Bankovnictví v České republice a v Rusku

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovnictví v České republice a v Rusku

Diplomová práce

Bc. Lebedev Konstantin duben 2010

(2)

2

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra finančních obchodů

Bankovnictví v České republice a v Rusku

Diplomová práce

Autor: Bc. Lebedev Konstantin

Bankovní management, Finance Vedoucí práce:

Ing. Marcela Soldánová

Praha 2010

(3)

3 Prohlášení:

Prohlašují, ţe diplomovou prací jsem zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne Lebedev Konstantin

(4)

4 Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucí diplomové práce paní Ing. Marcele Soldánové za její ochotu mi pomoci a poradit při řešení a zpracování diplomové práce.

Lebedev Konstantin 2010

(5)

5 Anotace

Ve své práci se věnuji bankovnictví ve dvou zemích – v České republice a Ruské federaci. Tuto oblast jsem prozkoumal ze dvou úhlů pohledu: z hlediska komerčního a centrálního bankovnictví.

Začal jsem historií tohoto sektoru, popsal jsem současný stav a provedl návrhy na zlepšení na základě dvou předchozích částí. V mé práci nechybí ani simulace bankovnictví prováděná ČNB.

Téma mé diplomové práce je velice aktuální – zejména v době současné hospodářské krize.

Hlavní cíl mé diplomové práce spočívá ve vymezení bankovních systémů obou zemí, jejich srovnání a definování doporučení. Ve své práci budu vyuţívat zejména internetové zdroje kvůli rychlým změnám v ekonomice, které se odehrály v posledních několika letech.

Klíčová slova: bankovnictví, Ruská federace, Česká republika, EU.

In my thesis I deal with banking sector in two countries - the Czech Republic and Russian Federation. I explored this area from two angles: in terms of commercial and central banking.

I began the history of this sector, I described the current situation and I made suggestions for improvement on the previous two parts. In my work there are also conducted by the ČNB banking simulation.

My thesis topic is very current - especially during the current economic crisis.

The main objective of my thesis is the definition of the banking systems of both countries, their comparison and definition of recommendations. In my work I will use Internet resources in particular, because of very rapid changes in the economy that occurred in the past few years.

Keywords: banking, Russian Federation, Czech Republic, EU.

(6)

6

Obsah

Úvod ... 1

1 Bankovní systém České republiky ... 3

1.1 Historie bankovního systému ... 5

1.2 Centrální banka ... 11

1.3 Nezávislost České národní banky... 14

2 Bankovní systém Ruska ... 19

2.1 Historie bankovního systému ... 19

2.2 Centrální banka ... 21

2.3 Nezávislost ruské centrální banky ... 25

3 Srovnání bankovních systémů ČR a Ruska ... 28

3.1 Komerční banky ... 29

3.2 Centrální banky ... 38

4 Reálný vývoj bankovnictví srovnávaných zemí ... 42

4.1 České bankovnictví ... 42

4.2 Ruské bankovnictví ... 45

4.3 Doporučení pro bankovní systém ... 48

4.3.1 Česká republika ... 48

4.3.2 Rusko ... 49

5 Simulování bankovnictví ... 51

5.1 Simulování regulace ČNB ... 51

5.2 Bankovní poplatky ... 55

5.3 Simulace vstupu zahraničních bank na ruský trh ... 57

Závěr ... 59

Seznam literatury ... 61

(7)

1

Úvod

Bankovnictví je spolu s akciovými společnostmi motorem a jádrem kaţdé současné ekonomiky. Bez bankovního sektoru by ţádná ekonomika nedokázala existovat, to musely uznat i komunistické vlády v minulém století, které chtěly zakázat peníze.

Má práce je věnována právě bankovnímu sektoru. Jelikoţ pocházím z Ruské federace, ale jiţ delší dobu ţiji v České republice, rozhodl jsem se, ţe porovnám ruské a české bankovnictví.

K tomu přistoupím tak, ţe začnu historií bankovnictví, poté přejdu k současnému stavu, zhodnotím oba systémy a udělám návrhy a pokusím se vydefinovat, jak budou tyto sektory vypadat v nejbliţší budoucnosti.

Bankovnictví je rozděleno do dvou velkých oblastí: komerčního a centrálního. Oba dva sektory se navzájem liší – v komerčním bankovnictví je důleţitý zejména zisk, kdeţto centrální banky sledují makroekonomické cíle: stabilitu měny, měnový kurs, zprostředkovaně zaměstnanost atd. Ačkoliv jsou tyto dva sektory odlišné, nemohou se bez sebe obejít, coţ bylo dokázáno nefunkčností komunistického reţimu.

Téma porovnání centrálního a komerčního bankovnictví Ruské federace a České republiky je podle mě velice zajímavé a velice aktuální – ruské podniky se začínají častěji zajímat o trhy, které leţí v EU. Češi a Česká republika jsou v Rusku vnímáni velice pozitivně a také si stále více českých podniků uvědomuje, ţe ruský trh nabízí obrovskou moţnost pro expanzi. Podle mého názoru můţe být spolupráce obou zemí přínosná jak pro Rusko, tak pro Českou republiku.

Rusko a Česká republika mají poměrně mnoho společných rysů – obě země mají dlouhodobé obchodní vztahy, ruština a čeština patří do stejné jazykové skupiny, důleţitou součástí ekonomiky byl průmysl a nějakou dobu byli v čele státu komunisté.

Právě z tohoto důvodu mi přijde, ţe ruské a české bankovnictví mají obdobnou budoucnost. Toto tvrzení bude ústřední hypotézou mé práce.

(8)

2

Hlavní cíl mé diplomové práce spočívá ve vymezení bankovních systémů obou zemí, jejich srovnání a definování doporučení. Ve své práci budu vyuţívat celou řadu vědeckých metod.

Při vymezení bankovnictví vyuţiji hlavně studium odborné literatury, při hledání společných rysů pouţiji metodu analýzy, pomocí které rozdělím celkový bankovní systém do jednotlivých částí.

(9)

3

1 Bankovní systém České republiky

Téměř všechny země mají v současné době dvoustupňový systém. To znamená, ţe působnost a pravomoci jsou rozděleny mezi centrální a komerční banky. Centrální banky nepřijímají vklady od občanů a komerční banky nemají emisní právo na peníze. Ale nebylo tomu tak vţdy. V socialistických ekonomikách neexistovaly soukromé banky, proto centrální banky (v případě ČR Česká spořitelna) poskytovaly půjčky nebo přijímaly vklady od obyčejných občanů.

Bankovní systém byl v minulosti silně izolován od ostatní ekonomiky – jediné spojení bylo s průmyslem, kterému poskytoval kapitál. V tomto případě byla bankovní soustava podřízena ostatním sektorům ekonomiky. Současnost uţ je úplně jiná – bankovnictví v České republice hraje velice důleţitou roli.

České bankovnictví prošlo za posledních 20 let velkými změnami – od sektoru ekonomiky (přímo řízené státem) do jednoho z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství, které se neustále mění a nabízí svým zákazníkům nejmodernější produkty a způsoby provedení transakcí.

