V ý v o j, so u ča sn ý s ta v a p e rs p e k tiv y sy sté m u
v z d ě lá n i a v ý ch o v y v m a te řs k é m ja z y c e v e v še o b e cn ě v z d ě lá v a c í
šk o le
PhDr. JAN PROCH, CSc., Pedagogický ústav J. A. Komenského ČSAV, Praha
Model perspektivního systému vzdělání a výchovy v mateřském jazyce vychází ze základní koncepce systému komunistické výchovy (vzdělání a výchovy) a jejího výzkumu v socialistické škole.1) Tento model (část II této práce) je založen na systémovém výzkumu (1) historického vývoje, (2) současného stavu, (3) realizace (fungování) a (4) teorie (reflexe) vzdělání a výchovy v mateřském jazyce v české všeobecně vzdělávací škole, dále (5) na srovnávací analýze současných systémů vzdělání v mateřském jazyce ve všeobecně vzdělávacích školách vybraných socia
listických a kapitalistických států. Příslušné analýzy jsou zpracovány v dílčích studiích.i 2)
I. V Ý V O J A S O U Č A S N Ý S T A V V Z D Ě L Á N Í A V Ý C H O V Y
I. V ý v o j s y s t é m u v z d ě l á n í a v ý c h o v y v MJ v č e s k é v š e o b e c n ě v z d ě l á v a c í š k o l e
A. Buržoázni škola
Systém vzdělání v MJ v české všeobecně vzdělávací škole prošel po
měrně dlouhým historickým vývojem (zruba 200 let), pro nějž je charak
i j Kujal, B.: Systém výchovy a vzděláni v ČSSR a některé teoretické a metodologic
ké problémy jeho výzkumu. Praha, PO ČSAV, 1972; Kujal, B.: O socialistickou školu bu
doucnosti. Pedagogika 23, 1973, č. 6, s. 675—701; Kujal, B.: Systém vzdělání a výchovy v české všeobecně vzdělávací škole (Analýza vývoje a současného stavu). Praha, PO ČSAV 1974.
2) Průcha, j.: Teoretické a metodologické problémy výzkumu systému vzdělání a výchovy v mateřském jazyce. In: Systém vzdělání a jeho výzkum. Praha, PÚ ČSAV 1972, s. 33—36; Průcha, J.: Systém výchovy a vzdělání v českém jazyce v české všeobec
ně vzdělávací škole (Analýza vývoje a současného stavu), Praha, PO ČSAV 1974; Průcha, J. : Systěmy vzdělání v mateřském jazyce ve vybraných socialistických a kapitalistických státech (Srovnávací analýza), Praha, PÚ ČSAV 1974; Průcha, J.: K analýze vzdělání v českém jazyce jako systému, ČJL 24, 1974, č. 9, s. 387—395; Průcha, J.: Výzkum dětské řeči a komunikace v socialistických státech, Pedagogika 24, 1974, č. 3, s. 281—291;
Průcha, J.: jípráva o výzkumu fungování systému vzdělání a výchovy v čekém jazyce, Praha, PO ČSAV 1975.
7 0 1
teristická úzká s p j a t o s t s v ý v o j e m s p o l e č e n s k ý m (funk
ce vzdělání v MJ v době obrození, v období rozvinutého kapitalismu aj.).
Tato souvislost je dána úlohou mateřského jazyka ve společnosti a úlo
hou vzdělání v MJ v systému všeobecného vzdělání a výchovy. V průběhu historického vývoje se uplatnily na různých stupních české všeobecně vzdělávací školy důležité změny; základní přeměny v systému vzdělání a výchovy v MJ nastaly zvláště po roce 1948, kdy byl pc vzniku soustavy jednotného školství vytvořen i nový projekt MJ. Až do té doby se v pro
jektu MJ projevovaly třídně založené diferenciace uplatňované v bur- žoazním školství (rozdíly v kvalitě vzdělání v MJ na bývalé měšťanské škole a bývalých středních školách, rozdíly ve vzdělání hochů a dívek aj.J. Celkový historický vývoj vedl k posílení postavení předmětu MJ v systému všeobecného vzdělání.
B. Socialistická Škola
Po roce 1948 došlo k vytvoření zásadně nového projektu vzdělání a vý
chovy v MJ (učební osnovy MJ pro 1.—11. ročník všeobecně vzdělávací školy z roku 1954, s modifikacemi z roku 1957). Druhou vývojovou etapou byl projekt MJ z roku 1960, který (po nevýznamných úpravách z let 1968 až 1971) platí dodnes. Z podrobné analýzy těchto projektů vyplývá ze
jména:
(a) Z á k l a d n í z m ě n y přinesl projekt MJ z roku 1954 v pojetí a struktuře c í l ů vzdělání v MJ. Poprvé v historickém vývoji se v tomto projektu uplatnily zvláště výchovné cíle, jež jsou neodmyslitelné pro současný i budoucí projekt MJ: výchova k vědeckému světovému názoru, k socialistickému vlastenectví a internacionalismu, k novým vlastnostem socialistického člověka (poměr k práci, smysl pro kolektiv) aji.
(b) Současný projekt MJ (1960) sice odstranil některé nedostatky staršího projektu MJ (1954), zejména jisté přetížení učiva MJ detailními poznatky, ale na druhé straně má určité n e g a t i v n í r y s y : Někte
ré progresivní cílové požadavky z projektu MJ (1954) nejsou obsaženy v současných osnovách MJ. Z hlediska stupně školy se nejvíce těchto negativních rysů vztahuje k současnému projektu MJ pro gymnázium;
z hlediska c í l ů se zjištěné negativní rysy týkají hlavně výchovné slož
ky a návaznosti vzdělání v MJ k vzdělání v jiných předmětech (zvláště v ruském jazyce).
