Analýza výnosů, nákladů a výsledku hospodaření vybrané společnosti

(1)

HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA

Katedra ekonomiky a systémů řízení

Analýza výnosů, nákladů a výsledku hospodaření vybrané společnosti

Diplomová práce

Autor: Bc. Jitka Šeiner

Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta Laštůvková, Ph.D.

Ostrava 2019

(2)

(3)

(4)

Poděkování

Děkuji tímto paní Ing. Markétě Laštůvkové, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení při zpracování mojí diplomové práce. Zároveň tímto děkuji i své rodině za pomoc a pochopení, které měli po celou dobu mého studia.

(5)

Diplomová práce je zaměřena na analýzu nákladů a výnosů společnosti Sorting Solutions s.r.o. v období 2013 – 2017. Cílem práce je podrobně analyzovat nákladové a výnosové položky společnosti a objasnit jejich vliv na hospodaření společnosti a dále vliv změn nákladů a výnosů na změny výsledku hospodaření. K analýze výnosů a nákladů je použita horizontální a vertikální analýza. Pro dokreslení analýzy jsou v práci také vypočteny vybrané poměrové ukazatele, jako je např. ukazatel nákladovosti a ukazatel rentability neboli ziskovosti. Na závěr práce je provedeno zhodnocení sledovaného období 2013 – 2017 společnosti a jsou uvedena doporučení, která napomohou zlepšení hospodaření.

Klíčová slova: výnosy, náklady, rentabilita, nákladovost, horizontální analýza, vertikální analýza,

Annotation

The thesis is focused on cost-benefit analysis of Sorting Solutions s.r.o. in the period from 2013 to 2017. The aim of this work is to analyse in detail the cost and revenue items of the company and to clarify their impact on the company's performance and also the effect of changes in costs and revenues on changes in profit or loss. Horizontal and vertical analysis is used to analyse revenues and costs. In order to illustrate the analysis, selected ratios are also calculated in the thesis, such as the cost ratio and profitability or profitability indicator. At the end of the work, the evaluation of the monitored period 2013 - 2017 of the company is made and recommendations are given to help improve the economy.

Keywords: benefits, costs, rentability, individual cost, horizontal analyses, vertical analyses.

(6)

1. ÚVOD ... 1

2. CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ... 3

2.1 Zákazníci společnosti ... 4

3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ... 6

3.1 Výnosy ... 6

3.1.1 Členění výnosů ... 8

3.1.2 Tržby ... 8

3.2 Náklady ... 10

3.2.1 Členění nákladů ... 12

3.2.2 Produktivita práce z výkonů ... 14

3.2.3 Fixní a variabilní náklady ... 15

3.3 Výsledek hospodaření ... 16

3.3.1 Nerozdělený zisk ... 18

3.4 Bod zvratu ... 20

3.5 Analýza výnosů a nákladů ... 22

3.5.1 Vertikální a horizontální analýza výkazů ... 23

3.5.2 Horizontální analýza ... 24

3.5.3 Vertikální analýza ... 25

3.6 Výkaz zisku a ztráty ... 26

3.6.1 Struktura výkazu zisku a ztráty (výsledovky) ... 27

4. ANALÝZA VÝNOSŮ A NÁKLADŮ VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ... 29

4.1 Horizontální analýza výnosů a nákladů ... 29

4.2 Vertikální analýza výnosů a nákladů ... 33

4.3 Analýza výnosových položek ... 36

4.3.1 Tržby za zboží ... 36

4.3.2 Další výnosové položky ... 38

4.4 Analýza nákladových položek ... 39

4.4.1 Výkonová spotřeba ... 39

4.4.2 Osobní náklady ... 41

4.4.3 Odpisy ... 45

(7)

4.6 Výkaz zisku a ztráty ... 49

4.7 Výsledek hospodaření ... 51

4.8 Analýza bodu zvratu ... 55

5. Ekonomické zhodnocení, definování návrhů a opatření ... 57

6. Závěr ... 61

Seznam použité literatury ... 63

Seznam použitých zkratek ... 66

Seznam obrázků ... 67

Seznam tabulek ... 68

Seznam grafů ... 69

Seznam příloh ... 70

(8)

1. ÚVOD

Správné hospodaření podniku je jedním z kroků pro určitou společnost býti konkurenceschopnou na rozvíjejícím se trhu. V silné ekonomické době, kdy se na evropský trh snaží dostat asijská konkurence s levnými a často nekvalitními produkty, je konkurenceschopnost každé společnosti důležitou součástí jejího rozvoje.

Nejdůležitějšími charakteristikami, které vyjadřují hospodaření podniku, jsou výnosy, náklady a výsledek hospodaření. Každá společnost na trhu, ať už sama vyrábí, předprodává nebo zajišťuje služby, je založena za účelem podnikání a dosahování zisku, sledováním výnosů a nákladů podnik zjišťuje, jakých výsledků v průběhu daného roku dosáhl, jaké prostředky na jejich dosažení vynaložil a jaké další faktory je ovlivnily.

Sledování a analýza výnosů, nákladů a výsledku hospodaření slouží podniku nejen pro kontrolu jeho hospodaření, ale také pro budoucí rozhodování. Díky vzniklému zisku pak může společnost financovat své budoucí investice, od kterých se odvíjí i celkový rozvoj podniku, a podporovat tak snahu o co nejefektivnější udržení se na trhu a zvyšovat konkurenceschopnost.

V teoretické části diplomové práce popisuji koncepci výkazu zisku a ztráty spolu se základními pojmy, jako jsou náklady, výnosy a výsledek hospodaření. V této části také vysvětluji podstatu horizontální a vertikální analýzy výnosů a nákladů.

Praktická část je uvedena kapitolou o základních informacích o společnosti Sorting Solutions s.r.o. a nastíněním finanční situace společnosti pomocí poměrových ukazatelů a jejich okomentováním. Hlavní část práce je zaměřena na horizontální a vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty. Cílem horizontální analýzy účetních výkazů je zjistit hlavní trendy ve vývoji hospodaření společnosti.

U větších změn nejdůležitějších položek v analýze účetních výkazů jsem vysvětlila příčiny jejich vzniku. Součástí praktické části diplomové práce je komentář vertikální a horizontální analýzy výnosů a nákladů.

V závěru praktické části diplomové práce jsem zhodnotila vypracovanou analýzu a ekonomickou situaci společnosti Sorting Solutions s.r.o. za období 2013 až 2017 a definovala jsem doporučení, která mohou být podkladem pro další vývoj společnosti.

(9)

V teoretické části jsem čerpala z odborné literatury. Mezi hlavní zdroje, které jsem použila při vypracování teoretické části diplomové práce, patří především odborné publikace, které se analýzám věnují.

V praktické části jsem čerpala především ze spolupráce s ekonomickým úsekem společnosti Sorting Solutions s.r.o. a z poskytnutých interních materiálů a výročních zpráv společnosti za období 2013 až 2017. Tyto prameny jsem doplnila zdroji získanými z internetových stránek.

