F A K U L T A N Á R O D O H O S P O D Á Ř S K Á
VYS OKÁ Š KO LA EKONOM IC KÁ V PR AZE
POSUDEK OPONENTA DIPLOMOVÉ PRÁCE
v magisterském studijním programu HOSPODÁ Ř SKÁ POLITIKA A SPRÁVA
Jméno studenta: Václav Beneš...
Název práce: Bytová politika...
Jméno vedoucího práce: Doc. Ing. Olga Poláková, CSc...
Jméno oponenta práce: Ing. Petr Sunega...
Nad průměr Průměr Pod průměr Hodnocení tématu samého (bez ohledu na studenta):
Je téma práce aktuální?
Je téma náročné na teoretické znalosti?
Je téma náročné na praktické zkušenosti či práci v terénu?
Jaká je dostupnost podkladových materiálů? Hodnocení zpracování tématu studentem:
Jak hluboce autor téma analyzoval?
Jak vhodně zvolil autor metody ve vztahu k tématu?
Jak zdařile autor zvolil cíl práce vzhledem k tématu?
Nakolik autor naplnil vytčený cíl práce?
Hodnocení struktury a obsahu práce:
Nakolik je struktura práce logická a přehledná?
Využívá autor aktuálních a vhodných pramenů? Vybavil autor práci daty, tabulkami, grafy, přílohami apod. dostatečně a funkčně?
Nakolik jsou závěry práce jasné a přiměřené?
Nakolik přináší autor vlastní názor a příspěvek k tématu?
Hodnocení formy a stylu práce:
Jaká je formální úprava práce?
Pracuje autor správně s odkazy a citacemi?
Jaká je stylistická úroveň práce?
Další hodnocení a připomínky či otázky k obhajobě:
Téma práce je aktuální, nicméně je podle mého názoru pojato příliš široce a bez zcela jasně vytyčených hypotéz, resp. problémových okruhů, které by měly být předmětem analýzy.
Práci lze pojmout jako jistou formu mezinárodního srovnání nástrojů a forem bytové politiky, jako taková má však prakticky výhradně deskriptivní charakter. Za jistou formu analýzy lze s určitou nadsázkou označit jen krátké pasáže textu (např. část 3.5). Není však například zcela jasné, jaký význam má z hlediska cílů práce detailní deskripce nástrojů bytové politiky v ČR v první části textu.
Za pozitivum lze označit snahu autora o relativně široký geografický záběr a s tím spojenou náročnost na získání odpovídajících podkladových materiálů. V tomto směru autor prokazuje, že umí pracovat s různými datovými zdroji a relativně vhodně je kombinovat. Na druhé straně je podle mého názoru právě příliš široký geografický záběr současně nevýhodou, protože autor se zejména v části 5.2 (Stručný přehled vývoje v oblasti bydlení v zemích EU 15) omezuje na skutečně minimalistický a relativně obecný popis bytových politik, nástrojů a situace v oblasti bydlení v jednotlivých zemích EU 15 bez jasného účelu tohoto popisu. Podle mého názoru by bylo přínosnější zaměřit se pouze na určitý problém (např. rozsah a formy podpory vlastnického bydlení nebo rozsah sektoru nájemního bydlení v souvislosti s regulatorními zásahy státu v oblasti nájemního bydlení) a ten analyzovat pro jednotlivé země. Možným přístupem by bylo rovněž omezit rozsah zemí zahrnutých do deskripce a vybrat pouze jednu nebo dvě země jako reprezentanty konkrétního typu bytové politiky (centralizovaná, decentralizované, se silným sektorem veřejného nájemního bydlení, s převažujícím sektorem vlastnického bydlení) a situaci v těchto zemích popsat detailněji s ohledem na zvolené téma a cíl práce. Zcela pak chybí alespoň shrnutí v podobě přehledových tabulek, které by dokládaly na konkrétních číslech (jsou k dispozici např. v publikaci MMR „Statistika bydlení v Evropské unii 2004“, na kterou autor v určitých pasážích textu rovněž odkazuje), proč byla ta která země zařazena do dané skupiny.
Za relativně vyčerpávající považuji a z tohoto důvodu i kladně hodnotím popis systémů příspěvků na bydlení ve vybraných zemích EU v části 5.3. V této části bych autorovi vytkl snad pouze skutečnost, že nepoužil více datových zdrojů. Vychází výhradně z jedné publikace a některé údaje jsou již zastaralé. Bylo by vhodné doplnit uvedený popis o aktuálnější údaje, které jsou k dispozici i v české odborné literatuře, případně na internetu. Opět však z textu není jasné, proč se autor detailněji zaměřil právě na tuto „poptávkovou“ formu podpory bydlení. V části věnované popisu praxe v ČR (kap. 5.3.6) pak nepochopitelně chybí popis současného příspěvku na bydlení, naopak jsou uvedeny principy koncepce příspěvku na nájemné z roku 1999, který však nikdy nebyl v praxi uplatněn. Proč autor uvádí popis zmiňované koncepce a neuvádí popis existujícího příspěvku na bydlení, však v textu není vysvětleno.
Formální úroveň práce bych označil za průměrnou, postrádám širší použití tabulek a grafů dokumentujících na konkrétních datech tvrzení uváděná v textu. V textu postrádám rovněž odkazy na tabulky uvedené v příloze a není jasné, proč autor uvádí právě ta data, která jsou obsahem tabulek v příloze (jaký mají vztah k textu). Tabulky uvedené v příloze jsou naskenované či zkopírované a jejich kvalita není nejlepší. Autor si mohl dát práci s jejich přepsáním. Autor používá v textu podle mého názoru rovněž poněkud nestandardní zkratky (zjm., 2. SV apod.).
Na závěr bych autorovi vytkl, že v některých částech uvádí vlastní názor (např.
poznámka pod čarou na str. 28 „Podle mého názoru je však agregátní nabídka bydlení již dostatečná.“, str. 58 odstavec 6 „Podle mého názoru je však málo ambiciózní, zvyšování nájmů je nedostatečné a je rozloženo do příliš velkého časového úseku.
Daleko lepší by bylo skokové zvýšení nájemného, samozřejmě se zavedením sociálních kompenzací (příspěvku na nájemné) pro skutečně potřebné.“), což je samozřejmě pozitivum, avšak bez jakéhokoliv odůvodnění. Zdůvodnění těchto tvrzení není možné žádným způsobem dohledat ani v jiných částech práce, snad by je tedy mohl autor uvést při vlastní obhajobě.
S výše uvedenými převážně kritickými připomínkami práci navrhuji k obhajobě.
Navržená známka: dobrý
Datum: 13.9.2006 .... Petr Sunega
Podpis oponenta práce
