Hlavní práce3713_xmajm10.pdf, 398.1 kB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalá ř ská práce

2006 Miroslav Majoroš

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ř ská

Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalá ř ské práce:

Finan č ní analýza spole č nosti Slovak Telecom, a. s.

Vypracoval: Miroslav Majoroš

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma

„Finan č ní analýza spole č nosti Slovak Telecom, a. s.“

jsem vypracoval samostatn ě .

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.

V Londýn ě dne 28. srpna 2006 Podpis

Pod ě kování

Na tomto míst ě chci pod ě kovat Ing. Aleši Fojtíkovi za vedení a podporu p ř i

psaní této práce.

Úvod

Cílem této práce je vyhotovit finanční analýzu společnosti Slovak Telecom, a.s., tedy rozbor jejich finančních výkazů a zhodnocení jejiho finančního zdraví. Pro výpočet této finanční analýzy jsem použil kompletních rozvah a výsledovek z let 2001 až 2005.

Slovak Telecom je společnost, která momentálně přechází zásadními změnami.

Z těžkopádného státního monopolního podniku se stává moderní firma, která si musí začít bránit své postavení na neustále se měnícím a nedávno liberalizovaném slovenském telekomunikačním trhu. Toto je právě hlavní důvod, proč jsem si pro svoji praktickou část zvolil právě tuto společnost.

Svoji práci jsem rozdělil na dvě základní části – metodickou a praktickou.

V metodické části se budu teoreticky zabývat rozbory a ukazateli, které pak aplikuji v praktické části. V teorii budu tedy popisovat pouze ty metody, které je možno prakticky uplatnit na zvoleném podniku.

OBSAH

Úvod...1

METODICKÁ ČÁST 1. Analýzy absolutních ukazatelů... 4

1.1 Horizontání analýza... 4

1.2 Vertikální analýza ... 4

2. Bilanční pravidla... 5

2.1 Zlaté bilanční pravidlo financování... 5

2.2 Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ... 5

2.3 Zlaté bilanční pari pravidlo... 5

2.4 Zlaté bilanční poměrové pravidlo... 6

3. Výkaz Cash Flow... 6

4. Analýza pomocí poměrových ukazatelů... 7

4.1 Ukazatele likvidity... 8

4.2 Ukazatele aktivity... 9

4.3 Ukazatele zadluženosti... 12

4.4 Ukazatele rentability... 14

5. Analýza soustav ukazatelů... 16

5.1Du Pontův rozklad ... 16

6. Souhrnné indexy ... 17

6.1Altmanův model ... 17

6.2Index důveryhodnosti IN 01... 18

PRAKTICKÁ ČÁST

7. Profil společnosti... 19

7.1 Vlastnická struktura ... 20

7.2 Dceřiné společnosti... 20

7.3 SWOT Analýza... 21

8. Analýzy absolutních ukazatelů... 22

8.1 Horizontální analýza rozvahy ... 22

8.2 Vertikální analýza rozvahy ... 25

8.3 Horizontální analýza výsledovky... 28

8.4 Vertikální analýza výsledovky ... 30

9. Bilanční pravidla... 32

9.1 Zlaté bilanční pravidlo financování... 32

9.2 Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ... 32

9.3 Zlaté bilanční pari pravidlo... 33

9.4 Zlaté bilanční poměrové pravidlo... 33

10. Výpočet Cash Flow... 34

11. Poměrové ukazatele... 35

11.1 Ukazatele likvidity... 35

11.2 Ukazatele aktivity... 35

11.3 Analýza čistého pracovního kapitálu ... 36

11.4 Ukazatele zadluženosti... 36

11.5 Ukazatele rentability... 37

12. Analýza soustav ukazatelů... 38

12.1 Du Pontova analýza ... 38

13. Souhrnné indexy ... 39

13.1 Altmanova analýza... 39

13.2 Index důvěryhodnosti IN 01... 39

14. Mezipodnikové srovnání ... 40

15. Shrnutí finanční analýzy ... 42

Závěr ... 43

Použitá literatura a zdroje... 44

Seznam příloh... 45

METODICKÁ Č ÁST

Předmětem finanční analýzy je finanční situace podniku. Finanční analýza umožňuje odhalení slabých a silných stránek podniku, resp. finančního zdraví podniku. Cílem finanční analýzy je vysvětlit údaje z účetnictví, které samy o sobě nemají dostatečnou vypovídací schopnost. Pro její sestavení se využívá účetních výkazů, hlavně rozvaha, výsledovka a přehled o peněžních tocích. Uživatele finanční analýzy můžeme rozdělit na interní a externí. Mezi interní úživatele patří hlavně management, který využívá výstupy finanční analýzy pro strategická i operativní rozhodnutí. Dále sem patří také odbory a zaměstnanci.

K externím uživatelům patří stát, státní orgány, banky, věřitelé a také investoři, obchodní partneři, konkurence a veřejnost.

1. Analýzy absolutních ukazatel ů

1.1 Horizontání analýza

Horizontální analýza, tedy analýza trendů, zkoumá meziroční změny jednotlivých položek účetních výkazů v čase a intenzitu těchto změn. Je si však potřeba uvědomit, že nebere do úvahy velikost daných položek, tedy obrovský relativní nárůst učité položky nemusí znamenat výrazný absolutní nárůst.

1.2 Vertikální analýza

Vertikální analýza, tedy technika procentního rozboru, zkoumá strukturu položek rozvahy a výsledovky, a jak se jednotlivé majetkové položky podílejí na bilanční sumě. U rozvahy je základnou celková bilanční suma, u výsledovky součet tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a tržeb za prodej zboží. Dále se provádí analýza jednotlivých složek aktiv a pasiv, včetně posouzení jejich významu i vývoje v čase.

2. Bilan č ní pravidla

Bilanční pravidla jsou obecná doporučení, podle kterých by se měl podnik při financování řídit z cílem dosáhnout dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. V této analýze zkoumám míru naplnění zlatého bilančního pravidla financování, pravidlo vyrovnání rizika, pari pravidlo a bilanční poměrové pravidlo.

