Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015

(1)

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015

Kraj: Zlínský kraj

Sídlo: Tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

Podpis zástupce kraje: Mgr. Taťána Valentová Nersesjan v.r.

(2)

2 Základní informace k vypracování dokumentu

Tato příloha obsahuje závaznou osnovu pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015.

Zpráva bude podkladem pro přípravu Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2015, která by měla být v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 26. 10. 2015 č. 874 předložena vládě do 31. 05. 2016.

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 by měla vycházet z výsledků výzkumných studií prove- dených ve sledovaném období na území kraje a z dalších dat získaných od jiných odborů krajského úřadu, obecních úřadů a dalších institucí spolupracujících při řešení romských záležitostí. Velmi důležité je vždy uvá- dět zdroje informací.

Cennými jsou pro zpracovatele Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2015 údaje krajských koordi- nátorů pro záležitosti romské menšiny, které vycházejí z jejich dobré znalosti terénu a z praktických zkušeností. Součástí dokumentu by měly být také příklady dobré a špatné praxe v oblasti rom- ské integrace na území kraje a návrhy krajských koordinátorů na koncepční řešení situace Romů v ČR v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu.

Zprávu o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 odešlou kraje nejpozději do 21. 03. 2016 do datové schránky Úřadu vlády ČR a rovněž na emailovou adresu doubravsky.zdenek@vlada.cz a to ve formátu MS-Word (nikoli ve formátu PDF). V případě dotazů se prosím obracejte na vládního radu Mgr. Zdeňka Doubravského buď na výše uvedenou emailovou adresu, nebo na telefonní číslo 702 153 414. Děkujeme za spolupráci při tvorbě výše uvedeného vládního dokumentu.

(3)

3 Metodický pokyn

Připravili jsme tento metodický pokyn, abychom předcházeli případným nepochopením a nedorozuměním.

Tímto metodickým pokynem chceme sjednotit postup a výklad zásadních otázek, které se sběrem dat pro účely Zprávy o stavu romské menšiny velmi úzce souvisí.

Konzultace s představiteli Romů a NNO

Předpokladem vzniku tohoto dokumentu je jeho projednání se zástupci občanské společnosti a s představiteli romské menšiny v kraji (např. v rámci pracovního orgánu krajského koordinátora pro záleži- tosti romské menšiny.

Proč potřebujeme mít etnická data k dispozici

Uvědomujeme si složitost a citlivost sběru dat, která mají tzv. etnický základ (etnická data). Za účelem vyhod- nocení priorit Strategie integrace Romů do roku 2020 je tento sběr dat, alespoň na úrovni kvalifikovaných odhadů, nezbytný. Pouze za těchto podmínek může Vláda ČR nastavovat nová a upravovat stávající opatření namířená na podporu integrace Romů do společnosti. Získaná data pomohou zásadním způsobem k průběž- nému monitorování a hodnocení dopadů implementovaných politik, aktivit či konkrétních programů.

Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám v české společnosti od roku 1989.

Je vážnou výzvou ve sféře lidsko-právní, sociálně-ekonomické a v také rovněž v oblasti bezpečnostní. Bohužel se nepodařilo doposud dosáhnout zásadního pozitivního obratu v této oblasti. Stále přetrvávají a v některých aspektech můžeme říci, že i zesilují trendy vedoucí k marginalizaci, sociálnímu vyloučení a k územní segregaci části Romů. Romové čelí denně předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci – bez ohledu na to, zda se jedná o Romy ze sociálně vyloučených lokalit, nebo o Romy v socioekonomické rovině integrované do společnosti.

Kdo je příslušník romské menšiny?

Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociál- ních) indikátorů.¹ Jedná se o odborný odhad pozorovatele založený na konkrétní znalosti prostředí a souvislostí. Účelem je získání neadresných (anonymních) informací o počtech osob.

V žádném případě nesmí dojít k identifikaci konkrétní osoby.

