Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
Katedra finančního účetnictví
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetnictví veřejných vysokých škol
Autor bakalářské práce: Anna Búřilová
Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc.
Rok obhajoby: 2007
1
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma “Účetnictví veřejných vysokých škol“
jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 3. 1. 2007 ...
Podpis
2
Ráda bych tímto poděkovala mé vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Štěpánce Novákové, CSc. za poskytnuté rady a za čas, který mi věnovala v průběhu psaní mé bakalářské práce, Ing. Evě Švirákové z Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Ing. Martě Černé, interní auditorce JAMU v Brně a paní Jindřišce Doubravové, samostatné odborné účetní JAMU v Brně za poskytnutí cenných informací k tématu mé bakalářské práce.
3
Obsah
Úvod ... 4
1 Specifikace veřejné vysoké školy... 5
1.1 Zákonné vymezení veřejné vysoké školy... 5
1.1.1 Seznam veřejných vysokých škol v ČR ... 6
1.2 Soukromá vysoká škola... 7
1.3 Legislativa ... 8
1.3.1 Zákon o vysokých školách ... 8
1.3.2 Ostatní související zákony... 11
2 Vedení účetnictví na veřejné vysoké škole ... 12
2.1 Otevírání a uzavírání účetních knih... 13
3 Financování veřejných vysokých škol... 15
3.1 Příspěvky a dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy... 16
3.1.1 Pravidla pro stanovení výše příspěvku ... 17
3.1.2 Pravidla pro stanovení výše dotace ... 19
3.2 Účtování příspěvků a dotací ... 20
4 Fondy veřejné vysoké školy ... 21
4.1 Tvorba a čerpání fondů... 21
5 Dlouhodobý majetek ... 24
5.1 Pořizování dlouhodobého majetku ... 24
5.2 Odpisování dlouhodobého majetku... 26
5.3 Vyřazení dlouhodobého majetku... 28
6 Audit ... 28
6.1 Interní audit ... 29
6.2 Externí audit ... 31
7 Informační systémy pro podporu ekonomiky na českých VVŠ ... 31
7.1 iFIS ... 32
7.2 EIS Magion... 33
7.3 SAP R/3 ... 34
Závěr... 35
Seznam literatury a pramenů... 36
Příloha - Účtový rozvrh Janáčkovy akademie múzických umění v Brně... 38
4
Úvod
Veřejné vysoké školy jsou součástí veřejné správy a jako takové podléhají mnoha omezením ze strany státu. Vedle mnoha dalších oblastí je i hospodaření veřejných vysokých škol regulováno zákonem a dalšími normami. Cílem této bakalářské práce je popsat všechna specifika veřejné vysoké školy jako rozpočtové organizace a účetní jednotky.
V první kapitole se zabývám právním vymezením veřejné vysoké školy a rozdíly mezi soukromou a veřejnou vysokou školou. Podrobně se zaměřuji na zákony, které se vztahují k činnosti veřejných vysokých škol, a jejich chystané změny.
Druhá kapitola popisuje obecné charakteristiky účetnictví veřejných vysokých škol a úkony, které se v tomto účetnictví provádějí na začátku a na konci roku.
Ve třetí kapitole popisuji způsoby financování veřejné vysoké školy s tím, že se podrobněji zaměřuji na příspěvek a dotaci, které veřejná vysoká škola získává od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podmínky pro jejich získání a způsoby stanovení jejich výše.
Speciální oblastí účetnictví veřejných vysokých škol jsou fondy, kterými se zabývám ve čtvrté kapitole. Popisuji způsoby jejich tvorby a čerpání a jak se tyto skutečnosti promítnou v účetnictví.
Pátá kapitola se věnuje problematice dlouhodobého majetku veřejné vysoké školy.
Vzhledem k tomu, že tato oblast je pro veřejnou vysokou školu poměrně finančně náročná, je důležité zaměřit se na oblast financování dlouhodobého majetku. Zaměřuji se tedy na způsoby jeho evidence v účetnictví v průběhu jeho pořízení, odpisování a vyřazení.
Šestá kapitola se zabývá kontrolou hospodaření, resp. účetnictvím, na veřejných vysokých školách. Oblast interního a externího auditu ve veřejné správě je poměrně komplikovaná, přesto popisuji její hlavní zákonitosti a způsoby fungování.
Závěrečná kapitola je věnována oblasti, bez které si účetnictví v dnešní době lze jen těžko představit. Informační systémy pro podporu ekonomiky jsou důležitou pomůckou pro fungování ekonomiky tak složitých organizací, jakými veřejné vysoké školy bezesporu jsou. Těchto systémů je používáno několik, v této práci se zaměřuji na popis nejpoužívanějších z nich.
5
1 Specifikace veřejné vysoké školy
Vysoké školy jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy a hrají tedy klíčovou roli v rozvoji společnosti. V České republice rozeznáváme dva typy vysokých škol. Jedná se o vysoké školy soukromé a veřejné. Rozdíl mezi těmito dvěma druhy je dán zákonem.
1.1 Zákonné vymezení veřejné vysoké školy
Veřejná vysoká škola je zřizována zákonem, který též stanoví její název a sídlo. Je právnickou osobou, ale nezapisuje se do obchodního nebo jiného rejstříku. Může se sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou a rozděluje se také na veřejné vysoké školy. Všechny tyto změny musí být provedeny zákonem.
Veřejná vysoká škola má zákonem dány orgány, které musí mít. Těmito orgány jsou: akademický senát, rektor, vědecká, umělecká nebo akademická rada, disciplinární komise, správní rada a kvestor. Ostatní organizační strukturu si upravují jednotlivé veřejné vysoké školy samy prostřednictvím vnitřních předpisů. Mezi tyto předpisy patří statut veřejné vysoké školy, volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, vnitřní mzdový předpis, jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, studijní a zkušební řád, stipendijní řád, disciplinární řád pro studenty a další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.
Hlavní činností veřejné vysoké školy je činnost vzdělávací a vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká nebo další tvůrčí činnost. Může provozovat i doplňkovou činnost, pokud je v souladu se zákonem. Ta navazuje na hlavní činnost, ale nesmí ohrozit její kvalitu, rozsah a dostupnost. Veřejná vysoká škola se nesmí stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Nesmí vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví školy z vlastnictví státu a zároveň stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
Veřejná vysoká škola je povinna každoročně zpracovat a zveřejnit výroční zprávu, která musí mít formu danou ministerstvem, zveřejňovat svůj dlouhodobý záměr, poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu informace důležité pro jejich činnost, poskytovat uchazečům o studium a studentům informace a poradenské služby, provádět
6
hodnocení své činnosti a zveřejňovat jeho výsledky a na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů.
Veřejná zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.
