PEDAGOGIKA. ČASOPIS PRO VĚDY O VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVE, ROCNÍK XLlIl, ¡993, č. 2
Snímání a záznam verbální komunikace ve třídě
T O M Á Š SVATOŠ
A n o t a c e : studie pojednává o různých postupech snímání a záznamu verbální komunikace v přirozených školních podmínkách. Experiment vede ke konkrétním zjištěním. Za uspokojivý lze považovat postup, ve kterém dva mikrofony snímají dění ve třídě a současně je pořizován záznam na stolní magnetofon. Pro optimální kvalitu zvukové nahrávky je potřebné doplnit elektroakustický řetězec í) další technické prostředky.
K líč o v á slo v a : vyučovací proces, verbální komunikace, dotazování, snímání a nahrávání zvu
ku, kvalita nahrávky.
Ú V O D A C ÍL E SD Ě L E N Í
P e d a g o g i c k ý v ý z k u m i š k o ln í p r a x e p o t ř e b u j í z í s k a t spolehlivé údaje o průběhu vyučování, n e j e n o j e h o v ý s l e d c í c h . P ři s b ě r u a a n a lý z e ú d a j ů
^ p r o c e s u á l n í s t r á n c e v y u č o v á n í se v ý z k u m n íc i i p r a c o v n í c i f a k u l t p ř i p r a v u j í c í b u d o u c í u č i t e l e n e o b e j d o u b e z t e c h n i c k ý c h p r o s t ř e d k ů v ý z k u m u ( T P V ) .
Pročítám e-li výzkum né zprávy, sledujeme-li odbornou literaturu, m nohdy zjišťujeme, že se málokdy specifikují podmínky, za nichž se dá technických zařízení použít, málokdy jsou shrnuty zkušenosti z této oblasti.
Naše studie navazuje na výzkum né práce renom ovaných zahraničních autorů (Flanders 1967, Wolker a A delm an 1975, Morris a Stones 1976, Busher 1989).
Přiřazuje se k ojedinělým snahám u nás zkoum at otázky sním ání a záznamu průběhu vyučování (Války 1984, M areš a Gavora 1985, Gavora a kol. 1988). Liší se od nich tím,
^e e m p i r i c k y z k o u m á v ý h o d y a n e v ý h o d y různých variant sním ání a nahrávání vyučovací hodiny.
C íle m n a š í p r á c e b y lo :
— prostudovat sním ání a nahrávání z v u k o v é s t r á n k y v y u č o v á n í v p ř i r o z e n ý c h š k o ln í c h p o d m í n k á c h , '
p r a k t i c k y o v ě ř i t pět technicky a technologicky rozdílných postupů, vedoucích tvorbě využitelných zvukových nahrávek vyučování,'
p o r o v n a t v š e c h n y p o s t u p y podle kritérií a vybrat variantu optim ální,
— z f o r m u l o v a t d o p o r u č e n í pro uživatele, kteří potřebují získat kvalitní zvukový záznam vyučovám'.
P O PIS E X P E R IM E N T U
E xperim ent vzešel z potřeby vytvořit zvukové nahrávky výstupů studentů učitelství při jejich pedagogické praxi na základní škole. P e d a g o g i c k é z á m ě r y b y ly t y t o : chtěli jsm e hospitační proceduru obohatit poznatky o verbální komunikaci studenta v roli učitele se žáky. Zam ěřili jsm e se na proces dotazování (Svatoš 1991) a na některé okolnosti spojené s časově obsahovou charakteristikou vyučování.
