Hlavní práce5439_cimj01.pdf, 918.9 kB Stáhnout

Obor: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Finan č ní ř ízení firmy

Vypracoval: Jan Cimický

Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Finanční řízení firmy vypracoval samostatně.

Použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 10.4.2007

Cimický Jan

Poděkování:

Na tomto místě bych chtěl poděkovat prof. Ing. Evě Kislingerové, CSc., vedoucí diplomové práce, za cenné rady vedoucí ke zkvalitnění této práce, dále Ing. Františkovi Kulovanému, MBA, řediteli controllingu firmy BAEST, a.s., za cenné připomínky při tvorbě modelu, který je základem této práce, a Dagmar Špidrové, hlavní účetní firmy BAEST, a.s., za poskytnutí účetních výkazů a vnitropodnikových dat potřebných pro zpracování této práce.

Obsah:

1 ÚVOD ... 6

2 METODOLOGICKÁ ČÁST ... 7

2.1 Ú^ČETNÍ VÝKAZY... 7

2.2 FORWARDY... 7

2.3 NÁKLADY KAPITÁLU... 8

2.4 ODPISY... 8

2.5 ŘÍZENÍ ZÁSOB... 10

2.6 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK... 12

2.6.1 Kalkulovaný úrok ... 13

2.6.2 Cash Flow pozdě uhrazené pohledávky ... 13

2.7 CENOVÁ KALKULACE... 14

2.8 BOD ZVRATU... 14

2.9 DLOUHODOBÉ INVESTOVÁNÍ... 16

2.9.1 Čistá současná hodnota ... 16

2.9.2 Vnitřní výnosové procento... 16

2.10 FORMY FINANCOVÁNÍ... 17

2.10.1 Vlastní kapitál... 17

2.10.2 Úvěr ... 17

2.10.3 Leasing ... 18

2.11 FINANČNÍ ANALÝZA... 19

2.11.1 Pomocné ukazatele ... 19

2.11.2 Ukazatele rentability ... 20

2.11.3 Ukazatele aktivity ... 21

2.11.4 Ukazatele likvidity ... 22

2.11.5 Ukazatele zadluženosti ... 23

2.12 MODELY PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ... 24

2.12.1 Altmanův index ... 25

2.12.2 Index IN01 ... 26

2.12.3 Taflerův bankrotní model ... 26

2.13 HODNOTOVÁ KRITÉRIA MĚŘENÍ VÝKONNOSTI FIRMY... 26

2.13.1 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)... 27

2.13.2 Výnosnost čistých aktiv (RONA)... 27

2.13.3 Cash Flow výnosnost hrubých aktiv (CROGA) ... 27

3 PRAKTICKÁ ČÁST ... 29

3.1 PROFIL FIRMY BAEST, A.S. ... 29

3.1.1 Základní údaje o firmě BAEST, a.s. ... 29

3.1.2 Představení firmy BAEST, a.s. ... 30

3.2 P^ŘEDSTAVENÍ MODELU... 32

3.3 Ú^ČETNÍ VÝKAZY... 34

3.3.1 Rozvahy ... 34

3.4 VÝKAZY ZISKŮ A ZTRÁT... 35

3.5 HEDGING... 35

3.5.1 Forwardy... 35

3.5.2 Cash Flow ... 37

3.5.3 Grafické znázornění ... 39

3.6 NÁKLADY KAPITÁLU... 40

3.7 ODPISY... 40

3.8 ŘÍZENÍ ZÁSOB... 41

3.9 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK... 42

3.9.1 Zadávání pohledávek... 42

3.9.2 Analýza pohledávek... 43

3.9.3 Dopady pohledávek ... 43

3.10 CENOVÁ KALKULACE... 44

3.11 BOD ZVRATU... 46

3.12 DLOUHODOBÉ INVESTOVÁNÍ... 46

3.12.1 Čistá současná hodnota... 47

3.12.2 Vnitřní výnosové procento ... 48

3.13 FORMY FINANCOVÁNÍ... 48

3.13.1 Leasing ... 49

3.13.2 Úvěr ... 49

3.13.3 Vlastní kapitál... 50

3.13.4 Vyhodnocení ... 51

3.14 FINANČNÍ ANALÝZA... 51

3.14.1 Pomocné ukazatele ... 51

3.14.2 Ukazatele finanční analýzy... 51

3.15 MODELY PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ... 52

3.16 HODNOTOVÁ KRITÉRIA... 54

4 ZÁVĚR ... 56

Literatura ... 58

Přílohy ... 59

1 Úvod

Jako téma diplomové práce jsem si vybral oblast finančního řízení firmy. Důvod byl prostý. Dané téma mě zajímá a baví mě finanční modelování v prostředí MS Excel, což také koresponduje se způsobem, jakým byla tvorba této práce iniciována. Iniciace přišla ze strany vedení firmy BAEST, a.s. Ředitel controllingu této firmy požadoval od diplomanta splnit následující úkol: Vytvořit v prostředí MS Excel komplexní informační systém, model, který managementu firmy zpřehlední průběh finančního řízení, tj. jeho jednotlivých procesů, odvětví a dokáže kriticky činnosti v těchto odvětvích hodnotit. Takto vytvořený model by měl pomoci vedení firmy především v problematických oblastech finančního řízení firmy BAEST, a.s., kterými jsou řízení kurzových rizik (firma BAEST, a.s. je také vývozcem) a řízení pohledávek. Model by měl rovněž obsahovat grafická řešení těch částí finančního řízení, u kterých je to vhodné.

Dané téma především v poslední době nabývá na významu u všech firem, a to bez ohledu na to, zda je firma čerstvě zavedená či již dlouhou dobu funguje. Pro úspěšně řízení společnosti je nutné umět ji řídit na základě finančních nástrojů a finančních vztahů. Finance mají schopnost syntetického vyjádření velkého množství konkrétních jevů a procesů, proto nám umožňují souhrnně zvažovat úspěšnost nebo i neúspěšnost dalších etap podnikání.

Prosperita firmy z velké části zorného pohledu posuzuje kapitálovou náročnost, tvorbu finančních zdrojů, rozdělování finančních zdrojů, míru zhodnocení kapitálových zdrojů, možnost dalšího vývoje, to znamená investice do dlouhodobého majetku, úskalí provozního financování, posouzení konkurenční schopnosti v dalších etapách vývoje firmy a vývoje tržní hodnoty.

Všechny úvahy o základním kapitálu a velikosti majetku mají základ v nabízeném zboží, v jeho atraktivnosti, tj. ve kvalitě a v předpokládané poptávce. Vize o velikosti tržeb je stěžejní rozhodovací problém. Především podle velikosti tržby budeme deduktivně rozvíjet další možnosti rozvoje firmy.

Tržba, kapitál a majetek jsou zdroje rozvoje podniku a jsou mezi nimi významné bilanční vazby. Různé možnosti řízení působí i na modelování těchto bilančních vazeb.