Veřejná vysoká škola může být dále vnitřně členěna a to na fakulty, vysokoškolské ústavy, jiné pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy. Vnitřní předpisy jednotlivých součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy školy.
1.1.1 Seznam veřejných vysokých škol v ČR
1Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze České vysoké učení technické v Praze
Janáčkova akademie múzických umění v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita
Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně Ostravská univerzita v Ostravě
Policejní akademie České republiky v Praze Slezská univerzita v Opavě
Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze
Univerzita obrany v Brně
Univerzita Palackého v Olomouci
1 Aktuální seznam podle zákona č. 111/1998 Sb, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.
7 Univerzita Pardubice
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Vysoké učení technické v Brně
Západočeská univerzita v Plzni Vysoká škola polytechnická Jihlava
1.2 Soukromá vysoká škola
Soukromou vysokou školou v České republice je právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie a ministerstvo jí udělilo státní souhlas. Její oprávnění je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce.
V žádosti o udělení státního souhlasu žadatel uvádí název, sídlo a typ vysoké školy, právní formu právnické osoby a statutární orgán, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy, údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy, návrhy studijních programů a návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce a tyto údaje je povinen doložit.
Soukromá vysoká škola je povinna si zajistit finanční prostředky na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost sama. Ministerstvo jí může jako obecně prospěšné společnosti poskytnout dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a na stipendia.
Její výše se stanovuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.
8
Mezi povinnosti soukromé vysoké školy patří každoročně vypracovat a zveřejňovat výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření ve formě stanovené ministrem, vypracovat a zveřejnit dlouhodobý záměr, poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu informace potřebné pro jejich činnost, provádět pravidelně hodnocení své činnosti a zveřejňovat jeho výsledky, na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, oznámit ministerstvu, že na ni byl vyhlášen nebo ukončen konkurz a oznámit svůj zánik.
1.3 Legislativa
1.3.1 Zákon o vysokých školách
Základním zákonem pro fungování vysokých škol je zákon ze dne 22. dubna 1998 č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Vzhledem k tomu, že poměry ve vysokém školství procházejí změnami, prošel i tento zákon řadou změn až dospěl do dnešní podoby jako zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 210/2000 Sb., zákonem č. 147/2001 Sb., zákonem č. 96/2004 Sb., zákonem č. 121/2004 Sb., zákonem č. 473/2004 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 562/2004 Sb., zákonem č. 342/2005 Sb., zákonem č.
362/2003 Sb., zákonem č. 552/2005 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb. a zákonem č. 310/2006 Sb.
Poslední velkou změnu prodělal zákon v roce 2005 a to zákonem č. 552/2005 Sb., novelou zákona o vysokých školách. Ta stanovila nové označení vysokých škol, upravila pravomoci a povinnosti Akademického senátu veřejné vysoké školy, funkční období rektora a děkana, vnitřní předpisy a povinnosti veřejných vysokých škol, financování soukromé vysoké školy, zahraniční studium, zveřejňování závěrečných prací, přijímací řízení, doklady o studiu, habilitační řízení, akreditace studijních programů, působnost ministerstva, stipendia a další části zákona o vysokých školách.
Největší změnou byla nová podoba §18 tohoto zákona, který upravuje rozpočet veřejné vysoké školy. Mezi příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy přibyl příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Tento příspěvek se stal nárokovým. Výše příspěvku se určuje na základě typu a náročnosti akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky v různých činnostech a jejich náročnost.
9
Důležitý je také dlouhodobý záměr vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace. Veřejná vysoká škola má nárok také na zálohu na příspěvek, která se stanovuje na základě údajů - počtu rozpočtových studentů dle Matriky studentů - k 31.
říjnu předchozího kalendářního roku.
Dotace je určená na rozvoj veřejné vysoké školy, zejména na ubytování a stravování studentů. Pro její výši je rozhodující dlouhodobý záměr školy a ministerstva.
Mezi fondy přibyl fond provozních prostředků. Nově je umožněno převádět prostředky mezi fondy, což stanoví vnitřní předpis školy.
Vzhledem k tomu, že právě stanovení „příspěvku“ v této novele přineslo řadu problémů a nejistot pro vysoké školy je v současné době v projednávání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky další novela zákona o vysokých školách.
Hlavním problémem zákona č. 552/2005 Sb. je, že nestanovil právní povahu příspěvku a rovněž nevymezil řádně způsob nakládání s ním a způsob jeho vypořádání.
Úmyslem zákonodárce původně bylo upravit hospodaření veřejné vysoké školy tak, aby část finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebylo nutné vypořádávat vždy na konci příslušného rozpočtového roku a poskytnou tím veřejným vysokým školám vyšší míru autonomie v hospodaření. Šlo o to, aby příspěvek nebyl chápán jako dotace, což ovšem ze zákona jasně nevyplývá a při aplikaci v praxi toto způsobovalo výkladové obtíže.
Třetí pracovní verze zákona, kterým by se měnil zákon č. 111/1998, o vysokých školách, byla vydána ke dni 22. listopadu 2006 a snaží se upravit všechna sporná místa zákona č. 552/2005 Sb. Nicméně i tento zákon není zcela optimální a byl tedy připomínkován relevantními orgány – Ekonomickou komisí RVŠ, Klubem kvestorů a Českou konferencí rektorů.
Návrh zákona je rozpočtově neutrální, protože právní úpravu příspěvku obsahuje již stávající právní úprava ve vysokoškolském zákoně. Nepřichází s žádnými novými požadavky vůči státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů a obcí ani vůči státním fondům. Návrh je naopak vůči státnímu rozpočtu zdrženlivější, protože ruší nárokovost příspěvku. Podle názoru předkladatelů nelze tímto způsobem zavazovat budoucí státní rozpočty České republiky o částky, které nejsou předem známé a které by se svou výší nebo kvantitou mohly stát v průběhu některého z rozpočtových roků problémem pro příslušnou rozpočtovou kapitolu. Podle připomínek Ekonomické komise RVŠ a Klubu kvestorů není toto zdůvodnění podstatné, neboť zákon v současném znění nikde nestanoví, na jak vysoký příspěvek má veřejná vysoká škola nárok. V extrémním případě to může být i 1,- Kč a
10
z toho vyplývá, že budoucí státní rozpočty nejsou žádným způsobem zavázány. Navíc se tím vytváří nerovnováha ve vymezení soukromých a veřejných vysokých škol. Veřejné vysoké školy by neměly nárok na příspěvek, ale nesmí přitom využívat nástroj školného.