Tabulka č. 1: Jednotlivé postupy a jejich charakteristika
Postup: Mikrofon(y) 9
počet druh (4) umístění
Použitý magnetofon
Propojení s MIX(5)
I 2 kondenzátorový
dynamický
u tabule
nad lavicemi cívkový ano
ano
II 2 kondenzátorový
dynamický
nad lavicemi
nad lavicemi cívkový ano
ano
III 1 dynamický nad lavicemi cívkový ano
IV 1 kondenzátorový nad lavicemi cívkový ano
V 1 elektretový na katedře kazetový nc
Z našich předchozích zkušeností (Svatoš 1976, 1979) vyplývalo, že využitelnou zvukovou nahrávku nevytvořím e jen jed n o u technickou sestavou. Bylo potřebné hledat o p t i m á l n í ř e š e n í z n ě k o l i k a v a r i a n t , jež se od sebe lišily technickým řeše n ím i
PO PIS JE D N O T L IV Ý C H V A R IA N T S N ÍM Á N Í A Z Á Z N A M U P o s t u p I
P e d a g o g i c k é z á m ě r y
Ú čelem bylo pořídit co n e j k v a l i t n ě j š í z v u k o v o u n a h r á v k u k o m u n i k a c e u č i t e l —ž á k v c e lé m p r o s t o r u t ř í d y . VycházeH jsm e z představy dvou „ohnisek“ p ro storu, kde se nejčastěji kom unikace uskutečňuje, tj. v prostoru žáků a prostoru u tabule.
Naším zám ěrem dále bylo z nahrávky zjistit i takové detailní charakteristiky řeči, jakými jsou m elodie hlasu, akcent, práce s dechovým a výdechovým proudem ap. Chtěli jsm e, aby výsledná nahrávka vypovídala o ortoepii kom unikujících osob.
P ro v e d e n í
Ve třídě jsme rozmístili 2 mikrofony tak, jak znázorňuje obr. 1. První mikrofon (M l), byl na stativu přibližně uprostřed učebny ve výši asi 2 m nad podlahou. Druhý mikrofon (M2) byl umístěn v kovově parabole v přední části učebny a orientován čelně k žákům. (Kolem mikrofonů M 1, M2 jsme stanovili pomyslné souosé kružnice — sféry A až C o průměrů 1.5, 3 a 4.5 m, zbývající část třídy byla pro náš experiment označena jako prostor D).
Signály z obou mirkofonů byly vedeny do mixážního stolu MIX*^ a odtud byl výsledný signál veden
kmitočtově upraven. Na druhou zvukovou stopu byl souběžně s vlastní nahrávkou komunikace učitel
— žák nahrán z generátoru TG krátký tónový impuls. Generátor obsluhoval manipulant, který sledoval, ze které sféry A až D zvuk přichází a podle toho zvolil tónový impuls indentifikující „aktivní“
sféru. (Manipulant měl k dispozici 4 riizné impulsy k zakódování informace o zdroji-místu, kde se verliální komunikace uskutečnila).
Výsledná s t e r e o f o n n í n a h r á v k a obsahovala na jedné zvukově stopě verbální ko
munikaci učitel —žák, sním anou ze dvou míst ve třídě a na druhé stopě synchronně k první pak inform ace o místu, odkud verliální aktivita pochází.
V postupu, o něm ž hovoříme, ale i ve všech dále popisovaných variantách, jsm e současně pořizovali zvukový záznam na m onofonní přenosný kazetový magnetofon „laciné třídy“ . P o s tu p II
P e d a g o g i c k é z á m ě r y
Z ám ěrem bylo pořídit použitelnou nahrávku vyučování, resp. komunikace učitele se žáky s tím, ze jsm e preferovali prostor žáků. Vycházeli jsm e z myšlenky, že právě tam dochází k většině interakcí mezi učitelem a žáky. O kom unikačních projevech žákti jsm e dále předpokládali, že jsou co do intenzity velmi prom ěnlivé, od hlasitých prom luv až po velmi tichý projev. N aopak učitelovu projevu přisuzujem e znaky profesionální mluvy, včetně odpovídají intenzity a srozumitelnosti (a to i v těch případech, kdy je od sedícího žáka pom ěrně vzdálen).
P r o v e d e n í
Opét jsme ve třídě použili 2 mikrofony Ml a M2. Preferovali žákovský prostor tím, že jsme je umístili ve dvou ohniscích tohoto prostoru, a to symetricky.
Technologie i technická sestava zůstala obdobná s tím rozdílem, že oba mikrofony byly na stativu přibližně ve výši 2 m nad podlahou.
Stejný byl i stereofonní záznam snímaného vyučování, zachycený opět na cívkový magnetofon MFCí.
