Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodá ř ská fakulta
Hlavní specializace: Hospodá ř ská politika
VÝVOJ NA TRHU IT PRACOVNÍK Ů A JEHO DOPADY
NA ZAM Ě STNAVATELE
diplomová práce
Autor: Michaela Ka ň ková
Vedoucí práce: doc.Ing.Magdalena Kotýnková, CSc.
Rok: 2008
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.
Michaela Kaňková v Hořicích, dne 28.dubna 2008
Děkuji vedoucí diplomové práce, doc.Ing.Magdaleně Kotýnkové, CSc. za její cenné připomínky a odborné vedení při zpracování práce a dále Ing.Martinovi Hladíkovi za velmi přínosné informace z praxe v daném oboru.
Anotace:
Diplomová práce se zabývá analýzou vývoje na trhu práce v oboru informačních technologií v České republice, neboť problematika nedostatku kvalifikovaných IT pracovníků se stává v segmentu trhu práce informačních technologií velmi aktuální a působí na zvyšování mzdových nákladů firem. Teoretická část se věnuje charakteristice nové ekonomiky, klasifikuje trh práce v České republice, v jehož rámci upozorňuje na významnost segmentu trhu práce informačních technologií a vymezuje definice IT pracovníka. Metodická část představuje sekundární a empirický výzkum, jež jsou podrobně popsány v následující kapitole. Nejprve je provedena analýza na základě zdrojů sekundárního výzkumu, v jejíž rámci se práce zabývá dosavadním růstem trhu informačních technologií, vývojem výdajů, vývojem počtu pracovníků v oboru a vývojem jejich mzdového ohodnocení. Empirický výzkum je proveden na základě dotazníkového šetření, jehož cílem bylo ověřit výsledky analýzy ze sekundárních zdrojů. Na základě závěrů vlastního výzkumu trhu jsou identifikovány dopady vývoje trhu IT na zaměstnavatele.
Anotation:
The diploma thesis deals with an analysis of the development on the information technologies (IT) labour market in the Czech Republic, because the lack of qualified IT specialists on the labour market becomes very current and is the cause of the increase of labour costs of companies. The theoretical part deals with characteristics of the new economy, classifies the labour market in the Czech Republic, draws attention to the importance of the IT labour market and specifies the definition of an IT specialist. The methodical part presents a secondary research and is in detail described in the following chapter. In the first step there is performed an analysis on the basis of secondary research sources. In the analysis I deal with the contemporary growth of the IT market, with the expenditure trend, with the number of employees in the field of IT and with the trend in their wage valuation. Empirical research is performed on the basis of questionnaire survey with the goal of verifying the results of the analysis based on the secondary sources. In the second step, on the conclusions of my own research on the market, I identified the impacts of the IT market development on the employers.
Obsah
Úvod ... 1
1 Teoretická část... 3
1.1 Nová ekonomika – označení změn v ekonomice, které vyvolávají příliv páté Kondratěvovy vlny... 5
1.2 Joseph Alois Schumpeter - inovační mechanismus dlouhodobých hospodářských cyklů 7 1.3 Gary Stanley Becker – investice do lidského kapitálu ... 7
1.4 Klasifikace trhu práce v České republice ... 8
1.5 Význam dílčího segmentu trhu na celou ekonomiku ... 9
1.5.1 Vliv hlavních makroekonomických ukazatelů na cenu a rozsah pracovní síly.. 11
1.6 Vymezení IT pracovníka ... 13
1.6.1 Vymezení IT pracovníka podle EUROSTAT a OECD ... 13
1.6.2 Vymezení IT pracovníků v dotazníkovém šetření ... 14
2 Metodika práce... 16
2.1 Sekundární výzkum - využití informací z jiných průzkumů... 16
2.2 Empirický výzkum ... 17
2.2.1 Struktura dotazníků pro IT firmy ... 17
3 Vlastní výzkum ... 18
3.1 Sekundární výzkum – analýza trhu IT... 18
3.1.1 Významnost nové ekonomiky... 21
3.1.2 Významnost IT služeb... 23
3.1.3 Charakteristika IT trhu z hlediska firem ... 27
3.1.4 Vývoj počtu IT pracovníků na trhu práce ... 28
3.1.5 Podíl IT pracovníků na celkové populaci v jednotlivých zemích Evropy ... 34
3.1.6 Vývoj mezd pracovníků IT... 35
3.2 Nabídka práce – počty absolventů... 40
3.2.1 Vzdělávání v oblasti IT ... 41
3.3 Poptávka po IT pracovnících... 42
3.4 Empirický výzkum – šetření mezi firmami v oboru informačních technologií ... 44
3.4.1 Záměr a základní charakteristika primárního výzkumu... 44
3.4.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek... 46
3.4.3 Závěr empirického výzkumu... 57
4 Odhad očekávaného vývoje na trhu IT v ČR a identifikace dopadů na zaměstnavatele.. 59
4.1 Očekávaný vývoj celé ekonomiky v porovnání s vývojem trhu IT... 59
4.2 Vývoj některých trhů v EU... 62
4.3 Dopady na zaměstnavatele a návrh jejich řešení ... 62
Závěr... 64
Literatura: ... 70
On-line zdroje:... 71
Seznam tabulek: ... 75
Seznam grafů:... 76
Seznam obrázků: ... 76
Summary: ... 77
Keywords: ... 77
JEL Classification ... 77
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI... 1
P ř ehled zkratek:
IT – informační technologie
VŠPS – výběrové šetření pracovních sil ILO – Mezinárodní organizace práce
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
OKEČ- Odvětvová klasifikace ekonomických činností KZAM-R – klasifikace zaměstnání
OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ICT – informační a komunikační technologie
IDC – název společnosti, která vypracovala analýzu trhu IT služeb ČSÚ – Český statistický úřad
ISCO – Mezinárodní standardní klasifikace povolání IS – informační systém
ČSSI - Česká společnost pro systémovou integraci SPIS - Sdružení pro informační společnost
CACIO České asociace manažerů úseku informačních technologií EU – 25 – Evropská unie, informace za jejích 25 členů
EU -15 – Evropská unie, informace za původních 15 členů
1
Úvod
Trh práce v oboru informačních technologií (IT) je v dnešní době velmi diskutovaným tématem, tématem nejen personálních a ekonomických oddělení firem působících v tomto oboru hospodářství, ale také tématem mnoha konferencí, studií a článků, které se stále více s opakujícími se titulky typu „nedostatek pracovníků v oboru informačních technologií“
zabudovávají do všeobecného povědomí. V reakci na tuto situaci na trhu práce v tomto oboru se ve své práci zaměřuji na jeho vývoj a snažím se hodnotit dopady tohoto vývoje na zaměstnavatele.
