LOUPEŽNÍCI
Friedrich Schiller
1782
Kryštof Linhart
UKÁZKA
• Dějství V, výstup 2
• Loupežník Moor:
•
Byl jsem blázen, který se domníval, že svět učiní krásnějším ohavnostmi a že zákon udrží tím, že je ruší. Říkal jsem tomu pomsta a právo – Osoboval jsem si, věčná Prozřetelnosti, právo vybrušovat zuby tvého meče a napravovat tvou nespravedlnost – ale – ó prázdné dětinství – teď tu stojím na konci strašlivého života. (…). Ale přece mi ještě něco zbylo, čím mohu zase usmířit uražené zákony, čím uzdravím pohaněný řád. Požaduje oběti – oběti, které celému lidstvu dokáže jeho neporušitelná majestát – tou obětí jsem já sám. Já sám za něj musím dát
život. (…). Vzpomínám si na chuďasa, s kterým jsem cestou mluvil; je to nádeník a
má jedenáct dětí. – Vypsali tisíc dukátů tomu, kdo prý vydá velkého loupežníka
Moora soudu živého. – Tomu člověku mohu pomoci. (Odchází.)
DĚJ
• Mladý hrdina Karl Moor, tráví čas studiem v Lipsku, vlastní rozmarnost a lehkomyslnost jej však dostanou do finančních obtíží. S prosbou o odpuštění se Karl obrací na otce.
Jeho mladší závistivý bratr Franz, který Karla nenávidí, se rozhodne situace zneužít. Ve snaze stát se zámeckým pánem a získat Karlovu snoubenku Amálii přečte Franz
namísto Karlova dopisu s omluvou otci podvrženou zprávu, kde Karla …………. Na
Franzovo naléhání otec Karla vyžene a vydědí. Karl založí loupežnickou bandu a stane se jejím vůdcem. Se svými druhy se pak vrátí do vlasti, protože se chce znovu pokusit o usmíření s otcem. Otce však nalézá uvězněného ve věži, kam jej zavřel po převzetí moci Franz. Když se otec dozvídá, že se Karl stal loupežníkem, umírá žalem. Franz dostane před loupežníky strach a oběsí se. Loupežníci nakonec celý zámek podpálí. Amalia Karla stále miluje, protože je však coby loupežník vázán přísahou, nemůže se Karl ke své snoubence vrátit. Amália, která nechce bez Karla žít, proto požaduje, aby ji zabil.
A Karel ji poslechne. Neboť rozpozná, co vše svým chováním způsobil, rozhodne se Karl vydat řádnému soudu. Potká chudého muže a řekne mu, aby ho odvedl na policii. Muž splní jeho přání a dostane vypsanou odměnu. Karel je popraven.
TÉMA A MOTIV
• TÉMA:
• spor šlechtických bratrů Karla a Hanze Moorových
• MOTIV:
• láska, svoboda, nenávist, lidská důstojnost, odpuštění, oslava přírody
ČASOPROSTOR
• Chronologicky
• DOBA DĚJE:
• v polovině 18. století
• MÍSTO DĚJE:
• Německé Porýní a Čechy
KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA
• divadelní hra
• 5 dějství s 15 scénami.
LITERÁRNÍ DRUH A ŽÁNR
• DRUH: próza
• ŽÁNR: dramatická tragédie
POSTAVY
• Maxmilián Moor – vládnoucí hrabě
• Karel Moor –nezná strach, prudký, vášnivý, spravedlivý a udatný mladý člověk, typ romantického hrdiny
• Franz Moor– Karlův mladší bratr, lstivý, falešný člověk, necitelný tyran, intrikuje proti vlastní rodině, touží po moci
• Amalie – Karlova milenka
VYPRAVĚCÍ ZPŮSOBY
• ich-forma
• er-forma (ne tak častá)
• monology
• dialogy
TYPY PROMLUV
• Přímá řeč
• nepřímá řeč
• Polopřímá řeč (myšlenky postav)
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A JEJICH FUNKCE VE VÝNATKU
• Převažuje spisovná čeština nad nespisovnou
• nadměrné užívání interpunkce (pomlčky, vykřičníky)-> zdůrazňování vypjaté atmosféry
• Používání archaismů (omšelý, luza, kury, veznat se) a dysfemismů
(mluva s loupežníky)
TROPY A FIGURY A JEJICH FUNKCE VE VÝNATKU
• tropy – text bez použití metafor
FRIEDRICH SCHILLER
(10. 11. 1759- 9. 5 1805)
•
německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik.
•
profesor na univerzitě v Jeně, kde vyučoval světové dějiny.
•
Jeden z představitelů německého preromantismu a klasicismu
•
Za hru Loupežník byl Schiller potrestán zákazem literární činnosti.
•
1802 povýšen do šlechtického stavu
•
Dlouhodobý přítel Goetha
•
Zemřel na akutní zápal plic, pohřben vedle Goetha
• DÍLA:
•
Oda na radost-zhudebnil Ludwig van Beethoven.
•
Bouře a vzdor
•
Panna Orleánská
OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT
• Německá literatura 2. poloviny 18. století
• PREROMANTISMUS:
• usilování o lidskou svobodu a důstojnost
• Zdůrazňuje cit a vášeň
• prosazuje nespoutanou tvůrčí svobodu pro umělce
• odmítá společenské konvence
• idealizace vzpoury silného jedince proti společenskému řádu
• DALŠÍ AUTOŘI:
• Johann Wolfgang von Goethe-král duchů
• George Gordon Byron-Childe Heroldova hruď
• Jane Austenová-pýcha a předsudek