Komerční bankovnictví bychom v rámci České republiky měli rozdělit do dvou velkých oblastí – do první oblasti patří fyzické a do druhé právnické osoby (pod tímto pojmem jsou zákonem dané podnikatelské subjekty). Rozsah a obsah sluţeb pro tyto skupiny klientů je výrazně odlišný a vyţaduje jiný přístup.

Bankovnictví v podmínkách České republiky lze zařadit do jednoho z nejvíce regulovaných odvětví. Je to způsobeno tím, ţe bankovnictví výrazně ovlivňuje ostatní oblasti národního hospodářství.

Obecnou charakteristiku bankovního sektoru řídí zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

Banky jsou dle daného zákona vymezeny v § 1 odst. 1 jako akciové společnosti se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které vlastní bankovní licenci.

Základní funkcí banky je ze zákona poskytování úvěrů na jedné straně a přijímání vkladů od veřejnosti na straně druhé. Banky ovšem poskytují i další produkty:

emitují bezhotovostní peníze a rozšiřují tak mnoţství peněz v oběhu, zprostředkovávají bezhotovostní platby atd.

(10)

4

V bankovnictví rozvinutých zemí existuje nad bankami kontrola, která je svěřena určitému subjektu, který nese název centrální banka. Centrální banka v České republice nese název Česká národní banka (ČNB).

Bankovní prostředí v České republice je legislativně upraveno ve třech právních normách: obecné zákonné normy, specifické právní normy, vyhlášky ČNB.

Komerční banky vyuţívají i ostatní právní předpisy – jedná se zejména o zákon č.

513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

Specifické zákonné normy se týkají bankovní oblasti a vymezují institucionální uspořádání bankovního systému a konkrétní principy fungování bank. V této právnické oblasti jsou důleţité zejména zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zákon č.

87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních druţstev, zákon 284/2009 Sb., o platebním styku a jednotlivé vyhlášky týkající se platebního styku ČNB - například vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování.

Zmínit bych chtěl i druţstevní záloţny, které stále nabývají na významu. Bohuţel význam těchto institucí byl negativně ovlivněn vývojem bankovnictví, kdy v průběhu 90. let došlo ke krachu některých z nich. Nyní mnoho z nich se snaţí zpět získat důvěru Čechů. Krach těchto záloţen byl způsoben zejména špatnou českou legislativou v té době, která v té době umoţňovala jisté nekale obchodní praktiky – mimochodem ke konci se koncem druhého tisíciletí v likvidaci nebo konkurzu ocitly téměř dvě třetiny ze 124 existujících záloţen¹.

V současné době (psáno v květnu roku 2010) dohled nad druţstevními záloţnami, stejně jak i nad českým bankovnictvím vykonává Česká národní banka, která převzala tuto funkci po Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami.

Zaloţení a činnost druţstevních zaloţen je upravena v zákoně č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních druţstvech. Jak to jiţ vyplývá z názvu této instituce, jedná se o druţstvo, tudíţ hlavním cílem dané instituce je podpora hospodaření svých členů a větší orientace na ně. Funkce druţstva jsou shodné s funkcemi obchodních

1 Finance.cz. Historie družstevních založen. [online]. [cit. 2010-05-03]. URL:

<http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/druzstevni-zalozny/historie/ >.

(11)

5

bank: přijímání vkladů od členů, poskytování úvěrů členům, finanční leasing pro členy, platební styk atd.².

Nejznámější druţstevní záloţnou je v podmínkách České republiky Fio druţstevní záloţna. Tato druţstevní záloţna nabízí velice výhodné sluţby – například vedení učtu a příchozí a odchozí platby jak v rámci ČR, tak i na Slovensko jsou zdarma³. O tom by se mohlo jen zdát například klientům ČSOB nebo České spořitelny.

Zajímavostí mezi druţstevními záloţnami je Vojenská druţstevní záloţna, která původně se orientovala na určitý druh zaměstnance – jak je patrně z názvu se jednalo o vojáky z povolání, vojenští důchodci atd. V současně době se tato záloţna začíná orientovat i na širší veřejnost⁴.

1.1 Historie bankovního systému

Před tím, neţ přistoupím k samotnému rozboru současného bankovního systému, je důleţité popsat historii celého systému bankovnictví na českém území.

Bankovnictví je rozděleno do dvou velkých oblastí: centrálního a soukromého.

Z toho důvodu bych se ze začátku věnoval komerčním bankám a poté centrální bance – institut centrálního bankovnictví vznikl aţ v 19. století, zatímco soukromé bankovnictví existovalo několik století před tím.

Pro dějiny českého komerčního i centrálního bankovnictví je důleţité to, ţe české území bylo několik století součástí jednoho z největších státních útvarů té doby – jedná se o habsburskou monarchii, která je uvedena dole na obrázku.

2 Finance.cz. Jak se stát členem družstevní záložny. [cit. 2010-05-03]. URL:

<http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/druzstevni-zalozny/clenstvi/ >.

3 Finanční skupina FIO. Běžné účty, spořicí účty, internet-banking. online]. [cit. 2010-05-03]. URL:

<http://www.fio.cz/bez_poplatku.itml>.

4 Vojenská druţstevní záloţna. Jak se stát členem Vojenské družstevní záložny. [online]. [cit. 2010-05-03]. URL:

<http://www.vojdz.cz/index.php?str=1>.

(12)

6

Obrázek 1. Mapa Rakouskouherska

Zdroj: http://leccos.com/pics/pic/rakousko-uhersko-_mapa_1867.jpg

Prvními bankami v dějinách byly chrámy, ty byly vhodné zejména pro bohaté lidi, kteří se snaţili najít vhodné místo pro úschovu svých peněz. První písemnou zmínkou o existenci institucí plnících funkci bank najdeme v Babylonu, ovšem banky tak jak je chápeme v dnešní době, vznikly v Itálii ve 12. století. ⁵

Středověk byl z finančního hlediska jak na území České republiky, tak na území většiny současných evropských států záleţitostí ţidovského obyvatelstva. Bylo to způsobeno tím, ţe křesťanské náboţenství a hlavně katolická církev, která hrála nesmírně důleţitou roli pro chod jednotlivých zemí, nevítala půjčování peněz na úrok, coţ je základem kapitalistických vztahů.

Pouze pro zajímavost uvedu, ţe v muslimském světě je půjčování peněz na úrok doposud zakázáno. Ţidovské náboţenství to ovšem dovolovalo, proto Ţidé tento stav velice elegantně vyuţili.

Ve středověku nebyla velká potřeba peněz – peníze jsou prostředkem směny a potřeba směňovat nebyla zas aţ tak velká. Ve středověku neexistoval mezi zeměmi ţádný obchod. Banky na území dnešní Evropy neexistovaly aţ do doby kříţových výprav⁶.