Informační a komunikační technologie jsou v dnešní době považovány za jeden z rozhodujících faktorů ekonomického a sociálního vývoje ekonomiky. Rozvoj tohoto sektoru příznivě působí v globálním měřítku, v podstatě stejný vliv má v České republice, v ostatních evropských zemích, USA i jinde ve světě. Limitujícím faktorem pro rozvoj tohoto segmentu trhu je ovšem nedostatek kvalifikované pracovní síly, se kterým se jednotlivé země, včetně České republiky, potýkají. „Země mezi sebou soutěží kvůli vzácným a cenným zdrojům stejným způsobem jako v dřívější době soutěžili o zlato, dřevo nebo ropu. Místo toho však, aby soutěžili s pomocí armády a loďstva, v této novodobé soutěži o hospodářskou prosperitu vedou svůj konkurenční boj pomocí pracovních podmínek, velikostí mzdového ohodnocení, poskytování benefitů, díky příležitostem pracovat s pronikavými technologiemi a obchodním prostředím. Nedostatek pracovníků potřebných na trhu práce informačních technologií je tématem nejen zemí západní Evropy a ostatních zemí Evropské unie, ale také Spojených států, Kanady a jeho velikost vypovídá pouze o části tohoto problému. Růst tohoto důležitého sektoru pro ekonomiku je nyní omezen nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, což přináší situaci, za které vývoj mezd zaměstnanců tohoto typu dosahuje nejvyššího růstu v hospodářství. Mzda je jedním z nejlákavějších prvků na každém trhu práce a je klíčem i k tomuto aktuálnímu případu, zvláště v porovnání rozvinutých a rozvojových zemí. Za stavu nebývalé mobility pracovní síly se zdá být v celosvětové konkurenci o IT pracovníky nejlepší metodou pro jejich přilákání a udržení, rozvoj jakéhosi celkového plánu hospodářských, sociálních a odborných možností. Dokud tedy zůstanou IT pracovníci mobilními, světová poptávka a tržní okolnosti přinesou některým státům výhody v získávání IT pracovníků a ty země, které jsou v nějaké oblasti znevýhodněny, přijdou zkrátka. V důsledku neschopnosti moderního hospodaření některých zemí a jejich neschopnosti přilákat na trh práce IT
2
pracovníky, se mezi zeměmi na celém světě prohloubí propast rozdílnosti v jejich bohatství.“1
Jak vyplývá z citace článku Lawrence A.Westa a Waltera A.Bogumila strategický přístup zaměstnavatelů, důraz na vzdělávání a celková otevřenost trhu práce České republiky, za situace nedostatku kvalifikovaného lidského kapitálu, může velmi pozitivně ovlivnit stav jeho dalšího vývoje. Proto se ve své práci, za účelem vyjasnění problematiky nedostatku kvalitních lidských zdrojů na trhu práce informačních technologií, zaobírám popisem situace v segmentu trhu informačních technologií, který mi napomůže vyjasnit obtíže spojené s již nastíněným tématem, ze kterých vyplynou dopady tohoto vývoje trhu práce na zaměstnavatele působící v oboru.
V první kapitole, která je věnovaná teoretické části, nejdříve představuji pojem nová ekonomika, jehož vývoj a následné dopady tohoto vývoje na ekonomiku a trh práce je možné vysvětlit pomocí inovačního mechanismu J.A.Schumpetera a teorie investic do lidského kapitálu G.S.Beckera. Dále klasifikuji trh práce v České republice, v jehož rámci upozorňuji na problematiku segmentu trhu práce informačních technologií a vymezuji definice IT pracovníka. Druhá kapitola je metodickou částí, ve které představuji sekundární a empirický výzkum, jejichž výsledky jsou podrobně popsány v následující kapitole s názvem Vlastní výzkum. Nejprve provádím analýzu na základě zdrojů sekundárního výzkumu, v jejíž rámci se zabývám významností nové ekonomiky, IT služeb, charakterizuji trh IT z hlediska firem, počtu IT pracovníků na trhu práce a dále uvádím mzdové ohodnocení IT pracovníků a jejich podíl na celkové populaci. Empirický výzkum jsem vypracovala na základě dotazníkového šetření, jehož cílem bylo ověřit výsledky analýzy provedené ze sekundárních zdrojů. Poslední kapitola obsahuje odhad očekávaného vývoje na trhu IT v ČR a dále na základě závěrů vlastního výzkumu trhu identifikuji možné dopady vývoje trhu práce IT na zaměstnavatele. V závěrečné tezi se věnuji shrnutí poznatků z celé práce.
1Lawrence A.West, Walter A.Bogumil: Immigration global IT wo:Competing of IT talent in a global labour market – vlastní překlad
3
1 Teoretická č ást
K podrobnému zpracování tématu mojí diplomové práce - zkoumání vlivu nedostatku kvalifikované pracovní síly v oboru informačních technologií na chování firem na tomto segmentu trhu, se na základě níže uvedených teorií významných ekonomů Josepha A.Schumpetera a Garyho S.Beckera, blíže zabývám významem segmentu informačních technologií charakterizovaných pod pojmem „nová ekonomika“ a s ní související problematikou lidského kapitálu. Proto je předmětem mého zájmu charakteristika segmentu trhu informačních technologií, jeho významnost na celém národní hospodaření a faktory, které tento obor nejvíce ovlivňují. Blíže se na základě sekundárního výzkumu zaobírám právě těmi klíčovými faktory, které ovlivňují stav trhu informačních technologií v České republice.
V rámci mojí práce se zabývám hodnotami IT služeb, jakožto nejprogresivnějším článkem celého trhu informačních technologií, vývojem počtu kvalifikovaných pracovníků a rovněž vývojem jejich mzdového ohodnocení. Za důležité považuji přesné vymezení IT pracovníků na trhu práce, které však nemá jednotnou charakteristiku používanou všemi subjekty, zabývajícími se touto problematikou. V těsném spojení s tímto segmentem národního hospodářství je i zaměření celé české ekonomiky, která pracuje v souladu s evropskými trendy. Dovoluji si říci, že podobný stav na trhu práce v oboru informačních technologií zaznamenává většina zemí Evropské unie. Vlivem připojení České republiky do tohoto společenství získává problematika nedostatku kvalifikovaných pracovníků na trhu práce nový akcent. Přistoupením do Evropské unie získala naše ekonomika vyšší kredit, což spolu prováděnou zahraniční politikou dopomohlo k přílivu investic globálních firem na český trh.
Tak byl skokově vytvořen vyšší počet pracovních míst, což vedle jiných profesí zcela jistě ovlivnilo trh práce v oboru informačních technologií.
Datem 1.května 2004 se Česká republika a dalších devět evropských zemí staly novými členskými státy Evropské unie. O tomto datu bychom mohli hovořit, jako o historickém okamžiku v evropské integraci, jednalo se vlastně o skutečné znovu sjednocení Evropy. Evropská unie se tímto dnem rozšířila z patnácti původních členských zemí na dvacet pět členských zemí se 456,8 miliony obyvatel. Již však v roce 2000 Evropská rada přijala Lisabonskou strategii, která pro všechny členské země Evropské unie stanovuje cíle, které mají směřovat k dosažení plné zaměstnanosti. Pro desetileté období (2000-2010) si stanovila stát se „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou
4
udržitelného hospodářského růstu“2, což se v přenesené podobě stalo zároveň zájmem i české ekonomiky. Vytyčeného cíle chce Evropská unie dosáhnout pomocí splnění úkolů, jimiž chce přejít k „ekonomice založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu, dále pomocí evropského sociálního modelu a udržením zdravé ekonomické perspektivy.3
Ze sekundárního zdroje – z analýzy trhu IT služeb vypracované společností IDC, která je základem pro moji analýzu trhu IT vyplývá, že členství států, přijatých do Evropské unie v roce 2004, má příznivý vliv na trh IT, a to z důvodu orientace hospodářského vývoje a poskytování evropských dotací na rozvoj trhu informačních a komunikačních technologií.
