Bakalá ř ská práce
2006 Lucie Peterková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ř ská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalá ř ské práce:
Podnikatelské možnosti č eské firmy na francouzském trhu
Vypracovala: Lucie Peterková
Vedoucí práce: Ing. Jitka Šlechtová, CSc.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma „Podnikatelské možnosti č eské firmy na francouzském trhu“ jsem vypracovala samostatn ě . Použitou literaturu a
podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
V Praze dne Podpis
P o d ě k o v á n í
D ě kuji paní Ing. Jitce Šlechtové, CSc. za její cenné rady a p ř ipomínky p ř i vedení mé bakalá ř ské práce a za č as, který mi v ě novala, a panu Ing. Václavu Konášovi
za jeho ochotu a poskytnutí informací.
Obsah
1. ÚVOD ... 8
2. VSTUP ČESKÉ FIRMY NA FRANCOUZSKÝ TRH ... 9
2.1.MOŽNOSTI VSTUPU... 9
2.1.1. Dočasný vstup ... 9
2.1.1.1. Zahraniční zastoupení ... 9
2.1.1.2. Obchodní zástupce ... 10
2.1.1.3. Obchodní agent ... 10
2.1.2. Trvalý vstup ... 11
2.1.2.1. Založení succursale ... 11
2.1.2.2. Založení filiale... 11
2.2.ADMINISTRATIVA PŘI ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU... 12
2.2.1. Centrum pro formality podniku (CFE)... 12
2.2.2. Zápis zahraničního zastoupení do rejstříku ... 13
2.2.3. Registrace zákonného zástupce ... 13
2.2.4. Succursale ... 14
2.2.5. Filiale ... 14
2.3.PRÁVNÍ FORMY PODNIKU... 15
2.3.1. Kapitálové společnosti ... 15
2.3.1.1. Entreprise Unipersonnelle à Responsabilité Limitée (EURL) ... 15
2.3.1.2. Société Anonyme à Responsabilité Limitée (SARL)... 15
2.3.1.3. Société Anonyme (SA)... 16
2.3.1.4. Société par actions simplifiée (SAS)... 16
2.3.1.5. Société en commandite par actions (SCA)... 16
2.3.2. Další formy ... 16
2.3.3. Evropská společnost ... 17
2.4.VSTUP NA FRANCOUZSKÝ TRH FORMOU PARTNERSTVÍ NEBO PŘEVZETÍ FIRMY... 17
2.4.1. Majetková účast na společnosti... 17
2.4.1.1. Administrativní opatření ... 17
2.4.1.2. Povinné ohlášení o soustředění velkého množství akcií ... 17
2.4.2. Převzetí podniku v platební neschopnosti ... 18
2.5.PROVOZOVNA PODNIKU... 18
2.5.1. Dočasné řešení ... 18
2.5.1.1. Provoz podniku v soukromém bytě... 18
2.5.1.2. Provozovna v obchodním středisku ... 18
2.5.1.3. Les ateliers-relais... 19
2.5.1.4. Les pepinières d'entreprises... 19
2.5.1.5. Pronájem prostor na dobu přizpůsobenou potřebám investora ... 19
2.5.2. Trvalý pronájem ... 19
2.5.2.1. Obchodní pronájem ... 19
2.5.2.2. Živnostenský pronájem ... 19
2.5.3. Možnosti získání podnikových prostor ... 20
2.5.3.1. Získání prostor do úplného vlastnictví ... 20
2.5.3.2. Stavba průmyslových budov ... 20
2.5.3.3. Stavba obchodních budov ... 20
3. DAŇOVÝ SYSTÉM ... 21
3.1.DAŇ ZPŘÍJMU A KORPORAČNÍ DAŇ... 21
3.1.1. Zdanění zahraničního podniku... 21
3.1.2. Vyměření zdanitelného výsledku ... 21
3.1.3. Daňové sazby... 22
3.2.DAŇ ZPŘIDANÉ HODNOTY... 22
3.2.1. Sazba daně z přidané hodnoty... 22
3.3.MÍSTNÍ POPLATKY... 22
3.3.1. Živnostenská daň... 22
3.3.2. Další místní poplatky... 23
4. VEŘEJNÁ PODPORA PODNIKŮ... 24
4.1.PODPORA INVESTIC A VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST... 24
4.2.PODPORA ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ... 25
5. CHARAKTERISTIKA FIRMY LX, S.R.O... 26
5.1.PŘEDMĚT ČINNOSTI FIRMY A JEJÍ HLAVNÍ ZÁKAZNÍCI A ODBĚRATELÉ... 26
6. VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY ... 28
7. ANALÝZA ODVĚTVÍ A KONKURENCE VE FRANCII... 29
7.1.KONKURENCE VJEDNOTLIVÝCH REGIONECH... 29
7.2.VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍCH REGIONŮ... 31
7.3.POROVNÁNÍ NEJVHODNĚJŠÍCH REGIONŮ... 33
7.3.1. Haute-Normandie... 33
7.3.1.1. Ekonomika Haute-Normandie... 33
7.3.2. Basse-Normandie ... 34
7.3.2.1. Ekonomika Basse-Normandie... 34
7.3.3. Nord – Pas-de-Calais... 35
7.3.3.1. Ekonomika Nord – Pas-de-Calais ... 35
7.4.VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO REGIONU PRO PODNIKÁNÍ... 35
8. ZAJIŠTĚNÍ PROVOZOVNY ... 36
8.1.PEPINIÈRES D'ENTREPRISES... 36
8.1.1. Pepinière d'entreprise Le Vaisseau... 36
8.1.2. Pepinière d'entreprise v Montivilliers... 39
8.2.PRONÁJEM KANCELÁŘE... 40
9. ADMINISTRATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI A MOŽNÁ PODPORA FIRMY LX, S.R.O. 41 10. ZÁVĚR ... 42
1. Úvod
Problematika podnikání ve Francii je v současné době velmi aktuální. Po vstupu České republiky do Evropské unie ubylo administrativních překážek a formalit spojených
s podnikáním českých firem na francouzském území a zjednodušil se tak proces vstupu našich podniků na francouzský trh. Česká republika se stala součástí jednotného vnitřního trhu EU.
Francie má nedostatek středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných technických pracovníků, proto jsou obecně pro zahraniční firmy perspektivní obory, ve kterých je zapotřebí technických znalostí. Dalšími odvětvími, ve kterých může zahraniční firma na francouzském trhu uspět, jsou výroba spotřebních předmětů, kovoobráběcí průmysl, automobilový a letecký průmysl, energetika, informatika a biotechnologie. Proto zejména v těchto oblastech vidím velké příležitosti pro české firmy. O tom, že pro české podniky je však velmi obtížné proniknout na francouzský trh, svědčí skutečnost, že v současné době existuje ve Francii pouze osm majetkových účastí firem z České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky se snaží podporovat export českých firem, a to
především prostřednictvím motivace těchto podniků k vyšší účasti na veletrzích, které se ve Francii konají. Ministerstvo vystavovatelům hradí 50 % nákladů na výstavní plochu a zdarma poskytuje doprovodnou propagaci firem. Kromě toho mohou někteří čeští podnikatelé využít podpory ze strany francouzských orgánů.
Při pronikání na francouzský trh a při jednání s francouzskými obchodními partnery a státními úřady si firmy nevystačí pouze s angličtinou. V tomto případě je téměř nezbytné ovládat francouzský jazyk. Pokud se ve firmě nenajde nikdo, kdo by se francouzsky domluvil, měla by si najmout profesionálního překladatele.