(c) Také v o b s a h u v z d ě l á n í (učivu) MJ se v současném pro
jektu MJ (1960) projevují určité negativní prvky ve srovnání se starším projektem MJ (1954). Jsou to zejména nedostatky v strukturaci učiva, ve vztahu a proporci jednotlivých složek učiva (gramatické a mimograma- tické učivo, vlastní jazykové a slohové učivo) aj. 2
2. S o u č a s n ý p r o j e k t MJ, j e h o r e a l i z a c e ( f u n g o v á n í ) a r e f l e x e
2.1.. Analýza současného projektu MJ
Analýza projektu vzdělání a výchovy v MJ byla provedena v souladu s obecným vymezením projektu vzdělání jako »složitého systému pláno
vaných cílů, obsahu, podmínek a prostředků vzdělání v dialektické jed-
notě s výchovou ve škole«.3) Hlavní závěry z provedené analýzy4) sou
časného projektu MJ jsou tyto:
(a) C e l k o v é p o j e t í vzdělání a výchovy v MJ podle současného projektu je dáno sloučením dvou nesourodých částí (jazykové vzdělání a výchova, literární vzdělání a výchova). Základní poměr těchto dvou částí předmětu MJ je značně nevyrovnaný (tj. s výraznou převahou lite
rární výchovy zvláště na 3. stupni všeobecně vzdělávací školy), což má důvody dané spíše tradicí než objektivními potřebami současného vzdě
lání (srov. níže o odlišné koncepci vztahu jazykového a literárního vzdě
lání v projektu RSFSR a Maďarska — část 3).
(b) A n a l ý z a c í l ů v současných osnovách MJ prokazuje, že exi
stují značné disproporce, zvláště mezi složkou vědomostí a dovedností (tyto složky celkově převažují) a složkou schopností, rozvíjení zájmů a výchovných kvalit (tyto složky jsou neúměrně oslabeny), dále dispro
porce mezi vlastní jazykovou (převážně gramatickou) a mimograma- tickou (zvláště slohovou) složkou. Byly prokázány i další negativní rysy zejména v nedostatečném vymezení cílových požadavků, v malé návaz
nosti cílů uvnitř projektu MJ a také ve vztahu k cílům vzdělání v jiných předmětech všeobecně vzdělávací školy.
(c) A n a l ý z a u č i v a , jež byla provedena jednak v osnovách, jed
nak v učebnicích MJ, prokázala, že učivo MJ je vymezeno převážně jen pro oblast vědomostí, kdežto pro oblast dovedností je vymezeno nedo
statečně. Pro obsah učiva MJ je dále příznačná jeho roztříštěnost, de
tailnost, malá návaznost uvnitř jednotlivých ročníků i mezi jednotlivými ročníky a stupni všeobecně vzdělávací školy. Byla zjištěna také značná variabilita formy, rozsahu, typů cvičení a stupně zatížení pro žáky v jed
notlivých učebnicích MJ.
Speciálnímu rozboru byl podroben vztah mezi vlastním jazykovým uči
vem a slohovým učivem. Výsledkem je zjištění, že ve většině učebnic MJ bud není slohové učivo obsaženo vůbec, nebo je pojato zcela separátně;
jen výjimečně je slohové učivo začleněno paralelně a propojeno s uči
vem jazykovým (učebnice MJ pro 5. ročník ZDŠ).
(d) P r o s t ř e d k y a p o d m í n k y vzdělání a výchovy v MJ ne
jsou v současném projektu MJ adekvátně vymezeny, tradičně se věnuje pozornost pouze metodám vyučování MJ. Avšak vlastní podmínky vzdě
lání a výchovy, tj. jak vnější (školní a mimoškolní), tak vnitřní (zejmé
na podmínky určované stupněm jazykového rozvoje dětí určitého škol
ního věku) nejsou v současném projektu rozpracovány.
2.2 Realizace fungování) současného projektu MJ
Realizace současného projektu MJ byla zjišťována a hodnocena roz
sáhlým výzkumem zaměřením na žáky 9. tříd ZDŠ.5) Základním cílem výzkumu bylo p o r o v n á n í p l á n o v a n ý c h k v a l i t v z d ě l á n í
J ) Kujal, B.: Systém výchovy a vzdělání v ČSSR a některé teoretické a metodologické problémy jeho výzkumu. Praha, PO ČSAV 1972.
*) Průcha, J.: Teoretické a metodologické problémy výzkumu systému vzdělání a vý
chovy v mateřském jazyce. In: Systém vzdělání a jeho výzkum, Praha, PÚ ČSAV 1972, s. 33—36; Průcha, J.: Systém výchovy a vzdělání v českém jazyce v české všeobecně vzdělávací škole (Analýza vývoje a současného stavu). Praha, PO ČSAV 1974.
5) Průcha, ).: Zpráva o výzkumu fungování systému vzdělání a výchovy v českém jazyce. Praha, PO ČSAV 1975.
703
a v ý c h o v y v s o u č a s n é m p r o j e k t u MJ s e s t a v e m do s a h o v á n í t ě c h t o k v a l i t ve š k o l n í p r a x i . Analyzovala se realizace těchto kvalit vzdělání a výchovy v MJ: (a) strukturální vě
domosti, (b) strukturální dovednosti, (c) schopnosti řešit nové úkoly, (d) některé výchovné kvality (vědecký světový názor aj.). Současně se zkoumala i schopnost žáků řešit úkoly vztahující se k určitým kvalitám vzdělání v MJ, jež překračují platnou normu. V tomto výzkumu byly také aplikovány a ověřeny metody pro vědecké zjišťování a hodnocení reali
zace projektu vzdělání a výchovy v MJ (písemné a ústní zkoušky žáků, řízené rozhovory s žáky a učiteli, dotazníky pro učitele MJ, analýzy škol
ních dokumentů aj.).
Nejdůležitějším závěrem z tohoto výzkumu je to, že r e a l i z a c e p r o j e k t u v z d ě l á n í a v ý c h o v y v MJ j e n e ú p l n á , a to ze dvou hledisek:
(a) z hlediska počtu žáků, kteří dosahují ve vzdělání a výchově v MJ výsledků odpovídajících normě,
(b) z hlediska realizace jednotlivých částí projektu (tj. cílů, učiva aj.).