2.1 Zlaté bilan č ní pravidlo financování

Toto pravidlo vychází z potřeby sladit časový horizont využívání aktiv s časovým horizontem zdrojů, kterými jsou tato aktiva financována. Stálá aktiva by měla být financována dlouhodobými zdroji, tedy vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji.

Na straně druhé, oběžná aktiva by měl podnik financovat ze svých krátodobých zdrojů.

2.2 Zlaté bilan č ní pravidlo vyrovnání rizika

Bilanční pravidlo vyrovnání rizika sleduje poměr vlastního a cizího kapitálu a vychází ze zásady, že vklad majitelů firmy do podnikání by měl být minimálně stejně velký jako vklad věřitelů. Porovnávají se tedy vlastní a cizí zdroje financování a jejich poměr by měl být maximálně 1:1.

2.3 Zlaté bilan č ní pari pravidlo

Toto pravidlo porovnává financování dlouhodobého majetku výhradně vlastním kapitálem, tedy je prísnější než pědchozí pravidla. Prosazuje poměrně konzerativní přístup k financování a není v praxi příliš dodržováno, vzhledem k vyšším nákladům na vlastní kapitál oproti nákladům na cizí kapitál.

2.4 Zlaté bilan č ní pom ě rové pravidlo

Toto pravidlo se zabývá jinou oblastí podniku a to vývojem investic v čase vzhledem k vývoji tržeb. Obecně by růst investic neměl přesahovat růst tržeb a to za předpokladu stabilních vnějších podnínek. Firma pravděpodobně nebude dodržovat toto pravidlo, pokus očekává boom na svém cílovém trhu nebo se připravuje na významnou investici.

3. Výkaz Cash Flow

Cash flow je výkaz zachycující reálné hotovostní toky. Vychází z časového nesouladu hospodářských operací a jejich zachycení ve finančních výkazech – rozdílů mezi náklady a výnosy, a výdaji a příjmy. Zatímco do rozvahy musíme zachytit např. vzniklou nákladovou položku, do výkazu cash flow ji zaradíme až v momentě konkrétního výdaje. Cash flow tedy zachycuje skutečný pohyb peněžních prostředků.

Peněžní toky mohou plynout ze tří základních činností:

1. peněžní toky z provozní činnosti 2. peněžní toky z investiční činnosti 3. peněžní toky z finanční činnosti

Pro výpočet cash flow se dají použít dvě metody – příma a nepřímá. Při přímé metodě jsou vykázány hlavní skupiny peněžních příjmů a výdajů. Při výpočtě nepřímou metodou jsou vykázány peněžní toky za provozní činnost hospodářský výsledek je upraven o nepeněžní operace, změnu stavu zásob, pohledávky, závazky a položky náležící do finanční nebo investiční činnosti.

4. Analýza pomocí pom ě rových ukazatel ů

Zatímco horizontální a vertikální analýza účetních výkazů vychází z absolutních ukazatelů, poměrové ukazatele vznikají poměrem dvou absolutních ukazatelů a tím pádem mají nezastupitelné místo ve finanční analýze.

Konstrukce těchto ukazatelů je vždy podřízena tomu, co a za jakým účelem chceme měřit. Finanční ukazatele sami o sobě mají jenom omezenou vypovídací schopnost, proto je nesmíme přeceňovat, ale jenom vyvodit z nich určité závěry.

V současnosti existuje značné množstí poměrových ukazatelů, které se mohou v praxi použít. Jejich samotné vypočtení ale nemůžeme považovat za finanční analýzu. Hlavný důraz bychom měli klást na jejich vypovídací schopnost, vzájemné vazby a způsob interpretace a hodnocení.

Poměrové ukazatele můžeme rozdělit do pěti hlavních skupin:

1. ukazatele likvidity 2. ukazatele aktivity 3. ukazatele zadluženosti 4. ukazatele rentability

5. ukazatele kapitálového trhu

4.1 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity nám pomáhají najít odpověď na otázku zda firma bude schopná vyrovnat své závazky v době jejich splatnosti. Likvidita je tedy schopnost podniku proměnit své aktiva na prostředky, kterými je možno včas pokrýt všechny splatné závazky v plné výši.

V praxi se běžne používají následující tři poměrové ukazatele:

1. běžná likvidita 2. pohotová likvidita 3. peněžná likvidita

4.1.1 B

žná likvidita (likvidita 3. stupn

)

závazky krátkodobé

majetek obežný

likvidita

bežná =

Tento ukazatel nám říka, kolikrát jsou krátkodové závazky kryty oběžným majtekem.

Optimální hodnoty tohoto ukazatele jsou v intervale (1,6;2,6). Čím je hodnota tohoto ukazatele nižší, tím je větší riziko platební neschopnosti podniku. Když je však hodnota oběžného majetku příliš vysoká, znižuje se tím výnosnost podniku, protože výnosnost oběžného majetku je většinou nízká, až nulová.

4.1.2 Pohotová likvidita (likvidita 2. stupn

)

závazky krátkodobé

zásoby majetek

obežný likvidita

pohotová −

=

Tento ukazatel ukazatel vystihuje platební schopnost ještě líp než předešlý, protože se z

by se měli pohybovat v intervalu (0,7;1). Jednička je kritická hodnota a znamená hraniční stav, kdy je podnik schopen vyrovnat své závazky bez potřeby prodeje zásob. Tyto dva ukazatele patří mezi nejvíce použávané v praxi.

4.1.3 Pen

žní likvidita (likvidita 1. stupn

)

závazky krátkodobé

prostredky penežní

likvidita

penežní =

Peněžní likvidita nám říká, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen splatit okamžitě z dostupných nelikvidnějších prostředků. Obvykle by tento ukazatel měl nabývat hodnot od 0,9 do 1,1. Doporučená minimální hodnota je 0,2.

4.2 Ukazatele aktivity

Tyto ukazatele meří efektivnost činnosti podniku a schopnost využívat své zdroje.

Užívají se předvším k řízení aktiv. Ukazatele aktivity závisí do veliké míry na odvětví, ve kterém podnik působí. Podniky působící v kapitálově náročné výrobě budou mít rozhodně nižší hodnoty těchto ukazatelů oproti podnikům působících ve sféře služeb. Ukazatele aktivity se počítají pro jednotlivé skupiny aktiv jako jsou zásoby, pohledávky, fixní aktiva a celková aktiva.

