VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ –

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA PRÁVA

Analýza dávek státní sociální podpory v Uherském Brodě Analysis of state social support allowance in Uherský Brod

Student: Nikola Soukeníková

Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Martiníková Jana, Ph.D.

Ostrava 2013

(2)

(3)

(4)

Poděkování

„Ráda bych poděkovala za rady a připomínky při konzultacích JUDr. Janě Martiníkové, Ph. D. Také bych ráda poděkovala pracovníkům kontaktního místa státní sociální podpory Uherský Brod za poskytnutí interních informací.“

(5)

3 Obsah

1 Úvod……….5

2 Právní úprava státní sociální podpory………..………...7

2.1 Sociální politika……….8

2. 1. 1 Typy sociální politiky……….10

2. 1. 2 Funkce sociální politiky……….11

2. 1. 3 Nástroje sociální politiky………...11

2. 1. 4 Nástroje sociálního zabezpečení………11

2. 2 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře……….………...12

2. 3 Vymezení základních pojmů………..………..14

2. 3. 1 Rozhodný příjem………14

2. 3. 2 Rozhodné období………...14

2. 3. 3 Výdělečná činnost………...15

2. 3. 4 Nezaopatřené dítě………...15

2. 3. 5 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání………..16

2. 3. 6 Ţivotní minimum………17

2. 4 Dávky státní sociální podpory……….18

2. 4. 1 Přídavek na dítě………..19

2. 4. 2 Příspěvek na bydlení………..20

2. 4. 3 Rodičovský příspěvek………24

2. 4. 4 Dávky pěstounské péče………..25

2. 4. 5 Porodné………..28

(6)

4

2. 4. 6 Pohřebné……….29

2.5 Společná ustanovení o dávkách………...30

2. 5. 1 Nárok na dávku………..30

2. 5. 2 Přechod nároku na dávku………...31

2. 5. 3 Výplata dávek……….31

3 Analýza dávek státní sociální podpory v Uherském Brodě………..33

3. 1 Základní údaje o Uherském Brodě……….34

3. 1. 1 Obyvatelstvo………..34

3. 1. 2 Nezaměstnanost v Uherském Brodě………..36

3. 2 Úřad práce Uherský Brod………...38

3. 3 Výdaje na dávky SSP………..38

3.4 Metodika výzkumu dávek státní sociální podpory………..43

3. 4. 1 Přípravná fáze……….43

3. 4. 2 Realizační fáze………...44

4 Zhodnocení………...45

5 Závěr……….47

Seznam pouţité literatury………..49

Seznam zkratek……….51 Prohlášení o vyuţití výsledků bakalářské práce

Přílohy

(7)

5

1 Úvod

V průběhu ţivota se člověk můţe setkat se situacemi, u kterých je nutná finanční pomoc. Můţe jít o narození dítěte, úmrtí v rodině aţ po rodiny s nezaopatřenými dětmi.

Pomoc poskytuje stát prostřednictvím dávek státní sociální podpory. Ta pomáhá rodinám v sloţitých ţivotních situacích s krytím nákladů na výţivu a ostatních osobních potřeb dětí a rodin.

Sociální politika hraje významnou roli ve vyspělých zemích světa, a tedy i u nás.

Sociálněpolitické problémy v naší zemi hýbou současnou politickou scénou. Sílí zájem i ze strany laické veřejnosti o sociálněpolitické opatření, které jsou vepsány do ţivota nás všech.

Sociální politika by měla poskytovat předpoklady pro rozvoj jedinců a stát by se měl snaţit o zlepšení podmínek jednotlivců a o rozvoj jejich osobnosti. Stát by se měl také snaţit o to, aby pomoc byla poskytována pouze těm, kteří ji doopravdy potřebují.

Cílem bakalářské práce je analyzovat dávky státní sociální podpory a zjistit, zda jsou lidé spokojeni či nespokojeni se systémem státní sociální podpory a navrhnout změny, které by bylo moţné realizovat.

Do metod pro zpracování bakalářské práce budou zařazeny metody primární a sekundární. Primární zdroje budou vyuţity v praktické části. Jedná se o odbornou literaturu, právní předpisy apod. V praktické části budou vyuţívány údaje z Úřadu práce v Uherském Brodě a data z Českého statistického úřadu. Pro způsob sběru dat bude pouţita metoda sekundární. Bude se jednat o dotazování osobní formou.

První kapitola bude věnována vymezování základních pojmů, které souvisí se systémem státní sociální podpory a jednotlivým dávkám.

Druhá kapitola bude zaměřena na město Uherský Brod. Bude se jednat o údaje související s touto problematikou, jako například počet vyplacených dávek nebo výdaje na jednotlivé dávky.

(8)

6

V další kapitole budou shrnuty dávky SSP a uvedeny výsledky výzkumun dotazovaných, kteří byli rozděleni na osoby pobírající dávky a na osoby, které dávky nepobírají, aby se zjistilo, jak se jejich názory mění.

V závěru se pokusím navrhnout změny, které vyplývají z dotazníku.

(9)

7

2 Právní úprava státní sociální podpory

„Dávky, které jsou dnes poskytovány v rámci systému státní sociální podpory, byly do roku 1995 poskytovány z různých sociálních systémů, jejich právní úprava byla nepřehledná a v řadě případů neodpovídala potřebám současného vývoje.“¹ V 1. polovině 90. let postupně začalo docházet ke změnám, aby zavedení systému státní sociální podpory do praxe bylo co nejjednodušší.

„Státní sociální podpora je sociální systém, který poskytuje státní sociální dávky rodinám s dětmi a v některých dalších sociálních situacích. Jelikoţ se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu stát. Stát hradí i náklady, které souvisejí s řízením o tyto dávky. Východiskem je princip participace.“² Současně se také uplatňuje princip solidarity mezi vysokopříjmovými rodinami a rodinami s nízkým příjmem. Základem pro určení některých dávek je ţivotní minimum.

Rozlišujeme dvě skupiny dávek státní sociální podpory. Dávky závislé na výši příjmu v rodině, které jsou označovány jako testované dávky, a na dávky nezávislé na výši příjmu v rodině, tzv. netestované dávky.

Mezi dávky testované patří přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Mezi netestované dávky se řadí rodičovský příspěvek a pohřebné.

„Státní sociální podporu provádějí v prvním stupni krajské pobočky Úřadu práce České republiky, včetně pobočky pro hlavní město Prahu. Tyto pobočky mají svá kontaktní pracoviště zpravidla ve všech obcích. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, s účinností od 1. dubna 2011 zásadně změnil strukturu, organizaci a řízení dosavadních úřadů práce. Od 1. ledna 2012 se také rozšířily oblasti

1KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 5. vydání Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357-585-4. 270s.

2 BŘESKÁ, Naděţda, BURDOVÁ, Eva, VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k 1. 6. 2010. Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9.16 s.

(10)

8

působnosti Úřadu práce České republiky, kdy vedle dosavadních kompetencí působí v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postiţením, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči inspekce poskytování sociálních sluţeb.“³

Jako odvolací orgán, ve druhém stupni, vykonává svou působnost Ministerstvo práce a sociálních věcí, dále jen MPSV. Úřad práce České republiky a MPSV se označují jako orgány státní sociální podpory.