V těchto nových členských státech střední a východní Evropy tedy v důsledku jejich přijetí do Evropské unie „zvýší přímé a nepřímé zdroje financování v období 2004-2013 průměrné roční výdaje na IT o více než 2,2%“.4
Důležité nedostatky evropské ekonomiky více vycházejí najevo s nástupem „nové ekonomiky“, kterou budu charakterizovat v následujícím odstavci. Změny s tímto novým proudem plným inovací staví členské země Evropské unie před tzv. kvalitativní posun, který vyžaduje transformaci evropské ekonomiky. Přesun k ekonomice založené na nových technologiích, se tak stal prioritou celé Lisabonské strategie. Zrychlení toku informací, kapitálu a zboží a služeb pomocí nových informačních a telekomunikačních technologií vyvolalo v evropské ekonomice, potažmo tak i v České republice, změny nejen v samotném ekonomickém růstu, ale i ve struktuře investic. Dnes je růst vyvoláván především pomocí investic do sektoru služeb, segmentu nových technologií, díky jimž jsou vytvářena nová pracovní místa. Ekonomika tohoto typu je tedy nazývána ekonomikou novou, často i ekonomikou znalostní, protože svými neustálými inovačními podněty přináší nové formy konkurence, a tak bez soustavných inovací, zdokonalování se a rychlé adaptace, je existence na trhu nemožná. Pro ekonomiku tohoto typu je velmi nezbytné, aby všeobecná vzdělanost lidí byla na dobré úrovni, aby byla umožněna vyšší mobilita pracovní síly a docházelo k otevírání evropských trhů práce. Vyšší mobilitou míníme větší mírou akceptace dosaženého vzdělání a doby studia ve členských zemích, možnost převodu důchodů, podporu
2 Lisabonská strategie, Prof.L.Urban
3 tamtéž
4 Tisková zpráva – Členství v EU přinese v příští dekádě IT trhům 10 nových členských zemí 27 miliard dolarů, IDC
5
celoživotního vzdělávání. Těmto předpokladům pak odpovídá zvýšené procento migrace lidí za prací.
1.1 Nová ekonomika – ozna č ení zm ě n v ekonomice, které vyvolávají p ř íliv páté Kondrat ě vovy vlny
Termín „New economy“ v českém překladu „nová ekonomika“ se začal používat ve Spojených státech amerických již v devadesátých letech minulého století za účelem označení ekonomiky, v níž se rozvíjí ICT (information and communication technologies), která je založena na rozvoji vyspělých technologií.5 Předpokladem tohoto označení pro ekonomiku byl dlouhodobý hospodářský růst, zmírnění reakcí na dlouhodobé hospodářské cykly a trvale nízká nezaměstnanost. Obavy, že vyspělé technologie nahradí lidskou pracovní sílu a tím zapříčiní vysoký nárůst nezaměstnanosti, byly však liché. Z dnešních zkušeností můžu usoudit, že situace je přesně opačná. Informační a komunikační technologie spíše podněcují změny na trhu práce a tak se komplementem, nikoli substitutem informačních a komunikačních technologií, stala vysoce kvalifikovaná pracovní síla. Přesněji řečeno, v době rozkvětu nové ekonomiky přestává být komparativní výhodou levná pracovní síla a pevná surovinová základna, nýbrž se komparativní výhodou stává lidský kapitál. Přežít v tak velké konkurenci znamená pro společnosti působící na trhu rychle se učit a adaptovat se na neustále se měnící prostředí díky nově přicházejícím inovacím. Nová ekonomika přináší na trh obchod se službami a informacemi v souvislosti s rozšířením informačních a komunikačních technologií. Geografické umístění pak v globalizujícím se světě přestává hrát podstatnou roli.
Dnešní prostředí na trhu vyžaduje od organizace, aby si osvojila nejen „způsob jak vést změnu, ale také možnost, jak vytvářet organizaci, která bude mít větší schopnost vyrovnávat se s neustále probíhajícími změnami, o níž pak hovoříme jako o přizpůsobivé (adaptivní) organizaci.“6 Prostředí trhu informačních technologií, ve kterém se společnosti pohybují, je velmi nestálé. Tato nestálost a výrazná konektivita organizací vyžaduje odlišný způsob řízení.
Klíčem úspěchu je schopnost společnosti přizpůsobovat se tempu změn. Vysoké adaptace na situaci na trhu však není možné „dosáhnout na základě tradičního myšlení opíracího se o představu hierarchické kontroly shora dolů, avšak není možné jí dosáhnout ani bez struktury a v podmínkách naprostého chaosu. Neustálé nacházení a obnovování správné rovnováhy mezi přílišnou a nedostatečnou strukturovaností bude mít klíčový význam pro rozvoj
5 Nová ekonomika, Veverková
6 Peter M. Senge, (2007, str.283)
6
přizpůsobivosti nezbytné pro přežití. Tento zvýšený důraz na přizpůsobivost organizací představuje budoucnost informačních technologií v organizacích.“7
Jak již jsem zmínila výše, dnešní situaci v českém národním hospodářství je dle mého mínění možné velmi dobře vyjasnit pomocí teorie J.A.Schumpetera. Vývoj celé ekonomiky je úzce spojen i s vývojem na trhu informačních technologií, a tak si myslím, že inovační mechanismus dlouhodobých hospodářských cyklů je velmi dobrou teoretickou základnou, pro přiblížení stávající situace v ekonomice. Spolu s příchodem Kondratěvovy vlny, v pořadí páté, se objevil mnou, již zmíněný nový pojem, a to nová ekonomika. Pro upřesnění uvádím, že první inovační vlna přišla začátkem 19. století, kdy byl vynalezen parní stroj, spolu s paroloděmi, mechanickými tkalcovskými stavy, v polovině 19. století pak přišla druhá inovační vlna ve formě budování železnice a vynalezení telegrafu. Počátkem 20. století pak s příchodem elektrifikace, vynalezení automobilu, letadla, hliníku a chemie jako takové, byla rozpoznána v pořadí třetí inovační vlna a v polovině 20. století pak s příchodem elektroniky, televizoru, jaderné energie a plastické hmoty byla definována čtvrtá inovační vlna.
Novou ekonomikou, je tedy nazvána inovační vlna pro vzbuzení hospodářského růstu ekonomiky, založeného na rozvoji informačních a komunikačních technologiích. Přes všechny předčasné předsudky se však ukázalo, že vlivem používání technologií nové doby se ekonomika začala dobře vyvíjet, na základě úrovně a vypracovanosti lidského kapitálu nezbytného k dalšímu rozvoji. Gary S.Becker uvedl všeobecně prospěšnou teorií pro společnost – teorii investic do lidského kapitálu, jímž má na mysli zdraví člověka a jeho vzdělání, což mu přináší možnost dosáhnout na vyšší výdělky. Vývoj v českém národním hospodářství je v souladu s tímto poznáním, avšak rychlost růstu trhu informačních technologií je vyšší, než jak tomu bylo u vyspělých zemí. Možná právě z důvodu nižšího stupně původní úrovně a vysoké nutnosti dosažení stejné úrovně jako je v zemích západní Evropy. Nehledě na tuto skutečnost vysoká poptávka po odborném lidském kapitálu však předstihla místní kapacity, které český trh práce umožňuje.
