozvahy porovnávaní ve vztahu k této celkové sumě. [8]
Je samozřejmé, že sumu lze chápat nejen jako sumu všech položek, ale i různých podpoložek, které chceme analyzovat – oběžná aktiva, cizí zdroje, apod.
Poněkud méně jednoznačná je volba celkové veličiny v případě výkazu zisku a ztráty.
Závisí na tom, zda budeme poměřovat podíl jednotlivých položek například na celkových výnosech, nebo na celkových tržbách. [8]
19
4.2 Pom ě rové ukazatele
Poměrová analýza dává do „poměru“ vzájemně mezi sebou nesouvisející veličiny a tím se náhled do finanční situace podniku rozšiřuje o nové souvislosti. Postup poměrové analýzy se obvykle shrnuje do několika skupin – soustavy ukazatelů. [8]
Z pravidla se uvádí členění do pěti základních skupin.
• Rentability
• Likvidity
• Finanční stability
• Solventnosti
• Aktivity
• Ukazatele kapitálového trhu [13]
4.2.1 Ukazatelé rentability
Ukazatelé rentability bývají také označované jako ukazatele výnosnosti, nebo návratnosti. Vyjadřují se poměřením zisku ke kapitálovým vstupům. Obecně lze říci, že se rentabilita vyjadřuje podle vzorce:
ž ý á
Do čitatele lze dosadit zisk před zdaněním, zisk před úroky a zdaněním, zisk po zdanění, atd. Ve jmenovateli se může vyskytnout vše, co se týká vloženého kapitálu – celkový kapitál, celkový majetek, apod. Na základě tohoto vzorce jsou pak odvozeny další ukazatele rentability. Tyto ukazatele mají podobnou interpretaci, protože říkají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. [3]
Rentabilita celkového kapitálu ROA – poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Lze jej používat nejen při hodnocení podniku, ale i k hodnocení vnitropodnikovém. [11]
20 Rentabilita vlastního kapitálu ROE – Vyjadřuje efektivnost reprodukce kapitálu, který vložili akcionáři, společníci, nebo vlastníci. ROE zajímá hlavně akcionáře. Měří, kolik čistého zisku připadá na 1 Kč investovaného kapitálu. [11]
EAT - Zisk před zdaněním a úroky VK - vlastní kapitál
Rentabilita tržeb ROS – Ukazatel udává, kolik Kč čistého zisku připadá na 1 Kč tržeb. V případě, že analytik odhalí problém v tomto ukazateli, je pravděpodobné, že problémy budou i v jiných oblastech. [13]
=Ž >
EBIT – Zisk
4.2.2 Ukazatelé likvidity
Aby mohl podnik fungovat, potřebuje být nejen výnosný, ale současně musí být schopen v čas splácet své závazky. K tomu slouží ukazatelé likvidity.
• Solventnost – je vyjádřením schopnosti podniku hradit včas, v požadované výši a na požadovaném místě všechny splatné závazky
• Likvidita – je vyjádřením schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt čas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky.
• Likvidnost – vyjadřuje obecnou míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku: jednotlivé majetkové části se liší podle schopnosti rychlosti přeměny. Likvidnost se váže především k majetkovým složkám, které nazýváme oběžná aktiva; na straně pasiv mají protipoložku v krátkodobých závazcích. [7]4
4KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie.
ISBN 978-80-7400-194-9.
21 Likvidita běžná- ukazuje kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky.
Neboli kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by přeměnil oběžná aktiva na hotovost. Doporučené hodnoty tohoto ukazatele jsou v rozmezí 1,6- 2,5. [7]
Někdy bývá označována jako likvidita 3. Stupně. Běžná likvidita je citlivá na strukturu zásob, na způsobu jejich oceňování a také na strukturu pohledávek ve vztahu k jejich kvalitě (tzn., že je možnost jejich nesplacení). Podniku může nastat obtížná situace právě z důvodu nevhodné struktury oběžných aktiv, např. nadměrné zásoby, nedobytné pohledávky.
Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je menší riziko platební neschopnosti. [6]
B
=. DÁ D >
OA - Oběžná aktiva
Kr. Závazky - krátkodobé závazky
[11]
Likvidita okamžitá vyjadřuje schopnost účetní jednotky okamžitě hradit splatné závazky. Bývá známa i pod pojmem likvidita 1.stupně. Dolní hranice by neměla klesnout pod 0,1, doporučená hodnoty je kolem 0,5.
U prosperujícího podniku může být hodnota ukazatele vyšší. Pokud je rovna 1, tak podnik může okamžitě splatit všechny své závazky. [6]
=. I J JČJÍ K L =. DÁ D > + =. Ú
KR.BÚ – Krátkodobé bankovní úvěry
[13]
Likvidita pohotová udává okamžitou schopnost hradit závazky. Doporučená hodnota pro tento ukazatel je 0,7- 1,0.
B − DÁP
=. DÁ D > + =. Ú OA - Oběžná aktiva
KR. BÚ - Krátkodobé bankovní úvěry [13]
22 Provozní pohotová likvidita je variantou pohotové likvidity. Prahová hodnota se uvádí 1.
B − DÁP
DÁ D > D =B BDJÍ Č JJBP (Q Rá S QýTℎ ú ěRů)
OA - oběžná aktiva ZÁS - zásoby
[18]
4.2.3 Ukazatelé aktivity
Ukazatelé aktivity udávají, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš využívány, nebo naopak příliš vysoká doba obratu může znamenat nedostatek produktivních aktiv. [7]
Pokud je stav majetku zbytečně vysoký, tak podniku vznikají náklady, které snižují jeho zisk, a pokud podnik má nedostatek majetku, pak se v některých případech musí vzdát potenciálních výnosných příležitostí a přichází tak o výnosy.