Dávky státní sociální podpory jsou určeny pouze pro fyzické osoby a nelze je přiznat právnické osobě. Tato zásada je platná pro všechny případy bez ohledu na to, zda jde o dávky testované nebo netestované.

2. 1 Sociální politika

„Sociální politika se v moderním světě stala fenoménem a navíc i velice kontroverzním a zpravidla i různě interpretovaným a velice náročným na veřejné zdroje.

Sociální politika je politikou, která se primárně orientuje na člověka, na rozvoj a kultivaci jeho ţivotních podmínek, dispozic, na rozvoj jeho osobnosti a kvality ţivota. Je vţdy součástí určitého společenského celku. Společnost, jako určitý systém, je uspořádána na základě více prvků, zpravidla se v této souvislosti hovoří o dimenzích či sférách společenského rozvoje.

Nejčastěji se hovoří o sféře ekonomické, sociální, ekologické, politické apod.“⁴

Sociální politiku je nutné vnímat jako celek s určitými vnitřními komplikovanými vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému. Je tedy vázána i na své společenské okolí. Je specifická v kaţdé zemi a době.

3 BŘESKÁ, Naděţda, et al. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. vydání. Olomouc: Anag, 2012.

224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 16s.

4 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 5. vydání Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 544s. ISBN 978-80-7357-585-4. 17s.

(11)

9

Obecné vymezení politiky můţeme aplikovat i na sociální politiku s tím, ţe ovlivňuje sociální realitu. Sociální realita je sloţitá a je chápána různě. Je příčinou toho, ţe neexistuje jednoznačná definice sociální politiky.

„V ČR rozlišujeme dvě pojetí sociální politiky. Pro první přístup je charakteristické širší pojetí sociální politiky. Toto pojetí vymezuje sociální politiku jako konkrétní jednání státu, ale i ostatních subjektů, kterým je ovlivňována sociální sféra společnosti. Toto vymezení je významné především pro dlouhodobé koncepční úvahy o sociální politice, souvisí s volbou typu sociální politiky, s tvorbou určitého sociálního programu.“⁵

„Ve druhém přístupu je sociální politika vymezována v uţším slova smyslu. Cílem je především reagovat na sociální rizika a eliminovat sociální tvrdosti, které doprovázejí fungování trţního mechanismu. Toto pojetí má význam pro průběh ekonomické transformace a zajišťování sociálního smíru.“⁶

Sociální politika si sama volí přístup k řešení svých problémů. Jde o:

 Aktivní (perspektivní) sociální politiku, která předchází vzniku sociálních problémů přijímáním sociálních opatření ex ante.

 Pasivní (retrospektivní) sociální politiku, která řeší jiţ vzniklé sociální problémy.

Reaguje ex post.

5 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 5. vydání Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 544s. ISBN 978-80-7357-585-4. 24s.

6 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 5. vydání Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 544s. ISBN 978-80-7357-585-4. 25 s.

(12)

10 2. 1. 1 Typy sociální politiky

„Rozlišujeme tři ideální typy (modely) sociální politiky–redistributivní typ, výkonový (korporativní) typ a reziduální typ. Kaţdý z těchto typů se liší především mírou účasti státu a ostatních subjektů na sociální politice.“⁷

Redistributivní typ

„Jeho nosnou myšlenkou je, ţe sociální potřeby lidí vnímá jako sociální práva. Je někdy také označován jako občanský. Orientuje se na univerzální poskytování dávek, bez ohledu na to, jaké jsou jejich individuální potřeby, moţnosti. Je velice náročný na ekonomické zdroje, vyţaduje proto značný rozsah redistribucí. Tomuto typu sociální politiky jsou blízké země Skandinávie, ale i Dánsko, Holandsko.“⁸

Výkonový typ

„Hlavní myšlenkou je, ţe sociální potřeby mají být primárně uspokojovány na základě výkonu a produktivity. Významným zdrojem financování dávek jsou v tomto případě prostředky pojistných fondů. Stát garantuje pouze základní společensky uznaná minima potřeb a vytváří prostor pro působení nestátních subjektů. Tomuto typu se blíţí sociální politiky např. Rakouska, Francie aj.“⁹

Reziduální typ

„Tento typ zdůrazňuje individuální odpovědnost kaţdého za uspokojování sociálních potřeb. Spoléhá téměř výhradně na trh a jeho instituce a na rodinu. Role státu jako subjektu

7TRÖSTER, Petr, et al. Právo sociálního zabezpečení. 5. vydání Praha: C. H. Beck, 2010. 382 s. ISBN 978-80- 7400-322-6. 15 s.

9 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 5. vydání Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 544s. ISBN 978-80-7357-585-4. 54,55 s.

(13)

11

politiky je zde potlačena, míra redistribuce je zde ze všech typů nejniţší. Tomuto typu se nejvíce blíţí USA a Japonsko a v poslední době i Velká Británie.“¹⁰

2. 1. 2 Funkce sociální politiky

Funkce sociální politiky působí komplexně a vztahují se k rozmanitým objektům.

K člověku jako pracovní síle, k pracovnímu kolektivu, k rodině apod.

Nejčastěji se uvádějí tyto funkce:

 Ochranná

 Homogenizační

 Rozdělovací a přerozdělovací

 Stimulační

 Preventivní.

2. 1. 3 Nástroje sociální politiky

Sociální politika se realizuje pomocí nástrojů různého řádu. Základním nástrojem v kaţdé demokratické společnosti je právní řád. Z jiného pohledu můţe např. jít o systém daní a transferových plateb nebo např. o nadační, charitativní, církevní aktivity. Nástrojem sociální politiky jsou svým způsobem i sdělovací prostředky.

2. 1. 4 Nástroje sociálního zabezpečení Sociální pojištění

„Sociální pojištění je povinný finanční systém, kterým se občan sám zajišťuje pro případ budoucí sociální události. Sociální pojištění můţe být základní nebo doplňkové.

(14)

12

Doplňkem sociálního pojištění mohou být sociální fondy, které mohou mít povinnou i dobrovolnou povahu.“¹¹

Sociální zaopatření

„Sociální zaopatření je systém poskytování peněţitých dávek v případech definovaných zákonem nebo smlouvou, tedy finanční převody ve prospěch těch, kdo splnili podmínky vzniku nároku, aniţ si tento nárok „koupili“ placením zvláštních cílených příspěvků, nebo ho získali splněním stanovených hranic potřebnosti.“¹²

Sociální pomoc

„Pojem sociální pomoc nahradil starší pojem „chudinská péče“ či „podpora“.

Označuje jednu z nejstarších forem přerozdělování, kdy nějaký subjekt poskytuje pomoc těm, kdo ji prokazatelně potřebují.“¹³

2. 2 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře měl účinnost částečnou, a to od 1. října 1995, která se týkala dávek netestovaných, a od 1. ledna 1996 nabyl účinnosti v plném rozsahu. K 1. dubnu 2012 má zákon 61 novel.

