451 STUPŇŮ FAHRENHEITA
RAY BRADBURY
RAY BEADBURY (1920-2012)
• Americký spisovatel a scénárista, začínal tvořit již v mladí, ale nejvíce děl vzniklo ve 2. polovině 20. stolet
• Většinu života strávil v Los Angeles
• Psal hlavně sci-fi, fantasy a horory
• Celkem publikoval 30 knih a 600 povídek
• Obdivoval divadlo, film, kouzla, kamiksy, ze kterých bral inspiraci
• Počátky jeho díla jsou spojeny s tzv. Zlatým věkem science fiction.
• Další díla: Marťanská kronika, Tudy přijde něco zlého, Hřbitov šílenců
Marťanská kronika – sbírka povídek o kruté kolonizaci Marsu lidmi, každá povídka datována.
„Rayi Bradburymu vděčím za hodně!“ - Stephen King
„Ray Bradbury je Louisem Armstrongem literatury science fiction.“ - Kingsley Amis
ČASOVÉ ZAŘAZENÍ
• Generace která prožila obě světové války (20.-21. stolet)
• Válečná literatura (Joseph Heller - Hlava XXII, Jaroslav Seifert: Přilba hlíny a Suknice andělů)
• Existencionalismus (Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Zeď)
• Beat generation (Beatníci) (Allen Ginsberg – Kvílení, Jack Kerouac – Na cestě)
• Rozhněvaní mladí muži (Kingsley Amis – šťastný Jim)
• Antiutopie, sci-fi (George Orwell – Farma zvířat, J. R. R. Tolkien – Pán prstenů)
• Magický realismus, postmoderna, nový román, absurdní drama….. (Vladimír Holan – Rudoarmějci)
KULTURNĚ-HISTORICKÉ POZADÍ
• Období po 2. světové válce (ovlivnění společnosti, kultury a politiky)
• Rozdělení světa na dva bloky železnou oponou (Západ a Východ – Demokratické státy - SSSR)
• Studená válka (Souboj USA vs SSSR, o to kdo bude lepší. První člověk ve vesmíru, První člověk na měsíci)
• Velký rozvoj techniky, který měl vliv na autory sci-fi (televize, umělá inteligence, jaderné zbraně)
• Válečné konflikty (Válka ve vietnamu, Irák vs Irán)
• Vznik nového hnut Hippies (protesty proti válkám)
• Vznik mnoha světových organizací (OSN, NATO, Varšavská smlouva)
• Globální problémy (Mezinárodní terorismus, AIDS, populační exploze,
ZÁKLADNÍ INFORMACE - 1953
• Literární druh: epika (próza), Téma: pálení knih
• Žánr: antiutopický román (Sci-fi) (Totalitní režimy, jaderná hrozba, tupost společnosti, budoucnost)
• Forma: er forma (psáno ve třet osobě)
• Literární směr: poválečná americká próza, 2. pol. 20. stolet
• Kompozice: chronologická (3 Kapitoly)
• Slovní zásoba: přímá řeč, dialogy, spisovný jazyk, rozvětvená souvět-popisem metafory a metonimie
• Název: 451 Stupňů Fahrenheita je teplota při které dochází k samovznícení papíru(232,8 stupně Celsia)
• Vývoj hlavní postavy: Ze zaslepeného požárníka se stává nepřítel společnosti
• tematicky podobné díla: 1984 (George Orwell) - stejně jako Bradbury popisuje manipulovanou společnost v totalitním systému (Karel Čapek- R.U.R) - podobnost v přetechnizování světa
• Odehrává se v neurčité době a na neurčitém místě (Asi 22. stolet v USA)
• Objevuje se zde také úvaha při rozhovorech s Clarissou, nebo profesor Faberem
ÚRYVKY Z KNÍŽKY
• Přímá řeč: „Černoši nemají rádi Černouška Sambo. Spalte ho. Bělochům je proti srsti Chaloupka strýčka Toma. Spalte ji...“ – také momolog
• Řečnická otázka: Napsal snad někdo knihu o vlivu kouření na rakovinu plic?
• Nespisovné slovo: líp
• Prvky sci-fi: Veliká pec, přenosná krematoria
• Fráze: Oheň je jasný a oheň je čistý.
• Metonymie: Číst ze rtů, nepárejte se
• Gradace: Spalte ho. ... Spalte ji. ... Spalte tu knihu!
OBSAH
Hlavní postavy
• Guy Montag: - Obyčejný požárník, ve kterém hlodají pochyby o smyslu jeho práce, snaží se oprostit od jeho dosavadního života, touží po poznání.
• Mildred - Montagova manželka, apatická, typický produkt konzumní společnosti, závislá na telestěně a na ní vysílaném pořadu Rodinka, který manipuluje s lidmi.