Cílem mé bakalářské práce je popsat postup při vstupu českých podniků na
francouzský trh. Nejprve popíši možnosti vstupu, potřebnou administrativu a formality, které si musí firmy při zahájení podnikatelské činnosti vyřídit, a možné právní formy podniku. Dále uvedu, jaké druhy daní a poplatků jsou české firmy povinny ve Francii platit a jakou pomoc a podporu stát a místní orgány nově vznikajícím podnikům poskytují. V praktické části se zaměřím na českou firmu LX, s.r.o. a pokusím se pro ni vytvořit určitá doporučení týkající se podnikání na území Francie, zjistit, jaká forma podnikání na francouzském trhu by pro ni byla nejvhodnější, provedu analýzu konkurence a vyberu region, ve kterém by mohla firma
podnikat a zjistím, zda by mohla ve Francii uspět.
2. Vstup č eské firmy na francouzský trh 2.1. Možnosti vstupu
Česká firma, která chce vstoupit na francouzský trh, má na výběr několik forem podnikání. Výběr ideální formy závisí na cíli, pro který se investor rozhodl na francouzský trh vstoupit, na tom, zda společnost vstupuje na trh pouze dočasněči chce ve Francii podnikat trvale, a dále také na tom, zda je či není závislá na mateřské společnosti.
2.1.1. Do č asný vstup
Společnost, která chce proniknout na francouzský trh, může k tomuto účelu najmout jednoho samostatného pracovníka nebo otevřít zprostředkovatelskou kancelář.
2.1.1.1. Zahraniční zastoupení
Česká společnost může ve Francii najmout zaměstnance, který ji bude zastupovat.
Prostřednictvím zahraničního zastoupení může firma provozovat pouze činnost nekomerčního charakteru, tj. například marketingový výzkum, inzerci, zprostředkování informací,
skladování nebo jiné přípravné operace. Takto vymezené zahraniční zastoupení nemá právní subjektivitu. Všechny smlouvy musí podepisovat mateřská společnost. Zahraniční zastoupení nepodléhá dani ze zisku ani DPH, ale je povinno platit místní daně a daně z příjmu fyzických osob.
Protože v případě zahraničního zastoupení neprovozuje firma komerční činnost, nemusí být nutně zapsána do obchodního rejstříku. U centra pro formality podniku však může být uskutečněno oznámení o existenci zahraničního zastoupení. Po ohlášení dostane
společnost formulář M01 a zahraniční zastoupení je automaticky zapsáno do národního registru podniků. INSEE (Institut National de la Statistique et des Etudes Economiques2) pak vydá dvě identifikační čísla (SIREN3 a SIRET4).
1 Formulář M0 shromažďuje všechny informace nezbytné k založení nebo otevření vedlejší provozovny právnické osoby nebo k otevření succursale zahraniční právnické osoby.
2 Státní ústav statistiky a ekonomického výzkumu
3 Jedná se o identifikační číslo, které je podniku přiřazeno během zápisu do obchodního rejstříku.
Prvních 8 číslic nemá žádný význam (pouze u veřejných organizací musí číslo SIREN začínat číslicemi 1 nebo 2), devátá číslice je kontrolní a slouží k ověřování platnosti čísla SIREN.
4Číslo SIRET se skládá ze svou částí. První část je identifikační číslo SIREN, druhá, obvykle nazývaná NIC (Numéro Interne de Classement), je složena ze čtyřmístného pořadového čísla, které se přiděluje
provozovně, a kontrolního čísla, které umožňuje ověření platnosti celého identifikačního čísla SIRET.
2.1.1.2. Obchodní zástupce
Obchodním zástupcem může být buď zaměstnanec české společnosti, nebo obchodní cestující, tzv. VRP1. VRP je placený obchodní zástupce, který vyhledává nové zákazníky, cestuje za odběrateli jedné nebo více společností v rámci určitého území. VRP jedná samostatně, může nabízet potenciálním klientům produkty a služby svých zaměstnavatelů.
Komerční aktivity obchodního zástupce podléhají daním a zaměstnanec musí mít pravomoc podepisovat kontrakty.
2.1.1.3. Obchodní agent
Firma se může obrátit na obchodního agenta. Obchodní agent je mandatář, může jím být fyzická osoba nebo společnost. Agent je zmocněn k tomu, aby vyjednával a popřípadě uzavíral smlouvy o prodeji, kupní smlouvy, nájemní smlouvy nebo smlouvy o poskytnutí služeb, a to jménem a na účet svého mandanta. Agent může pracovat pro jeden nebo více podniků.
Agent je pouze nezávislý pracovník, nejedná se o obchodníka, proto nemá povinnost zaregistrovat se do obchodního rejstříku. K této povinnosti dochází pouze v případě, kdy agentem je obchodní společnost.
Obchodní agent uzavírá s firmou mandátní smlouvu. Písemné vyhotovení smlouvy není povinné, může však být požadováno jednou ze smluvních stran. Smlouva může být sepsána na dobu určitou či na dobu neurčitou. Je-li smlouva sepsána na dobu neurčitou, může být vypovězena pod podmínkou, že o jejím vypovězení bude předběžně oznámeno:
• jeden měsíc předem, pokud k vypovězení dochází během prvního roku platnosti smlouvy,
• dva měsíce předem, pokud smlouva v době vypovězení platí již druhý rok,
• tři měsíce předem, pokud k němu dochází minimálně během třetího roku platnosti smlouvy.
Než začne obchodní agent vykonávat svou činnost, musí být zapsán do speciálního rejstříku, který je veden u Greffe du tribunal de commerce2 nebo u soudu vyšší instance.
1 Le voyageur de commerce, représentant ou placier.
2 Spisovna obchodního soudu
2.1.2. Trvalý vstup
Pro vykonávání průmyslové nebo komerční činnosti ve Francii je nezbytné založit pobočku - succursale nebo filiale.
2.1.2.1. Založení succursale
Succursale je určená pro společnosti, které na francouzský trh vstupují poprvé. Jedná se o provozovnu, kterou si mateřská společnost otevírá ve Francii. Může provádět všechny průmyslové a komerční aktivity.
Pro succursale je typické, že její činnost je totožná s činností mateřské společnosti.
Řízení je zajišťováno zákonným zástupcem mateřské společnosti, který má pravomoc jednat s třetími osobami. Succursale nemá právní subjektivitu, přestože v některých oblastech (např. účetnictví, hospodářské výsledky, odpovědnost za zboží) vykazuje určitou míru
nezávislosti na mateřské společnosti. Má svou vlastní klientelu, se kterou však jedná jménem své mateřské společnosti.
Majetek succursale není oddělený od majetku mateřské společnosti. Mateřská společnost zodpovídá za všechen majetek a závazky succursale.
Succursale ve Francii podléhá dani ze zisku a DPH.
2.1.2.2. Založení filiale
Filiale je společnost, jejíž kapitál je z více než 50 % vlastněn mateřskou společností, na které je filiale ekonomicky a finančně závislá. Přesto má však samostatnou právní subjektivitu.
Filiale disponuje svým vlastním majetkem a jedná sama za sebe. Mateřská společnost většinou vytyčí cíle, kterých je třeba dosáhnout, a filiale se může sama rozhodnout, jakým způsobem tyto cíle splní. Mateřská společnost nezodpovídá za dluhy filiale a stejně tak filiale není odpovědná za dluhy mateřské společnosti.
Mezi úvodní etapy založení filiale patří zejména:
a) hledání veřejných nebo soukromých finančních prostředků (půjčky, rizikový kapitál, Fonds Communs de Placement dans l'Innovation1 atd.),
b) hledání prostor pro podnikání, c) jmenování vedoucích pozic, d) tvorba akciového kapitálu,
e) otevření bankovního účtu ve Francii a vklad kapitálu společnosti,
1 Investiční fond pro inovace
f) ohodnocení vkladů,
g) vyhotovení a podepsání společenských stanov (pokud je společnost vlastníkem nemovitostí, musí k jejich podepsání dojít v přítomnosti notáře),
h) záznam stanov u daňového centra (Centre des Impôts) místně příslušného sídlu společnosti.
Zápisem do obchodního rejstříku získává společnost statut právnické osoby. Filiale podléhá platným daním a poplatkům. Při zakládání filiale se doporučuje využít
specializovanou právní pomoc1.
