Hlavní práce6561_xmrad04.pdf, 3.1 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Katedra informačních technologií

Student : Daniel Mrázek

Vedoucí bakalářské práce : Ing. Libor Gála

Recenzent bakalářské práce : Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D

TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

P ř ístupnost a weby m ě stských č ástí Prahy

ROK : 2007

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.

V Praze dne 16.08.2007 ...

podpis

(3)

Abstrakt

Cílem této práce je aplikovat metody testování přístupnosti internetových stránek na weby městských částí Prahy. Pro dosažení tohoto cíle však nejprve charakterizuji základní rysy přístupnosti a skupiny uživatelů, pro které má přístupnost internetových stránek zásadní význam.

V další části se pak stručně věnuji historickému vývoji metodických pokynů pro tvorbu přístupného webu jak na globální, tak na české úrovni a vzhledem faktu, že jsem se zabýval weby městských částí v Praze, jež patří mezi orgány veřejné správy, jsem neopomenul ani vývoj legislativních podmínek a doporučených postupů daných legislativou České republiky.

Samotnému testu přístupnosti pak předchází řada omezení, jejichž cílem je snížení komplexnosti testu tak, aby vyhovoval rozsahu této práce i mým schopnostem a možnostem.

Dále stanovuji způsob provedení testu a závěrečných částech seznamuji čtenáře s dílčími a později i souhrnnými výsledky testu přístupnosti jednotlivých webů proti vybraným bodům metodiky „Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu“.

(4)

Abstract

Main objective of this thesis is to apply methods of web accessibility tests to web pages of city districts of Prague. To achieve this objective I firstly describe main attributes of web accessibility and groups of users for whom is accessibility vital. Next part of this thesis briefly presents historical development of web accessibility and methodics for its development and testing in the world and particularly in the Czech Republic. This part also describes Czech lawful orders and recommendations for web pages of public authorities including web pages of Prague city districts.

Complex accessibility test of all webs of all Prague city districts goes far beyond limits of this thesis and also my capabilities. Therefore, I was forced to make significant restrictions in numbers of tested districts and tested checkpoints of selected methodics. Next part describes means used to examine particular web pages. After it I present particular and finally summary results of the accessibility test against selected checkpoints of Czech methodics “Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu” (accessible web creation guidelines).

(5)

Obsah

Obsah ... 5

1. Úvod ... 6

2. Přístupnost a její význam... 7

2.1. Přístupné internetové stránky ... 8

2.2. Uživatelé internetu a přístupnost ... 9

2.2.1. Zdravotní dispozice ... 9

2.2.2. Zkušenosti s internetem ... 9

2.2.3. Schopnost porozumět psanému textu ... 10

2.2.4. Technické dispozice ... 10

3. Metodiky pro tvorbu přístupného webu a legislativní úprava v ČR... 11

4. Weby městských částí a test jejich přístupnosti ... 14

4.1. Přístup k testování ... 14

4.1.1. Omezení předmětů testování ... 14

4.1.2. Omezení rozsahu testů... 15

4.1.3. Postup testování... 16

4.2. Dílčí výsledky testování ... 20

4.2.1. Městská část Praha 1 ... 20

4.3. Závěry z testování... 43

5. Závěr... 44

Seznam použité literatury ... 45

Terminologický slovník... 47

Příloha A – Kontrolní tabulky testu přístupnosti... 48

(6)

1. Úvod

Vztah majoritní společnosti k lidem různě handicapovaným v historii procházel mnoha vývojovými stádii v závislosti nejen na její vyspělosti, ale i na státním zřízení. Byly zde společnosti, kde děti vykazující nějakou známku „nedokonalosti“ byly bez milosti zabíjeny, jako třeba ve starověké Spartě, období, kdy znevýhodněným lidem pomáhali tajně hrstky jednotlivců, kteří byli opovrhováni zbytkem společnosti. Existovala také státní zřízení, která osoby s handicapem odsouvala na okraj společnosti do specializovaných zařízení, kde jim byl umožněn život s „odbornou“ pomocí, nutno podotknout, že se tento trend stále nestal minulostí, v lepším případě se stal minulosti nepříliš vzdálenou. Současná moderní společnost se, zatím zejména ve vyspělých zemích světa, snaží naopak handicapované osoby, co nejvíce začlenit do běžného života.¹

Vzhledem k velmi rychlému vývoji informačních a komunikačních technologií a s tím i internetu není spodivem, že trend zpřístupňování dorazil i do této oblasti. Téma přístupných internetových stránek zcela logicky také nabývá na významu, české země nevyjímaje.

Cílem mé práce tedy je aplikovat metody testování přístupnosti internetových stránek na weby městských částí Prahy.

Abych tohoto cíle dosáhl, budu stručně na základě rešerše literatury charakterizovat podstatné rysy přístupnosti. Vzhledem k faktu, že se budu zabývat přístupností webů, které jsou provozovány samosprávou, stručně charakterizuji zákonné podmínky v této oblasti a zároveň i doporučené postupy, které jsou dány českou legislativou.

Získané poznatky budu aplikovat formou vybraného souboru testů na již zmíněné weby.

Samotné testy byly provedeny v období od 3.7.2007 do 9.7.2007.

1 Podrobněji viz kapitola 2 „Periodizace přístupů společnosti k handicapovaným během historie“ z VALOVÁ, Michaela, Speciální pedagogika v meziválečném období. K obrazu speciální pedagogiky v časopise Úchylná mládež v letech 1925-1938, Brno 2006.dostupné z www: http://is.muni.cz/th/64331/ff_m/Diplomova_prace.txt.