Z původních dávek byly postupně některé zrušeny. A to od 1. července 2004 byl zrušen příspěvek na dopravu a od 1. ledna 2005 zaopatřovací příspěvek, který náleţel při výkonu vojenské základní sluţby nebo civilní sluţby. Do původního systému dávek byly i některé dávky zavedeny, například od 1. října 2005 do 1. ledna 2007 byla zavedena dávka pro děti s umístěním do zařízení pro okamţitou pomoc.

11 TRÖSTER, Petr, et al. Právo sociálního zabezpečení. 5. vydání Praha: C. H. Beck, 2010. 382 s. ISBN 978-80- 7400-322-6. 15 s.

(15)

13

Novela v zákoně č. 113/2006 Sb. přispěla k zavedení nové dávky, která se týkala příspěvku na školní pomůcky pro děti nastupující do první třídy. Tento příspěvek byl poskytován jen v roce 2007. Od 1. ledna 2008 byla dávka zrušena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

Zákonem č. 347/2010 Sb. byl zrušen sociální příplatek a to od 1. ledna 2011. Výjimku tvořily rodiny se zdravotně postiţeným rodičem nebo dítětem. Tato dávka jim byla zrušena 31. prosince 2011 a tím došlo ke zvýšení příspěvku na péči.

Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče nejsou součástí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ale jsou upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a došlo ke změně v poskytování dávek státní sociální podpory, dále jen SSP. Ve státní sociální podpoře začalo mít přednost právo EU před právem vnitrostátním. Jde zde o posuzování občanů členských států EU a občanů členských států Evropského hospodářského prostoru ve vztahu k některým dávkám tak, jako by šlo o občany České republiky. Jsou zde pouţívány příslušné právní úpravy a výklady nařízení Evropského společenství, zejména nařízení č. 883/2005 nahradilo nařízení č. 1408/71, nařízení Rady č. 987/2009 a nařízení Rady č. 492/2011. Tato nařízení jsou přímo závazná a bezpodmínečně aplikovatelná pro orgány odpovědné za provádění státní sociální podpory.

„Zákon č. 117/1995 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (rozšiřuje okruh započitatelných příjmů o příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření úpravou v § 5 a § 68 zákona), a také zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících

(16)

14

se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015.“¹⁴

2. 3 Vymezení základních pojmů státní sociální podpory

2. 3. 1 Rozhodný příjem

Testované dávky jsou poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině. Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny, který se vypočte jako součet jednotlivých měsíčních průměrů osob, u nichţ se příjem zjišťuje.

Započitatelné příjmy pro stanovení rozhodného příjmu jsou v § 5 taxativně vymezeny, coţ znamená, ţe jiné neţ uvedené příjmy do rozhodného období nelze zahrnout. Vymezení okruhu příjmů výslovně uvádí zákon nebo se provádí odkazem na zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon téţ obsahuje úpravu, kdy se jednotlivé příjmy započítávají.¹⁵ Dále v § 68 zákona v odstavcích 2 a 3 je stanoven způsob, jakým se jednotlivé příjmy prokazují. Započitatelné příjmy a způsob prokazování příjmů jsou odlišné v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něţ se příjem zjišťuje, kalendářní rok, nebo kalendářní čtvrtletí.

2. 3. 2 Rozhodné období

Rozhodný příjem se zjišťuje v rozhodném období. U přídavku na dítě je rozhodné období kalendářní rok a u porodného a příspěvku na bydlení je rozhodné období kalendářní čtvrtletí.

Pokud je rozhodným obdobím kalendářní rok, jedná se o předcházející kalendářní rok, kam patří počátek období od 1. října do 30. září kalendářního roku následujícího. Znamená to,

14 BŘESKÁ, Naděţda, et al. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. vydání Olomouc: Anag, 2012.

224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 11 s.

15 Příjmy se započítávají v období, kdy byly předmětem daně z příjmu, kdy byly plátcem zaúčtovány, anebo, kdy došlo k jejich výplatě.

(17)

15

ţe pokud se prokazuje rozhodný příjem pro období od 1. října 2011 do 30. září 2012, je rozhodným obdobím kalendářní rok 2010.

V případě porodného a příspěvku na bydlení je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na tyto dvě dávky uplatňuje. Např. je-li uplatňován nárok na porodné v kalendářním čtvrtletí od 1. července do 30. září, je rozhodným obdobím předcházející kalendářní čtvrtletí, tedy od 1. dubna do 30. června.

2. 3. 3 Výdělečná činnost

„Výdělečnou činností se především rozumí výdělečná činnost konaná v České republice, pokud zakládá účast na nemocenském pojištění. Jedná se o činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o činnost vykonávanou zaměstnanci v pracovním poměru, členové druţstva, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, příslušníci Policie České republiky, vojáci z povolání, příslušníci Hasičského záchranného sboru, Celní správy a další příslušníci, osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.“¹⁶

Výdělečnou činností se také rozumí činnost osob samostatně výdělečně činných, bez ohledu na to, zda jsou z této činnosti nemocensky pojištěni nebo zda se z této činnosti účastní důchodového pojištění.

2. 3. 4 Nezaopatřené dítě

Za nezaopatřené dítě se povaţuje dítě do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky musí nezaopatřené dítě splňovat podmínky stanovené zákonem. Jedná se o podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání nebo má určité

16 BŘESKÁ, Naděţda, et al. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. Vydání Olomouc: Anag, 2012. 224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 60 s.

(18)

16

zdravotní důvody, pro které se nemůţe připravovat na budoucí povolání, nebo nemůţe vykonávat výdělečnou činnost. Pokud některý z těchto důvodů trvá, dítě se povaţuje za nezaopatřené do 26 let věku.

Zákon povaţuje za zdravotní důvody buď nemoc nebo úraz, nebo dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Zda se jedná o nemoc nebo úraz, pro které se dítě nemůţe připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost, závisí na posouzení ošetřujícího lékaře.

Jiná je situace v případě, kdy dítě není schopné vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V této situaci neposuzuje zdravotní stav jen ošetřující lékař, ale také okresní správa sociálního zabezpečení.

2. 3. 5 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

Podle § 12 zákona o SSP se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání povaţuje studium na středních a vysokých školách v České republice, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postiţením, studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud je tato úroveň postavena na úroveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

„Středními školami se rozumí gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, konzervatoře, vyšší odborné školy, nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou. Za studium na středních školách nelze uznat studium na základní umělecké škole ani na školách poskytujících jazykové vzdělání.“¹⁷

„Studium na střední škole se povaţuje za přípravu na budoucí povolání dle § 13 zákona o SSP od prvního ročníku do ukončení studia maturitní zkouškou nebo závěrečnou zkouškou. Pokud se dítě stalo studentem vysoké školy bez přerušení, pak se doba posledních

224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 66 s.