2.2. Administrativa p ř i zakládání podniku
Administrativa, kterou je nutno provést při zakládání podniku, byla podstatně zjednodušena díky vzniku Centra pro formality podniku (Centre de formalités des entreprises).
2.2.1. Centrum pro formality podniku (CFE)
Toto centrum za podnik předává veškeré písemnosti týkající se vzniku, změny nebo zrušení činnosti následujícím orgánům a úřadům:
• le Greffe du tribunal de Commerce, který po převzetí spisu zdarma vydává Récépissé de Création d'Entreprise2 a poté po zapsání do rejstříku také formulář K-bis3.
• l'Institut National de la Statistique et des Etudes Economiques (INSEE), který přiděluje kód APE4, jež se shoduje s činností podniku, dále přiděluje čísla SIREN
(identifikační číslo podniku) a SIRET (identifikační číslo provozovny). Obě tato čísla jsou nezbytná pro najímání zaměstnanců.
• daňovým a sociálním úřadům.
CFE poskytuje formulář pro žádost o zapsání do rejstříku a seznam dokumentů, které je třeba si opatřit. Spisy jsou předkládány osobou, která je k tomu písemně zplnomocněná.
Lhůta pro zápis do obchodního rejstříku je řádově několik dní. Administrativní náklady
1 Seznamy advokátů působících ve Francii jsou k dispozici u advokátní komory.
2 Potvrzení o vzniku podniku
3 K-bis je oficiální dokument potvrzující právní existenci podniku. Obsahuje všechny informace o společnosti: název společnosti, informace o zápisu do obchodního rejstříku, identifikační číslo SIREN, právní formu, výši podnikového kapitálu, datum vzniku společnosti, její sídlo, adresu hlavní provozovny atd.
4 APE je kód určující základní činnost podniku. Rozlišuje se kód APEN pro podniky a kód APET pro provozovny.
při zakládání podniku se pohybují kolem 76,19 eur. V současnosti je již také možné uskutečnit všechny formality spojené se zakládáním, změnou či ukončením činnosti elektronickou cestou.
CFE však nemá na starost veškeré formální záležitosti. Mezi takové formality, které nespadají pod kompetenci CFE, patří např.:
a) opatření týkající se ochrany jména nebo obchodní značky u Institut National de la Propriété Industrielle1 (INPI),
b) ohlášení provozu podniku pojišťovně,
c) zřízení penzijního fondu pro zaměstnance (společnost je povinna zřídit ho nejpozději do tří měsíců od zápisu do rejstříku).
2.2.2. Zápis zahrani č ního zastoupení do rejst ř íku
Zápis zahraničního zastoupení do rejstříku není nezbytně nutný. Povinný je pouze v případech, kdy zahraniční zastoupení má své vlastní prostory nebo je určené k tomu, aby ve Francii zaměstnávalo větší množství zaměstnanců. V tomto případě je požadován občanský průkaz zástupce, potvrzení o tom, že zástupce nikdy nebyl trestně stíhán, dvě kopie
společenských stanov přeložených do francouzštiny a doklad o používání podnikových prostor.
2.2.3. Registrace zákonného zástupce
Zástupce se registruje přímo u URSSAF2 vyplněním formuláře E03 a musí předložit kopii pracovní smlouvy a Déclaration Unique d'Embauche4 (DUE). URSSAF poté přiděluje číslo SIRET a informuje příslušné orgány. Zaměstnanec musí splácet ve čtvrtletních
intervalech zaměstnavatelské a mzdové sociální poplatky.
Obchodní agent musí být před začátkem výkonu své činnosti zapsán ve speciálním rejstříku obchodních agentů, který je veden u Greffe du tribunal de commerce nebo u soudu vyšší instance.
1 Národní institut patentního práva
2 Unions de Recouvrement des cotisations de Sécurité Sociale et d'Allocations Familiales (Svaz pro sociální pojištění a rodinné přídavky)
3 Formulář E0 umožňuje vykonat najednou více formalit spojených se zápisem podniku. URSSAF ho předává dalším institucím.
4 DUE umožňuje vykonat najednou více formalit spojených s náborem zaměstnance. Toto oznámení musí předkládat všichni zaměstnavatelé nezávisle na jejich oboru činnosti a podmínkách provozování živnosti.
Náležitosti pro zapsání fyzických osob do rejstříku
• vyhotovení smlouvy uzavřené s mandantem,
• osobní doklad (občanský průkaz, cestovní pas nebo rodný list),
• formulář P0-PL1.
Náležitosti pro zapsání právnických osob do rejstříku
• vyhotovení smlouvy uzavřené s mandantem,
• maximálně 3 měsíce starý formulář K-bis obsahující informace o činnosti obchodního agenta,
• náležitě vyplněný a podepsaný formulář M0,
• řádně vyplněný a podepsaný formulář TNS2.
Po zapsání do rejstříku je agentovi přiděleno číslo zápisu do speciálního rejstříku obchodních agentů, číslo SIREN a 4 zápisové listy.
2.2.4. Succursale
Při zápisu musí být v centru pro formality podniku obchodní a průmyslové komory předloženy:
• dvě kopie stanov mateřské společnosti,
• žádost o zápis do obchodního rejstříku,
• kopie dokladu o používání podnikových prostor,
● potvrzení o zápisu do veřejného cizineckého rejstříku,
● dokumenty týkající se osoby zakládající společnost,
• doklad o jmenování vedoucího succursale.
Dále zástupce succursale předkládá dvě vyhotovení formuláře M0 u Greffe du tribunal de commerce a jedno vyhotovení formuláře M0 u CFE. Všechny dokumenty musí být
přeloženy do francouzštiny. Succursale musí být zapsána do obchodního rejstříku, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejího založení.
2.2.5. Filiale
Při zápisu filiale do obchodního rejstříku je nutné předložit:
● dvě originální vyhotovení společenských stanov, ve kterých jsou uvedena jména řídících pracovníků a revizorů účtů,
1 Ohlášení začátku činnosti
2 Týká se zaměstnanců, kteří nepobírají mzdu (umělci, svobodná povolání, advokáti, …).
● v případě majetkového vkladu dvě vyhotovení zprávy revizora účtů,
● kopii dokladu o používání obchodních prostor,
● kopii rodného listu, občanského průkazu nebo cestovního pasu a doklad o tom, že žádný z řídících pracovníků nebyl nikdy trestně stíhán,
● potvrzení o vložení finančních prostředků společnosti na bankovní účet.
Vznik společnosti potvrzuje vyhotovení listu K-Bis, který vydává Greffe du tribunal.
2.3. Právní formy podniku
Výběr právní formy společnosti závisí na strategii investora a přináší s sebou určité právní, fiskální a společenské důsledky.
2.3.1. Kapitálové spole č nosti
Kapitálové společnosti umožňují omezit finanční riziko do výše vkladů. Zakládání kapitálových společností bylo značně zjednodušeno jednak vytvořením société par actions simplifiée (SAS/SASU) neboli zjednodušené akciové společnosti, a zrušením minimálního kapitálu pro společnosti s ručením omezeným (société à responsabilité limitée, SARL).
Dále uvádím krátké charakteristiky základních kapitálových společností, které lze ve Francii zřídit:
2.3.1.1. Entreprise Unipersonnelle à Responsabilité Limitée (EURL)
Jedná se o společnost s ručením omezeným, která je řízena pouze jednou fyzickou osobou. Tato osoba může být také jediným společníkem. Rozhoduje o všech záležitostech, které se týkají společnosti, ale jeho rozhodovací pravomoc může být omezena v případě, že firma má více společníků.
Minimální kapitál, který je nutno při založení společnosti vložit, činí 1 euro. Ručení společníků je omezeno do výše vkladu
2.3.1.2. Société Anonyme à Responsabilité Limitée (SARL)
Société Anonyme à Responsabilité Limitée je klasickou společností s ručením omezeným. Je řízena jedním nebo více společníky, musí se jednat o fyzické osoby.