7 Peter M. Senge, (2007,str.284)
7
1.2 Joseph Alois Schumpeter - inova č ní mechanismus dlouhodobých hospodá ř ských cykl ů
Původní představitel rakouské školy J.A.Schumpeter si svými odlišnými názory vybudoval svůj vlastní proud později nazvaný „schumpeterovskou“ ekonomií. Odlišnosti od názorů rakouské školy nalezneme i v jeho teorii hospodářského cyklu, představující teorii reálného cyklu. V této teorii empiricky dokázal, že „fáze konjunktury hospodářského cyklu je reakcí na přehnanou inovační aktivitu, kterou vyvolávají inovační vlny“. Hospodářský cyklus pak nemá charakter plynulého toku, nýbrž spíše nárazových vln. Inovační vlny vznikají v návaznosti jedna na druhou, takže inovační činnost je multiplikačního charakteru. Stinnou stránkou inovačních vln je, že s sebou přinášejí klamná očekávání trvalejší prosperity, která vzbuzují silnou investiční aktivitu vyúsťující v situaci, za které jsou dobří inovátoři napodobováni těmi ne tak schopnými. Najevo z celé situace pak vyplývá nerovnováha mezi investicemi a úsporami v ekonomice. Prvotní investiční vlna se postupně přetváří ve vlnu deinvestování, neboli odbourávání těch méně úspěšných investic. „Hospodářský boom se mění na depresi.“ Depresi pak Schumpeter pojal za „ozdravný proces“ ekonomiky, označoval ji „tvořivou destrukcí“, která má za úkol odstranit z ekonomiky špatné investice a ukázat ekonomice nový směr k nové rovnovážné fázi založené na vyšší úrovni. Každá inovační vlna nabízí rozdílné investiční možnosti, jejichž vyčerpání trvá různě dlouhou dobu. Vlivem toho se pak v dynamickém hospodářství vzájemně proplétají různé hospodářské cykly odlišné intenzity a doby trvání: dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé. Schumpeter nazval tyto cykly podle ekonomů, kteří je první pozorovali: Kondratěvovy (dlouhodobé), Juglarovy (střednědobé) a Kitchinovy (krátkodobé).“8 Tato teorie podle mého názoru může dopomoci k vysvětlení stávající situace v národním hospodářství. Inovační vlnu dnes nazýváme „novou ekonomikou“.
1.3 Gary Stanley Becker – investice do lidského kapitálu
Představitel chicagské školy a držitel Nobelovy ceny, Gary Stanley Becker, ve svém díle nazvaném Lidský kapitál popisuje teorii investic do lidského kapitálu. Nesmíme totiž opomenout důležitost lidského kapitálu jak ve společnosti, tak v ekonomice. Pro zkvalitnění lidského kapitálu, respektive vzdělání, pominu-li teď zdraví člověka, je za potřebí, stejně tak jako i do fyzického kapitálu investovat. Investovat ve smyslu, vynaložení nákladů pro
8 R.Holman, Dějiny ekonomického myšlení (2005, str.275)
8
dosažení potřebného vzdělání. Tyto náklady mají podobu obětované příležitosti. „Musíme si odříct část dnešní spotřeby nebo volného času, abychom získali, nebo zvýšili lidský kapitál, který nám v budoucnu umožní mít více spotřeby nebo volného času.“9
V reakci na tuto teorii si myslím, že je dobré upozornit na situaci na trhu práce v oboru informačních technologií, který je z hlediska vývoje velmi dynamický. Firmy musí neustále rozvíjet znalosti svých zaměstnanců a s ohledem na stávající situaci se některé firmy již rozhodly investovat do vytvoření vlastních vysokých škol. Problematice vzdělávání v oblasti IT se podrobně věnuji v kapitole 4.2.1, ve které uvádím možnosti vzdělávání v oboru informačních technologií.
1.4 Klasifikace trhu práce v Č eské republice
Trh práce se vyznačuje svou různorodostí. Ačkoli lidské zdroje představují vysoký potenciál ekonomiky, práce se odlišuje nároky na vzdělání lidí na jejich kvalifikaci, riziky a s nimi spojenými odlišnostmi ve finančním ohodnocení pracovníků. Míra nezaměstnanosti, průměrná hrubá měsíční mzda, ale i mzdové náklady na zaměstnance, ale také náklady a čas potřebný na dosažení pracovního výkonu absolventa patří mezi charakteristiky, které popisují trh práce. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob, neboli pracovní síle. Charakterizuje vyrovnanost poptávky po pracovní síle a nabídky práce na trhu práce, ale také i ekonomickou výkonnost celé ekonomiky.
Pro celkové zhodnocení trhu práce musím podotknout, že i když obecná míra nezaměstnanosti má klesající tendenci, najevo vychází poměrně vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Podle mého názoru můžeme, s všeobecnou platností, považovat lidi s vyšším vzděláním za ty, kteří netvoří osoby dlouhodobě nezaměstnané, neboť nemají problém, si v dobře nastartované ekonomice zaměstnání najít. Míru dlouhodobě nezaměstnaných však tvoří především lidé bez základního vzdělání, nebo s nižšími stupni dosaženého vzdělání. Jsou to lidé bez jakékoli kvalifikace a chuti pracovat. Naopak míra nezaměstnanosti lidí s terciárním vzděláním je nejnižší. Tento jev se však prakticky zcela vůbec nevyskytuje na mnou zkoumaném segmentu trhu práce, kde je situace nedostatku IT pracovníků v návaznosti na vysokou poptávku po jejich práci velmi aktuální.