Ukazatele aktivity jsou ve třech formách:
• Rychlost obratu (obratovost, účinnost)
• Vázanost majetku
• Doba obratu [6, 11]
Obrat aktiv měří efektivnost využívání celkových aktiv, přesněji kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. [7]
Výsledná hodnota se porovnává s oborovým průměrem. Pokud je hodnota nižší než oborový průměr, podnik by měl uvažovat o navýšení tržeb nebo o prodeji určitých složek majetku. [6]
=Ž >
A - Aktiva
Obrat zásob vyjadřuje kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a zase naskladněna. [7]
23 Tržby jsou tokovou veličinou, odrážejí celoroční aktivitu. Zásoby jsou uváděny jako stav k určitému datu (používá se průměrný stav zásob). [13]
Provádí se srovnání s oborovým průměrem, pokud je ukazatel vyšší než oborový průměr, tzn., že podnik nemá nadbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly dodatečné financování. Přebytečné zásoby jsou neproduktivní, vyžaduje vyšší náklady na skladování a jsou v nich umrtveny finanční prostředky, které musí být doplňovány cizími zdroji a přinášejí nízký výnos.
Vysoký obrat zásob předpokládá, že ukazatel běžné likvidity je důvěryhodný. Pokud je obrat zásob nízký a ukazatel likvidity vysoký, dá se usuzovat, že v podniku je vysoký stav nelikvidních zastaralých zásob a jejich skutečná hodnota je nižší než evidovaná v účetnictví.
[6]
=Ž >
DÁPB >
Doba obratu aktiv je doplňujícím ukazatelem k obratu aktiv. Udává počet dnů, za který se obrátí aktiva v tržbách. Ukazatel se poměřuje s průměrnou hodnotou v oboru. Pokud je ukazatel nižší než průměr, podnik hospodaří lépe s aktivy, než je obvyklé v oboru. [16]
=Ž >∗ 360 A - Aktiva
Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, po který jsou zásoby vázány v podniku až do doby jejich spotřeby, nebo prodeje. [7]
Ukazatel slouží i jako indikátor likvidnosti – udává počet dní, než se zásoba přemění v hotovost, nebo pohledávku. [6]
=Ž >
DÁPB >∗ 360
24 Doba inkasa pohledávek ukazuje dobu ve dnech, po kterou musí firma čekat na platby za již provedené služby a za tržby. [7]
Dobu obratu pohledávek lze srovnat s dobou splatnosti, kterou podnik udává na svých fakturách. Pokud je doba obratu pohledávek delší než udává doba splatnosti faktur, tak odběratelé neplatí pohledávky podniku včas, pokud je tento stav dlouhodobější, tak by podnik měl uvažovat o prostředcích, jak dobu obratu pohledávek zkrátit. [6]
B\]
=Ž >∗ 360 POHL – Pohledávky
[11]
Doba úhrady závazků udává, kolik dní trvá podniku uhradit své závazky, neboli jak dlouho firma odkládá platbu svých závazků svým dodavatelům. [7]
Lze srovnat dobu obratu pohledávek a závazků. Pokud je doba obratu závazků delší než doba obratu pohledávek, tak podnik čerpá obchodní úvěr. [6]
=. DÁ
=Ž > ∗ 360
KR. ZÁV - Krátkodobé závazky
[11]
4.2.4 Ukazatelé zadluženosti
Zadluženost podniku znamená, že podnik používá pro svou činnost nejen vlastní zdroje, ale také zdroje cizí. Motivem pro financování cizími zdroji je nižší cena cizího kapitálu, než je cena toho vlastního. Důvodem je především možnost započítání daňově uznatelných položek – úroků. Analýza zadluženosti ukazuje, z jaké části podnik investuje a jestli je podnik schopen platit (krýt svůj majetek vlastními zdroji).
25 Celková zadluženost
Ukazuje podíl cizích zdrojů na krytí celkových aktiv, čím je ukazatel vyšší, tím je firma více závislá na cizích zdrojích. Věřitelé upřednostňují nižší hodnotu, vlastníci naopak vyšší, aby mohli využít efekt finanční páky. [6]
b
CK - Cizí kapitál A - Aktiva
[13]
Dlouhodobá zadluženost vyjadřuje, kolik dlouhodobých dluhů připadá na 1 Kč celkových aktiv. [15]
b (S dℎ S Qý)
CK - Cizí kapitál A - Aktiva
Krátkodobá zadluženost vyjadřuje, kolik krátkodobých dluhů připadá na 1Kč celkových aktiv. [15]
b ( Rá S Qý)
CK - Cizí kapitál A - Aktiva
Koeficient samofinancování je doplněk k celkové zadluženosti. Celková zadluženost spolu s koeficientem zadlužení dá dohromady 1. Převrácená hodnota koeficientu zadluženosti je finanční pákou. [6]
VK - Vlastní kapitál A - Aktiva
26 Úrokové krytí
Výše úrokového krytí udává, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Neboli do jaké míry jsou úroky kryty ziskem. Ukazatel ukazuje, zda je podnik schopen platit, z dlouhodobého a krátkodobého hlediska. Výsledek by měl být vyšší než 1.