(7)

2. P ř ístupnost a její význam

Za synonymum ke slovu přístupnost lze považovat slovo bezbariérovost, které je hojně využíváno zejména v souvislosti s budovami a dopravními prostředky. Obecně lze říci, že něco považujeme za přístupné (bezbariérové), pokud to neklade svým uživatelům bez rozdílu zbytečný odpor, respektive žádné zásadní a nepřekonatelné překážky pro používání. To například znamená, že bezbariérová budova, je taková budova, do níž může volně a samostatně vstoupit a následně se pohybovat i člověk upoutaný k invalidnímu vozíku ve stejném rozsahu jako člověk bez jakéhokoliv handicapu.

Přístupnost (bezbariérovost) má pro současnou moderní společnost značný význam a doba, kdy handicapovaní občané byly odsouváni na okraj společnosti je do značné míry již minulostí. Současným trendem je umožnit takto znevýhodněným osobám začlenění se do běžného života. Pro toto tvrzení lze nalézt množství důkazů. Jedním může být snaha integrovat děti s různými druhy postižení do běžných škol. Různé finanční podpory a daňové úlevy pro společnosti zaměstnávající handicapované, mají také svůj význam, i když takovéto postupy lze mnohdy považovat svým způsobem za jejich dehonestaci, neboť mohou být považováni za pouhou výhodnou účetní položku. Stavba nových budov s bezbariérovým přístupem je běžnou praxí. Nelze také opomenout přizpůsobování systémů veřejné dopravy potřebám handicapovaných, do této kategorie patří mj. nákupy tzv. nízkopodlažních vozidel umožňujících cestování i osobám s invalidním vozíkem, stavby výtahů ve stanicích metra a železničních nádražích, budování systémů doplňkových akustických signálů pro nevidomé, jak ve stanicích, tak v jednotlivých vozidlech. Dalším důkazem tohoto trendu je nespočetné množství neziskových organizací a občanských sdružení, která pomáhají občanům s různými druhy handicapů získat jejich rovnoprávné místo ve společnosti, upozorňují na problémy, kterým handicapovaní čelí, a jak by jim bylo možné předejít.

Takováto opatření mohou být kritizována pro svou finanční náročnost a mohou být považována za neefektivní vynakládání prostředků vzhledem k počtům handicapovaných lidí, kterým přinášejí významné zkvalitnění života, nicméně je důležité poznamenat, že přinášejí mnoho výhod i ostatním občanům bez trvalého handicapu. Jako příklad může posloužit člověk se zlomeninou například stehenní kosti, kterým jede za svým lékařem na kontrolu. Při neexistenci bezbariérových přístupů do budovy lékařské kliniky a prostředků veřejné dopravy by byl nucen překonat značné množství překážek ve formě schodů, jejichž zdolávání mu při pohybu o berlích působí značné problémy.

(8)

2.1. P ř ístupné internetové stránky

V předchozí části byl představen problém přístupnosti (bezbariérovosti) obecně, aniž bych se věnoval problému přístupných internetových stránek, kterým se bude zbývat tato část.

Samotný pojem přístupné internetové stránky je tedy pojmem zabývajícím se dílčí části obecné problematiky přístupnosti a jsou to tedy takové stránky, které svému uživateli při jejich používání nekladou odpor, který by jejich využití znesnadňoval nebo mu dokonce zabraňoval. David Špinar² například přístupné internetové stránky definuje jako stránky, které jsou použitelné pro každého uživatele internetu, a to nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech.³ Jinde se zase můžeme dočíst, že v případě přístupných internetových stránek jde o internetové stránky vytvářené nebo přizpůsobené lidem s handicapem, který může být chápán v mnoha souvislostech.⁴ Špinarova definice však lépe vystihuje podstatu přístupnosti na internetu, která by neměla být chápána jako něco zvlášť vytvořeného pro malou specifickou skupinu uživatelů internetu, ale jako filosofii, při jejímž dodržení není vyloučen z užívání internetových stránek nikdo, kdo si je využít přeje. Což je přesně v souladu se slovy Tima Bernese-Lea⁵, který prohlásil, že síla webu je v jeho universalitě a přístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho základní prvek.⁶

Špinar také uvádí, že přístupnost vychází ze samotných základů webu, nejde o žádnou nadstavbu a za to, že dnes mají bezbariérovost a web k sobě tak daleko, mohou jen a pouze tvůrci www stránek, kteří odvádějí špatně svou práci.⁷ Tato slova jen dokreslují fakt, že za mnoho bariér v přístupnosti internetových stránek mohou různá „vylepšení“, která jsou dosti vzdálená původních zásad, na kterých byl původně internet a stránky postaven. Nutno poznamenat, že trend vyžívání prvků odporujících specifikaci HTML a tím i tvorby zbytečných bariér v přístupnosti se postupně uchyluje do ústraní a jeho nástupce ve formě internetových stránek využívajících kaskádových stylů pro definování vzhledu je již hojně vyžívaným způsobem jejich tvorby.

2 David Špinar (1977), propagátor přístupného webu, autor knihy „Tvoříme přístupné webové stránky“ a člen odborné pracovní skupiny na Ministerstvu informatiky, jejímž výstupem byla „Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu“.

3 ŠPINAR, David, Tvoříme přístupné webové stránky, Brno 2004, s. 12.