Minimální kapitál není žádný, je určený pouze společenskými stanovami. Společnost může mít 2 až 50 společníků, může se jednat jak o fyzické, tak o právnické osoby. Společníci se schází minimálně jedenkrát ročně. Ručení společníků je omezeno do výše vkladu.
Společnost odvádí korporační daň.
2.3.1.3. Société Anonyme (SA)
Akciová společnost může být řízena jednou fyzickou osobou (tzv. PDG – předseda správní rady a generální ředitel) nebo dvěma fyzickými osobami (jeden předseda a jeden generální ředitel). Společnost musí mít minimálně sedm společníků, z toho alespoň jeden musí být fyzická osoba.
Správní rada akciové společnosti se skládá ze 3 až 18 členů a jsou zde přítomni revizoři účtů1. Minimální kapitál byl stanoven na 37 000 eur. I zde je ručení společníků omezeno do výše jejich vkladu. Společnost platí korporační daň.
2.3.1.4. Société par actions simplifiée (SAS)
Zjednodušená akciová společnost je vedena minimálně jedním předsedou, jímž může být fyzická i právnická osoba. Předseda má možnost založit kolegiální orgán. Společnost může být zastoupena osobou k tomu zmocněnou společenskými stanovami.
Minimální vklad do společnosti činí 37 000 eur. Firma musí mít minimálně jednoho společníka, buď fyzickou, nebo právnickou osobu. Společníci opět ručí za závazky a dluhy společnosti pouze do výše vkladu. Společnost podléhá korporační dani.
2.3.1.5. Société en commandite par actions (SCA)
Komanditní akciová společnost může být vedena jedním nebo více společníky.
Dozorčí rada společnosti se skládá minimálně ze tří komplementářů.
Minimální kapitál při zakládání společnosti činí 37 000 eur. Ve společnosti musí být minimálně jeden komanditista a tři komplementáři. Komanditisti ručí za dluhy společnosti neomezeně a nedílně, zatímco komplementáři mají ručení omezené do výše vkladu. I tato forma společnosti podléhá korporační dani.
2.3.2. Další formy
Mezi další právní struktury patří société en nom collectif2 (SNC), société civile3 a Groupements d'intérêt économique4 (GIE). Tyto formy společností jsou ve srovnání se společnostmi kapitálovými používány méněčastěji. Důvodem je vysoké a nedílné ručení společníků podniku v případě finančních potíží.
1 Úkolem komisaře účtů je ověřit, že účty společnosti jsou přesné a pravdivé. Tomuto účelu provádí finanční a účetní audit. Je odpovědný za kvalitu informací o finanční situaci podniku. Zprávy o situaci společnosti předává akcionářům.
2 Veřejná obchodní společnost
3 Společnost podle občanského práva
4 Zájmové ekonomické sdružení
I tyto společnosti však mají určité výhody. Na rozdíl od kapitálových společností není u SNC, société civile a GIE požadován minimální kapitál, z fiskálního hlediska jsou tyto formy podniku jednodušší a transparentnější.
Mezi další právní formy se řadí société en participation1, která se využívá ve
stavebním průmyslu. Jedná se o velmi jednoduchou právní strukturu, společnost se nezapisuje do obchodního rejstříku.
2.3.3. Evropská spole č nost
Společnosti mohou být zakládány ve formě société européenne2 (SE). Aby si podniky mohly vybrat tuto právní formu, musí splňovat následující podmínky:
● musí být založeny minimálně ve dvou zemích Evropské unie,
● minimální kapitál společnosti musí dosahovat výše 120.000 eur,
● sídlo společnosti, které je dáno společenskými stanovami, musí odpovídat místu, kde se nachází ústřední správa podniku.
Společnost se zapisuje do obchodního rejstříku toho státu, ve kterém se nachází její sídlo. Podléhá daním a poplatkům všech členských států, ve kterých má své provozovny.
2.4. Vstup na francouzský trh formou partnerství nebo p ř evzetí firmy
2.4.1. Majetková ú č ast na spole č nosti
2.4.1.1. Administrativní opatření
Majetková účast může být výsledkem dohody mezi podniky nebo nákupu akcií jiného podniku.
Kupec, který prostřednictvím burzy nakupuje více než 5% kapitálu nebo hlasovacích práv společnosti, musí doložit:
● u Autorité des marchés financiers3 přiznání příjmů, a to do 5 dnů,
● do 15 dnů další přiznání příjmů pro společnost, od které akcie odkupuje.
2.4.1.2. Povinné ohlášení o soustředění velkého množství akcií
K soustředění velkého množství akcií dochází v následujících případech:
● fúze alespoň mezi dvěma nezávislými podniky,
● úplné nebo částečné převzetí kontroly společnosti nad jiným podnikem,
1 Společný podnik
2 Evropská společnost
3 Úřad kapitálového trhu
● založení společného podniku, který trvale vykonává nezávislou ekonomickou činnost.
Soustředění velkého množství akcií je v zásadě povoleno. Přesto však může být vyžadováno předběžné povolení. Kontrola soustředění velkého množství akcií se zaměřuje na to, aby nedocházelo k porušování přirozené konkurence (např. aby podnik nebyl
v dominantním postavení).
2.4.2. P ř evzetí podniku v platební neschopnosti
Podniky, které se nacházejí v platební neschopnosti, mohou být odkoupeny jiným podnikem v rámci soudního řízení. Soudci vyberou společnost, která navrhne nejlepší řešení, jak zachránit činnost podniku, udržet pracovní místa a vyplatit věřitele.
Společnost, která podnik převezme, musí ohlásit svou nabídku správci jmenovanému obchodním soudem ve stanovené lhůtě. Nabídka převzetí musí obsahovat zejména detailní plán řešení problémů podniku, finanční odhady, cenu převzetí a způsob platby.
Soud rozhodne o úplném nebo částečném postoupení činnosti podniku.
2.5. Provozovna podniku
2.5.1. Do č asné ř ešení
2.5.1.1. Provoz podniku v soukromém bytě
Podnik může mít provozovnu přímo v místě bydliště svého zákonného zástupce a bez časového omezení zde vykonávat svou činnost. Pokud je byt pronajatý, je nezbytný písemný souhlas majitele.
Ve městech, která mají více než 100.000 obyvatel a v pařížském regionu, je vykonávání činnosti podniku v soukromém bytě možné pouze za těchto podmínek:
● musí se jednat o trvalé bydliště vedoucího podniku,
●činnost musí být vykonávána výhradně vedoucím nebo dalšími osobami, které pobývají v těchto prostorách,
● nesmí sem být přiváděni klienti ani dováženo zboží.
2.5.1.2. Provozovna v obchodním středisku
Obchodní střediska slouží jako dočasná sídla podniků a poskytují společnostem prostory pro konání pravidelných schůzí řídících orgánů společnosti. Mezi majitelem prostor a společností, která tyto prostory využívá, musí být uzavřena smlouva.
2.5.1.3. Les ateliers-relais
V době, kdy společnosti vytváří nové prostory pro provozování činnosti, mohou používat ateliers-relais například pro vyškolení svých zaměstnanců, popřípadě pro zahájení svých podnikatelských aktivit. Tuto službu nabízí územní orgány podnikům, které vstupují na trh. Nájemní smlouva může být platná maximálně 23 měsíců. Za určitých podmínek je někdy možné prostory odkoupit.
2.5.1.4. Les pepinières d'entreprises
Jedná se o prostory poskytované nově zakládaným podnikům. Společnosti mají k dispozici kanceláře, dílny, laboratoře atd. Náklady na poskytované služby (kopírování, sekretariát, telefon, školení apod.) si mezi sebou podniky dělí. Společnosti zde mohou využívat také rady v oblasti rozvoje podniku.