Finanční řízení nabývá v posledních letech na stále větším významu, a to také díky přítomnosti globalizace. Díky konkurenci z celého světa jsou firmy nuceny produkovat stále efektivněji a efektivněji. K tomu je v mnoha případech hledat zdroje, jak materiálové tak lidské, za hranicemi dané země. To je také jednou z příčin potřeby koncentrace firem a jejich růstu. Tyto všechny faktory posilují význam finančního řízení.

2 Metodologická č ást

2.1 Ú č etní výkazy

Jedním ze základních zdrojů dat potřebných pro finanční řízení jsou účetní výkazy, především pak Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Cash Flow.

Rozvaha nám dává přehled o majetku a zdrojích firmy k určitému okamžiku. Má dvě základní části, kterými jsou dlouhodobá aktiva a oběžná aktiva. Dlouhodobá aktiva se člení na nehmotná, hmotná a finanční. Oběžná aktiva se člení na zásoby, pohledávky a peníze.

Výkaz zisku a ztráty nám dává přehled výnosech účetní jednotky a nákladech na ně vynaložené za dané období. Kladný rozdíl mezi výnosy a náklady je čistý zisk¹, záporný rozdíl pak představuje ztrátu.

Cash Flow dává přehled o peněžních tocích v daném období, tj. přehled o příjmech a výdajích, které daná firma v daném období uskutečnila.

2.2 Forwardy

Měnový forward je jedním z finančních derivátů. Je to smlouva o prodeji nebo koupi určitého objemu jedné měny za jinou za předem stanovený kurz v určitou dobu v budoucnosti. Forward je svým charakterem bezpodmínečný nástroj řízení finančních rizik.

To znamená, že po jeho uzavření je zcela zřejmé, kolik bude která ze stran v budoucnu platit druhé straně.^[2]

Základem pro stanovení fowardového kurzu (forwardové ceny) je následující vzorec:

1 360 1 360 i t i t

AK FK

Z T

× +

×

× +

= ,

kde

FK...forwardový kurz, AK ...aktuální kurz,

iT...domácí úroková sazba, iZ...zahraniční úroková sazba, t...časové období (ve dnech).

1 Po započítání daně z příjmu do nákladů.

2.3 Náklady kapitálu

Firma má možnost financovat své aktivity vlastním nebo cizím kapitálem. Využívá-li cizí kapitál, platí za něj úrok, který představuje náklady na cizí kapitál. Za používání vlastního kapitálu sice nikomu žádný úrok neplatí, avšak tím, že vlastní kapitál používá, se připravuje o možnost jiného alternativního využití těchto prostředků, které by mohly nést výnos. Říkáme tedy, že vlastní kapitál s sebou přináší alternativní náklady. To, kolik činí celkové náklady na kapitál, který firma využívá, závisí na veličinách, které obsahuje vzorec pro jejich výpočet, tj.

vzorec pro výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál (WACC):

C r E C t D r

WACC = _d ×(1− )× + _e× , kde

WACC... vážené průměrné náklady na kapitál,

r_d... náklady na cizí kapitál před zdaněním zisku v % (sazba úrokové míry),

r_e... náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku v % (požadovaný výnos akcionáři), t... sazba daně z příjmu (DPPO) v %,

D ... úročené cizí zdroje, E ... vlastní kapitál, C ... celkový kapitál.

Přičemž platí, že součet vlastního kapitálu a úročených cizích zdrojů se rovná celkovému kapitálu.

Náklady na vlastní kapitál můžeme určit například pomocí modelu CAPM (model oceňování kapitálových aktiv), a to podle vztahu:

) ( _{m f}

f

e r ß r r

r = + × − ,

kde

rf... bezrizikový výnos v %, (rm – rf)... prémie za riziko v %, ß ... tržní riziko.

2.4 Odpisy

Další finanční zdroj a také zvláštní zdroj peněz jsou odpisy, protože jsou stanovené zákonem o dani z příjmu a jsou zařazené do daňově uznatelných výdajů na dosažení a udržení příjmu. Z tohoto důvodu odpisy snižují daňový základ a tím zadržují peníze na obnovu majetku. Odpisy souvisí s velikostí a také skladbou dlouhodobého majetku, také jsou však stanoveny s ohledem na dobu odepisování.^[1]

Odpisy jsou tedy peněžním vyjádřením postupného opotřebení stálých aktiv a finanční zdroj z rozdělení tržeb na úhradu postupného přenosu stálých aktiv do nákladů.

Odpisy ovlivňují výši zisku, tj. zdaňovacího základu, a proto jsou upravovány zákonem, konkrétně zákonem o dani z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb. ve znění posledních úprav). Tento zákon rozděluje odpisovaný majetek do sedmi odpisových skupin, jak to ukazuje tabulka 1:

Odpisová skupina

Let odpisování

1 3

1a 4

2 5

3 10

4 20

5 30

6 50

tabulka 1: Doba odpisování

Dvěma základními metodami odpisování majetku jsou metoda rovnoměrného (lineárního) odpisování a metoda zrychleného odpisování. Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny maximální roční odpisové sazby, které vidíme v tabulce 2:

Odpisová skupina

V prvním roce odpisování

V dalších letech odpisování

Pro zvýšenou vstupní cenu

1 20,00 40,00 33,30

1a 14,20 28,60 25,00

2 11,00 22,25 20,00

3 5,50 10,50 10,00

4 2,15 5,15 5,00

5 1,40 3,40 3,40

6 1,02 2,02 2,00

tabulka 2: Odpisové sazby pro rovnoměrné odpisování

Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku:

a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování (viz. tabulka 3),

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

Koeficient pro zrychlené odpisování Odpisová

skupina V prvním roce odpisování

V dalších letech odpisování

Pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1 3 4 3

1a 4 5 4

2 5 6 5

3 10 11 10

4 20 21 20

5 30 31 30

6 50 51 50

tabulka 3: Koeficienty pro zrychlené odpisování

2.5 Ř ízení zásob

Zásoby vznikají v důsledku časového a prostorového nesouladu mezi vznikem požadavku dané položky a disponibilitou této položky. Zjednodušeně řečeno, dodavatel nemůže vykrýt objednávku bez časového zpoždění a bez dodatečných nákladů přesně v okamžiku vzniku potřeby daného zboží, materiálu, polotovaru či výrobku. Lze říci, že v převážné většině provozů nelze zaručit plynulý chod provozu (výroby, obchodu atd.) bez určité úrovně zásob, jejichž výše a struktura je ovlivněna, kromě schopnosti managementu tyto zásoby řídit, zejména takovými faktory, jako je odvětví, konkurenční strategie společnosti, provozní organizační struktura, náklady na kapitál apod.^[2]

Při řízení zásob se střetávají podniky s konfrontací dvou zájmů. Na jedné straně je to snaha obsloužit co nejlépe a nejrychleji zákazníka, tj. mít zásoby vysoké. Tento zákazník může být vnitřní (výroba) nebo vnější (odběratel našich hotových výrobků). Na druhé straně je zde finanční oddělení, které se snaží stlačit náklady spojené se zásobováním na minimum, tj. mít zásoby nízké. Podniky proto musí najít kompromis, tj. zásobovat tak, aby vyhověly zákazníkům lépe nebo alespoň stejně jako konkurence, ale nepřezásobovat se, protože to špatně ovlivňuje hotovost a rentabilitu společnosti.^[13]

Protože firma jen těžko může s naprostou přesností odhadnou výši poptávky po svých výrobcích, měla by udržovat pojistnou zásobu, která by měla výkyvy poptávky pokrýt. Výše této pojistné zásoby bude záviset na přesnosti předpovědi poptávky. Čím přesnější bude předpověď poptávky, tím nižší pojistnou zásobu bude potřeba udržovat.