(10)

2. CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI

Společnost Sorting Solutions s.r.o. se zabývá výrobou konstrukcí, dílů, technologických celků, přesné obrábění a broušení. Sídlem společnosti je město Bílina, Teplické předměstí.

Pilotním programem společnosti je výroba a servis třídících strojů pro detekci defektoskopických vad materiálu kuliček do kuličkových ložisek. Kontrola třídících strojů pro detekci probíhá třemi snímači – laserovým snímačem, snímačem vířivých proudů a vibračním snímačem. Je kontrolován povrch kuliček na celkový lesk a přítomnost bodových vad, poté je kontrolována vrchní vrstva na přítomnost prasklin převalků, dutin a zaleštěných tvarových vad. V současnosti společnost na svých webových stránkách uvádí, že jejich stroje jsou schopny v různých typorozměrech třídit kuličky od průměru 2 mm až do průměru 100 mm.

Společnost dále nabízí volné kapacity obráběcích strojů pro jednorázové i sériové zakázky, a to od návrhu přes konstrukci a výrobu vše ve vysoké kvalitě.

Společnost je také schopna uspokojit zákazníka malosériovou výrobu, a to především přesností obrobků, flexibilním přizpůsobení se požadavkům zákazníka, variabilitou termínů dodávek, výhodnou cenou a v neposlední řadě vědomostní základnou získanou dlouholetou spoluprací se zákazníky z celého světa.¹

Společnost také úspěšně využívá evropských dotací, jako jsou projekt stavebních úprav bývalé základní školy na výrobní objekt, projekt rozvoje technologického vybavení společnosti, projekt inovace výroby třídících strojů.

Společnost byla zapsána u Krajského soudu v Ústí nad Labem 15. 6. 2005, jedná se o společnost s ručením omezeným. Společnost má v současné době čtyři jednatele, a to Ing. Radovana Šiknera, Ing. Jana Mergla, Libora Tannerta a Pavla Gladbacha, prokuristou je Pavel Hurych.²

1 O společnosti. Dostupné z: http://www.sorting-Solutionss.cz/

2 https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=38256&typ=UPLNY

(11)

Na Obrázku 1 je zobrazen jeden z výrobků společnosti Sorting Solutions s.r.o., univerzální hrotová bruska, která je určena pro broušení válcových a kuželových ploch vnějších a vnitřních.

Obrázek 1 – Bruska hrotová BUA 25

Zdroj: http://www.sorting-solutions.cz/index.php/presne-brouseni/bruska-hrotov%C3%A1-bua-25

2.1 Zákazníci společnosti

Nejvýznamnějšími zákazníky společnosti Sorting Solutions s.r.o. jsou zákazníci z Číny, kteří tvoří 60% podíl zákazníků, následují ruští zákazníci, kteří zaujímají 10 %, Indie a Itálie tvoří 10% podíl a Česká republika má 20% podíl na celkovém počtu zákazníků, viz Graf 1.

Sériové zakázky jsou vyráběny pouze pro Českou republiku, tvoří tedy 20 % výroby společnosti Sorting Solutions s.r.o., jednorázové zakázky jsou vyráběny pro zahraniční trh, tvoří tak 80 % výroby společnosti.

(12)

Graf 1 – Struktura zákazníků společnosti Sorting Solutions s.r.o.

Zdroj: interní informace + vlastní zpracování 10% 60%

10%

20%

Podíl zákazníků

Čína Rusko Indie a Itálie Česká republika

(13)

3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Výnosy

Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik „získal“ ze svých veškerých činností za určité účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu.³

Hlavními výnosy podniku jsou tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb, předáním netržní části finálních výkonů, a to i mezi jednotlivými vnitropodnikovými útvary. Mohou zahrnovat i další položky, tzv. ostatní výnosy, tj. výnosy, které nevznikají z výroby a prodeje výkonů, ale souvisí s různými formami a nástroji rozdělování výsledku hospodaření.⁴

Výnosy podle vztahu k úrovni výkonů rozlišujeme na výnosy externí a výnosy interní. Výnosy externí jsou finančním ekvivalentem, který podnik získává prodejem svých majetkových složek za jejich tržní cenu odběrateli nebo zákazníkovi a který se projeví v rozvaze přírůstkem finančních prostředků nebo pohledávek. Majetková složka znamená nejen výrobky, zboží, práce a služby, které jsou předmětem provozní činnosti podniku, ale i dlouhodobý finanční majetek, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pohledávky, zásoby a jiné složky aktiv, které podnik prodává méně často a jejichž prodej nesouvisí s provozní činností podniku, a také majetková práva, které prodejci v souvislosti s prodejem vznikají, ačkoliv v aktivech zobrazena nejsou.⁵

V případě interních výnosů se pojem používá k vyjádření přírůstku výkonů provedených v konkrétním vnitropodnikovém útvaru. Tento přírůstek je zpravidla oceněn na úrovni nákladů, které bylo třeba na provedení výkonů vynaložit. V rozvaze se projeví jako přírůstek nedokončené výroby, hotových výrobků nebo jiného aktivovaného majetku, ne však ve formě pohledávek nebo finančních prostředků.

Výnos je definován jako přírůstek aktiv, či snížení pasiv, které zvyšují výsledek hospodaření. Z definice vyplývá, že výnos je pouze takový příjem, v širším slova smyslu,

3 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika - 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. S. 72.

4 RUBÁKOVÁ, Věra. Účetnictví pro úplné začátečníky. S. 141.

(14)

který způsobuje zvýšení výsledku hospodaření účetní jednotky. Může být spojen i se snížením dluhů (viz dluhy), pokud snížený dluh ovlivnil při svém vzniku náklady.

O výnos se tedy nejedná, jde-li o zvýšení aktiv v důsledku přijaté zápůjčky, zvýšení kapitálu vkladem, či darem. Výnos vždy vzniká v souvislosti s hospodářskou činností podniku jako ekvivalent za prodané výrobky, zboží, či provedené služby.⁶

Výnos může být spojen s přírůstkem peněz, např. při prodeji výrobků v hotovosti je výnos i příjem peněz realizován současně; s přírůstkem jiného nepeněžního aktiva, např.

při prodeji na fakturu je výnos zaznamenán jako pohledávka a příjem peněz nastává až v budoucnu.⁷

Rozdílem mezi výnosy a náklady se zjišťuje výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu). Podnik každoročně generuje svojí činností buď zisk, nebo ztrátu a tento roční výsledek připojuje ke kumulovaným výdělkům předchozích let. Účtová třída 6 zahrnuje jak externí výnosy, vznikající z prodeje výkonů, resp. jiného smluvního vztahu vůči jinému právnímu subjektu, tak i interní výnosy útvarů.⁸

Interní výnosy jsou však z hlediska finančního účetnictví eliminací výdajů, zúčtovaných ve třídě 5, které se netýkají běžného časového období nebo nástrojem, který ve finančním účetnictví dává možnost srovnat skutečný a předpokládaný průběh některých hospodářských operací dohadného charakteru.⁹

Informace o výnosech podniku se získá z Výkazu zisku a ztráty. V tomto výkazu jsou výnosové položky označeny římskými číslicemi. Struktura výnosů je zpravidla přizpůsobena charakteru hospodářské činnosti vnitropodnikového útvaru.