Všechny tyto diference jsou vysvětlovány nikoliv na základě odlišností (psychických, sociálních aj.) mezi žáky, ale z rozdílných způsobů a z rozdílných podmínek realizace projektu MJ učiteli (srov. podrobněji níže v této části o modifikaci projektu MJ ve školní praxi).
Z k o m p l e x n í h o h o d n o c e n í výsledků žáků ve zkouškách MJ vyplývá:
(a) R e l a t i v n ě n e j ú s p ě š n ě j š í je realizace normy MJ v ob
lasti výchovných kvalit a v oblasti schopností žáků aplikovat některé vědomosti a dovednosti MJ při řešení nových úkolů. Také některé z úko
lů přesahujících normu vyřešilo správně až 84 % žáků, což navozuje nut
nost dalšího zkoumání vzhledem k náročnosti na žáky v perspektivním projektu MJ.
(b) R e l a t i v n ě n e j m é n ě ú s p ě š n á je realizace normy MJ v oblasti gramatických vědomostí (přestože této složce učiva je vyhrazen největší podíl v učivu MJ na celém vyšším stupni ZDŠ).
Další nejdůležitější zjištění z výzkumu fungování systému vzdělání a výchovy v MJ se týkají příčin, jimiž lze vysvětlit neúspěšnost realizace normy MJ (u žáků 9. tříd ZDŠ). Kromě základních příčin, jež tkví v sa
motném projektu MJ, v jeho obsahových a formálních nedostatcích, byly prozkoumány i některé příčiny vyplývající ze způsobů realizace a pod
mínek realizace projektu MJ přímo ve škole:
(a) Značná část vyučovacích hodin MJ plánovaných v projektu MJ nebyla ve zkoumaných školách vůbec uskutečněna (v průměru více než 10 % plánovaných vyučovacích hodin MJ v běžném školním roce).
(b) Ve školní praxi došlo při realizaci projektu MJ ke značné defor
maci plánovaných proporcí mezi jednotlivými složkami učiva MJ (zejmé
na slohová a jazyková složka byla často redukována a naopak literární složka nadměrně posílena aj.).
(c) Žáci zkoumaných 9. tříd nebyli přesvědčeni o možnosti uplatnění svých vědomostí a dovedností z MJ ve svém dalším životě a budoucím povolání, nebyli dostatečně motivováni k zájmu o vzdělání v MJ a jejich 704
postoj k předmětu MJ jako celku, resp. k jeho složkám (hlavně k jazy
kové složce), byl značně negativní.
(d) Učitelé MJ jsou hlavními činiteli realizace projektu MJ; vytvářejí modifikace, resp. deformace normovaných cílů a obsahu učiva MJ (uve
dené v bodu b) a negativní motivace a postoje žáků ke vzdělání v MJ (bod c). Z toho vyplývá nutnost zkoumat podmínky pro realizaci pro
jektu MJ u učitelů; některé zahraniční výzkumy zjišťují např. velmi vy
soké pracovní přetížení učitelů MJ.6)
Celkově naše porovnání výsledků realizace projektu MJ s příslušnou normou potvrzuje různá dílčí zjištění jiných (nesystémových) průzkumů, že s o u č a s n ý s y s t é m v z d ě l á n í a v ý c h o v y v MJ má u r č i t é n e g a t i v n í v l a s t n o s t i a n e g a t i v n í d ů s l e d k y p r o c e l k o v ý s y s t é m v z d ě l á n í a v ý c h o v y (srov. kritické konstatování ve zprávě ze zasedání ÚV KSČ ve dnech 3. a 4. července 1973).
2.3. Teoretická reflexe systému vzdělání a výchovy v M]
Součástí dlouhodobého výzkumu systému vzdělání a výchovy v MJ v české všeobecně vzdělávací škole je také analýza reflexe, tj.. teoretic
kého myšlení (především lingvistického a didaktického) o tomto systé
mu. Rozborem prací představujících tuto reflexi jsme zjistili:
(a) Teorie současného systému vzdělání v MJ je z větší části t e o r i í p r o s k r i p t i v n í (tj. předpisující nebo doporučující různé doplňky a úpravy k projektu MJ, hlavně pro potřeby učitelů MJ); jen v malé části je také t e o r i í a n a l y t i c k o u (tj. zabývající se obecnými teoretic
kými a metodologickými problémy daného systému a jeho výzkumem) a dosud vůbec není t e o r i í p r o g n o s t i c k o u (tj. zabývající se pro
blematikou perspektivních projektů vzdělání v MJ). To má také mj. za následek, že konstituování teorie vzdělání v MJ (tradičně u nás nazý
vané »metodika vyučování MJ« či »didaktika MJ«) jako samostatné vě
decké disciplíny je stále ještě v počátcích.
(b) Bylo zjištěno, že daná teorie se nezabývala některými závažnými nedostatky systému vzdělání v MJ, kritizovanými již v dřívějších stra
nických a jiných dokumentech (Usnesení ÚV KSČ o zvýšení úrovně a dalším rozvoji všeobecně vzdělávacího školství, 1956 aj.). Také různá do
poručení mezikolegiální komise ČSAV (O nové pojetí vyučování českému jazyku a literatuře, 1966) nebyla dále rozpracována. Rovněž se plně ne
využilo progresivních myšlenek O. Chlupa týkajících se zejména teorie základního učiva MJ aj.
(c) K nerozpracovaným problémům patří dále: cíle vzdělání v MJ, teo
rie učebnice a dalších prostředků realizace projektu MJ, problém návaz
nosti vzdělání v MJ ke vzdělání v jiných předmětech aj. Mnoho nevyře
šených otázek existuje v oblasti vědeckých základů vzdělání v MJ. Re
flexe odvozuje tradičně tyto základy jen z jedné vědy, tj. lingvistiky, ač
koliv pro systém vzdělání v MJ se staly relevantními i další vědy. Avšak ani z hlediska čistě lingvistického nejsou dosud ujasněny některé zá
kladní problémy (nap. diferenciace funkcí jazyka) ve vztahu k cílům a dosahu vzdělání v MJ.