P o s tu p III a IV P e d a g o g i c k é z á m ě r y
C íle m b y lo p o ř í d i t p o u ž i t e l n o u n a h r á v k u v e r b á l n í k o m u n ik a c e ve t ř í d ě s co n e j m e n š ím v n ě jš ím z á s a h e m d o v y u č o v á n í. V základních rysech jsm e vycházeli ze záměrtj předešlého postupu. O dlišností však byla naše představa co nejmenší pracnosti postupu s cílem „uvolnit“ pozorovatele pro další činnost, spojenou s badatelskými záměry.
P r o v e d e n í
Ve třídě jsme použili ke snímání verbální komunikace pouze jeden mikrofon. V postupu III byl připojen dynamický mikrofon M l, v postupu IV kondenzátorový mikrofon M2. Umístění mikrofonu bylo důsledně symetrické vůči prostoru žáků. Technické prostředky, použité v postupech III a IV, byly obdobné postupům I a II. Výsledná nahrávka byla opět stereofonní, se zvukovým záznamem na jedné stopě a identifikačními impulsy na stopě druhé.
P o s t u p V
P e d a g o g i c k é z á m ě r y
Cílem bylo pořídit nahrávku verbální komunikace ve třídě n e j j e d n o d u s š í m z p tjs o - D cm . (Jak jsm e již uvedli dříve, použili jsm e kazetový m agnetofon i v předchozích p o stupech pro kontrolu a srovnání).
P ro v e d e n í
Ke snímání a záznamu verbální komunikace jsme použili běžný přenosný kazetový magnetofon s vestavěným mikrofonem. Umístili jsme jej na katedru učitele a nasměrovali k žákům.
Výsledná nahrávka byla monofonní, pouze se zvukovým záznamem komunikace na jedné stopč.
M E T O D Y V Y H O D N O C E N Í
P rotože jsm e v dostupné literatuře nenašli zm ínku o způsobu zpracování a vyhodnocení experim entu obdobného typu, nezbylo, než se pokusit o vlastní m etodu porovnání a vyhod
nocení zvukových nahrávek.
M e t o d i k a
Z drojem rozboru bylo 5 různých m agnetofonových nahrávek verbální komunikace učitele se žáky. K rom ě poslední nahrávky (postup V), jsm e měli ke každé sním ané a zaznam enané verbální aktivitě současně inform aci o tom , kde se mluvčí v čase jeho prom luvy nacházel (sféra A až D).
Vycházeli jsm e z toho, že každá zachycená verbální aktivita (dále jen VA) má svou intenzitu a ta je podle našeho předpokladu n e j v ě t š í n a z a č á t k u p r o m l u v y ^ Bude- m e-li tyto intenzity znát, m ůžem e je mezi sebou pom ěřit a tím nepřím o mezi sebou pom ěřit jednotlivé postupy I až V.
Z jednodivých magnetofonových nahrávek jsm e reprodukovali jednotlivé verbální aktivi
ty, určené zm ěnou mluvčího. Digitálním voltm etrem jsm e změřili největší intenzitu hlasu (žáka nebo učitele) v prvních 2 sekundách promluvy. Tak jsm e získali úplný přehled o zaznam enaných VA v jednodivých nahrávkách, a to z následujících pohledů:
— pořad í verbální aktivity a přílušnost ke „zdroji“ , (zda hovořil učitel nebo žák),
— z jaké sféry vyšla verbální aktivita,
— jakou reladvní intenzitu m ěla sledovaná VA,
— jakou absolutní hodnotu m ěla sledovaná VA, přepočítáno na m axim ální = 100 % na
m ěřenou hodnotu v nahrávce.
výskyt celkových prům ěrných VA v jednotlivých postupech a sférách zachycuje obr. 2.
V Ý SLED K Y A D ISK U SE
Prvním a zdánlivě samozřejmým výsledkem našeho experim entu je skutečnost, že první 4 popisované postupy vedly k vytvoření takových zvukových nahrávek vyučování, které jsou srozum itelné, a to jak na úrovni vět, slov či hlásek.
N aopak nahrávka pořízená přenosným kazetovým m agnetofonem byla prakticky n ep o u žitelná. R ozborem této nahrávky jsm e zjisdli, že více jak 58 % všech zachycených verbálních aktivit bylo nesrozum itelných, zpravidla znehodnocených velmi silným šumem.