(19)

17

školních prázdnin povaţuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání bez ohledu, zda dítě bylo výdělečně činné či nikoliv. Školní rok na středních školách začíná 1. září a končí 31.

srpna.“¹⁸

Za studium na vysoké škole se povaţuje dle § 14 zákona o SSP studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Studentem vysoké školy se osoba stává dnem zápisu na vysokou školu a přestává jím být vykonáním státní zkoušky, ukončením ucelené části studia, vyloučením ze studia anebo zanecháním studia. Za studium na vysoké škole nelze povaţovat studium v programech celoţivotního vzdělávání.

2. 3. 6 Ţivotní minimum

„Ţivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněţních příjmů k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Ţivotní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Ţivotní minimum je vyuţíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše.“¹⁹

„Od 1. ledna 2007 došlo k zásadní změně ţivotního minima provedené zákonem č.

110/2006 Sb., o ţivotním minimu. Částka ţivotního minima je stanovena jednou částkou, která se liší na základě pořadí posuzované osoby a věku této osoby. Jednotlivci náleţí částka ţivotního minima ve výši 3 410 Kč měsíčně. V případě, ţe je osoba posuzována společně s jinými osobami, které jsou s ní posuzovány společně, činí částku ţivotního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, částka 3 140 Kč měsíčně. Částky ţivotního minima

18Internetové stránky Výplata mezd, důchodů a sociálních dávek. Dostupné z

˂http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/soustavnapripravaditetenabudoucipovolani.php˃.  citování 2013- 15-2.

19 Internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné z

˂ http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min˃.  citováno 2013-15-2.

(20)

18

osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně 2 830 Kč²⁰, 2 450 Kč²¹, 2 140 Kč²², 1 740 Kč²³.“²⁴

2. 4 Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory představují sociální systém pomoci, který je poskytován pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Za oprávněné osoby se většinou povaţují rodiče s nezaopatřenými dětmi nebo děti přímo. Jiným osobám mohou být přiznány pouze dvě dávky, a to příspěvek na bydlení a pohřebné.

O sociální dávky můţe poţádat pouze fyzická osoba, která pro poskytnutí dávky splňuje podmínky stanovené § 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jednou z podmínek je, ţe osoba ţádající o dávky musí být hlášena k trvalému pobytu na území ČR včetně osob s ní společně posuzovaných. Pokud se jedná o dávku netestovanou, musí mít povolení k trvalému pobytu cizince oprávněné osoby. Jedná-li se však o dávku testovanou, musí tuto podmínku splňovat i osoby společně posuzované.

Dávky SSP se snaţí o zlepšení sociální situace v rodině. Rodinám můţe být poskytováno i více dávek najednou. Tato moţnost je dána tím, ţe pokud se rodina ocitne v několika sloţitých ţivotních situacích, má nárok na více dávek.

Dávky státní sociální podpory se poskytují podle § 2 zákona č. 117/1995 Sb. jako:

1. Dávky testované- poskytované v závislosti na výši příjmu:

 přídavek na dítě

 příspěvek na bydlení

20 u osoby do 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem

21 u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku

22 u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku

23 u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku

224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 57 s.

(21)

19

 porodné

2. Dávky netestované -ostatní dávky:

 rodičovský příspěvek

 pohřebné.

2. 4. 1 Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní dávkou, která přispívá rodinám s nezaopatřenými dětmi na jejich výchovu a výţivu dítěte. Tato dávka je nárokem dítěte. Za nezletilé dítě má tento nárok zákonný zástupce.

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, kde částka ţivotního minima vynásobená koeficientem 2,40 není vyšší neţ rozhodný příjem v rodině. Od 1. ledna 2012 došlo ke zvýšení výše částky ţivotního minima.

Výše přídavku na dítě se mění v závislosti na věku dítěte a je stanovena pevnými částkami. Ke změně nároku na dávku dochází při změně ve výši příjmu v rodině nebo při zvýšení ţivotního minima. Zvýšením částky ţivotního minima se rozšířil okruh příjemců přídavku na dítě ţijících v rodině, kde ještě před zvýšením měli příjem vyšší neţ je součin částky ţivotního minima a koeficientu 2,40.

Na základě novely zákona provedené zákonem č. 261/2007 Sb., je od 1. ledna 2008 výše přídavku na dítě stanovena pevnými částkami závislými na věku dítěte. Od 1. ledna 2010 se výše přídavku nezměnila a činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku do 6 let, 500 Kč. Od 6 do 15 let je to 610 Kč. Od 15 do 26 let pak částka 700 Kč.

Pokud přídavek na dítě náleţí zletilému nezaopatřenému dítěti, vyplácí se přímo jemu.

Jde-li o nezaopatřené nezletilé dítě, vyplácí se přídavek na dítě osobě, která má dítě v přímém zastoupení. V případě dosaţení zletilosti nezaopatřeného dítěte se přídavek vyplácí osobě, která o dítě pečuje do konce kalendářního měsíce, v němţ dosáhlo zletilosti. Má-li nezaopatřené nezletilé dítě více osob v přímém zastoupení, vyplácí se přídavek na základě dohody ostatních té osobě, na které se dohodly. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládeţ, přídavek se vyplácí tomuto ústavu.

(22)

20

Příklad: Úplná rodina se dvěma dětmi (2 a 4 let) mají nárok na přídavek na děti.

V roce 2012 měli čistý průměrný měsíční příjem 21 324 Kč. Ţivotní minimum této rodiny je 9 450 Kč. Nárok na přídavek na děti budou mít i v dalším roce, a to ve výši 500 Kč měsíčně na kaţdé dítě, protoţe jejich rozhodný příjem je niţší neţ součin ţivotního minima a koeficientu 2, 40.

2. 4. 2 Příspěvek na bydlení

Příspěvkem na bydlení se přispívá na náklady spojené s bydlením. Vlastník bytu nebo nájemce bytu je oprávněnou osobou, která splňuje podmínky nároku.

Vychází se z toho, ţe kaţdá osoba či rodina můţe vynaloţit na bydlení jen část příjmů.

Hraniční hodnotou jsou tzv. sociálně únosné náklady na bydlení, které tvoří 30%, v Praze 35% příjmů rodiny či osoby. Novou právní úpravou se tato hranice posouvá na 50%. Nárok na příspěvek na bydlení má uţivatel druţstevního bytu, vlastník bytu a nájemce bytu, pokud jeho sociálně únosné náklady nebudou stačit na krytí jeho skutečných nákladů na bydlení.

Musí být splněna podmínka, ţe náklady na bydlení posuzované osoby jsou vyšší neţ částka rozhodného příjmu v rodině vynásobená koeficientem 0,30 a v Praze 0,35 a zároveň rozhodný příjem těchto osob vynásobený koeficientem 0,30 a v Praze 0,35 je niţší neţ částka normativních nákladů na bydlení. Výše příspěvku na bydlení závisí na skutečných nákladech na bydlení.

Pokud ţádáme o dávku, je nutné k ţádosti přiloţit doklad pro ověření existence nájemní smlouvy nebo vlastnického vztahu k bytu. Dávka nemůţe být přiznána osobě, která uţívá byt na základě podnájemní smlouvy nebo z titulu věcného břemena.