4.2.1 Obrat zásob

zásoby prumerné

tržby zásob

obrat =

Tento ukazatel nám udává počet obratů zásob ve sledovaném období, tedy kolikrát je každá položka v průběhu roku prodaná a opětovně naskladněná. Obecně je lepší vyšší počet

obratů zásob, protože to zpravidla vede ke zvyšování zisku. Konstrukce tohoto ukazatele se však může i lišit, někdy se v čitateli obejvují celkové náklady místo tržeb, protože zásoby jsou obvykle oceňovány v nákladech na jejich obstarání.

4.2.2 Doba splatnosti pohledávek

365 tržby pohledávky pohledávek

splatnosti

doba =

Doba splatnosti pohledávek vyjádřuje průměrnou dobu inkasa pohledávek a je významným ukazatelem při strategickém a finančním plánování. Jeho výška závisí na úvěrové politice daného podniku, ale spravidla má být co nejkratší.

4.2.3 Doba splatnosti krátkodobých závazk

365 tržby

závazky krátkodobé

závazku ch

krátkodobý splatnosti

doba =

Z názvu ukazatele je patrné, že nám udává průmernou dobu úhrady krátkodobých závazků. Z toho vyplývá, že čím je tato hodnota nižší, tím lépe pro daný podnik a čím je tato hodnota vyšší, tím lépe pro krátkodobé věřitele. Rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou splatnosti krátkodobých závazků nám udává počet dní, které je potřeba profinancovat.

4.2.4 Obrat stálých aktiv

cenách ch

zustatkový v

aktiva stálá

tržby aktiv

stálých

obrat =

Tento ukazatel se používá hlavně na porovnání s odvětvovým průměrem. Říká nám, jak podnik využívá svá stálá aktiva (budovy, stroje, atd.). Je-li jeho hodnota nízka v porovnání s průměrem, znamená to nízké využívání své výrobní kapacity.

4.2.5 Obrat celkových aktiv

aktiva celková

tržby aktiv

celkových

obrat =

Obrat celkových aktiv nám hodnotí stav využití celkových aktiv. Tento ukazatel je obdobný předešlému a má velký význam při dalším strategickém rozhodování podniku. Vždy se pozitivně hodnotí růst tohoto ukazatele.

4.2.6 Analýza

istého pracovního kapitálu

Pracovní kapitál chápeme jako aktivní složky hotovostního cyklu. Čistý pracovní kapitál je potom pracovní kapitál očištěný o pasivní složky, tedy krátkodobé závazky.

Pracovní kapitál můžeme vypočítat jako:

PK = Zásoby + Dlohodobé pohledávky + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek

Čistý pracovní kapitál je tedy: PK – Krátkodobé závazky

4.3 Ukazatele zadluženosti

4.3.1 Ukazatel v

itelského rizika

aktiva celková

zdroje cizí celkové rizika

ho veritelské

ukazatel =

Tento ukazatel je základním ukazatelem zadluženosti. Obecně platí, že čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší zadluženost podniku a tím vyšší věřitelské riziko.

4.3.2 Úv

rová zadluženost vlastního kapitálu

kapitál vlastní

zdroje cizí celkové kapitálu

vlastního t

zadluženos

úverová =

Ukazatel úvěrové zadluženosti znázorňuje výši cizích zdrojů na jednu korunu vlastního kapitálu. Když je podnik příliš zadlužený, může mít problémy se získáním dalších úvěrů. Vysoká úroveň zadlužení je výhodná pouze v případě, že produkční síla podniku je o hodně vyšší než úroková sazba.

4.3.3 Koeficient samofinancování

aktiva celková

kapitál vlastní

ání samofinan

koeficient cov =

Tento ukazatel ukazuje, jaká část celkových aktiv podniku je kryta vlastním kapitálem. Vyšší podíl vlastního kapitálu znamená lepší finanční stabilitu podniku.

4.3.4 Ukazatel úrokového krytí

úroky placené krytí EBIT

úrokové =

Ukazatel úrokového krytí poměruje Earnigs Before Interests and Taxes (zisk před úroky a zdanením) a placené úroky. Poukazuje na schopnost podniku splácet úroky a je jedním z ukazatelů odolnosti podniku vůči úbytku cizích zdrojů. Čím je jeho hodnota vyšší, tím je schopnost podniku splácet úroky lepší.

4.3.5 Ukazatel podkapitalizace

aktiva stálá

zdroje cizí

dlouhodobé kapitál

vlastní izace

podkapital

ukazatel +

=

Tento ukazatel předpokládá, že stála aktiva firmy budou financována dlouhodobým kapitálem. To znamená, že když je hodnota tohoto ukazatele menší než 1, podnik kryje část svých stálých aktiv krátkodobými zdroji a firma je podkapitalizovaná.

4.4 Ukazatele rentability

Pomocí ukazatelů rentability hodnotíme efektivnost podniku. Rovnako jak při ukazatelích aktivity používáme údaje jak z rozvahy, tak z výsledovky. Pochopitelně, čím jsou ukazatele rentability větší, tím líp.

4.4.1 Rentabilita celkových aktiv (ROA)

aktiva celková ROA= EBIT

Tento ukazatel je základním ukazatelem rentability, který vyjádřuje produkční sílu a efektivnost podniku. Ukazuje nám jaká část zisku připadá na jednu jednotku celkového vloženého kapitálu.

4.4.2 Rentabilita vlatního kapitálu (ROE)

kapitál vlastní

zisk čistý ROE =

Rentabilita vlastního kapitálu je jedním z klíčových ukazatelů pro investory a akcionáře, protože měří výnosnost zdrojů vložených vlastníky podniku. Míra zisku spočtená na základě tohoto ukazatele umožňuje investorům zjistit zda vložený kapitál je dostatečne reprodukován z ohledem na odpovídající riziko.

