Posudek vedoucího diplomové práce Soni Konrádové Prognóza vzd ě lanosti a lidský kapitál
Ač se to na prvý pohled z názvu práce nezdá, věnuje se vysoce aktuálnímu tématu – vždyť ve stárnoucích popu- lacích ubývá pracovní síly, takže aby se taková společnost uživila, musí tento úbytek kvantity nahradit kvalitou, musí zajistit zvýšení lidského kapitálu, který je formován především vzděláváním.
Autorka začíná přehledem vývoje vzdělávání a vzdělanosti a dokumentuje obrovský nárůst vzdělanosti za po- slední dvě století. Je poučné si uvědomit, jak se vzdělanost měnila a že k jejímu měření musely být používány stále nové nástroje – nejprve to byla míra negramotnosti, později nejvyšší dosažené vzdělání a dnes je to délka vzdělávání a funkční gramotnost.
V druhé kapitole je popsán náš vzdělávací systém a vzdělanost, jakou tento systém produkuje. Pro posouzení (byť nedokonalé) jeho kvality je ovšem nutné jej porovnat se systémy, resp. s výsledky systémů dalších zemí.
Proto je druhá část této kapitoly věnována mezinárodnímu srovnání. Autorka zvolila několik charakteristik popi- sujících účast na vzdělávání, vzdělanost, zaměstnanost a investice do vzdělávání a na základě faktorové analýzy z nich zkonstruovala tři komponenty. Ty pak použila pro shlukovou analýzu. Její výsledky jsou zajímavé, ale ne neočekávané: jistě není překvapení, že nejbližší nám je Slovensko a že se vytvořil shluk středoevropských zemí.
To jsou zřejmě země, se kterými bychom se měli především srovnávat a v tomto srovnání, jak diplomantka kon- statuje, „Česká republika nakonec nedopadla nejhůře.“
Další kapitola je věnována lidskému kapitálu – definicím, měření, návratnosti investic do lidského kapitálu (sou- kromé i společenské) a aspektům, které s rozvojem lidského kapitálu úzce souvisí, tj. znalostní společnosti a ce- loživotnímu učení.
Až potud se jedná o víceméně popisnou část, která shrnuje existující poznatky a informace. Je to popis napsaný s přehledem, bez zbytečných odboček, který vystihuje situaci a zdůrazňuje významné aspekty. Je z něj patrné, proč pojem lidského kapitálu a s ním souvisící problémy vzdělávání jsou významná a pozornostihodná témata výzkumu.
Čtvrtá kapitola – Prognóza vzdělanosti – je stěžejní částí práce. Je to pokus využít dosud opomíjené možnosti metod vícestavové demografie k pohledu do budoucnosti. Metody jsou opomíjené ze dvou důvodů: jsou náročné na vstupní údaje a jsou náročné výpočetně. O to více je třeba ocenit, že si diplomantka s těmito úskalími doká- zala poradit; a poradila si velmi dobře. Určitým testem správnosti přístupu je porovnání výsledků projekce stavu z roku 2001 (jen z toho roku jsou k dispozici dostatečně podrobné údaje, protože se uskutečnilo sčítání lidu) do roku 2006 s výsledky Výběrového šetření pracovních sil, které provádí Český statistický úřad. Vezmeme-li v úvahu velikost výběru pro Výběrové šetření pracovních sil a jeho následné dvojné třídění podle věku a podle dosaženého vzdělání, pak (intuitivně; výpočet intervalů spolehlivosti takto tříděných výsledků Výběrového še- tření pracovních sil diplomantka neprováděla, to by bylo hodně vysoko nad rámec diplomové práce) můžeme říci, že se prakticky neliší. To posiluje důvěru v metody vícestavové demografie a samozřejmě i důvěru ve vý- sledky prognózy, ke kterým autorka dospěla. Je škoda, že tyto výsledky komentovala jen stručně a ponechala je vlastně jen ve formě málo přehledných tabulek s mnoha čísly v příloze. To je to jediné, co by jí bylo možné vy- tknout – nevyužila možnosti zhodnotit své nemalé úsilí, které diplomové práci věnovala.
Po formální stránce není práci co vytknout (jen snad vzorce mohly být uvedeny v trochu jiné úpravě).
Diplomantka prokázala, že se umí zorientovat v novém tématu, že umí pracovat s literaturou, že dokáže své my- šlenky vhodně formulovat a že dokáže své znalosti aplikovat tvůrčím způsobem. Proto navrhuji, aby byla klasifi- kována stupněm výborně.
doc. RNDr. Felix Koschin, CSc.
katedra demografie VŠE V Praze dne 8. června 2007