V případě, ţe splňuje nárok na dávku více oprávněných osob, jedná se o společný nájem bytu nebo o spoluvlastnictví bytu. Nárok na příspěvek má pouze jedna z těchto osob.

V zákoně je výslovně stanoveno, ţe nárok na příspěvek má také nájemce obytné místnosti, jde-li o místnost pouţívanou k trvalému bydlení, např. penziony, ubytovny apod.

Za nájemce bytu, pokud jde o společný nájem bytu, se povaţují oba manţelé. Příspěvek můţeme k tomu bytu přiznat pouze jednou a i tomu z manţelů, který není uveden v nájemní

(23)

21

smlouvě. Podmínkou je, ţe manţelé spolu trvale ţijí. V jednom kalendářním měsíci nelze přiznat dva příspěvky na bydlení.

Příklad: Nájemce bytu, který pobírá příspěvek na bydlení, se rozhodne v dubnu byt vyměnit a stane se nájemcem jiného bytu. Nárok na příspěvek na bydlení mu vzniká tedy aţ v květnu z titulu nájemního vztahu k jinému bytu.

Náklady na bydlení

Náklady na bydlení jsou skutečné náklady posuzovaných osob na nájemné a náklady spojené s uţíváním bytu, jako jsou náklady na úklid společných prostor, čištění komínů apod., pokud tyto náklady nejsou součástí nájemného. Náklady je třeba dokládat nájemní smlouvou.

U vlastníků bytů, vlastníků nemovitostí a druţstevních bytů se vychází z částek uváděných v zákoně jako srovnatelné náklady. Jejich výše je odstupňována podle počtu osob.

Jde o náklady fiktivně stanovené, a proto se neprokazují.

K nákladům na nájemné se přičítají i náklady na plyn, elektřinu, odvoz odpadu, vodné, stočné, popř. náklady na pevná paliva. Výjimku tvoří pevná paliva, která se započítávají jako skutečné náklady. Náklady se prokazují fakturou. Započitatelné náklady na bydlení jsou v zákoně taxativně vymezeny, nelze tedy započíst např. poplatek za telefon.

„Pro nárok na příspěvek na bydlení a stanovení jeho výše se náklady na bydlení stanoví formou průměru za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející čtvrtletí, na které se nárok na dávku uplatňuje.“²⁵

25 BŘESKÁ, Naděţda, et al. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. vydání Olomouc: Anag, 2012. 224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 94 s.

(24)

22 Normativní náklady na bydlení

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny pro výpočet výše příspěvku na bydlení.

Výše je odstupňována podle velikosti obce a podle počtu osob v domácnosti. Normativní náklady zahrnují částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném pro nájemní byty a obdobné náklady, které vycházejí z propočtů Českého statistického úřadu pro druţstevní byty a byty vlastníků. Do normativních nákladů jsou u všech typů bydlení zahrnuty ceny sluţeb a energií.

Pro rok 2013 jsou stanoveny částky nařízením vlády č. 408/2011 Sb.

Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 pro:

1. bydlení v bytech uţívaných na základě pronájmu bytu

Počet obyvatel

obce

Počet osob v

rodině Praha

nad 100 tis.obyvatel

50 tis.-99 999 obyvatel

10 tis.-49 999 obyvatel

do 9 999 obyvatel

1 7 489 5 964 5 687 4 858 4 665

2 10 750 8 663 8 284 7 150 6 886

3 14 637 11 908 11 412 9 929 9 584

4 a více 18 307 15 017 14 419 12 631 12 214

Zdroj: Internetové stránky Reality-name. Dostupné z ˂ http://www.reality.name/prispevek-na-bydleni-2013-s- kalkulackou/˃.

(25)

23 2. pro druţstevní byty a byty soukromníků

Počet obyvatel

obce

Počet osob v

rodině Praha nad 100

tis.obyvatel 50 tis.-99 999

obyvatel 10 tis.-49 999

obyvatel do 9 999 obyvatel

1 4 493 4 493 4 493 4 493 4 493

2 6 557 6 557 6 557 6 557 6 557

3 9 131 9 131 9 131 9 131 9 131

4 a více 11 615 11 615 11 615 11 615 11 615

Zdroj: Internetové stránky Reality-name. Dostupné z ˂ http://www.reality.name/prispevek-na-bydleni-2013-s- kalkulackou/˃.

Výše příspěvku na bydlení

Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc se zjistí jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem v rodině vynásobeným koeficientem 0,30 a pro Prahu 0,35.

Pokud jsou normativní náklady na bydlení vyšší neţ náklady na bydlení, příspěvek na bydlení je ve výši rozdílu mezi rozhodným příjmem v rodině vynásobeným koeficientem 0,30 a pro Prahu 0,35 a náklady na bydlení.

V případě ţe rozhodný příjem v rodině nedosahuje částky ţivotního minima, započítává se příjem ve výši ţivotního minima těchto osob.

Před 1. lednem 2012 nebyla omezena délka doby poskytování příspěvku na bydlení.

Nyní příspěvek náleţí po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let.

(26)

24 2. 4. 3 Rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje po celý kalendářní měsíc o nejmladší dítě v rodině. Tuto osobní celodenní a řádnou péči je třeba brát jako péči obvyklou, kterou dítě vyţaduje a která zajišťuje fyzický a duševní vývoj dítěte.

Nárok na rodičovský příspěvek náleţí do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let dítěte. Při péči o dítě starší 4 let rodičovský příspěvek nenáleţí.

Pro stanovení nároku a výši rodičovského příspěvku je rozhodná výše denního vyměřovacího základu. Pokud oběma rodičům lze stanovit denní vyměřovací základ, vybírá se ten, který je vyšší.

Výše denního vyměřovacího základu se otci dítěte vypočte dnem narození dítěte stejně jako matce dítěte. Tyto výpočty provádí okresní správa sociálního zabezpečení. Pokud ţádný z rodičů nebyl nemocensky pojištěn, pak jim výši denního vyměřovacího základu pro peněţitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou v souvislosti s porodem nelze stanovit.

Měsíční výši rodičovského příspěvku určuje výše denního vyměřovacího základu.

Maximální měsíční výše vyměřovacího základu můţe být 11 500 Kč.

Rodič, který uplatňuje nárok na dávku, provádí volbu výše rodičovského příspěvku.

Ta se provádí na základě písemné ţádosti na předepsaném tiskopise.

Jestliţe nelze ani jednomu z rodičů stanovit denní vyměřovací základ ke dni narození dítěte, pak se uplatňuje rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do 9. měsíce dítěte.

Do 4 let věku dítěte ve výši 3 800 Kč aţ do vyčerpání částky 220 000 Kč.