České území bylo před první světovou válkou velice rozvinuté, ale to neodpovídalo rozvoji bankovnictví této části země – na současném území České republiky bylo

5 REVENDA Z. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. Str. 17. ISBN 80-85943-89-1.

6 Bankovní poplatky. Historie peněz ve středověku. [online]. [cit. 2010-05-03]. URL:

<http://www.bankovnipoplatky.com/historie-penez-ve-stredoveku-bankovnictvi-16122005-131.html >

(13)

7

příliš málo poboček rakouských bank. Nejvýznamnější obchodní bankou byla v té době Ţivnostenská banka pro Čechy a Moravu. Tato banka hrála na českém trhu po rozpadu Rakouskouherska velice důleţitou roli ⁷.

Kromě výše zmíněné Ţivnostenské banky působily na území České republiky i další banky, mezi nejdůleţitější z nich patří: Agrární banka, Praţská úvěrní banka, Česká banka, Pozemková banka, Banka „Bohemia“, Banka stavebních ţivností, Česká banka Union, Moravská agrární a průmyslová banka, Mahrisch-Ostraue Handels u. Gewerde-Bank, Centralbank der deutschen Sparkassen⁸.

Po podepsání mnichovské dohody připadlo území České republiky fašistickému Německu. Jednalo se o období strachu, nejistoty a útlaku ze strany sousedního Německa.

Okupace fašistickým Německem zřejmě ovlivnila nejen demokratický ţivot občanů, ale i finanční systém bývalého Československa. Po podepsání dohody přišel obrovský šok a velmi mnoho Čechů z pohraničí rozprodalo svůj majetek a odešlo z daného území, místní Němci tento majetek koupili pouze za zlomek ceny⁹. Největším vlivem na český bankovní sektor a potaţmo finanční sektor bylo staţení koruny z oběhu a její nahrazení říšskou markou, jednalo se o součást tzv. „Neu Ordnung“, coţ česky znamená nový pořádek. Pro Českou republiku to znamenalo především podřízení veškerých důleţitých funkcí okupační správě, v čele které stal říšský protektor¹⁰. Na obrázku v příloze č. 1 lze vidět tehdejší českou korunu.

Kurz české koruny byl dle odhadu odborníků silně přehodnocen: místo 6 marek, coţ odpovídalo skutečnosti, se za marku platilo 8,33 koruny¹¹. Část území Česka odtrţená Polskem musela zavést polský zlotý. S příchodem německé armády došlo k obrovské expanzi německých bank, zejména Dresdner Bank¹².

Hlavním rozdílem mezi bankami během první a druhé světové války byl v tom, ţe v první válce stály banky zcela mimo politiku, kdeţto během okupace se snaţily

7 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str 184. ISBN 80-7265-030-0.

8 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 150-151. ISBN 80-7265-030-0

9 SOMMER. M. Dějiny hospodářství od počátku industrializace až do současnosti, svazek III, Praha, str. 195. ISBM neuvedeno.

10 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. Str. 256. ISBN 80-7265-030-0.

11 Výroční zpráva Národní banky Česko-Slovenské za rok 1938 konané na XIII. řádné valné hromadě 25.února 1939, str. 17.

12 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 258. ISBN 80-7265-030-0

(14)

8

vydělat hlavně tím, ţe se dostávaly k ţidovskému kapitálu, který byl

„germanizován¹³“.

Po 2. světové válce se vlády v Československu ujala komunistická strana a všechny komerční banky v podstatě ztratily svou nezávislost a aţ do roku 1989 byly direktivně řízeny Státní bankou československou.

Bankovní sektor byl na dlouhých 40 let řízen plánem rozvoje národního hospodářství, tudíţ byl pochopitelně podřízen vládě, a právě proto nelze hovořit o bankovnictví v českých zemích v pravém slova smyslu¹⁴.

V roce 1990 došlo k oddělení části funkcí Státní banky československé ve prospěch komerčních bank, ovšem mnoho z nich brzy zkrachovalo – například Banka Bohemia, Moravia Banka atd.¹⁵ Kromě toho byl umoţněn vznik komerčních bank.

Další změna přišla ve spojení se vstupem České republiky do EU, ale to uţ je současnost, které je věnována zvláštní kapitola.

Pro získání licence na provozování bankovní činnosti v podmínkách České republiky zkoumají zodpovědní pracovníci ČNB původ, dostatečnost a sloţení základního jmění, odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení banky, technické a organizační předpoklady, reálnost obchodního plánu¹⁶. Zajímavé je, ţe nabytí majetkové účasti v bance, které přesahující stanovený limit (mám na mysli zejména fúze, sníţení základního kapitálu atd.) jsou podmíněny předchozím souhlasem ČNB.

Vklady fyzických osob jsou ze zákona o bankách § 41a a 41c pojištěny prostřednictvím odvodů do Fondu pojištění vkladů ročním příspěvkem. V současné době je to:

1. Pro banky a druţstevní záloţny - 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků.

13 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 257, 406. ISBN 80-7265-030- 0. 14 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 380, 406. ISBN 80-7265- 030-0.

15 Finance.cz. Co dělají zkrachované banky. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL: <http://www.finance.cz/zpravy/finance/23459- co-delaji-zkrachovale-banky-/>.

16 § 4 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

(15)

9

2. Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichţ připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce¹⁷.

Z pohledu bezpečnosti vkladů fyzických osob jsou nejdůleţitější pravidla kapitálové přiměřenosti, coţ je stanovení minimální výše kapitálu, kterou banka musí vzhledem ke struktuře a rizikovosti svých obchodů udrţovat.

Jakákoliv komerční banka zařazuje všechny nástroje dle účelu jejich nabytí do dvou skupin: obchodní portfolio a bankovní portfolio. Do obchodního portfolia jsou zařazena aktiva, která slouţí bance pro účel obchodování a dosaţení zisku pouze v krátkém období. Kdeţto v bankovním portfoliu najdeme zejména aktiva (jedná se o dlouhodobý finanční majetek) nakoupená bankou s úmyslem drţení aţ do doby jejich splatnosti).

Po prozkoumání původu majitelů českých bank, který jsem uskutečnil tím, ţe jsem se podíval na výroční zprávy ČNB za rok 2008¹⁸, mohu tvrdit, ţe téměř celý český bankovní sektor patří majitelům z EU – (přibliţně 75%) a USA (5-10%). Vliv soukromého českého kapitálu, tak i veřejného je nepatrný a pohybuje se na úrovni – 15%¹⁹.

Rozhodl jsem se podívat na strukturu komerčních bank – které banky jsou pro českou ekonomiku významné a komu tyto banky patří. Z oficiálních zdrojů ČNB vyplývá, ţe:

1. Do skupiny velkých bank (bilanční suma nad 200 mld. Kč) patří:

Česká spořitelna, ČSOB, UniCredit Bank Czech Republic, a Komerční banka 2. Do skupiny středních bank (bilanční suma 50 aţ 200 mld. Kč) patří:

Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Hypotéční banka a Raiffeisenbank

17 Fond pojištění vkladů. O Fondu pojištění vkladů. Česká národní banka. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trem z roku 2008. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <http://www.fpv.cz/o-fpv.php>.

18 Česká národní banka. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trem z roku 2008. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL:

<http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_do hledu/download/dnft_2008_cz.pdf>. Str. 68-70.

19 Česká národní banka. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trem z roku 2008. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL:

<http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_do hledu/download/dnft_2008_cz.pdf>. Str. 68-70.

