Matka Tereza
Agnes Gonxha Bojaxhiu
* 27.8.1910 +
5.9.1997
Matka Tereza se narodila 27. srpna 1910 v Skopje (dnešní Makedonii) v zámožné rodině albánských katolíků. Rodiče jí při křtu dali jméno Ganxhe – Anežka. Pravé jméno Matky Terezy je Ganxhe Bojaxhiu
Její otec Nicola Bojaxhiu byl bohatý obchodník a majitel stavební firmy.
I matka Drane pocházela z movité albánské rodiny
Měla o dva roky staršího bratra Lazara a o tři roky mladší sestru Agatu
Rodný dům Matky Terezy byl otevřený pro všechny, ale zvláště pro chudé. Modlitba byla jednou z nejdůležitějších záležitostí rodinného života. Denně se večer scházeli ke společné modlitbě a pravidelně se účastnili mše svaté.
Otec věnoval mnoho času výchově svých dětí a často jim říkával: „Musíte být ke každému štědří, protože Bůh je štědrý k nám. Dal nám všechno, proto i vy prokazujte dobro
všem. Nedejte si do úst ani sousto bez toho, že byste se nerozdělili s druhými.“
Život Matky Terezy
byla nejlepší žákyní ve třídě, byla vždy veselá, přátelská, připravená pomáhat jiným.
Angažovala se v životě farnosti, zpívala ve sboru, hrála na kytaru, psala básně a farní společenství pro ni bylo druhou rodinou.
Uvažovala o hudební nebo literární kariéře, měla literární talent a její dílka se objevovala v místních novinách.
Ve 12 letech vyslechla ve farním kostele několik kázání jezuitských misionářů, kteří pracovali v Indii, a poprvé zatoužila zasvětit svůj život Bohu a stát se misionářkou.
Školní léta
„Když mi bylo dvanáct let, poprvé jsem zatoužila patřit úplně Bohu. Uslyšela jsem jasnou výzvu Pána, abych Mu zasvětila celý svůj život jako řeholní sestra. Moje matka byla hluboce věřící žena a její příklad, její láska k chudým na mě měly rozhodující vliv.
Tehdy jsem od sebe tyto myšlenky odháněla a řeholnicí jsem se stát nechtěla. Až mnohem později jako osmnáctiletá jsem Pánovo volání poslechla.“
25. září 1928 V irském Dublinu vstupuje k sestrám Naší Paní Loretánské. Po dvou měsících odjíždí do Indie, kde vyučuje na vyšší škole.
V 19 letech obléká hábit a přijímá jméno Tereza z úcty ke svaté Terezii od Dítěte Ježíše
První kontakt se světem bídy
1946 Při cestě vlakem na duchovní cvičení ji zasahuje bída chudých. Cítí povolání zcela se věnovat službě chudým a opustit kongregaci Naší Paní Loretánské. Poté se snaží tuto svou touhu realizovat, ale setkává se s nepřátelstvím a nedůvěřivostí. Trpí tím a onemocní. Ale kalkatský
arcibiskup F. Perier tuší, že právě tato řeholnice má uskutečnit velký plán Prozřetelnosti a rozhodne se jí pomáhat.
2. únor 1948 arcibiskup po dlouhém zvažování a zkoumání píše papeži Piu XII. a žádá ho o povolení pro Matku Terezu, aby mohla odejít a začít nový řeholní život mimo klášter. V tomto roce také absolvuje ošetřovatelský kurz.
„Odchod od sester loretánek byl pro mě bolestivým
zážitkem,“ vzpomíná Matka Tereza. „V klášteře jsem žila bez problémů.
Nikdy mi nic nechybělo. Nyní bylo všechno jinak. „ Spala jsem, kde se dalo, na podlaze, často v rozpadajících se barácích, kde pobíhaly myši; jedla jsem to, co moji svěřenci, a jen občas, když bylo vůbec něco k jídlu. Chodila jsem od domu k domu a snažila jsem se být nějakým způsobem užitečná. “
25.12. 1948 - Den Narození Páně si volí za oficiální začátek svého poslání ve službě chudým
Matka Tereza má asi 10 spolusester. Píše pravidla kongregace, kterou by chtěla založit. Vatikán schvaluje novou kongregaci sester Matky Terezy, která se bude jmenovat „Misionářky lásky“.