Základní podmínka pro nárok na rodičovský příspěvek je, ţe se jedná o péči o nejmladší dítě v rodině. Nárok vzniká pouze tehdy, pokud péče o dítě trvá po celý kalendářní měsíc. V mnoha případech by splnění této podmínky bylo nereálné, proto zákon upravuje případy, kdy péče o dítě netrvá celý kalendářní měsíc, ale přesto ji povaţujeme za splněnou. Jedná se o kalendářní měsíc, v němţ se narodilo dítě, rodič měl po určitou dobu v měsíci nárok na peněţitou pomoc v mateřství, dítě dosáhlo 4 let věku a rodičovský příspěvek uţ se nevyplácí, dítě nebo rodič zemřeli.

(27)

25

Dítě, které ještě nedosáhlo 2 let, můţe navštěvovat mateřskou školku nebo jesle nejvýše v rozsahu 46 hodin v kalendářním měsíci.

Nárok na rodičovský příspěvek se váţe na péči o nejmladší dítě v rodině, a proto je nutné vymezit okruh osob, které se počítají za rodinu. Za rodinu se pokládají rodiče a jejich děti, i v případě, ţe nemusí jít o rodiče vlastní, ale i osoby, které se za rodiče povaţují.

Zákon také vymezí, kdy se osobní a celodenní péče povaţuje za splněnou, i kdyţ rodič osobně o dítě nepečuje a dítě nenavštěvuje jesle ani mateřskou školku. Jedná se např. o osobu, která je výdělečně činná nebo ţáka či studenta připravujícího se na budoucí povolání.

Příklad: Dívka studuje vysokou školu a v době jejího studia se o dítě stará babička dítěte. Tato studentka vysoké školy má tedy nárok na rodičovský příspěvek, protoţe po dobu studia zajistila péči o dítě jinou zletilou osobou. Podmínka osobní a celodenní péče je tedy splněna.

2. 4. 4 Dávky pěstounské péče

Dávky pěstounské péče uţ nejsou součástí zákona o SSP od 1. ledna 2013, ale jsou součástí zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Informace o těchto dávkách zde zůstanou ponechány, protoţe byly donedávna součástí netestovaných dávek státní sociální podpory.

Účelem dávek pěstounské péče je finanční podpora náhradní rodinné péče. Mezi dávky pěstounské péče řadíme příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměnu pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Nárok na tento přípěvek má nezletilé dítě, které je svěřeno do pěstounské péče. Výše příspěvku pro nezletilé nezaopatřené dítě je stanovena jako 2, 3 násobek ţivotního minima dítěte. Pro zaopatřené nezletilé dítě je výše příspěvku stanovena na 1, 40 násobek uvedené částky. Pro případy, kdy jsou náklady z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na uspokojování základních potřeb dítěte vyšší, zákon stanoví odlišnou výši příspěvku. Pokud se dítě nachází v ústavu, který mu poskytuje ubytování, stravování a ošacení, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

(28)

26

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc:

 a) 4 500 Kč pro dítě ve věku do 6 let,

 b) 5 550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,

 c) 6 350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,

 d) 6 600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních sluţbách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte:

Dítě ve věku

Dítě ve stupni 1 (lehká závislost)

Dítě ve stupni 2 (středně teţká)

Dítě ve stupni 3 (těţká závislost)

Dítě ve stupni 4 (úplná závislost)

Do 6 let 4 650 5 550 5 900 6 400

6-12 let 5 650 6 800 7 250 7 850

12-18 let 6 450 7 800 8 300 8 700

18-26 let 6 750 8 100 8 600 9 000

Zdroj: Internetové stránky Výplata.cz. Dostupné z ˂ http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/prispevek-na- uhradu-potreb-ditete.php˃.

I po dosaţení zletilosti dítěte se zachovává nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nejdéle však do 26 let, splňuje-li podmínku nezaopatřeného dítěte a trvale ţije s osobou, která byla jeho pěstounem před dosaţením jeho zletilosti a uhrazuje náklady na své potřeby.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte má dítě finančně zabezpečit, pokud není zabezpečeno důchodem z důchodového pojištění. Je-li důchod niţší neţ příspěvek, vyplácí se příspěvek ve výše rozdílu obou dávek.

Odměna pěstouna

Pokud bylo pěstounovi svěřeno dítě do pěstounské péče, má nárok na odměnu. Nárok na odměnu má i pěstoun, jestliţe jemu svěřené dítě do pěstounské péče nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protoţe pobírá důchod z důchodového pojištění, jehoţ výše je stejná nebo vyšší neţ příspěvek.

(29)

27

Výše odměny činí za kalendářní měsíc součin částky ţivotního minima a koeficientu 1, 00 za kaţdé dítě. Nárok na odměnu má pěstoun po dobu péče o dítě a po dobu, kdy dítě po dosaţení zletilosti má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Odměna pěstouna ve zvláštních případech náleţí těm pěstounům, kteří pečují o 3 a více dětí nebo pokud je dítě závislé (stupeň 1-lehká závislost, stupeň 2-středně těţká závislost, stupeň 3-těţká závislost, stupeň 4-úplná závislost) na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách.

Příspěvek při převzetí dítěte

Jedná se o dávku, která přispívá pěstounovi na nákup potřebných věcí pro dítě, které po příchodu z ústavu nemá nic. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí u dětí do 6 let 8 000 Kč, od 6 do 15 let 9 000 Kč, od 15 do 26 let 10 000 Kč.

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Nárok na příspěvek má pěstoun, který má v péči nejméně 4 děti a zakoupil osobní motorové vozidlo. Aby mohl být přiznán nárok na příspěvek, musí být splněna podmínka, ţe vozidlo nesmí být pouţíváno k výdělečné činnost. Pokud do 5 let pěstoun začne pouţívat vozidlo k výdělečné činnosti nebo vozidlo prodá, daruje nebo přestane vykonávat pěstounskou péči, musí vrátit poměrnou část příspěvku. Tato povinnost mu nevzniká, pokud měl při poskytnutí příspěvku v péči 4 děti a počet dětí se sníţí.

Příspěvek je poskytován ve výši 70% pořizovací ceny vozidla, nevýše však 100 000 Kč. Současně musí být dodrţena podmínka, ţe součet příspěvků, které byly poskytnuty pěstounovi v posledních 10 kalendářních letech před dnem podání ţádosti o dávku, nesmí překročit částku 200 000 Kč.

Společná ustanovení

„Je stanoveno, ţe při společné pěstounské péči manţelů náleţí dávky jen jednomu z nich. Jedná se o odměnu pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte i příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Dávky pěstounské péče náleţí rovněţ poručníkům, kteří osobně pečují o svěřené dítě, osobám, kterým bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče, a osobám,

(30)

28

u kterých probíhá soudní řízení o ustanovení poručníkem. Stejně tak dávky pěstounské péče náleţí dětem, o které poručník osobně pečuje, a dětem, o jejichţ svěření do poručnické péče probíhá soudní řízení. Počátek nároku na dávku v případě předpěstounské péče je určen datem, které je uvedeno v rozhodnutí o předpěstounské péči, zpravidla jde o den, kdy dítě bylo fakticky převzato do péče.“²⁶

2. 4. 5 Porodné

Nárok na porodné vzniká v souvislosti s porodem prvního ţivě narozeného dítěte, jestliţe je splněna podmínka stanovená od 1. ledna 2011, ţe výše příjmu není vyšší neţ částka ţivotního minima po přičtení koeficientu 2, 40. Porodné tedy závisí na narození prvního dítěte a na výši příjmu v rodině. Tyto podmínky musí být splněny současně.