(16)

10

3. Malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) je zastoupeny bankami:

Banco Popolare, Česká exportní banka, Evropsko-ruská banka, J&T banka, LBBW Bank CZ, PPF banka, Volksbank a Wüstenrot hypotéční banka

4. Pobočky zahraničních bank jsou v ČR následující:

AXA Bank Europe, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, BRE Bank S.A., CALYON S.A., Citibank Europe, Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Poštová banka, pobočka Česká republika (zatím nezahájila zasílání dat), Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Saxo Bank A/S, The Royal Bank of Scotland N.V., Všeobecná úvěrová banka a Waldviertel Sparkasse

5. Stavební spořitelny jsou zastoupeny následujícími bankami:

Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot - stavební spořitelna²⁰

Z vlastnického hlediska patří např.: ČSOB – Belgie (skupina KBC)²¹, Česká spořitelna – Rakousko (Erste Group)²², UniCredit Bank Czech Republic – Itálie (UniCredit Group)²³, Komerční banka – Francie (Societe Generale)²⁴, GE Money Bank – USA (GE Money)²⁵, Raiffeisenbank – Rakousko (Raiffeisen Zentralbank Österreich AG)²⁶.

20 Česká národní banka. Metodika. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL:

<http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_

metodika.html >.

21 ČSOB. O skupině ČSOB. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL: <http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Skupina- CSOB/Stranky/default.aspx>.

22 Česká spořitelna. Profil České spořitelny. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL:

<http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil>.

23 UniCredit Bank. Skupina UniCredit. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL: <http://www.unicreditbank.cz/cz/o-bance/skupina- unicredit.html >.

24 Komerční banka. Profil – základní informace. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL:

<http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml >.

25 GE Money bank. GE Money. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL: <http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase- spolecnosti/spolecnosti >.

26 Raiffeisenbank. RZB Group a Raiffeisen International ve zkratce. [online]. [cit. 2010-05-05]. URL: <http://www.rb.cz/o- bance/profil-banky/skupina-raiffeisen/>.

(17)

11 1.2 Centrální banka

Centrální banky vznikaly v podstatě ze dvou důvodu. Prvním důvodem byla nutnost vést státní pokladnu, druhým byla nutnost vymezení jednoho subjektu v ekonomice odpovědného za emisi bankovek. Z dějin víme, ţe státní pokladna a pokladna panovníka byly společné.

Druhý důvod spočíval v tom, ţe ve státě najednou obíhal příliš velký počet bankovek, tudíţ byla na trhu peněz nejasnost a netransparentnost směnných poměrů - obchodníci museli v hlavě drţet velké mnoţství směnných kursů. Při přesunu emisní funkce do rukou centrální banky měla právo emise hotových peněz jen centrální banka.

Potřeba zaloţit centrální banku vznikla na přelomu 18. a 19. století. Důvod vzniku takové banky spočíval v nedostatku peněz habsburského panovníka – v té době vedla říše celou řádu velmi těţkých válek, které téměř zničily státní pokladnu²⁷. Nedostatek peněz byl zpravidla pokryt úvěrem od vídeňských Ţidů. Tato situace se však vůbec nelíbila katolické vrstvě, která určovala politiku této země. Po několika jednáních bylo dohodnuto, ţe panovník začne tisknout tzv. státovky, které by měly nahradit splátky dluhů. Císař Rakouskouherska František I. nařídil tyto státovky pouţívat v soukromém styku²⁸. Tímto byl úplně porušen princip nezávislosti²⁹ Nezávislost činnosti centrální banky na výkonné moci je základem moderních úvah o fungování bankovního sytému. Dějiny bankovnictví dokázaly, ţe centrální banka musí být nezávislá na současné výkonné moci (ať se jedná o císaře, prezidenta nebo vládu). Porušení tohoto základu vedlo k tomu, ţe císař začal tisknout obrovské mnoţství peněz a pak je vnucovat obyvatelstvu. Rakouskouherská říše ještě k tomu na začátku 19. století vyhlásila válku Napoleonovi a začal se tisknout

27 KARASKOVÁ K. Analýza vývoje centrálního bankovnictví v Rakousku. Diplomová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 4.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Naďa Blahová, Ph.D.

28 KARASKOVÁ K. Analýza vývoje centrálního bankovnictví v Rakousku. Diplomová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 12.

29 KARASKOVÁ K. Analýza vývoje centrálního bankovnictví v Rakousku. Diplomová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 5, 6.

(18)

12

ještě větší objem peněz, coţ koneckonců nemohlo dopadnout dobře a mělo to za následek vyhlášení státního bankrotu³⁰.

Vláda v té době dospěla k naprosto geniálnímu řešení, které neexistovalo nikde ve světě - v roce 1816 byla vyhlášena první Priviligerovaná rakouská národní banka, která byla nezávislá na vládě³¹.

Bohuţel byly funkce banky omezené. Kapitál banky byl tvořen výlučně soukromými zdroji. Hlavním úkolem banky bylo zastavení tempa inflace, čehoţ bylo dosaţeno výměnou státovek, které v té době úplně ztratily svoji hodnotu, za nové bankovky, jejichţ emise měla na rozdíl od státovek svá omezená pravidla.

Habsburská měna byla pevně vázána na drahý kov - stříbro.

V čele centrální banky stál císařem jmenovaný komisař, který dohlíţel na výkon bankou pověřené funkce. Komisař měl právo veta, kdyţ podle jeho názoru docházelo k porušení císařských zákonů.

Dalším orgánem banky bylo ředitelství, které mělo ze zákona povinnost mít podíl na akciích banky. Ředitelství bylo na rozdíl od komisaře voleno z řad akcionářů.

Kromě ředitelství měla banka i svou dozorčí radu, ve kterém byli zpravidla nejbohatší občané daného města.

Tito občané dohlíţeli na působnost banky³². Tuto skutečnost povaţuji v centrálním bankovnictví za obrovský krok kupředu - členové vedení byli velice silně zainteresováni na dobrých výsledcích banky.

Současné společnosti dělají to samé – vrcholové vedení má ve společnosti zpravidla určitý podíl nebo je jim nabídnut odkup opcí za výhodnou cenu.

Na konci 40. let 19. století došlo ke změně – uherská část říše začala hrát v ţivotě habsburské říše důleţitější roli. Od té doby měly rakouská a uherská část říše vlastní parlament a vládu, coţ nepřispělo ke zlepšení výkonu CB, která musela jednat se dvěma mocnostmi najednou. V roce 1863 pomocí tzv. 3. privilegia byla

30 Uhersko. 1790-1918. [online]. [cit. 2010-05-03]. URL: <http://www.uhersko.com/1790-1918.htm >. KARASKOVÁ K.

Analýza vývoje centrálního bankovnictví v Rakousku. Diplomová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 5, 6. Vedoucí diplomové práce: Ing. Naďa Blahová, Ph.D.