4 HAUSER, Mariance, HAUSER, Tobiáš, WENZ, Christian, HTML a CSS: Velká kniha řešení, překlad David Čepička, Brno 2006, s. 727.

5 Tim Bernes-Lee (1955), tvůrce technologie www, ředitel W3C konsorcia.

(9)

2.2. Uživatelé internetu a p ř ístupnost

Je nutné poznamenat, že lidská společnost se sestává z rozmanitého množství jedinců, kteří mají své specifické potřeby a schopnosti. Za pojmem přístupné internetové stránky se skrývá snaha umožnit všem těmto jedincům využívání internetu bez bariér a zásadních problémů. Je pravdou, že v rámci populace je množství osob, kterým je nutno věnovat větší pozornost, neboť jejich znevýhodnění je nejen z hlediska využívání internetu větší než u většiny ostatních. Toto znevýhodnění nemusí být chápáno pouze jako nějaký druh fyzického handicapu, ale může být i rázu technologického, proto je důležité upozornit, že uživatelé v našem případě internetových stránek mohou mít specifické potřeby z mnoha důvodů. Prvním a z pohledu přístupnosti pravděpodobně nejdiskutovanějším důvodem znevýhodnění při využívání internetových stránek jsou zdravotní dispozice, zejména pak problémy se zrakem. Dalším důvodem specifických potřeb je různá míra zkušeností s internetem, jazyková vybavenost a schopnost porozumění textu a v neposlední řadě dispozice technického rázu spočívající v hardwarovém a softwarovém vybavení jednotlivých uživatelů. Nakonec je nutné zmínit, že množství z těchto specifických dispozic může být dočasného rázu, jako příklad mohou sloužit různá zranění v případě dispozic zdravotního charakteru. Například i zlomenina ruky může vést k nemožnosti využívání počítačové myši.

2.2.1. Zdravotní dispozice

Existuje celá řada handicapů zdravotního charakteru, které mohou ovlivňovat a ovlivňují schopnost využívat internetové stránky. Vzhledem k charakteru internetu, který jsou ze své podstaty hlavně mediem vizuálním, se na první pohled jeví jako jedna ze základních překážek handicap ve formě různých zrakových vad od uživatelů s dočasně zhoršenou schopností vidět, přes uživatele se sníženým barvocitem a uživatele s vadou zraku, až po nevidomé či jinak těžce zrakově postižené.⁸ Nicméně nelze opomenout i další druhy zdravotních handicapů, které v lepším případě znamenají obtížnější možnost vyžití internetu. Je třeba zmínit uživatele s vadami sluchu⁹, s některými formami tělesného¹⁰ a mentálního postižení¹¹.

2.2.2. Zkušenosti s internetem

Je zřejmé, že každý uživatel internetu má své a do jisté míry jedinečné zkušenosti s jeho využíváním. Existuje množství lidí, kteří internet a internetové stránky využívají každý den při své práci, a naopak je velká skupina těch, co internet využívají jen zřídka s nepříliš velkou

8 Podrobněji viz ŠPINAR, David, Tvoříme přístupné webové stránky, Brno 2004, s. 30 – 39.

9 Podrobněji viz tamtéž, s. 40 – 41.

10 Podrobněji viz tamtéž, s. 41 – 42.

11 Tj. zejména poruchy učení soustředění. Podrobněji viz tamtéž, s. 43 – 45.

(10)

oblibou až po vyčerpání všech jiných možností. Zkušený uživatel má zažité jisté postupy a mechanizmy, které méně zkušeným chybí, a s tímto faktem je vhodné vždy počítat.

2.2.3. Schopnost porozumět psanému textu

Lidé obecně nemají stejnou slovní zásobu a pro každého existuje celá řada slov, která nepřesně chápe nebo jim dokonce nerozumí. Šíře slovní zásoby jedince závisí na mnoha faktorech jako je prostředí, kterého pochází a ve kterém se pohybuje¹², vzdělání a v neposlední řadě i to, zda je text, jímž se právě zabývá, v jeho rodné řeči.¹³ Tento fakt vede k tomu, že v případě používání složitých slovních konstrukcí a výrazů příslušnících slangovému slovníku známému jen hlubokým znalcům daného tématu, může být uživatel webové prezentace zmaten a dokonce nemusí pochopit, co je jejím obsahem.

2.2.4. Technické dispozice

Pomineme-li uživatele se zdravotním postižením, u nichž je využívání specifických zařízení nutností, existuje celá řada uživatelů, kteří netrpí žádným zdravotním postižením majícím vliv na používání internetu a zároveň nevyužívají při práci s ním standardních prostředků.

Z hlediska hardwarových dispozic lze do této skupiny zařadit uživatele používající při práci s webem jiná zařízení než klasický počítač. Jako příklad lze uvést různé kapesní počítače, případně mobilní telefony s možností prohlížet internetové stránky.

Dále existuje i celá řada uživatelů vyžívajících specifických softwarových nástrojů, počínaje různými operačními systémy, které se mohou značně lišit.¹⁴ Totéž platí i o internetových prohlížečích, kde lze nalézt i prohlížeče, které pracují pouze v textovém režimu.¹⁵

Specifickou skupinou v této oblasti jsou i roboti vyhledávačů¹⁶, i když nejsou lidmi z masa a kostí, jejich možnosti procházení webových stránek jsou do značné míry shodné se schopnostmi osob nevidomých a při své práci mohou využívat pouze textový obsah, případně obsah textových alternativ ke grafickým prvkům stránek.¹⁷

12 Do této kategorie patří i různá nářečí, profesialismy, slagismy. Podrobněji viz např. Slangy a obecná čeština.dostupné z www: http://slangy.cz/slangy/.