Vzniká tak neúměrně účinný ekonomický nástroj, kvůli kterému může dojít až k zániku veřejné vysoké školy. Pokud ovšem není skrytým záměrem této novely legislativní příprava zavedení školného na veřejných vysokých školách. Dalším rozporem je fakt, že dotace nároková zůstává, což by se dalo v budoucnu zneužít. Formulace příspěvku vázaná na akreditované studijní programy otevírá možnost ministerstva neúměrně zvýšit možnost svých zásahů do systému veřejných vysokých škol. Akreditační komise MŠMT totiž může doporučit udělení akreditaci studijního programu na základě velmi podrobného a odborného zhodnocení rozsáhlých podkladů žádosti o akreditaci a ministerstvo bez dalšího může rozhodnout o neudělení příspěvku na tento akreditovaný program. To je výrazné posílení pravomocí státu vůči veřejným vysokým školám výrazně a neúměrně zasahuje do autonomie akademického prostředí.
Novela dále stanovuje, že poskytovatelem příspěvku podle písmene a) je ministerstvo, což ve stávajícím textu zákona chybí. Veřejné vysoké školy mohou získávat příjmy či příspěvky i z jiných kapitol státního rozpočtu a je tedy nutné tyto dva druhy příspěvků od sebe odlišit. Je snaha vymezit příspěvek podle písmene a) tak, aby byla zřejmá jeho právní povaha. Cílem jednotlivých změn je tedy odstranit pochybnosti o tom, že příspěvek má oproti dotaci svůj specifický režim a měl by být chápán jako příspěvek na poskytování veřejné služby v oblasti vzdělávání. Může být tedy zůstatkový a převoditelný do vymezených fondů pro další rozpočtové období.
Novela přináší změnu ve vložení nového paragrafu §18a, který je doplněním §18 a který nově stanoví:
výslovnou příslušnost ministerstva k rozhodování o příspěvku, vymezení dalších obligatorních náležitostí rozhodnutí,
výslovnou úpravu převoditelnosti zůstatků příspěvků vůči zákonem vymezeným fondům veřejných vysokých škol,
vazbu na zákon o účetnictví,
zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky.
Tento paragraf vyvolal řadu připomínek za strany Ekonomické komise RVŠ a Klubu kvestorů.
11
V odstavci 2 je řečeno, že ministerstvo v rozhodnutí uvede mimo jiné i lhůtu, v níž má být dosaženo účelu, na který je příspěvek poskytován. Pokud tato lhůta bude uvedena a bude stanovena na běžný kalendářní rok, je možnost převést zůstatek do dalšího roku v podstatě eliminována. Tato námitka padá, pokud se dosažením účelu bude rozumět také převedení zůstatku do fondů v uvedené lhůtě.
Nejasná je formulace odstavce 6 této novely, kde se říká: „Pro účely kontroly oprávněnosti čerpání příspěvku je příspěvek daní podle zvláštního právního předpisu.“
Konkrétně podle § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992, o správě daní a poplatků. Tuto formulaci je nezbytné vysvětlit a posoudit nezávislými legislativci, protože by se v budoucnu mohla stát zdrojem nejednoznačných výkladů.
Novela zákona by měla vstoupit v účinnost v roce 2007 s tím, že se poprvé použije pro rozpočtový rok 2006.
1.3.2 Ostatní související zákony
Zákon o vysokých školách se odvolává na množství dalších zákonů, vyhlášek a předpisů. Pro tuto práci je důležité zmínit jen některé.
Při vedení účetnictví bude veřejná vysoká škola postupovat podle:
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů,
vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., vyhlášky č.
548/2004 Sb. a vyhlášky č. 400/2005 Sb.,
Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. 401 až 414, ve znění změn platných od 1. ledna 2006.
České účetní standardy nejsou právním předpisem, ale ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví vyplývá, že „použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách podle tohoto zákona.“2
Dotace a příspěvky získává veřejná vysoká škola na základě Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství,
2 § 36 odst. 1 zákona č. 563/1991, o účetnictví.
12
mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Finanční kontrola, resp. interní a externí audit na veřejné vysoké škole upravuje zákon č. 320/2001 Sb. ze dne 9. srpna 2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb. a zákona č. 426/2003 Sb. a vyhláška č. 416 Ministerstva financí ze dne 28. června 2004.
2 Vedení účetnictví na veřejné vysoké škole
Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností od nákladů a výnosů spojených s činností hlavní. Vystupuje jako jedna účetní jednotka, i když je vnitřně dále členěna s tím, že vnitřní účtování mezi fakultami a dalšími součástmi školy je vedeno podle vnitřní normy, většinou pomocí účtové třídy 7 – Vnitropodnikové účetnictví.
Pro potřeby zabezpečení a řízení hospodaření veřejné vysoké školy jako účetní jednotky vydává vnitřní normy kvestor. Vydávání je řízeno obecnými předpisy o účetnictví a mezi tyto normy patří například:
seznam účetních knih podle jejich obsahu a návaznosti na technickou normu,
směrnice pro oběh účetních dokladů včetně oprávněnosti, povinnosti a odpovědnosti osob vztahující se k připojování podpisového nebo identifikačního záznamu,
účtový rozvrh,
definování okamžiku účetního případu, metody oceňování majetku,
odpisový plán,
způsob přepočtu majetku, závazků a pohledávek v cizí měně na českou měnu, způsob a postup provádění inventarizace majetku, závazků a pohledávek, zásady pro tvorbu a použití rezerv a opravných položek,
zásady časového rozlišení výnosů a nákladů, způsob účtování o zásobách,
13 plán skartace účetních záznamů.3
Účetnictví je zpracováváno automatizovaně. Účetní doklady musí mít náležitosti dané obecnými předpisy o účetnictví, zakládají se v definovaných účetních řadách a zůstávají uloženy u prvotního zpracovatele, který odpovídá za jejich řádné uložení a je povinen doklady na vyzvání předložit ke kontrole.
2.1 Otevírání a uzavírání účetních knih
Účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek zachycených na závěrkovém účtu 962 - Konečný účet rozvažný musí navazovat na stavy těchto položek na závěrkovém účtu 961 - Počáteční účet rozvažný.4
Otevírání účtů probíhá zapsáním počátečních zůstatků na vrub nebo ve prospěch těchto účtů souvztažným zápisem ve prospěch nebo na vrub účtu 961 - Počáteční účet rozvažný. Počáteční zůstatky pasivních účtů se zapisují ve prospěch těchto účtů a na vrub účtu 961 - Počáteční účet rozvažný, u aktivních účtů se zapisují na vrub těchto účtů a ve prospěch účtu 961 - Počáteční účet rozvažný.