1 Jedná se o velmi rozšířenou definici, kterou používá např. MŠMT, MPSV či KVOP. Byť byla definice původně použi- ta v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit,

viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf, domníváme se, že její charakter je univerzální a vztahuje se nejen na sociálně vyloučené Romy, ale také na Romy, kteří jsou integrování do společnosti. Romové integrování do společnosti by neměli být opomíjeni a měli by být zahrnuti do statistik, jelikož i oni čelí předsudkům, nesnášen- livosti a diskriminaci.

(4)

4 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI

1.1 Kvalifikovaný odhad počtu Romů v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji v roce 2015 a z toho odhadovaný podíl sociálně vyloučených Romů. Vyplňte do tabulky č. 1. Podíl sociálně vylou- čených Romů uvádějte v procentech zaokrouhlených na desítky.

Tab. č. 1: Odhad počtu Romů v kraji v roce 2015 a podíl sociálně vyloučených Romů obvod obce s rozšířenou

působností kvalifikovaný odhad počtu Romů z toho odhad podílu sociálně vylou- čených Romů

Zlín 200 osob 0

Vizovice 28 osob 0

Valašské Klobouky 76 osob 70%

Otrokovice 30 – 40 osob přímo o sociálním vyloučení

některých z nich se nedá hovořit

Kroměříž 500 osob 0

Holešov 107 osob 18 osob

Bystřice pod Hostýnem 120 osob 70 osob

Uherské Hradiště 186 osob 80%

Uherský Brod 172 osob 4,7%

Vsetín 600 osob 65%

Valašské Meziříčí 300 osob 90 osob

Rožnov pod Radhoštěm 93 osob 7%

celkem

Vyjádření krajské koordinátorky – i přes nízký počet romských občanů, kteří se v roce 2011 přihlásili k romské národnosti lze s jistotou říci, že ve Zlínském kraji žije daleko více romských občanů, než se oficiálně uvádí. Romští občané žijí jak ve velkých městech, tak v malých obcích kraje. Ve Zlínském kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. O vyjádření do Zprávy jsem požádala 12 obcí s rozšířenou působností, jelikož v 1 obci téměř žádní Romové nežijí. Počty a odhady sociálního vyloučení, které uvádějí jednotlivé obce, většinou nesouhlasí s opravdovým počtem romských občanů. Je pravdou, že nelze určit přesný počet těchto občanů, jelikož migrují po republice nebo do ciziny. Převážně se vrací po nějaké době zpět do místa svého bydliště, protože tam mají blízké příbuzné. Nesrovnalosti v počtech se liší hlavně proto, že pracovníci měst nedobře chápou charakteristiku sociálního vyloučení. Proto zde uvádím sociální vyloučení dle GAC, spol. s.r.o., která prováděla výzkum sociálně vyloučených lokalit v ČR v roce 2015.

„Základní charakteristikou sociálního vyloučení je souběh faktorů, které výrazně omezují možnosti k (1) přístupu na otevřený trh práce, (2) přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb či vzdělávání, (3) kontaktu ze sociálního okolí, (4) řešení osobních krize (zadlužení, nemoc, apod.) a (5) politické participaci či omezují schopnosti a dovednosti těchto možnosti využívat. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze):

 prostorovým vyloučením,

 symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací jedinců či skupin,

 nízkou mírou vzdělanosti,

 ztíženým přístupem k legálním formám lépe finančně ohodnocené výdělečné činnosti,

 příjmem ze sociálních dávek, a s tím spojenou materiální chudoba,

 nízkou kvalitou bydlení a špatnými hygienickými poměry,

 uzavřeným ekonomickým systémem (lichva a tzv. rychlé půjčky),

 výskytem rizikových forem chování (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti),

 sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností).“²

2 Zdroj: http://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/?page=2

(5)

5 1.2 Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žijí Romové. Uveďte pouze v případě, že se stav v roce 2015 lišil od výsledků Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z května 2015.

Zlín

Romská menšina je ve Zlíně prostorově nejvíce soustředěna v lokalitách staré Obeciny a 2. segment (Zlín, Středová 4786). Jedná se však pouze o jednotlivce nebo max. rodiny, nejedná se o velkou koncentraci Romů. Odhadujeme max. 150 – 200 osob vč. dětí ze smíšených vztahů a dětí svěřených do pěstounské péče (osvojení) většinových rodin, a to v celém ORP Zlín.

