Praktické využití bankovních záruk Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra finančních obchodů

Praktické využití bankovních záruk

Bakalářská práce

Autor: Jiřina Kameirová Bankovní management

Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová

Praha Duben 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 5.dubna 2009 Jiřina Kameirová

Poděkování:

Tímto bych chtěla poděkovat ing. Pavle Mikešové za poskytnutí odborných rad a cenných připomínek v průběhu psaní této bakalářské práce.

Anotace

Ve své práci představuji bankovní záruku jako zajišťovací instrument a seznamuji s různými typy bankovních záruk, s jejich praktickým využitím a předpokládaným budoucím vývojem bankovních záruk v České spořitelně, a.s.

První část je věnována obecné charakteristice bankovní záruky a typům vystavovaných záruk.

Druhá část práce je věnována právní úpravě bankovních záruk.

Třetí část ze zabývá úlohou a významem bankovní záruky v obchodním styku.

Čtvrtá kapitola je věnována postavení bankovních záruk v produktovém portfoliu banky.

Na závěr zhodnocuji současný stav poskytování bankovních záruk a věnuji se perspektivě rozvoje produktu bankovní záruky v České spořitelně, a.s.

Klíčová slova

Bankovní záruka, zajišťovací instrument, závazek, příkazce, beneficient, ručící banka, druhy záruk, bonita, riziko, smlouva, fyzická osoba, právnická osoba.

Annotation

In my work I present the bank guarantee as one of bank security instruments and introduce various types of bank guarantees, their practical utilization and supposed future development of bank guarantees in Česká spořitelna, a.s.

The first part of my thesis is focused on general characteristics of bank guarantee and on various types of issued bank guarantees.

The second part applies to legal regulations of bank guaranteees. In the third part I deal with function and significancy of bank guarantees in commercial relations.

The fourth part describes position of bank guarantees in the produkt portfolio of the bank.

In conclusion I appraise the present state of providing bank guarantees and address to the perspective of development of bank guarantees in Česká spořitelna,a.s.

Keywords

Bank guarantee, securiry instrument, obligation, principal, beneficiary, guaranteed bank, types of guarantee, financial standing, risk, contract, privat person, legal entity.

Obsah

Úvod ... 7

1 Typy bankovních záruk ... 9

1.1 Bankovní záruka jako zajišťovací instrument ... 9

1.1.1 Obsah bankovní záruky... 9

1.1.2 Náležitosti bankovní záruky ... 11

1.1.3 Subjekty záručního vztahu ... 11

1.1.4 Základní rysy bankovní záruky ... 13

1.1.5 Podklady pro vystavení bankovní záruky ... 14

1.1.6 Způsoby zajištění bankovních záruk ... 15

1.1.7 Uplatnění bankovní záruky ... 17

1.1.8 Zánik bankovní záruky ... 17

1.1.9 Postupitelnost bankovních záruk ... 18

1.2 Členění bankovních záruk ... 19

1.2.1 Záruky podle postavení klienta ... 20

1.2.1.1 Záruky vydané ... 21

1.2.1.2 Záruky přijaté ... 21

1.2.2 Záruky podle typu ručení ... 22

1.2.2.1 Přímé bankovní záruky ... 22

1.2.2.2 Nepřímé bankovní záruky (protizáruky) ... 22

1.2.3 Záruky podle charakteru zajišťovaného závazku... 23

1.2.3.1 Záruky platební ... 23

1.2.3.2 Záruky neplatební ... 24

1.2.3.3 Zvláštní druhy záruk ... 28

1.2.4 Záruky podle vztahu ke kontraktu ... 36

1.2.4.1 Záruky abstraktní ... 37

1.2.4.2 Záruky akcesorické ... 38

1.2.5 Záruky z časového hlediska ... 38

2 Právní úprava bankovních záruk ... 40

2.1 Právní úprava bankovních záruk v ČR ... 40

2.1.1 Obchodní zákoník ... 40

2.1.2 Občanský zákoník ... 41

2.2 Mezinárodní zvyklostní úprava bankovních záruk ... 41

2.2.1 Jednotná pravidla pro kontraktní záruky ... 42

2.2.2 Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání ... 42

2.2.3 Příprava nových pravidel pro záruky vyplatitelné na požádání ... 43

3 Význam bankovních záruk a jejich úloha v obchodním styku ... 46

3.1 Využití bankovních záruk pro fyzické osoby ... 46

3.1.1 Fyzické osoby v postavení beneficienta bankovní záruky ... 47

3.1.2 Fyzické osoby v postavení příkazce záruky ... 48

3.2 Využití bankovních záruk pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele ... 50

3.2.1 Záruky platební ... 50

3.2.2 Záruky neplatební ... 52

3.3 Využití bankovních záruk pro banky ... 57

4 Postavení bankovních záruk v produktovém portfoliu bank ... 59

4.1 Vývoj poskytování bankovních záruk v ČS, a.s. ... 59

4.2 Změny v počtu, objemu a skladbě poskytovaných záruk ... 61

4.2.1 Vývoj počtu a objemu záruk vystavených Českou spořitelnou ... 61

4.2.2 Poskytované záruky podle druhu a teritoria určení ... 62

4.2.3 Uplatněné a vyplacené záruky České spořitelny ... 62

4.3 Přínosy a rizika poskytování bankovních záruk ... 63

4.4 Praktické využití bankovních záruk ... 66

Závěr ... 68

Seznam použité literatury ... 70

Seznam příloh ... 72

Úvod

Již dlouhou dobu řeší lidstvo zásadní problém spojený s výměnou nabízených statků a služeb. Jak zajistit, aby prodávající dostal za své zboží řádně zaplaceno, případně, aby kupující za své peníze dostal opravdu to zboží a v té kvalitě jakou požadoval.

Hospodářský rozvoj jakékoliv společnosti závisí na směně statků, uskutečňované v prostředí jasných právních vztahů. V předchozím hospodářském systému naší země byla bankovní záruka známa pouze úzkému okruhu odborníků bank specializujících se na zahraničně obchodní bankovnictví. S nástupem 90. let se však tato situace změnila a tento klasický a také velmi oblíbený instrument nabízí převážná většina bankovních institucí působících na našem trhu. Používání bankovní záruky se historicky vyvinulo z potřeby upravit vzájemné obchodní vztahy vyplývající jak z mezinárodního, tak posléze tuzemského obchodu tak, aby se předešlo případným soudním sporům, či ekonomicky nevýhodným dlouhodobým depozitům, obvyklým například v průběhu investičních dodávek.

Jako uznávaný nástroj k zajištění a prosazení nároků vůči obchodnímu partnerovi se při realizaci mezinárodních obchodů bankovní záruka stala téměř samozřejmostí, protože vhodným způsobem kryje požadavky zúčastněných stran na zajištění. Bankovní záruka je univerzálním zajišťujícím instrumentem, který může být použit k zajištění jakéhokoliv závazku (peněžitého i nepeněžitého plnění) a případných rizik s ním spojených jak pro fyzické, tak převážně pro právnické osoby.

Význam bankovní záruky jako jedné z právních forem k zajištění nejrůznějších závazků, je nepopiratelný. Čeští podnikatelé, a to jak fyzické, tak právnické osoby, vstupují do obchodních vztahů s partnery tuzemskými i zahraničními a úspěchu nejen v této oblasti lze dosáhnout, pokud se snahou o jejich vyloučení alespoň minimalizujeme a omezíme určitá rizika, a to jak jejich možné důsledky, tak především jejich vznik.

V průběhu mnohaleté praxe jejich používání byly bankovní záruky propracovány k potřebné rozmanitosti a k relativní dokonalosti. Existuje proto mnoho druhů záruk, které jsou poskytovány bankovními institucemi. V posledních letech došlo a nadále dochází k výraznému zlepšení právní zvyklostní úpravy tohoto náročného instrumentu, kterým se podstatně zvýšila tradiční spolehlivost vstupu bank jako nezávislého ručitele do vztahu mezi dvěma obchodními partnery.