V rámci uzavírání knih se uskutečňují následující operace:
zjišťují se obraty stran Má dáti a Dal syntetických účtů
zjišťují se konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů, účtů nákladů a výnosů zjistí se účetní výsledek hospodaření
převádějí se zůstatky rozvahových účtů ve prospěch nebo na vrub účtu 962 - Konečný účet rozvažný
Účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy. Konečné zůstatky účtů nákladů se účtují na vrub účtu 931 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, účty výnosů v jeho prospěch. Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub účtu 962 - Konečný účet rozvažný a pasivních účtů v jeho prospěch. Na vrub nebo ve prospěch účtu 962 - Konečný účet rozvažný se přeúčtuje i zůstatek účtu 931 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
3 Předpis pro hospodaření a účtování Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 31. října 2006, část šestá – další vnitřní normy UTB, článek 16, odst. 3.
4 Číslování účtů je použito v souladu s účtovým rozvrhem JAMU v Brně, viz. příloha.
14
Příklad účtování – otevírání a uzavírání účtů hlavní knihy
Aktivní účet 962-Konečný
účet rozvažný 961-Počáteční
účet rozvažný Aktivní účet
1. 2. 3.
Pasivní účet
Pasivní účet
4.
5. 6.
931-Výsledek
hospodaření
7.
8.
Nákladový účet
931-Výsledek hospodaření
9.
Výnosový účet
10.
1. Uzavření aktivního účtu na Konečný účet rozvažný
2. Převedení zůstatku aktivního účtu z Konečného účtu rozvažného na Počáteční účet rozvažný
3. Otevření aktivního účtu 4. Uzavření pasivního účtu
5. Převedení zůstatku pasivního účtu z Konečného účtu rozvažného na Počáteční účet rozvažný
6. Otevření pasivního účtu
7. Uzavření účtu Výsledek hospodaření v případě zisku 8. Uzavření účtu Výsledek hospodaření v případě ztráty
9. Převedení zůstatku nákladového účtu na účet Výsledek hospodaření 10. Převedení zůstatku výnosového účtu na účet Výsledek hospodaření
15
3 Financování veřejných vysokých škol
Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet, podle kterého hospodaří na kalendářní rok. Vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu. Rozpočet nesmí být sestavován jako deficitní (tuto formulaci přinesla předposlední novela vysokoškolského zákona, to té doby zákon vyžadoval vyrovnaný rozpočet, což bylo v reálu velmi formálně naplňováno).
Finanční prostředky veřejné vysoké školy se rozdělují na investiční a neinvestiční a jsou také získávány z různých zdrojů podle své povahy.
Finanční prostředky k zajištění činností financovaných z neinvestičních prostředků získává zejména:
z příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
z dotací ze státního rozpočtu na rozvoj veřejné vysoké školy a na ubytování a stravování studentů,
z poplatků spojených se studiem a dalších úhrad, z výnosy z prodeje a nájmu majetku,
z výnosů finančního majetku,
z jiných příjmů ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, z rozpočtu Evropské unie,
z výnosů z doplňkové činnosti,
z příjmů z darů a dědictví, z příjmů od nadací a nadačních fondů nebo jiných osob, sdružením finančních prostředků jiných právnických a fyzických osob,
z vytvořených vlastních finančních fondů, provozními úvěry od peněžních ústavů,
z výnosů za stravování studentů a zaměstnanců, z výnosů z ubytování studentů,
z ostatních vlastních výnosů.
Finanční prostředky k zajištění činností financovaných z investičních prostředků získává zejména:
z příspěvků a dotací ze státního rozpočtu na kapitálové výdaje,
z individuálních nebo systémových investičních dotací (kapitálových transferů) ze státního rozpočtu,
16
z veřejných rozpočtů a ze státních fondů, z rozpočtů obcí a krajů, z rozpočtu Evropské unie
z vlastních zdrojů fondu reprodukce investičního majetku, z převodů mezi jednotlivými fondy,
sdružením prostředků s jinými právnickými a fyzickými osobami, investičními úvěry od peněžních ústavů,
finančními dary účelově určenými na investice.
3.1 Příspěvky a dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo na základě rozhodnutí poskytuje příspěvek na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a dotace na rozvoj vysoké školy a na ubytování a stravování studentů. Nedílnou součástí rozhodnutí je vymezení účelu, na který jsou příspěvek a dotace poskytovány, a podmínek jejich použití.
Výši příspěvku ovlivňuje řada ukazatelů, mezi které patří typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol, vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace a dlouhodobé záměry vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol a jejich každoroční aktualizace. Pro výši dotace je rozhodující dlouhodobý záměr ministerstva a dlouhodobé záměry vysokých škol. Na příspěvek a na dotaci na rozvoj vysoké školy má podle zákona o vysokých školách vysoká škola zatím nárok (podle poslední novely má totiž nárok pouze na dotaci, nárok na příspěvek je vázán na akreditované studijní programy - viz výše).
Příspěvky a dotace poskytuje ministerstvo na základě žádosti vysoké školy. Tato žádost musí být písemná a musí splňovat všechny náležitosti a termíny stanovené ministerstvem. Není třeba uvádět výši příspěvku, pokud při jeho stanovení ministerstvo přihlíží k rozpočtovým datům podle daných pravidel. Mezi rozpočtová data patří údaje o počtech studentů v akreditovaných studijních programech, o počtu absolventů a další údaje. V žádosti o dotaci musí být její výše uvedena a odůvodněna. Žádostí o dotaci jsou také projekty vysokých škol podporující rozvoj jejich vzdělávací činnosti, úspěšné ve
17
výběrovém řízení, předložené Výboru Fondu rozvoje vysokých škol a do rozvojových programů vyhlášených ministerstvem.
Vysoká škola je povinna dodržet účel a časové určení poskytnutého příspěvku a dotace, případně oznámit ministerstvu převod prostředků dotace nebo příspěvku do fondu účelově určených prostředků a finančně je vypořádat. Využití příspěvků a dotací hodnotí ministerstvo ve výroční zprávě o stavu vysokého školství.
Ministerstvo poskytuje vysoké škole příspěvek ve výši 75% jeho ročního objemu, pokud vysoká škola nepožádá o jinou částku. Zbývající část může ministerstvo na základě žádosti vysoké školy poskytnout na kapitálové výdaje v termínech do 31. března, 30.
června a 31. října kalendářního roku. Po datu 31. října ministerstvo příspěvek na kapitálové výdaje již neposkytuje nebo poskytne zbývající část přípěvku vysoké škole.
3.1.1 Pravidla pro stanovení výše příspěvku
Částka vyčleněná na příspěvky je rozdělena na ukazatele A a B (studijní programy a s nimi spojená tvůrčí činnost), ukazatel C (stipendia pro studenty doktorských studijních programů), ukazatel D (studující nefinancovaní z ukazatele A nebo B; mezinárodní spolupráce), ukazatel F (vzdělávací projekty, programy a záměry), ukazatel M (mimořádné aktivity), ukazatel S (stipendia podle § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách) a ukazatel U (ubytovací stipendia).
