Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů
Studijní obor: Podnikání a právo
Právní a ekonomické aspekty tzv. základního nepodmíněného příjmu
Bakalářská práce
Autor bakalářské práce: Nikol Hartová
Vedoucí bakalářské práce: doc. JUDr. Nicole Grmelová, Ph.D.
Rok vypracování: 2021
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Právní a ekonomické aspekty tzv.
základního nepodmíněného příjmu“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a pramenů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na jejím konci.
V Praze dne 24. 4. 2021 ………
Nikol Hartová
Poděkování
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své bakalářské práce doc. JUDr.
Nicole Grmelové, Ph.D. za pomoc, ochotu, vstřícnost a cenné připomínky při konzultacích a vypracovávání této práce.
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 5
Úvod ... 6
1. Základní nepodmíněný příjem ... 9
1.1. Definice základního nepodmíněného příjmu ... 9
1.2. Vývoj konceptu základního nepodmíněného příjmu ... 13
2. Evropská občanská iniciativa ... 16
2.1. Právní úprava evropské občanské iniciativy ... 16
2.2. Principy fungování evropské občanské iniciativy ... 19
2.2.1. Požadavky na organizátory a na podepsané osoby ... 19
2.2.2. Minimální počet podepsaných osob ... 21
2.2.3. Postup organizace občanské iniciativy ... 23
3. Rozbor Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný příjem ... 25
3.1. Zrod Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný příjem 2013 .. 25
3.2. ECI za nepodmíněný příjem v době pandemie ... 28
3.3. Cíl iniciativy za nepodmíněný příjem ... 29
3.4. Možné způsoby financování dle hlavních zastánců ... 32
3.4.1. Samofinancování ... 33
3.4.2. Zvýšení daní ... 37
4. Nedávné experimenty základního nepodmíněného příjmu ... 39
4.1. Kanada ... 39
4.2. Finsko ... 40
4.3. Namibie ... 42
Závěr ... 44
Seznam literatury ... 48
Seznam tabulek ... 53
Seznam obrázků ... 54
Vysvětlivky ... 55
Seznam použitých zkratek
BIEN – Basic Income Earth Network ČSÚ – Český statistický úřad
ECI – European Citizen Initiative EU – Evropská unie
KELA – Finská správa sociálního zabezpečení
Mincome – Manitoba Basic Annual Income Experiment SEU – Smlouva o Evropské unii
SFEU – Smlouva o fungování Evropské unie
UBI – Unconditional Basic Income, základní nepodmíněný příjem UBIE – Unconditional Basic Income Europe
6
Úvod
„Všem lidem stejně. A bez podmínek!“ Tak by se dala velice jednoduše shrnout hlavní myšlenka základního nepodmíněného příjmu, která se v kontextu současné koronavirové krize stává žhavě diskutovaným tématem nejen mezi širokou veřejností, ale i mezi významnými ekonomy, sociology a politiky. Nepodmíněný příjem představuje koncept, který by dle jeho zastánců mohl nahradit, popřípadě doplnit, stávající zastaralé systémy sociálního zabezpečení, které jsou dosud ve většině zemí založeny na příjmově testovaných dávkách. Hlavní myšlenkou základního nepodmíněného příjmu je nahrazení těchto dávek jednou jedinou garantovanou dávkou nepodmíněného příjmu v takové univerzální výši, která by zajistila důstojné živobytí každého jednotlivce. Tento zaručený příjem by se zároveň stal základním právem každého člověka bez jakýchkoli dalších podmínek.
Myšlenka jednoho univerzálního garantovaného příjmu pro všechny není ve společnosti žádnou novinkou. V poslední době se však stává hlavním tématem v mnoha zemích. Ať už jako snaha států, postižených pandemií nemoci Covid-19, přizpůsobit současné politiky sociálního zabezpečení této krizi, nebo v podobě aktuálně startujícího experimentu v Německu, který bude testovat dopady pobírání dávek základního příjmu na společnost. V neposlední řadě stojí za popularizací této idey také organizátoři právě probíhající Evropské občanské inciativy za nepodmíněný příjem, která se během roku 2021 snaží získat potřebné množství podpisů v zemích Evropské unie tak, aby jednání o možnosti zavedení nepodmíněného příjmu na jejím poli mohlo postoupit k Evropské komisi, která by měla v této oblasti připravit návrh nových právních předpisů k projednání.
Cílem bakalářské práce je představit stále více diskutovaný koncept základního nepodmíněného příjmu. Za pomoci rešerše dostupné literatury identifikovat jeho hlavní charakteristiky a upozornit na právní a ekonomické aspekty s ním související.
Za pomoci analýzy Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný příjem se pokusím identifikovat hlavní argumenty ve prospěch nepodmíněného příjmu. Komparací se závěry již proběhlých experimentů posoudím, v jaké míře lze tyto argumenty potvrdit či vyvrátit a v jakých oblastech je potřeba dalších studií.
7
Na zjednodušeném modelovém příkladu se pokusím vypočítat náklady na zavedení takového příjmu v České republice. Vzhledem k tomu, že v českém jazyce neexistuje mnoho odborných publikací na toto téma, věřím, že by tento text mohl přispět k rozšíření povědomí o tomto konceptu a o možnosti aktivně tuto myšlenku podpořit.
S ohledem na fakt, že se celá bakalářská práce věnuje základnímu nepodmíněnému příjmu, považuji za nutné tento pojem jasně definovat již v první kapitole. Pomocí rešerše dostupných zdrojů se pokusím identifikovat hlavní společné charakteristiky takového příjmu. Vzhledem k tomu, že se tento koncept vyvíjel napříč různými společnostmi již od sedmnáctého století, bude jedním z mých dílčích cílů zmapovat hlavní historické důvody, které vedly ke vzniku prvních úvah o nepodmíněném příjmu.
V druhé kapitole se budu zabývat relativně novým nástrojem přímé participace evropských občanů na tvorbě politik Unie, kterým se stala evropská občanská iniciativa. V této části představím aktuální právní úpravu tohoto nástroje.
Identifkovány budou hlavní právní aspekty nástroje včetně podmínek pro založení iniciativy. Popíšu i samotný postup organizace iniciativy.
Protože v omezeném rozsahu bakalářské práce nemohu pokrýt všechny možné ekonomické či sociologické dopady nepodmíněného příjmu, jako celku, zaměřím se v praktické části pouze na analýzu aktuálně probíhající iniciativy evropských občanů za nepodmíněný příjem s názvem: „Zavést v celé EU bezpodmínečný základní příjem.“ V této kapitole bude práce směřovat k tomu, aby byly z programu a prohlášení organizátorů této iniciativy jasně definovány hlavní cíle včetně očekávaných dopadů případného zavedení tohoto příjmu. Informace z této kapitoly budou dále komparovány s výsledky již proběhlých experimentů, kterým bude věnována závěrečná kapitola.
Poslední kapitola představí tři vybrané experimenty testující zavedení nepodmíněného příjmu. Sesbíraná data, ze kterých budu vycházet, zahrnují jak vyspělé, tak rozvojové země a byla sbírána od sedmdesátých let dvacátého století až po rok 2018. Cílem bude interpretovat cizojazyčné zprávy těchto experimentů tak, aby mohly být komparovány s premisami organizátorů iniciativy. Tím by z této kapitoly měla vyvstat odpověď na otázku: „Odpovídají závěry vybraných experimentů hlavním
8
argumentům Evropské občanské iniciativy ve prospěch zavedení nepodmíněného příjmu?“
Vlastní motivací k vypracování bakalářské práce zabývající se právě tímto tématem je hlavně jeho aktuálnost. Jako občanka Evropské unie, která má právo podpořit právě probíhající iniciativu, se pokusím sesbírat dostatečně velké množství pramenů k tomu, abych si dokázala vytvořit vlastní názor na danou problematiku. Mou snahou kromě výše vytyčených cílů je i posoudit, zda tato na první pohled utopická idea, má i reálné šance na převedení do praxe a zda bych tuto iniciativu chtěla podpořit svým podpisem či nikoli.