Klientům je doporučována konzultace s bankovními odborníky již před vlastním uzavřením kontraktu nejen proto, že rozsáhlá problematika bankovních záruk vyžaduje odbornou způsobilost od pracovníků banky, ale i od zúčastněných obchodních partnerů, ale také proto, že se tento bankovní produkt stává občasným cílem různých podvodů.

Mojí snahou v této práci je popsat tento platebně zajišťovací instrument, zpřehlednit jeho strukturu, poskytnout přehled výhod bankovních záruk pro zúčastněné strany, a tím vytvořit ucelenou bakalářskou práci o tak složité problematice, kterou bankovní záruka a její praktické využití bezesporu je.

Protože jsem pracovnicí oddělení bankovních záruk České spořitelny, a.s. váží se mé poznatky zpracované v bakalářské práci především k údajům z portfolia této banky.

1 Typy bankovních záruk

„Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá osoba (dlužník) nesplní určitý závazek, nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“¹

1.1 Bankovní záruka jako zajišťovací instrument

Bankovní záruka je zajišťovacím instrumentem a slouží k zajištění jak platebních, tak neplatebních závazků klientů banky vyplývajících z jejich dodavatelsko-odběratelských vztahů.

1.1.1 Obsah bankovní záruky

Obsah bankovní záruky není pevně určen žádnou normou či předpisem, struktura je dána obecně platnými zvyklostmi. Přestože banky mají naprostou volnost při textaci svých závazků, má základní členění obsahu záruky shodné rysy. Záruka vždy obsahuje:

Úvodní ustanovení (preambuli)

Zde jsou uvedeny důvody pro které se záruka vystavuje se specifikací závazků, které mají být zárukou zajištěny a odvolávka na uzavřený kontrakt klienta. Pokud klient požaduje vystavení záruky ještě před uzavřením kontraktu může být do textu záruky vložena odkládací doložka s tím, že záruka vstoupí v účinnost dnem předložení kopie příslušné uzavřené smlouvy ve znění návrhu předloženého bance.

Záruční závazek banky

Protože banka z praktického hlediska poskytuje vždy plnění v peněžité formě musí být závazek banky specifikován ve stanovené měně a přesné výši zaručené částky.

Tato částka bývá uvedena jako „maximální“, tzn. že i pokud by nároky příjemce záruky z příslušného kontraktu byly vyšší, může od banky požadovat plnění pouze do částky v záruce uvedené.

Další ustanovení záruční listiny specifikují podmínky, za kterých banka ručí a podmínky uplatnění nároků ze záruky

1 § 313 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále také „Obchodní zákoník“).

U abstraktních záruk banka zpravidla uvádí, že - vyplatí na první žádost, bez podmínek

- k žádosti o výplatu zpravidla požaduje prohlášení beneficienta, že podmínky smlouvy nebyly příkazcem/klientem splněny. V některých případech banka požaduje i specifikaci nesplněných závazků, případně předložení různých dokumentů (např. nezaplacené faktury po splatnosti, předávací protokol, kopii uzavřené smlouvy)

- banka uvádí přesnou adresu, na kterou má být žádost o výplatu doručena a stanovuje i způsob jejího doručení (doporučenou poštou, kurýrní službou aj.)

- požaduje ověření podpisů beneficienta jeho bankou, případně notářem

Platnost bankovní záruky

Platnost bankovní záruky je zpravidla určena konkrétním datem, nebo určitou skutečností (např. předložením podepsaného předávacího protokolu bance). Toto datum je lhůtou prekluzivní, tzn. že jeho marným uplynutím ztrácí příjemce záruky možnost uplatnění svých nároků u ručící banky. V praxi to znamená, že pokud banka neobdrží nejpozději v poslední den platnosti záruky benficientovu řádnou žádost o výplatu ze záruky (včetně všech dokumentů stanovených v podmínkách uplatnění v záruční listině), bude uplatnění odmítnuto.

Aby příjemci záruky bylo umožněno uplatnit své nároky poté, co jeho smluvní partner nesplnil ve lhůtě své závazky, bývá platnost záruky zpravidla o 15 nebo 30 dní delší než doba platnosti zajištěného závazku.

Závěrečná ustanovení

Závěrečná ustanovení stanovují například:

- právní řád, kterým se záruka řídí, pokud není uvedeno jinak, řídí se právem země vystavující banky.

- zda jsou práva ze záruky nepostupitelná, volně postupitelná na třetí osobu, případně postupitelná na přesně určenou třetí osobu. Záruka může být postoupena pouze spolu se závazkem, který zajišťuje. Postoupení pouze výnosu ze záruky je umožněno v případě, že příjemce záruky ve svém uplatnění uvede účet jiného subjektu, nežli svůj, na který má být uplatněná částka proplacena.

- že zaručená částka se snižuje při každém částečném uplatnění záruky o proplacenou částku

- požadavek banky na vrácení originálu záruční listiny po ukončení její platnosti

1.1.2 Náležitosti bankovní záruky

Jak jsem již uvedla shora, nestanoví direktivně náležitosti bankovní záruky žádný právní předpis, náležitosti bankovních záruk však direktivně nestanovují ani Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání, publikace MOK č. 458 z r. 1993 Mezinárodní obchodní komory v Paříži (dále jen „Pravidla“). Tato Pravidla jsou závazná pro její subjekty pouze v případě, že se na ně bankovní záruka ve svém textu přímo odvolává. Používání těchto Pravidel v mezinárodním měřítku není dosud rozšířeno tak, jako je tomu u pravidel pro dokumentární akreditivy, což může v mezinárodním obchodě znamenat i částečnou nejistotu, neboť záruka se řídí zákonem země, v níž je sídlo banky, která záruční listinu vystavila.

Pravidla obsahují doporučení uvádět tyto náležitosti bankovní záruky:

• jméno a sídlo příkazce – osoba, jejíž závazky mají být zaručeny

• jméno a sídlo příjemce záruky (beneficienta) – osoba, která má právo čerpat zaručenou částku

• odvolávka na příslušnou obchodní smlouvu, jejíž závazky zajišťuje (kupní smlouva, smlouva o dílo, nájemní smlouva, leasingová smlouva,

• maximální částka záruky a měna, ve které je záruka vyplatitelná

• datum platnosti záruky

• podmínky pro uplatnění (nejčastěji bývá uvedeno např. prohlášení o neplnění závazků, vstoupení záruky v účinnost, způsob doručení do banky, ověření podpisů beneficienta na uplatnění )

• ustanovení ohledně případného snižování nebo zvyšování částky záruky

• některá další ustanovení, jako např. pod právem které země je vystavena, může řešit otázku postoupení

1.1.3 Subjekty záručního vztahu

Záruční listina má tři základní subjekty, kterými jsou:

Příkazce k vystavení záruky

Příkazce žádá banku o vystavení bankovní záruky příkazem na základě smlouvy mandátní, kterou s bankou uzavírá společně se zajišťovacími smlouvami podle druhu poskytnutého zajištění.

Beneficient

Beneficient je osoba oprávněná, v jejíž prospěch záruka zní. Aby beneficient obdržel od banky zaručenou částku musí splnit všechny podmínky bankou v záruční listině stanovené.

Ručitel (banka)

Vztah mezi příkazcem (klientem) a bankou se řídí podle ustanovení o smlouvě mandátní². Klient uzavírá s bankou Smlouvu o poskytnutí bankovní záruky nebo Smlouvu o poskytování bankovních záruk v souladu s § 566 a násl. Obchodního zákoníku, ve které se sjednávají podmínky, za jakých bude bankovní záruka na základě jednání s klientem poskytnuta. Banka, která záruku vystavuje, vystavením listiny vstupuje do závazku, že na požádání a při splnění podmínek pro výplatu ze záruky, zaručenou částku vyplatí.