13 Obecně platí, každý člověk má různou slovní zásobu a tento rozdíl je o to výraznější pokud srovnáme slovní zásobu osob, pro něž je daný jazyk jazykem mateřským, s těmi, pro které je cizím jazykem.

14 Např. Operační systémy typu Unix a MS Windows.

15 Např. prohlížeč Lynx.

16 Roboti (pavouci) vyhledávacích portálů (např. Google - www.google.com) jsou aplikace, které procházejí i sítě odkazů internetové stránky, shromažďují informace o jejich obsahu a tak umožňují uživatelům daného portálu najít to, co právě potřebují. Podrobněji viz HAUSER, Mariance, HAUSER, Tobiáš, WENZ, Christian, HTML a CSS: Velká kniha řešení, překlad David Čepička, Brno 2006, s. 710 nebo ŠPINAR, David, Tvoříme přístupné webové stránky, Brno 2004, s. 17-19.

17 Potřeby robotů vyhledávačů viz ŠPINAR, David, Tvoříme přístupné webové stránky, Brno 2004, s. 17.

(11)

3. Metodiky pro tvorbu p ř ístupného webu a legislativní úprava v Č R

Historie vzniku metodických návodů pro tvorbu webových stránek se datuje ke konci minulého století. Místem vzniku prvních z nich jsou Spojené státy americké, kde se díky rozvoji internetu v průběhu devadesátých let objevila celá řada žalob proti poskytovatelům obsahových služeb na internetu, jejich původcem byli handicapovaní obyvatelé, kteří se cítili být diskriminováni.

První metodikou, která vznikla ve Spojených státech amerických v roce 1999, byla pravidla

„Web Content Accessibility Guidelines 1.0 (WCAG 1.0)“¹⁸, která byla vytvořena speciální skupinou WAI¹⁹, jež je součástí W3C konsorcia²⁰. Na konci roku 2000 byla následována další metodikou, která je všeobecně známa jako „Section 508“ a vznikla jako reakce na dodatek zákona „Rehabilitation Act“.²¹ V současnosti je těsně před dokončením WCAG 2.0²², která by měla odstranit některé problémy WCAG verze 1.0.

V České republice vznikl v roce 2000 metodický návod „Blind Friendly Web“, za nímž stojí Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).²³ V roce 2002 vznikl Manifest Dogma W4²⁴. Dále Ministerstvo informatiky ČR²⁵ vydalo v roce 2004 „Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu“²⁶, jež mají být vodítkem pro tvorbu přístupných internetových stránek zejména v rámci veřejné správy.

18 Viz W3C, Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 1.0 Documents.dostupné z www:

http://www.w3.org/WAI/intro/wcag10docs.php, případněčesky ŠPINAR, David, Tvoříme přístupné webové stránky, Brno 2004, s. 47 – 50 a s. 315 – 329.

19 WAI - Web accessibility initiative – skupina jejímž cílem je zvýšení přístupnosti webu pro uživatele využívající nejen standardní prohlížeče, tedy uživatele nějak handicapované.

20 World Wide Web Consortium (W3C) je mezinárodní sdružení, jehož členové společně s veřejností vyvíjejí webové standardy pro World Wide Web. Domovskou webovou stránkou je www.w3c.org.

21 Podrobněji viz pravidla Section 508 §1194.22.dostupné z www:

http://www.section508.gov/index.cfm?FuseAction=Content&ID=12, případněčesky ŠPINAR, David, Tvoříme přístupné webové stránky, Brno 2004, s. 50 – 53.

22 Viz W3C, Web Content Accessibility Guidelines 2.0.ed. by Ben Caldwell, Michael Cooper, Loretta Guarino Reid, Gregg Vanderheiden, Wendy Chisholm, John Slatin, Jason White, 2007.dostupné s www:

http://www.w3.org/TR/WCAG20.

23 Poslední verze pravidel viz PAVLÍČEK, Radek, Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro uživatele s těžkým zrakovým postižením, 2005.dostupné s www: http://www.blindfriendly.cz/doc/bfw.php.

24 Podrobněji viz STANÍČEK, Petr, PROKOP, Marek, KOPTA, Martin KOUT, Pavel, Manifest Dogma W4, 2003.dostupné z www: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/.

25 Ministerstvo informatiky ČR bylo ke dni 1.6.2007 zrušeno.Většinu agend přebralo Ministerstvo vnitra ČR.

Podrobněji viz zákon 110/2007 Sb. o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů.dostupný např. z www:

http://www.epravo.cz/v01/index.php3?s1=Y&s2=6&s3=1&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&typ=predpisy&recid_zak

=16020.

26 Znění pravidel viz PAVLÍČEK, Radek, BUBENÍČKOVÁ, Hana, STANÍČEK, Petr, PROKOP, Marek, ŠPINAR, David, SHIMA, Fares, KARDOŠ, Daniel, BITTNEROVÁ, Markéta, Best Practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu, 2004.dostupné z www: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1588.

