Hlavní práce3393_velp01.pdf, 739.2 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE

2006 Petr Velehradský

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky

Katedra systémové analýzy

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Srovnávací studie www stránek sv ě tových univerzit

Vypracoval : Petr Velehradský

Vedoucí práce : doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Srovnávací studie www stránek světových univerzit“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu.

V Praze dne 25.7.2006 ………..………..

podpis

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Vlastě Střížové, CSc.

z Katedry systémové analýzy na Vysoké škole ekonomické v Praze za její cenné rady a připomínky při psaní této práce.

Abstrakt

Hlavním cílem této bakalářské práce je zanalyzovat a porovnat celkovou úroveň webových stránek vybraných univerzit z celého světa. Sekundárním cílem je na základě tohoto srovnání navrhnout konkrétní doporučení pro inovaci internetové prezentace Vysoké školy ekonomické v Praze. Úkolem této práce je také stanovit co nejvíce objektivní a komplexní způsob hodnocení internetových prezentací obecně.

Samotná analýza je rozdělena do tří částí. Nejdříve je diskutována metodologie selekce univerzit z různých hledisek, poté je tato selekce provedena. Následuje výběr zkoumaných kritérií a jejich podrobný popis. Poslední částí je hloubková analýza internetových prezentací jednotlivých univerzit a jejich vzájemné srovnávání.

K analýze, při níž je aplikováno celkem 21 kritérií, jsou použity webové stránky těchto pěti univerzit: City University of Hong Kong, Harvard University, University of Otago, University of South Africa a Vysoké školy ekonomické v Praze.

Abstract

The primary goal of this Bachelor’s thesis is to analyze and compare the overall level of web pages of universities selected from all over the world. The secondary goal is to propose a specific recommendation for innovation of Internet pages of University of Economics, Prague. The purpose of this work is also to set an objective and complex way of evaluating Internet presentations in general.

The analysis itself is divided into three parts. Firstly, the methodology of selecting universities is discussed from various points of views, than the selection is made.

Secondly, the examined criteria are selected and described in detail. Finally, the deep analysis and comparison of Internet presentations of particular universities is made.

During the analysis are used 21 different criteria. The examined web pages are of these universities: City University of Hong Kong, Harvard University, University of Otago, University of South Africa and University of Economics, Prague.

Obsah

1. ÚVOD... 3

2. HISTORIE INTERNETOVÉ PREZENTACE... 5

2.1 POČÁTKY INTERNETU... 5

2.2 KOMERCIONALIZACE INTERNETU... 7

2.3 INTERNETOVÉ PROTOKOLY A SLUŽBY... 8

2.3.1 Přehled protokolů... 8

2.3.2 Hypertext... 8

2.4 CO JE INTERNET? ... 10

3. VÝBĚR UNIVERZIT... 11

3.1 METODOLOGIE SELEKCE... 11

3.1.1 Metody výběru dle různých hledisek ... 11

3.1.2 Stanovení počtu zkoumaných univerzit ... 12

3.2 KONKRÉTNÍ VÝBĚR... 12

3.2.1 Stanovení použité metodologie ... 12

3.2.2 Vlastní výběr univerzit ... 13

4. SROVNÁVACÍ KRITÉRIA ... 14

4.1 KREATIVITA A VIZUÁLNÍ DESIGN... 14

4.1.1 První dojem... 15

4.1.2 Účelnost grafiky, plošná kompozice ... 15

4.1.3 Textové prvky ... 15

4.1.4 Kreativita grafiky... 16

4.1.5 Konzistence grafiky napříč webovou prezentací ... 16

4.2 INFORMAČNÍ HODNOTA... 16

4.2.1 Spektrum zájemců o informace ... 16

4.2.2 Základní kontaktní informace ... 18

4.2.3 Počet stránek... 18

4.2.4 Množství „Rich files“... 19

4.2.5 Aktuálnost a věrohodnost informací ... 19

4.2.6 Jazykové verze... 19

4.3 POUŽITELNOST A FUNKCIONALITA... 20

4.3.1 Viditelnost ... 20

4.3.2 Fulltextové vyhledávání ... 21

4.3.3 Mapa webové prezentace... 21

4.3.4 Datová náročnost... 21

4.3.5 Tisk... 21

4.3.6 Helpdesk – odezva na emailový dotaz ... 22

4.4 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 22

4.4.1 Nezávislost na obrázcích ... 23

4.4.2 Nezávislost na JavaScriptu a Flashi ... 23

4.4.3 Nezávislost na prohlížeči ... 23

4.4.4 Použité technologie, validita kódu... 24

4.4.5 Bezbariérovost – změna velikosti písma ... 24

4.5 HODNOCENÍ KRITÉRIÍ... 24

4.5.1 Stupnice hodnocení ... 24

4.5.2 Váhy kritérií ... 25

5. ANALÝZA WWW STRÁNEK ... 26

5.1 P^ŘEDSTAVENÍ UNIVERZIT... 26

5.1.1 City University of Hong Kong ... 26

5.1.2 Harvard University ... 26

5.1.3 University of Otago... 27

5.1.4 University of South Africa... 27

5.1.5 Vysoká škola ekonomická v Praze ... 27

5.2 CITY UNIVERSITY OF HONG KONG... 27

5.2.1 Kreativita a vizuální design ... 27

5.2.2 Informační hodnota... 28

5.2.3 Použitelnost a funkcionalita... 29

5.2.4 Technické řešení ... 30

5.3 HARVARD UNIVERSITY... 30

5.3.1 Kreativita a vizuální design ... 30

5.3.2 Informační hodnota... 31

5.3.3 Použitelnost a funkcionalita... 32

5.3.4 Technické řešení ... 33

5.4 UNIVERSITY OF OTAGO... 33

5.4.1 Kreativita a vizuální design ... 33

5.4.2 Informační hodnota... 34

5.4.3 Použitelnost a funkcionalita... 35

5.4.4 Technické řešení ... 36

5.5 UNIVERSITY OF SOUTH AFRICA... 36

5.5.1 Kreativita a vizuální design ... 36

5.5.2 Informační hodnota... 37

5.5.3 Použitelnost a funkcionalita... 38

5.5.4 Technické řešení ... 38

5.6 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE... 39

5.6.1 Kreativita a vizuální design ... 39

5.6.2 Informační hodnota... 40

5.6.3 Použitelnost a funkcionalita... 41

5.6.4 Technické řešení ... 42

5.7 POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY... 42

5.7.1 Postup porovnávání ... 42

5.7.2 Srovnání výsledků... 43

6. DOPORUČENÍ PRO VŠE... 47

7. ZÁVĚR ... 49

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 53

PŘÍLOHY... 54

1. Úvod

V dnešní době je bez pochyb jedním z nejmocnějších prostředků na sdílení informací a na vlastní prezentaci Internet. Podíváme-li se na současné tendence, je jasné, že jeho pozice bude i nadále čím dál tím silnější. A to nejen proto, že umožňuje sdílet data a informace či posílat zprávy z jednoho konce světa na druhý ve zlomcích sekund, ale hlavně díky jeho široké dostupnosti a v porovnání s ostatními médii relativně nízkým nákladům.

Současná rozvinutá tržní ekonomika s sebou nese nutnost být neustále na očích a zákazníci doslova dychtí po informacích. Spojíme-li to s tím, že zákazníci tyto informace chtějí co nejrychleji a to ještě většinou z pohodlí svého domova či z křesla své kanceláře, je úspěšná internetová prezentace pro firmy nutností. Nejen komerční subjekty však potřebují informovat. Chce-li být v dnešní době kdokoliv úspěšný, musí se o něm vědět. A to platí například i pro politiky, nadace, fondy, občanská sdružení, stát a mimo jiné tedy i pro univerzity. Obzvláště dnes, kdy nabídka univerzit je tak široká a konkurence se i v této oblasti přiostřuje, musí mít univerzita, chce-li si uchovat svou prestiž, kvalitní prezentaci na Internetu.