Úloha banky (ručitele) v záručním vztahu

Banka jako ručitel stojí uprostřed záručního vztahu. Závazek uhradit zaručenou částku vystavuje z příkazu svého klienta (příkazce záruky), k jeho tíži a zároveň beneficientovi slibuje úhradu zaručené částky při splnění stanovených podmínek, tj. nezkoumá skutečný stav kontraktu, důvody ani rozsah neplnění (v případě abstraktních bankovních záruk, které banky téměř výhradně vystavují). Vyplácí záruku jen na základě porovnání splnění podmínek v uplatnění záruky s podmínkami výplaty zaručené částky v záruce stanovenými. Banka tedy koná v dobré víře a jsou-li podmínky záruky splněny při uplatnění, musí banka zaručenou částku vyplatit.

Vyplacenou zaručenou částku banka následně nárokuje na svém klientovi. V souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o poskytnutí bankovní záruky banka uplatní klientovo zajištění. Klient může s úhradou záruky beneficientovi nesouhlasit. Svůj

2 § 322 odst. 2 Obchodního zákoníku.

nesouhlas musí ale řešit mimo banku – případně i soudní cestou – přímo s beneficientem.

Banka se v záručním vztahu objevuje ve třech rolích:

Ručící (vystavující) banka

Ručící banka vystaví na základě příkazu klienta (příkazce) záruční listinu ve prospěch beneficienta (přímá záruka), nebo ve prospěch jeho banky, kterou požádá, aby vystavila za její protizáruku záruku ve prospěch beneficienta (nepřímá záruka).

Avizující banka

Avizující banka je banka beneficienta záruky, jejímž prostřednictvím je záruka beneficientovi zasílána. Tato banka záruku pouze avizuje (oznamuje), to znamená, že nepřebírá závazek vůči beneficientovi, záruka je bez její vlastní závaznosti.

Potvrzující banka

Potvrzující banka potvrzuje bankovní záruku vystavenou jinou bankou, pokud beneficient nedůvěřuje bonitě ručící banky a požaduje, aby záruka byla potvrzena bankou, ke které má důvěru. Tato potvrzující banka přejímá na sebe totožný závazek³. Beneficient může žádat plnění z bankovní záruky od kterékoliv z obou bank (vystavující i potvrzující). V případě, že potvrzující banka poskytne ze záruky plnění beneficientovi, má tato banka nárok na náhradu od té banky, jejíž záruku potvrdila. Pro příkazce je požadavek potvrzení záruční listiny další bankou finančně náročný, neboť nese poplatky a odměny za vystavení/potvrzení z obou bank. V praxi se však potvrzení záruk příliš nevyskytuje, bývá nahrazováno nepřímými zárukami.

1.1.4 Základní rysy bankovní záruky Bankovní záruka

je vystavována jako neodvolatelná s výjimkou záruk:

celních

za platební karty s výpovědní lhůtou (American Expess Card, poskytnutá záruka zajišťuje splacení čerpaného limitu kreditní karty i při neschopnosti držitele karty dostát svým závazkům)

3 § 315 odst. 1 a 2 Obchodního zákoníku.

zajišťujících revolvingové úvěry s výpovědní lhůtou (pokud není záruka vypovězena v dané lhůtě, platí další v textu záruky stanovené období) musí mít písemnou formu (případně je vystavena formou SWIFTové zprávy).

její text má určující význam. Banka ručí jen v té míře, do jaké se v záruční listině zavázala. V záruční listině banka stanoví podmínky, za kterých bude záruka vyplacena v případě uplatnění záruky a banka v ní omezuje svůj závazek jak co do rozsahu, tak do času.

banka poskytuje plnění ze záruky vždy v peněžité formě (i v případě, že závazek, za který se banka zaručila, nemá povahu platebního závazku).

věřitel může dle Obchodního zákoníku postoupit svá práva z bankovní záruky jenom s postoupením pohledávky zajištěné bankovní zárukou. Záruční listina není cenným papírem, a proto práva z bankovní záruky lze převést na jinou osobu jen postoupením.

platnost záruky je vždy stanovena fixním datem, které může zohlednit i splnění určitých skutečností (např. platnost do data podpisu přejímacího protokolu).

1.1.5 Podklady pro vystavení bankovní záruky

Podklady – tedy důvod proč byla bankovní záruka vystavena, jsou vždy uvedeny v preambuli bankovní záruky. Tyto podklady odpovídají charakteru dodavatelsko- odběratelských vztahů. Banky většinou požadují předložení kompletních podkladů.

Nejčastějšími podklady bývají:

• zadávací podmínky (vyhlášení zadávacího řízení)

• smlouva kupní

• smlouva úvěrová (finanční nebo dodavatelská)

• smlouva o dílo

• smlouva o nájmu

• smlouva o přepravě

• smlouva leasingová

• smlouva o sdružení (může být přidaným podkladem k různým typům smluv – např.

smlouvy o dílo, pokud se na plnění závazku ze základní užité smlouvy podílí více

zhotovitelů, nebo je závazek plněn pro více zadavatelů – tuto smlouvu většinou banky k dispozici nemají).

• předávací protokol

• závěrečná (konečná) faktura

1.1.6 Způsoby zajištění bankovních záruk

K zajištění bankovní záruky se používají zajišťovací instrumenty jako u úvěrů, např. je možno použít některý z těchto způsobů (v případě nutnosti je možné několik způsobů zajištění i kombinovat):

a) Zástavní právo k prostředkům na účtu u peněžního ústavu

Zástavní právo k peněžním prostředkům na účtu u peněžního ústavu vzniká písemnou zástavní smlouvou mezi zástavním věřitelem a zástavcem (majitelem účtu, na kterém jsou uloženy peněžní prostředky).

b) Zástavní právo k pohledávce

Pohledávkou se rozumí právo na zaplacení peněžitého plnění a ostatních peněžitých nároků vzniklých v souvislosti s pohledávkou. Zástavní právo k pohledávce vzniká na základě písemné zástavní smlouvy. Smluvními stranami jsou zástavní věřitel (věřitel z úvěru) a zástavní dlužník (věřitel ze zastavené pohledávky).

c) Zástavní právo k věci movité či nemovité

Zástavní právo k nemovitosti se zřizuje na základě písemné zástavní smlouvy a vzniká vkladem do katastru nemovitostí⁴. Zástavní práva k nemovitostem, která nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, vznikají zápisem do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky⁵.

4 http://www.katastrnemovitosti.cz/ [9.3.2009].

5Notářská komora České republiky je právnická osoba se sídlem v Praze, která je tvořena osmi regionálními notářskými komorami: Notářskou komorou v Brně, Notářskou komorou v Českých

Budějovicích, Notářskou komorou v Hradci Králové, Notářskou komorou v Ostravě, Notářskou komorou v Plzni, Notářskou komorou pro hlavní město Prahu, Notářskou komorou v Praze a Notářskou komorou v Ústí nad Labem. Každý notář je členem regionální notářské komory, v jejímž obvodu má své sídlo.

http://www.nkcr.cz/ [2.2.2009].

Zástavní právo k movité věci se zřizuje na základě písemné zástavní smlouvy.

Zástavní právo k movitým věcem vzniká odevzdáním věci zástavnímu věřiteli, odevzdáním věci do úschovy nebo ke skladování třetí osobě, nebo zápisem do rejstříku zástav vedeného Notářskou Komorou České republiky.

d) Zástavní právo k cenným papírům

Zástavní právo k cenným papírům se zřizuje na základě písemné zástavní smlouvy. Cenné papíry (př. účastnické CP, dluhopisy, podílové listy, náložné a skladištní listy) jsou vymezeny zákonem č.591/1992 Sb., zákon České národní rady o cenných papírech.