4.4.3 Rentabilita tržeb (ROS)

ROS = EBIT

Tento ukazatel určuje, kolik korun čistého zisku připadá na korunu tržeb a tvoří jádro efektivnosti podniku.

4.4.4 Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE

úvery bank dl rezervy dluhy

dl kapitál vlastní

ROCE EBIT

. .

. + +

= +

Rentabilita investovaného kapitálu měří výnosnost jak vlastního tak cizího kapitálu.

Vyjádřuje velikost zisku z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli.

5. Analýza soustav ukazatel ů

Finanční ukazatele mají sami o sobě jen omezenou vypovídací schopnost. Je proto nutné, aby do analýzy nevstupovali samostatně, ale ve vzájemné souvislosti. Ukazatele se tedy rozdelují a rozkládají na jednotlivé faktory, které mají vliv na změny celkových ukazatelů. Nejznámějším rozkladem, který se v praxi používá je ten, který navrhla firma Du Pont.

5.1 Du Pont ů v rozklad

základní Du Pontova rovnice:

aktiva tržby tržby

zisk čistý

ROA= *

Z rovnice vyplývá, že rentabilita celkových aktiv je závislá na rentabilitě tržeb a obratu celkových zásob. Kdyby používal pouze vlastního kapitálu, vlastné jmění by bylo rovno aktivům a platila by rovnost ROA = ROE. Většina podniků však používá i cizí kapoitál, tudíž se Du Pontova rovnice rozšiřuje následovně:

kapitál vlastní

aktiva aktiva

tržby tržby

zisk čistý kapitál

vlastní aktiva ROA

ROE= * = * *

nebo

páka finanční aktiv

celkových obrat

tržeb a rentabilit

ROE = * *

Takto upravená rovnice nám rozděluje rentabilitu vlastního kapitálu na takzvané 3 manažerské páky. Posledním členem rovnice je finanční páka. Vyšší podíl cizích zdrojů tedy zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Úlohou manažerů je zajistit, aby kombinovaný efekt t chto t í složek vedl co možno k nejvyšší hodnot ROE.

6. Souhrnné indexy

Cílem souhrnných indexů je vyjádřit celkovou finančně-ekonomickou situaci podniku jedním číslem. Při aplikaci těchto modelů je tedy nutno postupovat obezřetně a jejich

výsledky vnímat pouze orientačně.

6.1 Altman ů v model

Jedná se o vícerozměrný model, který vznikl v roce 1968 v USA. Altman stanovil diskriminační funkci skládající se z pěti ukazatelů. Její výsledkem je Altmanův index, tzv. Z- score. Vzhledem k vývoji ekonomiky byla tato funkce v roce 1983 upravena do následující podoby:

Z-score = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5

kde:

x1 = pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva x3 = EBIT / celková aktiva

x4 = vlastní kapitál / cizí zdroje x5 = tržby / celková aktiva

Hodnocení podniků můžeme podle Altmanova indexu rozdělit do tří zón:

Z > 2,9 – zóna prosperity Z ε <1,2 ; 2,9> – šedá zóna Z < 1,2 – zóna bankrotu

Pokud se podnik nachází v šedé zóně, není možné jednoznačně určit situaci v jaké se podnik nachází bez další analýzy.

6.2 Index d ů veryhodnosti IN 01

IN 01 = 0,13*A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

kde:

A = aktiva / cizí kapitál B = EBIT / nákladové úroky C = EBIT / celková aktiva D = výnosy / aktiva

E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky + krátkodobé bank.úvěry a výpomoci

Podle indexu IN 01 je možno znovu rozdělit podniky do tří skupin:

IN 01 > 1,77 – podnik tvoří hodnotu

IN 01 ε <0,75 ; 1,77> – podnik spadá do šedé zóny IN 01 < 0,75 – podnik směruje k bankrotu

PRAKTICKÁ Č ÁST

Slovak Telecom v posledních dvou letech dvakrát změnil svoji obchodní značku.

Poprvé se tak stalo 15.01.2004, kdy se ze Slovenských Telekomunikácií, a.s. stal Slovak Telecom, a.s.. Podruhé se tak stalo 8. března 2006, kdy se společnost přejmenovala na Slovak Telekom, a.s. a svoje produkty prodává pod značkou T-Com. Tímto se završil proces proměny změny obchodního jména a společnost tak i vizuálně prezentuje svoji příslušnost k mezinárodní skupině Deutsche Telekom AG. Ve své práci jsem se rozhodl používat jednotný název Slovak Telecom, protože tento název nesla společnost na konci sledovaného období.

7. Profil spole č nosti

T-Com je největším poskytovatelem telekomunikačních služeb v Slovenské republice. Vlastní a převádzkuje telekomunikační síť pokrývající celé území státu. Poskytuje místní, meziměstské a mezinárodní telefonní služby, pronájem okruhů, datových sítí, telegrafické služby, distribuci a šíření rozhlasového a televizního signálu a další telekomunikační služby.

Obchodní jméno T-Com (od: 08.03.2006)

Slovak Telecom, a.s. (od: 15.01.2004)

Slovenské telekomunikácie, a.s. (od: 01.04.1999 do: 14.01.2004)

Sídlo Námestie slobody 6

Bratislava 817 62

IČO 35 763 469

Právní forma Akciová spoločnosť Den zápisu do OR 01.04.1999

7.1 Vlastnická struktura

Rozhodnutím vlády SR z června 2000 došlo k vstupu zahraničního strategického investora Deutsche Telekom, který získal 51% akcií tehdejších Slovenských telekomunikací, a.s. Tento krok vedl k zásadní restrukturalizaci společnosti, která se postupně přetváří z klasického státního podniku na dynamickou společnost, která bude konkurenceschopná v dravých pomínkách telekomunikačnho trhu. Deutsche Telecom přináší množství odborných řídících a technických znalostí ke zvýšení efektivnosti podniku v konkurenčním prostředí a přístup na globální informační trhy.