Kvalitní internetové stránky však univerzita potřebuje nejen pro uchování si své prestiže a pro nalákání studentů, ale rovněž pro komunikaci s již přijatými studenty. Již dávno minulé jsou doby, kdy studenti stáli hodiny před dveřmi katedry, aby se přihlásili na atraktivní termín zkoušky či na zapsání populárního předmětu nebo aby museli chodit po chodbách školy a hledat potřebné informace na příslušných nástěnkách.

Nyní bych rád stručně zmínil důvody, které mě vedly k výběru tématu „Srovnávací studie www stránek světových univerzit“. Jednak již několik let působím v oblasti tvorby www stránek, mám za sebou např. projekty několika firemních prezentací a internetového obchodu. A jelikož bych se tomuto chtěl i nadále alespoň částečně věnovat, chtěl jsem si vybrat něco z oboru. Ale proč zrovna srovnávací studii? To vyplývá z toho, jakým způsobem se dnes učím nové poznatky v oblasti tvorby webových stránek – při prohlížení různých internetových stránek občas narazím na nějaký inspirující nápad, který bych mohl ve své praxi využít. Nemohu však jen tak

zkoumání a analyzování, respektive srovnávání jeho různých aplikací a jeho pozitiv a negativ. Od této práce tedy očekávám velký osobní přínos – naučení se novým věcem, ale hlavně i stanovení si žebříčku hodnot pro srovnávání www prezentací, který budu moci využít i v budoucnu.

Jakožto subjekt zkoumání jsem si vybral stránky světových univerzit a to jednak proto, abych mohl porovnat stav internetových prezentací a technologií z globálního, celosvětového pohledu, tedy abych se oprostil od závislosti na určitém území. Zároveň jsem také chtěl, aby byla zajištěna co největší diversifikace zkoumaných stránek.

Zkoumat prezentace univerzit jsem se rozhodl, jelikož jsem dostal nabídku vytvořit internetové stránky pro několik škol a tak se mi analýza univerzitních stránek bude konkrétně hodit. Mimoto www stránky univerzit jsou v mnohém podobné stránkám komerčních podniků, neboť poskytují podobné informace – pro své „odběratele“

(studenty), „potencionální odběratele“ (zájemci o studium), partnery (provozovatelé Menzy, studentského klubu a prodejních automatů atd.), zaměstnance, širší veřejnost atd.

Jelikož Internet vznikal na univerzitní půdě, bude zcela jistě také zajímavé porovnat, jak se za dobu své třicetileté existence v tomto prostředí změnil a jak se dokázal implementovat.

Cílem této bakalářské práce je, mimo již výše zmíněných osobních přínosů, porovnat celkovou úroveň webových stránek vybraných univerzit z celého světa. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný standardizovaný postup, jak hodnotit internetové prezentace, je úkolem této práce také stanovit pokud možno co nejvíce objektivní a komplexní způsob jejich vyhodnocování. Dále je zapotřebí zanalyzovat kritéria pro výběr zkoumaných univerzit, aby tento výběr byl co nejreprezentativnější.

V neposlední řadě je cílem této práce navrhnout konkrétní řešení a náměty na inovaci internetové prezentace VŠE (Vysoké školy ekonomické v Praze) a to především na základě zjištěných kritérií, stavu ve světě a případných nedostatků této prezentace.

2. Historie internetové prezentace

2.1 P

I

Oficiální historie světového Internetu klade počátek „Sítě sítí“ do roku 1969, kdy vznikla síť ARPANET, experimentální projekt Agentury pro pokročilé výzkumné projekty (ARPA - Advanced Research Project Agency) spadající pod Ministerstvo obrany USA. Tento projekt byl reakcí Spojených států na rok 1957, kdy SSSR vypustil Sputnik – první umělou družici Země.

Hlavním důvodem pro vznik takovéto sítě na počátku 60. let bylo efektivní využití strojového času tehdejších velkých sálových počítačů. Některé složité výpočty pak mohly být prováděny paralelně na více strojích a výsledek proto mohl být znám mnohem dříve. Kromě některých numerických vědeckých výpočtů byl podobný výkon potřebný hlavně pro výpočet dráhy letu různých střel a raket.

Projekt vznikající v době studené války a očekávání války jaderné měl před sebou základní úkol: vytvořit počítačovou síť se striktně decentralizovanou strukturou, kde výpadek jedné části sítě může ihned nahradit část jiná. Tento požadavek se ukázal jako jedna z hlavních příčin budoucího úspěchu. Stejně snadno, jako mohly části sítě nahrazovat poškozené části, bylo do ní možno bez problémů připojovat další sítě nebo systémy.

Data přenášená touto sítí se kvůli spolehlivosti rozdělují na přiměřeně velké části - tzv.

pakety, které se již přenášejí samostatně. Všechny pakety nesou informaci o svém příjemci a cesta každého paketu je určena samostatně, tedy nezávisle na ostatních paketech. V případě, že by byla zničena jedna z cest, paket může dojít k adresátovi cestou jinou. Tato technika přepojování paketů (packet switching) byla poprvé implementována v roce 1968 ve Velké Británii a to v podobě experimentální sítě tamní National Physical Laboratory (Národní laboratoř pro fyziku).

Prvotní návrh designu již zmíněné sítě ARPANET byl zveřejněn L. G. Robertsem v roce 1967. Síť samotná byla založena na podzim roku 1969 a jejím domovem se staly hned čtyři vědecké instituce – UCLA (University of California, Los Angeles), SRI (Stanford Research Institute), UCSB (University of California, Santa Barbara) a

První věta odeslaná přes Internet zněla "Are you receiving this?" a byla poslána z UCLA. Cílem ARPANETu bylo umožnit dálkový přístup k nejvýkonnějším počítačům ve výše zmíněných institucích. Poměrně brzy se však zjišťuje, že ARPANET zpravidla neslouží k účelům, ke kterým byl vyvinut (práce na vzdálených počítačích), ale že je čím dál častěji využíván pro posílání různých zpráv pomocí elektronické pošty.

Dalším důležitým mezníkem v rozvoji „Sítě sítí“ je připojení prvních neamerických institucí a to britské University of London a norské Royal Radar Establishment.

V roce 1974 byla zveřejněna první specifikace protokolu TCP/IP (Transmission Control Protocol and Internet Protocol), jenž měl nahradit stávající přenosový protokol NCP (Network Control Protocol). Tento nový protokol, který se dodnes stále ještě používá, byl experimentálně uveden do provozu roku 1980. Oficiálně a závazně byl však zprovozněn až 1. ledna 1983.

Rok 1983 s sebou také přinesl oddělení části sítě určené pro armádu od ARPANETu a vznikla tak samostatná síť MILNET (Military Network). Samotný ARPANET samozřejmě fungoval dál a začal být využíván i jinými obory, vznikali další sítě jako např. EUNET (European UNIX Network), EARN (European Academic and Research Network), japonská síť JUNET (Japan University Network) a britská síť JANET (Joint Academic Network). Všechny tyto sítě pracovaly dle protokolu TCP/IP a ARPANET se tak stal jakýmsi centrem, páteřní sítí.

S růstem počtu připojovaných počítačů však bylo nutné začít řešit problém efektivního přidělování jmen. A tak byl roku 1984 zaveden dodnes používaný doménový systém DNS (Domain name server), který umožňuje převod doménových jmen na IP adresy a zpět.