31 Rakouská centrální banka. Historické pozadí. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <

http://www.oenb.at/en/ueber_die_oenb/bankh_archiv/geschichte_der_oenb/1816_bis_1818/18161818.jsp#tcm:16-160104>

32 Rakouská centrální banka. Dějiny rakouské centrální banky 1816-1818. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: < http://

http://www.oenb.at/en/ueber_die_oenb/bankh_archiv/geschichte_der_oenb/1816_bis_1818/18161818.jsp#tcm:16-160104>.

Rakouská centrální banka. Dějiny rakouské centrální banky 1818-1878. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: < http://

(19)

13

posílena nezávislost centrální banky tím, ţe daná instituce jiţ od daného roku nebyla závislá na vládě ³³.

Tento pozitivní vývoj byl zastaven 1. světovou válkou, během které byl zrušen paragraf zakazující přímo půjčovat finanční prostředky vládě. Proto byla většina aktiv centrální banky pouţita na financování nesmyslných válečných výdajů, které vedly nakonec aţ k rozpadu habsburské říše³⁴.

V habsburské říši nebyl brán ţádný zřetel na zájmy ostatních národů zejména slovanských, coţ nebyla zrovna ideální situace, jelikoţ území současné České republiky tvořilo 70 aţ 75% k průmyslové výroby Rakouska³⁵. Proto na konci 1.

světové války došlo k rozpadu říše a roku 1918 vyhlásilo Československo nezávislost.

Po oddělení od Rakouskouherska měla centrální banka vyřešit dva důleţité úkoly:

osamostatnit svůj peněţní oběh od Rakouskouherska a vytvořit vlastní měnu a zlikvidovat inflaci, která vznikla v důsledku války³⁶.

V roce 1926 zahájila svoji činnost Národní banka československá. 1/3 akcí patřila státu, zbytek byl rozprodán fyzickým a právnickým osobám kotovaným na burze cenných papírů. Hlavním výkonným orgánem banky a zároveň její hlavou byl guvernér jmenovaný prezidentem republiky³⁷.

Další výkonný orgán byla bankovní rada sloţená z 9 členů, kde 6 bylo voleno na valné hromadě, zbytek byl jmenován prezidentem. CB měla svého komisaře, který dohlíţel nad dodrţováním zákonů³⁸.

Ve 30. letech minulého století probíhala na území tehdejšího Československa hospodářská krize a vedení banky muselo provést devalvaci koruny. Velice brzy poté byla podepsána mnichovská dohoda a vývoj samostatného českého

33 Rakouská centrální banka. 1818-1878. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <

34 KARASKOVÁ K. Analýza vývoje centrálního bankovnictví v Rakousku. Diplová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 46.

35 ĎURIŠOVÁ M. 80 let centrálního bankovnictví na českém území. Diplomová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 9. Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Jitka Koderová, CSc.

36 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 212. ISBN 80-7265-030-0.

37 ĎURIŠOVÁ M. 80 let centrálního bankovnictví na českém území. Diplomová práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 13.

Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Jitka Koderová, CSc.

(20)

14

bankovnictví byl zastaven³⁹. Veškerá samostatná činnost centrální banky byla podřízena zájmům Německa. Po poráţce nacistů se vlády velice brzy ujali komunisté a došlo ke znárodňování majetku⁴⁰.

Československé hospodářství bylo řízeno plánem, byl porušen princip nezávislosti a centrální banka byla přímo odpovědná ministerstvu financí. Po roce 1989 došlo k obnovení fungování normálního reţimu centrálního bankovnictví. Pod pojmem normální reţim fungování rozumím nezávislost centrální banky na výkonné moci.

Jedním z prvních zákonů, které československá vláda přijala, byl zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Centrální banka splnila následující důleţité úkoly: provedla reformu kurzovního reţimu, zavedla povinné minimální rezervy (jedná se o určitý objem peněz z vkladů nebankovních subjektů, který musí komerční banky drţet na účtu u centrální banky), diskontní sazbu, vnitřní směnitelnost koruny, obnovila členství v Mezinárodním měnovém fondu a začala provádět nezávislou měnovou politiku.

V roce 1993 došlo k rozdělení Československa a vzniku nezávislé České národní banky⁴¹

1.3 Nezávislost České národní banky

Důleţitou součástí působení centrální banky České republiky je její politická nezávislost – velice často zasahovala do působení této banky výkonná moc – zejména ve druhé polovině minulého století.

K hodnocení nezávislosti centrální banky lze přistoupit v podstatě dvěma způsoby:

buď vytvořit vlastní ţebříček hodnot, nebo se naopak zaměřit na to, co bylo jiţ vyhodnoceno a podrobeno analýze. Rozhodl jsem se, ţe k tomu přistoupím právě druhým způsobem.

40 VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str 410. ISBN 80-7265-030-0.

41. VENCOVSKÝ F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 546-547. ISBN 80-7265-030- 0

(21)

15

Dospěl jsem k závěru, ţe Index Bade-Parkin, Index Grilli, Masciandaro a Tabellini a Index Cukiermana jsou nejlepší. Všechny tyto indexy jsou popsány v kníţce od pana Soukupa „Měření efektivnosti centrální banky“⁴².

Tyto indexy jsou na vyhodnocení velice jednoduché, na druhou stranu poskytují podle mého názoru výborný přehled o stavu nezávislosti centrální banky v jakékoliv zemi.

Začnu Indexem Cukiermana. Tento index je rozdělen do čtyř oblastí. První oblast zkoumá, zda existuje osobní nezávislost představitelů CB na výkonné moci (nejčastěji na vládě). Druhá oblast zkoumá politickou nezávislost centrální banky neboli odpovědnost za monetární politiku.

Třetí oblast analyzuje pravomoci banky při volbě hlavních cílů měnové politiky.

Poslední je zaměřena na instrumentální nezávislost neboli na to, zda má centrální banka pravomoci při volbě nástrojů měnové politiky.

Tyto oblasti jsou příliš široké, z toho důvodu byla vytvořena mezikritéria pro lepší vyhodnocení nezávislosti centrální banky.

Začneme první oblastí. Tato oblast je upravena následujícími otázkami: „Jaká je délka funkčního období guvernéra?“, „Kdo jmenuje guvernéra?“, „Jaké jsou podmínky odvolání guvernéra?“ a poslední otázka je „Zda můţe guvernér zastávat další funkce?“

Dle současného právního řádu České republiky činí délka funkčního období guvernéra v ČNB 6 let. Guvernér je jmenován prezidentem České republiky. Můţe být odvolán v případě, ţe se ujme výkonu funkce, která je neslučitelná s funkcí guvernéra, pokud přestane být bezúhonným, pokud nevykonává funkci déle neţ 6 měsíců.

Guvernér je funkce, která je neslučitelná s funkcí poslance parlamentu, člena vlády, kromě toho téţ nesmí být členem v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů nebo kdekoliv, kde by mohl hrozit střet zájmů.

42 OVEČKA J. Srovnání míry nezávislosti centrálních bank EU, ČR a Ruské federace. Bakalářská práce na VŠE v Praze, 2007. Str. 20-23. Vedoucí diplomové práce: Ing. Václav Rybáček.