Příspěvek, který se odvozuje z ukazatele A a B má souvislost s rozsahem a obsahem vzdělávací činnosti vysoké školy, měřené počtem financovaných studií a absolventů, a současně reflektuje postupné metodické změny ve financování vysokých škol. Pro výpočet jsou důležitá tato data:
Počet rozpočtových studentů vysoké školy v akreditovaných studijních programech k 31. 10. předchozího akademického roku a k 31. 10. probíhajícího akademického roku.
Rozpočtovým studentem je student, který je zapsán do studia, mimo studenta, jehož studium je hrazeno z jiné rozpočtové kapitoly nebo z mezinárodních smluv a usnesení vlády.
Přepočtený počet studentů, který se zjistí tímto vzorcem: „Nově přijatí“ * 1,0 +
„Ostatní“ * 1,0 + „půlroční“ * 0,5. Počet zvláštních studentů se při výpočtu neuvažuje.
Normativní počet studentů = součet součinů přepočteného počtu studentů vysoké školy a koeficientů ekonomické náročnosti jednotlivých studijních programů, ve kterých studují. Koeficienty nabývají hodnot od 1,0 do 5,9.
18
Počet absolventů vysoké školy = součet absolventů všech studijních programů vysoké školy za období 1. 11. předchozího akademického roku do 31. 10. probíhajícího akademického roku.
Základní normativ studijního programu, který každoročně stanovuje náměstek pro vysoké školství ministryně školství, mládeže a tělovýchovy.
Kontrahovaný počet studentů = přepočtený počet studentů vysoké školy stanovený ministerstvem jako limitní pro výpočet dotace v ukazateli B1.
Celkový příspěvek podle ukazatele A a B = A + B1 + B2.
A = základní normativ * normativní počet studentů k 31. 10. předchozího akademického roku.
B1 = základní normativ * normativní počet studentů, zjištěný z rozdílu mezi počty přepočtených studentů k 31. 10. probíhajícího akademického roku a k 31. 10. předchozího akademického roku, sníženého o odpočet, pokud přepočtený počet studentů vysoké školy nerespektuje kontrahovaný počet studentů.
B2 = počet absolventů * částka připadající na každého z nich.
Příspěvek podle ukazatele C vyjadřuje podporu studentů studujících v doktorských studijních programech. Výše je určena součinem částky, kterou určuje ministerstvo, a počtu studentů v prezenční formě standardně dlouhých doktorských studijních programů.
Ukazatel D podporuje plnění závazků z mezinárodních smluv, které nejsou financovány z ukazatele A a B. Výši ovlivňuje rozsah vzdělávací činnosti vysoké školy, výše stipendia, počet studujících cizinců, na něž není poskytován příspěvek z ukazatele A nebo B, a podle rozsahu úkolů, jimiž je vysoká škola pověřena v mezinárodní spolupráci.
Příspěvek podle ukazatele F je učen novým vysokým školám a pro zvýšení příspěvků, podporujících vzdělávací projekty a aktivity, které nejsou financovány z ukazatele A a B.
Ukazatel M zajišťuje příspěvek na podporu mimořádných, rozpočtem nezajištěných aktivit, které vysoké škole vznikly důsledkem nových právních předpisů, které mají značné dopady na plnění úkolů, pro které byla zřízena, nebo nových aktuálních úkolů.
Příspěvek podle ukazatele S se rovná součinu minimální výše stipendia stanovené nařízením vlády a počtu studentů, kteří mají nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře.
Část příspěvku podle ukazatele U je stanovena z částky, určené ministerstvem pro všechny vysoké školy v součtu. Daná vysoká škola dostane takové procento z celkové
19
částky, jaké procento studentů z celkových studentů, kteří mají na stipendium nárok, studuje na dané vysoké škole.
3.1.2 Pravidla pro stanovení výše dotace
Dotace na rozvoj vysoké školy jsou poskytovány podle ukazatele D (studující nefinancovaní z ukazatele A a B; mezinárodní spolupráce; projekty podle usnesení vlády ČR), ukazatele F (vzdělávací projekty, programy a záměry), ukazatele G (vzdělávací rozvojové projekty Fondu rozvoje vysokých škol), ukazatele M (mimořádné aktivity), ukazatele I (rozvojové programy).
Dotace z ukazatele D poskytuje plnění programů AKTION, CEEPUS a SOCRATES. Výše dotací se určuje na základě podkladů Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí, příslušných Národních kanceláří a agentur.
Ukazatel F zajišťuje dotaci na podporu projektů a aktivit, které podporují rozvojové záměry vysoké školy nebo ministerstva podle dlouhodobého záměru vysoké školy nebo ministerstva.
Ukazatel G zajišťuje prostředky těm školách, které budou řešit vzdělávací projekty úspěšné ve výběrovém řízení organizovaném Výborem Fondu rozvoje vysokých škol.
Dotace z ukazatele M je určena na financování mimořádných rozvojových aktivit, které škola nemá zajištěny v rozpočtu. Tyto aktivity mohou vzniknout jako důsledek nových právních předpisů, které mají značné dopady na plnění úkolů, pro které byla zřízena, nebo nových aktuálních úkolů.
Ukazatel I zajišťuje prostředky školám, které budou řešit projekty v rámci Rozvojového programu vyhlášeného ministerstvem, jako součást aktualizace dlouhodobého záměru ministerstva na daný kalendářní rok, úspěšné ve výběrovém řízení.
Kromě dotace na rozvoj vysoké školy jsou vysokým školám poskytovány i dotace na ubytování a stravování studentů. Výše této dotace se vypočítá jako součin součtu vykázaného počtu přepočtených hlavních jídel vydaných studentům v menzách nebo se souhlasem ministerstva péčí vysoké školy ve stravovacích zařízeních jiných právnických osob za období listopad předcházejícího akademického roku až říjen aktuálního akademického roku a rozpočtového ukazatele, který ministerstvo stanovilo na jedno přepočtené jídlo.
20
3.2 Účtování příspěvků a dotací
Přijaté příspěvky se účtují do výnosů ve prospěch příslušných výnosových účtů a na vrub účtu 221 – Účty v bankách, příp. účtu 211 – Pokladna. Přijatý příspěvek na provozní činnost od organizačních složek a přijaté příspěvky (dary) od právnických nebo fyzických osob na provozní činnost se účtují ve prospěch účtu 681 - Přijaté příspěvky a přijaté členské příspěvky ve prospěch účtu 684 – Přijaté členské příspěvky.
Příklad účtování – zúčtování příspěvku
682-Přijaté příspěvky (dary) 221-Účty v bankách
684-Přijaté členské příspěvky 211-Pokladna
Přijatý příspěvek
Provozní dotace se účtuje jako přijatý příspěvek do výnosů ve prospěch příslušných výnosových účtů, ale ve dvou krocích – předpis nároku na dotaci a přijetí dotace. Předpis nároku na dotaci se účtuje ve prospěch účtu 691 – Provozní dotace a na vrub účtu 346 - Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem. Přijetí dotace se pak účtuje ve prospěch výše uvedeného účtu 346 - Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem a na vrub účtu 221 – Účty v bankách, příp. účtu 211 – Pokladna.
