Posudek oponenta bakalářské práce
Studijní program:Mezinárodní ekonomické vztahy Studijní obor:Cestovní ruch a regionální rozvoj Akademický rok:2020/2021
Název práce:Stravovací služby na farmářských trzích v Praze a Bruselu Řešitel:Tereza Buzková
Vedoucí práce:Ing. Blanka Bejdáková, Ph.D.
Oponent:doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.
Hlediska Stupeň
hodnocení
1. Stupeň splnění cíle práce 2
2. Logická stavba práce 3
3. Práce s literaturou, citace 2
4. Adekvátnost použitých metod 2
5. Hloubka analýzy ve vztahu k tématu 2
6. Vlastní přístup k řešení 1
7. Formální úprava práce 2
8. Jazyková a stylistická úprava práce 2
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Cílem práce bylo srovnání jednotlivých rozdílů stravovacích služeb na konkrétních farmářských trzích v Praze a Bruselu a vystihnout klady a nedostatky poskytovaných stravovacích služeb s návrhem případného řešení pro organizátory farmářských trhů a jednotlivé farmáře. V práci byla využita jak sekundární, tak primární data. Dotazníky byly vytvořeny v programu Microsoft Forms. Kvantitativní a kvalitativní dotazníkové šetření bylo provedeno prostřednictvím kontaktů v rámci, kontaktů na sociálních sítích a prostřednictvím emailových adres. Ústní dotazování návštěvníků trhů přímo na místě konání nebylo z důvodu pandemické situace Covid-19 možné. Výzkum byl dále doplněn o informace získané od farmářů a organizátorů působících na farmářských trzích a podpořen vlastním pozorováním „mystery shopping,“ zajištěným přímou účastí na obou porovnávaných trzích. Toto pozorování je zdokumentováno pomocí fotografií. Mezi místními obyvateli jsou farmářské trhy na Náplavce populárnější s průměrným denním počtem 3000 návštěvníků. Trhy v obou hlavních městech jsou převážně navštěvovány pro svou jedinečnou atmosféru. Trhy na Náplavce jsou velmi dobře prezentovány na webových stránkách, sociálních sítí a prostřednictvím dalších médií. Naopak trhům Marché de Flagey tato prezentace chybí.
Jsou popsána i omezení v průběhu pandemie COVID-19. Nemohu souhlasit s tvrzením studentky na str.
12 „Mezi známé kulturní a společenské akce v ČR spojené s nabídkou stravovacích služeb můžeme zařadit: Foodparade, Votvírák, Colours of Ostrava, Sázava fest, České hrady, Filmový festival v Karlových Varech, Slavnosti Svijanského piva, Svatomartinské slavnosti vína, Trhy v Brně na Zeleňáku.“ Podle mě je jen málo kulturních a společenských akcí, které by nebyly spojeny s nabídkou stravovacích služeb. Pokud hlavním cílem bylo porovnání dvou farmářských trhů ve dvou státech a dvou hlavních městech, pak by bývalo lepší, kdyby v každém grafu byly současně uvedeny výsledky z obou měst. Takto je to nepřehledné a obtížné výsledky porovnat. Navíc téma farmářských trhů je z hlediska cestovního ruchu okrajovou záležitostí. Studentka se mohla alespoň v teoretické částí více věnovat problematice gastroturismu a kulinářskému cestovnímu ruchu. Nevím, proč byla zařazena podkapitola týkající se slow foodu, která s problematikou farmářských trhů nesouvisí. Podobně značka Regionální potravina je udělována častěji průmyslovým produktům než produktům na farmářských trzích. Mohla být zmíněna Asociace regionálních značek a takto označené produkty se mnohem častěji prodávají na farmářských trzích. Závěrem bych položil studentce několik otázek. 1. Zmiňujete se o trdelníku. Myslíte si, že ho lze považovat za typicky českou národní produkt? 2. Co víte o Asociaci regionálních značek? Kolik regionálních značek pro nejen potravinářské produkty se uděluje v rámci Asociace? 3. Vyjmenujte nejznámější české gastrofestivaly!
Závěr: Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 2
Datum: 8. 5. 2021 doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.
oponent práce