6) Turčenko, V. N.: Naučno-techničeskaja revollucija i revollucija v./obrazovaníi.
Moskva, Izd. Polit. lit. 1973 (u učitelů ruského jazyka v RSFSR).
7 05
Celkově lze na základě analýzy reflexe konstatovat, že se v naší teorii vzdělání v MJ dosud neuplatňuje systémový, komplexní a interdiscipli
nární přístup.
3. S o u č a s n ý s t a v v z d ě l á n í a v ý c h o v y v MJ v s o c i a l i s t i c k ý c h s t á t e c h
V evropských socialistických státech existuje značná shoda v pojetí f u n k c e a p o s t a v e n í systému vzdělání v MJ. Vzdělání v MJ je po
važováno za primární, základní a nezastupitelné, neboť podmiňuje vše
chen ostatní vývoj vzdělávání a sebevzdělávání žáků. Mezi jednotlivými socialistickými zeměmi jsou však určité rozdíly, které se týkají zejména:
(a) V z t a h u j a z y k o v é h o a l i t e r á r n í h o v z d ě l á n í a v ý c h o v y — ve většině projektů MJ socialistických zemí (také v ČSSR) jsou oba systémy vzdělání sloučeny v jednom předmětu. Naproti tomu se uplatňuje koncepce dvou samostatných předmětů, a to v učebním plánu střední všeobecně vzdělávací školy v RSFSR a v učebním plánu gymnázia v Madarsku.
(b) P r o p o r c e p ř e d m ě t u MJ v u č e b n í m p l á n u — učební plán základní školy v ČSSR má největší proporci předmětu MJ (více než 30 % ), v ostatních socialistických státech činí tento podíl v průměru 24 °/o; z toho je zřejmá neopodstatněnost požadavků často u nás vyslovovaných, aby se dále zvyšoval počet hodin předmětu MJ.
(c) K o n c e p c e v l a s t n í h o j a z y k o v é h o u č i v a MJ — v osnovách MJ pro základní školu v socialistických státech se uplatňují dvě protikladné koncepce: (1) východiskem je gramatické (tj. převážně teoretické) učivo, k němuž se různým způsobem napojuje slohové (pře
vážně dovednostní) učivo — toto pojetí uplatňují projekty MJ hlavně v ČSSR, MLR a BLR; (2) východiskem je slohové učivo, jež je různým způsobem opřeno o gramatické učivo — toto pojetí uplatňují projekty MJ hlavně v NDR, PLR a SFRJ.
Celkově ze srovnávací analýzy současných systémů vzdělání v MJ v socialistických státech (obdobně byly analyzovány projekty MJ vy
braných kapitalistických států) vyplývá, že projekt ČSSR má některé shody s pozitivními trendy v zahraničí, na druhé straně má však i ně
které negativní vlastnosti. Především neuplatňuje progresivní prvky ob
sažené v projektech MJ některých socialistických států, např.: časové rozplánování učiva MJ podle jednotlivých týdnů školního roku a para
lelně pro jednotlivé složky předmětu MJ (projekt NDR); konkrétní vy
mezení cílových požadavků MJ pro jednotlivé ročníky (projekt MLR);
normy hodnocení vědomostí, dovedností á návyky žáků v MJ (projekt RSFSR) aj.
Také v teorii vzdělání v MJ se pokročilo v některých socialistických státech dále než u nás, a to zejména v SSSR, kde se ve výzkumu a teorii systému vzdělání v MJ stále více uplatňují interdisciplinární přístupy.
7 0 6
II. P E R S P E K T I V N Í s y s t é m V Z D Ě L Á N I V M) v s o c i a l i s t i c k é
Šk o l e b u d o u c n o s t i
Dosavadní vědecké zkoumání se dosud nezabývalo prognostickými otázkami obsahu perspektivních modelů vzdělání a výchovy v MJ ani metodologickými otázkami vytváření těchto modelů. Z našeho dosavad
ního výzkumu historického vývoje, současného stavu a realizace projektu MJ a z tendencí v zahraničních systémech a teoriích vzdělání v MJ vyply
nuly určité poznatky, jež nám umožňují formulovat jen základní, obecné závěry prognostického charakteru (vlastní prognóza v oblasti MJ nebyla dosud náplní našeho výzkumu). Při této prognóze opíráme se o poznatky marxistické pedagogiky a didaktiky, sociologie a filozofie vzdělání7) a o dokumenty týkající se rozvoje našeho školství a společnosti (Zasedání ÚV KSČ ve dnech 3. a 4. července 1973 a j.).
1. P r i n c i p y t v o r b y , v e r i f i k a c e a r e a l i z a c e p e r s p e k t i v n í c h m o d e l ů MJ
V československé ani v zahraniční vědě nebyly dosud vypracovány teoretické a metodologické principy tvorby perspektivních modelů MJ.
Z dosavadních poznatků však vyplývá, že zkonstruováním perspektivního modelu nebo jeho částí není příslušný proces ukončen, nýbrž teprve za
hájen.8) Předpokládáme následující 3 výzkumné etapy novelizace systé
mu vzdělání v MJ:
(a) Konstrukční etapa
V této etapě musí být rozpracovány cíle perspektivního projektu MJ, a to na základě prognóz o společenských potřebách všeobecného vzdě
lání v socialistické škole budoucnosti v letech 1990—2000, na základě zjištěných hlavních trendů ve vývoji systému vzdělání v MJ v české vše
obecně vzdělávací škole, rozboru současného stavu projektu MJ a jeho realizace, na základě srovnávacích analýz systémů vzdělání v MJ ve vy
spělých socialistických a kapitalistických státech a se zřetelem k pro
gresivním poznatkům pedagogiky a pedagogické psychologie, didaktiky MJ a CJ, lingvistiky aj.
Po rozpracování systémů cílů musí následovat konstrukce perspektiv
ního systému učiva MJ (resp. jeho dílčích složek) a systému prostředků (metod, organizačních forem a postupů atd., a zejména systému prezen
tace učiva v učebnicích MJ).