(22)

16

Přejděme k další oblasti, kterou je politická nezávislost. V této oblasti jsou jen tři otázky. První otázka zní: „Kdo formuje měnovou politiku?“, druhá „Kdo má konečné slovo v případě konfliktu mezi bankou a vládou/prezidentem?“ a poslední otázka zkoumá, zda se CB můţe aktivně účastnit sestavování státního rozpočtu.

V České republice je měnová politika formována ČNB, ovšem banka o tom informuje českou vládu. Konečné slovo v případě konfliktu mezi ČNB a vládou bude mít v měnové oblasti zřejmě ČNB. CB České republiky se přímo neúčastní sestavování státního rozpočtu, guvernér se ale můţe účastnit schůzí vlády.

V cílové nezávislosti je jen jedna otázka, která zkoumá, zda cenová je stabilita jediným, hlavním nebo dílčím cílem. Cenová stabilita je v České republice hlavním cílem.

Poslední oblast je nejširší a zahrnuje 8 otázek:

1. Jsou omezeny přímé úvěry vládě?

2. Jsou omezeny sekuritizované úvěry vládě?

3. Kdo rozhoduje o termínech splácení půjček?

4. Kdo jsou potenciální dluţníci CB?

5. Jak je limitován rozsah půjček?

6. Jen je limitována doba splatnosti půjček?

7. Jaké jsou úrokové sazby na půjčky vládě?

8. Můţe CB nakupovat vládní papíry na primárním trhu?

Přímé úvěry vládě jsou v České republice zakázány. Stejné tvrzení platí i pro omezení sekuritizace úvěrů české vládě. Nepovedlo se mi zjistit, kdo rozhoduje o termínech splácení půjček. Potenciálními dluţníky centrální banky jsou banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrová druţstva.

Rozsah půjček je limitován: ČNB má právo poskytnout jen krátkodobý úvěr (na dobu tří měsíců) a vyţaduje odpovídající zajištění. ČNB neposkytuje půjčky vládě, proto nelze určit výši úrokových sazeb. ČNB ovšem můţe nakupovat vládní cenné papíry na primárním trhu.

(23)

17

Dalším indexem je Index Bade-Parkina, který je zaměřen výhradně na politickou nezávislost. Tento index je sloţen ze čtyř otázek:

1. Má konečné slovo při formulování a realizaci měnové politiky prezident?

2. Je představitel vlády členem rady guvernérů?

3. Je jmenování členů rady guvernérů pod kontrolou vlády?

4. Je CB povinná nakupovat krátkodobé pokladniční poukázky vlády?

ČNB má svobodu v provádění své politiky, ale informuje o ní vládu. ČNB by měla ovšem podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády.

Představitel české vlády nesmí být členem bankovní rady. Jmenování všech členů bankovní rady je mimo veškerou kontrolu vlády – členové bankovní rady jsou jmenováni českým prezidentem.

ČNB nenakupuje krátkodobé pokladniční poukázky vlády. Dle daného Indexu je nezávislost ČNB na vládě dodrţena.

Index Grilli, Masciandaro a Tabillini je podle mého názoru nejpropracovanější a zahrnuje dvě odlišné oblasti – politickou a ekonomickou. Index politické nezávislosti zahrnuje následující otázky:

1. Je guvernér jmenován prezidentem?

2. Je guvernér jmenován na více neţ 5 let?

3. Je celá rada guvernérů jmenována prezidentem?

4. Je jmenována na více neţ 5 let?

5. Je nařízena účast představitele vlády/prezidenta v radě guvernérů?

6. Vyţaduje se souhlas vlády s měnovou politikou?

7. Má centrální banka uloţeno zákonem sledovat měnovou stabilitu?

8. Posiluje zákon pozici centrální banky při konfliktu s prezidentem?

Shrneme vše, co jsem jiţ psal: guvernér je v ČR jmenován prezidentem na 6 let – je to déle neţ u člena vlády, kteří jsou formováni na základě výsledků voleb.

(24)

18

Bankovní rada je také jmenována prezidentem, funkční období je stejné jako u guvernéra – 6 let.

Ţádný z členů vlády se nesmí účastnit bankovní rady. ČNB nepotřebuje souhlas vlády na provádění měnové politiky – pouze ji informuje. Hlavním cílem CB je sledování měnové stability. Na poslední otázku z této oblasti lze odpovědět kladně – podle mého názoru bude v případě konfliktu mezi vládou a ČNB zřejmě silnější postavení CB.

Index ekonomické nezávislosti je také velice rozsáhlý a zahrnuje následující otázky:

1. Poskytuje centrální banka přímý úvěr vládě automaticky?

2. Je přímý úvěr poskytován za trţní úrokovou míru?

3. Je přímý úvěr poskytován vládě na přechodnou dobu?

4. Je přímý úvěr vládě poskytován v omezené výši?

5. Účastní se centrální banka na primárním trhu veřejného dluhu?

6. Je diskontní sazba určována bankovní radou?

7. Je centrální banka pověřena bankovním dohledem (sama, podílí se)?

Jak jiţ bylo zmíněno, Česká národní banka neposkytuje přímé úvěry vládě. Z toho důvodu nelze určit jeho úrokovou míru ani termíny, ani jeho výši. Centrální banka v České republice emituje státní cenné papíry a diskontní sazba je určována právě ČNB. Sama téţ vykonává dohled nad finančním trhem.

Pokud spočítáme počet pozitivních odpovědí, dospějeme k závěru, ţe je Index splněn v plné výši.

(25)

19

2 Bankovní systém Ruska

Bankovní systém Ruské federace je od českého odlišný. Je to způsobeno především rozdílným historickým vývojem země – v Rusku hrála velmi významnou roli a doposud hraje výkonná moc. Kromě toho vládli na území současného Ruska velice dlouhou dobu – více neţ 70 let – komunisté, coţ zřejmě ovlivnilo především hospodářství země.

2.1 Historie bankovního systému

Historie bankovního systému začíná v Rusku aţ ve středověku s vytvořením státního útvaru dnes známého jako Kyjevská Rus. Z té doby pochází i první mince – viz obrázek níţe.

Obrázek 2. První mince na území Ruska

Zdroj: http://www.abc-people.com/typework/history/hist7.htm

(26)

20

Tento první státní útvar udrţoval obchodní styky s mnoha významnými zeměmi, například s Byzancií. V té době byl centrem obchodu Ruska Velikij Novgorod, který se nachází na severu Ruska.

V té době byl velice rozšířeným způsobem poskytnutí půjčky tzv. „zakup“, coţ byla situace, ve které zpravidla chudý rolník bral peníze od bohatého šlechtice za podmínky odpracování na jeho poli určitého počtu dní ⁴³.

Dále bylo ruské hospodářství negativně ovlivněno feudálním rozdělením země na menší části⁴⁴.

Historie ruského bankovnictví je od českého úplně odlišná. V Rusku měl aţ do roku 1905 car téměř neomezenou pravomoc a veškeré ekonomické a politické dění bylo ovlivňováno panovníkem. V roce 1905 byly v důsledku revoluce jeho funkce omezeny: byl například vytvořen první parlament.