Jelikož v současné chvíli neexistují téměř žádné tištěné zdroje zabývající se tímto tématem, budu ve své práci vycházet zejména ze zdrojů elektronických. Jedním z dílčích přínosů mé práce by pak mohlo být i zprostředkování poznatků z cizojazyčných zdrojů, kterými bude například zpráva finské správy sociálního zabezpečení dostupná pouze ve finštině.
9
1. Základní nepodmíněný příjem
Myšlenka jednoho univerzálního garantovaného příjmu pro všechny není ve společnosti žádnou novinkou. V těchto letech však silně získává na pozornosti v mnoha evropských zemích, a to zejména ze dvou hlavních důvodů. Prvním je fenomén stále rostoucí robotizace a automatice. Marek Hrubec dlouhodobě upozorňuje na sílící problém nahrazování lidské práce prací strojů a robotů.
K vyprodukování stále většího bohatství nám stačí méně lidského kapitálu. Zároveň však toto bohatství není rovnoměrně redistribuováno a zůstává v rukou nejbohatší menšiny. Z těchto důvodů můžeme na trhu práce pozorovat růst takzvané technologické nezaměstnanosti.1 Druhým důvodem jsou dopady pandemické krize způsobené novou nemocí covid-19. Téměř celý svět již přes rok funguje pod různými typy restriktivních opatření, která mají obrovské dopady na ekonomickou situaci v celém světě. Ekonomové z Deloitte dokonce mluví o doposud největším propadu od Velké recese. Jedná se o první událost v novodobé historii, která naráz postihla takřka všechna odvětví.2 Propagátoři myšlenky nepodmíněného příjmu věří, že poskytnutí výše zmíněné peněžité dávky by mohlo vyřešit jak problém s nedostatkem pracovních pozic, tak lidem pokrýt výpadek příjmu z důvodu pandemické krize.
I přesto, že je tato myšlenka velice aktuálním tématem napříč různými společnostmi, neexistuje žádná univerzální definice toho pojmu a je tedy potřeba v dostupných úvahách hledat společné, klíčové charakteristiky, které takový příjem definují.
1.1. Definice základního nepodmíněného příjmu
Nepodmíněný základní příjem, v anglické literatuře označovaný jako
„unconditional basic income = UBI“, můžeme v první řadě definovat jako výjimečnou ideu jedné univerzální peněžité dávky pro všechny občany, která by mohla nahradit či
1 HRUBEC, Marek a BRABEC, Martin. Nepodmíněný základní příjem. Každému podle jeho základních potřeb. Lucemburk: Rosa Luxemburg Stifung. [Online] srpen 2020. [Cit: 2021-04-14]. Dostupné z:
https://rosalux.cz/wp-content/uploads/2020/09/Hrubec-Brabec-
Nepodm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%BD-z%C3%A1kladn%C3%AD-p%C5%99%C3%ADjem- final.pdf
2 DELOITTE. Ekonomika v době pandemie. Hospodářská politika v Česku i zahraničí. Deloitte.cz [Online] duben 2020. [Cit: 2021-04-14]. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/covid- 19/articles/ekonomika-v-dobe-pandemie.html
10
doplnit stávající systém sociálního zabezpečení a která by, podle hlavních zastánců této myšlenky, mohla výrazně zlepšit kvalitu života všech příjemců.
Ačkoli je v této době představa zavedení základního příjmu velice aktuálním tématem v evropských zemích, podobné úvahy a debaty můžeme nalézt napříč téměř celým světem. Je tedy jasné, že různé kultury, náboženské a politické ideologie nemůžou sdílet zcela jednotnou představu, jak takový příjem definovat. Jeho vymezení se v jádru shodují v hlavní myšlence této peněžité dávky. Rozchází se však například představy o způsobu určení výše dávky, o četnosti a době vyplácení i o samotném způsobu financování takového systému.
Jedním z významných zastánců nepodmíněného základního příjmu v České republice je sociální vědec a filozof Marek Hrubec.3 Ve své publikaci „Nepodmíněný základní příjem“, která si klade za cíl podpořit Evropskou občanskou iniciativu usilující o zavedení takového příjmu v celé Evropské unii a vyzdvihnout hlavní přínosy, které takový příjem dle autorova názoru přináší4, definoval Marek Hrubec tento pojem mimo jiné jako: příjem, který stát pravidelně, bez nutnosti splnit jakékoli podmínky, vyplácí každému svému občanovi. Tato peněžitá dávka by podle autora měla vytvářet jakousi startovací pozici každého člověka k vybudování kvalitního života, bez ohledu na to, zda tento občan má vedle základního příjmu nějaké jiné finanční prostředky ze závislé činnosti, podnikání či pobírá jiné peněžité či nepeněžité dávky.5
Kromě výše uvedené publikace spolupracoval Marek Hrubec s Martinem Brabcem mimo jiné i na knize „Všeobecný základní příjem: Právo na lenost nebo přežití?“, kde se v příloze objevil i krátký příspěvek belgického filozofa, profesora, ekonoma a jednoho ze zakladatelů sítě BIEN (Basic Income Earth Network)6 Philippa Van Parijse, ve kterém přináší svou definici univerzálního základního příjmu. Můžeme říct, že tato definice je v zásadě totožná s definicí Marka Hrubce, ale je navíc rozšířena
3 AVČR. Doc. PhDr. Marek Hrubec, PhD. Centrum globálních studií [Online]. 2012 [Cit: 2021- 01- 12]. Dostupné z: http://cgs.flu.cas.cz/cz/lide/marek-hrubec
4 HRUBEC, Marek a Martin BRABEC. Nepodmíněný základní příjem: právo na lenost, nebo na přežití. Praha: Ekumenická akademie, 2013. Filosofie a sociální vědy. s.3. ISBN 978-80-87661-06-2.
5 tamtéž, s. 4
6 UCLOUVAIN. Philippe Van Parijs. UCLouvain [Online]. [Cit: 2021-01-12]. Dostupné z:
https://uclouvain.be/fr/chercher/hoover/philippe-van-parijs.html
11
o podmínku, že taková dávka je vyplácena každé dospělé osobě daného státu, ať už je tato osoba jeho občanem, nebo jen trvale pobývá na území tohoto státu. 7
Další, o něco stručnější, definici základního nepodmíněného příjmu na svých webových stránkách uvádí výše zmíněná síť BIEN, která propojuje politiky, akademiky a další odborníky zajímající se o tuto problematiku s cílem rozšířit povědomí o možnostech nepodmíněného příjmu mezi širokou veřejnost. Základní příjem je dle BIEN pravidelná peněžitá platba všem jedincům, bez nutnosti testování nároku na tuto dávku a bez podmínek plnění pracovní povinnosti.8
Již z výše vybraných definic úzce spolupracujících autorů je patrné, že přestože každý autor vymezuje základní nepodmíněný příjem trochu jinak a neexistuje tedy žádná univerzální definice, je možné najít v nich společné znaky, klíčové atributy takového příjmu. Pěti společnými charakteristikami, které se podařilo napříč dostupnou literaturou najít, jsou: 1. peněžitá dávka 2. pravidelnost 3. jednotlivost 4. univerzálnost a v neposlední řadě 5. nepodmíněnost.9
Tím prvním klíčovým znakem, na kterém se shodují všichni propagátoři základního nepodmíněného příjmu, je forma dávky. Jednat by se jednoznačně mělo o dávku peněžitou, která každému příjemci dává svobodu vybrat si, za co chce tyto obdržené peníze utratit. 10
Na první společný znak, peněžité dávky, navazuje druhý sdílený znak, pravidelnost. Pravidelnost ve smyslu pravidelného vyplácení této dávky. Průkopníci nového systému garantovaného příjmu se ve svých návrzích vesměs shodují, že by se nemělo jednat o jednorázovou platbu, nýbrž o pravidelně se opakující dávku. S tím, že většina zastánců (například autoři ze zemí: Finsko, Kenya, Taiwan, Česká republika) předpokládá měsíční výplatu a některé státy, jako například Kanada, pak předpokládají
7 VAN PARIJS, Philippe. Základní příjem pro všechny. In: VAN PARIJS, Philippe, Marek HRUBEC a Martin BRABEC. Všeobecný základní příjem: právo na lenost, nebo na přežití. Praha: Filosofia, 2007. Filosofie a sociální vědy. s. 34. ISBN978-80-7007-259-2.