(b) Verifikační etapa
Po zkonstruování modelu vzdělání v MJ (resp. jeho komponentů — viz bod (a)] musí následovat ověření tohoto modelu. Je nutno vypracovat experimentální metodiku pro verifikaci fungování navrženého modelu
7) Kujal, B.: O socialistickou školu budoucnosti. Pedagogika 23, 1973, č. 6, s. 675 až 701; Turčenko, V. N.: Naučno-techničeskaja revoljucija i revoljucija v 'obrazovanii.
Moskva, Izd. Polit. lit. 1973; Wiloch, T. Prognóza rozwoju oświaty v PRL. Warsza
wa 1974 (cyklost. materiál).
8) Srov. zvláště Gunter, K. Heinz: The Planning and Organization oj Curriculum Research. Comparative Education 5, 1969, s. 235—247.
7 0 7
a pro zhodnocení jeho výsledků (realizace) u žáků. Tato metodika musí přihlížet i k tomu, že verifikace bude probíhat v podmínkách, jež jsou odlišné od podmínek socialistické školy budoucnosti. Na základě výsled
ků verifikační etapy musí být navržený model korigován (případně musí být i zamítnut a nahrazen jiným modelem).
(c) Aplikační etapa
Po ověření perspektivního projektu MJ a jeho zpestření ve verifikační etapě může být model uváděn do praxe, budou-li k tomu vytvořeny eko
nomické, personální a jiné předpoklady. Zavedením projektu do praxe však proces novelizace systému vzdělání v M) opět nekončí. I při nutné stabilitě (trvalosti) tohoto systému je třeba předpokládat d y n a m i c k ý c h a r a k t e r systému MJ. Právě tak jako rozvoj vědy, techniky a ji
ných oblastí společenské praxe je dynamický, musí se v souladu s těmito změnami v období VTR modifikovat a zdokonalovat také systém vzdě
lání v MJ (zvláště samotný projekt MJ). »Je nutno rozpracovat systém neustálého obnovování obsahu vzdělání, předvídající plánovité zavádění nových učebních osnov, učebních plánů, učebnic atd. a příslušnou pří
pravu učitelů.«9)
2. H l a v n í r y s y p e r s p e k t i v n í h o m o d e l u v z d ě l á n í a v ý c h o v y v MJ
Hlavní rysy perspektivního modelu MJ mlusí být stanoveny v souvis
losti s nejdůležitějšími faktory VTR a prognózami vývoje a vzdělání v socialistické škole k roku 2OOO.10 11j
Podle akademika A. V. Těkučeva, předního sovětského odborníka pro teorii vzdělání v MJ, h l a v n í z m ě n y v perspektivním systému vzdě
lání v MJ se budou týkat těchto oblastí: přestavby obsahu osnov a učeb
nic MJ; aplikace principů rozvíjejícího vyučování, samostatné práce žáků a diferencovaného vyučování (základní a prohlubující učivo MJ); využití technických prostředků ve vyučování MJ.11)
Bezpochyby nejdůležitějším a v naší situaci nejaktuálnějším problé
mem perspektivního modelu vzdělání v MJ je přeměna obsahu vzdělání vM j, tj. u v e d e n í o b s a h u v z d ě l á n í a v ý c h o v y v MJ do s o u l a d u s r e á l n ý m i p o t ř e b a m i s o c i a l i s t i c k é s p o l e č n o s t i . Ukazuje se stále zřetelněji, že dosavadní obsah vzdělání v MJ nevyhovuje již ani současným společenským potřebám, tími méně potřebám perspektivním. To se týká v prvé řadě učiva obsaženého ve školních učebnicích MJ, jež jsou u nás stále více kritizovány. Nejvyšší orgány našeho státu na tuto skutečnost otevřeně upozorňují a požadují zásadní změnu. Na zasedání ÚV KSČ o československém školství v čer
venci 1973 byla kritizována »nadměrná obtížnost« předmětu MJ a opráv
něně se konstatovalo, že na základní škole »zastaral obsah učiva, který trpí přílišným encyklopedismem a určitým verbalismem«.12)
9) Turčenko, V. N.: Naučno-techničeskaja revoljucija i revoljucija v obrazovanii.
Moskva, Izd. polit. lit. 1973.
10) Kujal, B.: O socialistickou školu budoucnosti. Pedagogika 23, 1973, č. 6, s. 875 až 701.
11) TěkuČev, A. V.: citováno podle referátu o konferenci v Saratově, Russkij jazyk v škole. 1974, č. 3, s. 122—124.
12) Zasedání ústředního výboru KSČ ve dnech 3. a 4. července 1973. Praha 1973, s. 57.
7 0 8
Také v SSSR se na základě kritiky dosavadního projektu vzdělání v MJ formují určité prognostické závěry týkající se zvláště výběru základního učiva MJ a základní teorie nutné pro utváření prakticky důležitých do
vedností a návyků žáků aj.13)
Na základě zjištěných trendů vedoucích ke změnám v systému vzdě
lání v MJ lze prognosticky předpokládat tyto v l a s t n o s t i p e r s p e k t i v n í h o p r o j e k t u MJ :
2.1. Funkce a postavení MJ v perspektivním systému
Funkce a postavení předmětu MJ ve vztahu k ostatním předmětům, k celkovému systému všeobecného základního a středního vzdělání a k systému celoživotního vzdělávání se budou stále posilovat, a to na všech stupních všeobecně vzdělávací školy.
Posílení postavení předmětu MJ v československé všeobecně vzdělá
vací škole v budoucnosti neznamená, že bude zvyšována proporce tohoto předmětu v učebním plánu. Jak bylo zjištěno v naší srovnávací analýze 14 projektů MJ vybraných socialistických a kapitalistických zemí, čes
koslovenský učební plán věnuje vůbec nejvyšší proporci předmětu MJ.