Od konce 60. let 19. století zaţilo Rusko obrovský ekonomický růst, který byl pochopitelně zastaven 1. světovou válkou⁴⁵. Bankovní systém Ruska vznikl aţ zásahem státní moci, o němţ budu hovořit v následující kapitole – na rozdíl od Evropy nehrál soukromý kapitál v ekonomice Ruska důleţitou roli.

Ruská monarchie byla zničena v důsledku říjnové revoluce a rozvoj bankovnictví a kapitalistického hospodářství byl na několik desítek let pozastaven. Ruské bankovnictví udělalo během několika desítek let obrovský krok dopředu a ruský trh bankovních produktů podle mého názoru (dle rozsahu produktů) se od českého moc neliší.

Dějiny prvních institucí poskytujících obchodní úvěry začínají ovšem aţ s vládou jednoho z největších a nejznámějších ruských carů – Petra I. Velikého. Tento ruský císař zřídil v roce 1729 první instituci, která poskytovala půjčky obyvatelstvu.

Půjčky byly poskytovány proti zástavě, kterou byly výrobky ze zlata a stříbra⁴⁶.

43 ČERNJAK V. Z. „Banki i bankiry“ (Черняк ВЗ, „Банки и банкиры“). Moskva: Finansy i statistika, 1998. Str. 114. ISBN neuvedeno.

44 KOVALENKO F. Istorija razvitija bankovskoj sistemy Rossii (КОВАЛЕНКО Ф. История развития банковской системы России). Stavropol: Severo-kavkazskij gusudarstvennyj techničeskij universitet“, 2009. Str. 1. ISBN neuvedeno.

45 Informační portál o bankách v Moskvě. Istroija razvitija bankov v Rossii. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <

http://www.bankimoskvy.ru/info/15.html >

(27)

21

13. května roku 1754 na základě vyhlášky carevny Eleizavetty Petrovny byly zaloţeny dvě banky, které se orientovaly na odlišné skupiny obyvatel: na šlechtu a na obchodníky. Pro účely poskytování půjček první příjmové skupině byla vytvořena Banka pro šlechtu (Дворянский банк), pro obchodníky tzv. Kupečeskij bank (Купеческий банк)⁴⁷.

Další důleţitá banka byla zaloţena v roce 1818 carem Alexanderem a měla název Kommerčeskij bank (Коммерческий банк). Banka byla zaloţena za účelem oţivení odvětví a přispění k rozvoji podnikání. Banka se velice rychle rozrostla a jiţ po několika letech měla pobočky ve všech významných městech Ruské říše:

Moskva, Niţnij Novgorod, Kyjev atd.⁴⁸.

Na počátku 1. světové války by se daly všechny banky působící v Ruské říši rozdělit do několika velkých oblastí:

1. Státní banka Ruské říše

2. Municipálních bank patřících místní vládě 3. Banky patřící soukromým osobám⁴⁹

V bankovním systému carského Ruska hrál velice důleţitou roli zahraniční kapitál – zejména francouzský⁵⁰. Rozvoji bank přispěla stavba ţeleznic, která vyţadovala přísun velkého mnoţství peněz⁵¹. Obchodní banky byly znárodněny v roce 1917, od té doby aţ do začátku 90. let platil v Rusku systém jednostupňového bankovnictví⁵².

2.2 Centrální banka

48 GRJAZNOVA A. a kol. Bankovskaja sistema Rossii: nastolnaja kniga bankira (Грязнова АГ. Банковская система России: настольная книга банкира). Moskva: Deka, 1995. Str. 25. ISBN 5-86006-034-3.

49 Informační portál Globfin. Istorija bankovskoj sistemy v Rossii.. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <

http://www.globfin.ru/articles/banks/rushyst.htm>

50 Ruský portál o financích. Istorija razvitija bankovskoj sistemy v Rossii. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <

http://ekofin.info/content/view/27/214/ >

51 Informační portál Globfin. Osobennosti evoljucii bankovskoj sistemy Rossijskoj imperii v 70-e gody XIX věka. [online].

[cit. 2010-20-03]. URL: < http://www.vep.ru/bbl/history/cbr5.html >

52 Informační portál Globfin. Istorija bankovskoj sistemy v Rossii. [online]. [cit. 2010-20-03]. URL: <

http://www.globfin.ru/articles/banks/rushyst.htm>

(28)

22

Vývoj ruských bank, jak jsem jiţ psal v předchozí části své práce, je daleko pomalejší, neţ v České republice, která byla v té době součástí habsburské monarchie. Příliv kapitálu do průmyslu zajišťovala především státní pokladna, tudíţ nelze hovořit o vlivu soukromého kapitálu⁵³. Ekonomika Ruska byla v té době odlišná od té evropské – místo kapitálového trhu a komerčních bank existovala pouze státní pokladna.

První ruská centrální banka byla zaloţena 31. května roku 1860 carem Alexandrem II. a fungovala aţ do roku 1917, kdy došlo k revoluci. Mimochodem stejný car o několik let později zrušil nevolnictví. Hlavním účelem banky bylo „oživit pohyb zboží a kapitálu“⁵⁴.

Působnost banky lze rozdělit do dvou období: od jejího zaloţení do roku 1898 a od roku 1898 do říjnové revoluce 1917. Během první etapy ruská centrální banka spíše slouţila jako poradní orgán ministerstva financí a většina jejích příjmů směřovala přímo do státní pokladny^55. Druhá etapa začíná získáním emisního monopolu a končí 25. listopadu roku 1917, kdy centrální banka přestala existovat.

Oficiální nařízení o znárodnění všech bank na území Ruské říše bylo vydáno aţ 14.

prosince roku 1917⁵⁶. Toto usnesení vyhlašovalo monopol na bankovní sluţby a majetek všech bank provozujících svoji činnost na území Ruské říše byl znárodněn a předán do vlastnictví nové CB, která se jmenovala Národní banka Ruské republiky.

Hlavní funkcí této banky byla emise oběţiva. Kromě toho byly všechny závazky, které měla Ruská říše vůči zahraničí, prohlášeny Leninem za neplatné. Od té doby CB pouze tiskla peníze a spravovala účty státu.

Komunismus nepředpokládá existenci peněz, proto byla 19. ledna roku 1920 zrušena Národní banka Ruské republiky⁵⁷. O rok později byla ovšem činnost CB obnovena, tentokrát ale s jiným názvem – Národní banka SSSR. Hlavním úkolem

53 Informční portál o bankovnictví. Bank Rossii i ego kompetencii. [online]. [cit. 2009-20-12]. URL: <

http://expbanking.com/quetions/bank-system/bank-deist/13-bank-rossii-ego-kompetencija-i.html>

54 Informační portál Ekonomist2. Centarlnyj bank RF. Jego funkcii i politika. [online]. [cit. 2010-29-03]. URL:

<http://www.economst2.ru/08g/page,2,83-centralnyjj-bank-rf.-ego-funkcii-i-politika.html >

55 Informační portál Těma dnja. Istorii Centralnogo banka: tak pišut v učebnikach. [online]. [cit. 2010-29-03]. URL:

<http://www.temadnya.ru/spravka/20mar2002/1174.html >

56 Informační portál Těma dnja. Istorii Centralnogo banka: tak pišut v učebnikach. [online]. [cit. 2010-29-03]. URL:

<http://www.temadnya.ru/spravka/20mar2002/1174.html >

<http://www.economst2.ru/08g/page,2,83-centralnyjj-bank-rf.-ego-funkcii-i-politika.html >

(29)

23

této banky bylo napomáhat rozvoji průmyslu a zemědělství. Emisní právo dostala aţ v roce 1922⁵⁸.