[11]
T ý á S ý úR EBIT - Zisk před zdaněním
4.2.5 Ukazatelé tržní hodnoty podniku
Někdy jsou označovány jako ukazatele kapitálového trhu. Vyjadřují, jak hospodářskou činnost podniku hodnotí investoři. Zahrnuje jak hospodářskou činnost v minulosti, tak hodnocení očekávání výsledků v budoucnosti. Pro sestavení této skupiny ukazatelů nestačí pouze účetní údaje, pro většinu ukazatelů je potřeba informací mimo účetnictví. Jsou to informace z burzy cenných papírů. Tato skupina ukazatelů se sestavuje jen u podniků, které jsou na burze. [12]
Ukazatel čistého zisku na akcii – EPS
Vyjadřuje velikost zisku, který připadá na jednu akcii po snížení o dividendy prioritních akcií. Někdy se mu proto říká rentabilita kmenové akcie. Jmenovatel by měl obsahovat jen splacené kmenové akcie.
č ý – S S Se R R íTℎ T í č f ýTℎ T í
[11]
PE poměr
Udává, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za jednu korunu ročního zisku. Existují některé faktory, které mohou hodnotu ukazatele zkreslit – používané účetní metody (velikost zisku závisí na používaných účetních metodách, účetní metody se mohou mezi zeměmi lišit, je k tomu potřeba přihlédnout, společnosti které mají akcie kótované podle evropských standardů, dělají jiné výkazy). Doporučené hodnoty ukazatele se uvádějí v intervalu mezi 8-
27 12. Ukazatel je bezrozměrná hodnota, dá se ale interpretovat jako počet let, za které si ta akcie na sebe vydělá z čistého zisku.
Rž í T T
č ý T
[11]
Dividenda na akcii – DPS
Vedení podniku obvykle dodržuje trend stálých nebo mírně rostoucích dividend.
Podnik vyplácí nízké dividendy, nebo je nevyplácí vůbec. Tím pádem zadržuje zisk, což se může projevit v budoucích investicích. Podnik používá zadržené zisky pro jeho budoucí expanzi. Dividendová politika podniku souvisí s investiční politikou podniku, kdy se právě řeší objem dividend, zadrženého zisku, případně potřeba emise nových akcií.
T é S S Se f é T
č f ýTℎ T í
[11]
Dividendový výnos – DY
Dividenda je jedna z motivací držby akcie, pokud podnik dividendy nevyplácí (zadržuje zisk), pro akcionáře nevzniká žádný přímý užitek, ale akcionáři mohou tento užitek akceptovat, pokud jim to přinese nějakou výhodu v budoucnosti. Problémem je, že tržní cena je aktuální, zatímco dividendy mohou být z předloňského období.
S S S T
Rž í T T
[6]
Dividendový výplatní poměr
Vypovídá o dividendové politice podniku. Udává, jak velký podíl zisku byl vyplacen akcionářům ve formě dividend. Nevyplacené dividendy jsou reinvestovány v podniku, což může přinést akcionářům zisk v budoucnosti.
S S S T
T
[6]
Aktivační poměr
Vyjadřuje poměr zisku reinvestovaného zpátky do podniku. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím se dá očekávat větší rozsah investic v budoucnosti a tím pádem i rychlejší růst zisku.
28 1 − ý í fěR
[6]
Od aktivačního poměru je odvozena udržitelná míra růstu – g. Ukazatel určuje míru tempa růstu podniku, která je udržitelná vlastními zdroji, tedy bez potřeby vnějšího financování. Pokud bude rentabilita vlastního kapitálu i aktivační poměr konstantní, tak se od g bude zvyšovat jak zisk připadající na akcii, tak i roční dividenda. Udržitelná míra růstu se používá v různých ziskových modelech oceňování podniku, ke stanovení ceny akcie nebo vnitřní ceny akcie.
g = =B ∗ = / ∗ (1 − P/ P) ROE - Rentabilita vlastního kapitálu AP - Aktivační poměr
EAT - Čistý zisk VK - Vlastní kapitál DPS - Dividenda na akcii EPS - Čistý zisk na akcii
[6]
Účetní hodnota akcie
Vlastní kapitál snížený o hodnotu prioritních akcií připadající na jednu kmenovou akcii. U prosperujících podniků by měla účetní hodnota postupně růst.
[15]
Poměr tržní a účetní hodnoty
Prosperující podniky by měly mít ukazatel vyšší než 1.
Rž í T T
úč í T T
[9]
29
4.3 Dopl ň ující metody ve finan č ní analýze
Individuální ukazatele mají omezenou vypovídací schopnost, charakterizují pouze omezený úsek činností. Proto se používají soustavy ukazatelů, které se nazývají analytické soustavy, nebo modely finanční analýzy. Tyto soustavy lze rozdělit do dvou základních skupin:
1. Hierarchicky uspořádané ukazatele – neboli pyramidové soustavy, slouží k identifikaci logických a ekonomických vazeb.
2. Účelové výběry ukazatelů – sestavují se na základě matematicko-statistických metod.
