POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta Karolina Klevetová
Název práce Klasická hudba v kontextu rodiny Oponent práce PhDr. Geraldina Palovčíková, CSc.
Obor Sociální pedagogika
Forma studia kombinovaná
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce C
Úroveň jazykového zpracování (odborná úroveň textu, gramatická
a stylistická správnost) C
Dodržení formálních náležitostí (dodržení citační normy, úprava práce) D Teoretická východiska práce
Formulace cílů práce B
Analýza a syntéza problému D
Práce s odbornou literaturou (využití relevantních zdrojů, odbornost
a aktuálnost zdrojů) D
Empirická část práce
Formulace výzkumného cíle (náročnost, srozumitelnost, aktuálnost) D Metodika zpracování (druh výzkumu, výzkumný soubor, použité metody
a techniky zpracování) D
Analýza dat a interpretace dat D
Splnění výzkumných cílů a formulace závěrů práce D
Celková kvalita a přínos práce
Kvalita, náročnost a originalita řešení zvoleného tématu C
Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využití D
Odůvodnění hodnocení práce (silné a slabé stránky práce):
Předložená bakalářská práce, jejíž téma je netradiční, nabízí mnoho možností zajímavého zpracování.
Pozitivně hodnotím úsilí autorky o samostatný přístup k zvolené problematice a snahu o její zachycení formou přehledného odborného textu. Bakalářská práce má však více zásadních obsahových i formálních nedostatků. V první řadě je to jistý odklon od tématu, kdy autorka vážnou hudbu redukuje na zpěv. V obsahu teoretických kapitol, jsou mechanicky přebírané a nepříliš šťastně zkombinované informace z různých, nejčastěji elektronických zdrojů. Kapitola 3. Pod názvem Život adolescentů v zájmových skupinách informuje o struktuře osobnosti, prezentuje vzhledem k tématu podružné chronicky známé teorie temperamentu, věnuje se z aspektu práce i některým nepodstatným otázkám sociálních skupin. Kapitola 4 . Život dospělých v zájmových skupinách, se kromě výčtu a zevrubného popisu pěveckých sborů věnuje v podkapitole 4.2 Negativní vliv sborové aktivity, dle mého názoru zcela nepřípadně, nechvalně známé kauze sbormistra Bohumila Kulínského, včetně citování reakcí bývalých členů sboru z denního tisku.
Na část teoretickou navazuje výzkum, který žel nedosahuje takovou úroveň, aby popsané chyby vykompenzoval. V kapitole 5.1 Metody, cíle výzkumu a stanovení hypotéz nejsou uvedené cíle výzkumu, autorka však zbytečně přidává teoretický úvod o výzkumných technikách - vysvětluje, jak se liší rozhovor od dotazníku , věnuje se obecně návratnosti dotazníků a uvádí pro ilustraci tabulky (tab.3, tab.4), při čemž by stačilo, kdyby krátce popsala, proč si zvolila danou techniku sběru dat a co by chtěla realizací svého výzkumu dosáhnout.
Prezentace výsledků výzkumu spočívá v uvedení velmi jednoduchých grafů a tabulek (s totožnými kvantitativními daty) na 16 stranách systémem 1 strana – jeden graf s tabulkou bez komentářů či úsilí o kvalitativní interpretaci výsledků Z pěti hypotéz (těžko posoudit, na základě čeho je autorka formulovala), se tři nepotvrdily. V prácí chybí kvalitativní interpretace výsledků výzkumu, analýza a diskuse i konkrétní výstupy, které by byly přínosem pro praxi či studovaný obor.
Z na pohled rozsáhlého seznamu použité literatury (55 pramenů) je pouze 15 knižních publikací, ostatní zdroje jsou elektronické, přestože většina z nich je dostupná i v tištěné formě. Některé prameny nelze považovat za odborné (např. NATIONAL GEOGRAPHIC, Novinky, Mladá fronta apod.)
Jmenovat všechny konkrétní menší nedostatky v textu nepovažuji za potřebné – uveďme pro ilustraci jen několik z nich :
- v práci je 11 zcela nadbytečných a samoúčelně uvedených obrázků, které do odborného textu příliš nepatří
- často po sobě opakované odkazy na stejné prameny - převzaté celé pasáže ( s.13,14, 16,24, 25 s.56) - autorka na mnoha místech nesprávně nakládá s literaturou (např. Tab. 1 chybný odkaz na práci
Mgr.Silvie Schullerové Afektová teorie a hudebně rétorické figury, mělo být Pierre-Alain Clerc, in Schullerová),
- neodbornost některých údajů - autorka tvrdí, že např. „Plod je schopný od početí do dvacátého týdne těhotenství vnímat zvuky „ a doporučuje „ Zpívat a hrát nenarozenému dítěti“ – představa maminky, která zpívá dítěti po početí je téměř úsměvná
- v práci jsou překlepy a chyby.
Pozitivně hodnotím výběr vlastního tématu, který odráží hluboký osobní zájem autorky o zvolenou problematiku a její vztah k hudbě a práci ve sboru. Velmi nerada posuzuji negativně práce, které přes všechny případné chyby a nedostatky reflektují samostatný přístup studenta/tky k rozpracování textu.
Předloženou práci doporučuji proto k obhajobě.
Otázky k obhajobě:
Na základě čeho autorka formulovala svoje hypotézy?
Proč ve výzkumu zjišťovala věk, vzdělání a zaměstnání, když s těmito údaji dále nepracovala?
Proč nesrovnávala data ve vztahu k pohlaví respondentů, které ani nezjišťovala?
Mohla by autorka vysvětlit svůj závěr, že „
Klíčem k úspěchu je správná volba sociálního pedagoga.
Jeho přístup nás může ovlivnit na celý život.“?
Celkové hodnocení* D
Datum: 15. 5. 2014 Podpis: PhDr. Geraldina Palovčíková, CSc.
* Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