Ve 30. letech minulého století vyhlásil Stalin politiku kolektivizace a industrializace, která vyţadovala velké mnoţství peněz. Proto prováděla státní banka i tzv. Státní výpůjčku, coţ znamená, ţe stát povinně vybíral od pracovníků peníze na financování své politiky. Peníze byly nakonec vraceny aţ v 50. letech.

Ve 40. letech zaútočilo na Sovětský svaz fašistické Německo a Národní banka začala provádět obrovskou emisi peněz, která se odrazila v růstu cenové hladiny.

Nikdy uţ se nedozvíme přesnou inflaci v té době, odhady se ovšem pohybují na úrovni 400%⁵⁹.

V prosinci 1949 byla přijata druhá Ústava centrální banky. V dubnu 1959 v souvislosti s reorganizací kreditního systému byla převedena na Národní banku část operací Selhozbanka (Сельхозбанк), Cekombanka (Цекомбанк)⁶⁰.

V květnu 1961 se konala denominace a devalvace rublu. Nové bankovky byly vyměněny za staré v poměru 1:10. Současně, obsah zlata v rublu byl zvýšen 4krát a dosáhl 0,987412 g ryzího zlata. V říjnu 1960 byla přijata třetí Ústava a od roku 1963 ve vedení Národní banky se ocítila správa státních spořitelen⁶¹.

V červenci 1987 v souvislosti s reorganizací kreditního systému, který vedl k vytvoření nových specializovaných bank (Vneshekonombank SSSR (Внешэкономбанк СССР), Promstroibank SSSR (Промстройбанк СССР), Zhilsotsbank SSSR (Жилсоцбанк СССР) a Sběrbank SSSR (Сбербанк СССР) začala Národní banka SSSR plnit funkci hlavní banky v zemi⁶².

V září 1988 byla schválena 4. Ústava, podle níţ byla Národní banka SSSR poskytovatelem úvěrů a bankou státu a výrobních podniků v sovětské ekonomice.

Od března 1989 v souvislosti s přechodem specializovaných bank na trţní vztahy

58 Informační portál Těma dnja. Istorii Centralnogo banka: tak pišut v učebnikach. [online]. [cit. 2010-29-03]. URL:

<http://www.temadnya.ru/spravka/20mar2002/1174.html>

<http://www.economst2.ru/08g/page,2,83-centralnyjj-bank-rf.-ego-funkcii-i-politika.html >.

60 Oficiální stránky centrální banky Ruska. Gosudarstvennyj bank SSSR (Государственный банк СССР). [online]. [cit.

2010-29-03]. URL: <http://www.cbr.ru/today/history/gosbank.asp>.

62Oficiální stránky centrální banky Ruska. Gosudarstvennyj bank SSSR (Государственный банк СССР). [online]. [cit.

(30)

24

Národní banka SSSR začala plnit funkce za shromáţdění informací o úvěrech, objemech depozit obyvatelstva⁶³.

V roce 1990 v důsledku tlaku ze strany Elcina byla vytvořena Národní banka RSFSR (Ruská sovětská federativní socialistická republika), která byla odpovědná Vrchnímu shromáţděni RSFSR⁶⁴.

Národní banka SSSR byla zrušena 20. prosince roku 1991, jejím nástupcem byla Banka Ruska⁶⁵ (rusky Банк России) Centrální banka Ruska poskytovala aţ do roku 1995 přímé půjčky jak veřejnému sektoru pro účely financování rozpočtového deficitu, tak půjčky soukromým subjektům⁶⁶. Tuto skutečnost hodnotím velice negativně – centrální banka by nikdy neměla přímo zasahovat do hospodářské politiky, jedná se o oblast působnosti vlády.

V roce 1998 vypukla ruská finanční krize, která pro ruské bankovnictví skončila aţ o 3 roky později, kdy se z ní podle odhadu analytiků finanční sektor dostal⁶⁷. V současné době platí program rozvoje bankovního systému, který začal v roce 2009 a měl by trvat do roku 2015. Hlavní prioritou ruského bankovního rozvoje bude umístění ruských bank na mezinárodních finančních trzích⁶⁸.

<http://www.economst2.ru/08g/page,2,83-centralnyjj-bank-rf.-ego-funkcii-i-politika.html >.

66 Oficiální stránky centrální banka Ruska. Centralnyj bank Rossijskoj Federacii. [online]. [cit. 2010-29-03]. URL: <

http://www.cbr.ru/today/history/central_bank.asp >

(31)

25 2.3 Nezávislost ruské centrální banky

Nejdůleţitější součástí hodnocení ruské centrální banky je podle mého názoru hodnocení nezávislosti této instituce. Ruská centrální banka neměla za celou svou historii v podstatě ţádnou nezávislost na výkonné moci a její vývoj byl neustále zastavován rozhodnutím vlády. Právě proto jsem se rozhodl, ţe se na současný stav nezávislosti CB podívám.

Začneme indexem Cukiermana. Guvernér je v Rusku jmenován Státní Dumou (dolní komora ruského parlamentu), jeho funkční období trvá 4 roky. Podmínky odvolání jsou následující: zaprvé, zdravotní důvody, zadruhé spáchání zločinu, nebo poruší-li zákon o centrální bance Ruské federace.

Guvernér nesmí být členem ţádných vládních funkcí nebo jiných státních orgánů.

Tímto je dosaţeno odstranění rizika soustředění několika funkcí do rukou jednoho člověka, coţ hodnotím velice pozitivně.

V podmínkách Ruské federace je měnová politika prováděna centrální bankou, tato politika musí být ovšem schválena Státní Dumou. Na druhou otázku nelze jednoznačně odpovědět, protoţe záleţí na konkrétní situaci. Řekl bych ale, ţe poslední slovo má prezident – Rusko je prezidentskou republikou a prezident má v této zemi obrovský vliv.

V cílové nezávislosti je jen jedna otázka, která zkoumá, zda je cenová stabilita jediným, hlavním nebo dílčím cílem. Cenová stabilita je v Ruské federaci pouze dílčím cílem centrální banky.

Poslední oblast je nejširší a zahrnuje 8 otázek, na první otázku lze odpovědět kladně – přímé úvěry vládě jsou omezeny, výjimky jsou stanoveny v aktuálním federálním rozpočtovém zákoně. Sekuritizované úvěry vládě jsou také omezeny.

Potenciálními dluţníky CB jsou zejména úvěrové instituce. CB nemůţe kupovat vládní cenné papíry na primárním trhu. Na zbylé otázky se mi jednoznačnou odpověď nepovedlo najít, coţ vypovídá o tom, ţe systém centrálního bankovnictví Ruska není dle daného indexu dostatečně transparentní.