POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta: Petr Rygl Název práce: Černé trhy: kletba či požehnání Jméno vedoucího práce: Dan Šťastný Nad průměr Průměr Pod průměr Hodnocení tématu samého (bez ohledu na studenta):
Nakolik je téma práce aktuální?
Jak náročné je téma na teoretické znalosti?
Jak náročné je téma na praktické zkušenosti či práci v terénu?
Nakolik je dostupnost podkladových materiálů obtížná?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Téma je originální, i když ne nijak výjimečně aktuální. V pojetí autora není nijak náročné na teoretické vlastnosti a už vůbec ne na práci v terénu. Dostupnost podkladových materiálů byla velmi dobrá, autor jich nakonec ale moc nevyužívá.
Hodnocení zpracování tématu studentem:
Jak hluboce autor téma analyzoval?
Jak vhodně zvolil autor metody ve vztahu k tématu?
Jak zdařile autor zvolil cíl práce vzhledem k tématu?
Nakolik autor naplnil vytčený cíl práce?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Práce si stanovuje (i když s typickou nejasností a zmateností) svůj cíl a metodu, ale samotné naplnění cíle je bohužel naprosto znehodnoceno autorovým stylem psaní.
Hodnocení struktury a obsahu práce:
Nakolik je struktura práce logická a přehledná?
Nakolik využívá autor aktuálních a vhodných pramenů?
Nakolik dostatečně a funkčně vybavil autor práci daty, tabulkami, grafy, přílohami apod.?
Nakolik jsou závěry práce jasné a přiměřené?
Nakolik přináší autor vlastní názor a příspěvek k tématu?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Práce má na té nejvyšší úrovni číslování logickou strukturu, která je však narušena na nižších úrovních opakováním a překrýváním témat a myšlenek. Zdroje, které autor používá, jsou mnohdy na hranici vhodnosti: skripta či populární články, případně odborné články, které se k tématu vztahují jen nepřímo, případně s tím prakticky vůbec
nesouvisí (Akerlof etc.). Jediná tabulka je sice snahou o zpřehlednění textu, ale obsahuje některá pro práci typická zmatení (tatáž věc je nazývána v rámci jedné tabulky "benefitem" i "pozitivním faktorem") a dále připouští možnosti, které autor v textu explicitně nediskutuje (připouští pozitiva z černého trhu u 3. stran, která se v 1.2 nijak neobjevují). Závěry jsou podávány zčásti v rozporu s otázkou (autor odpovídá například na to, proč se lidé brání obchodu s orgány, což nebyla jeho otázka) a do té míry, v jaké jsou v souladu s otázkou, zase nevyplývají z obsahu práce. Autor sice naznačí, jak se počítá cena života, ale o žádné (byť řádové) kalkulace se nepokouší.
Přesto dochází k závěru, že benefity převažují a že je černý trh požehnáním.
Hodnocení formy a stylu práce:
Jaká je formální úprava práce?
Pracuje autor správně s odkazy a citacemi?
Jaká je stylistická úroveň práce?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Práce vykazuje mnoho formálních chyb a podivností. Počínaje nesrozumitelnou angličtinou v abstraktu, nenavazujícím číslováním nadpisů (z 1.3 na 1.5), rozpory v názvech kapitol v obsahhu a v textu (1.3), typografickými chybami (nadbytečné či chybějící mezery, tečky číslování nadpisů, opakující se nebo naopak chybějící slova, nadpisy začínající na posledním řádku stránky), faktickými omyly (Afghánistán a další asijské země ležící údajně v Jižní Americe) a častými chybami pravopisnými konče (naprosto všudypřítomné problémy s čárkami ve větách, chybějící i přebývající).
Odkazy na literaturu občas postrádají informace o stránkách, nejsou v textu jednotné a neodpovídají někdy seznamu zdrojů, konečně i ten obsahuje chyby. Naprosto fatálním problémem celé práce je však styl psaní autora, který vytváří dojem, že buď ne zcela rozumí tématu, nebo neumí česky (anebo obojí). Pro ilustraci uvádím následující úryvek ze začátku kapitoly 2:
Zjednodušeně řečeno- mým cílem bude spočítat hodnotu pozitiv a totéž provést pro negativa. Potencionální výsledek by měl být kladný nebo záporný. To, abych docílil konkrétních čísel se budu snažit sestavit „kalkulaci černých trhů“ když zvážím faktory, které půjdou vyjádřit v penězích oproti nákladům.
Další hodnocení či připomínky a otázky k obhajobě:
Navzdory nepochybnému úsilí ze strany autora má práce problémy splnit základní požadavky na bakalářskou práci: tedy prokázat znalosti a orientaci v tématu a
systematicky je zpracovat a odpovědět na zvolenou otázku. Ačkoliv otázka i odpověď se v práci vyskytují a je patrná snaha autora se nad věcmi zamýšlet, je práce plná pasáží, kde člověk nechápe jejich smysl. Autorovi se tak nepodařilo přesvědčit o tom, že rozumí dané problematice, ani (a to zejména) o tom, že projevil velkou píli při jejím zpracování. I kdyby práce byla obsahově bez problémů, byla by z formálních důvodů na hranici obhajitelnosti. Této hranice však vzhledem k obsahu jen stěží dosahuje, což by mohla změnit snad jen zcela excelentní obhajoba.
Otázky:
1. Na str. 10 se objevuje myšlenka, že pozitivem černého trhu s marihuanou je skutečnost, že spotřebitelé marihuanou substituují jiné statky (např. heroin či prosté vandalství), jejichž spotřeba by přinášela s sebou společnosti vyšší náklady než spotřeba marihuany. I když je něco takového možné, jak lze tento efekt skloubit s autorovou metodou porovnávání dvou světů (s černým trhem a bez něj)? Pozitiva spotřeby marihuany mají tedy být pozitiva ve srovnání se světem bez černého trhu, tj.
světem, v němž by neexistovala ani spotřeba ničeho horšího (ani heroin či vandalství).
Nevede to k tomu, že taková pozitiva musí být tak z definice vždy nulová?
2. Není kapitola 1.2.2 jen povídáním o aspektu pokrytém v 1.2.1?
3. V čem se liší 1.3.3 (Fyzické náklady) od 1.3.1 (Náklady kriminality)? V 1.3.3 jsou i náklady kriminality.
4. Je tedy neplacení daní reelevantním nákladem černých trhů či nikoliv?
V předposledním odstavci 1.3 jsou rozporuplné odpovědi.
5. Není 1.5 jen specifikem 1.3.1? A nemělo by být 1.5 vlastně 1.3.4 (podmnožina 1.3)?
6. Na Cherryho příkladě ilustrujte vytlačení dobrovolných dárců černým trhem.
Funguje tento vytěsňovací efekt i v případě existence černých trhů (tedy při nelegalizaci obchodováníé s orgány)?
Navržená známka: nevyhověl
Datum: 26. 8. 2009 ...
Podpis vedoucího práce