9 R.Holman, Mikroekonomie, (2002, str.470)
9
V naší republice se míra nezaměstnanosti vyčísluje dvěma způsoby. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) provádí šetření, jehož ukazatele míry nezaměstnanosti a míry zaměstnanosti korespondují s definicemi Mezinárodní organizace práce (ILO) a doporučením v oblasti metodologické z Eurostatu. Tento ukazatel označujeme jako obecnou míru nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvádí ukazatel registrované míry nezaměstnanosti, který vyjadřuje jako podíl, kde „v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání.“10
1.5 Význam díl č ího segmentu trhu na celou ekonomiku
Sektor informačních a komunikačních technologií zastává v národním hospodářství stále podstatnější roli. Ze sekundárních zdrojů, které se týkají předpovědi vývoje jak segmentu IT, tak celé ekonomiky vyplývá, že růst trhu IT je očekáván na úrovni 7,85% do roku 2011 (růst velikosti trhu IT služeb tempem ve výši 10,35%),11 zatímco růst hrubého domácího produktu je predikován na 4-5% ročně.12 Nejspíš právě proto, bývá sektor informačních technologií definován jako zdroj, který velmi efektivně přispívá k dosahování vyššího stupně přidané hodnoty na zaměstnance, za účelem pomoci společnostem působícím na mezinárodním trhu, být v tomto prostředí více konkurenceschopným. Tudíž, se rozsah používání informačních a komunikačních technologií považuje za klíčový faktor schopnosti konkurenceschopnosti a s ní spojené výkonnosti ekonomiky. Zvyšování konkurenceschopnosti, podpora podnikání a exportu patří mezi hlavní strategické cíle a priority Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož posláním je usilovat o rozvoj České republiky v oblasti hospodářství, specielně pak o průmysl a obchod. Zvýšení konkurenceschopnosti národního hospodářství má za úkol dosáhnout mimo jiné podpořením vědy a výzkumu a jejich následných vazeb na průmysl a podnikatelskou činnost a podporou informačních technologií.13 Pro správné vymezení informačních a komunikačních technologií uvedu následující charakteristiku. V rámci ICT najdeme nástroje technického, softwarového a komunikačního charakteru pro získání a následné využití informací. Tyto nástroje slouží ke zpracovávání informací, jejich uchovávání a vyhodnocování, pro účely dalšího využití. Mezi
10 Metodické popisky VŠPS, ČSÚ
11 IDC
12 Aktuální prognóza ČNB, ČNB
13 Informační politika MPO, Ing.M.Marčan
10
produkty informačních a telekomunikačních technologií nalezneme nástroje pro vytváření nového softwaru, aplikační a základní software, hardware a prostředky technického a programového charakteru. Služby zajišťují v sektoru informačních komunikačních technologií oblast projekce, implementace, konzultace, provoz a instalace. „Produkty a služby sektoru informačních a komunikačních technologií mají infrastrukturní charakter a výrazně ovlivňují výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých ekonomických subjektů i národních ekonomik.“14
Trh informačních technologií v České republice se stále rozvíjí, a spolu s přílivem zahraničních investic do tohoto segmentu hospodářství, se i přes jeho pozitivní vliv na ekonomiku problematika nedostatku kvalifikovaných pracovníků prohlubuje. Klíčovým problémem je nedostatečný příliv absolventů technických oborů vysokých škol a na druhé straně odchod specialistů seniorů do jiných pozic, např. manažerských, či do zahraničí. Pro malé a střední podniky je pak hrozbou budování nových velkých nadnárodních společností a jiných vývojových center, které tzv. přebírají pracovníky stávajícím firmám. Svým zaměstnancům garantují vyšší finanční ohodnocení a zaměstnání u atraktivního zaměstnavatele. Pro firmy je dnes důležité mít schopnost zájemce dobře oslovit a zaujmout natolik, aby pracovníka motivovaly k navázání jejich spolupráce. Konkurenční výhodou úspěšných společností je být zaměstnavatelem s dobrým jménem, a tak umět získat ty nejlepší. Stejně tak důležité, jako schopnost společnosti pracovníka získat, je i schopnost si pracovníka udržet a tak ho nevychovávat a přeškolovat pro konkurenčního zaměstnavatele.
Což si myslím, že zajisté je problémem i dnešní doby, kdy firmy, které nejsou schopny zaplatit pracovníka natolik jako nadnárodní korporace, fungují nejspíše jako školící centra.
Z celé situace pak dobře profitují personální a headhunterské agentury, jejichž práce je sice finančně velmi náročná, protože za účelem získání uchazečů musejí společnosti tohoto zaměření organizovat reklamní kampaně a následně prověřit a identifikovat mnoho nových uchazečů. Na druhé straně většina společností působících na trhu informačních technologií jejich pomoc při hledání potřebných specialistů jejich služby využije a následně patřičně ocení. Společnosti se pak dostávají do situace, za které musejí vynakládat nemalé finanční částky na získání a následné udržení si IT pracovníků. Můžeme tedy charakterizovat tři způsoby náboru zaměstnanců. V prvním případě společnost osloví personální agenturu, která ji sežene kvalitního pracovníka v oboru, zkušeného a několik let zapracovaného anebo společnosti zareagují na přímou žádost uchazeče, nebo získají pracovníka na doporučení
14 A.Kadeřábková (2005,str.116)
11
jiného zaměstnance. U přímých žádostí uchazečů lze ale předpokládat, že tímto způsobem společnost dostane pracovníka s menšími zkušenostmi, např. z řad absolventů, kteří si tímto způsobem nejčastěji místo nacházejí. Absolventy si následně firmy samy školí. I v případě, že společnost do pracovníka investuje sama a vyškolí ho, nemá však jistotu, že o něho záhy pod tlakem konkurence nepřijde.
1.5.1 Vliv hlavních makroekonomických ukazatelů na cenu a rozsah pracovní síly
Počítačoví pracovníci nalézají své uplatnění ve všech odvětvích hospodářských činností, vymezených podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).
Z tabulky 7 vyplývá, že nejvíce jich bylo zaměstnáno v odvětví K klasifikace OKEČ – a to 41,96% celkového počtu IT pracovníků. Toto odvětví je charakteristické činností v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti a kromě jiných zahrnuje také činnosti v oblasti výpočetní techniky, výzkum a vývoj a ostatní podnikatelské činnosti. Druhým odvětvím, ve kterém je četnost pracovníků velmi významná je odvětví D klasifikace, označené jako zpracovatelský průmysl a zde je zaměstnáno 26,9% z celku. Dále IT pracovníci nalézají uplatnění v oblasti veřejné správy, klasifikované pod písmenem L – 7,08%, dále v obchodu – 6,12%, ve finančnictví – 4,9%, a zbývající podíl IT pracovníků je rozdělen mezi ostatní odvětví klasifikace.15
Nejvíce pracovních příležitostí pro IT pracovníky poskytuje sektor služeb, který v posledních letech zaznamenal velmi rychlý růst, na sekundárním postu pak zpracovatelský průmysl. Pro posouzení kvalifikační náročnosti na IT pracovníka můžeme říci, že podle statistiky činil podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v IT téměř 45% s tím, že tito pracovníci získali vzdělání ve výukových programech v oboru elektrotechniky a jiných technických oborech a v oboru ekonomiky. Zbývající podíl IT pracovníků však dosáhl na vzdělání středoškolské s maturitou rovněž v oboru elektrotechniky, dále pak v oboru strojírenském a ekonomickém.16
Všeobecně nedostatek pracovníků způsobuje růst ceny práce. A tak i v oboru informačních technologií vysoká poptávka způsobuje, že cena nabízené práce je rovněž vyšší.