Proto je nutno předpokládat, že počet hodin MJ se nebude v perspektiv
ním učebním plánu naší všeobecně vzdělávací školy dále zvyšovat, ale bude se možná dokonce mírně snižovat (tato tendence je již uplatněna v Návrhu projektu perspektivního rozvoje československé vzdělávací soustavy, I. verze, 1974).
Posílení funkce a postavení předmětu MJ v perspektivním systémy musí tedy být uskutečněno cestou vnitřního zkvalitnění a zásadních změn pojetí a obsahu příslušného vzdělání a nikoliv cestou kvantitativního růstu předmětu MJ.
2.2. Cíle MJ v perspektivním systému
Pro perspektivní projekt všeobecného vzdělání je nutno předpokládat závažné změny v pojetí cílů MJ (v souladu s tendencemi vytyčenými A. V.
Těkučevem, V. N. Turčenkem aj. — srov. výše v části 2):
a) Cíle vzdělání a výchovy v MJ ve všeobecně vzdělávací škole 1. a 2.
s t u p n ě budou obsahovat především formování prakticky důležitých komunikačních dovedností a návyků, osvojení základních teoretických poznatků o jazyce a jeho fungování ve společnosti a dosažení výchov
ných kvalit, včetně vytvoření pozitivní motivace žáků k samotnému vzdělávání a sebevzdělávání v MJ, jež je za současného stavu nejslabším článkem výchovné složky projektu MJ.14)
b) Na 3. s t u p n i všeobecně vzdělávací školy musí být cíle vzdělání v MJ zaměřeny rovněž na formování prakticky důležitých dovedností a návyků, avšak nikoliv jen v rámci tradičně chápaného »slohu«, nýbrž v souladu s širšími komunikačními potřebami absolventů socialistické střední školy (např. dovednost vyhledávání a zpracování informace aj.).
Další součástí cílů MJ musí být vytvoření teoretických vědomostí o ja
13) Viz podrobněji Průcha, J.: Systémy vzdělávání v mateřském Jazyce ve vybraných socialistických a kapitalistických státech (Srovnávací analýza). Praha, PO ČSAV 1974.
14) Viz o výsledcích výzkumu fungování systému vzdělání a výchovy v MJ — Průcha, J.: Zpráva o výzkumu fungování systému vzdělání a výchovy v českém Jazyce. Praha, PO ČSAV 1975!
7 0 9
zyce a jeho fungování ve společnosti (tedy nikoli jen vědomostí vztahu
jících se ke gramatické stránce jazyka), a to v souvislosti se vzděláním v marxistické filozofii, psychologii a sociologii na střední škole. Za tím účelem je třeba, aby vlastní jazykové složce předmětu MJ byla věnována větší proporce, než jakou má současný projekt MJ pro gymnázium (v němž literární složka MJ výrazně převládá nad jazykovou složkou).
c) Tyto cíle vzdělání a výchovy v MJ na základní a střední všeobecně vzdělávací škole musí se opírat o systém vzdělání a výchovy v MJ v m a t e ř s k é š k o l e . Cíle předškolní výchovy a vzdělání v MJ (nejen v po
sledním ročníku předškolní výchovy, jenž má být v budoucnu zevšeobec
něn, ale i v celém systému předškolní výchovy, tj. od věku 3 le t) budou zaměřeny na rozvoj některých základních kpmunikačních schopností a dovedností žáků, tj. mluvená komunikace a pravděpodobně i základy pro dovednost čtení. Cílem tohoto vzdělání na předškolní úrovni musí být také co možná největší vyrovnání existujících rozdílů v jazykovém roz
voji dětí, daných odlišnými sociokulturními, individuálně psychologic
kými a jinými specifičnostmi předškolního vývoje dětí. Všechny děti musí vstupovat do 1. ročníku základní školy s poměrně rovnocenně roz
vinutými jazykovými dovednostmi; vzdělávání a sebevzdělávání žáků ne
smí být brzděno případnými nedostatky v jazykové (komunikační) úrov
ni některých dětí.
2.3. Učivo MJ v perspektivním systému
Jak bylo objasněno výše v části 2, základní změny, jimiž se bude od
lišovat perspektivní systém vzdělání a výchovy v MJ od současného pro
jektu MJ, budou spočívat v přestavbě obsahu (učiva) v osnovách a učeb
nicích MJ. Tyto změny musí být realizovány takto:
a) Bude vypracován systém z á k l a d n í h o u č i v a MJ a systém p r o h l u b u j í c í h o u č i v a MJ. Systém základního učiva, rozpra
covaný pro jednotlivé stupně a ročníky všeobecně vzdělávací školy, musí důsledně vycházet z formulovaných cílů příslušného projektu (srov. naši prognózu v části 2.2) a nesmí tyto cíle překračovat (jako je tomu často v současném systému učiva). Základní učivo musí také vymezit soustavu z á k l a d n í c h p o j m ů a t e r m í n ů MJ.
Ve srovnání s dosavadním učivem MJ (jež je označováno v osnovách jako »základní«, ale ve skutečnosti jím není) bude nutno obsah učiva jednak z r e d u k o v a t (zvláště v oblasti gramatického učiva), jednak ale také d o p l n i t (zvláště v oblasti obecných poznatků o jazyce). Kon
krétní podklady pro novou koncepci jsou obsaženy v jiné práci.15) b) Budou uplatněny nové v z t a h y t e o r e t i c k é h o u č i v a a d o v e d n o s t n í h o u č i v a : Na jedné straně budou prvky teoretické
ho učiva MJ (poznatky o jazyce a jazykové komunikaci ve společnosti) zaváděny ještě dříve (tj. v nižších ročnících základní školy) než dosud;
na druhé straně bude z teoretického učiva vypuštěno vše nepodstatné a detailní a dovednostní učivo (zvláště na 1. a 2. stupni školy) bude po
síleno (srov. obdobné tendence již v současné sovětské škole).
c ) Budou uplatněny nové v z t a h y g r a m a t i c k é h o a mi mo - g r a m a t i c k é h o u č i v a : Zatímco v dnešním projektu MJ grama
15) Průcha, J.: Systém výchovy a vzdělání v českém jazyce v české všeobecně vzdě
lávací škole (Analýza vývoje a současného stavu). Praha, PÚ ČSAV 1974.