8 BIEN. About Basic Income. basicincome.org [Online]. [Cit: 2021-01-12]. Dostupné z:
https://basicincome.org/about-basic-income/
9 BIEN. Definition of Basic Income since the GA 2016. basicincome.org [Online]. 2016 [Cit: 2021-
01-12]. Dostupné z: https://basicincome.org/wp-content/uploads/2020/07/Basic-Income-definition- longer-explanation-1.pdf
10 tamtéž
12
vyplácení týdenní, obdobně jako tomu je u jiných peněžitých dávek zakořeněných v legislativách daných zemí.11
Další důležitý znak, který je potřeba dodržet, aby byla naplněna podstata nepodmíněného příjmu, můžeme označit slovem jednotlivost. Autoři se shodují na tom, že tento příjem má být určen a vyplácen přímo jednotlivcům, a ne domácnostem či jiným skupinám. Měl by být nezcizitelným právem každého jedince a neměl by být omezený rodinnými poměry ani poměry členů jedné domácnosti. Takové právo zároveň každé osobě přináší i svobodu volby, jak s takovým příjmem naložit a určitou možnost k naplnění vlastní svobody.12
Předposledním společným znakem definujícím základní nepodmíněný příjem je univerzální výše dávky. Ta by měla být nastavena stejná pro všechny příjemce bez ohledu na poměry dané osoby. Výše dávky není ovlivněna tím, zda je jedinec bohatý či chudý, žije sám či s někým ve společné domácnosti, nebo zda je či není výdělečně činný. 13
Nepodmíněnost je posledním a klíčovým rysem definujícím tuto ideu a spočívá v tom, že by se v každém případě mělo jednat o dávku netestovanou. Základní příjem by se měl stát právem každého jednotlivce bez nutnosti dokazovat nárok na jeho výplatu. Stejné právo na stejnou výši mají bohatí i chudí, osoby žijící samy, nebo ve společné domácnosti s více lidmi, stejně tak jako osoby zaměstnané, podnikající i nezaměstnané. Toto právo by časem dokonce mohlo patřit mezi základní lidská práva.
Jediné, v čem se autoři ve svých úvahách rozcházejí, je, zda by měl být grant vyplácen všem osobám již od narození, nebo jen dospělým jedincům. Nástupci Philippa Van Parijse přisuzují toto právo každému dospělému jedinci. Oproti tomu
11 AMADEO, Kimberly. What Is Universal Basic Income? Pros and Cons of a Guaranteed Income.
Tha balance [Online]. 2020-08-19 [Cit: 2021-01-12]. Dostupné z:
https://www.thebalance.com/universal-basic-income-4160668
12 HRUBEC, Marek, Marek HRUBEC a Martin BRABEC. Nepodmíněný základní příjem: právo na lenost, nebo na přežití. Praha: Ekumenická akademie, 2013. Filosofie a sociální vědy. s.7. ISBN 978- 80-87661-06-2.
13 VAN PARIJS, Philippe. Základní příjem pro všechny. In: VAN PARIJS, Philippe, Marek HRUBEC a Martin BRABEC. Všeobecný základní příjem: právo na lenost, nebo na přežití. Praha: Filosofia, 2007. Filosofie a sociální vědy. s. 34. ISBN978-80-7007-259-2.
13
například profesorka politických věd Almaz Zelleke prosazuje rozšíření nepodmíněného příjmu i pro děti.14
1.2. Vývoj konceptu základního nepodmíněného příjmu
Koncept základního příjmu vznikl jako kombinace úvah o minimálním příjmu, které poprvé představil Thomas More v šestnáctém století, a úvah o jednorázové nepodmíněné dávce, kterou v souvislosti s vyvlastňováním půdy představil Thomas Paine ve století osmnáctém. První koncept naplňující charakteristiky základního nepodmíněného příjmu uvedené v předchozí části práce, pak byl představen teprve v devatenáctém století.
Myšlenka, že by stát měl participovat na podpoře osob, které se o sebe nedokážou postarat samy, je mnohem starší než dnešní velice specifický a detailnější koncept nepodmíněného příjmu. Přesto bývá právě idea životního minima považována za první zlom v historii a základní kámen pro zrod systému základního příjmu.15 Jednou z vůbec prvních osobností, která veřejně upozornila na potřebu zaopatřit potřebné a pověřit vládu garantováním určité částky životního minima, byl anglický filozof, humanista Thomas More ve svém díle Utopie z roku 1516. V tomto díle autor kritizuje tresty smrti za krádeže, které podle něj úplně postrádají smysl vzhledem k tomu, že velice chudí lidé mnohdy ani nemají jinou možnost, jak získat prostředky k přežití, než krást16. Místo toho přichází autor s možným řešením, kterým by podle něj bylo poskytnout každému stejné prostředky k živobytí tak, aby se nikdo nemusel dostat do tak tíživé situace, že by se musel nedobrovolně stát zlodějem.17
Teprve o deset let později tuto stručnou myšlenku detailně rozpracoval Johannes Ludovicus Vives, který přišel s vlastním schématem a prvními argumenty ve prospěch zavedení minimálního zaručeného příjmu (životního minima), které představil ve své monografii s názvem „De Subventione Pauperum“. Vives navrhuje, aby starost o chudé připadala pod odpovědnost obecních úřadů. Autor zastává názor, že i ti, kteří
14 ZELLEKE Almaz. Targeting Benefit Levels to Individuals or Families? Basic Income Studies [online]. June 2007, vol. 2, no. 1, article 7, s. 1-10. Dostupné z:
https://almazzelleke.files.wordpress.com/2014/01/zelleke-targeting-benefit-levels-june-2007.pdf
15 BIEN. A History.basicincome.org [Online]. 2016 [Cit: 2021-01-14]. Dostupné z:
https://basicincome.org/history/
16 SUPLICY, Eduardo Matarazzo. Citizen´s Basic Income: The Answer is Blowing in Wind. usbig.net [Online] 2003. [Cit. 2021-01-14.] Dostupné z: http://www.usbig.net/papers/152-Suplicy-blowin.pdf, s. 16
17 MORE, Thomas. Utopie. Praha: Mladá Fronta, 1978, s. 34-35.
14
se dostali do chudoby vlastní vinou, tím, jaký život vedli, by měli být zaopatřeni jídlem a nikdo by neměl umírat hlady. Podporu chudých ovšem dále podmiňuje ochotou pracovat a přispívat společnosti. 18
Na konci osmnáctého století reaguje další významný autor, anglický filozof, Thomas Paine na rapidně rostoucí chudobu, která je důsledkem vytvoření práva na osobní vlastnictví. Paine věří, že země je lidské bohatství, o které mnozí přišli ve prospěch vlastníků zemědělské půdy. A právě tito vlastníci by měli podle Paina odvádět část renty vybrané z těchto vlastněných pozemků do národního fondu, ze kterého by každá osoba měla nárok čerpat příspěvek jako peněžité vyrovnání za ztrátu takzvaného přírodního dědictví. Konkrétní výše kompenzační dávky by podle Paina měla být patnáct liber pro každého jedince ode dne dosažení jednadvaceti let věku a dále pak deset liber ročně po padesátém roce života.19 Společné rysy s dnešním konceptem nepodmíněného příjmu lze spatřovat v tom, že se mělo jednat o pravidelnou, ročně vyplácenu peněžitou dávku, určenou každému jednotlivci po dosažení požadované věkové hranice, bez nutnosti naplnit další podmínky.