7.2 Dce ř iné spole č nosti

Dne 31. prosince 2004 se Slovak Telecom stal jediným vlastníkem společnosti T- Mobile Slovensko, a.s., která je poskytovatelem služeb mobilné komunikace a provozovatelem datových sítí. T-Mobile Slovensko provozuje tři sítě: digitálnou sít GSM, veřejnou dátovou síť a analogovou síť NMT. Slovak Telecom odkoupil zůstatkový podíl 49% od konsorcia Atlantic West B.V. za přibližně 250 miliónů Eur.

V roce 2002 v rámci restrukturalizace Rádiokomunikací, o.z., založila společnost Slovak Telecom, a.s. dvě dceřiné společnosti RK Tower, s.r.o.,a RK Transmission, s.r.o., ve kterých je jediným společníkem. Činnost společnosti RK Tower je zaměřena hlavně na pronájem prostor, které vlastní, jako jsou věže, stožáry, budovy a pod. Společnost RK Transmission měla původně za úkol provoz pevné veřejné sítě rozhlasových a televizních vysíla na poskytování ve ejných telekomunika ních služeb. Tyto služby však nadále

Deutsche Telekom AG 51% akcií

Ministerstvo dopravy pôšt a telekomunikácií 34% akcií

Fond národného majetku SR 15% akcií

poskytoval odštěpný závod Rádiokomunikácie, tudíž nedošlo k naplnění účelu, pro který byla firma založena a Slovak Telecom nedávno rozhodl o její likvidaci.

Za zmínku také stojí, že Slovak Telecom je 90%-ním vlastníkem nejnavštěvovanějšího slovenského serveru Zoznam.sk (obdoba českého Seznamu.cz).

7.3 SWOT Analýza

Vnit ř ní úrove ň

Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses)

· Silné postavení na trhu

· Dobrá finanční základna díky silnému investorovi DT

· Vybudovaná rozsáhlá infrastruktura

· Zlé jméno z dob státního vlastnictví

· Nedostatečné využívání liberalizace telekomunikačního trhu

· Zákonná regulace v mnoha oblastech podnikání

Vn ě jší úrove ň

Příležitosti (Opportunities) Ohrozenia (Threats)

· Rozvoj nových trhů informačních techonologií, internetu...

· Od 2005 100% v společnosti T-Mobile

· Růst životné úrovně na Slovensku

· Mobilní operátoři

· Otevření telekomunikačního trhu – nová konkurence

· Zastarávání technologií, infrastruktury

8. Analýzy absolutních ukazatel ů 8.1 Horizontální analýza rozvahy

Rozvaha - pasiva v tis. Sk

PASIVA CELKEM -0,16% 0,11% -3,73% -4,09%

Vlastní kapitál 3,24% 3,46% 0,81% -5,51%

Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Kapitálové fondy -0,41% -1,09% 1,21% -0,64%

Fondy ze zisku 53,52% 59,87% 40,04% 3,24%

Výsledek hospodaření minulých let 70,98% 26,49% 55,30% -45,85%

Výsledek hospodaření běžného účetního období -14,13% 6,93% -88,67% 317,79%

Cizí zdroje -11,42% 2,26% -18,96% 0,92%

Rezervy -27,31% -51,70% 23,02% 92,46%

Dlouhodobé závazky -3,87% -17,12% -3,42% -2,26%

Krátkododobé závazky -12,84% 103,72% -34,19% 1,35%

Bankovní úvěry a výpomoci -11,27% -16,50% -18,88% -15,86%

Ostatní pasíva - přechodné účty pasív 15,83% -75,57% 14,91% 7,19%

Časové rozlišení 42,69% 22,83% 14,91% 7,19%

Dohadné účty pasívní 6,02% -100,00% x x

Rozvaha - aktiva v tis. Sk

AKTIVA CELKEM -0,16% 0,11% -3,73% -4,09%

Dlouhodobý majetek -0,69% -2,76% 20,83% -5,53%

Dlouhodobý nehmotný majetek 48,62% 27,35% 34,08% -8,24%

Dlouhodobý hmotný majetek -2,11% -3,41% -0,61% -7,49%

Dlouhodobý finanční majetek 9,34% -9,77% 339,01% 1,39%

Oběžná aktiva 3,61% 18,37% -60,41% 4,82%

Zásoby 3,15% -36,02% -20,48% -7,59%

Dlouhodobé pohledávky x x x x

Krátkodobé pohledávky 14,96% 2,82% -15,21% 78,12%

Finanční majetek 1,30% 23,74% -69,81% -34,38%

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv -16,96% -96,67% 1,98% 160,40%

Časové rozlišení -46,13% -50,15% 1,98% 160,40%

Dohadné účty aktivní -15,72% -100,00% x x

8.1.1 Horizontální analýza aktiv

Z tabluky je zřejmé, že bilanční suma má mírně klesající tendenci. Její absolutní hodnota v roce 2005 je téměř 58 mld. Sk, což je téměř o 5 miliard méně než tomu bylo v roce 2001. Jedná se tedy o pokles zhruba 8%.

Tento pokles je způsbem více faktory. Hlavním z nich je celková restrukturalizace firmy. Snaha o zefketivnění využívání prostřednků firmy má za následek také výrazné změny ve struktuře aktiv a pasiv.

Firma se snaží realokovat prostředky z dlouhodobého majetku do obězných aktiv.

Dlouhodobý majetek má tedy klesající tendenci zatímco Oběžná aktiva relativně stoupají.

Výjmkou je rok 2004, kdy proběhla akvizice zbývajícího podílu v T-Mobile, která byla z velké části financována z finančního majetku, hlavně z Účtů v bankách. Z tohoto důvodu zaznamenáváme také téměř 340%-ní nárůst položky Dlohodobý finanční majetek v roce 2004.

Další zajímavou skutečností je snaha firmy o přeměnu dlouhodobého hmotného majetku na nehmotný. Slovak Telecom vlastní obrovské množství budov ještě z období státního vlastnictví. Tyto prostředky přináší velice nízkou přidanou hodnotu, ale problémem je, že jsou mnohdy nadhodnocené. Je tedy problémem se těchto budov zbavit, protože tržní cena je omnoho nižší než cena zachycená v účetních výkazech. Při jejich prodeji by bylo zapotřebí vysokých opravných položek, které by měli neblahý dopad na hospodářský

Vývoj aktiv

0%

50%

100%

150%

200%

250%

300%

2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

výsledek. Řešení tohoto problému není jednoduché. Slovak Telecom se snaží prodávat tyto prostředky v určitých “balících” tak, aby byla tato ztráta co nejmenší.