Za klíčový faktor nedostatku kvalifikovaných pracovníků v české ekonomice můžeme podle
15 J.Vavřečková a kolektiv (2007,str.50), uvedené procentuální vyjádření jsem získala pomocí vlastních výpočtů na základě informací z ČSÚ
16 tamtéž
12
mého mínění považovat, jak již jsem zmínila, i vliv přímých zahraničních investic. Příliv zahraničních investic má nejen pozitivní vliv na počet vytvořených míst, ale prospívá zaměstnancům a dále pak celé ekonomice, neboť firmy se zahraničím kapitálem vykazují vyšší produktivitu práce na jednoho zaměstnance. Na druhou stranu je nutno připomenout, že globální firmy, typu IBM, Accenture, LogicaCMG, DHL vyčerpávají z trhu práce informačních technologií pracovníky. Dále pak vlivem příchodu zahraničních firem na zdejší trh do českých firem pronikají zahraniční způsoby řízení, jak na úrovni manažerské, tak i co se týká technologického pokroku, což přináší firmám na českém trhu vyšší efektivitu a konkurenceschopnost. K rozvoji znalostní ekonomiky přispívají přímé zahraniční investice formou navázáním spolupráce mezi zahraničními společnostmi a vzdělávacími zařízeními poskytující terciární vzdělání na úrovni výzkumu, vývoje a inovací.17 Pro zdejší firmy znamená vstup zahraničních společností na český trh příležitost zapojit se do nadnárodních řetězců s další možností navázání nových podnikatelských kontraktů. Ekonomika prochází dnes fází konjunktury, je dobře nastartovaná a tak vyžaduje více pracovníků a nejen kvalifikovaných. Klíčové sektory představující vysoký potenciál pro českou ekonomiku jsou budovány na zdrojích kvalitního systému vysokých škol, zejména těch s technickými obory.
Příliv zahraničních investic tedy zpravidla probíhá do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, mezi které mimo automobilový a letecký průmysl patří i segment informačních technologií, a vývoje softwaru.18 Rovněž poptávka po pracovní síle v ostatních odvětvích je vyšší – např. v dopravě a průmyslu je nedostatek pracovníků dlouhodobého charakteru. Známá a dobrá vizitka celosvětového zaměstnavatele láká pracovníky více, než inkognito firma, což vyčerpává kapacity českého trhu práce. Česká republika, jakožto člen Evropské unie disponuje svým velmi dobrým geografickým umístěním ve středu Evropy a spolu s velmi dobře rozvinutou infrastrukturou, stabilním obchodním prostředím a kvalifikovanou pracovní silou je příhodná pro vznik tzv.vývojových center.
17 Vliv přímých zahraničních investic, CzechInvest
18 Klíčové sektory, CzechInvest
13
Obrázek 1- Technologická centra vytvořená za pomoci agentury CzechInvest v období leden 2003- srpen 2006, podle zakladatele
Zdroj: CzechInvest19
1.6 Vymezení IT pracovníka
1.6.1 Vymezení IT pracovníka podle EUROSTAT a OECD
V České republice se k vymezení IT pracovníka používají dva druhy členění, ze kterých vychází klasifikace KZAM-R (klasifikace zaměstnání – jedná se o „konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů“20), jejíž základem je klasifikace Mezinárodní standardní klasifikace povolání ISCO 8821. Na základě této klasifikace jsou identifikování IT odborníci ve statistikách Eurostatu i OECD a to podle „užší definice“, která zahrnuje počítačové odborníky a „širší definice“, do které řadíme ICT experty.
Český statistický úřad (ČSÚ) pracuje ve svých statistikách s „užším“ vymezením IT pracovníků a tudíž klasifikace zahrnuje pracovníky zaměstnané na pozici:
o KZAM-R 213 – Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky:
• 2131 projektanti a analytici výpočetních systémů,
• 2132 programátoři,
• 2139 ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou,
19 Investice do výzkumu a vývoje, CzechInvest
20 Předmět klasifikace zaměstnanců, ČSÚ
21 jde o původní klasifikaci OSN, kterou až na drobné výjimky převzala Evropská unie pod názvem ISCO 88
14
o KZAM-R 312 – techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky:
• 3121 poradenství v ICT,
• 3122 operátoři a obsluha výpočetní techniky,
• 3123 operátoři průmyslových strojů, NC strojů,
• 3129 ostatní technici v ICT.22
Pro posouzení shora uvedených skupin IT odborníků můžeme říci, že zatímco první skupina definovaná podle klasifikace KZAM-R 213 obsahuje pracovníky podílející se na vyvíjení nových technologií, druhá skupina s označením KZAM-R 312 zahrnuje pracovníky sloužící k zajišťování fungování systémů.
Definice používaná OECD zahrnuje IT pracovníky zaměstnané na pozici:
• KZAM-R 213 – vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky,
• KZAM-R 312 – techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky,
• KZAM-R 313 – obsluha optických a elektronických zařízení,
• KZAM-R 724 – mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů. 23
Porovnáme-li tyto dvě „užší“ definice, můžeme usoudit, že vymezení IT odborníků podle OECD je širší, než podle definice ČSÚ.
Rozšířená definice ICT expertů podle OECD (stejně tak jako rozšířená klasifikace ČSÚ) obsahuje počítačové odborníky, uživatele ICT, pro než jsou služby ICT nezbytnou součástí k vykonávání jejich profese. Avšak negativní stránkou vymezení ICT expertů podle klasifikace KZAM-R je fakt, že pružně nereaguje na změny, které na trhu IT vyskytují.
1.6.2 Vymezení IT pracovníků v dotazníkovém šetření
V dotazníkovém šetření zjišťuji rovněž strukturu zaměstnanců, kterou jsem definovala pomocí „základních IT rolí a profesí“24, které jsem převzala z odkázaného sekundárného zdroje. Zároveň bych chtěla podotknout, že od všech pracovníků na trhu IT je vyžadováno, aby disponovali čtyřmi základními znalostmi a dovednostmi, mezi které řadíme vysokou schopnost kreativity při řešení úloh, znalost anglického jazyka jak písmem, tak slovem, schopnost týmové práce a vyžadovány jsou rovněž komunikační schopnosti na dobré úrovni.
22 Lidské zdroje v Informační společnosti, ČSÚ
23 tamtéž
24 P.Doucek a kolektiv autorů (2007, str. 27)
15
Pro upřesnění použité struktury, uvádím následující výčet rolí a profesí, které spadají ke každému souhrnnému názvu:
• Business Analytik – Architekt: analytik, návrhář podnikových procesů, byznys konzultant, implementátor standardního software, znalostní inženýr, informační broker, pracovník competitive inteligence,
• Manažer IT – manažer rozvoje a provozu IS/ICT: manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti, manažer kvality IS/ICT, manažer ekonomiky IS/ICT,
• Obchodník IT – obchodník k ICT produkty a službami: obchodník s ICT produkty a službami, pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace, account manager, relationship manager,
• Správce IT – správce aplikací a IT infrastruktury: správce aplikace, správce databáze, správce sítě, správce dat, správce bezpečnosti, počítačový technik,
• Vývojář/architekt – vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systéme development manager,
• Pokročilý uživatel ICT – metodik: role nemá striktně vymezené profese, zahrnuje však ty uživatele, kteří určují metodiku využití aplikací ve firmě (např. metodik SAP, ne však rutinní uživatelé).25
25 P.Doucek a kolektiv autorů (2007, str.27-31)
16
2 Metodika práce
2.1 Sekundární výzkum - využití informací z jiných pr ů zkum ů
Informace, pomocí nichž charakterizuji situaci na trhu práce v IT jak v celém národním hospodářství, tak v oboru IT, které jsem nezískala vlastním dotazníkovým šetřením, jsem získala ze sekundárních zdrojů, tedy ze studií publikovaných na internetu, či v knižním provedení. V prováděném výzkumu jsem čerpala ze:
• Studie IDC – Czech Republic IT Services 2007-2011 Forecast and 2006 Vendor Shares, Market analysis (Předpověď vývoje na trhu IT služeb v České republice pro období 2007-2011, klasifikace podílu na trhu deseti největších poskytovatelů IT služeb za rok 2006, (2007), (dále jen IDC),
• Lidské zdroje v ICT – Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR, (2007), kolektiv autorů (prof. Ing.Doucek, CSc., Ing.Ota Novotný Ph.D., doc.Ing. Iva Pecáková, CSc., prof.Ing. Jiří Voříšek, Csc.)