V devatenáctém století pokračoval v podobných úvahách belgický právník Joseph Charlier, který uvedl, že aby byla zachována spravedlivost práva na půdu a majetek, muselo by být zavedeno právo na základní příjem, které by nebylo podmíněno testováním nároku na jeho dosažení. V době, kdy veškerou půdu vlastnila menšina, a většinu tvořili takzvaní bezzemci Charlier navrhuje, aby každý občan měl nepodmíněné právo na měsíční výplatu příspěvku, jehož výše by se odvíjela od hodnoty renty veškerých národních majetků, čímž by byla vynahrazena ztráta spojená s odebráním pozemků ve prospěch státu. Roční suma takových příspěvků by podle něj výrazně nepřevýšila životní minimum jednice. Všichni by se tak dále museli snažit vydělat si na obživu a nehrozil by tak významný růst lenosti občanů. 20
18 BIEN. A History. Basicincome.org [Online]. 2016 [Cit: 2021-01-14]. Dostupné z:
https://basicincome.org/history/
19 SUPLICY, Eduardo Matarazzo. Citizen´s Basic Income: The Answer is Blowing in Wind. usbig.net [Online]. 2003 [Cit. 2021-01-14.] Dostupné z: http://www.usbig.net/papers/152-Suplicy-blowin.pdf, s. 18
20 SUPLICY, Eduardo Matarazzo. Citizen´s Basic Income: The Answer is Blowing in Wind. usbig.net [Online]. 2003 [Cit. 2021-01-14.] Dostupné z: http://www.usbig.net/papers/152-Suplicy-blowin.pdf, s.19
15
Ve dvacátém století lze spatřovat volání po zaručeném příjmu například ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948. V článku 25 deklarace stojí:
„Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření.“21
Přestože je Všeobecná deklarace lidských práv nezávazným dokumentem Organizace spojených národů, většina států se po druhé světové válce snažila hledat nové způsoby a systémy, jak tato práva zajistit, a právě v tomto období dochází k budování komplexních systémů sociálního zabezpečení.22 A jsou to právě tyto systémy sociálního zabezpečení, které by mohly být doplněny, případně úplně nahrazeny, konceptem základního nepodmíněného příjmu.
21 OSN. Všeobecná deklarace lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948. [online].
[cit. 2021-14-01]. Dostupné z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/vseobecna-deklarace-lidskych- prav.pdf
22 ŠENKOVÁ, Eva.Základní příjem a jeho etické aspekty: právo na existenci, nebo právo na zahálku?
Praha , 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce:
ThLic. Petr Štica, Th.D., s.11. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/213571/
16
2. Evropská občanská iniciativa
Evropská občanská iniciativa (anglicky: european citizen initiative, dále též jako ECI) je relativně nový nástroj občanů Evropské unie, který zavedla Lisabonská smlouva. Díky ECI mají všichni občané Unie možnost, za splnění určitých podmínek, podat Evropské komisi podnět k vypracování a předložení nových právních předpisů, a tím se přímo podílet na vytváření unijních politik. Evropská komise má dle právních předpisů povinnost se k danému návrhu úspěšné iniciativy vyjádřit. Podobné formy lidových iniciativ fungují v řadě demokratických států, avšak řeší otázky dotýkající se občanů pouze na národní úrovni23. Lisabonská smlouva poprvé v historii přenáší tento instrument na úroveň nadnárodní. Jedná se tak o vůbec první politický nástroj umožňující přímou participaci občanů na nadnárodní úrovni.
Jednou z aktuálně probíhajících iniciativ evropských občanů je od září loňského roku Evropská občanská iniciativa za nepodmíněný příjem. Jedná se již o druhý pokus této iniciativy, kdy první probíhal v letech 2013, 2014. Cílem organizátorů je zvýšit povědomí o nepodmíněném příjmu, rozpoutat diskusi na toto téma mezi širší veřejností, přimět Evropskou komisi se tomuto tématu věnovat a v neposlední řadě i postupné zavedení nepodmíněného příjmu v evropských zemích.24
2.1. Právní úprava evropské občanské iniciativy
Ve vzniku nástroje evropské občanské iniciativy můžeme spatřovat reakci Evropské unie na dlouhodobou kritiku takzvaného demokratického deficitu a její snahu bojovat proti této kritice tím, že umožní, vůbec poprvé, přímou participaci svých občanů na tvorbě politik Unie. Problematiku demokratického deficitu lze dle kritiků spatřovat zejména v netransparentním způsobu rozhodování. Unii bývá vyčítána složitost rozhodovacího procesu, která způsobuje, že se aktuální dění v Unii zdá občanům vzdálené a neovlivnitelné, což vrcholí v malou angažovanost občanů pozorovatelnou například ve volební účasti. Vedle toho je další oblastí kritiky údajně nedostatečný systém kontroly.
23 CABADA, Ladislav. Slovinsko: Mezi tradicionalismem a postmodernou. In: CABADA, Ladislav.
Nové demokracie střední a východní Evropy: komparace politických systémů. Praha: Oeconomica, 2008. s.246. ISBN 978-80-245-1388-1.
24 Iniciatva evropských občanů za nepodmíněný příjem [Online]. [Cit: 2021-01-14]. Dostupné z:
http://www.nepodminenyzakladniprijem.cz/160#.YEzPHZ1KhPZ
17
Že je vznik ECI odezvou na problematiku demokratického deficitu lze vidět například v Důvodové zprávě k nařízení o ECI, kde Evropská komise definuje zřízení ECI jako mimořádný způsob, kterým je možné přiblížit Unii jejím občanům a tím zmírnit výše popsaný demokratický deficit. Komise v této zprávě předpokládá, že přiznáním práva všech občanů vyzvat ji k vytvoření a projednání nové legislativní úpravy zvýší zájem občanů o aktuální dění v EU.25
Prvním dokumentem, který navrhoval legislativní nástroj participace občanů na úrovni Evropské unie a který lze považovat za základ Evropské občanské iniciativy, byl návrh takzvané Evropské ústavy, respektive Smlouva o Ústavě pro Evropu z roku 2004. Tato smlouva měla nahradit původní zakladatelské smlouvy EU. Právě tento dokument je, i přesto že v závěru nedošlo k přijetí této smlouvy, považován za jeden z nejvýznamnějších pokusů o zmírnění demokratického deficitu a stal se následně do jisté míry i podkladem pro Lisabonskou smlouvu. Zmíněná neratifikovaná Smlouva o Ústavě pro Evropu definovala ECI v článku I–47 takto:
„Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Ústavy. Postup a podmínky požadované pro tuto občanskou iniciativu, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí tito občané pocházet, stanoví evropský zákon.“26
Jak již bylo uvedeno, tato smlouva nebyla ratifikována a nic jako Evropská ústava nevzniklo. Další kroky směrem k redukci demokratického deficitu představovala Lisabonská smlouva z roku 2007. Tato smlouva navázala na dvě neúspěšná referenda, ve kterých nedošlo k přijetí Ústavní smlouvy z roku 2005.