Příklad účtování – zúčtování dotace
221-Účty v bankách 691-Provozní dotace
346-Nároky na dotace a
ostatní zúčtování se SR 211-Pokladna
Nárok na dotaci
Přijetí dotace
21
4 Fondy veřejné vysoké školy
Fondy obsahují zdroje, které jsou účelově členěny a které nejsou zdrojem vlastního jmění. Ovšem převody zdrojů z vlastního jmění do fondů jsou přípustné.
Pro hospodaření veřejné vysoké školy jsou zákonem stanovené fondy, se kterými škola pracuje a které jsou financovány z různých zdrojů podle jejich povahy. Jedná se o následující fondy:
rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, fond reprodukce investičního majetku,
stipendijní fond, fond odměn,
fond účelově určených prostředků, fond sociální,
fond provozních prostředků.
4.1 Tvorba a čerpání fondů
Tvorba a čerpání fondů se řídí příslušnými právními předpisy, stanovami, statutem či jinými zřizovacími listinami, interními předpisy. Fondy se tvoří ze zisku po zdanění dosaženého v předcházejících účetních obdobích, převody zdrojů z jiných fondů nebo z vlastního jmění a z dalších přijatých, účelově členěných zdrojů, nemohou tedy nikdy vykazovat aktivní zůstatek.
Způsob tvorby a čerpání fondů má zajistit časovou a věcnou souvislost účtování.
Fond reprodukce investičního majetku je tvořen ze zisku a z dalších zdrojů podle vnitřních předpisů školy. Mezi tyto zdroje může patřit zůstatek příspěvků ze státního rozpočtu k 31. prosinci běžného roku, účetní odpisy dlouhodobého majetku pořízeného zčásti nebo zcela z vlastních zdrojů, zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného majetku pořízeného z vlastních zdrojů, účelově určený dar na pořízení dlouhodobého majetku, sdružené prostředky na společnou investiční činnost nebo převod prostředků z jiných fondů. Prostředky fondů lze podle vnitřních předpisů použít na pořízení dlouhodobého majetku, k poskytování prostředků jiným osobám v rámci uzavřených smluv o sdružené investiční činnosti, k úhradě splátek a úroků z investičních úvěrů a
22
půjček, jako doplňkový zdroj financování oprav a udržování investičního majetku, pro vklady do právnických osob, k převodu prostředků do jiných fondů.
Rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích je tvořen většinou ze zisku po zdanění, ale vnitřními předpisy školy může být stanoven i jiný způsob jako například převody prostředků z jiných fondů (fond rozvoje investičního majetku, fond odměn, fond provozních prostředků).
Příklad účtování – tvorba a čerpání rezervního fondu
Neuhrazená ztráta
příštích období 911-Rezervní fond
931-HV ve schvalovacím
řízení
3. 1.
911-Fondy
2.
1. Tvorba rezervního fondu z hospodářského výsledku ve schvalovacím řízení 2. Tvorba rezervního fondu převodem prostředků z jiných fondů
3. Čerpání fondu na uhrazení ztráty v příštích obdobích
Fond odměn je další z fondů, jehož zdrojem je příděl ze zisku po zdanění a vedle něj podle vnitřních předpisů i převody prostředků z jiných fondů. Prostředky jsou určeny na výplatu odměn podle mzdového předpisu nebo k převodu prostředků do jiných fondů.
Příklad účtování – tvorba a čerpání fondu odměn
331-Zaměstnanci-
mzdy 911-Fond odměn
931-HV ve schvalovacím řízení
3. 1.
911-Fondy 911-Fondy
4. 2.
1. Tvorba fondu odměn z hospodářského výsledku ve schvalovacím řízení 2. Tvorba fondu odměn převodem prostředků z jiných fondů
23
3. Čerpání fondu odměn na odměny zaměstnanců
4. Čerpání fondu odměn na převod prostředků do jiných fondů
Tvorba i čerpání stipendijního fondu je určeno vnitřními předpisy školy. Zdrojem stipendijního fondu jsou většinou poplatky za studium, dále pak příděl ze zisku po zdanění, převody daňově uznatelných výdajů podle obecných předpisů o dani z příjmu. Jeho prostředky jsou určeny k výplatám stipendií podle stipendijního řádů.
Fond účelově určených prostředků je tvořen z účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí a účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty, které může do tohoto fondu převést do výše 5%. Prostředky z tohoto fondu mohou být použity výhradně k účelu, ke kterému byly poskytnuty. Převod prostředků na jiný účel musí vysoká škola oznámit jejich poskytovateli.
Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Prostředky jsou určeny například na příspěvek vysoké školy jako zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo pojistné, které hradí vysoká škola jako zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění. Poskytování prostředků ze sociálního fondu nemusí být nárokové.
Fond provozních prostředků je tvořen přídělem ze zisku po zdanění a dále podle vnitřních předpisů zůstatkem příspěvku ze státního rozpočtu k 31. prosinci běžného roku nebo převodem prostředků z jiných fondů. Je určen vnitřními předpisy například k úhradě neinvestičních nákladů v kalendářním roce, ke spolufinancování projektů, které mají spolufinancování v podmínkách, k úhradě splátek úvěrů a půjček neinvestiční povahy nebo k převodu prostředků do jiných fondů.
Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Zisk po zdanění se může rozdělovat do fondů pouze v případě, že byla uhrazena ztráta z minulých období, a pokud se tak stalo, přihlíží škola při rozdělování zisku po zdanění do fondů ke svým specifickým potřebám.
24
5 Dlouhodobý majetek
K zabezpečení realizace studijní činnosti je nutné, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro výuku. Technické zázemí pro pedagogy, zaměstnance a studenty škola zabezpečuje pomocí dlouhodobého majetku.
Dlouhodobý majetek se dělí do dvou skupin, které se od sebe liší způsobem financování – z investičních a neinvestičních finančních prostředků. Z investičních prostředků je financován dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, zatímco z neinvestičních prostředků je financován drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek.
Dlouhodobý hmotný majetek má dobu použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění převyšuje částku 40 000,- Kč. Je financován z fondu rozvoje investičního majetku, ze systémové dotace, z rozvojových programů, z darů nebo z evropských projektů.
Dlouhodobý nehmotný majetek má dobu použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění převyšuje částku 60 000,- Kč. Je financován z fondu rozvoje investičního majetku, z Fondu rozvoje vysokých škol a z rozvojových programů.