7

(15)

3.1.1 Členění výnosů

Z účetního hlediska je možné výnosy rozdělit na provozní výnosy, získané činností podniku (výrobou, prodejem, poskytováním služeb), finanční výnosy, získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů atd., výnosy, získané např. prodejem odepsaných strojů.¹⁰

Koncipování výnosů jednotlivých vnitropodnikových útvarů podniku je ovlivňováno způsobem oceňování jednotlivých položek výkonů. Tržby z prodeje výkonů jsou sledovány v realizačních (prodejních) cenách. Pro netržní části výkonů jsou využívány vnitropodnikové ceny, někdy označované také jako ceny předací.

Výnosy podle vztahu k úrovni výkonů rozlišujeme na výnosy externí a výnosy interní.¹¹

Výnosy externí jsou finančním ekvivalentem, který podnik získává prodejem svých majetkových složek za jejich tržní cenu odběrateli nebo zákazníkovi a který se projeví přírůstkem finančních prostředků nebo pohledávek. Majetková složka znamená nejen výrobky, zboží, práce a služby, které jsou předmětem provozní činnosti podniku, ale i dlouhodobý finanční majetek, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pohledávky, zásoby a jiné složky aktiv, které podnik prodává méně často a jejichž prodej nesouvisí s provozní činností podniku, a také majetková práva, které prodejci v souvislosti s prodejem vznikají, ačkoliv v aktivech zobrazena nejsou.¹²

V případě interních výnosů se pojem používá k vyjádření přírůstku výkonů provedených v konkrétním vnitropodnikovém útvaru.¹³

Výnosy lze členit na externí (finální) a interní (vnitropodnikové). Pro externí i interní výnosy je stejně jako pro náklady typický jejich účelový vztah k výkonům.

3.1.2 Tržby

Tržby představují hlavní položku výnosů většiny výrobních podniků. Tržby jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetním

11 HOBZA, Vladimír, HOBZA, Vladimír Jr., SCHWATZHOFFOVÁ, Eva. Manažerská ekonomika: Kapitoly k finanční analýze. S. 29.

12 HOBZA, Vladimír, HOBZA, Vladimír Jr., SCHWATZHOFFOVÁ, Eva. Manažerská ekonomika: Kapitoly k finanční analýze. S. 38

(16)

roce. Jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, výplatě dividend a jeho rozšířené reprodukci. Tvoří je tržby z prodeje výrobků a poskytnutých služeb, z prodeje nakupovaného zboží a zásob materiálu, tržby za prodané patenty a další. Jednotlivé složky tržeb (výnosů) lze zjistit z výkazu zisku a ztráty. Rozhodující pro podnik jsou tržby za výrobky nebo poskytnuté služby.¹⁴

Podnik může zvyšovat své tržby zvyšováním prodeje a cen (s ohledem na trh a konkurenci) dosavadních výrobků, zvyšováním jejich kvality a technické úrovně, zaváděním nových výrobků, zlepšováním servisu, marketingem a reklamou.

Plánováním tržeb se stanoví předpokládané objemy prodejů a příjmy z prodejů.

Většinou se plánování člení podle jednotlivých výrobků a skupin zákazníků. Vychází se z marketingového průzkumu, kdy se určí podle jednotlivých zákazníků objemy prodejů, které se pak vynásobí prodejní cenou, která se stanovila na základě poptávkové funkce.

Vypočtené tržby podle jednotlivých výrobků se sečtou, celkové tržby se porovnají s plánovanými náklady a poté se zjistí, zda podnik dosáhl předpokládaného zisku, především zda překročil tzv. bod zvratu.¹⁵

Spojením plánu tržeb, nákladů a zisku dostane podnik roční plán (výkaz) zisku a ztráty.

Rentabilita tržeb (Return on Sales, ROS)

Rentabilita tržeb udává, jaký podíl tržeb tvoří zisk před úrokem a zdaněním.

Ukazatel rentability tržeb ukazuje, jakou hodnotu přidává podnik k materiálu či polotovaru, který zpracovává, přetváří ve svůj produkt a následně přeprodává.

Rentabilita tržeb: ^{𝑧𝑖𝑠𝑘}

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 ¹⁶ (1)

Rentabilita nákladů (Return on Costs, ROC) bývá považována za doplňkový ukazatel k ukazateli rentability tržeb. Jedná se o poměr celkových nákladů k tržbám podniku.

16 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 3. rozšířené vyd., Praha, 2010. S. 56

(17)

Rentabilita nákladů: 1 – ^{𝑧𝑖𝑠𝑘}

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (2)

Rentabilitu nákladů lze také zjednodušeně napsat jako 1 – rentabilita tržeb. Obecně platí, že čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím lepším výsledků hospodaření podnik dosahuje, neboť jednu korunu tržeb dokázal vytvořit s menšími náklady.

Do položky tržeb se nejčastěji zahrnují tržby, které tvoří provozní výsledek hospodaření, ale je možné sem zahrnout veškeré tržby, pokud se použije čistý zisk.

Výsledek se udává v procentech a obvykle se pohybuje od 5 do 50 %, nejčastěji nad 10 %, záleží ovšem na druhu výroby a zahrnutých tržbách.¹⁷

3.2 Náklady

Náklad je účelné a účelové vynaložení prostředků a práce ve vztahu k určitým výkonům. Jinak řečeno, náklad znamená účelový úbytek prostředků s cílem získání ekonomického prospěchu.

Nákladem hodnoceného období se ve finančním účetnictví rozumí spolehlivě ocenitelné snížení aktiv nebo nárůst dluhů účetní jednotky, které byly vynaloženy v souvislosti s výnosy a které vedly v hodnoceném období k poklesu vlastního kapitálu.¹⁸

Náklady lze zobrazit ve výkazech finančního účetnictví dvěma způsoby, a to buď přímo ve vztahu k výnosům, s nimiž věcně a časově souvisí, nebo nepřímo, ve formě druhově rozčleněných vstupů do reprodukčního procesu, které se intervalově upravují o úroveň vstupů, které nesouvisí s výnosy hodnoceného období.¹⁹

Náklad může být spojen s úbytkem peněz, kdy se jedná např. o nákup drobného kancelářského materiálu za hotové, který je předán rovnou do spotřeby; je příkladem vztahu peněžní výdaj = současně náklad; úbytkem nepeněžního aktiva, tj. odpis dlouhodobého majetku, spotřeba materiálu ze skladu; zde byl peněžní výdaj uskutečněn dříve než náklad; se vznikem dluhu např. u dodavatelské faktury za spotřebu elektrické energie nebo opravu, která je hrazena až při její splatnosti; částka na faktuře je nepeněžním

17 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 3. rozšířené vyd., Praha, 2010, s. 56