V ý s le d n á n a h r á v k a p o d l e p o s t u p u I j e z j e v n ě n e j k v a l i t n ě j š í . U m ožňuje krom ě obsahu kom unikace rozlišit také některé znaky zvukové stránky řeči, jak jsm e na ně dříve upozornili. Je to způsobeno především skutečností, že druhý mikrofon byl orientován čelně k mluvčím (nikoli stranou). Intenzita jednotlivých VA sice se vzdáleností od m ikrofo
nu pochopitelně klesala, ale slyšitelnost ze všech sfér ve třídě byla velmi dobrá. Z a jakostní nahrávkou je však potřebné vidět složitější technické zařízení a náročnější přípravu.
S r o v n á v á m e - l i n a h r á v k y I a I I , d o c h á z í m e k z á v ě r u , že m e z i n im i je j e d e n p o d s t a t n ý r o z d í l . Subjektivně došlo ve druhé nahrávce k podačení některých zvukových aspektů řeči (sykavky, zřetelné nádechy a zaznam enaná řeč působí tlum eněji)
intenzita verbálních aktivit v jednotlivých sférách výrazněji. Nikdy však pod úroveň srozu
mitelnosti.
P o s tu p III a IV, shodné v použití pouze jednoho mikrofonu, b y ly o p ě t m e z i s e b o u t é m ě ř t o t o ž n é . Použijeme-li mixážní zařízení jako předzesilovače, je tém ěř nepodstatné, jaký typ mikrofonu bude vyučování snímat. Také u těchto postupů výrazněji klesá intenzita jednotlivých VA v závislosti od vzdálenosti mluvčího a mikrofonu. Postupu IV však přiznejm e přece jen lepší citlivost v okrajových místech třídy (je to způsobeno druhem použitého m ikrofonu). Nicm éně závěr je obdobný jako v postupech I a II — nahráv
ky jsou plně srozum itelné, a to i v místech označených sférou D.
Z ákladní podm ínky kladené na zvuková data, však nesplnil postup V, který vycházel z nahrávky přenosného kazetového m agnetofonu.
Důležitým závěrem, ke kterém u jsm e v našem pokusu dospěli, je poznatek o nutnosti použít v technické sestavě m ix á ž n í s tů l . Použijeme-li dva sním ací mikrofony, je funk
ce mixu jasná — spojuje oba signály do jednoho výstupu. Navíc — a to platí i tehdy, použijem e-li pouze jeden mikrofon, nastavením vhodných korekčních prvků na mixážním zařízení om ezujem e nepříznivé vlivy sním aného prostoru. (Běžná třída zpravidla nem á vhodné akustické vlastnosti).
Mixážní zařízení s výhodou využijeme také při tvorbě kopií z originálních nahrávek, kde úpravou km itočtového průběhu můžeme zvýšit celkovou srozum itelnost záznamu.
D O P O R U Č E N Í PRO V Ý ZK U M N O U PRAXI
Požadavek srozum itelně sním at a nahrát průběh verbální komunikace v přirozených školních podm ínkách můžeme uskutečnit zvukovým řetězcem , který představuje:
1 ~ 2 mikrofony (nejlépe kondenzátorové), um ístěné nejlépe nad lavicemi žáků,
zvukový m agnetofon (stolní typ, kazetový nebo nejlépe cívkový s posuvnou rychlostí 19 cm /sec.),
mixážní zařízení ke sm íchání a korekci nahrávaného signálu (a pro tvorbu kopií z originál
ních nahrávek).
S těm ito prostředky m ůžeme průběh vyučování sním at a zaznam enat tak, aby většina výzkumných a hospitačních zám ěrů byla ze zaznam enaných dat uskutečnitelná. N aopak by bylo iluzí si myslet, že běžný přenosný „kazeťák“ poslouží stejně dobře jako dražší a složitější sestava.
ZÁVĚRY
N eustále stoupající počet výzkumů a hospitačních šetření využívá ke sběru dat technic- l^ýeh prostředků. Nejčastěji a nejdostupněji se jedná o zvukový záznam vyučování, jehož výsledná užitná hodnota je mimo jiné předurčena použitou technologií a technickými prostředky.