Drobný dlouhodobý majetek má dobu použitelnosti menší než jeden rok. Hmotný majetek má hodnotu od 3 000,- Kč do 40 000,- Kč. Nehmotný majetek má hodnotu 7 000,- Kč až 60 000,- Kč. Spodní hranice intervalů si škola může snížit. Tento majetek je financován z provozní dotace, z rozvojových programů nebo z darů.
5.1 Pořizování dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek se pořizuje koupí, vytvořením vlastní činností, nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti, bezúplatným nabytím nebo převodem podle právních předpisů. Dlouhodobým majetkem se stává i technické zhodnocení na dlouhodobém majetku zaúčtované do nákladů nebo do zásob.
Účtování pořízení dlouhodobého majetku probíhá ve dvou fázích – účtování při pořizování a při zařazení do užívání. Do doby uvedení do užívání se majetek účtuje na příslušných účtech účtové skupiny 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek včetně výdajů spojených s jeho pořízením. Konkrétně se v této skupině účtuje nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek na vrub účtu 041, nedokončený dlouhodobý hmotný majetek na vrub účtu 042 a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek na vrub účtu 043. Dlouhodobý hmotný a
25
nehmotný majetek nabytý bezúplatně se vyúčtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 9, koupený majetek ve prospěch účtu 321 – Dodavatelé, majetek vytvořený vlastní činností ve prospěch účtů účtové skupiny 62 – Aktivace.
Majetek, při jehož pořizování nevznikají vedlejší výdaje, je možno účtovat přímo na příslušné účty účtové skupiny 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný.
Příklad účtování – pořízení DHM koupí
221-Pokladna 321-Dodavatelé
042-Nedokončený
DHM 02x-DHM
2. 1. 3.
1. Pořízení DHM na fakturu 2. Úhrada dodavatelské faktury 3. Zařazení majetku do užívání
901-Fond dl.
majetku 911-FRIM
4.
4. Převod zdrojů k profinancovanému DHM
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se při pořízení účtuje na vrub účtu 018 – Drobný dlouhodobý nehmotný majetek a ve prospěch účtu 078 – Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku. Pořizovací cena tohoto majetku se hradí jako provozní výdaj a účtuje se na vrub účtu 518 – Ostatní služby – DDNM. Drobný dlouhodobý hmotný majetek se účtuje na vrub účtu 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek a ve prospěch účtu 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku.
Pořizovací cena tohoto majetku se hradí jako provozní výdaj a účtuje se na vrub účtu 501 – Spotřebovaný materiál – DDHM.
26
Příklad účtování – pořízení drobného DHM koupí
221-Účty v bankách 321-Dodavatelé
501-Spotřebovaný materiál-DDHM
2. 1.
1. Nákup drobného dlouhodobého majetku na fakturu 2. Úhrada dodavatelské faktury
088-Oprávky k DDHM 028-DDHM
3.
3. Zařazení majetku
5.2 Odpisování dlouhodobého majetku
Odpisy představují tvorbu zdrojů na pořízení nového dlouhodobého majetku a obnovu stávajícího dlouhodobého majetku, která se projeví ve fondu rozvoje investičního majetku.
Odpisování dlouhodobého majetku na veřejné vysoké škole probíhá podle účetního odpisového plánu, který určuje způsob stanovení výše účetních odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pořízeného do vlastnictví školy. V tomto plánu si škola sama určuje postupy odpisování. Sazby účetních odpisů si stanovuje z hlediska času, předpokládané doby použitelnosti nebo též ve vztahu k výkonům.
Příklad – Odpisový plán Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 1. Dlouhodobý hmotný majetek
Druh majetku Počet let
odpisování
Procento ročního odpisu (v %) Neodpisovaný majetek (pozemky, umělecká díla) 0 0
Výpočetní technika (PC atd.) 3 33,33
Dopravní prostředky 4 25,00
AV technika (datavideoprojektory, fotoaparáty, atd.) 4 25,00
Přístroje pro telefonii 4 25,00
Laboratorní přístroje 4 25,00
27
Inventář (nábytek dřevěný nebo kovový) 4 25,00
Technika – stroje 6 16.66
Zařízení kuchyně 8 12,50
Stavba – funkční 12 8,33
Stavba – optický kabel 15 6,66
Stavba – strukturovaná kabeláž 15 6,66
Stavba – rekreační, dočasná, parking 30 3,33
Budova – panelová nebo nabytá před rokem 1990 30 3,33
Budova – nabytá po roce 1990 40 2,50
Budova - novostavba 80 1,25
2. Dlouhodobý nehmotný majetek
Druh majetku Počet let
odpisování
Procento ročního odpisu (v %)
SW 4 25,00
Ocenitelná práva 4 25,00
Zůstatková cena se zjišťuje pomocí oprávek vytvářených v souladu s účetními odpisy.
Účetní odpisy se účtují ve prospěch účtů účtových skupin 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a na vrub účtu 551 – Odpisy dlouhodobého majetku.
Příklad účtování – odpisování DHM a DNM
O8x-Oprávky k DHM
551-Odpisy dl.majetku
07x-Oprávky k DNM
551-Odpisy dl.majetku
1. 2.
1. Odpis dlouhodobého hmotného majetku 2. Odpis dlouhodobého nehmotného majetku
28
911-FRIM 901-Fond
dl.majetku
3.
3. Tvorba Fondu rozvoje investičního majetku ve výši odpisů DHM a DNM
5.3 Vyřazení dlouhodobého majetku
Veřejná vysoká škola vyřazuje majetek, který je pro ni neupotřebitelný nebo přebytečný, po schválení likvidační komise, která se vyřazením zabývá na návrh příslušného pracoviště, které s daným majetkem nakládá. Vyřazení se řídí oběhem účetních dokladů a vnitřní směrnicí školy o správě majetku.
Existuje několik způsobů vyřazení dlouhodobého majetku, mezi které patří prodej, likvidace, bezúplatný převod (darování), převod na základě právních předpisů, manko a škoda.
Zůstatková cena odpisovaného dlouhodobého majetku a pořizovací cena neodpisovaného dlouhodobého majetku se účtuje podle způsobu vyřazení na vrub účtu:
552 – Zůstatková cena prodaného a vyřazeného DNM a DHM v případě likvidace nebo prodeje,
546 – Dary – darovaný dlouhodobý majetek v případě darování majetku, 548 – Manka a škody na DHM v případě manka nebo škody,
901 – Vlastní jmění – fond dlouhodobého majetku při vyřazení neodpisovaného dlouhodobého majetku v pořizovací ceně.
6 Audit
Veřejná vysoká škola jako součást veřejné soustavy hospodaří s veřejnými prostředky, a tudíž je nutné, aby toto hospodaření bylo kontrolováno.