18 Náklady. Dostupné online.

(18)

nákladem, tj. nákladem, který není bezprostředně spojen s úbytkem peněz. Náklad je zde dluhem a peněžní výdaj se posouvá až na okamžik úhrady dluhu.²⁰

V aktuálním účetnictví se v účetních výkazech projeví všechny transakce spojené s výnosy a náklady bez ohledu na to, zda došlo zároveň k peněžnímu příjmu (v případě výnosů) nebo k peněžnímu výdaji (v případě nákladů). Tyto transakce se promítnou do výkazů v tom účetním období, kdy se udály (musí být samozřejmě s tímto obdobím časově a věcně spojeny).²¹

V účetnictví založeném na metodě peněžních toků se transakce spojené s výnosy a náklady zužují na ty, u nichž proběhla současně odpovídající změna ve výši peněžních prostředků, tj. peníze byly přijaty (u výnosů) či vydány (u nákladů). Zisk jako výsledek vzniká, převyšují-li příjmy výdaje.²²

Náklad je uznán jako položka patřící do výkazu zisku a ztráty tehdy, jestliže snížení budoucího ekonomického prospěchu, vznikající v souvislosti se snížením aktiv nebo zvýšením dluhů, lze spolehlivě změřit (ocenit). Náklad je uznán jako prvek výsledovky na principu propojení spotřeby aktiv (popř. zvýšení dluhu) na určitou specifickou položku výkazu s výdělkem (výtěžkem) vztahujícím se k téže položce výkazu.²³

Vychází se ze skutečnosti, že určitá transakce či událost vyvolá jí odpovídající výnos i náklad (např. prodej zboží je spojen s uznáním výnosu ve formě tržby a souběžně s uznáním nákladů souvisejících s nákupem prodaného zboží). Tato věcná shoda se obvykle označuje jako věcná shoda výnosů s náklady nebo též princip přiřazování (souměření) výnosů a nákladů. Zajištění věcné srovnatelnosti výnosů s náklady je v současné praxi založeno na uznání výnosů běžného období, což znamená, že se vymezí (uznají) nejdříve výnosy příslušející vykazovanému období z hlediska času (tj. časově se rozliší) a k těmto výnosům se přiřadí s nimi související náklady.²⁴

20 Náklady (Costs). Dostupné online.

21

(19)

3.2.1. Členění nákladů

Náklady lze členit podle různých kritérií. Nejdůležitějším členěním nákladů je jejich členění podle závislosti na objemu prováděných výkonů, a to na variabilní náklady a fixní náklady. Z účetního hlediska lze náklady dělit na provozní náklady a finanční.²⁵

Toto třídění odpovídá rozdělení nákladů v rámci Výkazu zisku a ztráty.

Účelové třídění nákladů splňuje požadavek na účinnou kontrolu vynaložených nákladů a zjištění, zda jsou překračovány nebo dochází v podniku k jejich úsporám.

V tomto případě jsou náklady členěny podle účelu, za jakým byly vynaloženy, a to dle vnitropodnikových útvarů a jednotlivých výkonů.²⁶

S účelovým členěním nákladů souvisí také kalkulační třídění nákladů. Podle příčinných vazeb k druhově, objemově a jakostně specifikovanému výrobku či službě lze rozlišovat náklady na přímé (jednicové), které lze bezprostředně přiřadit jednotlivým výkonům, např. spotřeba materiálu, který se stává trvalou součástí výrobků nebo přispívá k vytvoření jejich podstatných vlastností, odpisy technického zařízení a jiných složek dlouhodobého majetku využívaného pouze při jejich výrobě, ale také mzdové náklady výrobních dělníků, tj. základní mzdy (úkolové, časové apod.) spolu s příplatky ke mzdám, prémiemi, odměnami souvisejícími přímo s výkony aj. Součástí jejich stanovení je i určení norem naturální spotřeby jednotlivých vstupů (materiálu, energie, práce), které po ocenění určují úroveň nákladů na dílčí části technologického procesu.²⁷

Nepřímé náklady jsou náklady společně vynaložené na více druhů nebo na všechny výkony a na zajištění chodu celého podniku. Jejich přímé sledování dle jednotlivých výkonů není možné, případně by jejich určování bylo administrativně náročné a nehospodárné. Mohou být vykazovány jako režijní náklady nebo náklady pomocných činností.²⁸

Režijní náklady bývají v podnicích často členěny na výrobní (provozní) režii, do které jsou zahrnovány prvotní a druhotné náklady související s obsluhou a řízením výroby, např. odpisy, opravy a udržování víceúčelových složek dlouhodobého majetku, režijní mzdové náklady, spotřeba energie, režijní materiál, daň z nemovitostí, nájemné

25 Náklady (Costs). Dostupné online.

26 RUBÁKOVÁ, Věra. Účetnictví pro úplné začátečníky. S. 141

(20)

a další, tyto náklady lze dělit na zásobovací režii, což jsou náklady spojené se zajištěním nákupu, příjmu materiálu, výstupní kontroly a uskladnění materiálu, výrobní režii, což jsou režijní náklady spojené s výrobním procesem a jeho doprovodnými činnostmi, odbytová režie, v jejímž rámci jsou shromážděny náklady na prodej, expedici, reklamu a další činnosti spojené s odbytem a správní neboli celopodnikovou režii, do které patří prvotní a druhotné náklady související se správou podniku, příkladem jsou odpisy, opravy a udržování správních budov a ostatního majetku, mzdy manažerů, pojištění, telefonní a poštovní poplatky, úroky z úvěrů aj. ²⁹

V některých podnicích je samostatně sledována odbytová režie, zahrnující různé druhy nákladů spojené se skladováním, propagací, prodejem a distribucí výrobků a zboží.

Vzhledem k tomu, že režijní náklady představují značnou část celkových nákladů, někdy dokonce převažují nad přímými náklady a jejich velikost neustále roste, je třeba jim věnovat potřebnou pozornost, řídit jejich vývoj, stanovit úkoly v jejich snižování jako jedné z hlavních podmínek snižování nákladovosti výroby. Je zřejmé, že kontrola těchto nákladů je obtížnější než kontrola jednicových nákladů. Jako základní nástroj jejich řízení je využíván jejich rozpočet. Hlavními příčinami nárůstu režijních nákladů je zlepšování technologií, od kterého se očekává snižování náročnosti přímých vstupů. Ruční práci nahrazuje automatizace, nové technologie také snižují spotřebu materiálu a energie na jednotku výkonu. Na druhé straně se vlivem investic zvyšují režijní náklady.³⁰

Náklady pomocných činností tvoří většinou náklady na mechanizované práce víceúčelových strojů, nákladní autodopravu, provoz dílen, stavební práce a jiné služby poskytované jedním vnitropodnikovým útvarem jinému, pokud je nelze vykazovat jako náklady vážící se ke konkrétnímu výkonu, tj. jako přímé.³¹

Sledování nákladů je jednou ze základních nutností každé organizace. Je na jejím zvážení, v jaké podrobnosti bude náklady sledovat pro své vlastní účely (manažerské účetnictví). Ve většině států je základní struktura sledování nákladů dána legislativou pro účely vedení účetnictví. Náklady spolu s výnosy tvoří výsledek hospodaření.³²

(21)

Možnosti snižování nákladů spočívá především v úspoře materiálu, energií, zrychlování obratu zásob, předcházení vzniku nadnormativních zásob, péče o investiční majetek nebo efektivní využití pracovní doby a pracovní síly.