Významnou posilu dostal Internet v polovině osmdesátých let, kdy se k němu začaly připojovat další americké univerzity. Jen pro představu: v roce 1984 bylo k Internetu připojeno pouhých tisíc počítačů, zatímco o osm let později byla prolomena hranice milionu připojených počítačů. Zásadní impuls přišel v roce 1986, kdy vznikla síť NSFNET (National Science Foundation Network), páteřní síť Internetu v USA. Provoz sítě, která nahradila dosavadní ARPANET a MILNET, byl financován z rozpočtů

vládní agentury NSF. Obě tyto starší sítě se vrátily ke svému původnímu určení a začaly sloužit výhradně armádě.

Vytvoření NSFNET podnítilo další připojování do Internetu, který se tak stal otevřenou doménou pro vzdělávání a výzkum. Postupně se do Internetu připojily všechny významnější americké univerzity a výzkumné ústavy.

2.2 K

I

Internet, jakožto akademická síť, byl zpočátku prost jakýchkoliv komerčních aktivit.

Dlouhou dobu bylo podmínkou připojení přes NSFNET podpis prohlášení zakazujícího veškeré komerční aktivity na Internetu.

Právě tyto akademické tradice stály u dlouhodobě zažitého mýtu o tom, že vše poskytované na Internetu má být poskytováno zdarma. O dlouhodobé neudržitelnosti Internetu jakožto ryze akademické, nekomerční aktivitě, bylo v USA přesvědčeno stále více politiků, ba i tehdejších zastánců akademického Internetu. Jedním z argumentů pro jeho komercionalizaci byly mimo jiné velmi vysoké náklady na jeho vývoj a provoz a z toho pramenící nutnost rozložení nákladů s tím spojených. Počátkem devadesátých let převládla v USA myšlenka chápající Internet jako odrazový můstek pro další růst americké ekonomiky. Vyústěním těchto tendencí se v roce 1991 stal zákon „High Performance Computing Act“, jehož iniciátorem byl tehdejší americký vicepresident Al Gore.

Na základě tohoto zákona se USA pustily do budování gigabitové základní sítě NREN (National Research & Education Network), následně byly privatizovány a komercializovány jednotlivé části Internetu v USA. Vládní finance a podpora se soustředily na výzkum a vývoj nové, velmi rychlé páteřní infrastruktury, zatímco do provozní sféry Internetu vstupovaly komerční společnosti. Komerční sítí se tak stala i doposud akademická NSFNET.

Proces komercionalizace Internetu tak byl završen a od roku 1993 můžeme o Internetu uvažovat v obou hlavních směrech - akademickém i komerčním.

2.3 I

2.3.1 Přehled protokolů

Internet je počítačová síť, kde mezi sebou počítače komunikují pomocí již zmíněných protokolů TCP/IP. Protokol definuje jak budou programy mezi sebou v síti komunikovat - jak má vypadat zpráva jednoho programu druhému, na co se může program zeptat, jaký typ odpovědi obdrží apod. TCP/IP je průmyslový standard sítě Internet. To znamená, že všechny počítače v síti Internet komunikují právě protokoly z rodiny TCP/IP, která zahrnuje téměř 100 protokolů, z nichž nejznámější jsou podle [10]

následující:

• Telnet (Telecommunication network) umožňující interaktivní přístup ke vzdáleným počítačům.

• FTP (File Transfer Protocol) zprostředkovávající přenos souborů v síti Internet.

• SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) sloužící k přenosu elektronické pošty.

• GOPHER, což je komunikační protokol stejnojmenného informačního systému.

• HTTP (Hyper Text Transfer Protocol) realizující přenos stránek informačního systému WWW.

Pro internetovou prezentaci je nejdůležitější HTTP a proto se mu budu v následující podkapitole věnovat podrobněji.

2.3.2 Hypertext

Díky Internetu byly na počátku 90. let 20. stol. ve vyspělých zemích vzájemně propojeny všechny vědecké instituce, vysoké školy, knihovny apod. Výrazně vzrostla spolupráce vědců na dálku a začínalo docházet k prvním pokusům o výukové využití této sítě. Technické vlastnosti Internetu v té době ale nedovolovaly snadný přístup k informacím. K prohledávání z Internetu dostupných veřejných archivů dat bylo třeba mít znalosti skutečného experta v oboru. Bylo jasné, že do dalšího rozvoje, který by umožnil v budoucnu realizovat v té době fantastickou vizi celosvětové encyklopedie, bude nutno investovat ještě nemalé prostředky.

„Světová encyklopedie nemusí již v budoucnosti podle moderních představ vypadat jako řada dílů vytištěných a vydaných jednou pro vždy, ale jako určitý druh burzy myšlenek, místo, kde by se znalosti a nápady shromažďovaly, třídily, ujasňovaly, spojovaly a porovnávaly … Takováto encyklopedická organizace by nemusela být na jednom místě, mohla by mít formu sítě.“

Herbert George Wells: World Brain, 1938

Myšlenka vytvoření jednotného celosvětového prostředí schopného pojmout, logicky spojit a zpřístupnit všechny vědomosti lidstva je tedy již dost stará. Jako první s ní přišel anglický spisovatel vědecko-fantastických románů H.G. Wells již ve 20. letech 20. st. V té době a i ještě dlouho poté, vlastně až donedávna, to byla jen utopie. Přesto se našli někteří nadšenci, kteří se pokoušeli navrhnout nástroj, který by mohl pomoci něco takového realizovat. Již od konce 30. let si s myšlenkou na vytvoření stroje, který by sám dokázal spojovat ty dokumenty, jež mají nějakou souvislost, pohrával Vannevar Bush. Jeho pokusy přerušila druhá světová válka, během níž byl jako významný vědec pověřen koordinací všech amerických válečných výzkumů. Proto jeho projekt na stroj nazvaný Memex spatřil světlo světa až po válce. Na počítače bylo tehdy ještě příliš brzy a tak použil mechanické spojování mikrofišů. Přestože se jeho stroj díky přílišné komplikovanosti neujal, jedná se o první pokus nelineárního spojování dokumentů, který má svůj vzor nejen ve Wellsově utopii, ale též v systému dynamického ukládání informací v lidském mozku.

„Každý uživatel by měl být schopen sledovat původ a odkazy u všech materiálů nezávisle na jejich hranicích, serverech, sítích nebo jejich individuálních implementacích. To vše v jednotném prostředí umožňujícím každému přístup ke všemu … Je to systém jakéhosi samostatného prostoru (docuverse), kde stačí jen ukázat a kliknout.“

Ted Nelson (autor pojmu hypertext): Project Xanadu, 1987

Dalším, kdo se pokusil o realizaci nelineárního dokumentu, byl Theodor Nelson. Jako student sociologie na Harvardu se v roce 1960 zapsal též do kurzu využití počítačů a od té doby začal pracovat na realizaci nelineárního spojování textových dokumentů na počítačích, které v té době ještě neuměly pořádně zpracovávat ani text lineární. Nikdy se mu sice nepodařilo svůj systém dovést až k praktickému použití (na projektu Xanadu pracoval desítky let), ale jeho název hypertext pro označení nelineárních textových dokumentů se dnes všeobecně používá.

V roce 1991 dokončil Tim Berners-Lee vývoj systému vnitřní výměny hypertextových dokumentů pro ženevský CERN. Vzhledem k tomu, že tato špičková vědecká organizace byla již tehdy vybavena vnitropodnikovou sítí založenou na stejném protokolu (TCP/IP), který používá Internet (jedná se o intranet), výsledný systém bylo možno bez úprav přenést z CERNu do celého světa. Později z něj vznikla nejrozšířenější internetová služba WWW (World Wide Web). Velký nárůst její obliby však začal až v roce 1993 s příchodem první verze graficky orientovaného prohlížeče NCSA Mozaic.

V dnešní době již webové stránky, jež jsou propojeny právě hypertextem, neobsahují pouze prostý text, ale i obrázky, animace, multimediální klipy, webové aplikace atd.

2.4 C

I

?