Cílem je odvodit model, který by dobře zhodnotil finanční situaci podniku nebo předpověděl jeho budoucí vývoj. Zahrnují diagnostické modely (bonitní modely nebo modely finančního zdraví) a predikční (bankrotní) modely. [11]
4.3.1 Pyramidové soustavy
Kvalitně sestavená pyramidová soustava ukazatelů uživateli umožňuje posoudit minulou a současnou situaci podniku, a případně i odhadnout budoucí situaci nebo stav podnikových financí. Pomocí některých metod je možné určit intenzitu jednotlivých dílčích ukazatelů na ukazatel vrcholový, čímž se vysvětluje vývoj finanční situace. Dále je možno vyhodnotit rozdíl mezi skutečnou a plánovanou hodnotou ukazatele nebo srovnat výkonnost podniku s odvětvím, případně také předpovídat budoucí vývoj.
Nejznámějším modelem je Du Pontův rozklad. Jedná se o rozklad rentability vlastního kapitálu na dílčí ukazatele, vlivy. [10]
Obrázek 2 : Du Pontův rozklad
Zdroj: vlastní šetření
30 Obrázek 3: Du Pontův rozklad - vzorce
ČZ – Čistý zisk VK – Vlastní kapitál A – Aktiva
W – Tržby Zdroj: vlastní šetření
4.3.2 Predik č ní modely
Pro bankovní instituce je velmi důležité odhadnout finanční situaci podniku a zvážit, zda poskytnout, či neposkytnout úvěr. Metod a postupů hodnocení bonity a předvídání bankrotu je mnoho. Bankrotní modely jsou modely včasného varování, například před bankrotem, úpadkem. Vycházejí obvykle z nějakého vzorku. Naopak modely bonitní vycházejí z teoretických poznatků. [8]
Mezi těmito modely neexistuje pevně daná hranice. Obě tyto skupiny přiřazují ke konkrétnímu pozorování (podniku) konkrétní charakteristiku a podle ní je buď posouzeno finanční zdraví, nebo může být odvozena pravděpodobnost bankrotu, či úpadku. Použitelnost modelů za jiných podmínek, než za jakých byly vytvořeny, je omezená a nechá se vysvětlit několika faktory: Staří modelu, země původu modelu, typ podniku, vymezení závislé proměnné (bankrot), nebo typ proměnných, které byly zařazeny do toho modelu. [4]
31 Altmanův index z68
Byl publikován Altmanem v rámci své disertační práce v roce 1968. Vzorek obsahoval velké podniky kótované na burze cenných papírů, zahrnoval 33 firem v úpadku a 33 prosperujících podniků. Celková spolehlivost byla zhruba 95%. Cílem Altmanova původního indexu bylo rozdělit podniky pomyslnou čarou na ty, které nejspíš zbankrotují, a na ty které nezbankrotují. [1]
Z68=0,012x1 + 0,014x2 + 0,033x3 + 0,006x4 + 0,999x5
Kde: x1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva X2 = nerozdělený zisk/ aktiva
X3 = EBIT/ aktiva
X4 = tržní hodnota VK/ CZ X5 = výnosy/ aktiva
Interpretace výsledků byla následující:
Tabulka 2: Altman z68
Z ‹ 1,81 Pásmo bankrotu
1,81 ‹ Z ‹ 2,99 Pásmo tzv. Šedé zóny
Z › 2,99 Pásmo prosperity
Zdroj: [1]5 Altmanův index Z´
Altman se svými kolegy později tento index aktualizovali. Výsledkem byl model publikovaný v roce 1983 pod názvem Z´.
Z´=0,716x1 + 0,847x2 + 0,3,107x3 + 0,42x4 + 0,998x5
Kde: x1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva X2 = nerozdělený zisk/ aktiva
X3 = EBIT/ aktiva X4 = VK/ CZ X5 = výnosy/ aktiva
5BLÁHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3.vydání. Praha: Management Press, s.r.o., 2006. ISBN 80-7261-145-3.
32 Interpretace:
Tabulka 3: Altman Z´
Z ‹ 1,2 Pásmo bankrotu
1,2 ‹ Z ‹ 2,9 Pásmo tzv. Šedé zóny
Z › 2,9 Pásmo prosperity
Zdroj: [1]6 Altmanův index Z´´
Z´´=6,56x1 + 3,26x2 + 6,72x3 + 1,05x4
Kde: x1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva X2 = nerozdělený zisk/ aktiva
X3 = EBIT/ aktiva X4 = VK/ CZ X5 = výnosy/ aktiva
Altmanův ZETA model
Tento model je chráněný registrační známkou. Využívá 7 ukazatelů, ale nejsou známy jejich váhy. Třetí ukazatel je logaritmus úrokového krytí, ukazatel je nestandardizovaný, pomocí logaritmu se snaží o omezení jeho extrémních hodnot. Sedmý ukazatel je celková velikost podniku.
Index IN95
Byl odvozen manželi Neumaierovými. Jeho autoři stanovili váhy na základě průměrných hodnot ukazatelů v roce 1994 a podle výskytu tohoto daného ukazatele ve starší literatuře. Pro jednotlivá odvětví národního hospodářství odvodili váhy vlastní, jen pro úrokové krytí a likviditu jsou váhy pro všechna odvětví stejné. Výpočet indexu IN95 je jednoduchý, další výhodou je, že se index dá použít pro podniky obchodované na burze.