Cenné papíry mohou být:

- listinné nebo zaknihované (evidované ve SCP)

- na doručitele/majitele, na řad (převoditelné rubopisem) - nebo na jméno (převoditelné vždy jen písemnou smlouvou).

e) Směnka

Slouží k dodatečnému zajištění závazku dlužníka vůči bance. Zajišťovací směnku může vystavit dlužník i třetí osoba. Třetí osoba může rovněž avalovat zajišťovací směnku vystavenou dlužníkem nebo jinou osobou. Zajišťovací směnka musí obsahovat doložku “bez protestu“ připojenou výstavcem zajišťovací směnky vlastní nebo akceptantem zajišťovací směnky cizí.

f) Vinkulace pojistného plnění

Pojistné plnění zajišťuje výplatu plnění ze strany pojistitele (pojišťovna) pojištěnému v případě pojistné události. Pojistné plnění slouží zásadně jako podpůrné zajištění společně s použitím některého jiného zajišťovacího prostředku, zejména pojištěného majetku klienta, který také slouží jako zajištění.

g) Prohlášení ručitele

Ručení je právní vztah mezi věřitelem a ručitelem. Princip ručení spočívá v tom, že vedle dlužníka tu stojí třetí osoba (ručitel), která se smluvně zavázala

uspokojit věřiteli jeho pohledávku v případě, že tak neučiní dlužník. Ručením může zajistit závazek fyzická osoba i právnická osoba.

1.1.7 Uplatnění bankovní záruky

Bankovní záruku může beneficient záruky uplatnit v podstatě dvěma způsoby:

Standardní uplatnění bankovní záruky

Bankovní záruka musí být vždy uplatněna v souladu s ustanoveními uvedenými v záruční listině (např. písemná forma, způsob doručení, předložení náležitých dokladů, podpisy oprávněných osob aj.). Toto uplatnění může být provedeno buď na část zaručené částky – částečné uplatnění, nebo na zaručenou částku v plné výši – plné uplatnění. Uplatnění musí banka v souladu s textem záruční listiny obdržet nejpozději v poslední den platnosti bankovní záruky. Banka zkoumá obdržené uplatnění a pokud neshledá žádné formální nedostatky, tak uplatněnou částku vyplatí. O provedené výplatě informuje klienta a své pohledávky vyplývající z provedené výplaty uspokojí následně z výnosů realizovaného zajištění.

Alternativní uplatnění

Beneficient ve svém uplatnění vyzve banku buď k prodloužení platnosti bankovní záruky nebo ke splnění záručního závazku (v některých případech v obráceném pořadí).

1.1.8 Zánik bankovní záruky

Bankovní záruka může zaniknout pěti způsoby:

Vyplacením zaručené částky v plné výši Uplatnění BZ

standardní alternativní

Uplynutím doby platnosti

Zproštěním ze záručního závazku (může být provedeno přímo beneficientem, nebo bankou beneficienta)

Vrácením originálu záruční listiny zpět bance před uplynutím doby platnosti Předložením dokumentu/dokumentů stanovených v textu záruky

1.1.9 Postupitelnost bankovních záruk

Dle českého právního řádu, pokud není v záruce výslovně uvedeno jinak, je záruka postupitelná. Pravidla (Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání, publikace MOK č. 458 z r. 1993) postupitelnost upravují odlišně - a sice - beneficient nemůže postoupit právo na uplatnění bankovní záruky, aniž to záruka výslovně připouští.

Záruční listina není cenným papírem, a proto práva z bankovní záruky zajišťující splnění pohledávky lze převést na jinou osobu pouze jejím postoupením (cesí) zároveň s příslušnou pohledávkou. Právní úprava postoupení pohledávek je obsažena v § 524 – 530 Občanského zákoníku. Postoupení (cese) pohledávek věřitelem jinému subjektu znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníku. Obchodní zákoník v § 318 přímo v souvislosti s bankovní zárukou stanoví: „Jestliže podle záruční listiny je věřitel oprávněn uplatnit svá práva z bankovní záruky, jen když dlužník nesplní svůj závazek, může věřitel postoupit svá práva z bankovní záruky pouze s postoupením pohledávky zajištěné bankovní zárukou.“ V praxi jsou nejčastěji postupovány záruky platební.

Existují však i právní názory, že abstraktní bankovní záruku, tedy takovou, která je nezávislá na závazku dlužníka, lze postoupit aniž by musel být postoupen i zajišťovaný závazek. Důvodem pro to je právě abstraktnost bankovní záruky, tedy že chybí princip akcesority.

V praxi je postupitelnost práv z abstraktní bankovní záruky v případě nepostoupení zajišťovaného závazku problém pro ručící banky, ale i pro beneficienty, a to hlavně v případě neplatebních bankovních záruk. Jedná-li se o bankovní záruku vyplatitelnou pouze na první výzvu bez námitek, pak nový beneficient, na kterého jsou práva ze záruky postoupena, problém s uplatněním záruky většinou nemá. Takové záruky se ale

vyskytují zřídka, většinou banky vystavují záruky, kdy při uplatnění bankovní záruky musí beneficient předložit také prohlášení o nesplnění závazku zajištěného bankovní zárukou. A právě toto prohlášení komplikuje postoupení práv z bankovní záruky. Není- li totiž současně postoupen zajišťovaný závazek – nemůže nový beneficient prohlásit, že závazek zajištěný bankovní zárukou nebyl splněn. Tato situace je ještě složitější, pokud mají být práva z bankovní záruky postoupena na banku beneficienta, což se v poslední době vyskytuje čím dál častěji. Banka beneficienta (objednatele/kupujícího) poskytuje beneficientovi financování obchodního případu (jedná se například o financování výstavby nemovitostí) a za účelem zajištění tohoto financování požaduje postoupení práv z bankovní záruky. Tím má být zajištěno, že v případě, že nebude beneficient financování splácet, bude mít banka možnost uplatnit bankovní záruku.

Problém je v tom, zda k nesplnění zajišťovaného závazku vůbec došlo a banka má tedy právo záruku uplatnit, nebo zda je banka oprávněna a má dostatek informací k tomu, aby mohla prohlásit, že příkazce záruky (zhotovitel/prodávající) nesplnil závazek zaručený zárukou (tzn. například neprovedl stavbu objektu řádně a včas). Z tohoto důvodu, pokud se budeme řídit výkladem o volné postupitelnosti abstraktních bankovních záruk, by měla být postupována práva jen z takových bankovních záruk, které neobsahují prohlášení o nesplnění zaručeného závazku. Politikou většiny bank v České republice je vystavování nepostupitelných bankovních záruk. Pokud už k vystavení postupitelné neplatební bankovní záruky banka přistoupí, případně je v pozici, že by takovouto záruku měla přijmout jako zajištění financování, měla by pečlivě prostudovat celý obchodní případ a zvážit možná rizika takové transakce.

1.2 Členění bankovních záruk

Bankovní záruky je možné členit podle různých hledisek, například jak uvedeno v následující tabulce:

Tabulka č. 1: Členění bankovních záruk

Hlediska členění Typy záruk

Podle postavení klienta

vydané záruky

přijaté záruky ve prospěch banky ve prospěch klienta -

avizované Podle typu ručení přímé záruky

nepřímé = protizáruky Podle charakteru

zajišťovaného závazku

platební záruky

neplatební záruky zvláštní druhy záruk Podle vztahu ke

kontraktu

abstraktní záruky

akcesorické záruky subsidiární solidární Podle časového

hlediska

krátkodobé záruky

střednědobé dlouhodobé

Zdroj: interní zdroj banky, vlastní úpravy

1.2.1 Záruky podle postavení klienta

Pro toto členění bankovních záruk je rozhodující na straně kterého účastníka obchodního případu banka stojí, zda na straně toho kdo své zboží nebo služby nabízí, nebo na straně toho, kdo je odebírá.

1.2.1.1 Záruky vydané

Jsou veškeré záruční listiny vystavené bankou za svého klienta ve prospěch beneficienta záruk. Z pohledu beneficienta záruky se naopak jedná o záruky přijaté.