7 1 0
tické učivo silně převažuje v jazykové složce MJ a mimogramatické učivo (zvláště obecné poznatky o jazyce a jeho fungování ve společnosti) tvoří minimální podíl, v budoucím projektu MJ musí být gramatické učivo re
dukováno a podíl mimogramatického učiva zvýšen. Také již v samotném pojetí gramatického učiva musí dojít ke změně: důraz musí přejít z ob
lasti tvarosloví (jež v našem současném projektu MJ převažuje) na oblast syntaxe a další oblasti gramatické teorie, které mají větší vztah k zá
kladním jazykovým činnostem (také tyto tendence jsou již uplatněny v projektech některých socialistických států).
2.4. Prostředky a podmínky MJ v perspektivním systému
V perspektivním systému lze předpokládat změny v prostředcích a podmínkách vzdělání v MJ, jež se budou týkat především:
a) K o n c e p c e v y u č o v á n í MJ: V perspektivním systému MJ bude zřejmě i nadále převažovat tzv. informativně empirická koncepce vyučování jako v současném systému, avšak v jednotě s ní se uplatní koncepce problémového vyučování a různé způsoby samostatného studia žáků.16) Programované vyučování MJ s využitím náročné didaktické tech
niky nebude se podle naší prognózy uplatňovat v praxi v takové míře, jaká je snad možná u některých jiných předmětů; avšak některé principy programovaného vyučování MJ bude možno uplatnit i v rámci běžných učebnic MJ.
b) P o s t u p y , m e t o d y a f o r m y v y u č o v á n í MJ: Na rozdíl od současného projektu MJ, v němž se uplatňuje hlavně tzv. mechanicko- skladební vyučovací postup, musí se v perspektivním systému MJ prosa
dit tzv. paralelně následný postup. Jako hlavní vyučovací forma MJ se uplatní i v perspektivním systému MJ forma hromadného vyučování. Na
proti tomu větší změny je nutno provést ve vyučovacích metodách, aby se vedle činností učitele (výklad atd.) více než dosud uplatnily metody vedoucí k samostatné práci žáků v MJ. K tomu je třeba nově organizovat především učebnice MJ (viz v následujícím bodu).
c) P r e z e n t a c e u č i v a MJ ( u č e b n i c e a p o m ů c k y ) : Hlavním prostředkem prezentace učiva MJ zůstanou i v perspektivním systému MJ učebnice. Tyto učebnice budou však odlišné od dosavadních po obsahové i formální stránce (srov. zjištěné nedostatky současných učebnic MJ). Perspektivní učebnice MJ musí nejen obsahovat příslušné učivo, ale musí být také vybaveny informačním aparátem pro další vzdě
lávání žáků (např. terminologické slovníky, seznamy odborné literatury k učivu apod.).
Důležitou vlastností učebnic MJ v perspektivním systému musí být je
jich pohotové přizpůsobování se novým poznatkům vědy a pedagogické
»technologie«, jak to postuluje i V. N. Turčenko. (Např. v současném sy
stému MJ jsou používány tytéž učebnice MJ beze změny již 15 let, což má různé negativní důsledky.)
Kromě učebnic je nutno pro perspektivní systém MJ rozvinout systém vyučovacích pomůcek MJ, aby se ve vzdělávacím procesu účelně využí-
16) Kujal, B.: Československá všeobecně vzdělávací pracovní a polytechnická škola a její další rozvoj (Referát na I. československo-sovětském pedagogickém semináři, Praha 1975).
7 1 1
valy jak moderní technické prostředky (např. film, rozhlas a televize, jejichž vliv na rozvoj komunikačních aktivit žáků byl již prokázán), tak i »tradiční« prostředky, jako je knihovna [v budoucnu i knihovna se zá
kladními jazykovými příručkami přímo ve třídě) aj.
2.5. Učitel a žák v perspektivním systému
a) Podle obecných pedagogických prognóz lze předpokládat z m ě n y ve v z t a h u u č i t e l e a ž á k ů také v perspektivním systému MJ:
Těžiště práce učitele MJ nebude již tak výrazně jako dosud spočívat v činnostech zaměřených na předávání informací žákům, ale přesune se i na činnosti řídící vzdělávání a sebevzdělávání žáků. To bude také jed
ním z faktorů vedoucích i ke změnám v obsahu vzdělání učitelů MJ. Již dnes jsou zjišťovány nedostatky v přípravě učitelů MJ. V perspektivním vzdělání učitelů MJ se mjusí projevit hlavně obrovský rozvoj, jímž pro
cházejí vědy přinášející zásadní poznatky pro teorii vzdělání v MJ (např.
psycholingvistika).
b) Důležitou součástí perspektivního systému vzdělání v MJ se musí stát adekvátní systém h o d n o c e n í v ý s l e d k ů ž á k ů v socialis
tické škole budoucnosti. Bude nutno rozpracovat taková kritéria hodno
cení žáků v MJ, která nebudou vyjadřovat jen tradiční školské požadavky (jako současný důraz na pamětní schopnosti žáků reprodukovat učivo).
V souvislosti s tím bude třeba vypracovat i nové metody diagnostiky zna
lostí žáků v MJ, které by byly k dispozici hlavně učitelům MJ (současné didaktické testy pro MJ jsou nevyhovující). V budoucí škole se dále uplatní různé způsoby sebehodnocení žáků, tj. jejich kontrola vlastních výsledků (vědomostí, dovedností atd.) v MJ.