Oběžná aktiva nám ve sledovaném období poklesla téměř na polovinu. Toto bylo způsobeno již zmíneným prudkým snížením stavu Účtů v bankách v roce 2004. V ostatních letech vidíme pak spíše tendenci k zvyšování Oběžných aktiv, hlavně Krátkodobých pohedávek.

8.1.2 Horizontální analýza pasiv

Vývoj pasiv

0%

50%

100%

150%

2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 PASIVA CELKEM

Vlastní kapitál Cizí zdroje

Ostatní pasíva - přechodné účty pasív

Pokles hospodářského výsledku v roce 2004 způsobil pokles celkového Vlastního kapitálu. V roce 2004 nám klesla položka Hospodářský výsledek z běžného účetního období o 88% což způsobilo pokles Hospodářského výsledku minulých let a následně poklesu vlastního kapitálu v roce 2005. Celkově však VK ve sledovaném období stoupl o 1,74%. Za zmínk

Cizí zdroje zaznamenali v letech 2001 až 2005 pokles o téměř 26%. Důvodem je hlavně pokles dlouhodobých bankovních úvěrů o téměř 60%. Firma se na druhé straně snaží zvyšovat podíl krátkodobých závazků, které ve sledovaném období porostli o 18,44%. V roce 2005 došlo také k prudkému nárůstu Rezerv, protože firma vytvořila rezervu v plné výšce pokuty (885 mil. Sk), kterou dostala od Protimonopolního úřadu kvůli zneužití monopolního

8.2 Vertikální analýza rozvahy

Rozvaha - aktiva v tis. Sk

AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Dlouhodobý majetek 72,15% 71,76% 69,70% 87,49% 86,17%

Dlouhodobý nehmotný majetek 1,05% 1,56% 1,98% 2,76% 2,64%

Dlouhodobý hmotný majetek 66,76% 65,45% 63,15% 65,20% 62,89%

Dlouhodobý finanční majetek 4,34% 4,75% 4,28% 19,52% 20,64%

Oběžná aktiva 24,62% 25,55% 30,21% 12,42% 13,57%

Zásoby 0,63% 0,65% 0,42% 0,34% 0,33%

Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Krátkodobé pohledávky 4,08% 4,69% 4,82% 4,25% 7,89%

Finanční majetek 19,91% 20,20% 24,97% 7,83% 5,36%

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv 3,24% 2,69% 0,09% 0,09% 0,26%

Časové rozlišení 0,33% 0,18% 0,09% 0,09% 0,26%

Dohadné účty aktivní 1,50% 1,27% 0,00% 0,00% 0,00%

Rozvaha - pasiva v tis. Sk

PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Vlastní kapitál 70,57% 72,97% 75,42% 78,97% 77,88%

Základní kapitál 41,42% 41,49% 41,44% 43,04% 44,93%

Kapitálové fondy 18,54% 18,50% 18,27% 19,21% 19,92%

Fondy ze zisku 0,56% 0,86% 1,37% 1,99% 2,14%

Výsledek hospodaření minulých let 4,10% 7,02% 8,86% 14,30% 8,08%

Výsledek hospodaření běžného účetního období 5,95% 5,12% 5,47% 0,64% 2,81%

Cizí zdroje 26,08% 23,14% 23,63% 19,90% 20,96%

Rezervy 3,13% 2,28% 1,10% 1,41% 2,82%

Dlouhodobé závazky 7,31% 7,04% 5,83% 5,84% 5,96%

Krátkododobé závazky 4,88% 4,26% 8,67% 5,93% 6,27%

Bankovní úvěry a výpomoci 10,75% 8,49% 6,93% 5,70% 4,83%

Ostatní pasíva - přechodné účty pasív 0,54% 0,77% 0,95% 1,13% 1,27%

Časové rozlišení 0,01% 0,02% 0,13% 0,10% 0,10%

Dohadné účty pasívní 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

8.2.1 Vertikální analýza aktiv

Struktura aktiv

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Oběžná aktiva

Dlouhodobý majetek

Vertikální rozložení aktiv je dáno charakterem odvětví ve kterém Slovak Telecom působí. Dlouhodobý majetek tvoří největší složku aktiv, která má však spíše klesající tendenci, když nebereme do úvahy jeji prudký nárůst v roce 2004, způsobený akvizicí T- Mobilu. Dlouhodobý hmotný majetek tvoří v současnosti téměř 63% celkové bilanční sumy.

V roce 2004 vidíme prudký nárůst položky Dlouhodobý finanční majetek, která je momentálně až na úrovni 20% celkových aktiv. Vysoký podíl Dlouhodobého majetku je logický, protože Slovak Telecom není výrobním podnikem, takže není za potřebí vysokých zásob. Naopak většina majetku firmy je soustředěna v budovách, rozsáhlé telekomunikační infrastruktuře a v dceřiných společnostech.

V roce 2004 nastal veliký propad Oběžných aktiv, protože právě jimi byla financována již spomínaná koupě T-Mobilu. Zatímco v roce 2003 tvořila Oběžná aktiva přibližně 30% celkových aktiv, v roce 2004 tomu bylo už jenom 12,4%.

Za povšimnutí také stojí, že Slovak Telecom znížil své Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv z 3,24% v roce 2001 na 0,26% v roce 2005.

8.2.2 Vertikální analýza pasiv

Struktura pasiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasíva - přechodné účty pasív

Vlastní kapitál tvořil v roce 2005 téměř 78% celkové bilanční sumy, co je o více než 7% více, než tomu bylo v roce 2001. Toto zvýšení však není zbůsobeno prudkým zvyšováním Vlastního kapitálu (ten nám absolutně porost jen o necelou miliardu), ale právě celkovým snižováním bilanční sumy. Největší složkou Vlastního kapitálu je Základní kapitál který tvoří až 45% celkového kapitálu společnosti.