V příspěvku jsm e chtěli seznám it širší odbornou veřejnost s experim entem , který variant-
^^^^^působem řešil problem atiku sním ání a záznamu verbální kom unikace učitel —žák v přirozených školních podm ínkách. Nebylo naším zám ěrem nekriticky přeceňovat význam technických prostředků v badatelské činnosti. Slo předevěím o to, upozornit n a v z ta h y l^í^zi b a d a t e l s k ý m z á m ě r e m , m e t o d o u , o č e k á v a n ý m i v ý s le d k y a p o d m í n
ě n u (včetně technických), za nichž se výzkum ná činnost uskutečňuje.
Obr. 1 Rozmístění mikrofonů podle postupu I
Obr. 2 P rům ěrná VA ve sférách A - D
6 0
5 0
4 0
3 0
20
IQ
Postup I IV
P O Z N Á M K Y
* Co rozumíme „přirozenými školními podmínkami“? S tímto pojmem je spojena představa prostře
dí běžné školní třídy, která je vybavena běžným školním nábytkem, je obvyklých rozmčrii a uskutečňuje se v ní zpravidla běžná frontální výuka. (Nehovoříme o takových specifických prostorách, jakými jsou např. školní dílny nebo tělocvična a obdobné).
^ Pod pojmem „využitelná žvuková nahrávka“ rozumíme zvukový záznam vyučování, který je srozumitelný na úrovni celých vět, slov i jednotlivých hlásek ve všech sledovaných a zaznamenaných
signálu a v neposlední radě máme na mysli nahrávku, která s dostatečnou věrností zachycuje časové charakteristiky snímané a zanamenané řeči.
’ Je zřejmé, že jsme v prúbčhu experimentu měnili: počet snímačii-mikrofonCi, jejich typy, jejich umístění v prostoru třídy, jejich spojení s dalšími technickými prostředky a typy zvukových magnetofo
nů. Naopak se během pokusů neměnila třída, ani její vnitřní úprava či rozmístění nábytku. Faké pracovní kopie nahrávek vznikly stejným postupem: z originální nahrávky přepisem na jiný magnetofon pres mixážní a korekční stůl.
‘ Jednotlivé druhy mikrofonů, tj. kondenzátorový, (magnelo)dynamický a elektretový, se od sebe liší způsobem přeměny akustického tlaku na elektrický signál. Detailněji popisuje Kadlec a kol. (1980);
způsoby propojení jednotlivých částí elektroakustického řetězce nalezneme u Kubáta (1977) a jiných.
' Mixážní pult je elektronické zařízení, které v elektroakustickém řetězci zpravidla plní tři funkce:
směšuje dva (nebo více) zvukové signály, zesiluje jejich úrovefi a konečně umožňuje nastavením tzv.
korekcí měnit kmitočtovou charakteristiku signálu (lze např. omezit hluk ve třídě, způsobený pohybem osob nebo přemísťováním židlí apod).
K tomuto předpokladu jsme dospěli pokusy, při nichž jsme měřili průběh intenzity u 50 verbálních aktivit digitálním voltmetrem.
L ITER A TU R A
Busher, H.: Recording classroom interaction. Research in education, 1989, No. 42.
Flanders, N. A . (ed.): Interaction Analysis. Addison-Wessley, London 1967
Gavora, P. a kol.: Pedagogická kom unikácia v základnej škole. V ED A Bratislava 1988.
Mareš, J., Gavora, P: Standardizování v ýzku m n é h o p rotokolu o vyučovací hodině. Pedagogika, 1985, č. 3, s. 3 0 7 - 3 1 8 .
Mareš, J., Svatoš, 'I'.: M etodické p ro b lém y z k o u m á n í žá k o v ské aktivity v průběhu vyučovací hodiny.
(Výzkumná zpráva), LFUK, H. Králové 1979.
Morris, S., Slones, E.: Teaching Practice. Methuen, London 1976.
Kadlec, V. a kol.: M agnetofon, jeh o provoz a vyu žití SN71., Praha 1980.
Kubát, K.: Z v u k a ř am atér SN'PL, Praha 1977.
Svatoš, 1'.: P roblém y zk o u m á n í žá ko vské aktivity p o m o c í technických prostředků. (Výzkumná zpráva), PF, H. Králové 1976.