3.2.2 Produktivita práce z výkonů

Produktivita práce je výraz pro poměr vytvořených výstupů vůči vynaloženým vstupům (celkový výstup dělený pracovními vstupy). Je to synonymum ke slovu efektivnost.

Lze tedy konstatovat, že produktivita práce vyjadřuje objem vyprodukovaných hodnot připadající na jednotku spotřebované práce za určité období (rok, měsíc, den, hodinu) podle toho, v jakém období se tato produktivita zjišťuje.

Produktivita práce se zvyšuje v důsledku dokonalejších technologií, vyšší pracovní zručností a prohlubováním kapitálu. Ukazatel produktivity práce udává, jak vysoké byly výkony (v tis. Kč) na zaměstnance za zvolený časový interval (většinou 1 rok).

V praxi se tento ukazatel definuje jako účetní přidaná hodnota (tedy jako suma výkonů) na jednoho zaměstnance. Produktivita práce je údaj, který lze měřit v přepočtu na zaměstnance a zároveň ji lze sledovat na podnikové úrovni.

Produktivita se vypočítá takto:

Produktivita práce = ^{𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑦}

𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛𝑐ů

33 (3)

Produktivitu práce mohou zvyšovat např. vyšší ceny (vyšší přidaná hodnota), vyšší tržby, nižší náklady (materiál, energie, mzdy, služby). Produktivitu práce může zvyšovat přidávaná hodnota – lidská práce a um - inovace výrobků a služeb, cílené vzdělávání pracovníků, aby věděli jak co ovlivnit, zlepšování plánování a organizace práce manažerů, důkladná kontrola a soustavná inovace technologických postupů, moderní technologie, které šetří čas, pracovníky, energie, materiál, služby.³⁴

33 CHVÁLOVÁ, Jindřiška. Produktivita práce (online, 2017). Dostupné z:

http://www.zdravotnickeodbory.cz/cz/clanky/13-3-2017-produktivita-prace-ekonomika.aspx

34 CHVÁLOVÁ, Jindřiška. Produktivita práce (online, 2017). Dostupné z:

http://www.zdravotnickeodbory.cz/cz/clanky/13-3-2017-produktivita-prace-ekonomika.aspx

(22)

3.2.3 Fixní a variabilní náklady

V závislosti na změnách objemu výroby se mění část celkových nákladů, kterým se říká variabilní náklady. Tyto náklady se mohou vyvíjet stejně rychle, jako objem výroby, pak se jedná o proporcionální náklady, rychleji než objem výroby, pak se jedná o nadproporcionální (progresivní) náklady, nebo pomaleji než objem výroby, pak se jedná o podproporcionální (degresivní) náklady. Pokud se náklady vyvíjejí nadproporcionálně, musí společnost udělat taková opatření, aby tento nepříznivý vývoj změnila.

Do variabilních nákladů patří mzdy, materiál, energie nebo pohonné hmoty. V dlouhém období jsou veškeré náklady variabilní. V krátkém období existují ještě fixní náklady, které se se změnou velikosti produkce nemění. Součtem variabilních a fixních nákladů vznikají celkové náklady, jejichž minimalizace je jedním z úkolů manažerů.³⁵

Druhá část nákladů je na změně výroby nezávislá, nemění se, a jsou to fixní náklady. Tyto náklady jsou vyvolány nutností zabezpečit chod podniku jako celku. Někdy jsou nazývány také jako náklady provozní, pohotovostní nebo kapacitní. Jejich neměnnost je však relativní, i tyto náklady se mohou měnit při změnách výrobní kapacity nebo při změně výrobního programu, nemění se však plynule, ale najednou, skokově. Do fixních nákladů patří velká část režijních nákladů, jako jsou např. odpisy, nájemné, pojištění, úroky z půjček, leasingové poplatky, náklady na školení a vzdělávání pracovníků.³⁶

35 SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika - 5., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011. S. 87

(23)

Obrázek 2 – Nákladová funkce

Zdroj: HOBZA, Vladimír, HOBZA, Vladimír Jr., SCHWATZHOFFOVÁ, Eva. Manažerská ekonomika:

Kapitoly k finanční analýze. S. 38

Existence fixních nákladů má velký vliv na vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku, jako jsou objem výroby, náklady a zisk. S růstem objemu výroby klesají průměrné fixní náklady, a tím i celkové náklady, na jednotku produkce. Tomuto jevu se říká degrese nákladů, proto se ani zisk z jednotky produkce nevyvíjí lineárně.³⁷

K relativní úspoře fixních nákladů dochází při zvyšování objemu produkce při neměnných fixních nákladech.

Nevyužitím výrobní kapacity dochází k nevyužití fixních nákladů. Část nevyužitých fixních nákladů, která odpovídá nevyužité výrobní kapacitě, se nazývá nevyužité fixní náklady. Pro řízení podniku z toho vyplývá, že je nutné budovat takové výrobní kapacity, které budou dostatečně využívány.³⁸

3.3 Výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření představuje rozdíl mezi výnosy a náklady a může mít hodnotu kladnou, pak se jedná o zisk, nulovou, kdy se hovoří o tzv. bodu zvratu, nebo zápornou, a pak se jedná o ztrátu.

(24)

V rámci analýzy výkazu zisku a ztráty se obvykle hledá odpověď na otázku, jak jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty ovlivňují a ovlivňovaly výsledek hospodaření.

Informace z výkazu zisku a ztráty jsou významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti.³⁹

Výsledek hospodaření ať už běžného či minulého období je upraven zejména těmito uvedenými právními předpisy – Zákonem č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, Českými účetními standardy, zejména ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.⁴⁰

Ve struktuře výkazu zisku a ztráty je možno nalézt několik stupňů výsledku hospodaření. Jednotlivé výsledky hospodaření se od sebe liší tím, jaké výnosy a náklady do jeho struktury vstupují. Členění výsledku hospodaření znázorňuje Obrázek 3.

Obrázek 3 – Členění výsledku hospodaření

Zdroj: RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 3. rozšířené vyd., Praha, 2010. S. 32 a vlastní zpracování

Finanční výsledek hospodaření tvoří rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady. Výsledek hospodaření před zdaněním lze spočítat buď jako součet výsledků hospodaření za běžnou činnost a finančního výsledku hospodaření nebo jako součet

39 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 3. rozšířené vyd., Praha, 2010. S. 32.