• Clarissa – sedmnáctiletá dívka, sebe sama charakterizuje jako „cvoka“, idealistická Montag díky ní získá myšlenkovou svobodu. Rodina jí učila o minulosti jak se četlo a povídalo mezi sebou
• velitel Beatty – velitel Montagova oddílu hasičů, charismatický, velmi přesvědčivý, má schopnost manipulovat s lidmi, sám přečetl spoustu knih a pamatuje si úryvky z nich.
• profesor Faber – vzdělanec, bývalý profesor angličtiny, neodhodlaný provést něco nezákonného, trochu zbabělý, starý, dokáže dobře vysvětlit smysl věcí
DŮLEŽITÉ INFORMACE O KNIZE
• Pravděpodobný adresát: - běžný člověk, popřípadě občan žijící v takovéto době
• Určení smyslu díla: Román se snaží varovat před konzumním stylem života a přetechnizováním, které by mohlo zotročit lidstvo (autor například odmítal internet, k psaní mu stačil psací stroj) – znemožnit mu svobodné přemýšlení.
• Zařazení knihy do kontextu celého autorova díla: Bradbury napsal toto dílo v knihovně, kam často chodil, protože neměl na vzdělání. Román je považován za jeho vrcholné dílo, před jeho vznikem psal sci-fi povídky.
• Porovnání s filmovou verzí: 451 stupňů Fahrenheita (2018) Režie: Ramin Bahrani
Ve filmu Montag nežije se svou manželkou, jež ho v originále udá jeho spolupracovníkům. Hrdinovou virtuální společnicí je pouze malé "oko" s umělou inteligencí, které s ním komunikuje ženským hlasem. Žádné velké pouto se nevytváří mezi Montagem a další důležitou postavou, rebelantskou informátorkou Clarisse, místo toho je zde zaměření na "otcovsko-synovskou" vazbu mezi Montagem a jeho velitelem Beattym, který chce z Montaga udělat zástupce. Hlavní zápletkou je zde vznik akčního odboje „úhořů“, a příprava vzpoury. Film hlavně poukazuje na elektronickou podobu knih a informací, je zakázán internet, tužka a papír už neexistují.
DĚJ
• Děj se odehrává ve velmi hektické budoucnosti, kdy lidé neustále někam spěchají, starají se pouze o vlastní potěšení, nezajímá je to, co se děje v jejich okolí, nikdy se nekochají přírodou a nepozorují ostatní lidi. Zásadně nečtou, knihy jsou považovány za zlo, které musí být zničeno.
• Hlavním hrdinou je Guy Montag pracující jako hasič, který pomocí petroleje zakládá požáry a ničí tak knihy.
Guy svoji práci miluje do té doby, než potká mladičkou sousedku Clarissu, která pochází z rodiny podivínů
vzpomínajících na minulost, a vnese do jeho života pochybnosti. Montag začne přemýšlet o tom, co se asi píše v knihách, a pár jich při zásahu odnese a ukryje. V práci oznámí, že je nemocný, ale velitel odhadne, co se děje.
Guy může knihy odevzdat, spálit a vrátit se k normálu, být průměrným člověkem. To on ale neudělá, přečte nahlas ukázky poezie, když mají se ženou návštěvu, dostane se tak na seznam nelegálních držitelů knih a jeho dům má být zničen. Montag začne prchat, bojuje o holý život, když je pronásledován mechanickým Ohařem, ale díky starému profesorovi, s kterým se seznámil v parku, unikne a připojí se ke skupině bývalých
vysokoškolských profesorů, kteří cestují z místa na místo, a každý z nich si pamatuje obsah nějaké knihy.
Vypukne válka a město plné „šťastných a bavících se lidí“ je srovnáno se zemí.
ÚRYVEK
• „Černoši nemají rádi Černouška Sambo. Spalte ho. Bělochům je proti srsti Chaloupka strýčka Toma.
Spalte ji. Napsal snad někdo knihu o vlivu kouření na rakovinu plic? A kuřáci brečí? Spalte tu knihu! Žádá se klid, Montagu. Mír, Montagu. Nezatěžujte svými problémy ostatní. Anebo ještě líp: hoďte je do
spalovací pece. Pohřby že jsou nevhodné a pohanské zařízení? Tak je rovněž zlikvidujte. Když někdo umře, za pět minut už se veze k Veliké peci, všude po celé zemi jsou vám k službám přenosná
krematoria, která jsou přenášená helikoptérami. Deset minut po smrti je z člověka jenom obláček prachu. Nepárejme se se zásluhami jednotlivce v nekrolozích. Zapomeňte na ně. Spalte všechny, všechno spalte. Oheň je jasný a oheň je čistý.“