Finanční kontrolu veřejné vysoké školy upravuje zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Lze ji rozdělit na 3 druhy:
1. kontrola vykonávaná kontrolními orgány – externí audit, 2. kontrola podle mezinárodních smluv,
29
3. vnitřní kontrola v orgánech veřejné správy – interní audit.
Mezi hlavní cíle finanční kontroly patří:
dodržování právních předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky, zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům,
včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky,
hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
Tyto cíle se dají zajistit pomocí různých metod, mezi které patří zjištění skutečného stavu hospodaření, sledování správnosti postupů, šetření a ověřování skutečností, kontrolní výpočty a analýza údajů.
6.1 Interní audit
Interní audit na veřejné vysoké škole zajišťuje interní auditor nebo skupina auditorů, kteří jsou zaměstnanci školy a pro zajištění jejich nezávislosti jsou přímo podřízeni vedoucímu orgánu veřejné vysoké školy, kterým je rektor. Ten musí taky vymezit postavení a působnost ostatních orgánů a zaměstnanců školy tak, aby zajistil fungování interního auditu. Zejména se jedná o určení způsobu nakládání s veřejnými prostředky, opatření k jejich ochraně a jejich účelné využívání. Dále pak stanoví způsob schvalování, provádění a kontroly operací spojených s výběrovým řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, plateb a vymáhání pohledávek. Rovněž musí zajistit, aby byl proveden záznam o všech operacích a kontrolách.
Řídící kontrola uvnitř školy se provádí ve třech fázích: předběžná, průběžná a následná. Předběžná kontrola se týká plánovaných a připravovaných operací. Průběžná a následná kontrola zjišťuje, jestli je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně, efektivně, účelně a v souladu s právními předpisy.
Ve spojitosti s těmito kontrolami provádí interní auditor nezávislé a objektivní přezkoumání a vyhodnocení operací a vnitřního kontrolního systému. Ověřuje zda jsou dodržovány právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy. Identifikuje rizika vztahující se k činnosti školy a navrhuje opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění. Na základě svých zjištění předává doporučení rektorovi ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě
30
zjištěných nedostatků. Kromě auditorské činnosti poskytuje interní auditor i konzultační a poradenskou činnost zaměstnancům školy a samovzdělává se.
Interní audit zahrnuje zejména 3 typy auditů: finanční audit, audit systému a audit výkonu. Finanční audit ověřuje, zda údaje vykázané v účetních výkazech věrně zobrazují skutečnost. Audit systému hodnotí a prověřuje systém zajištění příjmů, vymáhání pohledávek, financování a zajišťování správy veřejných prostředků. Audit výkonu zkoumá hospodárnost, efektivnost a účelnost operací a přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.
Při vykonávání konkrétních auditů se uplatňují všechny tři typy. Na příklad při auditu projektů z Fondu rozvoje vysokých škol nebo z rozvojových programů se finančním auditem rozumí kontrola shody účetní sestavy s podmínkami programů, jestli nejsou překročeny omezené položky, apod. V případě projektů může také nastat situace, kdy ze zdrojů na daný projekt je v polovině roku čerpáno 0 Kč, i když projekty už běží. To znamená, že se čerpají peníze ze špatného zdroje a musí se všechny případy s tímto spojené přeúčtovat. Tento problém musí odhalit audit systému. A nakonec efektivitu projektu zajišťuje audit výkonu, se kterým nastávají problémy zvláště na uměleckých školách, jejichž projekty jsou založeny spíše na prestiži a tudíž většinou efektivní nejsou.
Auditoři takových škol s tímto faktem musí počítat.
Auditor pracuje na základě ročního plánu auditu, který se sestavuje v souladu se střednědobým plánem priorit. Roční plán upřesňuje rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Plány zpracovává útvar vnitřního auditu a vedoucí tohoto útvaru je projednává s rektorem, který je musí schválit. Plán auditu vychází z analýzy rizik, přičemž ročně se provádí okolo pěti interních auditů a každý z těchto auditů zahrnuje několik rizik, které spolu jistým způsobem souvisí (např. čerpání kapitálových výdajů, uzavírání a realizace smluvních vztahů, apod.). Ve zvláštních případech může rektor operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo schválený roční plán.
Útvar interního auditu předává výsledky auditu rektorovi a ty jsou následně uváděny v roční zprávě, která hodnotí kvalitu vnitřního kontrolního systému, analyzuje výskyt závažných nedostatků a předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení a kontroly. Na základě těchto doporučení přijímá rektor odpovídající opatření.
Na českých veřejných vysokých školách jsou interní auditoři relativně novou profesí, kterou zastávají většinou ekonomové nebo právníci. Intenzivně pracují poslední
31
dva roky. Interní auditoři, na rozdíl od externích auditorů, nemají stanovené požadované vzdělání. Do budoucna se počítá s jejich certifikací.
6.2 Externí audit
Externí audit ve veřejné správě a tudíž i na veřejné vysoké škole řídí a koordinuje Ministerstvo financí, které zajišťuje kontrolu hospodaření jak svého tak i organizací ve své působnosti. Současně prověřuje přiměřenost a účinnost tohoto systému a pravidelně, nejméně však jednou ročně, jeho hodnocení.
I v rámci tohoto auditu se provádí kontrola předběžná, průběžná a následná.
Předběžná kontrola zjišťuje, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy. Průběžná kontrola prověřuje dodržování stanovených podmínek a postupů, přizpůsobování operací nově vzniklým rizikům a včasnou evidenci uskutečňovaných operací. Následná kontrola zkoumá, zda údaje o hospodaření věrně zobrazují zdroje a odpovídají skutečnosti, zda jsou operace v souladu s právními předpisy a zda jsou jejich opatření k odstranění nebo zmírnění rizik kontrolovanými osobami plněna.
Externí audit se provádí méně často než interní, obvykle dvakrát až třikrát ročně.
Provádí jen audit finanční, kontroluje doklady, je přítomen při inventuře a ověřuje účetní závěrku.
7 Informační systémy pro podporu ekonomiky na českých veřejných vysokých školách
České veřejné vysoké školy nepoužívají jednotný informační systém pro podporu ekonomiky. V současné době je těchto systému využíváno pět – iFIS, Magion, SAP, VEMA a EkonFiS. Každá vysoká škola si tento systém vybrala sama podle vlastních potřeb a požadavků.
Nejčastěji používaným systémem je iFIS od společnosti BBM s.r.o. Písek, který je využíván devíti veřejnými vysokými školami, druhý v pořadí je potom Magion využívaný sedmi školami.
Dříve byl nejrozšířenějším systémem IS Ekon FiS od společnosti PragoData, ovšem tento systém začal postupem času zastarávat a nestačil na stále se stupňující obtížnost požadavků na ekonomický systém školy. Zejména bylo třeba začít řešit problémy vzniklé