40 Výsledek hospodaření (online, 2019).

VýsledekhospodařeníVýsledekhospodaření

Provozní VH Provozní VH

Finanční VH Finanční VH

VH před zdaněním VH před zdaněním

VH po zdanění VH po zdanění

VH za účetní období VH za účetní období

(25)

výsledků hospodaření za účetní období, daně z příjmu za běžnou činnost a převodu podílu na výsledku hospodaření společníkům.⁴¹

Výsledek hospodaření za účetní období se vypočítá jako součet výsledku hospodaření za běžnou činnost snížený o převod podílu na výsledku hospodaření společníkům.⁴²

Výsledek hospodaření bývá manažery považován za jeden z rozhodujících ukazatelů podniku. Jsou v něm zahrnuty veškeré činnosti podniku, vlivy na straně výnosů, i nákladů, ale i vlivy působící na účetnictví a daňové vlivy.

Výsledek hospodaření se zjednodušeně vypočítá takto:

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (VH provozní + VH z finančních operací) – daň z příjmu = celkový výsledek hospodaření.⁴³

(4) Zisk před odpisy a zdaněním zkrácený o odpisy dá podniku zisk před úroky a zdaněním. Pokud se od tohoto zisku odečtou nákladové úroky, získá se zisk před zdaněním, pokud se od zisku před zdaněním odečte daň z příjmu za běžnou činnost a daň z příjmu za mimořádnou činnost, získá se výsledek hospodaření. Zisk v různých podobách je v hospodářské praxi používán jako měřítko k výpočtům dalších ekonomických ukazatelů, především jako základ pro ukazatel ekonomické přidané hodnoty, provozního výsledku hospodaření před zdaněním nebo poměrových ukazatelů.⁴⁴

3.3.1 Nerozdělený zisk

Nerozdělený zisk je zisk zůstávající v podniku po naplnění zákonných fondů, daňové povinnosti a výplatě dividend.

(26)

Nerozdělený zisk představuje položku rozdělování zisku, která ohraničuje prostor pro využití zisku na investice. Účetní evidence rozlišuje nerozdělený zisk běžného roku a nerozdělený zisk minulých let. Přehled o nerozděleném zisku a jeho pohybu bývá někdy doplňkovým dokumentem výkazu zisku a ztráty.⁴⁵

Někdy je tento nerozdělený zisk považován za nejlevnější finanční zdroj.

Výnosnost použitého nerozděleného zisku musí být srovnatelná s tím, co by akcionáři získali, kdyby jim nerozdělený zisk byl vyplacen ve formě dividend. Jestliže se nerozdělený zisk používá k samofinancování podnikového rozvoje, zvyšuje se tak vlastní kapitál.⁴⁶

Rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným je podmíněno schválením řádné účetní závěrky. Rozdělit lze nejen zisk za uplynulé účetní období, ale (jsou-li splněny určité podmínky) i nerozdělený zisk minulých let. Výplata záloh na podíly na zisku je podmíněna sestavením mezitímní účetní závěrky. Mezitímní účetní závěrka, která je podkladem pro výplatu zálohy na podíl na zisku, nepodléhá schvalování valnou hromadou. Praktickou otázkou je také doba, do které je mezitímní účetní závěrka použitelná jako podklad pro výplatu zálohy, zda se má vycházet ze šestiměsíční lhůty pro použitelnost řádné účetní závěrky.⁴⁷

Rozdělit lze nejvýše částku ve výši součtu hospodářského výsledku za posledního skončeného účetního období, nerozděleného zisku z předchozích období sníženého o ztráty z předchozích období nebo zůstatků fondů vytvořených ze zisku sníženou o příděly do fondů, pokud společenská smlouva upravuje jejich tvorbu; pokud společenská smlouva upravuje tvorbu fondů ze zisku, nesmí zůstatek těchto fondů klesnout pod limit stanovený společenskou smlouvou.⁴⁸

45 VOCHOZKA, Marek, MULAČ, Petr, a kolektiv. Podniková ekonomika. Grada Publishing a.s., 2012. S.

298

46 VOCHOZKA, Marek, MULAČ, Petr, a kolektiv. Podniková ekonomika. Grada Publishing a.s., 2012. S.

298 47 Rozdělování zisku v s.r.o v roce 2019. Online, 2019.

48 Rozdělování zisku v s.r.o v roce 2019. Online, 2019.

(27)

3.4 Bod zvratu

Při sestavování plánu a rozpočtu se většinou plánují základní údaje jako je prodej, prodejní cena, nákupní cena a náklady. Pokud chce společnost sestavit jakýkoliv rozpočet, je potřeba stanovit vztahy mezi jednotlivými veličinami. Pokud se bude poptávka zvyšovat o 15 %, musí společnost zvýšit prodeje také o 15 %. Bude se muset tedy pravděpodobně navýšit cena a zároveň porostou i výrobní náklady.⁴⁹

Aby společnost mohla lépe naplánovat budoucí vývoj nákladů a tržeb, musí si uvědomit vztahové závislosti mezi náklady, prodaným zbožím a cenou. To umožní společnosti tzv. analýza bodu zvratu (Break Even Analysis).⁵⁰

Bod zvratu vyjadřuje vztah mezi obratem, náklady a ziskem a to formou tzv.

kritického bodu (break even point), který vyjadřuje okamžik, kdy obrat kryje celkové náklady podniku. Výpočet bodu zvratu pomůže identifikovat vliv změny tržeb, fixních a variabilních nákladů na rentabilitu podnikání a je jedním z klíčových prvků pro finanční analýzu výsledovky a řízení a plánování firmy.⁵¹

Analýza bodu zvratu se používá většinou ve větších společnostech, které si mohou dovolit zaměstnat ekonomické a finanční specialisty a vlastní speciální software, který tuto analýzu dokáže vypočítat. Tuto analýzu si však může společnost vypočítat i sama, pomůže totiž odhalit, v jakém vztahu jsou ve společnosti fixní a variabilní náklady vůči objemu prodeje a ceně.⁵²

49 ŽŮRKOVÁ, Hana. Plánování a kontrola – klíč k úspěchu. S. 64

(28)

Obrázek 4– Bod zvratu

Zdroj: ŽŮRKOVÁ, Hana. Plánování a kontrola – klíč k úspěchu. S. 65

Bodu zvratu se také někdy říká kritický bod rentability, bod krytí nákladů, bod zisku, mrtvý bod. Všechny tyto názvy odrážejí význam tohoto bodu.

Bod zvratu se dá najít pouhým zkoušením, črtáním, do grafu životního cyklu výrobku. Najde se tak, že se vztyčí tečna, která vychází z počátku a dotýká se grafu životního cyklu produktu pouze v jednom jeho bodě, v bodě hledaného bodu zvratu.⁵³

Pro výpočet bodu zvratu slouží následující vzorce:

BZ = T = N (5)

kdy BZ = bod zvratu, T = tržby, N = náklady

T = N (6)

T = P * Q (7)

kdy P = cena zboží, Q = množství zboží

N = F + B * Q (8)

kdy F = fixní náklady, B = variabilní náklady

(29)

P * Q = F + B * Q (9) BZ = ^𝑭

𝑷−𝑩

54 (10)

Analýza bodu zvratu slouží především ve výrobních podnicích, kdy je potřeba spočítat výrobní kapacity a produktové rozpětí výroby, např. při plánování investic do nové výrobní linky nebo rozšíření výroby.