Lisabonská smlouva se co do obsahu nijak zásadně neliší od Ústavy, ale na rozdíl od Ústavy nenahrazuje zakladatelské smlouvy, ale stává se vedle Amsterdamské smlouvy a Smlouvy z Nice pouze další novelizací původního zakladatelského právního jednání.27
25 EHSV. Důvodová zpráva k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě ze dne 31.3.2010, KOM (2010) 119 v konečném znění, In: Úřední věstník, C 44, 11.2.2011, s. 182—185
26 Smlouva o Ústavě pro Evropu ze dne 29. října 2004, CIG 87/2/04, REV 2
27 HAMULÁK, Ondřej. Evropská unie po Lisabonské smlouvě. Jaký krok a kam? epravo.cz. [Online]
2011-05-11. [Citace: 26. 2 2021.] Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/evropska-unie-po- lisabonske-smlouvejaky-krok-a-kam1-61749.html
18
Nejvýznamnějším dokumentem, který ukotvuje Evropskou občanskou iniciativu do právního řádu Unie, je Smlouva o Evropské unii (dále SEU) ve znění již zmíněné Lisabonské smlouvy. Článek 11 odstavec 4 SEU definuje ECI takto:
„Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. Postup a podmínky požadované pro tuto iniciativu se stanoví v souladu s čl. 24 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.“28
Z porovnání těchto článků je patrné, že článek 11 Smlouvy o Evropské unii byl v téměř nepozměněné formě převzat z výše citovaného návrhu Evropské ústavy. Lze tedy odvodit, že orgány EU se zařazením tohoto nástroje do primárního práva Unie počítaly dlouhodobě. Zároveň tento článek přímo odkazuje na nutnost postupovat v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. Článek 24 SFEU zní:
„Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají.”29
Příslušný článek smlouvy o fungování EU ukládá Evropskému parlamentu a Radě povinnost přijmout řádným legislativním postupem právní předpis ve formě nařízení, který bude upravovat konkrétní postupy a podmínky, které budou občané povinni splnit, aby mohlo dojít k řádnému předložení ECI. Zejména je výslovně požadováno stanovení minimálního počtu členských států, ze kterých přicházejí autoři navrhované iniciativy.30
Smlouva o Evropské unii nepochybně garantuje právo občanů vyzvat Evropskou komisi k vypracování stanoviska k nimi navržené otázce, nestanovuje však pro tuto iniciativu nezbytné podmínky, ani nedefinuje požadovaný postup. Tento postup upravuje teprve konkrétní prováděcí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 211/2011 o občanské iniciativě, k jehož přijetí byl vyzván Evropský parlament
28 Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění) In: Úřední věstník, C 202, 7.6.2016, čl. 11 odst. 4
29 Smlouva o fungování Evropské unie (konsolidované znění) In: Úřední věstník, C 202, 7.6.2016, čl. 24
30 tamtéž
19
a Rada.31 V současné chvíli je aktuálně platné konsolidované znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2019/788, které původní Nařízení z roku 2011 lehce rozšiřuje a přináší změny, které si kladnou za cíl ještě více zpřístupnit a zjednodušit právní nástroj ECI občanům Unie s platností od 1. 1. 2020.
2.2. Principy fungování evropské občanské iniciativy
Chybějící podmínky a požadovaný potup občanské iniciativy upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě. V preambuli tohoto právního předpisu je stanoveno, že tyto podmínky včetně nutného postupu by měly být definovány zcela jednoznačně a dostatečně jednoduše tak, aby motivovaly občany Unie k aktivnímu využívání tohoto nástroje lidové participace a zároveň Unii svým občanům pomyslně přiblížily. Jedním z dalších definovaných předpokladů ECI je potřeba zajištění srovnatelných podmínek pro získání podpory každého konkrétního návrhu iniciativy bez ohledu na to, z jaké členské země tento návrh přichází. Dále je v úvodním ustanovení tohoto Nařízení Komise vyzvána k tomu, aby všem občanům poskytla nezbytnou součinnost a případné rady v oblasti kritérií registrací ECI.
První článek Nařízení definuje jeho předmět. Tím je v tomto případě stanovení chybějícího postupu a podmínek pro předložení ECI, tak jak to vyžaduje Smlouva o fungování EU v článku 24. Článek druhý původního Nařízení č. 211/2011 definoval základní pojmy, kterými jsou: občanská iniciativa, podepsaná osoba a organizátor.
Definice ECI podle nařízení je ve své podstatě totožná s definicí ve Smlouvě o Evropské unii s tím rozdílem, že zde je již konkrétně upravena podmínka
„podstatného počtu členských států”, který dle tohoto nařízení tvoří jedna čtvrtina všech členských států. V aktuálním znění již článek, který by se věnoval pouze výkladu základních pojmů, nenajdeme. Místo toho vymezení těchto tří pojmů vyplývá přímo z konkrétních článků.
2.2.1. Požadavky na organizátory a na podepsané osoby32
Ve smyslu Nařízení č. 211/2011 se organizátorem ECI myslí pouze fyzické osoby, které tvoří výbor občanů. Organizátoři nesou odpovědnost za přípravu návrhu a jeho následné předložení Komisi. 33 Tyto osoby musí být občany Unie ve věku, ve kterém
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě.
In: Úřední věstník. L 65, 11.3.2011, s. 1-22
32 Tamtéž, čl. 3
33 Tamtéž, čl. 2. ods.t 3
20
již mohou vykonávat volební právo u voleb do Evropského parlamentu. Věková hranice pro účast ve volbách do Parlamentu je téměř ve všech členských státech stanovena na 18 let. Výjimku tvoří země: Rakousko a Malta, kde je minimální věk pro volební právo stanoven na 16 let, a Řecko, kde je požadovaná věková hranicí 17 let34.
Organizátoři musí společně sestavit a po celou dobu trvání iniciativy také tvořit výbor alespoň sedmi občanů, kteří mají bydliště minimálně v sedmi různých členských státech. Prvním úkolem organizátorů je jmenovat kontaktní osoby, které během celého procesu zprostředkovávají komunikaci mezi ECI a orgány Unie a jednají jménem celé iniciativy. Kontaktními osobami se pro účely příslušného nařízení myslí jeden zástupce a jeden náhradník.
Novelizace nařízení přinesla v této oblasti důležité změny. Nově mohou dle Nařízení č. 2019/788 organizátoři v souladu s vnitrostátními předpisy daného členského státu zřídit i právnickou osobu sloužící pro účely správy dané iniciativy.
Pokud je osoba, odpovědná za jednání za právnickou osobu, zároveň jednou z kontaktních osob iniciativy, považuje se tato právnická osoba dle článku 7 rovněž za organizátora.35
Podepsané osoby, ve smyslu Nařízení o občanské iniciativě, představují občané, kteří podpořili občanskou iniciativu vyplněním formuláře s prohlášením o vyjádření podpory dané iniciativě. Aby mohly být podepsané osoby uznány takzvaně způsobilé k podpoře iniciativy a jejich hlas se mohl započítat do požadovaného minimálního počtu, musí se jednat o občany Unie bez ohledu na to, kde žijí, po dosažení věkové hranice, která je opravňuje účastnit se ve volbách do Evropského parlamentu. Jedna z dalších významných změn, kterou přinesla novelizace původního Nařízení č. 211/2011 je ukotvena v článku 2 Nařízení 2019/788. Ve snaze podpořit aktivní participaci mladých občanů na utváření EU dává nové nařízení všem členským státům možnost, aby snížili minimální věkovou hranici opravňující k podpoře iniciativy na 16 let.
34 SOKOLSKA, Ina. Evropský parlament: volební postupy. European Parliament [online]. 2020 [vid.
2021-02-13]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/21/evropsky-parlament- volebni-postupy
35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě. In: Úřední věstník. L 130 17.5.2019, s.55. Čl. 7
21 2.2.2. Minimální počet podepsaných osob
K tomu, aby byla ECI platná, musí během stanovené lhůty sesbírat alespoň jeden milion platných prohlášení o podpoře iniciativy, neboli musí získat podporu alespoň jednoho milionu občanů, kteří splňují podmínky představené výše. Dále též jako
„podepsané osoby“.
Podmínka, která zůstala v obou verzích nařízení stejná, zní: Podepsané osoby musí pocházet minimálně z jedné čtvrtiny členských států. Při aktuálním stavu dvaceti sedmi členských zemí musí podepsané osoby splnit podmínku původu z alespoň sedmi států. Dále musí být ke dni registrace iniciativy alespoň v jedné čtvrtině členských států dosaženo minimálního počtu podepsaných osob požadovaných pro danou zemi.