(12)

Tématika přístupnosti v oblasti české veřejné správy se objevila i v návrhu novely Zákona o informačních systémech veřejné správy²⁷. Návrh byl zpracován Ministerstvem informatiky ČR a následně v srpnu 2004 předán vládě ke schválení. V té době již existovala ministerstvem informatiky zveřejněná pravidla pro tvorbu přístupného webu²⁸, nicméně zatím jen ve formě nezávazného doporučení. V únoru 2005 pak novela vstoupila do prvního čtení²⁹ v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, která ji v říjnu téhož roku schválila a postoupila senátu, který však novelu vrátil poslanecké sněmovně k opětovnému projednání s několika pozměňovacími návrhy. Novela byla nakonec v březnu 2006 podepsána prezidentem republiky a následně 15.3.2006 vyhlášena pod číslem 81/2006 Sb.³⁰

V rámci této novely se přístupnosti věnuje jen malá část, alespoň co se rozsahu týče. Novela v bodě 38³¹ uvádí povinnost orgánů veřejné správy „postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením“. Dále stanovuje, že „formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis“. Podle další části zákona, tato ustanovení nabudou platnosti k 1.1.2008.

Zmiňovaný prováděcí předpis by měl být ve formě vyhlášky ministra, jejímž základem měla být „Best Practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu“. Avšak vzhledem ke zdlouhavému legislativnímu procesu při příjímání novely a k nezanedbatelnému vývoji v oblasti přístupnosti webových stránek Ministerstvo informatiky ČR vyhlásilo v květnu 2006 výzkumný projekt s názvem „Přístupnost webových stránek orgánů státní správy“³². Cílem projektu je porovnat česká „Best Practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu“, pravidla WCAG 1.0 a připravovaná pravidla WCAG verze 2.0.³³ Další součástí projektu je analýza podílu handicapovaných občanů v populaci a jejich vztahu k využívání internetu,³⁴ dále pak návrh nových aktualizovaných pravidel, jež by se měla stát součástí vyhlášky, jak již bylo výše řečeno. Nakonec by mělo následovat finanční zhodnocení aplikace vytvořených pravidel

27 Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ISVS).

28 Výše zmíněná Best Practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu.

29 Podrobnosti o schvalovacím procesu obecně viz Legislativní proces.dostupné z www:

http://vsp.blog.cz/0602/legislativni-proces.

30 Podrobnosti viz Sněmovní tisk 837: Novela z. o informačních systémech veřejné správy. Dostupné z www:

http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=837.

31 Budoucí §5 ods. 2 písm. f) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ISVS).

32 Zadávací dokumentace projektu MIČR: Přístupnost webových stránek orgánů státní správy.dostupné z www:

http://www.micr.cz/files/3520/Zad_vac__dokumentace_VAV-ZVZ-0606.pdf.

33 Stručný výsledek mj. představen na konferenci INSPO 2007 ve ŠPINAR, David, Nová metodika tvorby webových stránek pro státní správu.dostupné z www: http://inspo.interval.cz/2007/spinar.zip.

34 Stručný výsledek mj. představen na konferenci INSPO 2007 ve BUBENÍČKOVÁ, Hana, Co víme o

uživatelích internetu se zdravotním postižením?.dostupné z www: http://inspo.interval.cz/2007/bubenickova.zip.

(13)

v rámci veřejné správy. Některé dílčí výsledky byly již prezentovány, avšak celý projekt by měl být završen v říjnu letošního roku.³⁵

Zatím tedy platí, že z hlediska zákona neexistuje pro instituce veřejné správy, tedy i pro úřady městských částí v Praze, jakákoliv povinnost vést svoje internetové prezentace v přístupné formě a platí pouze „Best Practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu“ ve formě doporučení. Situace se má však změnit k 1.1.2008, kdy vstoupí v platnost zmíněný bod novely Zákona o ISVS a ním související vyhláška.

35 Alespoň tak předpokládá zadávací dokumentace projektu MIČR Přístupnost webových stránek orgánů státní správy.dostupné z www: http://www.micr.cz/files/3520/Zad_vac__dokumentace_VAV-ZVZ-0606.pdf

(14)

4. Weby m ě stských č ástí a test jejich p ř ístupnosti

4.1. P ř ístup k testování

Vzhledem k počtu pražských městských částí a rozsahu jejich webů není v této práci možné uvést kompletní test přístupnosti celých webových stránek všech městských části v Praze, jsem tedy nucen provést poměrně zásadní restrikci komplexnosti tohoto testu.

4.1.1. Omezení předmětů testování

V současné době je území hlavního města Prahy rozděleno na 57 městských částí³⁶, jež jsou spravovány zastupitelstvy městských částí v čele s radami a starosty, jejichž rozhodnutí provádějí úřady městských částí³⁷. Dále je území Prahy rozděleno do 22 vyšších celků tzv.

městských správních obvodů, které většinou sdružují několik městských částí. V každém z těchto obvodů je vždy jeden z úřadů městských částí pověřen výkonem státní správy nejen na svém území, ale i na území ostatních městských částí náležejících do obvodu stejného.³⁸

Obr. 1 - Správní členění Prahy na správní obvody a městské části³⁹

36 Zkráceně MČ.

37 Zkráceně ÚMČ.

38 Rozdělení na městské části a městské správní obvody stanovuje obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m.

Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů.

39 Obrázek převzat z webu pražského magistrátu ze Samosprávné rozdělení.dostupné z www:

http://magistrat.praha-mesto.cz/Zdroj.aspx?id=3104&typ=2&sh=1457831768.