Haléřový ukazatel nákladovosti ukazuje, kolik korun nákladů připadá na jednu korunu produkce. Haléřový ukazatel se používá při výpočtu bodu zvratu tam, kde existuje nesourodá produkce.

3.5 Analýza výnosů a nákladů

Hlavním zdrojem poznání o výnosech (tržbách) a nákladech je v podvojném účetnictví výkaz „Výkaz zisku a ztráty“. Kromě výnosů a nákladů, jejichž strukturu lze ve výkazu sledovat, je rozhodující a významnou položkou pro mnoho manažerských rozhodnutí výsledek hospodaření (zisk) jako jedna z cílových hodnot podnikání.⁵⁵

Výsledek hospodaření je ve Výkazu zisku a ztráty v souladu s právní úpravou (Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), především z daňového popudu, ale i věcného hlediska vykazován postupně za provozní a finanční oblast činnosti podniku.⁵⁶

Detailní podobu výkazu zisku a ztrát podniků lze obvykle najít na internetu, stránkách Ministerstva financí nebo u různých poradenských nebo účetních firem.

Mezi výhody analýzy výnosů a nákladů patří to, že umožňuje vyjádřit názor na ekonomickou a společenskou vhodnost projektu, umožňuje vytvořit prioritní pořadí projektu, podporuje identifikaci ekonomických nákladů a výnosů, i když je nelze vyjádřit finančně.⁵⁷

55 HOBZA, Vladimír, HOBZA, Vladimír Jr., SCHWATZHOFFOVÁ, Eva. Manažerská ekonomika: Kapitoly k finanční analýze. S 29.

56 HOBZA, Vladimír, HOBZA, Vladimír Jr., SCHWATZHOFFOVÁ, Eva. Manažerská ekonomika: Kapitoly k finanční analýze. S 29.

57 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. S. 152.

(30)

Mezi nevýhody analýzy výnosů a nákladů patří např. to, že neuvažuje redistribuční efekty (pak je vhodná multikriteriální analýza), neuvažuje vliv na ekonomickou návratnost nákladů a výnosů, jež nelze vyjádřit finančně nebo někdy využívá pro finanční vyjádření nákladů a výnosů, pro něž neexistuje trh.⁵⁸

3.5.1 Vertikální a horizontální analýza výkazů

Hlavním úkolem vertikální a horizontální analýzy základních výkazů finančního účetnictví (výkaz zisku a ztráty) je posouzení úrovně současné finanční a ekonomické situace podniku. Analýza v sobě zahrnuje hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Kvalitní finanční řízení se neobejde bez finanční analýzy. Analýza tak může upozornit nejen na silné stránky podniku, ale zároveň může i pomoci odhalit případné nedostatky ve finančním hospodaření. Hlavním nástrojem analýzy je konstrukce a následná interpretace poměrových ukazatelů.⁵⁹

Pokud se ve společnosti provádí finanční analýza, nejprve je nutné zjistit vertikální a horizontální analýzu základních výkazů finančního účetnictví (výkaz zisku a ztráty). Tato část finanční analýzy patří mezi nejjednodušší nástroje, nicméně jejich význam a důležitost není možné v žádném případě podceňovat.

Výsledky z horizontální a vertikální analýzy ukazují základní přehled o vývoji jednotlivých veličin ve výkazech finančního účetnictví.⁶⁰

Vertikální analýza představuje procentní rozbor základních účetních výkazů.

Cílem vertikálního rozboru je zjistit, jak se jednotlivé části podílely na jednotlivých dílčích položkách výkazu na celku. V případě výkazu zisku a ztráty se za celek považují tržby (obvykle součet tržeb za prodej zboží a za prodej vlastních výrobků a služeb) anebo položka výkony, podle konkrétního předmětu činnosti dané společnosti.⁶¹

Horizontální analýza udává vývoj jednotlivých položek aktiv, pasiv a položek výkazu zisku a ztráty v čase. Výsledek této analýzy tedy může být charakterizován buď

59 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. S. 152

(31)

pozitivní změnou (růst položky v čase) anebo negativní změnou (pokles položky v čase).

Horizontální analýza je závislá na znalosti a schopnosti práce s indexy.⁶² 3.5.2 Horizontální analýza

Horizontální analýza zkoumá to, jak se jednotlivé položky účetních výkazů vyvíjejí v čase a tento vývoj hodnotí z hlediska stability, přiměřenosti a síly. Rozbor je možno provést buď meziročně mezi dvěma obdobími anebo za více účetních období. Výsledky je možno zaznamenat absolutně v celých číslech, nebo relativně v procentech.⁶³

Horizontální, neboli vodorovná analýza sleduje vývoj položek účetních výkazů v čase, hodnotí stabilitu a vývoj z hlediska přiměřenosti ve všech položkách. Horizontální analýza představuje hledání odpovědi na otázku „Jak se mění příslušná položka v čase?“

Rozbor se může zpracovat buď meziročně, kdy se srovnávají dvě po sobě jdoucí období nebo několik účetních období.⁶⁴ Výsledky je možno podle Knápkové, Pavelkové a Štekera⁶⁵ (2012) zaznamenat buď absolutně, tedy v celých číslech, anebo relativně, tedy v procentech, přičemž:

absolutní změna se vypočítá jako ukazatel v roce x – ukazatel v roce x – 1, (11) relativní změna pak jako 𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎∗100

𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑣 𝑟𝑜𝑐𝑒 𝑥−1. (12)

Výhody horizontální analýzy jsou, že identifikuje položky s největší absolutní či relativní změnou, pomáhá odvodit trend a umožňuje porovnat procentní změnu na položkách výstupů oproti procentní změně na položkách vstupů (procentuální změny).

Na položkách výstupů (např. zisk, tržby) by obecně mělo být vyšší než na položkách vstupů (např. zásoby, počet pracovníků, mzdy), nicméně záleží také na záměrech firmy.

Mezi nevýhody horizontální analýzy patří především to, že nemusí být k dispozici hodnoty za předchozí období (nová firma, nový produkt, jiná metodika vykazování téže položky aj.), podíl nelze spočítat, pokud je hodnota předchozího období nulová, pokud jsou v předchozím období záporné hodnoty, musí se vzorec pro výpočet relativní odchylky

63 KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., ŠTEKER, K. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady.

2. vyd. 68 s.

64 KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., ŠTEKER, K. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 2.

vyd. S. 68.