K výpočtu optimální velikosti objednávky použijeme vztah:^[13]

iCm

C

q 2 A ⁰

*= × × ,

kde

q* ... optimální velikost objednávky,

iC_m... náklady na držení jednoho výrobku po dobu jednoho roku, C₀... fixní náklady na doplnění zásob,

A ... roční poptávka.

K výpočtu celkových nákladů na řízení zásob při optimální objednávce použijeme vztah:^[13]

A C B iC iC C A

CN = 2× × ₀× _m + _m× + _m× , kde

CN ... celkové náklady na řízení zásob, B ... optimální pojistná zásoba,

Cm... hodnota jednoho výrobku, neboli variabilní náklady při doplňování.

Při odběru většího množství vstupů je možné, že nám dodavatel poskytne množstevní rabt. Jestliže vezmeme v úvahu existenci množstevních rabatů, potom optimální velikost dodávky bude ta, pro kterou bude finanční efekt Vq minimální. Tento finanční efekt vypočteme pomocí vztahu:^[13]

CÚ NDOP NDR

V_q = + − ^,

kde

V_q...finanční efekt,

NDR ...náklady na držení zásob, NDOP ...náklady na doplnění zásob,

CÚ ...roční úspora při velikosti objednávky, která leží v i-tém cenovém pásmu.

Přitom:

iCm

NDR= q×

2 ,

kde 2

q ... průměrné množství zásob na skladě (q je maximální množství na skladě a 0 minimální),

q q A C C

NDOP=( ₀ + _m× )× , kde

q

A ... počet dodávek za rok, a

) 1 (

*

i m i m

i s

s C A C s A

CÚ = × × = × − ,

kde

s_i... velikost slevy v i-tém cenovém pásmu v %,

*

Cm ... cena výrobku po slevě (stanoví se pro všechna cenová pásma), Cm... cena výrobku před slevou.

Mezi cenami výrobku před slevou a po slevě platí tedy vztah:

m i

m s C

C ^* =(1− )× .

Jestliže budeme kontrolovat zásoby denně, můžeme ihned reagovat na pokles zásob na objednací úroveň. Objednací úroveň R_den bude rovna předpokládané spotřebě během období L (období od objednávky po dodávku). Vyjádřeno matematicky:^[13]

L A

R_den = _den× , kde

Rden... objednací úroveň při denní kontrole zásob, Aden... očekávaná denní poptávka,

L ... doba od objednávky k dodávce ve dnech.

2.6 Ř ízení pohledávek

Pohledávky vznikají s odkladem zaplacení při prodeji zboží. Odklad zaplacení je půjčkou, která nemá bankovní charakter. Růst prodeje zboží znamená také růst pohledávek a naopak pokles pohledávek je důsledkem poklesu prodeje, a tedy tržeb. Do tohoto obchodně- úvěrového vztahu však vstupuje doma odkladu zaplacení. Růst doby odkladu zaplacení znamená růst pohledávek bez růstu prodeje, tedy tržeb. Zkrácení doby odkladu zaplacení snižuje pohledávky. Růst pohledávek vyžaduje i růst kapitálových zdrojů, tzn. pracovního kapitálu. Pokud jsou zdroje pracovního kapitálu dostupné, potom se mohou pohledávky zvyšovat a tím podpořit i růst prodeje, tedy tržeb.

Nezbytné je velmi pečlivě sledovat dobu splatnosti pohledávek, protože její prodlužování může, ale i nemusí přinést růst prodeje. Prostřednictvím doby splatnosti získáváme, ovlivňujeme a vybíráme zákazníky, je to tedy jeden z konkurenčních nástrojů firmy.^[1]

Pro kvantifikaci efektivnosti řízení pohledávek existují různé veličiny, jako například kalkulovaný úrok či Cash Flow pozdě uhrazené pohledávky.

2.6.1 Kalkulovaný úrok

Kalkulovaný úrok je velmi vhodným kritériem pro hodnocení výše pohledávek mezi segmenty nebo i jednotlivými zákazníky, včetně srovnávání v čase. Ukazatel znázorňuje nároky na financování obchodů se zákazníky. Nehodnotí pouze aktuální pohledávky, ale také již uhrazené faktury. Je přímo úměrný skutečné době využití dodavatelského úvěru, použité úrokové míře a samozřejmě hodnotě pohledávky:^[2]

∑



 



 × − ×

= PD ID i

NV

CI 360

)

( ,

kde

CI... kalkulovaný úrok, NV ... hodnota faktury,

ID... datum vystavení faktury, PD... datum úhrady,

i... úroková sazba z úvěrů, kterými se financuje (nebo by se financoval) pracovní kapitál.

2.6.2 Cash Flow pozd

uhrazené pohledávky

Společnosti poskytují odklad splatnosti svých faktur na určitou dobu. Poté očekávají, že odběratel svůj závazek uhradí. Pokud se tak nestane, dodavatel musí potřebu hotovosti financovat z jiných zdrojů. Nejčastěji se jedná o krátkodobé úvěry nebo kontokorenty. Za využití těchto zdrojů dodavatel již platí bance úroky. Negativní efekt částečně snižuje daňový štít (nákladové úroky jsou daňově uznatelný náklad). Složitější situace může nastat, pokud dodavatel nemá jednoduchý přístup k úvěrovým zdrojům, kterými by financoval pozdě hrazené pohledávky. V takovém okamžiku se dostává do druhotné platební neschopnosti, která může způsobit škody ve vztazích s jeho dodavateli, se zaměstnanci, se státními úřady a dalšími partnery. Vyčíslení těchto škod je mnohem obtížnější. Náklad pozdě uhrazené pohledávky má dopad nejen do výkazu zisků a ztrát, ale i do Cash Flow, protože jde o skutečně hrazené úroky:^[2]

) 1

360 ( ^DPPO

LPR d t

i AR

CF = × × × − ,

kde

CFLPR...čisté Cash Flow pozdě uhrazené pohledávky,

AR ...nominální hodnota pohledávky odpovídající objemu potřebného financování, i...úroková sazba z dluhu, který byl pro financování použit (v % p.a.),

d ...počet dní po splatnosti,

tDPPO...sazba daně z příjmů právnických osob (v %).

2.7 Cenová kalkulace

Prostřednictvím ceny a prodaného množství výrobků a služeb ovlivňuje firma příjmy z podnikání, tj. tržby. Z tohoto důvodu je vhodné se zabývat možnostmi stanovení ceny, a to pomocí cenové kalkulace. Prostřednictvím cenové kalkulace lze odhadnout předpokládané výdaje, tzn. náklady a tím i záporný tok peněz.