(15)

Vzhledem k výše uvedenému faktu o počtu MČ mezi testované internetové stránky zařadím pouze ty, které jsou prezentací ÚMČ, jež mají rozšířenou působnost nad jinými městskými částmi, tj. mají ve své působnosti celý správní obvod. To tedy znamená analýzu 22 webů, což je stále dosti velké množství internetových stránek. Další omezení rozsahu testu se bude tedy týkat i webů samotných, kde k analýze vyberu pouze úvodní stránku, jež je tím prvním místem, kde se uživatel musí zorientovat pokud chce web dané městské části vůbec začít používat, a stránku skrývající se pod odkazem „úřední deska“, kde uživatel nalezne v elektronické podobě dokumenty, jež jsou vyvěšovány na úřední desce příslušného ÚMČ. Tyto stránky byly zvoleny jednak kvůli své důležitosti v rámci jednotlivých webů, ale také kvůli jejich srovnatelnosti mezi jednotlivými městskými částmi.

Samotné testy byly provedeny, jak již bylo řečeno v úvodu, v období od 3.7.2007 do 9.7.2007 a platí tedy, že současný stav jednotlivých webů nemusí plně odpovídat výsledkům prezentovaným v následujících částech textu.

4.1.2. Omezení rozsahu testů

Test přístupnosti bude proveden proti bodům metodiky „Best Practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu“, která je primárně určena jako nástroj pro testování přístupnosti webů v rámci veřejné správy a se stane, i když pravděpodobně v poměrně pozměněné podobě, základem pro připravovanou ministerskou vyhlášku⁴⁰. Avšak i při aplikaci této metodiky jsem přistoupil ke značným omezením. Metodika obsahuje 37 kontrolních bodů rozdělených do 6 tématických okruhů. Pro testování jsem vybral 6 kontrolních bodů, z nichž každý náleží do jiného tématického okruhu:

• 2. Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků. – Tento kontrolní bod vyjadřuje jednu ze základních myšlenek přístupnosti i internetu samotného a jeho nesplnění může vést až ke znepřístupnění daného webu.

• 10. Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu. – Nesplnění tohoto kontrolního bodu může ve svých důsledcích vést až ke zdravotním problémům v podobě epileptického záchvatu. Přílišný pohyb rovněž odpoutává uživatelovu pozornost od ostatního obsahu stránky.

• 15. Webová stránka i jednotlivé prvky textového obsahu uvádějí své hlavní sdělení na svém začátku. – Splnění tohoto bodu má velký význam pro uživatele pracující

40 Podrobněji viz kapitola 3.

(16)

s webem v linearizované podobě, kterým například nemožnost přeskočit navigační menu komplikuje a zpomaluje práci.

• 19. Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah. – Název webové stránky je to první, na co uživatel narazí,⁴¹ a proto je velmi důležité, aby byl výstižný a podával jasnou informaci o tom, na jaké stránce se nachází.

• 27. Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu. – Výstižné odkazy jsou důležité i pro uživatele bez jakéhokoliv handicapu a pro uživatele hlasových čteček, které často umí přečíst seznam všech odkazů na stránce, jsou o to důležitější.

• 33. V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu. – Tento bod má význam pro udržení čitelnosti stránek i po jejich uložení na místní disk.

Jednotlivé kontrolní body byly vybrány i s ohledem na nově připravovanou verzi metodiky, pro kterou byla avizována nadbytečnost některých bodů.⁴²

4.1.3. Postup testování

Výsledky dílčích testů jednotlivých webů budou zaznamenány v kontrolních tabulkách, kde bude uvedeno, zda stránky splňují dané kontrolní body.

Samotná kontrolní tabulka je rozdělena na dvě hlavní části podle webových stránek, kterým se v testu věnuji, tj. části „Úvodní stránka“ a „Úřední deska“. Každá část je pak rozdělena do tématických okruhů testované metodiky a jednotlivých kontrolních bodů, ke kterým lze vždy zvolit jednu z možností „Vyhovuje“, „Nevyhovuje“ nebo „Nevyskytuje se“. Dále je možné ke každému bodu doplnit vysvětlující poznámku.⁴³

41 Zejména pokud využívá hlasové čtečky.

42 Konkrétně kontrolní body 6, 8, 11, 17, 18, 24, 28. Podrobnosti viz prezentace z konference INSPO 2007 ŠPINAR, David, Nová metodika tvorby webových stránek pro státní správu, s. 8.dostupné z www:

http://inspo.interval.cz/2007/spinar.zip.

43 1) Vzorová kontrolní tabulka viz „Tab.1 – Test přístupnosti – Vzorová kontrolní tabulka, s. 17 tohoto textu.

2) Výsledky testů přístupnosti jednotlivých webů zaznamenané v kontrolních tabulkách viz „Příloha A – Kontrolní tabulky testu přístupnosti“ tohoto textu.

(17)

Úvodní stránka

Obsah webových stránek je dostupný a čitelný Vyhovuje Nevyhovuje Nevyskytuje se

Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez

kteréhokoli z těchto doplňků.

2

Práci s webovou stránkou řídí uživatel

Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.

10

Informace jsou srozumitelné a přehledné

Webová stránka i jednotlivé prvky textového obsahu uvádějí své hlavní

sdělení na svém začátku.

15

Ovládání webu je jasné a pochopitelné

Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah 19

Odkazy jsou zřetelné a návodné

Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.

27

Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu.

33

Úřední deska

Obsah webových stránek je dostupný a čitelný Vyhovuje Nevyhovuje Nevyskytuje se

Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez

kteréhokoli z těchto doplňků.

2

Práci s webovou stránkou řídí uživatel

Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.