6 BLÁHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3.vydání. Praha: Management Press,
s.r.o., 2006. ISBN 80-7261-145-3.
33 V6 je v indexu zahrnut, protože v době jeho vzniku byla platební neschopnost velikým problémem.
J95 = 1
bD+ 2
r + 3 + 4 + 5B
D+ 6D ]
Kde: V1 = 0,22 V2 = 0,11 V3 = 8,33 V4 = 0,52 V5 = 0,10 V6 = 16,8
Pro konečné zhodnocení indexu IN 95 se používá následujících vztahů:
Tabulka 4 : IN 95
IN95› 2 Lze předvídat uspokojivou finanční situaci IN95 ‹1 Podnik je ohrožen vážnými finančními problémy 1‹ IN95› 2 Šedá zóna
Zdroj: [10]7
Index IN99
Autoři indexu jsou opět manželé Neumaierovi. Tento index byl odvozen z údajů 1700 podniků. Podniky rozdělili podle ekonomického zisku, jehož hodnoty vypočetli nebo odhadli podle EVA, MVA. Model neříká, zda je podnik ohrožený úpadkem, nebo není. Říká, jaký je ekonomický zisk podniku. [4]
IN99 = -0,017x1 + 4,573x2 + 0,481x3 + 0,015x4
Kde: x1 = CZ/ celková aktiva X2 = EBIT/ aktiva X3 = V/ AKT
X4 = OA/ KR. ZÁVAZKY
7SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-
1830-6.
34 Tabulka 5: IN99
IN99 › 2,07 Podnik dosahuje kladné hodnoty zisku
1,42 ≤ IN99≤ 2,07 Situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu 1,089 ≤ IN99 ‹ 2,07 Nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější
problémy
0,648 ≤ IN99 ‹ 1,089 Podnik spíše netvoří hodnotu IN99 ‹ 0,648 Podnik má zápornou hodnotu zisku
Zdroj: [10]8
Index IN01
Model vznikl kombinací dvou předchozích modelů. Z prvního obsahuje úpadek a z druhého ekonomický zisk. Vzorek obsahoval 1915 průmyslových podniků, které byly rozděleny na skupinu tvořící hodnotu, na skupinu netvořící hodnotu, a na skupinu podniků těsně před bankrotem. Výsledkem byla níže uvedená rovnice: [10]
IN01 = 0,13x1 +0,04x2 + 3,92x3 + 0,21x4 + 0,09x5 Kde: x1 = AKT/ CZ
X2 = EBIT/ Nákladové úroky X3 = EBIT/ AKT
X4 = V/ AKT
X5 = OA/ KR. ZÁVAZKY Tabulka 6: IN01
IN01 › 1,77 Podnik dosahuje kladné hodnoty zisku
0,75 ‹ IN01 ≤ 1,77 Šedá zóna, podnik netvoří hodnotu, ale také není bankrotující IN01 ≤ 0,75 Existence podniku je ohrožena (spěje k bankrotu)
Zdroj: [10]9
8 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-
1830-6.
9 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-
1830-6.
35 Index IN05
Index IN05 byl vytvořen jako poslední z IN modelů. Jedná se pouze o modifikaci předchozího modelu IN01. Výsledná funkce se od předchozí liší jen v ukazateli 3, a liší se intervaly pro zařazení.[10]
IN01 = 0,13x1 +0,04x2 + 3,97x3 + 0,21x4 + 0,09x5 Kde: x1 = AKT/ CZ
X2 = EBIT/ Nákladové úroky X3 = EBIT/ AKT
X4 = V/ AKT
X5 = OA/ KR. ZÁVAZKY
Tabulka 7: IN05
IN05 › 1,6 Můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci 0,9 ‹ IN05 ≤ 1,6 Šedá zóna, nevyhrazené výsledky
IN05 ≤ 0,9 Firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Zdroj: [10]10
10 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-
1830-6.
36
5 INFORMACE O PODNIKU ZVVZ - Enven Engineering, a.s.
Základní údaje
Obchodní firma: ZVVZ-Enven Engineering, a.s.
Sídlo společnosti: Milevsko 399 01, Sažimova 1339 Právní forma: Akciová společnost
Datum vzniku: 21.12.2006 Identifikační číslo: 256 96 882
Obor působnosti:
ZVVZ-Enven Engineering, a.s., součást skupiny ZVVZ GROUP, je obchodně inženýrská společnost, která projektuje, dodává a realizuje zařízení pro čištění odpadních plynů od tuhých a plynných znečišťujících látek, zařízení pro pneumatickou dopravu sypkých hmot, zařízení pro klimatizaci a větrání jaderných elektráren, klimatizaci budov a větrání průmyslových objektů, dolů, tunelů a metra.
V rámci svých obchodních aktivit nabízí následující dodávky a služby.
A. Dodávky:
• Látkových filtrů
• Elektrických a mechanických odlučovačů
• Pneumatické dopravy sypkých materiálů
• Kondicionérů a tepelných výměníků
• Zařízení pro klimatizaci a větrání, také pro jaderné elektrárny
• Filtro-ventilační zařízení a uzavírací elementy, také pro jaderné elektrárny
B. Služby:
• Zpracování projektové dokumentace
• Realizace zařízení na klíč
37
• Montážní práce
• Opravy a rekonstrukce stávajících zařízení
• Servisní a poradenská činnost
Historie a současnost
Akciová společnost ZVVZ-Enven Engineering, a.s. vznikla ke dni 21.12.2006 kapitálovým vstupem tradičního dodavatele vzduchotechnických zařízení ZVVZ a.s. do firmy Enven a.s. a vložením divize Engineering ZVVZ a.s. do této nové společnosti.
