Posudek magisterské diplomové práce
Název práce: Chipped industry of 'Ainab 1A, Early Pre-Pottery Neolithic B site at Jabal 'Ainab (South-East Jordan)
Studijní obor: Pravěká archeologie Předního východu Autor/ka práce: Bc. Denis Štefanisko
Vedoucí práce: Mgr. Inna Mateiciucová, Ph.D.
Oponent/ka: Dr. Hans-Georg Gebel
Předkládaná práce je hodnocena
1. Z hlediska obsahového záměru, naplnění zadání a zpracování předepsané literatury velmi dobře
2. Z hlediska požadavků na jazykovou správnost (pravopisné a jiné jazykové chyby) dobře
3. Z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních norem, odkazy a bibliografii
velmi dobře
4. Připomínky, náměty, otázky k rozpravě:
Diplomová práce Bc. Denise Štefaniska se zaměřuje na zpracování štípané industrie z lokality ´Ainab 1 v jihovýchodním Jordánsku (Eastern Jafr Project). Na archeologickém výzkumu této lokality se diplomant osobně v roce 2014 pod vedením dr. Hanse Georga Gebela ze společnosti Ex Oriente (Freie Universität Berlin) podílel. Na lokalitě bylo zjištěno celkem 11 struktur, kdy struktura A byla podrobně prozkoumána rovněž
archeologickým výzkumem. Úkolem diplomanta bylo zpracování ŠI nalezené na povrchu struktury A, celkem 1292 ks štípaných artefaktů, a ŠI získané během archeologického výzkumu této struktury, což bylo celkem 3968 ks. Jelikož byly na lokalitě nalezeny kamenné hroty typu Helwan, byla předběžně datována do časné fáze předkeramického neolitu B (Early Pre-Pottery Neolithic B).
Hlavním cílem této diplomové práce bylo potvrdit správnost tohoto datování a pokusit se pomocí techno-typologické, surovinové a prostorové analýzy lokalitu, která se dnes nachází v pouštní oblasti blízko hranice se Saudskou Arábií, interpretovat a zjistit, co bylo hlavním způsobem obživy lidí, kteří zde ve druhé pol. 9. tis. BC sídlili. Počátek
předkeramického neolitu B patří mezi nejméně prozkoumaná období předkeramického neolitu na Předním východě a jelikož se jedná o období, kdy se začaly zhoršovat klimatické podmínky, zajímá nás, nakolik byli tehdejší lidé schopni se na tyto změny adaptovat. Cílem DP bylo zjistit, jakou funkci lokalita měla a jakým způsobem zacházeli lidé se ŠI. Jaké surovině dávali přednost a co z ní vyráběli a jakým způsobem vyrobené artefakty používali. Dalším úkolem bylo pokusit se lépe definovat časnou fázi
předkeramického neolitu B.
Denis Štefanisko napsal, co do struktury a odborného obsahu, kvalitní práci. Potěšující především je, že se v dané oblasti dobře orientuje a je schopen vědomě kombinovat různé metody.
Bohužel však práci velice uškodilo, že nebyla nakonec formálně dotažena do konce, takže v ní straší spousta překlepů a chyb z nepozornosti. Hlavním důvodem byl nedostatek času, kterého se diplomantovi pro zpracování nedostalo a který způsobily vnější okolnosti, neboť zásilka s materiálem se k diplomantovi dostala díky jordánským úřadům až téměř s ročním zpožděním. Předpokládám, že to bylo hlavní příčinou, proč některé z použitých metod nebyly lépe propracovány, proč nebyly výsledky opatřeny podrobnějším
komentářem a proč angličtina, ve které byla práce napsána, nebyla podrobena řádné závěrečné korektuře.
V práci jsem především postrádala definice používaných odborných termínů, které by pomohli čtenáři se lépe v textu orientovat a hlavně by diplomantovi zamezily libovolné používání různých termínů pro stejné technologické a typologické kategorie.
Co se týká obrazové dokumentace, tak velice doporučuji kreslit čepele a úštěpy bazálním koncem nahoru, aby jejich vyobrazení korespondovalo s vyobrazením jader a s procesem výroby, kdy jejich patka, stejně jako podstava jader, je při těžbě polotovarů umístěna nahoře.
Na základě analýzy ŠI interpretuje diplomant lokalitu jako loveckou stanici, na které její obyvatelé kamenné artefakty pouze neužívali, ale věnovali se rovněž jejich výrobě a opravám. Pro spíše sezonální charakter zaměřený na lov mluví převažující výskyt hrotů, které jsou interpretovány jako hroty šípů, a rydel. Dále také absence artefaktů se srpovým leskem, dřevozpracujících nástrojů a nástrojů na zpracování rotslinné potravy (drtidla, zrnotěrky, hmoždíře atd.) potvrzuje sezonální charakter zaměřený na jiné aktivity, než byl sběr, pěstování a zpracování rostlinné potravy. Na základě převahy hrotů typu Helwan doplněných o hroty typu Hagdud, lze pak potvrdit datování lokality do časné fáze předkeramického neolitu B (EPPNB).
Srovnáním složení techno-typologických kategorií získaných z kulturních vrstev během archeologického výzkumu a těch z povrchu lokality se diplomant domnívá, že na povrchu máme co do činění s chronologicky nesourodým souborem, který vedle předkeramického neolitu může obsahovat také ŠI z pozdějších období – z keramického neolitu a možná i z chalkolitu. Tuto hypotézu je potřeba lépe podložit také srovnáním se ŠI z jiných lokalit.