Požadovaný minimální počet podepsaných osob na členský stát vychází z počtu členů Evropského parlamentu volených v příslušné členské zemi, který se vynásobí koeficientem, kterým je aktuální celkový počet členů Evropského parlamentu.
Smyslem tohoto výpočtu je zajistit splnění předpokladu z preambule původního nařízení, který zdůrazňoval potřebu zajistit rovné podmínky všem členským státům.
Minimální počet je přehledně upraven v přílohách obou nařízení a Komise je dle příslušné právní úpravy zmocněna k tomu přijímat změny této přílohy, aby vždy reflektovala aktuální stav složení Evropského parlamentu.
Po vystoupení Spojeného království z EU má nyní Parlament 705 křesel36. Nejmenší státy Kypr, Lucembursko a Malta mají po 6 členech, čemuž po vynásobení celkovým počtem zástupců Parlamentu 705 odpovídá potřeba získat minimálně 4230 podepsaných osob. Pro získání lepší představy o fungování výpočtu jsou v tabulce níže uvedeny minimální požadované počty podepsaných osob na členský stát, které mají oporu v příloze I Nařízení č. 2019/788.
36 EVROPSKÝ PARLAMENT. Kolik křesel mají jednotlivé země v Evropském parlamentu (infografika). Evropská parlament [Online]. 2020-01-31[Cit: 2021-02-17]. Dostupné z:
https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/eu-affairs/20180126STO94114/kolik-kresel-maji- jednotlive-zeme-v-evropskem-parlamentu-infografika
22
Tabulka 1: Minimální požadované počty podepsaných osob na členský stát
země počet europoslanců min. počet podpisů
Malta, Kypr, Lucembursko 6 křesel 4 230
Estonsko 7 křesel 4 936
Lotyšsko, Slovinsko 8 křesel 5 640
Litva 11 křesel 7 755
Chorvatsko 12 křesel 8 460
Irsko 13 křesel 9 165
Dánsko, Slovensko, Finsko 14 křesel 9 870
Bulharsko 17 křesel 11 985
Rakousko 19 křesel 13 395
Belgie, Česko, Řecko, Maďarsko, Portugalsko,
Švédsko 21 křesel 14 805
Nizozemí 29 křesel 20 455
Rumunsko 33 křesel 23 265
Polsko 52 křesel 36 660
Španělsko 59 křesel 41 595
Itálie 76 křesel 53 580
Francie 79 křesel 55 695
Německo 96 křesel 67 680
Vlastní zpracování na základě údajů z oficiálních stránek Evropského parlamentu.
23
2.2.3. Postup organizace občanské iniciativy
Evropská občanská iniciativa je vhodný nástroj k prosazení zájmů občanů. Aby se jím ale mohla Evropská komise zabývat, musí návrh ECI vyzývat k přijetí nové právní úpravy v oblastech, které spadají do kompetencí Komise. Komise má pravomoc navrhovat právní předpisy takřka ve všech oblastech sdílené politiky, například v oblastech životního prostředí, zemědělství či ochrany spotřebitele. Výjimku tvoří oblasti výslovně vyloučené ve Smlouvě o Evropské unii37. Usoudí-li výbor občanů, že je jejich návrh v kompetencích Komise, sestaví skupinu organizátorů, ustanoví kontaktní osoby a podá žádost o registraci občanské iniciativy.
Registrace iniciativy u Evropské komise probíhá prostřednictvím formuláře, který je jednou z příloh nařízení. Důraz je kladen hlavně na jasné vymezení předmětu iniciativy a deskripci požadovaných cílů. Komise má dle nařízení v této fázi za úkol zaprvé zřídit registr a zadruhé je povinna se do dvou měsíců k registraci vyjádřit.
Komise zkoumá zejména zda byl splněn požadavek na ustanovení výboru občanů a zda byly jmenovány kontaktní osoby, jestli navrhovaná iniciativa spadá do oblasti, ve které má Komise právo navrhovat právní předpisy za účelem provedení Smluv, zda návrh nejde proti hodnotám Unie dle článku 2 Smlouvy o EU a jestli návrh není diskriminační, šikanózní či jiným způsobem nevhodný. Jsou-li splněny všechny podmínky a formální náležitosti, zveřejní Komise iniciativu v registru. V opačném případě může Komise návrh iniciativy odmítnout. V takovém případě musí organizátorům poskytnout vyrozumění včetně odůvodnění svého rozhodnutí a seznámit je se všemi možnými opravnými prostředky. Pokud návrh nespadá zcela do pravomocí Komise, umožňuje nově Nařízení č. 2019/788 registraci alespoň příslušné části návrhu místo původního nekompromisního zamítnutí.
Jakmile je iniciativa zaregistrována, musí Komise poskytnout překlad návrhu iniciativy do všech úředních jazyků orgánů Unie a zveřejnit daný návrh na oficiálních internetových stránkách evropské občanské iniciativy.
Následujícím krokem je samotný sběr podpisů. Orgány Evropské unie si uvědomují složitost sběru prohlášení o podpoře iniciativy napříč celou Unií a s ohledem na tuto skutečnost je v nařízení upravena lhůta pro sběr podpisů tak, aby byl organizátorům zajištěn dostatek prostoru pro získání podpory iniciativy. Zároveň
37 TICHÝ, Luboš. Evropské právo. Praha: C.H. Beck, 2011. s. 265. ISBN 978-80-7400-333-2.
24
však bere nařízení v potaz i otázku aktuálnosti navrhované problematiky. Aby byla daná iniciativa co nejrelevantnější, trvá dle nařízení sběr podpisů maximálně dvanáct měsíců. Během této doby může sběr probíhat dvojím způsobem: v listinné podobě, podpisem na formulář vypracovaný dle vzoru, který je opět přílohou nařízení, nebo v elektronické podobě, prostřednictvím centrálního online systému provozovaným Komisí38. Každá osoba může danou iniciativu svým podpisem podpořit pouze jednou.
Pokud po uplynutí doby dvanácti měsíců nezíská daná iniciativa dostatek podpisů pro její podporu, uvede se tato informace v registru. V takovém případě nemusí Komise podnikat žádné další kroky. Podaří-li se organizátorům nasbírat minimální počet podpisů, následuje fáze ověřování platnosti těchto podpisů u vnitrostátních orgánů podepsaných zemí. K tomu je vyžadováno takzvané potvrzení o počtu platných prohlášení o podpoře, jehož vzor je jednou z příloh nařízení. Jakmile organizátoři získají všechna potřebná potvrzení, může být úspěšná iniciativa předložena Evropské komisi.
Poté co Komise obdrží iniciativu k posouzení, musí být tato informace ihned opět zaznamenána v registru. Komise dále vyslechne kontaktní osoby a dá jim prostor k představení jejich návrhu. Ve tříměsíční lhůtě od předložení podpořené iniciativy Komisi mají organizátoři iniciativy právo veřejného slyšení. Evropská komise společně s Parlamentem zajistí organizátorům možnost představit iniciativu na veřejném slyšení v Parlamentu, kterého se mohou v případě zájmu účastnit i další orgány a instituce Unie.
Následně má Evropská komise až šest měsíců na to, aby se k iniciativě vyjádřila a sdělila jaké právní či politické kroky v oblasti problematiky této iniciativy plánuje podniknout. Své kroky, které se Komise rozhodla v tomto směru podniknout či nepodniknout, musí v každém případě řádně odůvodnit.
38 EU. Průvodce evropskou občanskou iniciativou. 4. vydání. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropské unie. 2019. ISBN 978-92-76-13137-3.
25
3. Rozbor Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný příjem
V samotném úvodu teoretické části této práce byl představen koncept nepodmíněného základního příjmu ve svém širším pojetí. Za pomoci komparace hlavních argumentů a aspektů takového příjmu tak, jak ho ve svých dílech popisují vybraní autoři, byly definovány hlavní společné rysy idey nepodmíněného příjmu.