Strategickým spojením obou firem byl učiněn první krok k dalšímu dynamickému vývoji společnosti a k vytvoření silného moderního inženýringu, který si klade za cíl stát se jedním z klíčových evropských dodavatelů v ekologickém strojírenství.
ZVVZ-Enven Engineering, a.s. dále pokračuje v dodávkách zařízení pro čištění odpadních plynů od tuhých a plynných znečišťujících látek, zařízení pro pneumatickou dopravu sypkých hmot, zařízení pro klimatizaci a větrání jaderných elektráren, klimatizaci budov a větrání průmyslových objektů, dolů, tunelů a metra a plánuje rozšiřovat metody čištění plynů od plynných znečišťujících látek.
Nová firma ZVVZ-Enven Engineering, a.s. navazuje na dobré jméno, práci a reference předchozích firem a své mateřské společnosti ZVVZ a.s.
Do dnešního dne bylo zrealizováno tisíce zařízení v České Republice a na Slovensku, ve Španělsku, Dánsku, Islandu, v Polsku, Bulharsku, Srbsku v Rusku na Ukrajině, v Kazachstánu či v Saudské Arábii.
Firma se intenzivně soustřeďuje kromě Česka a Slovenska na zahraniční trhy a má již obchodní zastoupení v Rusku, na Ukrajině, v Bulharsku a v Polsku. [19]11
11 http://www.zvvz.cz/zvvz-enven/o-spolecnosti/historie-a-soucastnost.html
38
6 METODIKA
Celá praktická část bude sestavena podle metodických postupů popsaných v této kapitole.
6.1 Horizontální analýza
Pro sestavení horizontální analýzy bude vycházeno z následujících vztahů. Pro relativní změnu v procentech budou dosazeny do vzorce jednotlivé řádky účetních výkazů.
/ = ( ) − ( − 1)
( − 1) =2013 − 2012 2012 A v roce předchozím:
/ = ( ) − ( − 1)
( − 1) =2012 − 2011 2011
Pro určení absolutní části horizontální rozvahy bude využíváno prosté diference (rozdílů dvou hodnot).
/ = ( ) − ( − 1) = 2012 − 2011
A následně
/ = ( ) − ( − 1) = 2013 − 2012
6.2 Vertikální analýza
Vertikální analýza se zakládá na tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží ve vztahu k jiné veličině.
=∑
V případě rozvahy bude dosazeno za B jednotlivé položky aktiv a pasiv. Za ∑B dosazena celková aktiva a celková pasiva. Pro utvoření vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty budou dosazeny do čitatele jednotlivé řádky výkazu a do jmenovatele dosazeny celkové tržby (celkové výnosy).
39
6.3 Pom ě rová analýza 6.3.1 Rentabilita
Ukazatele rentability patří mezi nejvíce sledované ukazatele. Při vypočítávání rentability bude vycházeno z níže uvedených vzorců, a zároveň bude uváděno, jaká data budou pro výpočet daného ukazatele použita.
Rentabilita aktiv
=B = = ý S ř.č. 61 R ℎ ř.č. 1
Rentabilita vlastního kapitálu
=B = = ý S ř.č. 52 R ℎ ř.č. 68
Rentabilita tržeb
=BP =
=Ž >= ý S ř.č. 61
ý S ř.č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44)
Sponzoring
Podnik ZVVZ-Enven Engineering, a.s., má určité výdaje na sponzoring (viz. Tabulka v praktické části). Proto budou upraveny ukazatele rentability o tyto výdaje a budou vypočítány znovu, kdy se objeví vliv sponzoringu. Výpočty budou prováděny podle schéma, které je vytvořeno v následující tabulce.
Tabulka 8: Sponzoring
Ukazatel Vzorec Výpočet
ROA EBIT/A X%
EBIT + výdaje na sponzoring/A Y%
Vliv výdajů na sponzoring X% - Y% = Z procentních bodů
ROE EAT/VK X%
(EAT + SPONZ.)/VK Y%
40 Vliv výdajů na sponzoring X% - Y% = Z procentních bodů
ROS EBIT/TR X%
(EBIT + SPONZ.)/TR Y%
Vliv výdajů na sponzoring X% - Y% = Z procentních bodů
Zdroj: vlastní šetření
6.3.2 Aktivita
Ukazatele aktivity ukazují, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Jednotlivé ukazatele budou určovány podle dále uvedených podílových vztahů včetně přesně rozepsaných vstupních dat, které budou pro výpočet použity.
Obrat aktiv
B = =Ž >
= ý S ř.č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44) R ℎ ř.č. 1
Obrat zásob
BD = =Ž >
DÁPB > = ý S ř. č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44) R ℎ ř. č. 32
Doba obratu aktiv
B = =Ž >∗ 360 = R ℎ ř. č. 1
ý S ř. č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44)∗ 360
Doba obratu zásob BD = =Ž >
DÁPB >∗ 360 = ý S ř. č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44)
R ℎ ř. č. 32 ∗ 360
41 Doba inkasa pohledávek
B = B\]
=Ž >∗ 360 = R ℎ ř. č. 49
ý S ř. č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44)∗ 360
Upravená doba obratu pohledávek
Jedná se o rozložení pohledávek dle průběhu fyzické realizace. V roce 2011 bude z původní částky v rozvaze odečtena hodnota objemu pohledávek z konkrétního projektu – odsíření energetiky. V následujících letech bude hodnota tohoto ukazatele shodná s původní dobou obratu pohledávek.