1.2.1.2 Záruky přijaté

Záruky přijaté se dělí dále na záruky vystavené:

ve prospěch banky – ručící banka poskytne záruku jiné bance (z hlediska této banky se jedná o záruku přijatou). Ve většině se jedná o záruky zajišťující úvěr klienta přijímající banky. Banka posoudí znění záruky případně, pokud se jedná o záruku vystavenou v listinné podobě, ověří podpisy vystavující banky. Tyto záruky však bývají v naprosté většině případů vystavovány prostřednictvím autentikovaného SWIFTu⁶. Čísla přibližující význam a velikost této celosvětové společnosti uvádím v tabulce č. 2 v příloze č. 1.

ve prospěch klienta (záruka avizovaná) - ručící banka poskytuje záruku ve prospěch klienta jiné banky – zde beneficienta záruky, pro kterého se jedná o záruku přijatou. Ručící banka požádá další banku (obvykle banku příjemce), aby příjemci záruku oznámila, avizovala. Oznamující banka nejen ověří podpisy, ale poskytuje svému klientovi i určitý druh poradenství, tzn. že zhodnotí text záruky, případně doporučí změnu textu tak, aby zájmy klienta nebyly nijak ohroženy a zašle kopii přijaté záruky klientovi. Oznamující bance nevzniká oznámením, že jiná banka poskytla záruku, žádný závazek ze záruky⁷, odpovídá však za škodu způsobenou špatným oznámením (např. jiná částka, jiný text záruky). V případě uplatnění může beneficient požádat při žádosti o výplatu o spolupráci avizující banku, ta mu po dohodě s ručící bankou uplatnění bankovní záruky může zprostředkovat.

6http://cs.wikipedia.org/wiki/SWIFT;http://www.swift.com/about_swift/company_information/inde x.page?lang=en S.W.I.F.T. (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci) slouží zejména k mezinárodnímu platebnímu styku. Jde o počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančnímí institucemi. V rámci SWIFTu má každá zúčastněná banka svůj jedinečný kód, kterým se identifikuje - BIC. Jde o nezávislou společnost vlastněnou zúčastěnými institucemi se sídlem v La Hulpe v Belgii. Společnost SWIFT byla založena velkými evropskými a severoamerickými bankami v roce 1973 a to za účelem vývoje a provozování velké mezinárodní telekomunikační sítě zvláště pro potřeby bank a finančních institucí. V současné době je ve SWIFTU napojeno 8 857 uživatelů zhruba ze 209 zemí světa. [9.3.2009].

7 § 315 odst. 3 Obchodního zákoníku.

1.2.2 Záruky podle typu ručení

Podle typu ručení dělíme záruky na přímé a nepřímé, nebo-li protizáruky.

1.2.2.1 Přímé bankovní záruky

Přímé bankovní záruky vystavuje banka na žádost příkazce ve prospěch příjemce (beneficienta) záruky. Vystavující banka záruky přímo odesílá příjemci (beneficientovi). Vystavenou záruku lze však též zaslat či předat příkazci k doručení příjemci (beneficientovi). Záruky může banka odeslat také bance příjemce (beneficienta) k jejich předání příjemci (beneficientovi) viz výše popsané avizované záruky. Záruku je možno vystavit ve prospěch jakékoliv osoby oprávněné požadovat plnění zaručeného závazku. V případě plnění ze záruky je výplatní místo vždy u ručící banky, která musí ve lhůtě platnosti záruky obdržet žádost příjemce (beneficienta) o výplatu ze záruky v souladu s textem záruky.

1.2.2.2 Nepřímé bankovní záruky (protizáruky)

U nepřímé záruky žádá banka příkazce banku příjemce, aby vystavila vlastní záruku, většinou v určené textaci záruky, ve prospěch příjemce (beneficienta). Protože se jedná o dvě na sobě nezávislé záruky vystavuje banka příjemce záruku za své plné odpovědnosti. K zajištění hojení vystavující banky - banky příjemce v případě uplatnění záruky beneficientem, ručí přikazující banka ve prospěch banky vystavující svou zárukou - protizárukou ve výši vystavené záruky, avšak se lhůtou platnosti prodlouženou o lhůtu potřebnou k uplatnění protizáruky vystavující bankou (tzv.

mailing time). Většinou se jedná o lhůtu prodlouženou o 15 nebo 30 dnů, ale u některých teritorií se vystavují protizáruky bez omezení platnosti (např. Sýrie). Lhůta platnosti je tedy v těchto případech pro příkazce o 15, resp. 30 dní delší než lhůta platnosti pro beneficienta záruky. Výplatní místo je u banky příjemce.

Musíme odlišovat záruky nepřímé od záruk potvrzených, kde jsou vůči příjemci záruky obě banky zavázány k plnění solidárně. U záruk nepřímých ručí příjemci jeho banka na základě žádosti banky přikazující. V praxi se s nimi sekáváme při vystavování bankovních záruk ve prospěch beneficientů v zemích Blízkého a Středního Východu, Latinské Ameriky, Jihovýchodní Asie, Afriky apod. V řadě těchto mimoevropských

zemí není přijatelné, aby veprospěch vládních institucí nebo vládních organizací ručila zahraniční banka. Stanoví tak místní předpisy nebo místní právní řád⁸.

Z článku 14 Jednotných pravidel pro záruky vyplatitelné na požádání vyplývá, že ručitelé a přikazující strany používající služeb jiné strany za účelem realizace instrukcí příkazce tak činí na účet a riziko příkazce a nepřebírají žádný závazek nebo odpovědnost, jestliže instrukce, které předali dál, nejsou provedeny, i když oni sami převzali iniciativu při výběru takové jiné strany⁹.

Nepřímé bankovní záruky jsou provázeny i určitými nevýhodami, o kterých by měl být příkazce informován ještě před uzavřením kontraktu, aby se jejich dopad pokusil při sjednávání platebních podmínek kontraktu zmírnit. Jedná se především o odměny zahraniční banky. Pokud se nepodaří dohodnout, že každá smluvní strana bude hradit odměny své banky, ponese příkazce nejen náklady své banky spojené s vystavením protizáruky, ale i náklady banky beneficienta spojené s vystavením záruky.

1.2.3 Záruky podle charakteru zajišťovaného závazku

Podle charakteru zajišťovaného závazku se záruky dělí na záruky zajišťující platební závazek klienta – záruky platební a na záruky zajišťující neplatební závazek – záruky neplatební. K těmto typům dále přiřazujeme i zvláštní typy záruk.

1.2.3.1 Záruky platební

Banka ručí za splnění platebních závazků svého klienta. Může se jednat o zaplacení zboží, služeb apod. V platební záruce je poměrně často používáno ustanovení o snižování zaručené částky o tzv. redukci, to znamená, že každá platba ve prospěch beneficienta v souvislosti s podmínkami smlouvy snižuje výši záruky o příslušnou částku. Toto snižování bývá stanoveno k přesnému datu, případně ke splnění určitých smluvních podmínek. V takovém případě není snižování vázáno na Příkaz k vystavení dodatku k záruce a příslušný souhlas beneficienta, ale z pohledu příkazce i beneficienta je prováděno automaticky.

8 ČERMÁKOVÁ, Irena. Bankovní záruka. 1. vyd. Brno: ECON publishing, s.r.o., 2002, s. 36-37. ISBN 80-86433-03-X.

9 JEDNOTNÁ PRAVIDLA PRO ZÁRUKY VYPLATITELNÉ NA POŽÁDÁNÍ s komentářem, Hospodářská komora České republiky, Praha 1994.

Platební záruky jsou v praxi používány především k zajištění :

hladké (nedokumentární) platby, kdy je kupující povinen uhradit kupní cenu proti předložení faktury. Prodávající zašle fakturu přímo kupujícímu s uvedením data splatnosti. Bankovní záruka zajišťuje prodávajícímu riziko pro případ, že by kupující fakturu při splatnosti nezaplatil.

dokumentárního inkasa, kdy je vydání dokumentů i zboží podmíněno zaplacením.