Po splnění obou podmínek má nárok na porodné ţena, která porodila své první ţivé narozené dítě, a ţena, které se s prvním ţivě narozeným dítětem současně narodily děti dvě nebo dětí více. Nárok je vázán na ţivě narozené dítě, pokud tedy jde o vícečetné porody a s prvním ţivě narozeným dítětem se narodily i další děti, je nárok na porodné stanoven, je-li alespoň jedno další dítě ţivě narozené.

Příklad: Ţena porodila první ţivé narozené dítě, které po 16 dnech zemřelo. Pokud ţena splňuje podmínku výše rozhodného příjmu, nárok na porodné této ţeně vznikne.

Podmínkou pro získání nároku není péče o dítě. Tato dávka je poskytována za účelem přispět rodiči na nákup důleţitých věcí pro dítě. Ale nezkoumá se dál, jak tato dávka byla vyuţita. Porodné se poskytuje i ţeně, která po porodu ani nezačala o dítě pečovat a dala jej k osvojení.

Nárok na porodné má i otec prvního ţivého narozeného dítěte v případě, ţe ţena zemřela a splnila podmínky pro nárok na porodné a porodné jí nebylo vyplaceno. Nárok na porodné vzniká porodem dítěte, pokud nejde o případy, kdy nárok vzniká z důvodu převzetí

224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 128, 129 s.

(31)

29

dítěte do péče. Pro oba případy musí být oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu na území ČR.

Z důvodu převzetí dítěte do péče se nárok na porodné dělí na dva případy. Prvním případem je osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče, a toto převzaté dítě bylo prvním dítětem této osoby, které před převzetím nevznikl nárok na porodné, a tato osoba neporodila dítě ani nepřevzala do péče jiné před převzetím tohoto dítěte.

Druhým případem je ţena, která převzala do trvalé péče více současně narozených dětí, které pro matku, která je porodila, byly prvními ţivě narozenými dětmi.

Výše porodného na kaţdé první ţivě narozené dítě je 13 000 Kč, v případě více ţivých narozených dětí je výše porodného 19 500 Kč. Porodné se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němţ bylo přiznáno.

2. 4. 6 Pohřebné

Pohřebné je poskytováno za účelem přispět na náklady spojené s pohřbem osobě, která má trvalý pobyt na území České republiky. Nárok na pohřebné má osoba, která vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, a tato osoba je fyzickou osobou, která má trvalý pobyt na území České republiky a trvalý pobyt na území České republiky měl i zemřelý. Nárok na pohřebné má pouze fyzická osoba. Nelze přiznat nárok ústavu, který vypravil pohřeb zemřelému. Tento nárok na pohřebné můţe ale uplatnit např.

zaměstnanec ústavu, pokud vypravil pohřeb. Příbuzenský ani jiný vztah k zemřelému nemá na nárok na pohřebné ţádný vliv. V zákoně je uvedena pouze podmínka, aby zemřelý měl trvalý pobyt na území České republiky s výjimkou mrtvě narozeného dítěte. Pohřeb v cizině je moţný jen tehdy, pokud zemřelý měl trvalý pobyt na území České republiky a oprávněná osoba je hlášená k trvalému pobytu na území České republiky.

Vypravením pohřbu rozumíme zajištění pohřbení zemřelého. Výše nákladů a forma pohřbu bývá různá a nemá vliv na nárok na pohřebné. Můţe jít o nákladný pohřeb s obřadem a pohřbením v rodinné hrobce nebo můţe jít o pohřeb bez obřadu pouze s rozptýlením popele.

(32)

30

Nárok na pohřebné můţe uplatnit více osob a většinou se na nákladech pohřbu i více lidí podílí, ale v zákoně je stanoveno, ţe dávka je vyplácena pouze jednomu z nich, a to tomu, který uplatní nárok jako první.

„Pohřebné náleţí z titulu vypravení pohřbu kaţdé ze zemřelých osob, a to i tehdy, byl-li vypraven současně pohřeb pro více osob společně. K takovým situacím dochází např.

při autonehodách, poţárech nebo různých rodinných tragédiích. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Pohřbením se rozumí uloţení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky nebo na veřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu.“²⁷

Příklad: Nezaopatřené dítě zemřelo a má trvalý pobyt na území ČR. Jeho matka má trvalý pobyt ve Švýcarsku ke dni jeho úmrtí, proto nárok na pohřebné této ţeně nevznikne.

Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou, která činí 5 000 Kč a vyplácí se jednorázově.

2. 5 Společná ustanovení o dávkách

2. 5. 1 Nárok na dávku

Nárok na dávky ze státní sociální podpory vzniká splněním daných podmínek nároku.

Nárok na výplatu vzniká podáním ţádosti na tiskopise, který musí obsahovat zákonem stanovené náleţitosti a dále splněním podmínek nároku.

V ČR se ověřuje pravdivost údajů uváděných ţadatelem, ale je nutné získat souhlas s poskytováním takových údajů. Nárok na dávku SSP vzniká, kdyţ oprávněná osoba dá písemný souhlas k tomu, aby státní orgány, fyzické osoby a právnické osoby sdělily orgánům SSP výši příjmu oprávněné osoby. Další údaje, které lze ověřovat, jsou údaje o přihlášení k trvalému pobytu.

Dávky SSP, které se opakují, se přiznávají bez časového omezení. Výjimkou je příspěvek na bydlení. U přídavku na dítě musí oprávněná osoba prokázat výši příjmu do

27 BŘESKÁ, Naděţda, et al. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. vydání Olomouc: Anag, 2012. 224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 135 s.

(33)

31

konce měsíce září za předchozí kalendářní rok. Pokud se tak nestane, přestane se dávka vyplácet. Nárok na dávku zanikne v případě, ţe se příjem neprokáţe ani do konce měsíce října. Měsíc září byl vybrán pro prokázání příjmů s ohledem na prokázání nezaopatřenosti dítěte proto, ţe potvrzení ze školy je moţné získat aţ v tomto měsíci. Příspěvek na bydlení se přiznává od 1. července do 30. června. Aby nárok na výplatu trval, je nutné prokázat rozhodný příjem a náklady na bydlení do konce října, ledna a dubna.

Prekluzivní lhůty jsou upraveny v § 53 a § 54 pro zánik nároku na dávky SSP. Pro opakující se dávky je obecná prekluzivní lhůta tříměsíční a pro jednorázové dávky je jednoletá. V § 53 jsou stanoveny delší lhůty a tento § 53 řeší situace, kdy byla dávka neprávem odepřena nebo byla přiznána v nesprávné výši.

2. 5. 2 Přechod nároku na dávku

Nárok na dávky nelze dát do zástavy ani nelze postoupit. Nároky na dávky SSP nejsou předmětem dědictví. Nárok na částky, které jsou splatné do dne smrti oprávněné osoby, nabývají osoby společně posuzované s oprávněnou osobou. U dávek netestovaných jsou to osoby uvedené v § 7 odst. 2 zákona.²⁸

2. 5. 3 Výplata dávek

Opakující dávky se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleţí.

