Život v antickém Římě
inspirace řeckými vzory, Etruskové → klenba a oblouk podoba dnešních velkoměst
Římská města
Centrum měst = fórum
zde hlavní chrámy, úřady, obchody – Forum Romanum
Trajánovo fórum
Trajánův sloup
postaven počátkem 2. století
bez podstavce 30 metrů, uvnitř
točité schodiště, na vrcholu bronzová socha císaře, v 16. století nahrazena sochou sv. Petra
v podstavci byl kdysi Trajánův popel
po obvodu 200 m dlouhý reliéf s více
než 2500 postavami – oslavuje činy Trajána v bitvách proti Dákům.
podle řeckého vzoru
Chrá
my
PANTHEON
divadla, amfiteátry - místa zápasů a gladiátorských her
Římané stavěli
Koloseum
Největší amfiteátr - 50 tisíc diváků Dokončen za císaře Tita – 80 n.l.
Při otevření použito 9000 šelem
Místo utrpení a smrti tisíců křesťanů Perfektní technické zázemí -
simulace námořních bitev
Koloseum
Římská divadla
Vítězné oblouky v Římě
- je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce
- později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v Itálii a Francii
Konstantinův oblouk
Titův oblouk
Římané stavěli
lázně veřejné lázně – mužská a ženská
část, šatny, sauny, cvičiště a
bazény. Voda přiváděna akvadukty .
Caracallovy lázně
Diokleciánovy lázně – 4. stol.n.l.
Bath - Anglie
Akvadukt
- je umělý vodní kanál, vybudovaný pro to, aby zajišťoval přívod vody od vodního zdroje do místa její potřeby či spotřeby
- název pochází z latiny, kde aqua znamená „voda“ a ducere „vést“
- dostatečně velké akvadukty proto mohou být též vyžívány i jako vodní dopravní cesty pro lodě nebo mohou sloužit i pro dopravu surového dřeva
Pont du Garde
Římské domy
činžovní - více pater, v přízemí obchody a dílny, čím vyšší
patro, tím skromnější na venkově statky a vily rodinné tzv. atriové domy
Bohatí Římané obývali velké
luxusní domy, zvané "domus" (z tohoto slova vzniklo české slovo
"
dům").
Na snímku průřez jedním z nich:
1)atrium, 2) zahrada, 3)ložnice.
Vidět je i kuchyň a jídelna.
výborné silnice, které zaručovaly rychlý přesun
Římské silnice
Via Appia - nejdůležitější silnice v Římě
- nese jméno po svém zakladateli
- začínala za městskými hradbami Říma a vedla
v délce 195 km do města Capua v Kampánii - sloužila jako zásobovací tepna pro armádu
POMPEJE
Lupanare
24. srpen 79 n.l.
3 dny – 6 metrů lávy
Římská strava
Snídaně, oběd, večeře
snídaně a oběd – studené pokrmy a víno
velká podvečerní hostina (cena)
u hostin se leželo
v průběhu opulentních hostin bylo povoleno zvracení
Na venkově
jednoduchá a prostá domácí plodiny
téměř vegetariánská strava: moučné placky, obilné kaše ze špaldy, chléb, luštěniny,
mléko, sýr, ovoce, zelenina (kapusta, cibule, řepa), ryby, vejce
Maso
masitá strava se prosadila až později vepřové, drůbež, zvěřina
vnitřnosti byly velmi ceněny výroba jelit, klobás, paštik
Sladkosti
koláče, piškoty, perníčky koblihy, smažené šišky
sladkosti s rozinkami, sušeným ovocem vše slazené medem
Dovážené potraviny
třešně z Pontu - Lucullus meruňky z Arménie
broskve z Persie
Alkohol
80 druhů bílých a červených vín
proslulá vína řecká, italská z Latia a Kampánie, galská, rýnská
víno se ředilo vodou, často horkou pivo Římané znali z Egypta a Galie destilovaný alkohol nebyl znám
medovina, bylinné likéry
Speciality
garum = luxusní omáčka z mořských ryb, (dnes chuťově podobná thajská rybí omáčka); nasolené ryby s vnitřnostmi a krví, 2-3 měsíce odleželé na slunci, propasírované, okořeněné
zmrzlina (sníh z Alp ochucený medem, později ovocné příchutě)
vařené kravské vemeno
ptačí jazýčky (slavíci, plameňáci)
Strava vojáků
příděl pšenice, popř. suchary, vojáci si sami mleli mouku a pekli chléb
slanina, vepřové maso sýr
acetum (kyselé víno) zelenina
luštěniny
Co neznali
brambory, rýže káva, čaj
citrusové plody máslo, cukr
destiláty
Co znali
římský fast food = thermopolium