• Konkurence absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR, (2007).
Společný projekt České společnosti pro systémovou integraci (ČSSI) - Sdružení pro informační společnost (SPIS) – České asociace manažerů úseku informačních technologií (CACIO) ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky VŠE Praha za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR,
• Lidské zdroje v informační společnosti, Český statistický úřad,
(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_v_informacni_spolecnosti_
it_odbornici),
• Informační společnost v číslech 2007, Český statistický úřad,
(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2007_o bsah).
17
2.2 Empirický výzkum
V rámci mojí diplomové práce jsem pro ověření vypracované analýzy trhu práce IT na základě sekundárních zdrojů, provedla dotazníkové šetření ve sledovaném období 2004-2007, které bylo předpokladem pro zjištění aktuální situace na segmentu trhu práce, následně zdrojem informací pro odhad budoucího vývoje a vytvoření potřebných doporučení v této oblasti.
2.2.1 Struktura dotazníků pro IT firmy
Dotazníkové šetření jsem uskutečňovala pomocí vytvořeného dotazníku, který obsahoval třináct otázek rozdělených do pěti částí označených písmeny A,B,C,D,E, z nichž každá zahrnovala otázky na jiné téma. Část první se zabývala vývojem počtu zaměstnanců v IT firmách a jejich strukturou, ve druhé části jsem se dotazovala IT firem na jejich finanční ukazatele, v následující části, jsem se snažila zjistit informace vztahující se k náboru nových zaměstnanců, čtvrtá část zahrnovala otázky týkající se motivace zaměstnanců a poslední část již byla pouze obecně informativního charakteru.
18
3 Vlastní výzkum
V této kapitole se pokusím pomocí konkrétních dat, získaných sekundárním výzkumem znázornit shora nastíněnou situaci jak v celém národním hospodářství České republiky, tak také na segmentu trhu – trhu informačních technologií. V rámci segmentu informačních technologií poukazuji na mzdovou úroveň, počty kvalifikovaných pracovních sil, jejich věkovou strukturu atp. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků přináší firmám působícím na trhu stále vyšší mzdové náklady na získání nového pracovníka. A dále na základě vlastního dotazníkového šetření vyhodnotím stávající situaci na trhu IT.
3.1 Sekundární výzkum – analýza trhu IT
Tuto část vlastního výzkumu bych začala obecnou charakteristikou nezaměstnanosti, která je velmi dobrým ukazatelem vývoje ekonomiky. V následující tabulce uvádím i hodnoty za Evropskou unii (EU-25), a rovněž i za původních patnáct členských zemí (EU-15). Při porovnání pak z tohoto ukazatele na první pohled můžeme odvodit, že Česká republika dosahuje za loňský rok 2007 výrazně nižších hodnot, jak v porovnání s předchozími lety, tak v porovnání s hodnotami míry nezaměstnanosti v Evropské unii.
Tabulka 1– Vývoj míry nezaměstnanosti, v % pracovní síly, v letech 1996-2007,
rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
EU-15 10,1 9,8 9,3 8,5 7,7 7,2 7,6 7,9 8,0 8,1 7,7 7,0
EU-25 - - 9,5 9,1 8,6 8,4 8,7 9,0 9,0 8,9 8,2 7,2
ČR (ILO) 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3
ČR
(MPSV) 3,08 4,28 6,04 8,54 9,02 8,54 9,15 9,90 10,24 - - -
- - - - - - - - 9,19 8,97 8,13 6,62
Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat 26
26Makroekonomické údaje, ČSÚ, Míra nezaměstnanosti, Eurostat
19
Dále v tabulce 1 můžeme vidět, že dvojí vyjádření ukazatele míry nezaměstnanosti pro Českou republiku je opravdu mírně odlišné. Dvě hodnoty pro rok 2004 ve vyjádření ukazatele podle způsobu MPSV se uvádí z důvodu změny metodiky ve vyjadřování, avšak zpětně se ukazatel nevyjadřoval. Co se týká plnění Lisabonské strategie, můžeme konstatovat, že v období 2000-2007 se nezaměstnanost v EU-15 téměř nesnížila. Největší snížení bylo zaznamenáno v období do roku 2000. V případě vyjádření pro EU-25 není situace moc odlišná, hodnoty pro jednotlivé roky jsou o několik desetin p.b. vyšší, což se samozřejmě zapříčiněno přítomnosti nově přijatých zemí s vyšší mírou nezaměstnanosti. Pro Českou republiku je zajímavé si povšimnout, rozdílu ve dvojím vyjádření. Podle vyjádření pomocí ILO se v intervalu 1996-2000 míra nezaměstnanosti zdvojnásobila, zatímco ve vyjádření pomocí metodiky MPSV se ve stejném období míra nezaměstnanosti stala až trojnásobkem původní hodnoty. V následujícím pětiletém období se míra nezaměstnanosti výrazně neměnila. Větší pokles byl zaznamenán až v posledních dvou letech sledovaného období, ve kterém míra nezaměstnanosti vypovídá o výkonnosti české ekonomiky. V souvislosti na zhodnocení nezaměstnanosti na českém trhu práce uvádím i tabulku reálného hospodářského růstu v ČR.
Tabulka 2 – Tempo růstu reálného HDP, v %, v letech 1998-2009,
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EU-15 2,9 3,0 3,8 1,9 1,1 1,2 2,3 1,7 2,8 2,6 2,2 (f) 2,2 (f) EU-25 3,0 3,0 3,9 2,0 1,2 1,3 2,5 1,8 3,0 2,8 2,4(f) 2,4 (f) ČR -0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,4 6,4 6,6 5,0 (f) 4,9 (f) Zdroj: Eurostat27
Tabulka 2 uvádí hodnoty tempa růstu HDP vyjádřené jako reálné veličiny. Navzdory tomu, že naše ekonomika vykazovala dlouhodobě poměrně nízkou výkonnost v oblasti hospodářské růstu, na počátku sledovaného období (v letech 1997-1998) zažila ekonomika období recese, od roku 1999 však docházelo k oživení, a v roce 2007 můžeme mluvit o mírné konjunktuře ekonomiky. Kvůli mírnému přehřátí ekonomiky dochází dnes k nedostatku pracovních sil, nejen na kvalifikovaných pozicích, ale v celém hospodářství. Všeobecně nízká míra nezaměstnanosti pak zesiluje tlak na růst mezd, firmám se zvyšují mzdové náklady na pracovníky, protože musejí zvyšováním mezd své zaměstnance motivovat, aby o své pracovníky zvláště v technických oborech nepřišly.