Dále byl představen relativně nový nástroj umožňující přímou participaci evropských občanů na tvorbě politik Evropské unie, který zavedla Lisabonská smlouva – Evropská občanská iniciativa (ECI). Praktická část je věnována jedné takové právě probíhající iniciativě evropských občanů za nepodmíněný příjem, která je oficiálně registrovaná pod názvem: „Zavést v celé EU bezpodmínečný základní příjem“. Práce se v následující části věnuje v první řadě analýze této konkrétní iniciativy evropských občanů za nepodmíněný příjem. Hloubka analýzy vybrané iniciativy z roku 2021 je bohužel jen omezená z důvodů nedostatku kvalitních zdrojů, neboť se jedná o novou stále probíhající iniciativu, která běží teprve půl roku. Nedostatek publikací pod záštitou iniciativy je v následující části doplněn o díla autorů, kteří se aktuálně či dříve alespoň nějakým způsobem podíleli na organizaci iniciativy. Koncept nepodmíněného příjmu je v této části oproti části teoretické používán v užším slova smyslu a opírá se pouze o ta díla autorů úzce spolupracujících s organizátory iniciativy a o autory, na které organizátoři iniciativy při její propagaci sami odkazují.
3.1. Zrod Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný příjem 2013
Za zrodem Evropské občanské iniciativy za nepodmíněný příjem stojí padesát aktivistů z různých zemí Evropy, kteří se v dubnu roku 2012 poprvé sešli v Evropském parlamentu v Bruselu, aby zde projednali první nezbytné kroky k vytvoření iniciativy.
Za tímto účelem vytvořili „Pracovní výbor evropské občanské iniciativy“, který se ke své činnosti pravidelně scházel v různých evropských metropolích. Z tohoto výboru postupně roku 2015 vzešla, na základě belgických právních předpisů, i mezinárodní nezisková organizace s názvem „Unconditional Basic Income Europe“.39 Podle prohlášení této organizace je hlavním cílem tohoto uskupení zejména informační
39 UBIE. European Citizens´Initiative. Unconditional Basic Income Europe [online].
[vid. 24.03.2021]. Dostupné z: https://www.ubie.org/who-we-are/
26
činnost o konceptu základního nepodmíněného příjmu a snaha prosadit právo na takový příjem jako základní lidské právo.40
První iniciativa evropských občanů za nepodmíněný příjem probíhala od ledna roku 2013 do ledna roku 2014. Za zmínku stojí, že samotný online registr ECI včetně prvního softwaru k online sběru prohlášení o podpoře (podpisů) byl Evropskou komisí spuštěn teprve prvního dubna 2012.41 Iniciativa za nepodmíněný příjem tak patřila k jedné z úplně prvních, což mohlo do značné míry ovlivnit průběh získávání podpory i samotný výsledek snažení. Dle profesora politických věd z bruselské univerzity Saint-Louis Yannicka Vanderborghta se ani samotné spuštění softwaru pro sběr online podpisů neobešlo bez technických potíží a reálná doba ke sběru prohlášení o podpoře se tak v důsledku těchto komplikací zkrátila zhruba o tři měsíce bez možnosti prodloužení.42
Z požadovaného počtu jednoho milionu hlasů se organizátorům podařilo nasbírat pouze necelých třicet procent prohlášení o podpoře iniciativy. I při takto nízkém počtu hlasů se ale podařilo splnit podmínku minimálního počtu podpisů v šesti ze sedmi požadovaných zemí. Těmito zeměmi jsou: Bulharsko, Slovinsko, Chorvatsko, Belgie, Nizozemí a Estonsko. První iniciativa za UBI byla tedy uzavřena jako neúspěšná a Evropská komise se tímto návrhem dále zabývat nemusela.43
Jako jeden z dílčích důvodů k neúspěchu mohla zafungovat výše uvedená skutečnost, že se jednalo o jednu z prvních ECI. Evropští občané v této době nový nástroj přímé participace ještě dobře neznali a původní Nařízení o ECI z roku 2011 ještě nebylo tak uživatelsky přívětivé jako jeho konsolidované znění z roku 2019.
Vedle toho můžeme mezi lety 2013 a 2014 v pravidelných průzkumech Eurobarometru pozorovat pokles důvěry v Evropskou unii jako celek i pokles důvěry v její jednotlivé orgány.
40 UBIE. Who we are. Unconditional Basic Income Europe [online]. [vid. 24.03.2021]. Dostupné z:
https://www.ubie.org/wp-content/uploads/UBIE-Consitution-2019-EN.pdf
41 BERG, Carsten. The European Citizens Initiative Briefing [online]. Democracy International, ECAS, the ECI Campaign and IRI Europe, © 2013 [vid. 2013-10-25]. Dostupné z:
https://www.eesc.europa.eu/resources/docs/eci-briefing-final.pdf
42 VANDERBORGHT, Yannick. OPINION: The European Citizens Initiative for Unconditional Basic Income: shall the expectations be attained? Unconditional Basic Income Europe [online].
[vid. 13.03.2021]. Dostupné z: https://basicincome.org/news/2013/06/opinion-the-european-citizens- initiative-for-unconditional-basic-income-shall-the-expectations-be-attained/
43 EUROPEAN BASIC INCOME NETWORK. ECI-UBI 2012 result table. Ubi-europe.ne t[online].
[vid. 13.03.2021]. Dostupné z: https://ubi-europe.net/ubi/eci-ubi-2013-results-table/
27
V tomto poklesu, který znázorňuje spojnicový graf na obrázku číslo 1, a jehož trend lze mapovat již od propuknutí finanční krize v roce 2007, se pravděpodobně promítla dlouhodobá frustrace z této krize. Právě pokles důvěry v EU by dle mého názoru mohl být jedním z dalších aspektů, které vedly k neúspěchu první iniciativy.
V tomto období evropští občané necítili sounáležitost s Unií a po zklamání z řešení krize ztratili zájem o dění v Unii.
Obrázek1: Vývoj důvěry v EU a její instituce založený na průzkumu Eurobarometru
Organizátoři iniciativy za nepodmíněný příjem výsledek svého ročního snažení nevnímají jako vlastní neúspěch. Jeden z cílů tohoto prvního pokusu definovali jako zvýšení povědomí evropských občanů o této myšlence a vzbuzení zájmu o tento nový koncept.44 Konečné výsledky dávají za vinu právě malé informovanosti evropských občanů o konceptu nepodmíněného příjmu a první iniciativu považují za průkopnickou informační kampaň, která byla jakýmsi předskokanem iniciativy z roku 2020.
44 NURMOJA, Jaanus. A new European Cititens´Initiative begins to collect signatures.
Basicincome.org [Online]. 2020-09-13 [vid. 2021-04-04].
Dostupné z: https://basicincome.org/news/author/jaanusnurmoja/
Převzato z: KARV, Thomas. Trust in the EU – short-term fluctuations or a more long – term trend?Tampere University [Online]. 2020-09-13 [vid. 2021-03-21]. Dostupné z:
https://projects.tuni.fi/contre/blog/trust-in-the-eu-short-term-fluctuations-or-a-more-long- term-trend/
28
3.2. ECI za nepodmíněný příjem v době pandemie
K rozšíření povědomí o konceptu nepodmíněného příjmu, kromě vlastní činnosti organizace UBIE (Unconditional Basic Income Europe) v následujících letech, přispěla do značné míry i pandemie nemoci Covid-19. Kvůli restriktivním opatřením, která byla v téměř totožných podobách přijímána napříč všemi zasaženými zeměmi s cílem zamezit nekontrolovatelnému šíření nové, dosud nepředvídatelné nemoci, se spousta lidí ocitla bez příjmů. Zasaženi byli nejen podnikatelé se zavřenými provozovnami či omezením činnosti, ale následně díky nečekaně dlouhému trvání těchto opatření i zaměstnanci, mnohdy nuceně propuštěni z důvodu nadbytečnosti.