Prodávající v tomto případě odesílá zboží i dokumenty proti obdržení bankovní záruky.

zaplacení směnky, kdy na rozdíl od avalu směnky (je také typem bankovní záruky)

provedeném bankou přímo na směnce, je úhrada směnky zajištěna bankovní zárukou, tedy samostatnou listinou. Bankovní zárukou lze zajistit i směnky, které teprve v budoucnosti budou vystaveny, případně dlužníkem akceptovány.

zaplacení leasingových splátek. V záruce jsou uvedeny identifikační údaje týkající se leasingové smlouvy, specifikace počtu a výše leasingových splátek a mohou být i některé další informace.

zaplacení úvěru. Banka poskytuje úvěry finanční a odběratelský.

♦ u finančního úvěru banka ručí věřiteli za zaplacení splátky úvěru včetně úroků, jestliže je dlužník neuhradí.

♦ u odběratelského úvěru jsou bankovní záruky používány zejména k zajištění vývozu investičních celků. Banka dodavatele uzavírá smlouvu o odběratelském úvěru s odběratelem. Banka odběratele vystaví bankovní záruku za zaplacení odběratelského úvěru ve prospěch banky dodavatele.

Banka dodavatele úvěruje odběratele proplácením dokumentů prokazujících uskutečnění dodávky dodavateli. Odběratel tedy nemá financování od banky dodavatele, ale dodavatel mu poskytne investiční celek, který odběratel splácí formou úhrad úvěrových splátek ve prospěch banky dodavatele. Banka dodavatele požádá ručící banku o plnění z bankovní záruky v případě, že odběratel své závazky neplní.

1.2.3.2 Záruky neplatební

Neplatební bankovní záruky nahrazují požadované složení hotovosti, jsou jimi zajišťovány závazky nepeněžitého charakteru plnění. Hlavně to jsou tzv. záruky

„kontraktní“, vyplývající z podmínek kontraktů. Jedná se o bezpodmínečné abstraktní záruky vyplatitelné na první výzvu a bez námitek (vyplývajících z kontraktu). Většinou je požadováno předložení dokumentů. Beneficient záruku uplatní a očekává od ručící banky plnění ze záruky v případě, že jeho smluvní partner (dodavatel) nesplní své závazky ze smlouvy.

V bankovní praxi jsou nejčastěji využívány následující typy neplatebních bankovních záruk:

• záruka za nabídku do veřejné soutěže (vádium)

• záruka za vrácení platby předem (záruka za akontaci)

• záruka za dobré provedení kontraktu (kauční záruka)

• záruka za zádržné

• záruka za záruční dobu

Záruka za nabídku

Záruka za nabídku v zadávacím řízení, případně ve veřejné soutěži, (vádium, bid bond, tender guarantee) se u nás řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je zajišťovacím instrumentem ve veřejných soutěžích na provedení prací nebo na dodávku zařízení. Požadavek na složení jistoty, kterou lze v daných případech nahradit předložením bankovní záruky, bývá uveden v zadávacích podmínkách a originál bankovní záruky pak je součástí požadované nabídky. Jistota je bankou vyplatitelná v případě, že by klient/uchazeč stáhl svou nabídku v době, kdy je svou nabídkou vázán, nebo že byl uchazeč vybrán, ale odmítl by podepsat kontrakt, nebo by požadoval změnu podmínek, případně by neposkytl součinnost potřebnou k uzavření kontraktu.

Výše záruky je stanovena buď v určené pevné částce – procento z hodnoty kontraktu, nebo procentem z nabídkové ceny. Lhůta platnosti záruky za nabídku se stanoví v závislosti na lhůtě platnosti nabídky a většinou se pohybuje v rozmezí 60 – 180 dní.

Jestliže byl vybrán jiný uchazeč ztrácí záruka za nabídku svůj účel a nemůže být uplatněna.

V některých případech zadavatel požaduje současně předložení závazného příslibu banky vystavit záruku za dobré provedení díla, případně i záruku za záruční dobu, jestliže nabídka uchazeče bude v zadávacím řízení vybrána jako nejvhodnější.

Záruka za vrácení platu předem

Vystavení záruky za vrácení platu předem (akontační záruka, advance payment guarantee, down payment guarantee, repayment guarantee) je odběratelem (kupujícím) požadováno v případě, že podmínky smlouvy stanoví úhradu části kupní ceny předem (záloha, plat předem, akontace). Výše akontace je variabilní, obvykle je stanovena ve výši 5 – 30 % z kupní ceny. Setkáváme se ale i s akontací ve výši 90 – 100 % z kupní ceny. Odběratel dodavateli poskytuje úvěr – zaplatí část kupní ceny předem, ačkoli neobdržel odpovídající zboží.

Banka se zavazuje, že odběrateli vyplatí poskytnutou akontaci v případě, že dodavatel - její klient, nedodá zboží vůbec, nebo v dohodnutém množství či kvalitě, případně neprovede sjednané práce nebo služby a zálohu sám nevrátí. Banka se však může zavázat k vrácení akontace i v případě, že by ze strany dodavatele došlo k odstoupení od smlouvy, smlouva by nenabyla účinnosti, ale záruka může zajišťovat i nesplnění kontraktu z důvodu vyšší moci apod.

Záruka může obsahovat ustanovení o redukci stejně jako záruky platební.

Lhůta platnosti záruky za vrácení platu předem je závislá na dodacích lhůtách, měla by však převyšovat délku období předpokládaného pro realizaci dodávek o 30 dnů (v praxi se setkáváme i se zkrácením tohoto převýšení pouze na 15 dnů). Může být stanovena určitým datem, ale i snížením zaručené částky na nulu (v návaznosti na doložku o snižování zaručené částky)¹⁰.

Stejně jako všechny záruky je záruka za vrácení akontace platná datem vystavení, účinnost záruky však může být upravena odkládací doložkou. Ta podmiňuje účinnost záruky obdržením zálohy na účet dodavatele, který by měl být veden u poskytující banky.

Protože akontace je svým charakterem v podstatě poskytnutím úvěru odběratelem dodavateli, měla by v případě požadavku beneficienta akontační záruka zajistit nejen částku akontace, ale i úhradu úroků z částky zálohy za dobu, po kterou měl dodavatel tuto částku – úvěr k dispozici.

Za dobu svého působení v oddělení bankovních záruk jsem se však s tímto požadavkem ještě nesetkala.

10 ČERMÁKOVÁ, Irena. Bankovní záruka. 1. vyd. Brno: ECON publishing, s.r.o.,2002, s. 52. ISBN 80- 86433- 03-X.

Záruka za dobré provedení kontraktu

Záruka za dobré provedení kontraktu (kauční záruka, performance guarantee, performance bond, final guarantee) slouží k zajištění povinností dodavatele vyplývajících ze smlouvy tj. splnění podmínek zadané zakázky. Obvyklá výše této záruky činí 5 – 10 % kupní ceny. Záruka má zajistit, aby dodavatel plnil včas a kvalitně, případně, aby včas odstranil zjištěné vady. Ve většině případů platnost záruky začíná uzavřením smlouvy a končí kvalitativní přejímkou, nebo úplným splněním smlouvy. To znamená, že v některých případech může banka ručit i za povinnosti dodavatele během záruční doby. Záleží na formulaci textu záruky v návaznosti na podmínky smlouvy. Odběratel má nárok na odstranění vad z titulu ustanovení v kontraktu. V případech, kdy uzavření smlouvy předcházela veřejná soutěž, nahrazuje kauční záruka po uzavření kontraktu záruku za vádium. Z toho jednoznačně vyplývá, že by obě tyto záruky neměly platit současně.

Částka kauční záruky se většinou nesnižuje¹¹. U některých velkých projektů však dochází ke snížení částky kauční záruky po technické přejímce jednotlivých etap projektu.