Cizí zdroje tvořila v roce 2005 zhruba 21% celkových pasiv, jedná se tedy o zhruba pěti-procentní propad oproti roku 2001, kdy tvořila něco málo nad 26%. Na začátku sledovaného období byla největší položkou Cizího kapitálu Bankovní úvěry a výpomoci, která tvořila 10,75% celkových pasiv. Naproti tomu v roce 2005 byl poměr Bankovních úvěrů pod 5% a největší položkou se stali Krátkodobé závazky. Tyto rostli od roku 2002 a na konci sledovaného období tvořili 6,27%.

Ostatní pasiva tvoří jen minimální proporci celkové bilanční sumy. Mají však rostoucí charakter a v roce 2005 dosáhli úrovně 1,27%.

8.3 Horizontální analýza výsledovky

Výsledovka - v tis. Sk

Tržby za prodej zboží -34,80% 39,46% 23,62% 97,37%

Náklady vynaložené na prodané zboží 7,44% -13,65% -10,25% 107,63%

Obchodní marže 101,54% -51,92% -81,05% 247,46%

Výkony -11,35% -6,67% -4,44% -7,28%

Výkonová spotřeba -14,80% -10,14% 0,99% -12,34%

Přidaná hodnota -9,84% -4,80% -6,39% -4,72%

Osobní náklady -8,67% -10,54% 0,59% -3,87%

Daně a poplatky 28,19% -32,43% 6,53% 6,62%

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 22,60% 9,64% 9,42% 10,24%

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 236,80% -40,89% -2,38% 619,61%

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 197,80% -34,72% -31,02% 851,95%

Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů 42,86% -59,56% 179,82% -22,91%

Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů -46,27% 22,14% 123,15% 36,36%

Zúčtování opravných položek do provozních výnosů -14,71% -37,15% -0,86% 83,59%

Zúčtování opravných položek do provozních nákladů -42,52% -22,93% -8,90% -32,44%

Ostatní provozní výnosy 9,06% 117,83% -73,29% 124,64%

Ostatní provozní náklady -10,94% -49,72% 8,90% 133,35%

Provozní výsledek hospodaření -16,96% -30,46% -47,87% -67,72%

Tržby z prodeje cenných papíru a podílů 3987,85% -58,06% 61,09% -100,00%

Prodané cenné papíry a podíly 1386,49% -100,00% x -100,00%

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku x -90,26% -100,00% x

Výnosy z krátkodobého finančního majetku x 127,60% 136,83% -70,29%

Náklady z finančního majetku x x x 266,67%

Zúčtování rezerv do finančních výnosů -38,77% -100,00% x x

Tvorba rezerv na finanční náklady -11,36% -100,00% x x

Zúčtování opravných položek do finančních výnosů -100,00% x x -100,00%

Zúčtování opravných položek do finančních nákladů -98,19% -100,00% x x

Výnosové úroky -25,29% -18,91% -38,31% -64,12%

Nákladové úroky -43,17% -18,85% -38,46% 9,24%

Ostatní finanční výnosy 10,83% 6,53% -22,16% -11,63%

Ostatní finanční náklady -15,10% -59,86% 369,03% -68,79%

Finanční výsledek hospodaření -65,57% 1871,09% -325,16% -236,29%

Daň z příjmů za běžnou činnost 22,26% -117,04% -156,28% 168,57%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost -24,25% 6,14% -88,62% 315,54%

Mimořádné výnosy -87,33% -95,80% 313,36% -12,30%

Mimořádné náklady -94,76% -97,08% 224,26% -99,83%

Mimořádný výsledek hospodaření -95,36% -97,37% 192,46% -143,98%

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) -14,13% 6,93% -88,67% 317,79%

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) -8,32% -19,49% -85,62% 291,44%

Vývoj hospodářských výsledků

-500%

0%

500%

1000%

1500%

2000%

2500%

2002/01 2003/02 2004/03 2005/04

Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

Celkový výsledek hospodáření má kolísavou tendenci. Největší propad nastal v roce 2004 kdy se nám hospodářský výsledek snížil až o 89%. V roce 2005 pak nastal téměř 320%

nárůst hospodářského výsledku, ale absolutně se dostal jen na zhruba poloviční úroveň roku 2003.

Provozní výsledek hospodaření má v celém sledovaném období klesajíci tendenci, co je zbůsobeno celkovým poklesem tržeb za prodej vlastních výrobků ve sledovaném období a růstem nákladů, nejvíce Odpisů. Prudký pokles v roce 2005 způsobila také zvýšení Tvorby rezerv a časového rozlišení provozních nákladů.

Největší výkyvy zaznamenáva Finanční výsledek hospodaření, který zaznamenal obrovský nárůst v roce 2003 z důvodu poklesu Ostatních finančních nákladů. V letech 2004 až 2005 má Finanční hospodářský výsledek znovu klesající tendenci.