Existují různé způsoby určení ceny, ale i když se volí různé přístupy, vždy zvažujeme rozpočet na kalkulační jednici, tj. měří se na jednotku, na jeden výrobek nebo na jinou kalkulační jednotku. Dále náklady členíme podle položek přímých a nepřímých nákladů. Schéma cenové kalkulace by potom mohlo vypadat takto:^[1]

1. Přímé náklady (variabilní) materiál

mzdy __________

∑

2. Nepřímé náklady (fixní) režijní materiál energie

odpisy režijní mzdy ostatní__________

∑

3. Náklady celkem (N) 4. Cena (P)

5. Zisk (Z)

Přičemž náklady celkem jsou rovny součtu přímých a nepřímých nákladů a zisk je rozdíl mezi cenou a celkovými náklady.

2.8 Bod zvratu

Bodu zvratu firma dosahuje v okamžiku, kdy se výnosy rovnají nákladům. Při výrobě výrobků stejného druhu platí:

q p T = × , kde

T ... tržby,

p ... cena výrobku,

q ... počet vyrobených a prodaných výrobků.

Variabilní náklady spočteme podle vztahu:

q b VN = × , kde

VN ... variabilní náklady,

b ... variabilní náklady na jednotku.

Potom celkové náklady spočteme podle vztahu:

q b FN

CN = + × , kde

CN ... celkové náklady, FN... fixní náklady.

V bodě zvratu tedy platí:

q b FN q

p× = + × . A z toho:

b p BZ FN

q( )= − , kde

q(BZ) ... počet vyrobených a prodaných výrobků při dosažení bodu zvratu, přičemž platí:

T b VN p

KP= − =1− , kde

KP... krycí příspěvek, T

VN ... podíl variabilních nákladů na tržbách.

V bodě zvratu tedy nedochází ani k zisku ani ke ztrátě. Firma však chce dosáhnout určité výše zisku. Pokud určí, jak vysokého zisku chce dosáhnout, lze vypočítat potřebné množství výroby k dosažení tohoto cíle, a to podle vztahu:

b p

t FN HZ

q +− −

= 1 ,

kde

HZ... hrubý zisk,

t... daňová sazba (DPPO),

t HZ

−

1 ...čistý zisk.

2.9 Dlouhodobé investování

U dlouhodobého investování budeme posuzovat vhodnost přijetí investice na základě určitých kritérií. V modelu, který je předmětem této práce jsou použity dvě taková kritéria, a sice čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento.

2.9.1

istá sou

asná hodnota

Čistá současná hodnota je základem všech dynamických metod a zároveň je metodou nejpoužívanější a nejvhodnější, neboť dává srozumitelný výsledek a tím i jasná rozhodovací kritéria.

Čistá současná hodnota je nejsprávnější způsob hodnocení efektivnosti investic, a to především pro tyto její vlastnosti:^[2]

bere v úvahu časovou hodnotu peněz,

závisí pouze na prognózovaných hotovostních tocích a alternativních nákladech kapitálu,

je aditivní, tj. její výsledky lze v portfoliu investic sčítat.

Čistou současnou hodnotu vypočteme pomocí vztahu:

∑

− + =

+ + +

+ + + +

+

−

= ⁿ

i

i i n

n

k C CF

k CF k

CF k

CF k

Co CF NPV

1 3 0

3 2

2 1

) 1 ( )

1 ( )

1 ( ) 1 ) ( 1

( L ^,

kde

NPV...čistá současná hodnota,

C₀... počáteční výdaj (velikost investice), CF_i... peněžní tok v i-tém roce,

k ... diskontní faktor (např. WACC).

NPV je vyjádřena v Kč a udává, kolik peněz nad investovanou částku dostane podnik navíc, tj. o kolik vzroste hodnota podniku. Investici je vhodné přijmout jen tehdy, je-li NPV kladná.

2.9.2 Vnit

ní výnosové procento

Vnitřní výnosové procento lze chápat jako relativní výnos (rentabilitu), kterou projekt poskytuje během svého života. Číselně pak představuje diskontní sazbu, která vede k NPV =0, tj.:

∑

+ = +

− ⁿ

i

i i

IRR C CF

1

0 0

) 1

( ^,

kde

IRR ... vnitřní výnosové procento.

Investici je vhodné přijmout, pokud je IRR vyšší než WACC.

2.10 Formy financování

Běžnými formami financování investičních projektů jsou vlastní kapitál, úvěr a leasing. Tyto tři formy financování jsou také použity v modelu, které je základem této práce.

Posuzujeme zde, jaké peněžní toky musíme pro investici obětovat. U různých forem financování máme různé peněžní výdaje, ale i různé úspory, které vznikají snižováním daňového základu, a to díky odpisům či nákladovým úrokům. Při hledání optimální formy financování se tedy ptáme, která z nich bude obnášet nejmenší obětování peněžních prostředků.

2.10.1 Vlastní kapitál

U financování vlastním kapitálem v tomto modelu předpokládáme, že částku potřebnou pro investici vydáme na začátku, a to najednou. Jediné úspory, které nám z této situace vyplynou, jsou daňové úspory z odpisů. Daňovou úsporu z odpisu spočítáme jako součin odpisu a daňové sazby. Současnou hodnotu Cash Flow potom spočítáme podle následujícího vztahu:

∑

−

= ⁿ

i

i i

WACC C CF

CF SH

1

0 (1 ) ^,

kde

SH CF... současná hodnota cash flow, C0... počáteční výdaj,

CFi... úspora z odpisu v i-tém roce, WACC... diskontní faktor,

přičemž úsporu z odpisu v i-tém roce spočítáme jako součin odpisu v i-tém roce a daňové sazby² v i-tém roce.

2.10.2 Úv

r

V případě financování na úvěr v tomto modelu předpokládáme, že celou částku úvěru hned po jejím přijetí použijeme na nákup investice. Dále předpokládáme, že splácet budeme

2 Za daňovou sazbu považujeme DPPO.

v ročních intervalech, a to vždy stejně vysokou splátkou, tj. anuitou, která v sobě zahrnuje úmor i úrok a jejíž výši vypočteme podle vztahu:

1 ) 1 (

) 1 (

− +

+

× ×

= _n ⁿ

i i P i

A ,

kde

A ... anuita,

P... půjčka (velikost úvěru),

i... úroková sazba, na kterou je úvěr poskytnut (v % p.a.), n ... počet let, po které se úvěr splácí.

Částku, kterou po dobu splácení zaplatíme celkem, spočteme jakou součin výše anuity a počtu let, po které úvěr splácíme.

Celkovou výši úroku, kterou během splácení zaplatíme spočteme jako rozdíl celkem zaplacené částky a výší poskytnuté částky.

Současnou hodnotu Cash Flow, kterou v tomto případě obětujeme spočítáme podle následujícího vztahu:

∑

= ⁿ

i

i i

WACC CF CF

SH

1 (1 ) ^,

přičemž CF_i spočteme podle vztahu:

i i i

i A úú úo

CF = − − ,

kde

úúi... úspora z úroku v i-tém roce (součin úroku a daňové sazby), úoi... úspora z odpisu v i-tém roce(součin odpisu a saňové sazby).