Záruka za splnění povinností dodavatele během záruční lhůty

Záruka za splnění povinností dodavatele během záruční lhůty (waranty bond) vystavená z příkazu dodavatele zajišťuje splnění závazků dodavatele spočívajících v odstraňování vad zjištěných během záruční lhůty. Většinou se používá pro dodávky technických zařízení, investičních celků a hlavně pro dodávky stavebních prací.

Platnost záruky kryje celou záruční lhůtu dodaného zboží nebo provedených prací, tj.

dobu, po kterou je dodavatel odpovědný za jejich řádné fungování a většinou trvá 5 – 6 let, můžeme se však setkat s dobou platnosti i 20 let (v některých případech prodlouženou o 15/30 dní). Požadavek na vystavení této záruky bývá uveden již v kontraktu. Odběratel by splnění závazků dodavatele mohl zajistit i zadržením části kupní ceny (obvykle 5- 10 %), kterou by uvolnil až po uplynutí záruční lhůty, případně by ji použil na odstranění vad.

11 ČERMÁKOVÁ, Irena. Bankovní záruka. 1.vyd. Brno: ECON publishing, s.r.o., 2002, s. 53. ISBN 80- 8643303-X .

Záruka za zádržné

Záruka za vrácení akontovaného zádržného (retention guarentee, retention bond) je variantou záruky za záruční dobu. Záruka je vystavována v případě, že odběratel uhradil celou kupní cenu, včetně částky zádržného a banka se zavazuje, že toto akontované zádržné odběrateli vyplatí, pokud dodavatel své povinnosti vyplývající ze smlouvy během záruční lhůty nesplní. Nebo v případě, kdy odběratel uhradí část kupní ceny bez zádržného a toto zádržné dodavateli uhradí v souladu s podmínkami smlouvy až proti předložení záruky.

Záruka za vrácení akontovaného zádržného může obsahovat odkládací doložkou, ve které je vstup záruky v účinnost podmíněn připsáním částky akontovaného zádržného na účet dodavatele vedený převážně u vystavující banky.

1.2.3.3 Zvláštní druhy záruk

Mezi zvláštní druhy záruk patří:

• aval směnky (směnečné rukojemství)

• indemnita (slib odškodnění)

• příslib vystavení bankovní záruky (letter of intent, letter of commitment)

• stand-by akreditiv (stand by letter of credit)

• celní záruka

• záruka za zaplacení spotřební daně

• záruky za poskytnuté podpory z prostředků EU

• záruky za finanční způsobilost dopravce

• záruky za mýtné

• záruka za odpady

Aval směnky

Směnečné rukojemství je zvláštní typ záruky. Banka (avalista) podepíše směnku jako rukojmí s doložkou «per aval» nebo «rukojmí» s uvedením osoby, za kterou přejímá závazek. Avalista je vázán stejným způsobem jako dlužník. Avalista provede platbu dlužné částky po předložení splatné směnky k proplacení.

Protože se avalista po uplatnění směnky stává dlužníkovým věřitelem, vymáhá následně na dlužníkovi zaplacení jeho závazku.

Indemnita

Indemnita je vlastně slib odškodnění. „Slibem odškodnění se zavazuje slibující, že nahradí příjemci slibu škodu, jež mu vznikne z určitého jeho jednání, o něž jej slibující žádá a k němuž není příjemce slibu povinen. Slib odškodnění musí být učiněn písemně“.¹² Slib odškodnění se v bankovní praxi používá především v mezinárodním obchodě např. v námořní dopravě při ztrátě konosamentů. Výstavce konosamentů (lodní společnost, resp. majitel lodi) je pak ochoten vystavit nový originál konosamentu pouze za podmínky, že škoda, která by mu tímto mohla vzniknout bude zajištěna bankovní zárukou. Výše záruky je stanovena jako součet hodnoty zboží a nákladů.

Záruka obsahuje detailní popis ztraceného konosamentu (podle kopie konosamentu ztraceného).

Obdobně se postupuje při ztrátě směnky. Jestliže oprávněný ze směnky z důvodu ztráty neobdrží akceptovanou směnku a požádá dlužníka o akceptaci nové směnky. Dlužník může na věřiteli (bance) požadovat vystavení slibu odškodnění pro případ, že by mu byla „ztracená“ směnka předložena.

Příslib vystavení bankovní záruky

Banka dodavatele v závazném příslibu prohlašuje, že je za určitých podmínek, stanovených v závazném příslibu, připravena vystavit bankovní záruku za dodavatele, ale nezavazuje se k peněžitému plnění. Může se jednat příslib záruky za nabídku, který je požadován např. v zadávacím řízení na realizaci veřejné zakázky, nebo v případě výběru z velkého počtu uchazečů o účast ve výběrovém řízení, kde do užšího řízení budou pozváni jen někteří a bylo by tedy zbytečné požadovat od všech uchazečů předložení záruky za nabídku. Dále se v praxi vystavují přísliby vystavení záruk za dobré provedení díla a za záruční dobu. Platnost příslibu je pevně časově omezena.

Pokud by banka nesplnila svůj závazek – vystavit bankovní záruku za podmínek uvedených v závazném příslibu, ohrozila by své dobré jméno a příjemce by se mohl domáhat odškodnění. Protože se jedná o závazný příslib je požadováno řádné zajištění, jako v případě vystavení záruky.

12 § 725 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále také „Občanský zákoník“).

Stand –by akreditiv

Jde o dokumentární akreditiv ve funkci bankovní záruky (má dokumentární povahu, je abstraktním závazkem banky). Může mít formu platební i neplatební záruky. K čerpání akreditivu dochází proti předložení stanovených dokumentů obvykle proti prohlášení, že se něco neuskutečnilo (dokumenty mají „negativní povahu“ a je jimi dokumentováno, že závazek nebyl splněn). Banka se v případě stand-by akreditivu zavazuje zaplatit beneficientovi určenou peněžní částku proti předložení dokladu o neplnění zajištěného závazku. Výplata stand–by akreditivu se stejně jako u záruky na rozdíl od dokumentárního akreditivu neočekává.

Stand-by akreditivy jsou používány ve velké míře v USA. Stále častěji se objevují i mezi zárukami vydávanými evropskými bankami, obzvláště v zemích, které se řídí anglosaským právem.

Při zpracování stand-by akreditivů je však nutné vždy uvádět, podle kterých pravidel jsou jsou zpracovány¹³, podle UCP 600¹⁴ - od r. 2007 nejčastěji používané a klientům doporučované, nebo podle ISP 98 (International standby practices 98), případně UCP 500¹⁵. Oboje posledně jmenované jsou již používány zřídka. Volba pravidel se řídí požadavkem klienta.

V České spořitelně, a.s. jsou stand-by akreditivy vystavovány týmem dokumentárních akreditivů.

Celní záruka

Celní záruka je vlastně zajištěním celního dluhu (např. dovozní clo, daně a další poplatky vyměřované a vybírané celními orgány)¹⁶ formou ručení, které slouží jako finanční zajištění celních dluhů u celních orgánů pro případ jejich neuhrazení a zjednodušují průběh dovozního řízení při dovozu zboží.

V souladu s platnými normami bývají vystavovány tyto druhy bankovních záruk:

13 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. BIVŠ, a.s. 2005, s. 150.

14 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy - revize 2007. Publikace MOK v Paříži č.

600.

15 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy - revize 1993. Publikace MOK v Paříži č.

500.

16 zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon v platném znění.

Jiné operace než režim tranzitu jedná se např. o volný oběh, pasivní a aktivní zušlechťovací styk, uskladňování v celním skladu, přepracování pod celním dohledem, dočasné uskladnění a celní řízení spojené s propuštěním zboží do režimu s ekonomickým účinkem. Beneficientem těchto záruk jsou příslušná celní ředitelství. Důležitá je také formální úprava těchto záruk – text záruky je stanoven zákonem¹⁷, je v souladu s předpisy platícími v Evropské unii (EU)¹⁸ a je neměnný.