2.5.1.5. Pronájem prostor na dobu přizpůsobenou potřebám investora Podnájem
Podnik může být ve svých počátcích podnájemníkem jiného podniku.
Krátkodobý pronájem
Existuje velké množství krátkodobých pronájmů, jejichž doba trvání nepřesahuje 24 měsíců.
2.5.2. Trvalý pronájem
2.5.2.1. Obchodní pronájem
Většina průmyslových a obchodních podniků využívá tzv. obchodní pronájem.
Pronájem se uzavírá na dobu 9 let, přičemž nájemce může smlouvu každé 3 roky vypovědět.
V případě, že je smlouva vypovězena druhou stranou, má pronajímatel povinnost vyplatit nájemci náhradu škody, a to ve výši obchodního kapitálu nebo nájemního práva. Výše nájemného je kontrolována a je určena jeho maximální hranice.
2.5.2.2. Živnostenský pronájem
Neobchodní živnosti mohou využívat pouze tzv. živnostenského pronájmu, který je v porovnání s pronájmem obchodním pro nájemce méně výhodný. Smlouva je uzavírána na 6 let a neexistuje zde možnost odstoupení během této doby. Smluvní podmínky se však dají poměrně jednoduše měnit.
2.5.3. Možnosti získání podnikových prostor
2.5.3.1. Získání prostor do úplného vlastnictví
Zahraniční společnosti mají možnost získat ve Francii pozemky a budovy pro
vykonávání podnikatelské činnosti. Při jejich hledání mohou využít pomoci realitních agentů. 2.5.3.2. Stavba průmyslových budov
Zahraniční investoři si mohou ve Francii postavit své vlastní budovy pro podnikání.
Oblasti, ve kterých se může stavět, jsou registrovány. Ke stavění průmyslových budov potřebuje podnik stavební povolení, které vydává pouze radnice.
2.5.3.3. Stavba obchodních budov
Kromě stavebního povolení je v případě stavby budov určených k prodejním činnostem, hotelnictví a při stavbách kin vyžadováno také „autorisation d'installation“.
Všechny procedury spojené s vydáním povolení mají na starost „Commissions Départementales d'Urbanisme Commercial“ nebo „Commissions Départementales d'Equipement Commercial“.
3. Da ň ový systém
3.1. Da ň z p ř íjmu a korpora č ní da ň
V závislosti na právní formě podniku rozlišujeme dva případy zdanění. Podnik jednotlivce, jehož zisky tvoří součást příjmů zakladatele a podléhají tudíž dani z příjmu, a společnost, kde jsou příjmy řídících pracovníků oddělené od zisku podniku. V tomto případě jsou příjmy manažerů zdaňovány daní z příjmu a čistý zisk podniku podléhá korporační dani.
Právnická osoba, která vykazuje zisk, podléhá korporační dani konkrétně v těchto případech:
• Pokud patří mezi kapitálové společnosti. Jedná se především o akciové společnosti (SA, SAS), společnosti s ručením omezeným (SARL) a komanditní akciové společnosti (SCA).
• Některé právnické osoby podléhají korporační dani, přestože se neřadí mezi kapitálové společnosti (např. občanské společnosti, které vykonávají průmyslovou nebo obchodní činnost, a asociace vykonávající ziskovou činnost).
3.1.1. Zdan ě ní zahrani č ního podniku
Pokud česká společnost vykonává na územní Francie činnost, která přináší zisk, a jedná se o stálou provozovnu, je zisk zdaňován ve Francii.
3.1.2. Vym ěř ení zdanitelného výsledku
Zdanitelný výsledek se vypočítá z příjmů snížených o odpočitatelné náklady. Příjmy jsou všechny výnosy, které jsou výsledkem činnosti podniku, prodeje nebo poskytování služeb. Odpočitatelné náklady jsou takové náklady, které jsou spojené s provozovanou činností. Jedná se zejména o:
• odpisy hmotného a nehmotného majetku (kromě obchodního kapitálu),
• zásoby,
• nájemné za budovy a materiál,
• sociální náklady,
• nákup zboží,
• výdaje vynaložené na energii,
• náklady vynaložené na reklamu,
• finanční náklady atd.
3.1.3. Da ň ové sazby
Standardní sazba korporační daně je 33,33 %. Sníženou daňovou sazbu ve výši 15 % využívají podniky, jejichž obchodní obrat nepřesahuje 7.630.000 eur a jejichž kapitál je zcela splacen a alespoň ze 75 % je ve vlastnictví fyzických osob. U těchto společností je zisk do 38.120 eur zdaňován sníženou sazbou, část zisku přesahující tuto částku podléhá standardní daňové sazbě.
3.2. Da ň z p ř idané hodnoty
Daň z přidané hodnoty je spotřební daň na zboží a služby. Platí ji spotřebitel, pro společnost je to daň neutrální.
Podniky účtují daň z přidané hodnoty svých zákazníkům. Získanou částku sníženou o daň z přidané hodnoty, kterou zaplatily za své nákupy, pak odevzdávají do státní pokladny.
3.2.1. Sazba dan ě z p ř idané hodnoty
Standardní sazba DPH je 19,6 %. Existují ovšem i snížené sazby. Sazba DPH ve výši 5,5 % se používá u potravinářských výrobků, některých zemědělských produktů, léků (5,5 % nebo 2,1 %), knih, hotelů, veřejné dopravy, novin a časopisů, některých rekreačních činností atd.
3.3. Místní poplatky
3.3.1. Živnostenská da ň
Živnostenská daň je vybírána každý rok místními orgány. Podléhají ji právnické i fyzické osoby provozující živnost, za kterou nepobírají mzdu. Daň se stanovuje pro každou obec, kde tyto osoby vlastní podnikové prostory či pozemky. Slouží k financování rozpočtů obcí, krajů, obchodních a průmyslových komor a živnostenských komor.
Výše daně se určuje na základě následujících položek:
• nájemní hodnota prostor užívaných pro provozování činnosti podniku,
• 16 % hodnoty majetku, který má podnik k dispozici a který využívá pro výkon činnosti.
Daň se pohybuje ve výši 84 % celkové hodnoty těchto dvou složek. Výše živnostenské daně nesmí překročit 3,5 %, 3,8 % nebo 4 % přidané hodnoty podniku (v závislosti na
obchodním obratu).
3.3.2. Další místní poplatky
Mezi další místní poplatky patří pozemková daň placená majiteli pozemků a parcel a domovní daň, kterou jsou nuceni hradit uživatelé prostor určených k bydlení, ať už se jedná o majitele či pouze nájemníky.
Výše těchto daní se určují z nájemní hodnoty pozemkůči prostor.
4. Ve ř ejná podpora podnik ů
Možnosti podpory podniků jsou ve Francii obrovské. Společnosti mohou využít finanční podpory, která se liší v závislosti na charakteru projektu podniku, oblasti, ve které se podnik nachází (zda se jedná o oblast územního plánování či nikoli) a na velikosti podniku.
4.1. Podpora investic a vytvá ř ení pracovních míst
Existují různé formy podpory v této oblasti. Podnik může využít pomoci
prostřednictvím různých dotací, zvýhodněných půjček, daňových úvěrů apod. Pomoc je nabízena ze strany státu a místních orgánů (regionů, krajů, obcí).
Velkým podnikům je podpora investování a vytváření pracovních míst poskytována pouze tehdy, pokud se rozhodnou usadit v oblastech územního plánování. V těchto oblastech jsou společnosti podporovány nejvíce.
Maximální finanční podpora, kterou mohou podniky získat, závisí na geografickém umístění podniku a na jeho velikosti:
• v oblastech územního plánování představuje 11,5 % až 23 % celkové hodnoty investice (pozemku, budovy atd.) pro velké podniky a 21,5 % až 33 % pro malé a střední podniky,
• ve všech ostatních oblastech je podpora poskytována pouze malým a středním podnikům. Střední podniky mohou získat maximálně 7,5 % celkové hodnoty investice, malé podniky až 15 %.