2.10.3 Leasing

V tomto případě uvažujeme finanční leasing. V případě tohoto modelu postupujeme následujícím způsobem. Na začátku investice zaplatíme určitou první navýšenou splátku, tzv.

akontaci, a potom platíme měsíčně stejně velké splátky. Po splacení poslední splátky předpokládáme, že se předmět leasingu stává naším majetkem.

Částku, kterou celkově zaplatíme spočteme podle následujícího vztahu:

PS S Ak

CČ = + × , kde

CČ... celková částka, Ak ... akontace, S... velikost splátky,

PS ... počet splátek.

Pro výpočet současné hodnoty obětovaného Cash Flow je nutné spočítat podíl akontace na jednu splátku. Vydělíme tedy akontaci počtem splátek. Pak určíme částku, kterou započteme do nákladů a která bude zároveň připadat na jednu splátku. Tu určíme jako součet splátky a podílu akontace na jednu splátku.

Dále potřebujeme určit daňovou úsporu z jedné splátky. Tu spočteme následovně: Vezmeme částku, kterou jsme za jednu splátku zahrnuli do nákladů (viz. předchozí odstavec) a vynásobíme ji daňovou sazbou. Celkovou daňovou úsporu pak získáme součinem takto získané částky a počtu splátek.

Cash Flow pak spočteme podle následujícího vztahu:

) (S DÚ PS

Ak

CF = + × − ,

kde

DÚ ... daňová úspora připadající na jednu splátku,

a současnou hodnotu Cash Flow spočteme podle vztahu:

∑

= +

+ −

= ⁿ

i

WACC i

DÚ Ak S

CF SH

1 (1 ) .

2.11 Finan č ní analýza

2.11.1 Pomocné ukazatele

V modelu jsou použity následující pomocné ukazatele:

EBIT ... zisk před zdaněním a úroky, spočte se jako součet zisku před zdaněním a nákladových úroků,

EBITDA ... zisk před zdaněním, úroky a odpisy, spočte se jako součet EBITu a odpisů,

Pohledávky celkem ... součet krátkodobých a dlouhodobých pohledávek,

Provozní výnosy... veškeré provozní výnosy, spočtou se jako součet tržeb za prodej zboží, výkonů, tržeb za prodej dlouhodobého majetku a materiálu, ostatních výnosů a převodu provozních výnosů,

Provozní náklady... veškeré provozní náklady, spočtou se jako součet nákladů vynaložených na prodané zboží, výkonové spotřeby, osobních nákladů, zůstatkové ceny prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, změny stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období, ostatních provozních nákladů a převodu provozních nákladů,

NWC...čistý pracovní kapitál, spočte se jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků.

2.11.2 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu), která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu.

Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele.^[2]

V tomto modelu je soustředěna pozornost na produkční sílu aktiv, rentabilitu aktiv, rentabilitu vlastního kapitálu, rentabilitu investovaného kapitálu a rentabilitu tržeb.

• Produkční síla aktiv (ROA)

aktiva ROA= EBIT

Tento ukazatel je souhrnnou mírou rentability (výnosnosti), kdy abstrahujeme od způsobů financování firmy a od míry zdanění.

• Rentabilita aktiv (ROA)

aktiva zisk čistý ROA=

Tento ukazatel představuje souhrnnou charakteristiku celkové efektivnosti vložených prostředků.

• Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

kapitál vlastní

zisk čistý ROE=

Ukazatel hodnotí nejen efektivnost prostředků, které vkládají akcionáři, ale i to, zda jim investice přináší i dodatečný výnos. Tento ukazatel je jedním z klíčových ukazatelů pro rozhodnutí o tom, zda do firmy investovat. Jeho hodnota by měla být vyšší než alternativní bezrizikový výnos, který může plynou např. ze státních pokladničních poukázek.

• Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE)

DCK R

VK ROCE EBIT

+

= + ,

kde

VK ... vlastní kapitál, R ... rezervy,

DCK .... dlouhodobý cizí kapitál (dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry)

Rentabilita investovaného kapitálu (výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu) se opírá o základní filozofii fungování kapitálového trhu, který je vnímán jako základní místo, kde podniky získávají dodatečné zdroje pro financování potřeb. Ukazatel měří efekt, tj. kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. Má se tedy na mysli zpoplatněný kapitál.^[2]

• Rentabilita tržeb (ROS)

tržby zisk čistý ROS =

Ukazatel rentability tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku.

2.11.3 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části. Zde lze pracovat s ukazateli dvojího typu, a sice s ukazateli počtu obratů nebo dobou obratu. Jedná se o hodnocení vázanosti kapitálu v aktivech. V prvním případě vypočtené číslo informuje o počtu obrátek za rok, ve druhém případě pak o počtu dní. Konstrukce ukazatelů pracuje s jednotlivými majetkovými částmi, které jsou poměřovány buď k tržbám nebo k výnosům, popř. k jiným rozvrhovým základnám.

• Obrat aktiv

aktiva tržby aktiv

obrat =

Tento ukazatel je měřítkem celkového využití majetku. Měl by být co nejvyšší, minimálně roven jedné.

• Obrat zásob

zásoby tržby zásob

obrat =

Někdy je tento ukazatel nazýván jako ukazatel intenzity využití zásob a udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob firmy prodána a znovu uskladněna.

• Doba obratu zásob

360 tržby zásoby zásob

obratu

doba =

Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřebo nebo do doby jejich prodeje.

Obecně platí, že pokud se obrat zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, pak je situace podniku dobrá.

• Doba splatnosti pohledávek

360 tržby pohledávky pohledávek

splatnosti

doba =

Doba splatnosti pohledávek měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí firma čekan na inkaso plateb za své již provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté služby.

• Doba splatnosti krátkodobých závazků

360 tržby

závazky krátkodobé

závazků ch

krátkodobý splatnosti

doba =

Ukazatel udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.

Rozdíl doby splatnosti pohledávek a doby úhrady krátkodobých závazků vyjadřuje ve dnech počet dnů, které je nutno profinancovat.

2.11.4 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity vyjadřují, jak je firma z různých pohledů likvidní. Informují o statickém pohledu na schopnost podniku dostát svým závazkům.

• Běžná likvidita

závazky krátkodobé

majetek krátkodobý

likvidita

bežná =

Měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost.

Podle průměrné strategie se má její hodnota pohybovat v rozmezí 1,6 - 2,5, podle konzervativní strategie má být vyšší než 2,5 a podle agresivní strategie má být nižší než 1,6, ale ne nižší než 1.

• Pohotová likvidita

závazky krátkodobé

zásoby majetek

krátkodobý likvidita

pohotová = −

Pohotová likvidita je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv, tj. zásoby, z ukazatele běžné likvidity. Důležitější než konkrétní hodnoty je její vývoj v čase. Doporučuje se, aby hodnota dosahovala alespoň 0,7.

Nabývá-li ukazatel hodnoty 1, znamená to, že je podnik schopen dostát svým závazkům i bez prodeje zásob.