2.6. Teorie vzdělání v MJ a perspektivní systém
Všechny výše uvedené vlastnosti perspektivního systému vzdělání v MJ vyžadují samozřejmě i změnu orientace v samotné teorii tohoto vzdělání. Bude nutno budovat teorii vzdělání v MJ jako vědeckou disci
plínu mezioborového charakteru, jako teorii nejen analytickou, ale také prognostickou, která bude konkrétními výzkumy řešit své základní pro
blémy. Hlavním úkolem) teorie vzdělání v MJ bude vytvářet teoretické a metodologické předpoklady k tomu, aby vzdělání v MJ bylo v optimál
ním souladu s potřebami společnosti.
Lze předpokládat i vznik a rozvoj tzv. o n t o d i d a k t i k y,17) vědec
ké disciplíny, která by analyzovala obsah a nové výsledky určité vědy (např. lingvistiky) za účelem jejich didaktické interpretace.
17) Turčenko, V. N.: Naučno-techničeskala revolfucija i revolúcia v obrazovanii, Moskva, Izd. polit. lit. 1973.
7 1 2
ЯН П Р У Х А
РАЗВИТИЕ, СОВРЕМЕННОЕ СОСТОЯНИЕ И ПЕРСПЕКТИВЫ СИСТЕМЫ
ОБРАЗОВАНИЯ И ВОСПИТАНИЯ В РОДНОМ ЯЗЫ КЕ В ОБЩЕОБРАЗОВАТЕЛЬНОЙ ШКОЛЕ
Модель перспективной системы образова
ния и воспитания в родном языке (Р Я ) исходит из основной концепции системы коммунистического воспитания (образования и воспитания) и её исследования в социа
листической школе (Б. Куял 1972, 1973, 1974). Эта модель (часть II настоящей статьи) основана на системном исследовании (1) исторического развития. (2) современно
го состояния, (3) реализации (функциони
рования) и (4) теории образования и воспи
тания в РЯ в чешской общеобразовательной школе, дальше (5) на сравнительном ана
лизе современных проектов РЯ в некоторых социалистических и капиталистических стра
нах. Соответствующие анализы, из которых в этой статье приводятся только главные ре
зультаты (часть I) обработаны в частичных статьях (Я. Пруха, 1972, 1973, 1974, 1975).
Перспективная модель системы РЯ опи
рается кроме выше приведённых анализов па
прогностические сведения марксистской пе
дагогики и дидактики, социологии образо
вания (особенно Б. Куял, 1973; В. И. Тур- ченко, 1973, Т. Й. Вилох, 1974) и на доку
менты касающиеся развития чехословацкой школы (Заседание ЦК КПЧ 3-ьего и 4-ого июля 1973 г. идр.). Объясняются прежде всего принципы создания, верификации и реализации перспективных моделей РЯ (часть И, 1). Важнейшей частью статьи является прогноз главных черт перспектив
ной модели РЯ (часть II, 2) именно в этих областях: функция и место РЯ в перспектив
ной системе (2.1); цели РЯ (отдельно для 1 —5-ый классы, 6 —9-ый классы, 10— 12-ый классы общеобразовательной школы — 2.2);
учебный материал РЯ (2.3); средства и усло
вия РЯ (2.4); отношение учитель-ученик в перспективной системе РЯ [2 .5 ); теория об
разования в РЯ и перспективная система
(2.6) .
JA N P R O C H A
TH E D EVELO PM EN T, P R ESEN T-D A Y ST A T E AND P R O SPEC TS OF TH E SY ST E M OF EDUCATION IN TH E MOTHER TONGUE AT TH E GEN ERAL EDUCATION SCHOOL
The model of the prospective system of education in the mother tongue (MT) pro- cee s from the basic conception of the system of communist education (instruc
tion and character training) and the research into that system at a socialist school (B. Kujal, 1972, 1973, 1974). This model (part two of this paper) is based on a system research into (1) the histo
rical development, (2) the present-day state, (3) the realization (functioning) and (4) the theory of education in the MT at the Czech general education school, an furthermore, on (5) a comparative analysis of present-day projects in some of the socialist and capitalist countries.
The respective analyses, of which only the main results are given in this paper
(part one), are elaborated in partial stu
dies (J. Průcha, 1972, 1973, 1974, 1975).
The prospective model of the MT system is based on the above-mentioned analyses and on prognostic knowledge in the field of Marxist pedagogy, didactics and socio
logy of education (especially B. Kujal, 1973; V. N. Turchenko, 1973; T. J. Wiloch, 1974) and on documents concerning the development of Czechoslovak education (the session of the Central Commitee of the Communist Party of Czechoslovakia on 3rd and 4th July, 1973, and the like). The principles of creating, verifying and reali
zing prospective MT models are explained first (part two, 1). The most important part of the paper is the prognosis of the main features of the prospective MT mo-
7 1 3
del (part two, 2), which concerns the following areas: the function and posi
tion of MT in the prospective system (2.1.); the aims of MT (separately for the 1 st—5 th, 6 th—9 th and 10 th—12 th forms of the general education school
— 2.2.); the subject-matter in MT (2.3.);
the means and conditions for MT (2.4.);
the teacher-pupil relationship in the pro
spective system of MT (2.5.); the theory of education in MT and the prospective sys
tem (2.6.).
Uskutečňování výchovně vzdělávacího procesu vyžaduje zvýšení aktivního podílu vědy, zejména při jelho modernizaci a intenzifikaci. Účast vědců, od
borníků v pedagogice, psychologii a dalších vědách o člověku a jeho výchově musí výrazným způsobem kvalitativně ovlivnit a obsahově prohloubit vypra
cování uceleného systému výchovy a vzdělání i nových metod a prostředků výchovně vzdělávací práce. Proto vypracování perspektiv vývoje naší školské soustavy klade vysoké nároky i na vědeckou frontu, jejíž povinností je podílet se na dalším budování socialistické školy.
Jde o to, učinit socialistickou výchovu a vzdělání mladé generace předmětem zájmu a aktivní spolupráce všech složek naší socialistické společnosti, všech poctivých občanů, sjednotit se k dosažení toho, aby škola byla v duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ stále pevnější oporou našelho socialistického zřízení.
Z dokumentu ÚV KSČ z 4. července 1973:
Vývoj, současný stav a další úkoly československého školství.
7 1 4