Jde o příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, odměnu pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. V případě, ţe dávka je menší neţ 100 Kč, vyplácí se aţ po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Příjemce dávky se můţe dohodnout s úřadem i na delším období vyplacení dávky, neţ je kalendářní čtvrtletí.

Jednorázové dávky bývají vyplaceny nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němţ byly přiznány. Jde o pohřebné, porodné, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek při převzetí dítěte.

28 Společně posuzovanými osobami jsou nezaopatřené děti, rodiče těchto dětí, manţelé, partneři nebo druh a druţka, nezaopatřené děti, jejich rodiče a rodiče těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou trvale ţijí a uhrazují náklady na své potřeby.

(34)

32

Všechny dávky SSP se zaokrouhlují na celé koruny nahoru a vyplácí je krajská pobočka Úřadu práce.

Způsob vyplacení dávky SSP uvede oprávněná osoba v ţádosti o dávku. Buď je dávka vyplácena v hotovosti, nebo na účet u banky. Příjemce dávky můţe kdykoliv změnit způsob vyplácení.

Po novelizaci provedené zákonem č. 366/2011 Sb. se dávka vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů. A to buď na platební účet příjemce, v hotovosti nebo díky platební funkci karty sociálních systémů. Tato karta náleţí těm osobám, které jsou uvedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí.

„Karta sociálních systémů slouţí k identifikaci oprávněných osob a příjemců dávek SSP a dále můţe mít následující funkce:

 elektronicky čitelného identifikačního dokladu ve vztahu k Jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí,

 průkazu osoby se zdravotním postiţením podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů,

 platební.“²⁹

Nároky na některé dávky vznikají i nezaopatřeným dětem, a proto je určen jako příjemce zákonný zástupce. U přídavku na dítě, které je nezletilé, je příjemcem osoba, která má dítě v přímém zaopatření.

Pokud by se vyskytla situace, kdy by docházelo ke zneuţití dávky, stanoví úřad zvláštního příjemce dávky. Můţe jít o dítě, jehoţ rodič zneuţívá přídavku na dítě na jiné potřeby neţ potřeby dítěte. Zvláštním příjemcem můţe být fyzická i právnická osoba, ale musí s tím souhlasit.

224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. 148 s.

(35)

33

3 Analýza dávek státní sociální podpory v Uherském Brodě

Uherský Brod je jedno z nejstarších sídel jihovýchodní Moravy a nachází se v podhůří nejvyšší hory Bílých Karpat, Javořiny. Leţí ve Zlínském kraji v jeho jiţní části a nachází se asi 25 km na jih od krajského města Zlína. Hraniční přechod se Slovenskem je vzdálen 23 km jihovýchodním směrem. Město leţí ve východní části uherskohradišťského okresu.

Uherský Brod leţí na soutoku řeky Olšavy s levým přítokem Luhačovického potoka Šťávnicí a s přítokem Nivničky. Osou jiţní části města je právě řeka Olšava, kterou kopíruje jak ţeleznice, tak i silnice. Severně od nich je pak samotné historické a poměrně zachovalé jádro města s pravoúhlým systémem ulic. Zastavěné území města Uherský Brod se rozkládá od nadmořské výšky 206 metrů nad mořem aţ po 297 metrů nad mořem.³⁰

Město Uherský Brod je centrem regionu. Hranicí regionu na východě jsou státní hranice se Slovenskou republikou a na západě se hranice vymezuje obcemi Pašovice, Prakšice, Hradčovice, Veletiny, Vlčnov, Dolní Němčí, Slavkov u Uherského Brodu.

Uherský Brod je centrem základního sociálně geografického regionu, integrovaného prostřednictvím regionálních procesů, zejména dojíţdění do zaměstnání, do škol a za sluţbami. Počet obyvatel celého regionu (k 1. 3. 2001) je 54 236 obyvatel.³¹

Mikroregion Uherskobrodsko je oblast, která je historicky i katastrálně vymezena přirozenou spádovostí k Uherskému Brodu. Spádovostí je myšlena dopravní dosaţitelnost tohoto centra a také představuje existenci společenských, sociálních, hospodářských a kulturních vazeb obyvatelstva tohoto mikroregionu.

Na Uherskobrodsku se nachází 28 obcí a 2 města. Mezi města se řadí Bojkovice a Uherský Brod. Do obcí patří Bánov, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí,

30 Internetové stránky Města Uherský Brod. Dostupné z

˂http://www.uherskybrod.cz/pages.aspx?rp=5&id=41&expandMenu=16˃. citováno 2013-03-15.

31 Internetové stránky Města Uherský Brod. Dostupné z

˂http://www.uherskybrod.cz/pages.aspx?rp=5&id=41&expandMenu=16˃. citováno 2013-03-15.

(36)

34

Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Ţítková.

Vedle hospodářského vzestupu došlo i k rozvoji kulturního ţivota. Zásluhou Františka Resky zde vznikl Hudební spolek Dvořák s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních spolků vynikal hlavně Sokol, ale působily zde i jiné významné sportovní spolky.

Uherský Brod patří dnes k vyspělým průmyslově kulturním městům v České republice. Nachází se zde několik kostelů, Mistra Jana Husa, Farní a Dominikánský. Dále Radnice města, Gymnázium J. A. Komenského, kašna se sochou sv. Floriana, Via Lucis, muzeum atd.

3. 1 Základní údaje o Uherském Brodu

3. 1. 1 Obyvatelstvo

Rok 2009 a 2010

Ke dni 31. 12. 2010 ţilo ve městě Uherský Brod 17 042 trvale bydlících obyvatel, z toho 8 400 muţů a 8 642 ţen. Oproti roku 2009 se celkový počet obyvatel sníţil o 75 lidí.

Na tento pokles mají vliv obyvatelé ve věku 0-14 let, kterých ubylo 6 a obyvatelé ve věku 15- 65 let, kterých ubylo 157. Naopak u kategorie ve věku 65 let a více počet obyvatel stoupl o 48 lidí, tedy na 2864 obyvatel. Průměrný věk obyvatel se v tomto městě neustále zvyšuje. V roce 2010 se zvýšil na 41,4 let, z toho u muţů na 39,6 a u ţen na 43,2 let.

Rok 2010 a 2011

Ke dni 31. 12. 2011 se počet trvale bydlících obyvatel opět sníţil, a to na 16 835, tedy o 207 obyvatel. Na tento pokles mají opět vliv obyvatelé ve věku 0-14 let, a jedná se o pokles 47 obyvatel a obyvatelé ve věku 15-65 let o 225 obyvatel. U kategorie 65 let a více počet občanů naopak stoupl, a to o 65 osob na 2 929 obyvatel. Průměrný věk obyvatel se nezastavil ani v roce 2011, a je tedy 41,9 let, z toho muţi 40,0 a ţeny 43,7 let.