Absence nebo nedostatečné zastoupení primárních fází výroby bidirektionálních čepelí, které jsou pro období předkeramického neolitu B typické, na lokalitě dokládá, že jádra se na lokalitu dostala již v hotové podobě, takže čepele mohly být na lokalitě vyráběny bez větší předchozí úpravy.
I přes všechny tyto formální nedostatky hodnotím nakonec práci stupněm velmi dobře (B), neboť v sobě skrývá značný odborný potenciál, který je potřeba náležitě zúročit a práci upravit a doplnit do publikovatelné podoby.
Některé z nedostatků a nejasností uvádím:
- jednotlivé publikace v textu se mezi sebou oddělují středníkem
- také se neodděluje v citaci čárkou jméno od roku vydání publikace, např. (Goring- Morris and Belfer-Cohen 1998).
- citace v textu by měly být seřazeny chronologicky (Abbès 2003. Borrell 2006, Calley 1986, Nishiaki 2000) => (Calley 1986; Nishiaki 2000; Abbès 2003; Borrell 2006)
- také v seznamu literatury nejsou všechny publikace za sebou v abecedním a chronologickém pořadí.
- publikace Gebel 1994a chybí v seznamu literatury
- čísla kapitol, jak jsou uvedena v obsahu, se neshodují s čísly kapitol v textu. V textu je také uvedeno mnohem více podkapitolek, které v obsahu chybí.
- diplomant by si měl dát pozor na množství, ze kterého počítá procenta. Nejmenší únosný počet pro výpočet procent je 40 jednotek u menších souborů stačí uvádět pouze absolutní počet artefaktů (M. Fletcher & G. R. Lock 1995: Elementary Statistics for Archaeologists).
Úvod
- v předkeramickém neolitu se nejedná ještě o nomádství v pravém slova smyslu, ale o pastevectví. Nomádství jako způsob adaptace vzniklo až později. První doklady máme až z konce 4. tis. a hlavně ze 3. tis. BC
Fig. 5.c na str. 22 nejsou “ …platform isolation flakes“, ale cílové čepele.
Na str. 24 měl asi diplomant na mysli: “fossile directeur” a ne “fossile directuare”.
str. 34 - Kap. 5 (vlastně kap. 3) Data and Methodology by se měla jmenovat Data and methods, neboť zde se jedná o metodu, postup, kterým je zkoumán předmět (ŠI), ne metodologii, tedy studium metod a vědeckých postupů.
str. 37
U kruhových grafů (Figs 17, 23) bych zvolila širší škálu barev, neboť v grafech není jasné, zda modrá patří čepelím nebo tzv. „chunks“ (odpad?). Stejný problém je u kategorií
„flakelets“, „burin spalls“ a „CTE“ nebo u bidirectional cores a undeterminated blades, a také u undeterminated a bidirectional blades, kdy jsou v grafu opět použity téměř stejné barvy.
str. 40
U kap. 4.1.2. (správně 3.1.2.) Tools - postrádám rozdělení jednotlivých typů nástrojů také podle toho, na jakém polotovaru – čepeli (uni-directional, bi-directional…) nebo úštěpu, byly vyrobeny. A právě tato analýza může vnést mnohem více světla do chaîne opératoire.
Polotovary, na kterých byly vyrobeny nástroje, by měly být analyzovány společně s polotovary dále neretušovanými. Teprve tak je možné zjistit, co bylo cílem výroby (jaký druh polotovarů), tzn., který typ čepelí byl upřednostňován, jaké úštěpy byly vybírány k výrobě škrabadel a drasadel atd. Některé z těchto informací je sice možné přímo v textu najít, ale jsou podány nesystematicky a pouze u některých typů nástrojů a hlavně nejsou hodnoceny ve vztahu k ostatním polotovarům.
Proč chybí v grafu Fig. 20 a v Table 6 kvarcity, které diplomant v textu zmiňuje?
Jaký je rozdíl mezi „chunks“ a „debris“? V některých tabulkách a grafech figurují obě tyto kategorie a v některých pouze jedna z nich. Proč?
Chybí definice jednotlivých kategorií nebo alespoň odkazy na ně.
core abondement, abonnement …má diplomant na mysli abandonment?
Proč je někde v textu použit termín unidirectional blades (Fig. 24) a jinde non- bidirectional blades (např. Tab. 7)?
Proč se počty čepelí, úštěpků a odpadu v Tab. 7 a Tab. 8 liší?
- v Tab. 7 non-bidir. blades = 282, undetermined blades = 708, flakelets = 524 a debris
= 896 ks, zatímco v Tab. 8. non-bidir. blades = 279, undetermined blades = 710 a flakelets
= 526 ks, debris= 906 ks.
Jak vypadá úprava patky čepelí pomocí grinding a microchipping? Lze pozorovat nějakou souvislost mezi technikou výroby čepelí a úpravou a tvarem patky? Vyskytuje se u čepelí úprava patky pomocí dorzální redukce? V jakých publikacích jsou použity termíny grinding, microchipping a microchipping platform iso-lation?
Celkový návrh hodnocení:
velmi dobře
V Brně dne 2. ledna 2017 …...………
Mgr. Inna Mateiciucová, Ph.D.