Určitá forma těchto omezení přetrvává už téměř rok a jejich dopady na ekonomiku jednotlivých států vyvrcholily ve významnou ekonomickou recesi. Z krize pandemické se stala krize hospodářská a vlády zasažených zemí nyní hledají nejen cestu ven z této krize v dlouhodobém horizontu, ale zároveň potřebují svižně reagovat na výpadek příjmů na spotřebitelské straně. Spousta lidí bez příjmů, zejména pak podnikatelé, se ocitla v situaci, kdy nedosáhnou na dosavadní podpory současného systému sociálního zabezpečení. Částečným řešením jsou různé formy mimořádných podpor v rámci „anticovidových programů“. Takové řešení s sebou nese zvýšené náklady na administrativu, celý proces od podání žádosti na výplatu přes přiznání nároku až po vyplácení je zdlouhavý a tato mimořádná opatření stále nepokrývají všechny zasažené jednotlivce. Koncept nepodmíněného příjmu, jako univerzální dávky všem občanům, díky tomu nyní získává, více než kdy jindy, pozornost nejen obyčejných lidí, ale i politiků a ekonomů. Myšlenka jedné univerzální dávky, která by bez zbytečné organizační zátěže byla vyplácena jednoduše všem občanům, nyní nabízí těmto lidem lákavou alternativu.
Této zvýšené pozornosti jsou si vědomi i organizátoři druhé, právě probíhající, iniciativy nesoucí název „Zavést v celé EU bezpodmínečný základní příjem“, která byla úspěšně registrována 15. května 2020.45 Samotný sběr prohlášení o podpoře odstartoval 25. září 2020. Pokud by sběr prohlášení měl probíhat dle Nařízení o evropské iniciativě č. 2019/788, skončil by nejpozději po uplynutí dvanácti kalendářních měsíců, tedy v září letošního roku. Komise však zareagovala na
45 EVROPSKÁ KOMISE. Start Unconditional Basic Incomes (UBI) throughout the EU. Europa.eu [online]. 2021-04-12 [vid. 2021-04-12]. Dostupné z: https://europa.eu/citizens-
initiative/initiatives/details/2020/000003_en
29
pandemickou situaci ve prospěch probíhajících iniciativ evropských občanů. Vydáním Prováděcího rozhodnutí Komise č. 2021/360 ze dne 19. 2. 2021 prodloužila Komise lhůtu pro sběr prohlášení o podpoře u všech v té době probíhajících iniciativ. Doba, o kterou byly doby trvání jednotlivých iniciativ prodlouženy, se odvíjí mimo jiné od délky, po kterou již inciativa probíhala, a od počtu již získaných prohlášení o podpoře.
Komise takto rozhodla s ohledem na probíhající pandemii a s přihlédnutím ke skutečnosti, že veřejný život musel jít během propuknutí covidové krize do ústraní.
Novým konečným termínem pro sběr prohlášení o podpoře iniciativy za UBI se stal 25. 3. 202246 a organizátoři tak získali v porovnání s původním termínem půl roku navíc.
Společný průzkum organizace WeMove a YouGow z loňského podzimu ukazuje, že zhruba dvě třetiny dotázaných lidí v šesti evropských zemích by si přály zavedení základního nepodmíněného příjmu na úrovni Evropské unie. Doplňující otázky tohoto průzkumu dále ukázaly, že respondenti by zároveň podpořili spuštění pilotních projektů testujících dopady takového příjmu. Takový projekt již proběhl například ve Finsku, kde se ho účastnilo dva tisíce lidí, a aktuálně startuje i v Německu, kde zkoumanou skupinu tvoří 1380 osob.47 Mezi hlavními očekávanými přínosy pobírání základního příjmu jmenovali respondenti na prvním místě snížení úzkosti (42 %), na druhém místě figurovala možnost pokrytí základních potřeb (33 %) a na třetím místě dotazovaní uváděli zvýšení osobní a finanční svobody (29 %). 48
3.3. Cíl iniciativy za nepodmíněný příjem
Ambiciózním cílem této v pořadí již druhé iniciativy evropských občanů za UBI je zavedení základního nepodmíněného příjmu v celé Evropské unii v takové výši, která by zajistila materiální existenci každého jedince. Organizátoři tímto krokem vyzívají Komisi Evropské unie, aby sama vypracovala a předložila návrh takového nepodmíněného příjmu pro všechny občany Unie, který by zajistil snížení regionálních
46 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2021/360 ze dne 19. února 2021 o prodloužení období sběru prohlášení o podpoře některých evropských občanských iniciativ podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2020/1042, C/2021/1121. In: Úřední věstník. L 69, 26.2.2021, s. 9—11
47 BRIEN, Jörn. 1.200 Euro Grundeinkommen: Deutschland startet erste groβe Langzeitstudie. Digital pioneers [online]. 2020-08-21 [vid. 2021-03-22]. Dostupné z: https://t3n.de/news/1200-euro-
grundeinkommen-erste-1312674/
48 WEMOVEEUROPE. Results of the YouGov poll about UBI.We move Europe. pioneers [online].
[vid. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.wemove.eu/it/results-yougov-poll-about-ubi
30
rozdílů mezi jednotlivými členskými státy.49 Předpokládaným výsledkem úspěšného zavedení konceptu základního příjmu v Evropské unii je zároveň i posílení evropské identity. Sjednocení životní úrovně by dle organizátorů mohlo posílit vnímání evropského občanství a snížit dlouho kritizovaný evropský deficit.
Hlavní hypotézou, o kterou se opírají zastánci iniciativy, je předpoklad zvýšení životní úrovně občanů. Podle organizátorů mají všichni občané právo na důstojnou životní úroveň. Předpokládaným benefitem získání finanční jistoty je redukce stresu a lepší příležitost k osobnímu rozvoji vedoucí k celkově šťastnější a spokojenější společnosti.
Iniciativa dále reaguje na aktuální změny na trhu práce. S rostoucí robotizací a automatizací roste i produktivita práce, zatímco nabídka práce neustále klesá a ústí v růst strukturální nezaměstnanosti. Martin Hrubec věří, že bohatství, které robotizace vytváří, by mělo být spravedlivě rozděleno mezi lidi. Zavedení UBI by podle něj umožnilo snížit pracovní úvazky a zbylé hodiny tak přerozdělit mezi nezaměstnané.
Ve volných dnech by se lidé mohli věnovat vlastnímu rozvoji, umělecké a jiné kreativní činnosti. Dále by koncept UBI umožnil ocenit neplacenou práci, jakou je například péče o děti a nemohoucí. 50
Relevantnost konceptu základního nepodmíněného příjmu zdůrazňují organizátoři iniciativy v důvodové zprávě k návrhu iniciativy, ve které citují vybrané články Smluv a Listiny základních práv a svobod, které se Evropská unie zavázala hájit a naplňovat a jež lze dle výkladu organizátorů naplnit právě pomocí zavedení UBI v rámci celé EU.
Prvním článkem, o který se v této zprávě zastánci UBI opírají, je článek č. 2 Smlouvy o Evropské unii, který definuje základní hodnoty Unie. V souvislosti s tímto článkem vyzdvihují organizátoři skutečnost, že nepodmíněný příjem, tak jak jej organizátoři sami v tom samém prohlášení charakterizují, všechny tyto hodnoty
49 EVROPSKÁ KOMISE. Start Unconditional Basic Incomes (UBI) throughout the EU. Europa.eu [online]. 2021-04-12 [vid. 2021-04-12]. Dostupné z: https://europa.eu/citizens-
initiative/initiatives/details/2020/000003_en
50 ROVENSKÝ, Jan. Nepodmíněný základní příjem je klíčový pro demokracii, říká filozof Hrubec.
Novinky.cz [online]. 2020-09-20 [vid. 2013-10-31]. Dostupné z:
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/nepodmineny-zakladni-prijem-je-klicovy-pro-demokracii- rika-filozof-hrubec-40336778