Mezi hlavní formy podpory podniků patří:
• Prime d'Aménagement du Territoire1 poskytovaná DATAR2,
• pomoc územních orgánů,
• Fonds Européen de Développement Régional3,
• Fonds de Développement4.
Podniky mohou také využívat různých dotací a osvobození od sociálních nákladů pro nábor některých zaměstnanců (např. mladých lidí bez zaměstnání či dlouhodobě
nezaměstnaných).
1 Prémie územního plánování
2 Délégation interministérielle á l'aménagement et á la compétitivité des territoires
3 Evropský fond regionálního rozvoje
4 Rozvojový fond
4.2. Podpora školení zam ě stnanc ů
Pomoc v oblasti školení zaměstnanců je poskytována především ze strany Ministerstva sociálních věcí a ze strany regionů. Pověřené orgány mohou velkým investorům poskytnout pomoc při výběru kandidátů na pracovní místo a při financování zaškolování těchto
zaměstnanců do pracovního procesu.
5. Charakteristika firmy LX, s.r.o.
Firma LX, s.r.o. byla založena v roce 1997 a sídlí v Praze 10. Je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích vlastním jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Společnost je majetkem jediného společníka a zároveň jednatele v jedné osobě. Ve firmě jsou zaměstnáni 3 techničtí pracovníci.
Identifikační údaje:
Název společnosti: LX, s.r.o.
Sídlo společnosti: Průmyslová 5, Praha 10 Rok založení: 1997
IČO: 256 252 09
DIČ: CZ 256 252 09
Webové stránky: www.lxw.cz Základní kapitál: 100.000 Kč Počet zaměstnanců: 3
Obchodní obrat: 3 miliony (2005)
Základní kapitál, který byl vložen při vzniku společnosti, činí 100.000 Kč. Firma každoročně dosahuje obchodního obratu ve výši kolem 3 milionů Kč. Účetnictví zajišťuje společnosti externí firma.
5.1. P ř edm ě t č innosti firmy a její hlavní zákazníci a odb ě ratelé
Původní náplní podnikání v době vzniku firmy byl prodej značkových, ale i vlastních počítačů a příslušenství. Postupně začala firma nabídku výrobků a služeb obohacovat a v současné době je předmětem její činnosti také:
• prodej notebooků a příslušenství,
• instalace menších počítačových sítí (max. 20 počítačů),
• oprava počítačů a periferií,
• připojení k internetu,
• pronájem prostorů pro stránky (webhosting),
• tvorba a správa webových stránek.
Firma spravuje počítačové sítě a webové stránky těmto společnostem:
• Thyssen – výtahy, s.r.o.,
• Citymed, s.r.o.,
• Pražské jaro, o.p.s..
Dále mezi její zákazníky patří některé základní školy a drobní odběratelé (domácnosti). Společnost LX, s.r.o. nevlastní žádný obchod, prodej je možný pouze
v kanceláři nebo přes internet. Právě prodej přes internet je v poslední době zákazníky stále více využíván.
6. Výb ě r právní formy
V první řadě je třeba vybrat pro firmu LX, s.r.o. vhodnou právní formu. Společnost vykonává komerční činnost, proto musí ve Francii založit pobočku. Jak jsem uvedla již v kapitole 2.1.2, ve Francii existují dva druhy poboček – succursale a filiale. Společnost by vstupovala na francouzský trh poprvé, kapitál pobočky by byl vlastněn společností LX, s.r.o.
a pobočka by byla řízena zákonným zástupcem. Firma by tudíž na území Francie založila succursale. LX, s.r.o. by tak zodpovídala za všechny závazky a dluhy způsobené svou pobočkou ve Francii.
Pro firmu by bylo nejvýhodnější zachovat i pro pobočku právní formu společnosti, jejíž ručení je omezené do výše vkladu. Ve Francii má tak na výběr ze dvou forem – klasická společnost s ručením omezeným (SARL) nebo společnost s ručením omezeným s jediným jednatelem a společníkem (EURL). Hlavní výhodou těchto forem je nejen to, že firma ručí za své závazky a dluhy pouze omezeně do výše vkladu, ale i výše minimálního kapitálu, který je při zakládání společnosti požadován. S ohledem na velikost firmy bych doporučovala založit spíše jednodušší formu EURL, která může být vedena pouze jedinou osobou. Minimální kapitál u EURL je 1 euro.
7. Analýza odv ě tví a konkurence ve Francii
K analýze konkurence jsem použila informace z webových stránek francouzské obchodní a průmyslové komory, která eviduje podniky působící na území Francie podle předmětu jejich činnosti, a dále informace státního ústavu statistiky a ekonomického výzkumu (INSEE).
Hlavní činností firmy LX, s.r.o. je prodej počítačů, notebooků a příslušenství, proto jsem se zaměřila na tuto oblast a zjistila, kolik společností podnikajících v tomto oboru se v jednotlivých regionech nachází.
7.1. Konkurence v jednotlivých regionech
Alsace
V tomto regionu se již nachází 186 společností, jejichž předmětem podnikání je prodej počítačů. Vzhledem k tomu, že Alsasko je co do rozlohy jedním z nejmenších regionů ve Francii, dá se předpokládat, že trh bude v této oblasti již nasycený.
Aquitaine
V regionu působí v oblasti prodeje počítačů 192 firem. Většina z nich je koncentrována ve městě Bordeaux a jeho okolí.
Auvergne
Na rozdíl od předchozích regionů v Auvergne je aktivních pouze 65 podniků. Největší konkurence se nachází v průmyslové oblasti kolem města Clermont-Ferrand.
Basse-Normandie
V Basse-Normandie eviduje obchodní komora pouze 50 firem, které prodávají počítače a příslušenství.
Bourgogne
Zde se podle informací francouzské obchodní a průmyslové komory nachází 86 společností. Více než čtvrtinu těchto firem nalezneme v hlavním městě Burgundska Dijonu.
Bretagne
V Bretagni působí v oblasti prodeje počítačů 134 firem. Konkurence je koncentrována zejména ve městě Rennes a jeho okolí.
Centre
Ve střední části Francie je evidováno 123 podniků. Konkurence je zde víceméně rovnoměrně rozložená.
Champagne-Ardenne
V regionu působí 65 firem. Champagne-Ardenne je poměrně veliký region a tudíž by se zde teoreticky mohlo najít místo pro firmu LX, s.r.o. Třetina konkurenčních podniků se nachází v Remeši.
Franche-Comté
Francouzská obchodní a průmyslová komora eviduje ve Franche-Comté 59 podniků. I zde by firma LX, s.r.o. mohla teoreticky najít místo na trhu.
Haute-Normandie
Na severu Normandie působí pouze 54 firem aktivních v oblasti prodeje počítačů. Ile-de-France
Trh v Ile-de-France je již nasycený. Nachází se zde 2 724 firem, které prodávají počítače. Příčinou tak vysokého počtu podniků je skutečnost, že v regionu Ile-de-France leží hlavní město Paříž, kam je situována většina těchto firem. Proto firmě LX, s.r.o. nedoporučuji podnikat právě v této části Francie.
Languedoc-Roussillon
V regionu Languedoc-Roussillon působí 160 firem. Největší konkurence je koncentrována ve městech Montpellier, Nimes a Perpignan.
Limousin
Limousin patří spíše k menším regionům a tudíž se zde vyskytuje i méně podniků. Podle informací francouzské obchodní a průmyslové komory zde působí pouze 34 firem, z toho 13 ve městě Limoges.
Lorraine
V Lotrinsku je evidováno 133 firem zabývajících se prodejem počítačů. Midi-Pyrénées
Midi-Pyrénées je jeden z největších regionů ve Francii. Nachází se zde 318 společností. Silná konkurence je především ve městě Toulouse.