10

Informace jsou srozumitelné a přehledné

Webová stránka i jednotlivé prvky textového obsahu uvádějí své hlavní

sdělení na svém začátku.

15

Ovládání webu je jasné a pochopitelné

Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah 19

Odkazy jsou zřetelné a návodné

Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.

27

Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu.

33

Tab. 1 - Test přístupnosti - Vzorová kontrolní tabulka

(18)

Pro test přístupnosti webových stránek v kontextu kontrolního bodu číslo 2 využiji rozšíření prohlížeče Mozilla/Firefox panel nástrojů „Web Developer Toolbar”⁴⁴, který umožňuje simulovat nefunkčnost (nemožnost využití) různých doplňků, kterých se tento bod týká.

Obr. 2 - Web Developer Toolbar

Druhým nástrojem pro ověření přístupnosti, resp. míry splnění vybraných bodů bude internetový prohlížeč Lynx⁴⁵ pracující pouze v textovém režimu.

Obr. 3 - Textový internetový prohlížeč Lynx

Následně vyhodnotím důsledek použití těchto nástrojů na obsah webových stránek a v kontrolní tabulce budou zaznamenány případné prohřešky proti tomuto kontrolnímu bodu.

Pokud se na některé z vybraných webových stránek bude vyskytovat prvek vyznačující se rychlým pohybem, bude experimentálně změřena frekvence změn a následně vyhodnoceno, zda je jeho pohyb proti zásadám bodu 10 pravidel přístupnosti. Případné prohřešky budou opět zaznamenány v tabulce.

Podmínky kontrolního bodu 15 jsou takové, že je nutné provést analýzu jednotlivých webových stránek z hlediska obsahového a v mnoha případech i analýzu zdrojového kódu.

Základní pomůckou bude kromě standardního prohlížeče i prohlížeč Lynx, při testu se

44 Podrobněji viz Web Developer.dostupný z www: http://chrispederick.com/work/web-developer/.

45 Podrobněji viz Lynx Information.dostupné z www: http://lynx.browser.org.

(19)

zaměřím zejména na možnost přeskočit navigaci a zaznamenané prohřešky budou též zaneseny formou poznámky do kontrolní tabulky.

Při zjišťování, zda je splněn bod 19, porovnám webovou stránku z hlediska jejího obsahu s titulkem uvedeným v záhlaví okna prohlížeče, jež odpovídá textu uvedenému ve značce

<title> v sekci <head> vybrané webové stránky. Obsah značek <title> bude uveden v kontrolní tabulce jako poznámka k danému kontrolnímu bodu.

V rámci 27 kontrolního bodu je nutné provést analýzu všech odkazů, jež jsou v rámci dané webové stránky k dispozici, zda relevantně reprezentují cíl, na nějž mají návštěvníka webu nasměrovat. V kontrolní tabulce budou následně uvedeny nejzávažnější prohřešky zjištěné na dané stránce.

Informace potřebné ke zjištění, zda je splněn kontrolní bod 33, budou získány nahlédnutím do zdrojového kódu sekce <head> dané stránky. Do tabulky bude pak zaznamenáno v metaznačkách uváděné kódování, případně zpráva, že daná informace chybí.

V následující kapitole jsou pak uvedeny výsledky jednotlivých dílčích testů ve formě stručných tabulek a slovního hodnocení, jež se sestává ze základní charakteristiky daného webu⁴⁶ a výčtu zjištěných prohřešků proti testovaným kontrolním bodům vybrané metodiky.

46 Mj. webová adresa, způsob grafického rozvržení obsahu, případně provozovaný redakční systém, obsah prohlášení o přístupnosti apod.

(20)

4.2. Díl č í výsledky testování

V následujících podkapitolách jsou představeny výsledky testu přístupnosti jednotlivých webových stránek vybraných městských částí proti vybraným bodům metodiky „Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu“.⁴⁷

4.2.1. Městská část Praha 1

Webové stránky městské části Praha 1 dostupné na adrese www.praha1.cz jsou podle textu uvedeného na hlavní stránce v přestavbě, jejímž výsledkem by mělo být zvýšení kvality poskytovaných služeb.

Vzhledem k přestavbě webové stránky obsahují prohlášení, jež upozorňuje na dočasnou podporu omezeného množství internetových prohlížečů⁴⁸ a nabízí využití původní webové prezentace v případě, že takový prohlížeč nemáte k dispozici.

Nová webová prezentace využívá k rozvržení svého obsahu tabulek a ve značné míře JavaScriptů. Při využití některého z podporovaných prohlížečů a současné deaktivaci JavaScriptů se obsah stránek nezobrazí ani správně a ani úplně. Pokud uživatel nemá možnost využít jeden z podporovaných prohlížečů je, jak již bylo zmíněno, uživatel odkázán na původní stránky, jež se obsahově značně liší, mj. také v aktuálnosti. V případě nové verze webu nelze ani přeskočit navigační menu a přejít rovnou na hlavní obsah. Názvy stránek v hlavičce jsou rovněž závislé na JavaScriptu, který jejich obsah přepisuje.⁴⁹ Dalším problémem jsou aktuální články na hlavní stránce, u nichž se často objevují odkazy „Více“

bez jakéhokoliv dalšího doplnění. Stránky využívají kódování UTF-8 znakové sady Unicode.