Její poslání…
„Cítila jsem,“ psala Matka Tereza po letech, „že Pán ode mě očekává, abych opustila pokojný život uvnitř svého řeholního společenství a abych vyšla do ulic sloužit chudým.
Poslání bylo jasné a zřetelné: měla jsem opustit zdi kláštera a žít uprostřed chudých. Vyzýval mě sloužit zoufalým, nejubožejším z ubohých v Kalkatě, těm, kteří nemají nic a nikoho; těm, ke kterým se nechce nikdo přiblížit, protože jsou zdrojem nákazy, špinaví, plní bacilů a červů; k těm, kteří dokonce nemohou jít ani žebrat, protože jsou nazí, nemají ani kus hadru, který by si dali na sebe; k těm, kteří už nejí, protože nemají sílu jíst; k těm, kteří padají
vysílením na ulicích, zničení, vědomi si svojí smrti; k těm, kteří už ani nepláčou, protože už nemají slzy. Právě takové lidi mi ukázal Ježíš během té cesty, abych si je zamilovala.“
26. červenec 1965 - Matka Tereza zakládá ve Venezuele v Cocorote první dům mimo území Indie. V Dalších letech otevírá domy v Římě, na Srí
Lance, v Tanzánii, Austrálii (Borke, Melbourne), v Jordánsku, v Londýně, v USA, v Irsku
17. říjen 1979 - Přijímá v Oslo Nobelovu cenu míru.
V roce 1992 má řád cca 3500 sester po celém světě (ve 445 domech v 95 zemích)
Na podzim 1984 Matka Tereza poprvé navštěvuje (komunistické) Československo.
1990- druhá návštěva Československa
1992- třetí návštěva Československa, kdy její sestry zakládají útulek v Bratislavě
Návštěvy Československa
7. července 1997 navštěvuje papeže a vrací se do Kalkaty, kde 5. září umírá.
V Indii byl vyhlášen státní smutek. Tělo zesnulé bylo vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše, kam se přišly rozloučit statisíce lidí.
Její tělo - zabalené do státní vlajky - bylo vynešeno na dělovou lafetu, která před padesáti lety převážela tělo Mahátmy Ghándhího.
Konec života
„Matka nás učila modlit se a pomáhat lidem v těžkostech, a tak jsme i po smrti otce byli šťastnou rodinou. Učili jsme se, jaký význam má modlitba a práce,“
„Musíš patřit jen Ježíšovi... Musíš být svatou sestrou... Vlož svoje ruce do Ježíšových dlaní a jdi s jistotou vpřed... Dobře, dcerko moje, běž do řehole, staň se misionářkou, ale musíš se úplně odevzdat Bohu a modlitbě...“
„ Každý den s námi někdo obědval, byli to ubožáci, lidé, kteří neměli nic.“
„Musíš jít a sloužit chudým!“
Slova Matky Terezy
„Hymna života
Život je šance - využij ji Život je krása - obdivuj ji Život je blaženost - užívej ji Život je sen - uskutečni ho Život je výzva - přijmi ji Život je povinnost - naplň ji Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho Život je láska - potěš se s ní Život je záhada - pronikni ji Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho Život je život - žij ho.“
Matka Tereza
Citáty Matky Terezy
„Všichni jsme tužkou v ruce Boží.“Matka Tereza
"Myslím si, že svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.„ Matka Tereza
"Nejhorší chudobou je osamělost a pocit, že nejste milováni.„ Matka Tereza
" Dnes není nejhorší nemocí malomocenství nebo tuberkulóza, ale pocit, že člověk je nechtěný.„ Matka Tereza
"Snažím se dávat chudým lidem z lásky to, co si bohatí mohou pořídit za peníze. Ne, malomocného bych se nedotkla ani za tisíc liber, ale velmi ráda o něj pečuji z lásky k Bohu.„ Matka Tereza
Dokument
Vypracovala: Nikola Miková
Třída: 4. B 2012/2013
Obor: Zdravotnický asistent
Zdroj: https://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=ii
http://www.google.czwww.marinka.cz/rybnicek/zivot-matky-terezy-dil-2
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Matka-Tereza-strucny-zivotopis.html
http://www.financnici.cz/matka-tereza
http://citaty.net/autori/matka-tereza/
https://www.youtube.com/watch?v=maPpBCIWHgk