65 KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., ŠTEKER, K. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 2.

vyd. S. 68

(32)

upravit, ve výsledovce je nutné se zorientovat ve znaménkách (např. zda +10% znamená nárůst či pokles nákladů).⁶⁶

3.5.3 Vertikální analýza

Vertikální analýza je metoda analýzy finančních výkazů, v níž jsou jednotlivé položky pro každou ze tří hlavních kategorií účtů nebo aktiv, závazků a akcií v rozvaze reprezentovány jako podíl celkový účet. Vertikální analýza je také použita v ostatních finančních výkazech jako procentní měřítko.⁶⁷

Hlavní výhodou vertikální analýzy jsou bilance, výkazy příjmů a další finanční zprávy podniků všech velikostí, které lze snadno porovnat. To také usnadňuje vidět relativní roční změny v rámci jedné firmy. Vertikální analýza uvádí každou řádkovou položku finančního výkazu jako reprezentaci procentního podílu hlavního zaměření výkazu. Pro výkaz zisku a ztráty může být každá řádková položka reprezentativní pro hrubý prodej. V rozvaze může být každá řádková položka reprezentativní pro celková aktiva. Ve výkazu peněžních toků může být každá řádková položka vyjádřena jako procentní podíl z celkových peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.⁶⁸

Vertikální analýza umožňuje, aby účetní závěrka podniku byla zastoupena ve standardním procesu ve všech průmyslových odvětvích. Lze tak získat přehled o finanční situaci podniku podle řádkové položky. Umožňuje také snadné porovnání s předchozími obdobími pro analýzu časové osy, včetně analýzy čtvrtletního a následného čtvrtletí, a analýzy delších časových období, např. tří nebo pěti let.⁶⁹

Účetní závěrka včetně vertikální analýzy jasně zobrazuje procentní podíl řádkové položky v samostatném sloupci. Tyto typy finančních výkazů, včetně podrobných vertikálních analýz, jsou také známy jako finanční výkazy společné velikosti a jsou používány mnoha společnostmi, aby poskytly podrobnější informace o finanční situaci společnosti. Často účetní výkazy běžného rozsahu zahrnují také srovnávací účetní výkazy,

66 KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a finanční analýza. Dostupný z www:

is.vsfs.cz/el/6410/leto2013/B.../um/FucFan_-_FA_1.pred._LS13.pdf

67 Vertikální analýza. Dostupné online.

(33)

které zahrnují sloupce porovnávající každou řádkovou položku s dříve měřeným obdobím.⁷⁰

3.6 Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty, nebo také výsledovka zachycuje náklady a výnosy, ne však výdaje a příjmy. Náklady a výnosy se účtují k okamžiku vzniku, což někdy nemusí odpovídat skutečným peněžním výdajům a příjmům. U výsledovky navíc v některých případech hrají významnou roli odpisy, které jsou sice nákladem, i přesto však neznamenají úbytek peněžních prostředků.⁷¹

Výkaz zisku a ztráty se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu, je přehledem o výsledkových operacích za tento interval. Výkaz zisku a ztráty obsahuje tokové veličiny, které jsou založeny na kumulativní bázi a jejich změny v čase nemusí být rovnoměrné.

Problémem je, že výnosové a nákladové položky se neopírají o skutečné peněžní toky (příjmy a výdaje). Výsledný čistý zisk tak neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období.

Vztah mezi náklady a výnosy a příjmy a výdaji je tedy následující – náklady běžného účetního období obsahují také položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s ním souvisejí; náklady běžného účetního období obsahují položky, které nezaznamenaly faktický úbytek finančních prostředků (odpisy); výnosy běžného účetního období obsahují položky, které nebyly skutečným příjmem běžného účetního období (tržby za fakturované zboží); výkaz zisku a ztráty nebere na vědomí některé výdaje běžného období, tam kde se jednalo o úbytek peněz běžného období, ale ne náklad běžného období; výkaz zisku a ztráty nezohledňuje některé příjmy běžného období.⁷²

71 Výkaz zisků a ztrát jako ukazatel hospodářského výsledku podniku. Dostupné online.

72 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza - metody, ukazatele, využití v praxi - 2. aktualizované vydání. Praha:

Grada Publishing, a.s., 2008. S. 33

(34)

3.6.1 Struktura výkazu zisku a ztráty (výsledovky)

Výkaz zisku a ztráty má předepsanou strukturu, pro menší podniky, které nemají zákonem danou povinnost ověřit závěrku auditorem, stačí vyhotovit jej ve zjednodušeném rozsahu. Výsledovka zahrnuje provozní výsledek hospodaření, který u výrobních podniků tvoří tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, od kterých se odečtou náklady související s provozní činností. U obchodních firem se provozní výsledek hospodaření vypočítá odečtením nákladů od tržeb za prodej zboží. Finanční výsledek hospodaření se vypočítá, když od výnosů z finančních činností se odečtou náklady na finanční činnost. Provozní výsledek hospodaření a finanční výsledek hospodaření tvoří po odečtení daně z příjmů za běžnou činnost výsledek hospodaření za běžnou činnost.⁷³

Vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo ke změně znění Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, došlo také ke změně ve struktuře Výkazu zisku a ztráty. Tento přechod podrobněji popisoval český účetní standard 024, jehož znění je uvedeno v Příloze č. 1 diplomové práce.⁷⁴

Nový ČÚS č. 024 nahradil srovnávané období započaté v roce 2016. Cílem tohoto nového standardu je stanovit základní postupy při sestavení účetní závěrky za účetní období započaté v roce 2016 při převodu konečných zůstatků rozvahových položek do počátečních zůstatků rozvahových položek a vykazování položek výkazu zisku a ztráty (v druhovém i účelovém členění) pro zajištění srovnatelnosti výše těchto položek za běžné a minulé účetní období. K prvnímu dni účetního období roku 2016 účetní jednotka sestaví účtový rozvrh podle § 46 a přílohy č. 4 vyhlášky, sestaví převodový můstek podle bodu 3 ČÚS č. 024 (V ČÚS č. 24 jsou v bodě 3 uvedeny detailní tabulky pro rozvahu, výkaz zisku a ztráty v druhovém členění a výkaz zisku a ztráty v účelovém členění). Při převodu a vykazování mají účetní jednotky postupovat s ohledem na významnost vykazovaných informací. ČÚS č. 024 se zrušuje k 31. prosinci 2016.⁷⁵

73 Výkaz zisků a ztrát jako ukazatel hospodářského výsledku podniku. Dostupné online.

74 Zákon 500/2002 Sb., vyhláška MF - podvojné účetnictví pro podnikatele (online, 2018). Dostupné z:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-500

75 Účetní novinky, únor 2016. Deloitte Česká republika (online, 2016). Dostupné z:

https://edu.deloitte.cz/cs/Content/Download/accounting-news-1602

(35)

Podstatnou změnou je, že výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která není obchodní společností a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.⁷⁶

Struktura výkazu zisku a ztráty platná do 31. prosince 2015 je uvedena v příloze č. 2 diplomové práce.

Struktura výkazu zisku a ztráty platná od 1. ledna 2016 je uvedena v příloze č. 3 diplomové práce.

76 Zákon 500/2002 Sb., vyhláška MF - podvojné účetnictví pro podnikatele (online, 2018). Dostupné z:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-500