47 Kontrolní tabulky viz „Příloha A – Kontrolní tabulky testu přístupnosti“ tohoto textu.

48 MS Internet Explorer 5.5 a 6.0, Mozilla 5.0 a vyšší, Firefox 1.4 a vyšší.

49 Atribut title obsahuje jen text „Praha 1“, avšak při funkčním JavaScriptu okno prohlížeče ukazuje text

„Úvodní strana - Praha 1“.

Obr. 4 - Web - Městská část Praha 1

(21)

Hlavní strana Úřední deska Kontrolní bod

V N Ns V N Ns 2

Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků.

x x

10 Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.

x x

15 Webová stránka i jednotlivé prvky textového obsahu uvádějí své

hlavní sdělení na svém začátku.

x x

19 Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah.

x x

27 Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního

kontextu.

x x

33 V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu.

x x

Tab. 2 - Přehled testovaných bodů a jejich splnění - MČ Praha 1 (V – vyhovuje, N – nevyhovuje, Ns – nevyskytuje se)

Výsledek hodnocení stránek z hlediska prověřovaných bodů metodiky není příliš dobrý a nezbývá než doufat, že je to pouze důsledkem nedokončené přestavby testovaného webu a po dokončení bude z pohledu přístupnosti výsledek příznivější.⁵⁰

Podobu internetovým stránkám Úřadu městské části Praha 2 provozovaným na webové adrese www.praha2.cz dodává redakční systém PubliX⁵¹ stejnojmenné firmy. Autoři o tomto systému uvádějí, že se v co největší míře snaží současným požadavkům přístupnosti vyhovět a zároveň sledují i vývoj v této oblasti.

Samotné webové stránky sledují současný standard při vývoji webových aplikací a jejich grafické rozvržení je uskutečněno za využití kaskádových stylů (CSS), což činí web do značné míry přístupným i alternativním prohlížečům, jež pracují v textovém režimu, jako je například Lynx. Problém může nastat při snaze využit odkazu „zpět“ nebo tlačítko „skrýt lištu“, jež se nacházejí v těle stránky a jsou plně závislé na JavaScriptu. Rozvržení stránky v textové podobě není v rozporu s analyzovaným pravidlem metodiky, avšak vlastnosti stránky by mohly být vylepšeny o možnost přeskočit hlavní obsah rovnou na navigaci. Z hlediska výstižnosti odkazů nastává

50 Ukázka hodnotícího formuláře je uvedena na straně 48 přílohy A.

51 Více informací o tomto systému viz PubliX.dostupné z www: http://www.publix.cz.

(22)

drobný problém s lištou aktuálních témat v pravé části grafického rozhraní,⁵² kde by bylo vhodné k některým z odkazů, u nichž následuje vysvětlující text, přidat tento text v nějaké podobě do atributu title značky <a>.⁵³ Pojmenování jednotlivých stránek pomocí značky

<title> v části <head> je vzhledem k požadavkům metodiky nedostačující, neboť uvádí jen obecnou část požadovaného názvu „MČ Praha 2“ bez pojmenování jednotlivých stránek.

Webové stránky opět využívají kódování UTF-8 znakové sady Unicode.

V N Ns V N Ns 2

x x

kontextu.

x x

I když webové stránky ÚMČ Praha 2 nesplňují bezezbytku polovinu zvolených kritérií, nelze o nich konstatovat, že jsou nepřístupné. Ve většině případů se totiž jedná o problémy, jež by neměly mít zásadní dopad při využívání handicapovanými, a stránky lze zařadit mezi poměrně dobře přístupné v daném výběru.⁵⁴

52 Některé z nich lze nalézt i v rámci hlavní navigace.

53 Například odkaz „Informace pro seniory“ může navozovat dojem, že se jedná o celou sekci týkající problematiky pro seniory obecně, a nikoliv článek na téma „Informace pro seniory, jak zvýšit své bezpečí a ochránit svůj majetek“.

54 1) Samozřejmě vzhledem k hodnoceným kritériím.

2) Ukázka hodnotícího formuláře je uvedena na straně 49 přílohy A.

(23)

V případě městské části Praha 3 jsou stránky jejího městského úřadu dostupné na webové adrese www.praha3.cz.

Pro internetovou prezentaci této městské části je využito rozvržení obsahu pomocí tabulek v kombinaci s kaskádovými styly. Z analýzy zdrojového kódu je patrné, že stránky nevyužívají JavaScriptů. Z hlediska testovaných kontrolních bodů existuje hned několik problémů. Obrázek záhlaví, jež je odkazem na hlavní stránku, je pro textový prohlížeč Lynx, potenciálně tedy i pro další alternativní nástroje, nepřístupný.

Dalším problémem je značný výskyt odkazů typu „zde“ a dalších významově neurčitých odkazů⁵⁵ bez jakýchkoliv doplňujících informací v atributech title. Z hlediska rozložení obsahových prvků v rámci stánek je také problémem nemožnost přeskočit sekci navigace tak, aby ji uživatel využívající alternativní zařízení nemusel pokaždé znovu procházet. Pro stránky je použito středoevropské kódování Windows-1250.

V N Ns V N Ns 2

x x

kontextu.

x x

Webové stránky Úřadu městské části Praha 3 nesplňují většinu prověřovaných kontrolních bodů vybrané metodiky. Závažnost jednotlivých problémů je různá, nicméně společně tvoří množinu, která může některým uživatelům způsobovat značné potíže při snaze tyto stránky využívat.⁵⁶

55 Mj. odkazy na další strany seznamu novinek a oznámení na úřední desce.

56 Ukázka hodnotícího formuláře je uvedena na straně 50 přílohy A.