Vývoj tržeb

-1000%

0%

1000%

2000%

3000%

4000%

5000%

2002/01 2003/02 2004/03 2005/04

Tržby za prodej zboží

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje cenných papíru a podílů

Vývoj nákladů

0%

50%

100%

150%

200%

250%

2002/01 2003/02 2004/03 2005/04

Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba

Osobní náklady

Daně a poplatky

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Nákladové úroky

8.4 Vertikální analýza výsledovky

Výsledovka - v tis. Sk

Tržby za prodej zboží 0,67% 0,47% 0,69% 0,90% 1,87%

Náklady vynaložené na prodané zboží 0,97% 1,12% 1,02% 0,97% 2,11%

Obchodní marže -0,30% -0,65% -0,33% -0,07% -0,24%

Výkony 110,20% 104,46% 103,31% 104,31% 101,50%

Výkonová spotřeba 40,23% 36,65% 34,90% 37,24% 34,26%

Přidaná hodnota 69,66% 67,16% 67,74% 67,00% 67,00%

Osobní náklady 19,95% 19,48% 18,47% 19,63% 19,81%

Daně a poplatky 0,28% 0,39% 0,28% 0,31% 0,35%

Odpisy dlouhodobého nehmotného a

hmotného majetku 20,97% 27,49% 31,94% 36,93% 42,72%

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a

materiálu 0,38% 1,35% 0,85% 0,87% 6,60%

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého

majetku a materiálu 0,38% 1,22% 0,84% 0,62% 6,15%

Zúčtování rezerv a časového rozlišení

provozních výnosů 2,80% 4,27% 1,83% 5,41% 4,38%

Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních

nákladů 3,63% 2,09% 2,70% 6,37% 9,11%

Zúčtování opravných položek do provozních

výnosů 6,82% 6,22% 4,14% 4,34% 8,36%

Zúčtování opravných položek do provozních

nákladů 8,38% 5,15% 4,20% 4,05% 2,87%

Ostatní provozní výnosy 0,31% 0,36% 0,83% 0,23% 0,55%

Ostatní provozní náklady 2,03% 1,94% 1,03% 1,19% 2,91%

Provozní výsledek hospodaření 24,33% 21,60% 15,92% 8,77% 2,97%

Tržby z prodeje cenných papíru a podílů 0,01% 0,31% 0,14% 0,24% 0,00%

Prodané cenné papíry a podíly 0,02% 0,31% 0,00% 0,24% 0,00%

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 0,00% 0,27% 0,03% 0,00% 10,20%

Výnosy z krátkodobého finančního majetku 0,00% 0,14% 0,33% 0,82% 0,26%

Zúčtování rezerv do finančních výnosů 7,12% 4,66% 0,00% 0,00% 0,00%

Tvorba rezerv na finanční náklady 4,36% 4,13% 0,00% 0,00% 0,00%

Zúčtování opravných položek do finančních

výnosů 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Zúčtování opravných položek do finančních

nákladů 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Výnosové úroky 5,04% 4,03% 3,46% 2,26% 0,85%

Nákladové úroky 4,44% 2,70% 2,32% 1,51% 1,73%

Ostatní finanční výnosy 2,15% 2,54% 2,87% 2,36% 2,19%

Ostatní finanční náklady 5,17% 4,69% 2,00% 9,89% 3,24%

Finanční výsledek hospodaření 0,33% 0,12% 2,50% -5,96% 8,52%

Daň z příjmů za běžnou činnost 3,52% 4,60% -0,83% 0,49% 1,39%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost 21,14% 17,12% 19,25% 2,32% 10,10%

Mimořádné výnosy 0,22% 0,03% 0,00% 0,01% 0,01%

Mimořádné náklady 2,85% 0,16% 0,00% 0,02% 0,00%

Mimořádný výsledek hospodaření -2,63% -0,13% 0,00% -0,01% 0,01%

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 18,50% 16,99% 19,25% 2,30% 10,11%

Výsledek hospodaení p ed zdan ním (+/-) 22,03% 21,59% 18,42% 2,80% 11,50%

Údaje v tabulce z předchozí strany vyjádřují procentuální podíl na Tržbách za prodej zboží a Tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Vidíme, že největší podíl tvoří Výkony, podobně je tomu i v následujícím rozboru celkových tržeb.

Struktura tržeb

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Tržby z prodeje cenných papíru a podílů Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Výkony

Tržby za prodej zboží

Struktura nákladů

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Nákladové úroky

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Daně a poplatky

Osobní náklady Výkonová spotřeba

Náklady vynaložené na prodané zboží

Když se podíváme na strukturu celkových tržeb, je zjevné, že v celém sledovaném období tvoří největší položku Výkony (až kolem 99%), konkrétně Tržby za prodej vlastních výrobků služeb. Pouze v roce 2005 tvořili Tržby z prodeje dlouhodobého materiálu kolem 6% a Výkony klesly na zhruba 93%.

Struktura nákladů se ve sledovaném období relativně mění. Zatímco na začátku sledovaného období tvořila Výkonová spotřeba největší část nákladů, v roce 2005 byly největší položkou nákladů Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Ty tvořili v roce 2005 až 42,3% celkových nákladů. Osobní náklady mají klesajíci tendenci, co je způsobeno postupným snižováním počtu zaměstnanců.

9. Bilan č ní pravidla

9.1 Zlaté bilan č ní pravidlo financování

Zlaté bilanční

pravidlo 2001 2002 2003 2004 2005

Dlouhodobý majetek 45 335 523 45 023 029 43 779 367 52 899 108 49 971 689 Dlouhodobé zdroje 57 662 713 56 954 093 56 110 722 55 578 582 53 005 784 Převaha zdrojů 12 327 190 11 931 064 12 331 355 2 679 474 3 034 095

Převaha zdrojů 27,19% 26,50% 28,17% 5,07% 6,07%

Při pohledu na vývoj tohoto ukazatale vidíme jednoznačné zlepšení v roce 2004. V roce 2001 bylo ještě vidět spíše konzervativnější přístup, kdy značná část dlouhodobých zdrojů kryla i oběžná aktiva. Převaha dlouhodobých zdrojů byla v tomto roce až 27%, zatímco v roce 2005 tomu bylo jen 6%. Toto zlepšení bylo způsobeno právě prudkým navýšením dlouhodobého majteku v roce 2004 a celkovým poklesem Dlouhodobých zdrojů ve sledovaném období.

9.2 Zlaté bilan č ní pravidlo vyrovnání rizika

Vyrovnání rizika 2001 2002 2003 2004 2005

Vlastní zdroje 44 344 435 45 782 007 47 366 275 47 750 628 45 117 580 Cizí zdroje 16 386 488 14 515 655 14 844 216 12 030 481 12 140 986 Převaha vlast. zdrojů 27 957 947 31 266 352 32 522 059 35 720 147 32 976 594 Převaha vlast. zdrojů 170,62% 215,40% 219,09% 296,91% 271,61%

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika doporučuje, aby vlastní zdroje převyšovali zdroje cizí.

Míra naplnění tohoto pravidla je tedy vysoká a má stále rostucí charakter. Způsob financování je tedy velmi málo rizikový a firma má dostatek vlastních prostředků na případné plnění svých závazků, nebo neočekávaných výdajů. Toto je způsobeno stálým snižováním Cizích zdrojů, hlavně splácením Dlouhodobých bankovních úvěrů.