Nord – Pas-de-Calais
V regionu Nord – Pas-de-Calais působí v oblasti prodeje počítačů 170 podniků. Pays de la Loire
V regionu vykonává podnikatelskou činnost 330 společností. Tato oblast také není vzhledem k silné konkurenci pro firmu LX, s.r.o. příliš vhodná.
Picardie
V regionu Picardie se eviduje 93 firem, jejichž předmětem činnosti je prodej počítačů. Poitou-Charentes
V Poitou-Charentes se nachází 73 společností.
Provence-Alpes-Côte d'Azur
Dalším regionem, kde by měla firma LX, s.r.o. kvůli silné konkurenci velké problémy uspět, je Provence-Alpes-Côte d'Azur. Nachází se zde 417 podniků.
Rhône-Alpes
Jedná se o jeden z největších francouzských regionů. Francouzská obchodní a průmyslová komora zde eviduje 541 firem.
7.2. Výb ě r nejvhodn ě jších region ů
Ze všech regionů jsem se snažila vybrat ty, ve kterých je konkurence nejnižší a kde by tudíž měla společnost LX, s.r.o. největší šanci na úspěch. Vycházela jsem z předpokladu, že hlavními zákazníky a odběrateli firmy by byly především podniky a obyvatelstvo
v produktivním věku. Z internetových stránek státního ústavu statistiky a ekonomického výzkumu (INSEE) jsem zjistila pro každý region počet obyvatel ve věku 20 – 59 let a určila ukazatel, který vypovídá o tom, kolik obyvatel v tomto věku připadá na jeden podnik zabývající se prodejem počítačů. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
Tab. č.1 – Počet obyvatel ve věku 20 – 59 let připadajících na 1 podnik podle regionů
Region Počet podniků Počet obyvatel ve
věku 20 – 59 let Počet obyv./1 podnik
Alsace 186 971 369 5 222
Aquitaine 192 1 538 846 8 015
Auvergne 65 692 283 10 651
Basse-Normandie 50 739 204 14 784
Bourgogne 86 837 045 9 733
Brategne 134 1 515 133 11 307
Centre 123 1 283 491 10 435
Champagne-
Ardenne 65 721 660 11 102
Franche-Comté 59 598 924 10 151
Haute-Normandie 54 959 161 17 762
Ile-de-France 2 724 6 366 894 2 337
Languedoc-
Roussillon 160 1 194 097 7 463
Limousin 34 363 278 10 685
Lorraine 133 1 249 096 9 392
Midi-Pyrénées 318 1 357 722 4 270
Nord – Pas-de-
Calais 170 2 127 731 12 516
Pays de la Loire 330 1 702 972 5 161
Picardie 93 1 002 279 10 777
Poitou-Charentes 73 847 725 11 613
Provence-Alpes-
Côte d'Azur 417 2 371 010 5 686
Rhône-Alpes 541 3 083 424 5 699
7.3. Porovnání nejvhodn ě jších region ů
Podle výše uvedené tabulky jsem vybrala tři regiony, ve kterých lze předpokládat nejvyšší počet potencionálních zákazníků. Konkrétně se jedná o Haute-Normandie, Basse- Normandie a Nord – Pas-de-Calais.
Pro další výběr jsem si určila několik dalších ukazatelů. Jak jsem již uvedla, předpokládám, že mezi zákazníky firmy LX, s.r.o. budou patřit především podniky a ekonomicky aktivní obyvatelstvo, zejména pak obyvatelstvo s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Proto jsem si jako další kritéria, podle kterých vyberu jeden region, určila celkový počet podniků v regionu a mzdy vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel. Dalším kritériem, na které jsem se zaměřila, je stav ekonomiky v dané oblasti.
7.3.1. Haute-Normandie
Celkový počet podniků: 63.258
Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných obyvatel / rok: 39.816 EUR Průměrná mzda středoškolsky vzdělaných obyvatel / rok: 22.972 EUR 7.3.1.1. Ekonomika Haute-Normandie
Haute-Normandie patří mezi průmyslové oblasti a řadí se na čtvrtou pozici mezi průmyslovými regiony v celé Francii. Vyznačuje se silným HDP na obyvatele. Ve výši HDP obsazuje páté místo mezi regiony.
Mezi nejvíce rozvinuté oblasti průmyslu patří zejména průmysl petrochemický, dále pak také průmysl automobilový, elektronický a farmaceutický. V první polovině roku 2006 se z Haute-Normandie vyvážely především farmaceutické výrobky, výrobky organické chemie a automobily a automobilové součástky. Co se týče dovozu, byly na prvním místě výrobky organické chemie, dále pak farmaceutické výrobky a automobilové součástky. Ve všech těchto oblastech však převažoval vývoz nad dovozem. Nejvíce se v tomto období vyváželo do Velké Británie, USA a Belgie, naopak hlavními dodavatelskými státy byla Saúdská Arábie, Velká Británie a Norsko.
Haute-Normandie je třetí region s největším počtem zahraničních podniků, působí zde téměř 300 zahraničních firem, z toho 150 evropských, 100 amerických a 10 asijských. Tyto společnosti zaměstnávají zhruba 1/5 pracovníků. Město Rouen navíc patří mezi několik francouzských měst, která jsou nejvíce otevřená zakládání nových podniků. V roce 2005 bylo
v regionu založeno 6 055 nových společností a zaniklo jich 961. Oproti předchozímu roku se úmrtnost podniků snížila o 4,3 %.
Nezaměstnanost v posledních dvou letech mírně klesá a na konci září 2006 se pohybovala kolem 9,6 %.
7.3.2. Basse-Normandie
Celkový počet podniků: 58.232
Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných obyvatel / rok: 38.683 EUR Průměrná mzda středoškolsky vzdělaných obyvatel / rok: 21.139 EUR 7.3.2.1. Ekonomika Basse-Normandie
Basse-Normandie je osmnáctý průmyslový region ve Francii. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří potravinářský průmysl, na druhém místě průmysl elektronický a na třetím automobilový průmysl.
Rok 2005 byl již pátým rokem v pořadí, kdy export v Basse-Normandie vykázal oproti předchozím rokům pokles. Např. export potravinářských výrobků klesl v roce 2005 téměř o 100 milionů eur (-12,6 %). Naproti tomu dovoz neustále roste a zahraniční obchod Basse- Normandie tak v minulém roce dosáhl deficitu. V rámci Evropské unie jsou největším odběratelem Basse-Normandie Německo, kam směřuje více než pětina celkového exportu.
Dále následuje Španělsko a Velká Británie. Stejně tak co se týče exportu, je Německo hlavním partnerem regionu. Dalšími zeměmi, ze kterých Basse-Normandie nejvíce dováží, jsou Itálie a Belgie.
Již třetí rok po sobě se zvýšil obchodní obrat podniků, které sídlí v Basse-Normandie.
V roce 2005 bylo však zvýšení slabší než v předchozích letech (2,7 % v roce 2005 oproti 3,9 % v roce 2004). Na zahraniční podniky působící v tomto regionu připadá zhruba jedna třetina všech pracovních míst. Město Caen se také řadí mezi francouzská města, která nejvíce podporují zakládání nových podniků. V loňském roce jich bylo založeno 5 556. Ve stejném období zaniklo 839 společností. V porovnání s rokem 2004 vzrostl počet zaniklých podniků o 5,1 %.
Nezaměstnanost je v Basse-Normandie nižší, než byla ve stejném období v regionu Haute-Normandie. V té době se pohybovala okolo 8,4 %.
7.3.3. Nord – Pas-de-Calais
Celkový počet podniků: 124.673
Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných obyvatel / rok: 39.602 EUR Průměrná mzda středoškolsky vzdělaných obyvatel / rok: 21.745 EUR 7.3.3.1. Ekonomika Nord – Pas-de-Calais
Region Nord – Pas-de-Calais také patří mezi průmyslové oblasti Francie. K nejvíce rozvinutým sektorům se řadí průmysl potravinářský, automobilový, hutnický (první místo mezi francouzskými regiony) a textilní. HDP na obyvatele je jedno z nejnižších ve Francii.