Určitě jste si všimli velkého počtu sítí a asi vás napadlo, která z nich je vlastně tím Internetem. Je to prosté - jména sítí označují jednotlivé rozpočtové a investiční celky (jde vlastně o samostatné sítě), které jsou ale propojeny na jiné sítě. Právě to propojení všech sítí je oním Internetem. Jednotlivé sítě jsou pak jeho podčásti.

Názvy mají dnes již nejenom akademické a vládní sítě, ale například i firemní sítě a sítě jednotlivých internetových poskytovatelů. Ne nadarmo se Internetu říká „Síť sítí“ - metafyzicky je opravdu Internet propojením, branou, mezi jednotlivými sítěmi.

Ač je to tedy na první pohled paradoxní, nemá Internet navzdory mohutné podpoře amerických vládních agentur a soukromých investic žádného vlastníka ani „řídící centrálu“. Díky tomu se Internet neustále mění a vyvíjí a můžeme očekávat vznik jeho nových aplikací a služeb.

3. Výb ě r univerzit

3.1 M

Před vlastním výběrem univerzit, jejichž stránky hodlám zkoumat, si musím pro tento výběr stanovit určitou metodologii. A to především proto, aby výsledky získané následnou analýzou měly co největší informační hodnotu.

3.1.1 Metody výběru dle různých hledisek

Výběr zkoumaných objektů lze provádět na základě mnoha hledisek. Takovými hledisky jsou např. hledisko geografické, dle zaměření, dle velikosti, dle prestiže školy či mnohá jiná. Nejdříve tedy podrobněji popíši jednotlivá hlediska a teprve poté z nich vyberu ta nejvhodnější.

Podle geografického hlediska je možné, v zájmu rozmanitosti zkoumaného souboru, vybírat univerzity například tak, že by se z každého světadílu (samozřejmě kromě Antarktidy) vybrala jedna univerzita. Mohli by se také zvolit vysoké školy jen z velkých měst či se soustředit na výběr podle státu, v kterém se daná vysoká škola nachází.

Dalším možným způsobem je výběr podle zaměření univerzity. V tomto ohledu se nabízí například možnost porovnávat vysoké školy pouze s ekonomickým zaměřením.

Zde se ale narazí na problém, protože většina velkých zahraničních univerzit nabízí vzdělání ve více než jednom oboru, takže pak toto hledisko z části postrádá smyslu.

Důkazem toho je např. proklamace University of London: „The University of London offers almost every subject covered in any university curriculum, delivering huge flexibility and choice to its students.“[11] (v překladu „Londýnská univerzita nabízí téměř všechny předměty obsažené ve studijních plánech kterékoliv univerzity, přinášejíce tak svým studentům velkou možnost výběru a flexibility.“)

Selekce univerzit podle jejich velikosti je dalším možným kritériem. Je možné vybírat univerzity podle počtu studentů, čili stanovit určitou minimální hranici jejich počtu, kterou musejí vybrané univerzity splňovat. Opačným přístupem může být rozdělení počtu studentů do určitých kategorií a následné obsazení těchto jednotlivých kategorií

vybranými vysokými školami, čímž by se do zkoumaného vzorku dostaly různě veliké vysoké školy.

Vybírat školy lze také podle jejich prestiže. Například je možné porovnávat pouze ty nejprestižnější, jelikož od nich lze očekávat i velmi vysokou úroveň webové prezentace. Zde ale nastává problém, dle čeho určit prestiž školy. Naštěstí ale existuje spoustu srovnávacích studií, jež se prestiží univerzit z mnoha různých hledisek zabývají (viz např. [20] a [21]).

3.1.2 Stanovení počtu zkoumaných univerzit

Při stanovení počtu zkoumaných vzorků univerzitních stránek je nutno brát v potaz hned dvě omezení. To první vyplývá z toho, že čím méně objektů ke zkoumání je vybráno, tím nepřesnější a tedy méně hodnotné informace se získají. Jako optimální východisko z tohoto problému se na první pohled jeví výběr co největšího počtu objektů.

Bohužel jsem však limitován rozsahem této práce a tudíž počet zkoumaných internetových stránek nemůže být nekonečný. Prozkoumal jsem tedy několik studií podobných této a zjistil jsem, že v nich jsou většinou tři (viz např. v [8]) či čtyři (viz např. v [9]) zkoumané objekty.

Na základě předchozího jsem dospěl k závěru, že do analýzy zařadím pět univerzit.

3.2 K

V kapitole 3.1.1. Metody výběru dle různých hledisek byly popsány různé způsoby selekce vysokých škol, které mohou být podrobeny analýze. Nyní bude následovat jejich samotný výběr.

3.2.1 Stanovení použité metodologie

Jelikož neexistuje objektivní způsob, jak stanovit to nejlepší hledisko, zvolil jsem jejich kombinaci. Kromě toho preferencí pouze jednoho hlediska a kompletním potlačením ostatních není zaručeno správné rozhodnutí.

Jelikož měly být zkoumány univerzity světové, vzal jsem v potaz hledisko geografické.

Co se týče zaměření univerzit, jelikož jsem studentem Vysoké škole ekonomické, vybral jsem vysoké školy, které též nabízejí studium ekonomie. Prestiž jsem posuzoval jako třetí nejdůležitější kritérium. Z důvodu presumpce, že větší univerzity budou mít lepší úroveň své internetové prezentace, preferoval jsem univerzity větší. Toto kritérium jsem však při selekci považoval pouze za pomocné.

3.2.2 Vlastní výběr univerzit

Dříve než bude proveden výběr, vyvstává otázka, zda a priori do zkoumání zahrnout VŠE. Jelikož však cílem této práce je porovnat www prezentaci VŠE s ostatními vysokými školami a poté pro ni navrhnout konkrétní řešení a náměty na její inovaci, VŠE musí tedy být do analýzy zahrnuta.

Po prozkoumání relevantních univerzit, byly vybrány tyto:

• City University of Hong Kong

• Harvard University

• University of Otago

• University of South Africa

• Vysoká škola ekonomická v Praze.

Podrobné představení a popis těchto univerzit bude následovat v kapitole 5.1 Představení zkoumaných univerzit.

4. Srovnávací kritéria

Před započetím srovnávání jednotlivých webových stránek univerzit, je nutné definovat kritéria, podle nichž bude toto srovnávání provedeno. Bohužel však neexistuje žádný obecně závazný či uznávaný předpis, jak tyto stránky hodnotit. V běžné praxi si každý subjekt provádějící podobné analýzy stanovuje svoje vlastní kritéria. Tato kritéria se však mnohdy až diametrálně liší.¹

Při určování kritérií jsem vycházel z různých projektů, jež se srovnávacími analýzami webových stránek také zabývají (viz. např. [8], [9], [12] a [13]), a přidal jsem nějaká dle svého uvážení.

Je jasné, že některá kritéria jsou zcela objektivní (např. počet jazykových verzí), kdežto jiná jsou čistě subjektivní (např. první dojem). Přesto je i u nich při hodnocení nutno postupovat co nejobjektivněji. Je také zřejmé, že různá kritéria jsou různě důležitá, proto jsou ke konci této kapitoly jednotlivým kritériím stanoveny jejich váhy, které se započítávají do konečné srovnávací analýzy.

Vybraná kritéria jsou rozčleněna do čtyř následujících kategorií: Kreativita a vizuální design, Informační hodnota, Použitelnost a funkcionalita a Technické řešení.

V následujících kapitolách jsou tyto kategorie popsány podrobněji.

4.1 K

Podle [12] bylo v jednom americkém průzkumu z roku 2004 na vzorku cca 1500 uživatelů internetu zjištěno, že pro 47% z nich je primárním kritériem pro pokračování prohlížení nově navštívené webové prezentace právě její vzhled (další v pořadí byla známost značky a struktura navigace webové stránky). Z toho zcela jasně plyne, že hodnocení designu internetové prezentace má svou nepostradatelnou roli.