B = B\] − (2 × 51f . č)
=Ž > ∗ 360
= R ℎ ř. č. 49
ý S ř. č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44)∗ 360
Doba úhrady závazků BD = =. DÁ
=Ž > ∗ 360 = R ℎ ř. č. 103
ý S ř. č. (4 + 19 + 26 + 42 + 44)∗ 360
6.3.3 Likvidita
Ukazatele likvidity ukazují, zda je podnik včas schopen hradit své splatné závazky.
Likvidita bude určena podle následujících podílových vztahů.
Likvidita běžná
B
=. DÁ D > = R ℎ ř. č. 31 R ℎ ř. č. 103
Likvidita okamžitá =. I J JČJÍ K L
=. DÁ D > + =. Ú = R ℎ ř. č. 58 R ℎ ř. č. 103 + 115
Likvidita pohotová B − DÁP
=. DÁ D > + =. Ú= R ℎ ř. č. 31 − 32 R ℎ ř. č. 103 + 115
42 Provozní pohotová likvidita
B − DÁP
=. DÁ D > = R ℎ ř. č. 31 − 32 R ℎ ř. č. 103
6.3.4 Zadluženost
Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost bude určena podle níže popsaných vzorců.
Celková zadluženost
b =R ℎ ř. č. 86 R ℎ ř. č. 1
Krátkodobá zadluženost
b ( Rá S Qý)
= R ℎ ř. č. 103 + 115 R ℎ ř. č. 1
Koeficient samofinancování
= R ℎ ř. č. 68 R ℎ ř. č. 1
Úrokové krytí
\( ř S S ě íf) + úR e
úR e = ý S ř. č. 61 + 43
ý S ř. č. 43
6.4 Predik č ní modely
Při předvídání budoucí situace podniku, ať dobré či špatné, bude vycházeno z predikčních modelů, které byly již podrobněji popsány v kapitole 0. Výsledné hodnoty pak budou zařazeny do tabulky hodnot, která předpoví budoucí situaci podniku.
43
7 PRAKTICKÁ Č ÁST
7.1 Horizontální a vertikální analýza výkaz ů 7.1.1 Horizontální analýza rozvahy
Tabulka 9: Horizontální analýza rozvahy.
Horizontální analýza rozvahy Absolutní změna Relativní změna ř.č. 2013-2012 2012-2011 2013/2012 2012/2011
A. Aktiva celkem 1 33801 -126255 4,35% -13,99%
pohledávky za upsaný
kapitál 2 0 0 - -
B. Dlouhodobý majetek 3 15944 -3989 36,97% -8,47%
B.I.
Dlouhodobý nehmotný
majetek 4 -155 -734 -17,67% -45,56%
B.II. DHM 13 -4447 3599 -13,93% 12,71%
B.III. DFM 23 20546 -6854 198,72% -39,87%
C. Oběžná aktiva 31 16923 -121843 2,32% -14,30%
C.I. Zásoby 32 39188 20016 13,92% 7,66%
C.II.
Dlouhodobé
pohledávky 39 -2519 -10874 -57,64% -71,33%
C.III. Krátkodobé pohledávky 48 -16097 -101326 -3,66% -18,74%
C.IV.
Krátkodobý finanční
majetek 58 -3649 -29659 -73,20% -85,61%
D.I. Časové rozlišení 63 970 -459 35,16% -14,26%
Pasiva 2013-2012 2012-2011 2013/2012 2012/2011
Pasiva celkem 67 33801 -126253 4,35% -13,99%
A. VK 68 4594 -5816 1,77% -2,19%
A.I. ZK 69 0 0 0,00% 0,00%
A.II. Kapitálové fondy 73 7172 2389 -504,01% -62,67%
A.III .
Rezervní, nedělitelný fond a ostatní fondy ze
zisku 79 2224 2774 14,67% 22,39%
A.I V.
Výsledek hospodaření
minulých let 82 270 5 19,27% 0,36%
A.V.
VH běžného účetního
období 85 -5052 -10984 -11,35% -19,80%
B Cizí zdroje 86 194430 -124211 59,06% -27,39%
B.I. Rezervy 87 2593 -9347 36,40% -56,75%
B.III
. Krátkodobé závazky 103 -8475 -85421 -2,65% -21,06%
B.IV .
Bankovní úvěry a
výpomoci 115 200312 -29443 10293,53% -93,80%
C.I. Časové rozlišení 119 -165223 3772 -88,20% 2,05%
Zdroj: vlastní výpočty
44 Z tabulky výpočtů je vidět, že podnik přešel ze ztráty do zisku. Aktiva v roce 2013 vzrostla o 4,35%, zatímco v roce minulém došlo k propadu až o -14% (- 126mil.). U oběžných aktiv je situace velice podobná v roce 2013 došlo k nárůstu o 2,32%, naopak v roce 2012 k záporné hodnotě 121mld.Kč.