• Hotovostní (peněžní) likvidita

závazky krátkodobé

peníze likvidita

Hotovostní =

Jedná se o nejpřísnější ukazatel likvidity, který bere v úvahu pouze pohotové platební prostředky. Doporučená hodnota ukazatele je 0,2.

• Podíl oběžných aktiv na pracovním kapitálu,

• Podíl pohledávek na pracovním kapitálu,

• Podíl zásob na pracovním kapitálu.

Předchozí tři ukazatele měří podíl jednotlivých položek oběžných aktiv na pracovním kapitálu. Tam, kde je tento podíl relativně vysoký, je dobré zaměřit pozornost manažerů.

• Podíl tržeb na pracovním kapitálu

Ukazatel vyjadřuje, jaká výše tržeb je odpovídající dané rovni pracovního kapitálu.

Všeobecně se předpokládá, že k dosažení určitých tržeb je nutné mít určitý pracovní kapitál.

• Podíl zisku a krátkodobých závazků

Ukazatel vypovídá, je-li společnost schopna vyprodukovat za rok takový zisk, aby pokryla své potřeby uhradit krátkodobé závazky. Tradičně je možno použít místo zisku například hrubé Cash Flow, tj. čistý zisk + odpisy.

2.11.5 Ukazatele zadluženosti

Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik k financování svých aktiv používá cizí zdroje. Používáním cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. Hlavním motivem financování svých činností cizími zdroji je relativně nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními. Nižší cena, náklady na kapitál věřitelů, je dána tzv. daňovým štítem, který vzniká v důsledku možnosti započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.

V našem modelu uvažujeme tyto ukazatele z této skupiny: celková zadluženost, úrokové krytí,

kapitál cizí

EBIT a rozlišujeme překapitalizování, resp. podkapitalizování.

• Celková zadluženost

aktiva kapitál t cizí

zadluženos

Celková =

Tento ukazatel lze označit jako míru věřitelského rizika, neboť poměřuje cizí zdroje k celkové hodnotě aktiv. Lze tedy z poměru usoudit, jaká majetková základna kryje cizí zdroje.

• Úrokové krytí

úroky nákladové krytí EBIT

úrokové =

Hodnota tohoto ukazatele vyjadřuje, kolikrát může klesnout zisk, aby byl podnik stále ještě schopen “obsloužit“ cizí zdroje na stávající úrovni. Jestliže tento ukazatel dosahuje hodnoty 1, znamená to, že veškerý efekt, který podnik vyprodukuje, bude použit pro věřitele k úhradě úroků.

• cizí kapitál EBIT

Tento ukazatel nám říká, jaký podíl zisku před zdaněním a nákladovými úroky připadá na cizí zdroje.

• Překapitalizování, resp. podkapitalizování

majetek dlouhodobý

dlouhodobé úvěvě

bankovní závazky

dlouhodobé kapitál

vlastní ukazatele

hodnota = + +

Dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, tj. vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji, a oběžný majetek by měl být financován krátkodobými zdroji. Je-li hodnota tohoto ukazatele vyšší než 1, říkáme, že firma je překapitalizována, je-li nižší než 1, říkáme, že je podkapitalizována.

2.12 Modely predikce finan č ní tísn ě

Každá firma se může dostat do krize. Krize se projevuje v platební neschopnosti (insolvenci), tj. v neschopnosti platit dluhy včas a v plné výši. Její příčinou často bývá neúměrně rychlý růst firmy při nedostatečném pracovním kapitálu, velké investice neodpovídající tržním podmínkám, vysoký podíl dluhů při očekávání tržního růstu, který se neodstavil, bankrot hlavních odběratelů atd. Je nutné včas rozpoznat blížící se krizi.

Nástrojem pro rozpoznání blížící se krize je kontrola všech finančních plánů, sledování odchylek v jejich plnění, zjišťování jejich příčin a stanovení nápravných opatření.

Novým nástrojem je controlling. Ten by měl včas signalizovat jakékoli odchylky od zdravého vývoje, zjistit příčiny, tj. provést diagnózu a okamžitě stanovit způsoby jak sjednat nápravu,

tj. navrhnout potřebnou terapii. K tomu by měla sloužit finanční analýza. Podle zkušeností západních firem k predikci finanční tísně by se mělo používat především těchto poměrových ukazatelů:^[15]

• cash flow zdroje cizí ,

• aktiva zisk čistý

,

• zásoby

kapitál ní

pra cov

,

• cizí kapitál

výpomoci bankovní

krátkodobé

,

• krátkodobýcizí kapitál majetek krátkodobý

.

V tomto modelu jsou použity tři modely predikce finanční tísně, a to Altmanův index důvěryhodnosti, Index IN01 a Taflerův bankrotní model.

2.12.1 Altman

v index

Altmanův index, nazýván též Altmanova formule bankrotu či Z-skóre, vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil diskriminační funkci vedoucí k výpočtu Z-skóre diferencované pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a zvlášť pro předvídání finančního vývoje ostatních firem. Různě stanovil i hranice pásem pro predikci finančního vývoje firmy.

Firma BAEST, a.s. je firma s veřejně obchodovatelnými akciemi na burze, proto je v této práci aplikována následující formule pro výpočet Z-skóre:

+

× +

× +

× +

×

= cizí kapitál

kapitálu vlastního

hodnota tržní

aktiva EBIT aktiva

zisk čistý aktiva

kapitál ní

Z pracov 1,4 3,3 0,6

2 , 1

aktiva tržby

× +1,0

Takto vypočtená hodnota Altmanova indexu charakterizuje firmu následovně: Z > 2,99 ... uspokojivá finanční situace,

1,81 < Z ≥ 2,99 ... nevyhraněná finanční situace (šedá zóna), Z ≤ 1,81 ... firma je ohrožena vážnými finančními potížemi.

2.12.2 Index IN01

V první řadě je třeba zmínit, že indexů IN je několik. Nejaktuálnější z nich je index IN01, zkonstruovaný v roce 2002. Tento index spojuje předchozí indexy IN. Při výpočtu indexu IN rozlišujeme, ve kterém sektoru se analyzovaná firma nachází. Firmu BAEST, a.s.

řadíme do strojírenského průmyslu, proto budeme index IN01 počítat podle následujícího vztahu:

+

× +

× +

× +

×

= aktiva

tržby aktiva

EBIT úroky

nákladové EBIT kapitál

cizí aktiva

IN01 0,13 0,04 3,92 0,21

závazky krátkodobé

aktiva krátkodobá

× +0,09

Váhy jednotlivých ukazatelů jsou výsledkem analýzy empiricko-induktivních ukazatelových systémů a jsou určeny podle výskytu těchto ukazatelů.

2.12.3 Tafler

v bankrotní model

Taflerův bankrotní model vypočteme podle následujícího vztahu:

A T A

KrCK CK

OA KrCK

Z =0,53× EAT +0,13× +0,18× +0,16× , kde

Z ... hodnota Taflerova bankrotního modelu, EAT ... zisk před zdaněním,

KrCK ... krátkodobé závazky, OA ... oběžná aktiva, CK ... cizí kapitál, A ... aktiva, T ... tržby.