Svatoš, T.: Vnější aktivita žá k ů a m etody jejího z k o u m á n í (Rigorózní práce), PF UJEP, Brno 1979.
Svatoš, 1!: M etoda pro p o zo ro vá n í a h o d n o cen í učitelova d o ta zo vá n í (Metodický list) PF, H. Králové 1991.
Války, R.: Technické prostředky při řešení výzku m n ých úkolů v pedagogice a pedagogické psychologii.
(Diplomová práce), PF, H. Králové 1984.
Walker, R., Adelman, C.: A G uide to Classroom Observation. Methuen, London 1975.
TO M Á S SVAI OS
r e c o r d i n g OF THE VERBAL COMMUNICATION IN A CIASS
In researches orientated to getting to natural conditions of the school. The num- know the continuous com pounds of the her of the m icrophones in the form, their teaching process, technical m eans of the location in the space and the variations of process arc often used for the collecting and variables o f the experim ent, analyzing of the data. Most often the sound T he original m ethodology m ade it poss- recording ot the instruction is in question. ible to com pare individual procedures, nstructions and recom m endations how to characterize the results and determ ine rec- ac leve satisfactory records of the teaching om m endations for the practice, appear in the literature only rarely. Such a procedure can be considered opti- T hc study brings 5 different procedures mal in which two m icrophones, interjoined o recording o f the verbal com m unication in with a sound-m ixing equipm ent, arc used
for the recording. T he desk type of a recor- the current transferable type-recorder has d er (the reel or the cassette one), proved to not satisfied the claims to the quality of the be suitable for the record. O n the contrary recorded data.
D ošlo do redakce: 9. 12. 1992
A utor: PhDr. TOM ÁŠ SVATOŠ, Vysoká škola pedagogická, nám. Svobody 301, 501 91 Hradec Králové
PO K Y N Y PR O A U TO R Y
Příspěvky zasílejte ve třech exem plářích (originál na silnějším papíru po jedné straně a dvě kopie, 30 řádek na stránce, 60 úhozů v řádce). Redakce vrací nepřijaté rukopisy pouze na vyžádání, nepřijím á texty psané jehličkovou tiskárnou.
Rozsah hlavních prací nem á přesahovat 15 stran strojopisu, u článků diskusních, u sdělení o plánovaných výzkum ech a sdělení m etodických 10 stran, referátů, recenzí, zpráv a připo
m ínek k otištěným příspěvkům 5 stran. U stati uvádějte celé jm éno a příjmení, tituly, název pracoviště a k o n ta k tn í adresu. D ále ke stati připojte stručné inform ačně h o d n o tn é resum é ve dvojím vyhotovení pro inform aci zahraničních čtenářů.
P ro zdokonalení inform ačního vybavení časopisu je třeba, aby každý zásadní článek byl uveden před začátkem vlastního textu krátkou an o tac í (do 6 řádků), sdělující zám ěr autora a hlavní myšlenky v kontextu se současným stavem řešení sledovaného problém u. K rom ě anotace stanoví autoři u každého článku klíčová slova, která mají být převedena do selekčního jazyka inform ačního systému na základě deskriptorů čsl. tezauru VVSPV (vý
chova, vzdělávání, školství — pedagogické vědy).
C hcete-li zdůraznit některé části textu, pod trh n ěte je přerušovanou čarou. Poznámky číslujte průběžně a stejně očíslované uveďte souhrnně za textem na zvláštní stránce.
Pokud uvádíte literatu ru (není-li již zařazena v poznám kách), seřaďte ji podle abecedy a napište rovněž na zvláštní stránku. O bojí p odle ČSN 01 0197 Bibliografické citace, např.:
Komenský, J. A .: Všenáprava, Praha, O rbis 1950.
Rukopisy zaslané redakci musí m ít konečnou formulaci a řídit se Slovníkem spisovné češtiny, P raha, A cadem ia 1978. Schválený text nelze dodatečně m ěnit ani jinak upravovat.
R edakce si vyhrazuje právo rukopis vrátit k autorské úpravě podle pokynů pro autory nebo rukopis podle těchto pokynů redakčně upravit.