Důvodem k významně větší bilanční sumě 2011 (o 126mil.Kč více než v roce 2012) je částka krátkodobých pohledávek z obchodního styku (533 940 tis. Kč). Příčinou tohoto většího objemu jsou pohledávky z konkrétního projektu- odsíření energetiky závodu ArcelorMittal Ostrava, hodnota kontraktu byla více jak 500mil Kč, kontrakt byl podepsán ve čtvrtém kvartále 2011 a v prosinci 2011 proběhla fakturace 3x 51mil. Kč.
Dlouhodobý majetek se v roce 2012 propadl o 8,5%, ale v roce 2013 se dostal do kladných hodnot a oproti minulému období narostl o 34%. Tento nárůst je způsoben hlavně nárůstem dlouhodobého finančního majetku (20,5mil.)
K nejvýraznější změně, k propadu, došlo u krátkodobého finančního majetku (73%) ovšem k podobnému propadu došlo i v roce přecházejícím (86%).
Celková pasiva se také dostala do plusu (4,4%). Nárůst cizích zdrojů (59%) byl způsoben zejména nárůstem bankovních úvěrů a výpomocí na 10293,5%, i když v absolutních hodnotách se jedná o 200mld.
• V roce 2013 vzrostly nároky na dluhové financování z důvodu nárůstu rozpracovanosti realizovaných projektů
• Časové rozlišení v pasivech – jedná se o výnosy příštích období, kdy fakturace na zákazníky předbíhala míru fyzické realizace díla.
45
7.1.2 Vertikální analýza rozvahy
Tabulka 10:Vertikální analýza rozvahy
Vertikální analýza rozvahy ř.č. 2011 2012 2013
A. Aktiva celkem 1 100% 100% 100%
pohledávky za upsaný kapitál 2 0% 0% 0%
B. Dlouhodobý majetek 3 5% 6% 7%
Dlouhodobý nehmotný majetek 4 0% 0% 0%
B.II. DHM 13 3% 4% 3%
B.III. DFM 23 2% 1% 4%
C. Oběžná aktiva 31 94% 94% 92%
C.I. Zásoby 32 29% 36% 40%
Nedokončená výroba a polotovary 34 29% 36% 39%
C.II. Dlouhodobé pohledávky 39 2% 1% 0%
Odložená daňová pohledávka 47 2% 1% 0%
C.III. Krátkodobé pohledávky 48 60% 57% 52%
Pohledávky z obchodních vztahů 49 59% 45% 48%
C.IV. Krátkodobý finanční majetek 58 4% 1% 0%
D.I. Časové rozlišení 63 0% 0% 0%
Pasiva 2011 2012 2013
Pasiva celkem 67 100% 100% 100%
A. VK 68 29% 33% 33%
A.I. ZK 69 22% 26% 25%
A.II. Kapitálové fondy 73 0% 0% 1%
A.III.
Rezervní, nedělitelný fond a ostatní fondy
ze zisku 79 1% 2% 2%
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 82 0% 0% 0%
A.V. VH běžného účetního období 85 6% 6% 5%
B Cizí zdroje 86 50% 42% 65%
B.I. Rezervy 87 2% 1% 1%
Ostatní rezervy 91 2% 1% 1%
B.III. Krátkodobé závazky 103 45% 41% 38%
Závazky z obchodních vztahů 104 13% 29% 28%
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 115 3% 0% 25%
Krátkodobé bankovní úvěry 117 3% 0% 25%
C.I. Časové rozlišení 119 20% 24% 3%
Výdaje příštích období 120 0% 0% 0%
Výnosy příštích období 121 20% 24% 3%
Zdroj: vlastní výpočty
46 Z výpočtové tabulky je patrné, že se podíl jednotlivých položek dlouhodobého majetku a oběžných aktiv za poslední tři roky významně neměnil. Na celkové bilanční sumě převládají oběžná aktiva (94%) a v jejich rámci nedokončená výroba a polotovary. Je to dáno tím, že společnost je zaměřena na realizaci technologických výstavbových projektů. Průměrná doba realizace je cca 16 měsíců, a proto se v položce nedokončené výroby objevuje hodnota rozpracované výstavby nepředané zákazníkovi. Předávací milníky se řídí smlouvou o dílo, nárůst nedokončené výroby odpovídá nákupu dílčích subdodávek. Nízký podíl dlouhodobých hmotných aktiv je dán tím, že majitelem nemovitostí a jiného majetku je v rámci holdingu ZVVZ společnost ZVVZ - NEMOVITOSTI, která majetek jednotlivých společnostem pronajímá.
Při zaměření se na výraznější položky je vidět, že krátkodobé pohledávky v meziročním pohledu klesají.
Co se týká strany pasiv tak je z tabulky zřejmé, že vlastní kapitál vzrostl z 29% v roce 2011 na 33% (v roce 2012) a následně se drží na stejné hodnotě.
Další výraznější položkou jsou cizí zdroje, které jsou 50% v prvním roce, v roce následujícím poklesly a v roce 2013 vzrostly na 65%.
Při meziročním pohledu na krátkodobé závazky je patrný pomalý pokles (45%, 41%, 38%).
V roce 2013 došlo k výraznému nárůstu krátkodobých bankovních úvěrů z 3% na 25%. Důvodem je to, že v roce 2013 vzrostly nároky na dluhové financování z důvodu nárůstu rozpracovanosti realizovaných projektů.