Pokud je vypočtené Z větší než 0,3, jde o firmu s malou pravděpodobností bankrotu. U firem, které dosahují hodnotu funkce Z nižší než 0,2, lze očekávat bankrot s vyšší pravděpodobností.

2.13 Hodnotová kritéria m ěř ení výkonnosti firmy

V posledních patnácti letech lze vlivem změn ekonomického prostředí (liberalizace, globalizace, akcelerace vědeckotechnických poznatků, hyperkonkurence atd.) pozorovat určitý trend, pocházející zejména z teritorií s nejvyspělejším kapitálovým trhem, a to posun vrcholového ukazatele pro měření výkonnosti ve směru maximalizace hodnoty pro akcionáře.

Konkrétně to znamená využívání tzv. hodnotových kritérií pro měření výkonnosti podniků.

Dvěma základními znaky těchto hodnotových kritérií jsou:

zavedení tzv. oportunitních nákladů, tj. nákladů ušlé příležitosti do měření výkonnosti, které vstupují v podobě ceny, resp. nákladů kapitálu (WACC)³, práce s provozním hospodářským výsledkem (NOPAT)^[2]

V modelu, který je základem této práce, se vyskytují tři hodnotová kritéria pro měření výkonnosti podniku, a to ekonomická přidaná hodnota (EVA), výnosnost čistých aktiv (RONA) a Cash Flow výnosnost hrubých aktiv (CROGA).

2.13.1 Ekonomická p

idaná hodnota (EVA)

V pojetí ekonomické přidané hodnoty je cílem firmy maximalizace ekonomického zisku, tj. takového, který kalkuluje jak s účetními tak i s alternativními náklady.

Hodnota tohoto ukazatele by měla být kladná, jinak by podnik nevytvářel přidanou hodnotu. Základní tvar rovnice, ze které ukazatel EVA vypočítáme, vypadá takto:

WACC C

NOPAT

EVA= − × ,

přičemž

) 1 ( t EBIT

NOPAT = × − ,

kde

EBIT ... zisk před zdaněním a úroky, t... daňová sazba (DPPO).

2.13.2 Výnosnost

istých aktiv (RONA)

Tento ukazatel je založen na poměrové analýze finančního výstupu a zdrojů,které byly za účelem tohoto výstupu vynaloženy. Finančním výstupem je provozní zisk po zdanění (NOPAT) a objem vynaložených zdrojů v tomto případě představují tzv. čistá aktiva. Čistá aktiva jsou definována jako součet dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. RONA se vypočte podle následujícího vzorce:^[2]

NA NOPAT

RONA= ,

kde

NA ...čistá aktiva.

2.13.3 Cash Flow výnosnost hrubých aktiv (CROGA)

Tento ukazatel definitivně opouští od účetního pojetí zisku a pracuje s kategorií tzv.

provozního Cash Flow. Použití hrubých aktiv ve jmenovateli ukazatele CROGA (viz.

3 viz. odstavec 2.3

následující vzorec) navíc odstraňuje zkreslení, které vzniká v důsledku použití účetních zůstatkových cen. V tomto případě je pohled na výkonnost mnohem přísnější. Základní vzorec pro výpočet ukazatele vypadá takto:^[2]

GA OATCF

CROGA= ,

kde

OATCF...provozní Cash Flow po zdanění, GA ...hrubá aktiva.

Provozní Cash Flow po zdanění představuje Cash Flow vygenerované v souvislosti s hlavní podnikatelskou činností společnosti. Nejobecněji jej lze pojmout jako součet čistého provozního zisku a odpisů.

Hrubá aktiva jsou sumou dlouhodobého majetku (stálých provozních aktiv) v aktuálních pořizovacích cenách a pracovního kapitálu.

3 Praktická č ást

3.1 Profil firmy BAEST, a.s.

3.1.1 Základní údaje o firm

BAEST, a.s.

• Obchodní firma: BAEST, a.s.

• Sídlo: Černolesklá 1930, 130 87 Benešov

• IČO: 26417936

• Právní forma: akciová společnost

• Předmět podnikání:

- pronájem nemovitostí, - zprostředkování obchodu,

- výroba rozvaděčů nízkého napětí a baterií, kabelů a vodičů, - výroba strojů a zařízení pro využití mechanické energie, - pronájem a půjčování věcí movitých,

- realitní činnost,

- montáž a opravy vyhrazených elektrických zařízení, - kovoobráběčství,

- provádění staveb, jejich změn a odstraňování, - zprostředkování služeb,

- velkoobchod,

- výroba, opravy, rekonstrukce vyhrazených tlakových zařízení, - projektová činnost ve výstavbě,

- montáž a opravy vyhrazených zdvihacích zařízení, - zámečnictví,

- silniční motorová doprava nákladní.

• Rejstříkový soud: Městský soud v Praze

• Spisová značka: oddíl B, vložka 6906

• Údaje o základním kapitálu: 10.000.000,- Kč (100 ks akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100.000,- Kč)

3.1.2 P

edstavení firmy BAEST, a.s.

Obrázek 1: Náhled na firmu BAEST, a.s.

BAEST,a.s. Benešov je středně velký výrobní a obchodní strojírenský podnik se širokým výrobním programem. Firma zaujímá strategickou polohu nedaleko hlavních dopravních komunikací E55 a E50 (D1) a disponuje železniční přípojkou.

Společnost BAEST, a.s. navazuje svojí činností na společnost BEST, s.r.o., od které v roce 2002 převzala výrobní a obchodní aktivity. BAEST, a.s. je soukromou společností s výrobním programem zaměřeným na výrobu svařovaných ocelových konstrukcí a strojů pro stavebnictví, zaměstnávající 240 pracovníků. Společnost hospodaří v areálu o rozloze 17 ha, kde jsou umístěny výrobní haly o rozloze 30.000 m² a skladovací plochy o rozloze 10.000 m² vybavené nezbytnou zdvihací a manipulační technikou s nosností až 50 t.

Výrobní program je zaměřen nejen na opakovanou výrobu, ale také na zakázkovou (malosériovou, popř. kusovou) výrobu. Vzhledem k univerzálnímu technologickému vybavení a kvalifikovanému týmu pracovníků je umožněno flexibilní a široké rozpětí vyráběné produkce v oblasti strojírenství. Využívá moderních systémů CAD i CAD/CAM pro zpracování výrobní dokumentace (Autocad, Autodesk, Inventor 3D, atd.) a využívá je ve výrobě.

Již od roku 1998 je společnost držitelem certifikátu managementu řízení jakosti DIN EN ISO 9001, resp. DIN EN ISO 9001:2000 po recertifikačním procesu v roce 2002. Pro svařování ocelových konstrukcí jeřábů vlastní Velký svářečský průkaz SLV Saarbrücken a pro svařování tlakových nádob certifikát AD Merkblatt HP 0.