Zatímco vývoz v rámci celé Francie v roce 2005 vzrost, podniky v Nord – Pas-de- Calais vyvážely v tomto období o 2,7 % méně ve srovnání s předešlým rokem. Naopak dovoz zboží z jiných států se v loňském roce zvýšil o 11,4 %. Mezi hlavní zákazníky Nord – Pas-de- Calais patřila Belgie, Německo a Velká Británie. Z těchto států se v roce 2005 také nejvíce dováželo.
Nord – Pas-de-Calais je třetí největší francouzský exportér. Patří mezi regiony, které každý rok přijímají nejvíce zahraničních investic. V roce 2004 v této oblasti působilo 1 300 firem se zahraničním kapitálem. Tyto podniky zaměstnávají 138 000 pracovníků.
V minulém roce bylo v Nord – Pas-de-Calais založeno 12 359 firem a zaniklo jich 2 578. Počet podniků, které v roce 2005 ukončily činnost, klesl oproti roku 2004 o 0,8 %.
Nezaměstnanost dosáhla na konci září 12,2 %.
7.4. Výb ě r nejvhodn ě jšího regionu pro podnikání
Z těchto tří regionů bych pro umístění provozovny firmy LX, s.r.o. vybrala Haute- Normandie. Nachází se zde velké množství podniků, mezi kterými by se mohli najít budoucí zákazníci firmy. HDP patří mezi nejvyšší ve Francii a průměrné mzdy vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel jsou vyšší než v dalších dvou regionech. V Haute-
Normandie navíc působí hodně zahraničních firem, což může svědčit o tom, že tento region zakládaní provozoven zahraničních podniků podporuje. Úmrtnost podniků se zde oproti zbylým regionům snižuje nejvíce.
8. Zajišt ě ní provozovny
Ve Francii existuje kromě možnosti pronajmout si kancelář nebo si koupit prostory pro její zřízení spousta dalších možností, jak si může podnik zřídit prostory pro vykonávání činnosti. Pro začátek podnikání by mohla firma LX, s.r.o. využít tzv. pepinières d'entreprises, které jsou určené nově zakládaným podnikům a kde mohou firmy využívat různých výhod.
Po ukončení nájemní smlouvy v pepinière d'entreprise si může firma např. pronajmout kancelář.
8.1. Pepinières d'entreprises
V regionu Haute-Normandie se nachází sedm pepinières d'entreprises:
• Pepinière d'entreprise Le Vaisseau v Le Havre,
• Pepinière d'entreprise v Montivilliers,
• Pepinière d'entreprise La Semaille v Bernay,
• Pepinière d'entreprise AG Local de développement ve Fécamp,
• Pepinière d'entreprise Le Satellite Eco parc Louviers-sud v Heudebouville,
• Pepinière d'entreprise Le Satellite v Louviers,
• Pepinière d'entreprise Cide 76 v Petite couronne.
V následujícím textu blíže představím dvě z vyjmenovaných pepinières d'entreprises - pepinière d'entreprise Le Vaisseau v Le Havre a pepinière d'entreprise v Montivilliers.
8.1.1. Pepinière d'entreprise Le Vaisseau
Le Vaisseau nabízí 6 ateliérů o rozloze 74 m2 až 185 m2, 38 kanceláří o rozloze 13 až 30 m2 a 4 technologické místnosti o rozloze 50 m2. Podniky mohou s pepinière d'entreprise podepsat jednu z následujících druhů smluv:
Smlouva „Starter“
Tato smlouva je určena nově vznikajícím podnikům nebo podnikům fungujícím maximálně 2 roky. Následující tabulka uvádí výši měsíčního nájemného:
Tab. č. 2 – Výše nájemného v pepinière d'entreprise při uzavření smlouvy „Starter“
74 m2 705 eur
103 m2 865 eur
113 m2 920 eur
125 m2 1 000 eur
Ateliéry
185 m2 1 215 eur
Typ A 13 – 15 m2 465 eur
Typ B 19 – 20 m2 550 eur
Typ C 22 m2 600 eur
Typ D 25 m2 640 eur
Kanceláře
Typ E 29 – 31 m2 695 eur
Technologické místnosti 50 m2 745 eur
Převzato z: www.ville-lehavre.fr
Ceny zahrnují:
• společné náklady (osvětlení, teplo, voda apod.)1,
• zařízení kanceláří a ateliérů,
• údržba prostor (kromě ateliérů),
• telefonní linka,
• parking,
• wifi,
• společný nebo soukromý sekretariát (10 hodin za měsíc),
• kopírování,
• odesílání pošty,
• automat na kávu a nápoje.
Smlouva „Résidence“
Tuto smlouvu mohou uzavřít podniky, které působí na trhu více než dva roky nebo které zakládají nové pobočky.
Dále uvádím měsíční ceny nájemného:
1 V případě ateliérů nejsou společné náklady v cenách zahrnuty.
Tab. č. 3 – Výše nájemného v pepinière d'entreprise při uzavření smlouvy „Résidence“
74 m2 800 eur
103 m2 1 040 eur
113 m2 1 080 eur
125 m2 1 150 eur
Ateliéry
185 m2 1 325 eur
Typ A 13 – 15 m2 540 eur
Typ B 19 – 20 m2 610 eur
Typ C 22 m2 670 eur
Typ D 25 m2 705 eur
Kanceláře
Typ E 29 – 31 m2 755 eur
Technologické místnosti 50 m2 835 eur
Převzato z: www.ville-lehavre.fr
Ceny zahrnují:
• společné náklady (osvětlení, teplo, voda apod.)1,
• zařízení kanceláří a ateliérů,
• údržba prostor (kromě ateliérů),
• telefonní linka,
• parking,
• wifi,
• společný nebo soukromý sekretariát (10 hodin za měsíc),
• kopírování,
• odesílání pošty,
• automat na kávu a nápoje.
Smlouva „Brut“
Smlouva „Brut“ je nabízena místním firmám, které nevyužívají služeb sekretariátu.
V tabulce jsou uvedeny měsíční náklady na pronájem:
1 V případě ateliérů nejsou společné náklady v cenách zahrnuty.
Tab. č. 4 – Výše nájemného v pepinière d'entreprise při uzavření smlouvy „Brut“
74 m2 610 eur
103 m2 800 eur
113 m2 865 eur
125 m2 945 eur
Ateliéry
185 m2 1 175 eur
Typ A 13 – 15 m2 325 eur
Typ B 19 – 20 m2 420 eur
Typ C 22 m2 465 eur
Kanceláře
Typ D 25 m2 520 eur
Převzato z: www.ville-lehavre.fr
Ceny zahrnují:
• společné náklady (osvětlení, teplo, voda apod.)1,
• zařízení kanceláří a ateliérů,
• 1 hodina soukromých porad za měsíc,
• údržba prostor (kromě ateliérů),
• telefonní linka,
• parking.
8.1.2. Pepinière d'entreprise v Montivilliers
V pepinière d'entreprise v Montivilliers se nachází 6 ateliérů o rozloze 226 m2 až 250 m2, jejichž součástí jsou i kanceláře a šatny, a dále 6 kanceláří o rozloze 15 m2 až 25 m2.
Podnik, který má o prostory zájem, musí představit svůj podnikatelský plán, konkurenci, potenciální zákazníky, perspektivy pro budoucí vývoj společnosti a vytváření pracovních míst a předložit předběžnou rozvahu na následující tři roky. Přijímací komise pak projekt posoudí a rozhodne o tom, zda budou firmě prostory poskytnuty. V případě poskytnutí prostor podepisuje firma tříletou nájemní smlouvu.
Po třech letech v pepinière a v závislosti na dosažených výsledcích podniku může být firmě v Montivilliers nabídnuto:
1 V případě ateliérů nejsou společné náklady v cenách zahrnuty.