27 Hrubý domácí produkt, Eurostat
20
Ze stále rostoucích absolutních hodnot hrubé průměrné mzdy v národním hospodářství můžeme usoudit, že ekonomice se dobře daří, což pociťují i zaměstnanci, na druhou stranu je ale nutno připomenout, že tento ukazatel je pouze průměrem a tak podle diferenciace mezd28 na tuto výši mzdy nedosáhne více než polovina zaměstnanců, na druhou stranu bych připomněla, že v IT mají všichni pracovníci mzdu vyšší než je mzda průměrná v národním hospodářství. Následující tabulka charakterizuje vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v českém národním hospodářství.
Tabulka 3 – Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství, v Kč, v letech 1998-2007,
rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
průměrná mzda 11801 12797 13614 14793 15866 16917 18041 18992 20207 21692 Zdroj: ČSÚ29
Stupeň dosaženého vzdělání zaměstnance je z mého pohledu jeden z mnoha důležitých faktorů, který vypovídá o předpokládaných schopnostech pracovníka, a tudíž pracovníka zařazuje na místa s vyšším finančním ohodnocením. Můžeme tedy říci, že rozdílnost mezd roste se stupněm dosaženého vzdělání. A tak jestliže se zabývám skupinou IT pracovníků, u kterých předpokládám v minimálním rozsahu vzdělání středoškolské s maturitou, spíše pak vzdělání vysokoškolské, lze očekávat, že tato skupina bude dosahovat výdělku vyššího, než průměrného v národním hospodářství.
Celkovou situaci v české ekonomice v letech 2005, 2006 charakterizuje následující tabulka, ve které jsou zaznamenány průměrné měsíční hrubé mzdy ve členění podle hlavních tříd klasifikace KZAM. V tabulce 4 můžeme dobře vidět, že nejvyšších příjmů dosahují pracovníci v první skupině – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, ve které průměrná hrubá mzda dosahuje více než dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství. V této skupině si rovněž můžeme povšimnout největšího rozdílu mezi mzdami mužů a žen, který tvoří více než dvacet tisíc korun. V druhé skupině, vědečtí a odborní duševní pracovníci, se průměrné měsíční mzdy rovněž dosahují hodnot vyšších, než je průměrná mzda v národním hospodářští, s tím, že průměrná mzda mužů v této skupině je opět vyšší než průměrná mzda žen. Ta samá situace je charakteristická pro skupinu technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, i když jejich průměrná mzda již přesahuje hodnotu průměrné
28 „Mzdy nejhůře odměňovaných mají menší růstovou tendenci, než mzdy velmi dobře odměňovaných, které rostou nejrychleji, což přináší rostoucí rozdíl mezi aritmetickým průměrem, neboli průměrnou mzdou a mediánem, neboli mzdou prostředního zaměstnance.“ – zdroj: Mzdy v ČR, ČSÚ
29 Mzdy v ČR, ČSÚ
21
mzdy v národním hospodářství pouze o necelé tři tisíce korun českých. Průměrné mzdy ve zbývajících čtyřech skupinách klasifikace KZAM, o které se dále ještě podrobněji zmíním, již ovšem nedosahují průměru mezd v národním hospodářství. Rovněž rozdíly ve mzdách mužů a žen s nižším stupněm dosažného vzdělání postupně mizí.
Tabulka 4 – průměrná hrubá mzda podle hlavních tříd KZAM, v letech 2005,2006,
2005 2006
Pracovní zařazení podle
hlavních tříd KZAM Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy
Mzda v NH 21 674 24 271 18 221 22 908 25 593 19 305
Zákonodárci, vedoucí a
řídící pracovníci 43 583 49 853 30 365 46 840 53 836 32 264
vědečtí a odborní
duševní pracovníci 28 979 33 920 24 758 30 501 35 679 26 113
techničtí, zdravotničtí,
pedagogičtí pracovníci 23 641 27 300 20 353 25 124 29 107 21 616 nižší administrativní
pracovníci 17 498 20 332 16 648 18 462 21 266 17 462
provozní pracovníci ve
službách a obchodě 13 718 16 154 12 229 14 556 17 167 12 906
kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu
13 547 14 426 12 666 15 156 15 951 14 268
řemeslníci,
kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé
17 824 18 836 13 216 18 955 19 938 13 948
Zdroj: ČSÚ30
3.1.1 Významnost nové ekonomiky
Pro posouzení významnosti sektoru informačních a komunikačních technologií ve vztahu k národní ekonomice uvádím následující tabulku, ve které je vyjádřen podíl výdajů na informační a komunikační technologie na hrubém domácím produktu ve sledovaném období.
30 Průměrná hrubá měsíční mzda podle tříd KZAM a věku, ČSÚ
22
Tabulka 5 - Podíl výdajů na informační a komunikační technologie na HDP, (v %), v letech 2004-2006,
Země 2004 2005 2006
EU-15 5,7 5,8 5,6
ČR 6,7 7,2 7,6
USA 5,6 5,5 5,4
Japonsko 7,5 7,7 7,6
Zdroj: vlastní výpočty pomocí dat z Eurostatu 31
Tabulka 5 uvádí růst sektoru ICT v České republice ve sledovaném období. Co se dále týká České republiky, můžeme konstatovat, že podíl výdajů na ICT je nad hodnotami podílu výdajů EU-15, tedy nad hodnotami původních zemí Evropské unie a z časové řady vidíme, že rozdíl podílu výdajů na HDP je stále větší, v roce 2006 představoval již 2%. Pro zajímavost jsem uvedla i hodnoty za Japonsko, kde podíl výdajů na ICT na HDP je stejný jako v České republice. Jako komentář bych k této charakteristice chtěla dodat, že tato hodnota popisuje celý sektor ICT, tudíž výše meziročního růstu je ovlivněna oběma komponenty, jak informačními technologiemi, tak komunikačními technologiemi. Vzhledem k hodnotám podílu výdajů na IT vyjádřených na HDP uvedených níže (v tabulce č.10), můžu konstatovat, že tento poměrně vysoký meziroční růst celého sektoru ICT je z velké části ovlivněn vysokým růstem výdajů pouze na komunikační technologie. Tato charakteristika pak vypovídá o situaci v segmentu trhu informačních a komunikačních technologií, za které jsou finanční prostředky z větší části spotřebovány na vybudování a rozvoj telekomunikační infrastruktury na úkor informačních produktů a služeb. Vysvětlením pro tuto situaci může být proces dohánění vyspělejších zemí Českou republikou. Z hodnot EU-15 a USA s klesající tendencí lze předpokládat, že komunikační technologie jsou v těchto oblastech již nějakým způsobem zaběhnuty a v následku nasycenosti trhu jejich podíl klesá, zatímco v České republice je situace opačného rázu.
Pro představu hodnot podílu výdajů na IT na HDP uvádím následující tabulku, která vyjadřuje údaje pro země střední a východní Evropy a rovněž hodnotu pro patnáct původních zemí EU, tedy země západní Evropy. Při porovnání těchto hodnot zjistím, že v oboru IT patří Česká republika mezi nejvyspělejší v oboru IT ze zemí střední a východní Evropy, avšak nedosahuje hodnoty EU-15.
31 Podíl výdajů na ICT na HDP, Eurostat