Zde jsou hodnocena tato kritéria: První dojem, Účelnost grafiky, plošná kompozice, Textové prvky, Kreativita grafiky a Konzistence grafiky napříč webovou prezentací.

1 např. srovnávací kritéria serveru „www.webtop100.cz“ a serveru „http://www.webometrics.info/“ jsou zcela odlišná

4.1.1 První dojem

Při prvním pohledu na www stránku by nás tato stránka měla ihned něčím zajímavým upoutat. Důležitý je soulad barev, neboť barvy tvoří největší součást prvního dojmu.

Zároveň nám stránka musí na první pohled jasně sdělit, kde to jsme.

Pozitivní první dojem získává pozornost návštěvníka, zvyšuje jeho zájem o další prozkoumávání stránky a v neposlední řadě v něm vzbuzuje důvěru v danou společnost (v tomto případě univerzitu).

4.1.2 Účelnost grafiky, plošná kompozice

Množství grafiky na stránkách nesmí být samoúčelné a nesmí uživatele příliš zatěžovat.

Úkolem univerzitních stránek je totiž především poskytovat informace a ne ohromovat návštěvníka různými grafickými animacemi. Z pohledu tohoto hlediska je tedy preferována střízlivost grafických prvků. Grafické prvky by také neměly nijak bránit čitelnosti písma.

V rámci tohoto kritéria bude též hodnocena celková plošná kompozice stránky, čili rozvržení jednotlivých prvků na daných stránkách. Prvky by měly být na stránce rozloženy harmonicky. Musí se však brát v potaz, že někdy se pro zdůraznění záměrně používá lehká disharmonie, která tedy není na škodu.

4.1.3 Textové prvky

Důležitým předpokladem vyváženého designu je správné použití fontů (druhů písma).

Písmo by na stránce mělo být dobře čitelné a při používání různých fontů by měla být zachována určitá střídmost – není vhodné používat více než čtyři fonty. Na základě doporučení v [12] by pro obsah nemělo být používáno písmo menší než 12 pixelů, písmo by mělo být kontrastní vůči podkladu, délka řádku by měla být přibližně 10-12 slov (což přibližně odpovídá šířce bloku 450 pixelů) a vertikální mezery mezi řádky by měly odpovídat minimálně 1,5 násobku velikosti písma. Zároveň by se stránka neměla přesycovat různými druhy zvýraznění textu, čili mělo by se zdůrazňovat pouze to opravdu důležité.

4.1.4 Kreativita grafiky

Navzdory dvěma výše zmíněným kritériím by www stránka neměla být fádní a nudná.

Měla by být něčím originální a měla by umět něčím upoutat tak, aby si její vzhled uživatel zapamatoval a kupříkladu při následné návštěvě jiné stránky stejné webové prezentace ihned věděl, kde je.

4.1.5 Konzistence grafiky napříč webovou prezentací

Proč vlastně zachovávat jednotnou grafiku napříč internetovou prezentací? Za prvé to zjednodušuje orientaci návštěvníků – návštěvník musí vědět, že se stále pohybuje v rámci jedné prezentace. Za druhé, využívání zvyklostí například při navigaci po webové prezentaci velmi zefektivňuje použitelnost celé prezentace. Zkoumat různá navigační menu na jednotlivých www stránkách v rámci jedné internetové prezentace totiž často dokáže uživatele od dalšího setrvání na stránkách zcela odradit. Za třetí, prokliká-li se uživatel na nějakou stránku hluboko ve struktuře prezentace (či se na tuto stránku dostane pomocí nějakého fulltextového vyhledávače), musí ihned poznat, na čí webovou prezentaci vstoupil.

4.2 I

Hlavním úkolem webových stránek univerzit je poskytovat informace. Z tohoto důvodu je tato skupina kritérií považována za nejdůležitější a je jí věnováno nejvíce pozornosti.

Jako kritéria z oblasti informační hodnoty jsou posuzována: Základní kontaktní informace, Počet stránek, Množství „Rich files“, Aktuálnost a věrohodnost informací a Jazykové verze.

4.2.1 Spektrum zájemců o informace

Před analýzou údajů, které budou na webových stránkách univerzit zkoumány z hlediska informační potřeby, je nutno se podívat na spektrum zájemců o tyto informace. Vysoké školy totiž na svých stránkách poskytují informace nejen pro studenty, ale pro daleko širší spektrum lidí. Je však jasné, že není možné zjistit efektivnost internetové prezentace z pohledu všech skupin lidí. Příkladem toho může být část informační potřeby již přijatých studentů. Ti se pro zjištění určitých

požadovaných informací musí přihlásit svým uživatelským jménem a heslem. Je však zcela zřejmé, že toto uživatelské jméno a heslo nemůže být pro tuto analýzu dostupnými prostředky získáno.

Podívejme se nyní na spektrum zájemců o informace a na jejich informační potřebu:

• Uchazeči o studium (včetně zahraničních) – zajímají se především o podmínky přijímacího řízení, systém studia, poplatky spojené se studiem, budoucí možné uplatnění a o nabízené studijní obory a jejich náplň; nezanedbatelnou informací je také tradice školy, její geografická poloha a kontaktní informace

• Studenti – potřebují podrobné informace o svých oborech a studijních plánech, o aktuálních či budoucích změnách na škole; dále musí mít možnost komunikovat a sdílet data se studijními referentkami, vyučujícími a ostatními studenty

• Absolventi – zajímají se o možnosti spolupráce s univerzitou, např. v rámci různých projektů či formou finančních příspěvků; mohou být také zdrojem užitečných informací - musí tedy vědět na koho se mohou obrátit

• Vyučující – musí mít možnost komunikovat a sdílet informace a data se studenty, svou katedrou a ostatními vyučujícími

• Ostatní zaměstnanci školy – hledají informace vztahující se k jejich konkrétní profesi

• Odborná veřejnost – vyhledává informace týkající se pořádaných odborných přednášek a seminářů

• Jiné vysoké školy – požadují informace, jež mohou vést ke vzájemné spolupráci mezi školami; zajímají se též o výsledky a úspěšnost školy v různých oblastech

• Možní zaměstnavatelé studentů – hledají informace o studovaných oborech a o studentech (např. různé statistiky jejich úspěšnosti, počty absolventů)

• Kooperující subjekty (provozovatelé menzy, studentského klubu, prodejních automatů s nápoji apod.) - potřebují informace např. o počtu studentů a plán školy

• Širší veřejnost – hledá většinou základní informace o škole, o její historii, plánech do budoucna, personálním obsazení a samozřejmě také kontaktní údaje.

Jak již bylo zmíněno výše, nelze získat informace poskytované všem těmto skupinám.

To však ale naštěstí ani není pro tuto studii zapotřebí. Největšími skupinami lidí vyžadující informace jsou uchazeči o studium a také širší veřejnost, proto se primárně zaměřím na informace poskytované právě jim. V rámci možností ale neopomenu ani ostatní skupiny.

4.2.2 Základní kontaktní informace

„Je několik pouček, které budou platit, co web webem bude. Jedna z nich říká, že čtvrtina návštěvníků našeho webu si jej našla proto, aby získala kontaktní informace naší firmy.“ (viz. [12])

A aby jim tato věc byla usnadněna, měly by být kontaktní údaje zběžně uvedeny již na hlavní stránce a poté detailně na stránce „Kontakt“. Na této stránce by měla být především úplná adresa pro písemnou korespondenci, jména a telefonní čísla na kontaktní osoby (či případně na telefonní ústřednu), emailové adresy a odkaz na mapu s vyobrazením umístění univerzity.

4.2.3 Počet stránek

Tímto kritériem budeme zkoumat rozsah internetové prezentace dané univerzity.

Podklady pro hodnocení tohoto kritéria budu přebírat z [13], kde je kalkulace množství stránek prováděna na základě výsledků ze čtyř vyhledávacích nástrojů. Těmito nástroji jsou Google², Yahoo³, MSN⁴ a Teoma⁵. Převzatý výsledek přepočtu dle vzorce tak, aby byl započitatelný v této analýze.

2 http:// www.google.com

3 http://www.yahoo.com

4 http://www.msn.com

5 http://www.ask.com

4.2.4 Množství „Rich files“

Ke zjištění množství informací obsažených na webových stránkách nestačí pouze spočítat počet stránek. Mnoho informací je totiž obsaženo v různých dokumentech, na které je na stránkách pouze odkazováno. Jsou to většinou dokumenty ve formátu

„.pdf“, „.doc“, „.ps“ a „.ppt“. Tyto dokumenty tedy budou brány v potaz.

Vlastní analýza rozsahu a počtu těchto dokumentů by byla nad rámec této práce a proto použiji data převzatá z [13]. Převzatá data následně přepočtu dle vzorce tak, aby byla započitatelná v této analýze.

4.2.5 Aktuálnost a věrohodnost informací

Každá webová prezentace univerzity by měla být pravidelně aktualizována a měla by být zaručena věrohodnost zveřejňovaných informací. Pokud totiž uživatel na stránkách narazí na zastaralé, matoucí či nevěrohodné informace, nejenže velmi brzy tyto stránky opustí, ale zároveň to v něm zanechá špatný dojem o celé univerzitě.

Aktuálnost lze zajistit například uveřejňováním aktualit na úvodní stránce či na zvláštní stránce, na kterou vede odkaz z hlavní stránky. Další možností je uvedení data poslední aktualizace na každé stránce. Pro získání pocitu věrohodnosti by měla být na každé stránce a u každého dokumentu uvedena zodpovědná osoba za tento dokument či stránku.

4.2.6 Jazykové verze

Tisíce stránek informací jsou nám k ničemu, pokud jim nerozumíme. Z tohoto důvodu by všechny internetové prezentace měly mít nejen verzi ve svém rodném jazyce, ale také alespoň jednu jazykovou mutaci (ať už úplnou nebo obsahově zjednodušenou), minimálně v anglickém jazyce. A to platí obzvláště pro velké světové univerzity, které mají nezanedbatelný podíl zahraničních studentů.

Vhodná je též detekce jazyka podle nastavení prohlížeče a následné automatické zobrazení příslušné jazykové verze.

4.3 P

Mají-li stránky velkou informační hodnotu avšak nízkou či mizivou použitelnost a funkcionalitu, je to jako kdyby tuto informační hodnotu neměly. V této kategorii kritérií bude tedy kladen zvláštní důraz na prvky, které zprostředkovávají a usnadňují práci s informacemi.

Těmito prvky jsou: Viditelnost, Fulltextové vyhledávání, Mapa webové prezentace, Datová náročnost, Tisk a Helpdesk – odezva na emailový dotaz.

4.3.1 Viditelnost

Je důležité mít na stránkách spoustu zajímavých informací. Pokud však ale nikdo neví, že na těchto stránkách tyto informace jsou, je to jako kdyby tam tyto informace vůbec nebyly. Stejně tak je tomu, pokud nelze tuto stránku nalézt. Toto kritérium tedy hodnotí, jak jednoduše lze určitou webovou prezentaci na internetu objevit.

Viditelnost stránky bude posuzována ze dvou pohledů. Tím prvním je intuitivnost domény. Zde je však komplikací, že některé státy mají pro univerzity určenou společnou doménu druhého stupně, kterou internetové adresy musejí nutně obsahovat.⁶ Pro uživatele, který s tím není obeznámen, to značně snižuje pravděpodobnost nalezení webové prezentace pouze pomocí intuice (bez použití nějakého vyhledávače). Naštěstí to ale platí i obráceně – uživatel zvyklý na povinnou doménu druhého stupně bude předpokládat tuto doménu i v adrese hledané webové prezentace. Z toho vyplývá, že přítomnost povinné domény druhého stupně v internetové adrese není z objektivního hlediska handicapem.

Druhou částí tohoto kritéria je množství „inlinks“, čili množství unikátních externích odkazů, které odkazují na danou stránku. Množství „inlinks“ lze spolehlivě měřit pouze pomocí Yahoo nebo MSN. Pro tuto analýzu však budou použita již předzpracovaná data z [13]. Z každého zdroje je zde počet odkazů normalizován a poté je vypočítán průměr z těchto dvou čísel.

6 např. Ve Velké Británii mají všechny univerzity povinně doménu druhého stupně “ac”, viz např. internetová adresa University of London: “http://www.lon.ac.uk/“

4.3.2 Fulltextové vyhledávání

Hledáme-li konkrétní informaci na informačně rozsáhlých webových stránkách, je nejrychlejším způsobem použití fulltextového vyhledávání. Vzhledem k tomu, že většina zkoumaných stránek je v jiném jazyce než českém, nebude hodnocena přítomnost skloňování ani časování. Zkoumána však bude přítomnost rozšířených možností vyhledávání (např. pomocí logických operátorů) a také intuitivnost a jednoduchost vyhledávacího mechanismu.

4.3.3 Mapa webové prezentace

Selže-li fulltextové vyhledávání, je mapa webové prezentace velmi dobrou alternativou, jak něco konkrétního najít. Zároveň také pomáhá uživatelům zorientovat se ve struktuře internetové prezentace, pokud navigační menu není dostatečně intuitivní. V případě, že bude ve webové prezentaci přítomna, bude tedy hodnocena zejména její přehlednost a srozumitelnost.

4.3.4 Datová náročnost

Ne každý uživatel na celém světě má již dnes rychlé širokopásmové připojení, proto je stále důležitá i datová náročnost webové prezentace. Příliš dlouhé nahrávání stránek totiž může uživatele od dalšího setrvání na těchto stránkách odradit. Podle mého názoru by se velikost každé stránky měla vejít do 100 KB.

4.3.5 Tisk

V osmdesátých letech se předpovídalo, že o dnešní společnosti bude možné mluvit jako o „paperless society“ (v překladu: „společnost poskytující informace přímo“; též doslovně: „bezpapírová společnost“). Bohužel se tomu tak nestalo a i dnes mnoho uživatelů raději čte informace v tištěné podobě. Z toho vyplývá, že webové stránky by měly mít odkaz, jež by otevíral separátní okno se speciálně naformátovaným obsahem, který by byl upraven pro vytištění – například by měl být oproštěn od webové navigace.

V tomto okně by podle [12] mělo být použité patkové písmo o velikosti 11-12 pt, mezera mezi řádky by měla být přibližně 14pt a stránka by neměla obsahovat žádný

stalo. Toto může být velmi elegantně řešeno pomocí implementace speciálního kaskádového stylu.

4.3.6 Helpdesk – odezva na emailový dotaz

Kvalitní webová prezentace jako celek musí mít kromě webových stránek i určité zázemí. Musí být zajištěna interakce mezi jejím návštěvníkem a mezi univerzitou, jíž tato webová prezentace patří. Jednoduchým příkladem takové fungující interakce je rychlá odpověď na dotazy odeslané na uvedený email či poslané pomocí kontaktního formuláře. Mezi další patří například funkční telefonní centrála, kam se návštěvník stránek bez problémů dovolá a kde mu efektivně pomohou či poradí.

Já jsem se rozhodl otestovat rychlost reakce na dotaz zaslaný na kontaktní emailové adresy. Abych toto kritérium mohl objektivně využít pro všechny vysoké školy, včetně VŠE, založím si novou emailovou adresu a budu předstírat, že jsem zahraniční student mající zájem o studium na příslušné univerzitě. Abych mohl poslat dotaz i na VŠE a zároveň měly všechny univerzity stejné podmínky, budu předstírat, že jsem z Brazílie.

V Jižní Americe se totiž nenachází žádná ze zkoumaných škol, tudíž žádná nebude zvýhodněna geografickou blízkostí (např. University of South Africa při vyřizování některých dotazů rozlišuje, zda je student ze světadílu, ve kterém se univerzita nachází či nikoliv).

Aby dotaz zněl co nejvěrohodněji, budu hledat na každé webové prezentaci věci, které nejsou na první pohled jasné. Na každou univerzitu tedy odešlu dotaz trochu odlišný, ale jen do té míry, aby to nenarušilo objektivitu následného hodnocení. V tomto kritériu budu posuzovat rychlost, relevanci a komplexitu odpovědi.

4.4 T

Většina uživatelů Internetu používá rozlišení 1024x768, prohlížeč Microsoft Explorer verze 6.0 a operační systém Windows XP. Bohužel však ne všichni. Nemluvě o tom, že i pokud mají toto rozlišení a tento prohlížeč, stále mohou mít provedena nastavení, která jsou nestandardní (např. vypnuté stahování obrázků). Úkolem webové prezentace však je zajistit správné zobrazení každému uživateli.

V této kategorii tedy bude hodnocena přizpůsobivost webové prezentace na různá nastavení a její nezávislost na konkrétních technologiích. Prověřena bude také validita stránek.

Zkoumanými kritérii v této oblasti jsou: Nezávislost na obrázcích, Nezávislost na JavaScriptu a Flashi, Nezávislost na prohlížeči, Použité technologie, validita kódu a Bezbariérovost – změna velikosti písma.

4.4.1 Nezávislost na obrázcích

Každý obrázek nesoucí nějaké významové sdělení by měl mít svou textovou alternativu. To platí především jsou-li obrázky použity pro navigaci po webové prezentaci, protože jinak by tato prezentace mohla být s vypnutým zobrazováním obrázků zcela nepoužitelná. Obrázky si vypínají nejen uživatelé s pomalým připojením, ale také například uživatelé připojující se na Internet pomocí mobilních zařízení (především pokud platí dle množství přenesených dat).

4.4.2 Nezávislost na JavaScriptu a Flashi

Používání JavaScriptu a Flashe zvyšuje interaktivnost internetové prezentace. Na druhou stranu by ale nemělo snižovat její použitelnost a internetová prezentace by na těchto technologiích neměla být závislá. Pokud jsou tedy na stránkách použity, měla by existovat druhá, alternativní verze stránek, která by již na těchto technologiích nebyla postavena.

4.4.3 Nezávislost na prohlížeči

Podle [14] používalo v červenci 2006 Microsoft Internet Explorer 83.05% uživatelů Internetu. Mozillu Firefox mělo 12.93%, Apple Safari 1.84%, Operu 1.00% a Netscape 0.16% uživatelů. Z toho jasně plyne, že optimalizovat stránky pouze pro IE (Internet Explorer) dnes nestačí.

Jelikož Apple Safari není určen pro Windows XP a Netscape má zanedbatelný podíl, budu nezávislost stránek na prohlížeči testovat na Microsoft IE verze 6.0, Mozille Firefox verze 1.0.7 a Opeře verze 9.0.

4.4.4 Použité technologie, validita kódu

Kód internetové stránky by měl vyhovovat mezinárodně uznávaným standardům a to nejen pro správné zobrazení v současných prohlížečích. V tomto kritériu tedy bude hodnocena validitu kódu a to podle standardů W3C (The World Wide Web Consorcium). K tomu použiji jejich validátor na adrese „http://validator.w3.org/“.

Zaměřím se také na úroveň technologií, jež jsou součástí webové prezentace.

4.4.5 Bezbariérovost – změna velikosti písma

Webové prezentace univerzit by měly myslet i na slabozraké uživatele, jež si k prohlížení internetových stránek potřebují zvětšit písmo. V tomto kritériu tedy bude hodnoceno, zda je webová prezentace bez problému čitelná i po zvětšení písma.

4.5 H

4.5.1 Stupnice hodnocení

Pro hodnocení míry splnění kritérií bude použit poměrový bodový systém. Rozsah stupnice je od 1 do 5, více bodů znamená lepší výsledek. Poměrový je v tom smyslu, že dříve než budou přiděleny body, vyzkouší se, jak dané kritérium splňují všechny univerzity. Teprve po porovnání, jak jednotlivé univerzity byly úspěšné, budou body přiděleny. Tím by mělo být dosaženo většího vyniknutí rozdílů mezi danými webovými prezentacemi univerzit.

Zde je slovní vyjádření odpovídající bodovému hodnocení:

1……… nedostatečné či zcela chybějící 2……….dostatečné

3……….dobré 4……….velmi dobré 5……….výborné

4.5.2 Váhy kritérií

Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, ne všechna kritéria mají stejnou váhu.

Příkladem toho je, že nelze srovnávat důležitost přítomnosti mapy webové prezentace s aktuálností a věrohodností informací.

Ke stanovení vah je použita Metfesselova alokace. Její výhodou oproti standardní bodovací metodě je totiž jemnější rozlišení vah jednotlivých kritérií, což je v této analýze zapotřebí.

Při použití Metfesselovi alokace se mezi jednotlivá kritéria rozděluje 100 bodů a to tím způsobem, že nejdůležitější kritérium má nejvíce bodů. Zároveň se však musí dbát na to, aby poměry vah odpovídaly poměrům důležitosti jednotlivých kritérií.

Tím se však získají teprve nenormované váhy. Pro zjištění normovaných vah, jež jsou pro tuto analýzu také zapotřebí, se musí tyto nenormované váhy vydělit stem. Výsledně stanovené nenormované a normované váhy jsou uvedeny v tabulce č.1.

Tabulka č. 1 Nenormované a normované váhy jednotlivých kritérií

Kategorie kritérií Kritéria Nenormované váhy Normované váhy

První dojem 8 0,08

Účelnost grafiky, plošná

kompozice 4 0,04

Textové prvky 5 0,05

Kreativita grafiky 2 0,02

Kreativita a vizuální design

Konzistence grafiky napříč

webovou prezentací 5 0,05

Základní kontaktní informace 8 0,08

Počet stránek 6 0,06

Množství „Rich files“ 7 0,07

Aktuálnost a věrohodnost

informací 9 0,09

Informační hodnota

Jazykové verze 6 0,06

Viditelnost 6 0,06

Fulltextové vyhledávání 5 0,05

Mapa webové prezentace 1 0,01

Datová náročnost 3 0,03

Tisk 4 0,04

Použitelnost a funkcionalita

Helpdesk – odezva na

emailový dotaz 7 0,07

Nezávislost na obrázcích 3 0,03

Nezávislost na JavaScriptu a

Flashi 2 0,02

Nezávislost na prohlížeči 6 0,06

Použité technologie, validita

kódu 2 0,02

Technické řešení

Bezbariérovost – změna

velikosti písma 1 0,01

5. Analýza www stránek

Tato část se týká analýzy a porovnání jednotlivých webových stránek vybraných univerzit. K tomu jsou použita srovnávací kritéria, jež byla uvedena v předchozí kapitole. Pokud není explicitně zmíněno jinak, je srovnávání prováděno v prohlížeči Mozilla Firefox 1.0.7 při rozlišení 1024x768 pixelů. Bodové ohodnocení míry splnění jednotlivých kritérií je uvedeno na konci této kapitoly. Úvodní stránky jednotlivých univerzit jsou zobrazeny v Přílohách č. 4-8.

5.1 P

Před vlastní analýzou internetových prezentací univerzit by bylo vhodné o těchto univerzitách něco vědět. Proto nyní bude každá univerzita krátce představena.

5.1.1 City University of Hong Kong

CityU (City University of Hong Kong) je poměrně mladá univerzita. Byla založena roku 1984. Od té doby však zažila fenomenální růst – v dnešní době má 26 045 zapsaných studentů a to ve více než 145 programech. Výuku zajišťují tři fakulty (Obchodu, Humanitních a sociálních studií a Vědy a inženýrství) společně s několika přidruženými školami (např. School of Creative Media a School of Law). Podle [20] je v současné době 178. nejprestižnější univerzitou na světě.

5.1.2 Harvard University

Nejprestižnější univerzita na světě⁸ byla založena roku 1636. Každoročně má kolem 20 000 studentů, kteří studují na devíti fakultách. Má však velmi vysoké průměrné roční náklady na studium – např. na bakalářském stupni jsou jen ty povinné poplatky ve výši

$43,655. Nabízí studium v mnoha oborech, např. Medicína, Ekonomie, Právo, Teologie, Přírodní vědy, Informační technologie atd.

7 Pro zajištění větší čitelnosti textu budou kapitoly 5.2 - 5.6 formátovány takto: V rámci všech skupin kritérií bude každému kritériu věnován jeden odstavec. Kritéria budou následovat v pořadí jako jsou popsána ve 4. kapitole. Pro dosažení větší přehlednosti bude v každém odstavci obsažen název kritéria, jež bude zvýrazněn kurzívou.

8 např. podle studií [20] a [21]

5.1.3 University of Otago

První novozélandská univerzita byla založena v roce 1869. Každoročně na ní studuje kolem 20 000 studentů. Univerzita sídlí celkem ve čtyřech městech a poskytuje vzdělání ve velmi širokém spektru oborů. Podle [20] je na 186. místě v žebříčku prestižních univerzit.

5.1.4 University of South Africa

Nejstarší jihoafrická univerzita má za sebou více než 130 let historie. Poskytuje převážně dálkové vzdělávání v mnoha oblastech od zemědělství přes pedagogiku, právo až po ekonomii. Unisa (University of South Africa) má každoročně přibližně 250 000 studentů, z nichž například na Fakultě ekonomie a managementu studuje jedna čtvrtina. Bohužel se nenachází ani v jednom z používaných světových žebříčků univerzit dle prestiže.

5.1.5 Vysoká škola ekonomická v Praze

VŠE, založená roku 1953, se skládá z pěti pražských fakult (Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky, Fakulta národohospodářská) a jedné fakulty v Jindřichově Hradci (Fakulta managementu). Každoročně na ní studuje kolem 15 000 studentů. Bohužel nefiguruje ani v jednom z používaných světových žebříčků hodnocení univerzit dle prestiže.

5.2 C

U

H

K

Webová prezentace CityU se nachází na adrese: http://www.cityu.edu.hk/.

5.2.1 Kreativita a vizuální design

Na první dojem působí webová prezentace poměrně dobře. Podle mnoha čínských znaků, které jsou na stránce i v anglické verzi, je uživateli ihned jasné, že se nachází na asijských stránkách. Pro pozadí byla zvolena neutrální bílá barva, pro text navigačního menu odstíny zeleno-modré.

Plošná kompozice úvodní stránky je zvolena efektivně. Nahoře se nachází navigační menu podle uživatelů informací, vlevo navigační menu s odkazy dle hlavních oblastí a kontaktní informace, vpravo jsou novinky. Zajímavým prvkem v horní liště je přítomnost šesti obrázků, jež slouží jako odkazy na zajímavé události. Většina ostatních stránek má navigační menu umístěné nahoře, přičemž novinky jsou stále vpravo, ač v menším panelu. Co však ruší účelnost grafiky je řešení některých nadpisů či internetových adres, jež fungují jako odkazy. Tyto odkazy po přejetí myší mění svou velikost či zvýraznění, což vede k nepříjemné drobné změně v rozmístění prvků na stránce.

Co se týče textových prvků, vede si webová prezentace podprůměrně. Pro základní písmo je zvolen font Arial o velikosti 12 pixelů, většinou černé barvy na bílém pozadí.

Většina nadpisů je však řešena formou komprimovaných obrázků ve formátu „.jpg“, což nepříjemně snižuje jejich čitelnost.

Z hlediska kreativity grafiky jsou zajímavé již zmíněné obrázky na úvodní stránce a dále pak čínskými symboly napsané motto školy uprostřed stránky. Na většině ostatních stránek je v horní liště společně s logem školy zobrazena hlavní budova školy. Z grafického hlediska je velmi poutavě řešena stránka týkající se informací pro nové studenty.

Konzistence grafiky napříč webovou prezentací není stoprocentní, neboť mnoho stránek má zcela odlišné formátování než zbytek prezentace (např. centrum zpráv, knihovna, stránky s informacemi o možné podpoře CityU a stránky s informacemi pro média).

5.2.2 Informační hodnota

Základní kontaktní informace jsou vzorově uvedeny již na první stránce. Jako emailový kontakt je zde však uvedena adresa jen na webmastera. Ta však podle sdělení na stránce po kliknutí na odkaz „Contact us“ slouží pouze pro informace ohledně webové prezentace. Ani na této stránce však žádná jiná emailová adresa uvedena není. Pro nalezení požadovaných emailových adres musí mít návštěvník stránek dostatek trpělivosti. Velkou zvláštností je neuvedení kontaktních informací na samostatné stránce, nýbrž na poměrně rozsáhlé stránce s informacemi o samotné webové prezentaci.

Podle [13] se CityU nachází celosvětově mezi univerzitami na 162. místě z hlediska počtu stránek, což rozhodně není špatný výsledek.

V množství „Rich files“ je však až na 247. místě, což je už výsledek o poznání horší.

Webová prezentace CityU kritérium Aktuálnosti a věrohodnosti informací splňuje jen z poloviny. Novinek je na stránkách všude dostatek, avšak u žádné stránky není uvedeno, kdy byla naposledy aktualizována ani kdo je zodpovědný za konkrétní zveřejněné informace.

Informace jsou k dispozici ve třech jazykových verzích a to v anglické, čínské a ještě jedné.⁹ Velmi dobře je řešena úvodní stránka, kde jsou nezávisle na zvoleném jazyce některé nadpisy ve dvou jazycích, takže uživatel má určitý přehled kde je, ještě než zvolí jazykovou verzi. Podle kliknutí na jazykovou verzi takovéhoto nadpisu se uživateli otevře požadovaná stránka v příslušné jazykové verzi.

5.2.3 Použitelnost a funkcionalita

Nyní zanalyzuji viditelnost. Internetová adresa webové prezentace je odvozena od zkratky univerzity, takže je poměrně intuitivní. Množstvím unikátních externích odkazů je na tom univerzita v porovnání s ostatními zkoumanými univerzitami průměrně. Vlastní fulltextový vyhledavač univerzita nemá, nýbrž používá Google. To by nebylo až tak špatné řešení, kdyby však bylo alespoň trochu implementováno do vzhledu webové prezentace.

Mapa webové prezentace je součástí rozsáhlejší stránky s informacemi o webové prezentaci. Je však přehledná a funkční.

Datová náročnost této webové prezentace je ohromná. Samotná úvodní stránka má přes 285 KB a to neobsahuje žádné velké obrázky. To je zapříčiněno z velké části navigačními menu, která jsou zbytečně ve formě obrázku, neboť jsou zcela statická.

U některých článků je přímo speciální tlačítko pro tisk. Tyto články lze vytisknout dle očekávání bez problému. Avšak u většiny textů toto tlačítko není a tak se musí tisknout standardním způsobem.

9 Nejsem schopen určit jazykovou verzi, neboť její písmo je pro mne neznámé. Pravděpodobně se ale jedná