Kvalitní výroba dle norem DIN a ČSN umožňuje každoročně zvyšovat podíl exportu na zvyšujícím se obratu. Podíl exportu v letech 2000, 2001, 2002 a 2003 se ustálil na úrovni 75 %. Hlavními zahraničními zákazníky jsou firmy z Německa, Francie, Rakouska, Belgie, Slovenska, Ukrajiny, Ruska a v neposlední řadě z USA. V roce 2000 se firma umístila na 3.

místě v soutěži "DHL - Český Exportér roku 1999" v kategorii středně velkých podniků, v roce 2002 dokonce na 1. místě ve stejné kategorii v soutěži "Exportér roku 2002" pořádané Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu pod záštitou vlády ČR.

3.2 P ř edstavení modelu

Obrázek 2: Úvodní okno modelu

Na obrázku 2 vidíme, jak vypadá úvodní okno našeho modelu. Celý model sestává z 27 modulů (Rozvahy, Výkazy zisků a ztrát, Cash flow, Forvardy atd.), které jsou členěny do tematických celků (Účetní výkazy, Hedging, Náklady kapitálu, Odpisy atd.).

Kliknutím na název patřičného modulu se dostaneme do něj.

Každý modul má své záhlaví, jehož formát je pro všechny moduly stejný. Záhlaví modulu vždy obsahuje název patřičného modulu a odkaz na úvodní stranu modelu, jak to ukazuje obrázek 3, který představuje záhlaví modulu s názvem Formy financování.

Obrázek 3: Záhlaví modulu

Moduly Cash flow a všechny moduly z témat Finanční analýza a Hodnotová kritéria zahrnují rovněž grafická řešení. Na úvodní obrazovce modelu u tematických okruhů těchto modulů vidíme obrázek znázorňující graf. O obrázek tohoto symbolu grafu je pak rovněž obohaceno záhlaví patřičných modulů, jak vidíme na obrázku 4.

Obrázek 4: Záhlaví modulu obohaceného o grafické řešení

Z listu, který obsahuje grafické řešení daného problému, se můžeme vždy dostat snadno zpět ke zdrojovým datům pomocí barevné šipky s názvem Zpět ke vstupům. Tu vidíme na obrázku 5.

Obrázek 5: Odkaz ke zdrojovým datům grafického řešení

Pro uživatelovu přehlednost jsou v modelu použita četná barevná rozlišení. Uživatel zapisuje hodnoty výhradně do zelených polí (mimo výkazů Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty).

3.3 Ú č etní výkazy

Základními účetními výkazy, které budeme v modelu používat, jsou Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty. Výkaz Cash flow ve své obvyklé formě není pro naše účely vhodný. Firma BAEST, a.s. používá pro své vnitropodnikové účely zcela specifickou formu, o které pojednáme později. Výkaz Změny vlastního kapitálu není pro tuto práci účelný.

3.3.1 Rozvahy

Obrázek 6: Část výkazu Rozvaha

Rozvahy model poskytuje za roky 2002 až 2006, vždy k 31.12., a navíc je zde sloupec, kam uživatel zapíše aktuální hodnoty, resp. hodnoty k datu, ke kterému údaje v modelu slouží. V našem případě jsou ve sloupci „Aktuální stav“ použita data k 31.3.2007.

3.4 Výkazy zisk ů a ztrát

Obrázek 7: Část Výkazu zisků a ztrát

Stejně jako u Rozvah i Výkazy zisků a ztrát poskytují data za roky 2002 až 2006, a to vždy k 31.12., a k tomu existuje sloupec pro zadání aktuálních hodnot, resp. hodnot pro okamžik, ke kterému je model používán.

3.5 Hedging

Jedním z největších problémů, se kterými se firma BAEST, a.s. potýká, je kurzové riziko. Výrazná část produkce firmy totiž proudí do zahraničí za předem smluvené ceny v EUR. Výrazná část vstupů ovšem není pořizována v EUR, nýbrž v Kč. Jedním z úkolů této práce bylo navrhnout modul, který přehledně zobrazí toky v EUR a v Kč, bude zobrazovat disponibilní množství obou měn, dokáže navrhnout, kdy a v jakém množství které měny opatřit, a který navíc dovede odhadnout, za jaký forwardový kurz bude možné dané množství měny zajistit za uživatelem zadané období.

Pro tento účel byly v této práci vytvořeny dva moduly.

3.5.1 Forwardy

První z těchto modulů nese název Forwardy. Vidíme ho na obrázku 8.

Obrázek 8: Modul Forwardy (údaje z http://www.kb.cz k 31.3.2007)

Tento modul, jak již jeho název napovídá, umožňuje vypočítat forwardový kurz, za který bude možno směnit měnu v budoucnu. Tento odhad by se neměl příliš lišit od forwardového kurzu, který nám nabídne banka.

Uvažujeme dvě měny. Kód první z nich je CZK, kód druhé uživatel zadá do pole „cizí měna“, což tedy bude měna, kterou budeme chtít v budoucnu kupovat nebo prodávat za CZK.

Do tabulky s názvem Úrokové sazby pro CZK v % p.a., resp. Úrokové sazby pro cizí měnu v % p.a. uživatel zadá příslušné hodnoty k aktuálnímu datu. Nalezne je např. v Hospodářských novinách v části Finanční noviny.

Do pole s názvem Aktuální kurz vyjádření CZK za EUR – prodej, resp. nákup uživatel zadá příslušné aktuální kurzy, který vypisuje banka, se kterou si firma hodlá forward sjednat.

Pak již jen do pole „Období pro termínovaný obchod“ uživatel zadá období pro uskutečnění forwardu, tj. počet dní, za který hodlá měnu směnit za forwardový kurz a v horní části modulu, tj. v oranžových polích, se spočítá odhad výše forwardového kurzu pro zadanou měnu vůči CZK.

Ve spodní části modulu si ještě pro informaci můžeme všimnout, jaké úrokové sazby modul pro výpočet výsledného forwardového kurzu použil. Tyto hodnoty byly spočteny jako lineární trend odpovídající známým datovým bodům pomocí metody nejmenších čtverců.

3.5.2 Cash Flow

Modul Cash Flow sestává ze tří částí. První z nich je informativní, druhou můžeme nazvat interakční a třetí kontrolní.

Celý modul umožňuje plánovat a kontrolovat příjmy a výdaje po celý kalendářní rok v členění na týdny. Označení „Měsíc“ v tomto modulu je pouze informativní. Říká nám, ve kterém měsíci se s největší pravděpodobností v daný týden nacházíme. Odchylka od skutečnosti je dána faktem, že každý měsíc nemá přesně čtyři nebo pět týdnů. Aby bylo dosaženo co největší přesnosti v tomto ohledu, bylo měsícům březen, květen, srpen a listopad přisouzeno pět týdnů a všem ostatním čtyři týdny. V součtu tak dostaneme 52 týdnů za kalendářní rok.

3.5.2.1 Informativní č ást

Obrázek 9: Sumarizace informativní části modulu Cash Flow

V první části modulu Cash Flow, kterou jsme označili za informativní, vidíme detailně všechny příjmy a výdaje, které firmu postihují. Na obrázku 9 vidíme víceméně pouze součtové řádky této části modulu. Nejsou zobrazena zelená pole, kam uživatel zadává konkrétní příjmy či výdaje, tj. názvy patřičných položek a jejich výše.