Souborná jistota pro tranzitní režim Společenství / společný tranzitní režim se řídí celními předpisy EU¹⁹ – zboží může být dopravováno mezi dvěma místy ležícími v EU, zahrnuje členské státy EU, Islandskou republiku, Norské království, Švýcarskou konfederaci, Knížectví Andora a Republiku San Marino.

Celní záruky mohou být vystavovány jako:

- individuální - zajištění celního dluhu z jedné operace prováděné jedním klientem (deklarantem)

- globální – zajištění celního dluhu vyplývajícího z několika operací prováděných jedním klientem (deklarantem)

- paušální – zajištění několika operací prováděných několika klienty (tyto záruky ČS, a.s. neposkytuje)

Platnost celních záruk je vystavována jako časově neomezená.

Ručitelský vztah může být zrušen ručitelem, klientem nebo celním orgánem. Toto zrušení ručitelského vztahu nabývá účinnosti šestnáctý den ode dne přijetí oznámení o této skutečnosti druhou stranou. Po zrušení ručitelského vztahu zůstává ručící banka i nadále v závazku k operacím zajištěným před zrušením ručitelského vztahu. Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným. Po zrušení ručitelského vztahu (tj. nabytí účinnosti výpovědi celní záruky) musí příkazce (klient) obstarat od příslušného celního orgánu tzv. „Potvrzení o bezdlužnosti“ – prohlášení celního orgánu, že veškeré celní dluhy byly řádně

17 zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon v platném znění a Prováděcí vyhláška č. 199/2004 Sb. v aktuálním znění, text byl uveden v přílohách vyhl. č. 200/2005 Sb.

18 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ve znění pozdějších novel a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93.

19 Rozhodnutí smíšeného výboru ES-ESVO společný tranzit č. 1/2008 ze dne 16.6.2008, kterým se mění Úmluva o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 – text uveden v přílohách.

zaplaceny, veškeré celní režimy řádně ukončeny a již z nich nemůže vzniknout celní dluh – toto potvrzení slouží jako podklad pro zrušení celní záruky v evidenci vystavující banky a uvolnění zajištění.

V případě písemné výzvy k zaplacení celního dluhu je banka povinna uhradit požadovanou částku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o výměře cla (pokud v průběhu stanovené lhůty neprokáže, že dluh nevznikl, nebo byl již uhrazen).

Záruční listiny pro globální záruky obsahují ustanovení o revolvingovém charakteru záruky, tzn.že po 30 dnech od obdržení žádosti o plnění se záruka automaticky navýší na původní hodnotu.

Záruka za zaplacení spotřební daně

Potřeba vystavování záruk zajišťujících zaplacení spotřební daně vznikla po 1.1.2004, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který byl schválen 26.9.2003. Na rozdíl od textu celní záruky není text záruky za zaplacení spotřební daně stanoven zákonem, ale vyplynul ze společného jednání bank sdružených v České bankovní asociaci²⁰ a Generálního ředitelství cel a byl oběma těmito stranami odsouhlasen a jeho používání je nadále doporučováno beze změn.

Zajištění splnění své daňové povinnosti vůči celnímu úřadu - zaplacení spotřební daně - převodem finančních prostředků na celní úřad, bankovní zárukou (musí obsahovat ustanovení, že banka v případě uplatnění uhradí zaručenou částku včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky), nebo ručením (v tomto případě ručitelem není banka, a osobu ručitele musí povolit celní ředitelství nebo celní úřad) musí splnit plátci - definovaní účastníci (právnické i fyzické osoby), kterými jsou:

- oprávnění příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků - dopravci

- vlastníci vybraných výrobků - provozovatelé daňových skladů.

20 Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 pod původním názvem Bankovní asociace. Od roku 1992 působí Česká bankovní asociace jako dobrovolné sdružení právnických osob, podnikajících v peněžnictví a v oblastech úzce navazujících. Členství má dvě formy: plné členství je vyhrazeno bankám a pobočkám zahraničních bank s licencí ČNB; přidružené členství je otevřeno zejména reprezentacím zahraničních bank a pomocným organizacím se vztahem k bankovnictví. V současné době Česká bankovní asociace (ČBA) sdružuje v rámci plného členství 35 bank, které reprezentují více než 99 % bankovního sektoru, http://www.czech-ba.cz/index.php?akce=kat&kat=2&lang=cz [18.1.2009].

Spotřebními daněmi se rozumí daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků²¹.

Záruku ručící banka vystavuje ve prospěch příslušného celního úřadu a její platnost musí být o 6 měsíců delší než daňové období, ke kterému se vztahuje.

Záruky za poskytnuté podpory z prostředků EU

Potřeba vystavování tohoto typu záruk se váže ke vstupu České republiky do Evropské unie. Pro české zemědělské výrobce a zpracovatele zemědělských výrobků vznikla možnost čerpat různé formy podpory z fondů EU, které jsou vypláceny prostřednictvím platební agentury. V České republice byl platební agenturou tj. zprostředkovatelem finanční podpory z EU a národních zdrojů ustanoven Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)²². Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007 – 2013) také z Evropského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV) spuštěný v roce 2007, který čerpá finanční prostředky z EAFRD nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ)²³.

Ve většině předpisů Evropské komise (EK) je stanovena povinnost skládat v různých oblastech záruky, jejichž účelem je zajištění obchodních případů.

Předpisy EU vyžadují záruky v těchto oblastech:

Licence (dovozní/vývozní)

Intervence (nákup/prodej)

Soukromé/veřejné skladování

Výrobní/finanční podpory producentům

Vývozní subvence

Vývozní subvence pro zpracované výrobky

Restrukturalizační programy

Propagace zemědělských produktů na vnitřním trhu.

21 § 1 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/182_793.html [18.1.2009]

22 Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000Sb., ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády.

http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~nase_cinnosti [18.1.2009]

23 http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~nase_cinnosti [29.1.2009]

Text záruk je jednotný, závazný a neměnný. Klient (příkazce) odevzdá žádost o příslušnou podporu spolu s bankovní zárukou na SZIF, ten rozhodne o udělení podpory a přijme záruku. Výši zaručené částky si klient před vystavením záruky zjistí na SZIF, určuje se s ohledem na předpokládaný objem výroby/zpracování/obchodu.

Tyto záruky jsou poskytovány s různou délkou platnosti. Nejdelší platnost je poskytována u záruk za licence – jeden rok, ostatní podpory do 12 měsíců (k této platnosti si SZIF přičte lhůtu na dodání potřebných dokumentů a dalších 24 měsíců na případné správní řízení při vymáhání podpory). SZIF stanovuje pro jednotlivé druhy podpor minimální lhůtu platnosti bankovních záruk.

Splnění podmínek poskytnuté podpory je doloženo předložením příslušné dokumentace platební agentuře – v závislosti na typu podpory.

Při nesplnění povinností příjemce podpory požaduje SZIF vrácení podpory. Při námitkách klienta následuje správní řízení, při zamítnutí námitek ministerstvem a neuhrazení dluhu dochází k výplatě ze záruky – na první výzvu SZIF, bez námitek ve prospěch platební agentury (SZIF).

Záruky za finanční způsobilost dopravce

Předkládání tohoto typu záruk klienty je požadavkem zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a Vyhlášky č. 366/1999Sb., o způsobu prokázání finanční způsobilosti tj.

schopnosti dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy.

Záruky jsou vystavovány ručící bankou ve prospěch příslušných krajských úřadů, které na jejich podkladě udělují dopravcům souhlas se zahájením a provozováním silniční nákladní a autobusové dopravy.

Sazba za jedno vozidlo činí Kč 330.000, za každé další Kč 180.000²⁴. Zaručená částka však nemusí být prostým násobkem sazby a počtu vozidel, neboť finanční způsobilost může být také prokázána obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků nebo provozním kapitálem.

Záruky za mýtné

Od 1.1.2007 došlo ke zpoplatnění užívání dálnic a rychlostních silnic v České republice pro silniční motorová vozidla a jízdní soupravy s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun

24 § 4a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů.