Hlavní práce3199_xhrup11.pdf, 435.2 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská

Studijní obor: Národní hospodá ř ství

VLIV INVESTI Č NÍCH POBÍDEK NA ZAM Ě STNANOST A ROZVOJ

REGIONU

bakalá ř ská práce

Autor: Petra Hrušková

Vedoucí práce: Ing. Václav Rybá č ek

Rok: 2006

(2)

F A K U L T A N Á R O D O H O S P O D Á Ř S K Á

VYS OKÁ Š KO LA EKONOM IC KÁ V PR AZE

ZADÁNÍ BAKALÁ Ř SKÉ PRÁCE

v bakalá ř ském studijním programu HOSPODÁ Ř SKÁ POLITIKA A SPRÁVA

Jméno a příjmení: Petra Hrušková Rodné číslo: 795220/1136

Obor: Národní hospodářství

Práce byla zadána na katedře: Hospodářské politiky Vedoucí práce: Ing. Václav Rybáček

TÉMA PRÁCE A JEHO STRU Č NÁ CHARAKTERISTIKA:

TÉMA: VLIV INVESTI Č NÍCH POBÍDEK NA ZAM Ě STNANOST A ROZVOJ REGIONU

Cílem mé bakalářské práce je nastínit právní rámec investičních pobídek, jejich vývoj a zkušenosti s investičními pobídkami v České republice popř. v jiných evropských státech. Na základě analýzy několika projektů v České republice formulovat vlastní názor na vliv investičních pobídek na zaměstnanost a rozvoj regionu.

Předpokládaný termín odevzdání: květen 2006

V Praze dne: 28. 2. 2006

Podpis studenta: ...

Podpis vedoucího práce: ...

Podpis vedoucího katedry: ...

Podpis děkana: ...

(3)

Prohlašuji na svou č est, že jsem bakalá ř skou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury.

Petra Hrušková

V Praze, dne 4. 5. 2006

(4)

Anotace

Tato bakalářská práce si za svůj cíl vytyčila seznámení s problematikou investičních pobídek jako formy veřejné podpory a analýzou jejich vlivů na nezaměstnanost a rozvoj regionu.

V první části podávám základní informace o systému investičních pobídek z právního, institucionálního a ekonomického hlediska. Jsou zde uvedena jak pravidla pro poskytování veřejné podpory stanovená Evropskou komisí, tak i právní normy platné v České republice.

Druhou část zaměřuji na analýzu vlivu investičních pobídek v České republice. Následující část je pak věnována analýze vlivu veřejné podpory v okrese Beroun. Text je pro názornost doplněn množstvím tabulek a grafů.

Vedoucí práce: Ing. Václav Rybáček

Annotation

The aim of the bachelor work is to acquaint with the system of investment incentives as a form of the regional aid and with analysis of their impacts on unemployment and development of a region.

In the first part of the work I present information about the system of the investment incentives from law, institutional and economic point of view. I mention rules for granting the regional aid set out by the European Commission as well as the legal rules valid in the Czech Republic.

The second part is focused on analysis of the investment incentive impacts in the Czech republic.

Next part is applied to analysis of impact in the region Beroun. Text is graphically illustrated by tables and graphs.

Master of the bachelor work: Mr. Václav Rybáček

(5)

OBSAH

ÚVOD... 1

1. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE A INVESTIČNÍ POBÍDKY... 1

1.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY ES ... 2

1.1.1 PRIMÁRNÍ PRÁVO... 2

1.1.2 SEKUNDÁRNÍ PRÁVO... 3

1.1.2.1 Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře ... 3

1.1.2.2 Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům ... 6

1.1.2.3 Veřejná podpora v letech 2007 - 2013... 8

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC INVESTIČNÍCH POBÍDEK V ČESKÉ REPUBLICE... 9

1.2.1 VYMEZENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK A VŠEOBECNÉ PODMÍNKY... 10

1.2.2 PROCES POSKYTOVÁNÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK... 11

1.2.3 INVESTIČNÍ POBÍDKY VČESKÉ REPUBLICE DLE ODVĚTVÍ... 12

1.2.3.1 Zpracovatelský průmysl ... 13

1.2.3.2 Technologická centra a centra strategických služeb ... 14

1.2.3.3 Podpora tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností ... 14

1.2.3.4 Průmyslové zóny ... 15

2. ANALÝZA VLIVU INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA NEZAMĚSTNANOST A ROZVOJ... 16

2.1 ČESKÁ REPUBLIKA ... 16

2.2 OKRES BEROUN ... 21

2.2.1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI NA BEROUNSKU... 21

2.2.2 INVESTIČNÍ POBÍDKY NA BEROUNSKU... 22

2.2.3 EFEKTIVNOST INVESTIČNÍCH POBÍDEK... 23

2.2.3.1 Úspory státu za státní pojištěnce ... 23

2.2.3.2 Finanční model používaný státem... 27

2.2.3.3 Nedostatky finančního modelu používaného státem ... 29

2.2.4 VLIV NA ROZVOJ REGIONU... 30

2.3 RŮZNÉ POHLEDY NA PROBLEMATIKU INVESTIČNÍCH POBÍDEK ... 31

ZÁVĚR ... 35

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ... 38

(6)

- 1 - Úvod

Země střední a východní Evropy, jejichž ekonomiky procházely koncem 80. let a počátkem 90. let minulého století transformací, se potýkaly s nedostatkem zdrojů a nedostatečně fungujícím tržním hospodářstvím. Jedním z řešení těchto problémů byly přímé zahraniční investice, kdy se státy střední a východní Evropy snažily „přilákat“ zahraniční investory do jejich země.

V poslední době jsou zahraniční investice, resp. způsob, jakým jsou zahraniční investoři motivováni investovat finanční prostředky v České republice, jedním z hojně diskutovaných témat. Diskuse našich politiků se týkají většinou hodnocení efektivnosti investičních pobídek.

V první části své práce se budu snažit stručně vysvětlit teoretická východiska investičních pobídek, tzn. právní normy týkající se investičních pobídek, odvětví, do kterých jsou alokovány a formy veřejné podpory v České republice. Neopomenu samozřejmě také uvést právní normy Evropské unie týkající se dané problematiky, které jsou od 1. května 2004 závazné také pro Českou republiku. Ve druhé části své práce se budu snažit na základě analýzy několika investičních projektů, které byly vybudovány s podporou státu, snažit formulovat vlastní názor na vliv investičních pobídek na zaměstnanost a rozvoj jak v kontextu celé České republiky, tak i v případě individuálního regionu.

1. Přímé zahraniční investice a investiční pobídky

Pro země střední a východní Evropy se v minulém desetiletí staly toky přímých zahraničních investic důležitým zdrojem hospodářského růstu a restrukturalizace ekonomiky.

Podle metodiky OECD a EUROSTATu je přímá zahraniční investice definována jako „podíl zahraničního investora na základním jmění kapitálu společnosti nebo hlasovacích právech ve výši minimálně 10 %. Podle percentuálního podílu investora se přímé investice dělí na dceřinné společností (podíl 50 % a více), přidružené společnosti (podíl 10 – 50 %) a pobočky (podíl 100%).

Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál zahrnující úvěrové vztahy s nepřímým investorem, kde:

Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřinných společnostech a přidružených podnicích.

Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.

Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinnými společnostmi,

(7)

- 2 -

pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.“¹

Devadesátá léta se vyznačují velkou konkurencí a soutěží transformujících se ekonomik při získávání přímých zahraničních investic. Na rozhodování investorů o alokaci jejich zdrojů mají velký vliv různé ekonomické, politické a sociální faktory jako např. cena práce, kvalifikace pracovní síly, makroekonomická a politická stabilita, směnitelnost měny a finanční stimuly pro alokaci. Vlády se proto svojí hospodářskou politikou snažily vytvářet pro investory přitažlivé podmínky, které by zvýšily atraktivnost regionu a přilákaly investory do příslušné země. Soubor státních nabídek pro zahraniční i tuzemské investory se nazývá investiční pobídky.

1.1 Právní předpisy ES

1.1.1 Primární právo

Investiční pobídky jsou chápány jako forma veřejné podpory, jejímž cílem je stimulace hospodářského rozvoje a růstu daného regionu a snižování nezaměstnanosti obyvatelstva. Pojem veřejné resp. státní podpory je vymezen v článku 87 odstavci 1 Smlouvy o založení Evropského společenství jako „Podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“²

Smlouva o ES ale také stanovuje výjimky, které jsou se společným trhem slučitelné. Tyto výjimky jsou definovány v článku 87 odstavci 2 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Je zde uvedeno, že:

„Se společným trhem jsou slučitelné:

a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace založené na původu výrobků,

b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi,

c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských nevýhod způsobených tímto rozdělením.“³

1ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Přímé zahraniční investice: Rok 2003, ČNB, březen 2005

2 Smlouva o založení Evropského společenství, 25.3.1957

(8)

- 3 -

Výjimky jsou dále uvedeny v článku 87 odstavci 3 Smlouvy o založení Evropského společenství:

„Za slučitelné se společným trhem mohou být považovány:

a) podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností,

b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu,

c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, d) podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní

podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu,

e) jiné druhy podpor, které mohou být vymezeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou, na návrh Komise.“⁴

Investiční pobídky v České republice jsou naplněním bodu a), eventuelně bodu c) uvedeného v odst. 3 čl. 87 Smlouvy o založení Evropského společenství. Znamená to, že investiční pobídky jsou vnímány jako podpora zaostalých regionů a regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti.

1.1.2 Sekundární právo

V rámci sekundárního práva patří mezi nejvýznamnější dokumenty vztahující se na investiční pobídky následující dva předpisy:

Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře (v angl. „Guidelines on national regional aid”) Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům (v angl.

„Multisectoral framework on regional aid for large investment projects”) Tyty dokumenty detailněji rozpracovávají pravidla pro poskytování veřejné podpory.

1.1.2.1 Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře

Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře upravují pravidla pro poskytování veřejné podpory regionům s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností (písm. a) odst. 3 čl. 87 Smlouvy založení Evropského společenství) a podpory rozvoje určitých hospodářských aktivit nebo oblastí (písm. c) odst. 3 čl. 87 Smlouvy založení Evropského

(9)

- 4 -

společenství). Vztahují se na všechna odvětví průmyslu s výjimkou zemědělství, rybolovu, uhelného průmyslu, dopravního průmyslu, stavby lodí, ocelářství, průmyslu syntetických vláken a automobilového průmyslu⁵, která jsou upravena zvláštními předpisy. Obecně můžeme říci, že veřejná pomoc dle písmene a) odst. 3 čl. 87 Smlouvy založení Evropského společenství se týká regionů na úrovni NUTS II, zatímco veřejná podpora dle písmene c) odst. 3 čl. 87 Smlouvy založení Evropského společenství je určena regionům, které mají menší rozlohu a jsou méně hospodářsky postižené než regiony uvedené v písm. a). Obecně lze konstatovat, že pomoc dle písm. c) se týká regionů na úrovni NUTS III. Jen pro upřesnění uvádím, že NUTS jsou

„statistické územní jednotky EU, územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU“⁶. Jednotky NUTS II představují 8 oblastí, na které je rozdělena ČR tak, aby každá oblast měla zhruba stejný počet obyvatel, zatímco jednotky NUTS III reprezentují kraje České republiky.

Členské země byly za účelem poskytování veřejné podpory nuceny vytvořit regionální mapy, kde je území daného členského státu rozčleněno na regiony dle maximální výše veřejné podpory. Na základě této mapy je stanovena výše investiční pobídky jako součin základu pro výpočet investiční pobídky a míry poskytnuté veřejné podpory, nejvýše však do výše maximální míry veřejné podpory pro příslušný region. Regionální mapa České republiky je uvedena na následujícím obrázku.

5 Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře, Úřední věstník ES, 10. 3. 1998, označení 98/C 74/06 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu), bod 2

6 Wikipedia encyklopedie, http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS

(10)

- 5 -

Obr. 1: Regionální mapa maximální míry veřejné podpory platná pro období 2002 – 2006

Zdroj: CZECHINVEST: Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu

Regionální veřejná podpora se týká počáteční investice nebo vytváření pracovních míst s touto investicí související a může nabývat různých forem (např. zvýhodněné úvěry, granty, státní záruky, daňové úlevy).

Podpora počáteční investice

Počáteční investice je v Pokynech k vnitrostátní regionální podpoře specifikována jako

„zřizování nové provozovny, rozšíření existující provozovny, nebo zahájení činnosti zahrnující zásadní změnu výrobku či výrobního procesu v existující provozovně.“ Výše poskytnuté dotace je počítána jako procentuální podíl z celkové hodnoty investice (tzn. „standardní základ“), která zahrnuje hmotná aktiva. Výdaje na nehmotná aktiva mohou být za určitých podmínek připočítány až do výše 25 %⁷ standardního základu. Obecně je maximální výše veřejné podpory pro regiony s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností 50 %⁸ standardního základu a maximální výše podpory rozvoje určitých hospodářských aktivit nebo

7 Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře, Úřední věstník ES, 10. 3. 1998, označení 98/C 74/06 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu), odst. 4.6

(11)

- 6 -

oblastí je 20 %⁹ standardního základu. Výše podpory musí samozřejmě zohledňovat specifické hospodářské a sociální problémy daného regionu.

Podpora vytváření pracovních míst souvisejících s počáteční investicí

Pracovní místa v rámci této podpory se musí výhradně týkat činnosti související s danou investicí. Takto vytvořená pracovní místa musí být udržována po dobu minimálně 5 let¹⁰. Výše podpory se počítá jako percentuelní podíl z celkových mzdových nákladů za období 2 let, kdy tento percentuelní podíl je shodný s maximální výší veřejné podpory pro daný region.

Podpora počáteční investice a podpora vytváření pracovních míst souvisejících s touto počáteční investicí mohou být kombinovány, maximálně však do výše regionální podpory dle regionálních map. Maximální výše podpory nesmí být překročena ani v případě, že podpora pochází z různých zdrojů (státní rozpočet, rozpočty místních samospráv).

Pravidla pro národní regionální podporu upravují také podporu provozu. Příkladem operativní podpory jsou například úlevy na příspěvkách na sociální zabezpečení. Tyto úlevy se ovšem týkají pouze velmi znevýhodněných regionů a jejich rozsah i délka poskytování jsou limitovány.

1.1.2.2 Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům

Z praktických zkušeností vyplývá, že v případech, kdy se jedná o velkého investora, se členské státy při své snaze přilákat tohoto investora doslova „předhání“ v atraktivních nabídkách, které ale ve svém konečném důsledku mohou negativně ovlivňovat hospodářskou soutěž.

Z tohoto důvodu vznikl Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům, který upravuje veřejnou podporu velkým investičním projektům v regionech s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností a podpory rozvoje určitých hospodářských aktivit nebo oblastí¹¹. Stejně jako v předchozím případě se vztahuje se na všechna odvětví průmyslu s výjimkou zemědělství, rybolovu, uhelného průmyslu, dopravního průmyslu, stavby lodí, ocelářství, průmyslu syntetických vláken a automobilového průmyslu¹²,

11 Smlouva o založení Evropského společenství, 25.3.1957, čl. 87 odst. 3 písm. a) a c)

12 Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům, Úřední věstník ES, 7. 4. 1998, označení 98/C 107/05 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu), bod 1.3

(12)

- 7 -

která jsou upravena zvláštními předpisy. Minimální výše investice musí být 50 mil. EUR¹³ a maximální výše veřejné podpory je dána následující tabulkou.

Tab. 1: Maximální míra veřejné podpory

Standardní základ Upravený strop pro veřejnou podporu

do 50 mil. EUR 100 % regionálního stropu

Pro část mezi 50 – 100 mil. EUR 50 % regionálního stropu Pro část přesahující 100 mil. EUR 34 % regionálního stropu

Zdroj: Multisectoral framework on regional aid for large investment projects, Official Journal of the European Communities, 19. 3. 2002

Maximální výše podpory se pak vypočítá dle vzorce:

maximální regionální podpora * (50 + 0,5 * část mezi 50 – 100 tis. EUR + 0,34 * část přesahující 100 mil. EUR)

Povinnost notifikace se vztahuje na každý případ, kdy navrhovaná výše podpory je vyšší než částka, kterou dostaneme, pokud násobíme maximální míru regionální podpory dle regionální mapy číslem 75 (max. výše podpory pro investice do 100 mil. EUR) a na případy ad hoc veřejných podpor. Evropská komise provádí přezkoumání výše podpory daného projektu, kdy bere v úvahu 3 faktory (faktor soutěže, faktor kapitálu a faktor vlivu na region)¹⁴. Cílem notifikace a přezkoumání je zabránit deformaci trhu, která by mohla vzniknout poskytnutím veřejné podpory velkému investičnímu projektu.

Pro Českou republiku jsou limity pro notifikaci Evropskou komisí stanoveny v následující tabulce.

13 Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům, Úřední věstník ES, 7. 4. 1998, označení 98/C 107/05 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu), bod 2.1

14 Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům, Úřední věstník ES, 7. 4. 1998, označení 98/C 107/05 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu), bod 3

(13)

- 8 -

Tab. 2: Limity max. veřejné podpory pro účely notifikace

Region soudržnosti Max. míra veřejné podpory ( v %)

Max. míra veřejné podpory, na niž se nevztahuje povinnost

notifikace (v mil. EUR)

Moravskoslezsko 50 37,5

Střední Čechy 50 37,5

Severozápad 49 36,75

Střední Morava 49 36,75

Severovýchod 48 36

Jihovýchod 48 36

Jihozápad 46 34,5

Praha 20 15

Zdroj: Výklad odstavce 24 Multisektorálního rámce, Ministerstvo průmyslu a obchodu

1.1.2.3 Veřejná podpora v letech 2007 - 2013

Dne 6. března 2006 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Pokyny k regionální podpoře platné pro období 2007 – 2013 publikované Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. března 2006. S cílem zjednodušit a zpřehlednit pravidla pro poskytování veřejné podpory byla do tohoto dokumentu začleněna i pravidla pro poskytování podpory velkým investičním projektům, která byla doposud upravena Multisektorálním rámcem pro regionální pomoc velkým investičním projektům. Jednou z významným změn je zavedení veřejné podpory zakládání malých podniků ve znevýhodněných regionech, kde se tato podpora bude kromě hmotných a nehmotných aktiv vztahovat také na další náklady spojené s investicí (např. poradenství, právní služby). Maximální celková výše veřejné podpory malých podniků v regionech s nízkou životní úrovní nebo vysokou mírou nezaměstnanosti je stanovena na 2 mil.

EUR¹⁵, zatímco v regionech regiony dle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o založení Evropského společenství je maximální celková výše podpory 1 mil. EUR¹⁶. Podpora malých podnikům musí být ovšem vhodně koncipována tak, aby nemotivovala stávající malé podniky k ukončení činnosti a jejímu znovuzahájení s tímto druhem podpory. Dále Evropská komise rozhodla o zákazu poskytování veřejné podpory sektoru ocelářství a výroby umělých vláken. Od roku 2007 bude také docházet ke snižování výše státní podpory a postupnému omezování podpory pro regiony, na které se vztahuje podpora čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o založení Evropského společenství. Veřejná podpora by se tak měla týkat převážně jen velmi znevýhodněných regionů,

15 Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013, Úřední věstník EU, 4. 3. 2006, označení 2006/C 54/08 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu 6. 3. 2006, odst. 86

16 Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013, Úřední věstník EU, 4. 3. 2006, označení 2006/C 54/08 (v české verzi Ministerstvo průmyslu a obchodu 6. 3. 2006, odst. 86

(14)

- 9 -

jak z hlediska životní úrovně, tak i z hlediska míry nezaměstnanosti. Pro členské státy z výše uvedených opatření vyplývá, že budou muset přepracovat regionální mapy, které slouží k určení maximální míry regionální podpory. Návrh nové regionální mapy platné pro období 2007 – 2013 je uveden na následujícím obrázku.

Obr. 2: Návrh regionální mapy veřejné podpory v ČR pro rok 2007 - 2013

1.2 Právní rámec investičních pobídek v České republice

V České republice byly investiční pobídky zavedeny usnesením vlády č. 298 ze dne 28.

dubna 1998 s cílem stimulovat příliv zahraničních investic do České republiky. Veřejná podpora se týkala investic „na zelené louce“ a minimální hodnota investice byla 25 mil. USD.

Usnesením vlády č. 844/98 byla tato částka snížena na 10 mil. USD¹⁷, což umožnilo čerpat investiční pobídky i významným domácím investorům (např. Škoda Auto, Mladá Boleslav).

V roce 2000 byla tato usnesení vlády nahrazena jedním komplexním dokumentem - zákonem č. 72/2000 Sb. - který je považován za základní dokument v oblasti poskytování veřejné podpory v České republice. Tento zákon byl několikrát novelizován, kdy nejvýznamnější změna se týkala

17 Usnesení vlády České republiky č. 844/1998, Vláda České republiky, 16. 12. 1998, odst. I bod 2

(15)

- 10 -

úpravy pravidel pro poskytování veřejné podpory po vstupu České republiky do EU v květnu 2004 (tzv. „euronovela“ zákona o investičních pobídkách). Zákon o investičních pobídkách se tak stal národním programem poskytování veřejné podpory, na základě kterého je veřejná podpora poskytována „automaticky“ a při splnění stanovených podmínek nevyžaduje přezkoumání ze strany Evropské komise.

V České republice je v současné době zákon o investičních pobídkách klíčovou právní normou v této oblasti. Danou problematiku upravují ale i další právní normy, jako například:

zákon č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 242/2005 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku

nařízení č. 515/2004 Sb., vlády České republiky o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

nařízení č. 185/2002 Sb., vlády České republiky, kterým se pro účely zákona o investičních pobídkách stanoví seznam strojního zařízení tvořícího součást linky

1.2.1 Vymezení investičních pobídek a všeobecné podmínky Dle zákona č. 72/2000 Sb. se investičními pobídkami rozumí:

a) „slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,

c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu, d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního

předpisu,

e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu.“¹⁸

Žadateli o investiční pobídky mohou být právnické nebo fyzické osoby, tuzemské či zahraniční, které splňují všeobecné podmínky:

18 zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, §1

(16)

- 11 -

a) „zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu,

b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky; za zpracovatelský průmysl se nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvoj elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství,

c) pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je podle zvláštního právního předpisu¹⁹ dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem,

d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,

e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 000 000 Kč²⁰, přičemž nejméně částka 100 000 000 Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory,

f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu; v odůvodněných případech může Ministerstvo průmyslu a obchodu na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky

g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.“²¹

1.2.2 Proces poskytování investičních pobídek

Důležitým subjektem v celém procesu vyřizování a poskytování investičních pobídek je státní příspěvková organizace CzechInvest, jejímž cílem je podporovat příliv zahraničních investic do České republiky. Agentura CzechInvest je výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a je jakýmsi „komunikátorem“ mezi všemi zainteresovanými subjekty.

Investor, který má zájem o získání investiční pobídky, musí předložit CzechInvestu svůj záměr získat investiční pobídky. Záměr musí obsahovat zákonem stanovené údaje²² a jeho

19 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

20 Tato částka může být snížena na 150 000 000 Kč, resp. 100 000 000 Kč (přičemž polovina částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby) pokud je investiční záměr realizován v regionu, kde míra nezaměstnanosti je o 25 %, resp. o 50

% vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice

21 zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, § 2 odst. 2

22 zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, § 3 odst. 2 a 3

(17)

- 12 -

tiskopis je uveden ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu²³. Agentura CzechInvest poté vypracuje k danému záměru posudek (případně i návrh investičních pobídek) a dokumenty postoupí Ministerstvu průmyslu a obchodu. K danému záměru uděluje v rámci svých působností souhlas příp. zamítnutí také Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí. Své vyjádření k danému záměru získat investiční pobídku podává i Ministerstvo životního prostředí a obec, na jejímž katastrálním území by měl být investiční projekt realizován. V případě, že uvedená ministerstva udělí svůj souhlas, vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu veřejné soutěže nabídku na poskytnutí investičních pobídek, která je prostřednictvím agentury CzechInvest zaslána žadateli. V případě, že zainteresovaná ministerstva udělí nesouhlas, Ministerstvo průmyslu a obchodu daný záměr zamítne. Do 6 měsíců²⁴ od doručení nabídky může zájemce podat žádost o příslib investiční pobídky, ovšem opět prostřednictvím agentury CzechInvest. Tato žádost musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti²⁵. Na základě souhlasu příslušného ministerstva (dle formy investiční pobídky) vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Pokud není investice, resp. výroba, zahájena do zákonem stanovené doby, rozhodnutí o příslibu pozbývá platnosti a musí dojít k vypořádání všech závazků a pohledávek mezi žadatelem a státem.

Z výše uvedeného vidíme, že proces získávání investičních pobídek je opravdu velmi administrativně náročný. V případě, že se stát rozhodne „lákat“ zahraniční investory do svého regionu prostřednictvím investičních pobídek, je nesporné, že musí existovat instituce, v případě České republiky agentura CzechInvest, která bude asistovat při vyřizování žádostí o investiční pobídky.

1.2.3 Investiční pobídky v České republice dle odvětví

Investiční pobídky v České republice vznikly jako podnět pro zahraniční či domácní subjekty investovat do odvětví, která nebyla v 90. letech minulého století v České republice dostatečně rozvinuta či do oblastí s vysokou mírou nezaměstnanosti, která také souvisela s nevyhovující strukturou našeho hospodářství. V České republice se proto investiční pobídky primárně týkají zavádění nebo rozšiřování výroby ve zpracovatelském průmyslu, v oblasti strategických služeb a technologických center a vytváření nových pracovních míst v regionech, která jsou nejvíce postižena nezaměstnaností. České právní normy vztahující se na investiční pobídky vycházejí z právních dokumentů ES, jejichž stručná charakteristik byla uvedena výše.

23 vyhláška č. 242/2005 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku

24 zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, § 5 odst. 1

25 zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, § 5 odst. 2

(18)

- 13 - 1.2.3.1 Zpracovatelský průmysl

Investiční pobídky v oblasti zpracovatelského průmyslu se řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, a dle tohoto zákona mají formu slevy na dani, hmotné podpory vytváření pracovních míst, hmotné podpory školení a rekvalifikace, poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu a převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu. Žadatelé musí splňovat všeobecné podmínky uvedené v předchozím textu. Minimální výše investice je 100 mil. Kč²⁶. Tato minimální výše je odstupňována dle míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech, vždy však nejméně 50 % minimálních investičních nákladů do hmotného a nehmotného majetku musí být kryto vlastními zdroji a míra zaměstnanosti v daném regionu musí být minimálně na úrovni průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Nově založené podniky mají za splnění příslušných podmínek nárok na úplnou slevu na dani až po dobu 10 let, zatímco existující firmy, které rozšiřují jejich výrobní aktivity, mají nárok na částečnou slevu na dani z příjmu právnických osob po dobu maximálně 10 let²⁷. Z praxe ovšem vyplývá, že firmy většinou nečerpají „daňové prázdniny“ celých 10 let. Tato doba je kratší, protože dojde ke kumulaci jednotlivých forem veřejné podpory a maximální částka veřejné podpory je vyčerpána mnohem dříve.

Výše investičních pobídek do zpracovatelského průmyslu dle regionu a míry nezaměstnanosti je uvedena v následující tabulce.

Tab. 3: Výše veřejné podpory do zpracovatelského průmyslu Míra nezaměstnanosti

v daném regionu

Minimální výše investice Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo

Hmotná podpora při rekvalifikaci 50 % a více nad

průměrem

100 mil. Kč 200 tis. Kč

+ 50 tis. Kč při zaměstnání osoby se ZP nebo uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci úřadu práce déle než 6 měsíců

25 % až 50 % nad průměrem

150 mil. Kč 100 tis. Kč

+ 25 tis. Kč při zaměstnání osoby se ZP nebo uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci úřadu práce déle než 3 měsíce

do 25 % nad průměrem 200 mil. Kč žádná

35 % nákladů na získání kvalifikace

26 zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, § 2

27 zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, § 35a

(19)

- 14 -

1.2.3.2 Technologická centra a centra strategických služeb

V oblasti strategických služeb a technologických center se státní podpora řídí pravidly Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podporu technologických center a center strategických služeb. Podmínky pro poskytnutí veřejné podpory jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. 4: Podmínky pro poskytnutí veřejné podpory – technologická centra a centra strategických služeb

Typ projektu Technologická centra

Centra pro vývoj software Expertní a řešitelská centra Ústředí nadnárodních firem

Centra zákaznické podpory High-tech opravárenská centra

Centra sdílených služeb (s výjimku ústředí nadnárodních

firem)

Min výše investice 15 mil. Kč 30 mil. Kč

Min. počet nově vytvořených míst 15 50

Financování projektu z vlastních zdrojů příjemce

7,5 mil. Kč 15 mil. Kč

Zdroj: CZECHINVEST: Investiční podpory pro technologická centra a centra strategických služeb

Z výše uvedené tabulky je vidět, že stejně jako v případě zpracovatelského průmyslu, je stanovena minimální výše investice, kdy alespoň 50 % investičních nákladů musí být financováno žadatelem. Na tento typ investičních pobídek se také vztahují všeobecné podmínky veřejné podpory poskytované na podporu vytváření pracovních míst (např. zachování vytvořených pracovních míst po dobu min. 5 let), kterými chce stát zajistit, aby investoři čerpající státní dotace daný podnik po pár letech nepřesunuli do jiné evropské země, kde budou v dané době výhodnější podmínky pro investování jako např. levnější a kvalifikovanější pracovní síla. Žadatelé o investiční pobídky mohou žádat o dotace na úhradu části mzdových nákladů, kde výše dotace se počítá jako percentuelní podíl mzdových nákladů nebo investice do majetku.

Další formou podpory je dotace na vytvořená pracovní místa nebo dotace na školení a rekvalifikace, kde výše dotace dosahuje 35 % nebo 60 % nákladů na školení a rekvalifikace v závislosti na typu školení a max. strop je 100 tis., resp. 150 tis. Kč²⁸, na každé pracovní místo v závislosti na počtu nově vytvořených pracovních míst.

1.2.3.3 Podpora tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Tato forma veřejné podpory se řídí Programem na podporu tvorby pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a vztahuje se na založení nebo rozšíření výrobní činnosti či poskytování služeb v regionech, kde průměrná míra nezaměstnanosti je vyšší

28 Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, Ministerstvo průmyslu a obchodu, příloha 2b

(20)

- 15 -

než 14% ²⁹. Minimální výše investice je zde ovšem nižší než v předcházejících dvou případech, a to 10 mil. Kč³⁰, kde opět alespoň 50 % investičních nákladů musí být financováno z vlastního kapitálu žadatele. Podmínky pro udělení tohoto druhu státní podpory jsou benevolentnější než v předchozích dvou případech (např. pracovní místa musí být udržena po dobu min. 3 let).

Finanční podpora se poskytuje na tvorbu nových pracovních míst a na rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Výše finanční dotace na tvorbu nových míst je max. 200 tis. Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo a podpora rekvalifikace může dosáhnout výše 35 % nákladů na rekvalifikaci, max. však 30 tis. Kč³¹ na jedno nově vytvořené pracovní místo. Tento druh investičních pobídek je specifický tím, že rozhodnutí a návrh dohody o finanční podpoře vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí.

1.2.3.4 Průmyslové zóny

Ještě okrajově bych chtěla zmínit oblast průmyslových zón, která bezprostředně souvisí s výše uvedenými podporami dle odvětví. Podpora průmyslových zón totiž znamená finanční podporu státu při výstavbě průmyslových zón a příslušné infrastruktury subjektům, které v dané průmyslové zóně vytvoří nová pracovní místa v odvětví zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických služeb. Podmínky pro poskytnutí podpory jsou upraveny Programem na podporu rozvoje průmyslových zón, který vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

29 Program na podporu tvorby prac. míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, odst. 2.4

30 Program na podporu tvorby prac. míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, odst. 3.3

31 Program na podporu tvorby prac. míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, odst. 4.3 a příloha 2a

(21)

- 16 -

2. Analýza vlivu investičních pobídek na nezaměstnanost a rozvoj

2.1 Česká republika

Investiční pobídky jsou označovány jako jeden z faktorů ovlivňující příliv zahraničních investic do České republiky. Zároveň je to forma veřejné podpory, která by měla stimulovat hospodářský rozvoj oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností či napomoci rozvoji určitých hospodářských aktivit. Vztah mezi vývojem pobízených investic, přímých zahraničních investic, míry nezaměstnanosti a hrubého domácího produktu v České republice budu ilustrovat na následujících grafech.

Graf 1: Stav přímých zahraničních investic (PZI) v ČR v letech 1998 - 2004

0 300 600 900 1200 1500

mld. Kč

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

Stav přímých zahraničních investic v ČR v letech 1998 - 2004

Zdroj: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Přímé zahraniční investice: Rok 2003, ČNB, březen 2005

Přehled toků přímých zahraničních investic každoročně publikuje Česká národní banka ve zprávě pod názvem „Přímé zahraniční investice“. Graf č. 1 zobrazuje příliv přímých zahraničních investic v letech 1998 – 2004. Trend vývoje přílivu přímých zahraničních investic je stoupající, až na propad v roce 2003, který je pravděpodobně způsobem ukončením hlavní vlny privatizace v České republice.

(22)

- 17 -

Graf 2: Pobízené investice v ČR dle roku schválení

0 10 20 30 40 50 60 70

mld. Kč

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

Pobízené investice v ČR dle roku schválení

Zdroj: Přislíbené investiční pobídky – zpracovatelský průmysl, Přislíbené investiční podpory – technologická centra a centra strategických služeb, Přislíbené finanční podpory – nově vytvořená pracovní místa, CzechInvest, vlastní

výpočty

Z grafu č. 2 vidíme, že největší nárůst pobízených investic byl v roce 2001 a v roce 2004.

Nárůst v roce 2001 je způsoben tím, že došlo k velké expanzi automobilových výrobců do České republiky a zároveň bylo nastartováno poskytování investiční podpory pro technologická centra a centra strategických služeb. Nárůst v roce 2004 můžeme zdůvodnit tím, že finanční dotace se začaly poskytovat samostatně i na podporu vytváření pracovních míst a rekvalifikaci, kde minimální hranice pro poskytnutí dotace je nižší než u zpracovatelského průmyslu či technologických center a center strategických služeb.

Graf 3: Podíl pobízených investic na celkovém objemu přímých zahraničních investic (PZI)

0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 mld. Kč

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Rok

Podíl pobízených investic na PZI v ČR v letech 1998 - 2004

Pobízené investice PZI

Zdroj: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Přímé zahraniční investice: Rok 2003, ČNB, březen 2005; Přislíbené investiční pobídky – zpracovatelský průmysl, Přislíbené investiční podpory – technologická centra a centra strategických služeb, Přislíbené finanční podpory – nově vytvořená pracovní místa, CzechInvest, vlastní výpočty

(23)

- 18 -

Na výše uvedeném grafu (graf č. 3) vidíme, že mezi pobízenými investicemi a přímými zahraničními investicemi dochází k pozitivní korelaci (korelační koeficient je roven 0,72) tzn.

čím vyšší příliv PZI, tím vyšší počet pobízených investic. Výjimkou je například rok 1999, kdy u přímých zahraničních investic dochází k nárůstu, zatímco u hodnoty investičních pobídek dochází k poklesu. Stejná situace je například i v roce 2002 v porovnání s rokem 2001.

Graf 4: Míra nezaměstnanosti a pobízené investice v ČR v letech 1998 - 2004

Nezaměstnanost a pobízené investice v ČR v letech 1998 - 2004

0 10 20 30 40 50 60 70

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

Pobízené investice v mld. Kč

0 2 4 6 8 10 12

Míra nezaměstna nosti v %

Pobízené investice Nezaměstnanost

Zdroj: Český statistický úřad; Přislíbené investiční pobídky – zpracovatelský průmysl, Přislíbené investiční podpory – technologická centra a centra strategických služeb, Přislíbené finanční podpory – nově vytvořená pracovní místa,

CzechInvest, vlastní výpočty

Graf 5: Přímé zahraniční investice (PZI) a míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1998 - 2004

PZI a míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1998 - 2004

0 200 400 600 800 1000 1200

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

PZI v mld. Kč

0 2 4 6 8 10 12

Míra nezaměst- nanosti v %

Přímé zahr. investice Nezaměstnanost

Zdroj: Český statistický úřad; ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Přímé zahraniční investice: Rok 2003, ČNB, březen 2005

Na výše uvedených dvou grafech (graf č. 4 a 5) je zobrazen vývoj míry nezaměstnanosti v souvislosti s pobízenými investicemi a tokem přímých zahraničních investic v České republice v období 1998 až 2004. Je zřejmé, že vztah mezi pobízenými investicemi a snižováním míry

(24)

- 19 -

nezaměstnanosti není jednoznačný. Zatímco míra nezaměstnanosti pomalu rostla, vývoj pobízených investic byl kolísavý. Pokud bychom porovnali míru nezaměstnanosti s přílivem přímých zahraničních investic, můžeme konstatovat, že i přes příliv přímých zahraničních investic dochází k růstu nezaměstnanosti.

Opačný názor na danou problematiku je prezentován ve zprávě „Analýza vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky“, kterou vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky v roce 2004. Z této zprávy vyplývá, že pobídkové firmy mají významný vliv na snižování nezaměstnanosti v České republice díky vytváření přímých, ale i nepřímých pracovních míst – viz následující tabulka. Alternativní míra nezaměstnanosti představuje možnou míru nezaměstnanosti v případě neexistence pobídkových firem.

Tab. 5: Vliv pobídkových firem na nezaměstnanost ČR

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Skutečná míra nezaměstnanosti v ČR

8,51 % 9,03 % 8,58 % 9,11 % 9,89 % 10,20 %

Alternativní míra nezaměstnanosti

8,55 % 9,13 % 8,75 % 9,31 % 10,05 % 10,34 %

Rozdíl 0,04 % 0,10 % 0,17 % 0,20 % 0,15 % 0,14 %

Zdroj: Analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2004

Na posledních dvou grafech (graf č. 6 a 7) je zobrazen hospodářský vývoj České republiky měřený prostřednictvím HDP (v mld. Kč) v souvislosti s pobízenými investicemi a tokem přímých zahraničních investic do České republice v období 1998 až 2004.