Vizovice

Všichni bydlí max. 1 km od centra obce, zvýšená koncentrace Romů zde není.

Valašské Klobouky

Počet obyvatel k 31. 12. 2015 ve správním obvodu Valašské Klobouky činí 23 299 osob. Podle odhadu žije na území obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky cca 76 Romů, jedná se převážně o starousedlí- ky. Rodiny žijí rozptýleny v rámci ORP, k výraznější koncentraci v rámci lokalit nedochází.

Otrokovice

Nejsme městem s vyšší koncentrací Romů, Romové bydlí v různých částech města.

Kroměříž

Ulice U Zámečku, sídliště Zachar, Kotojedská ulice, Lutopecká ulice, Oskol č. 3201, Oskol č. 3203. Dále ulice Albertova 11, tzv. Děvín, Ubytovna KAMATO, Moravská ulice, Ubytovna Na Sádkách. Dále bydlí rodiny v domech v obcích Kyselovice, Zdounky, Zborovice, Morkovice, Honětice, Záhlinice.

Holešov

Tepelné hospodářství Holešov pronajímalo v r. 2015 Romům celkem 15 bytových jednotek, většina bytů se nachází mimo lokalitu Bořenovská, z toho 7 bytových jednotek se nacházelo v lokalitě Bořenovská, 5 bytů v centru města, 3 byty-Všetuly, 3 byty v soukromém vlastnictví, 1 RD v soukromém vlastnictví. 3 rodiny s dětmi bydlí v městském domě, Všetuly, ul. Palackého, 2 rodiny, bydlí v centru města - na ul. Pa- lackého 507 – seniorské páry + vnučka /neoficiálně 2 synové bez bydliště/, 1 dvougenerační byt obývá rodina s dětmi – byt v RD Novosady, 1 rodina – smíšené manželství – ul. Tyršova, 2 rodiny s dětmi i seniorka – ul. Přerovská, 1 seniorka na Nábřeží. 1 rodina se vrátila z Kojetína - pronajatý dům v centru města /následně migrace Hulín/, 1 pár v pronajatém bytě. V r. 2015 žilo asi 8 osob na ubytovně PST Trade, To- vární, z toho 3 děti.

Bystřice pod Hostýnem

Větší počet Romů se v Bystřici pod Hostýnem soustřeďuje v centru města, kde se nachází ubytovna Hotel Podhoran. Další romské rodiny jsou plošně rozmístěny po městě v ulici Přerovská, Mlýnská a Hostýnská.

V přilehlých obcích jsou Romové v Loukově, Osíčku, Chomýži a na Rusavě.

Uherské Hradiště

Romové jsou v rámci území ORP Uherské Hradiště rozmístění rovnoměrně. Bydlení není soustředěno v jednom místě v Uherském Ostrohu ani ve Starém Městě. Kunovice k problematice uvádí, že většina Ro- mů, kteří mají trvalý pobyt v Kunovicích, bydlí ve vlastních rodinných domech v různých ulicích – Na Výši- ně, Osvobození, Na Rynku. V bytovém domě bydlí na Novém Dvoře.

Uherský Brod

Město má celkem 17 000 obyvatel, z toho 172 Romů. Tito bydlí: ul. Větrná 2060 – 53 obyvatel, ul. Vazová – 2 obyvatelé, rodinné domy ve městě – 12 obyvatelů, ubytovny – 15 obyvatel, nájemní byty – 88 obyvatel, penziony, DPS - 2 obyvatelé.

Vsetín

Poschla (cca 180 osob – obyvateli pouze Romové) Jiráskova 409 (cca 90 osob – obyvateli pouze Romové)

Pod Pecníkem (z určitého úhlu pohledu je možné za částečně vyloučenou považovat i tuto lokalitu – cca 2/3 obyvatel jsou Romové). Ostatní Romové žijí mezi majoritou v lokalitách, které nejsou segregovány a prostorově vymezeny, lze však říci, že zde žijící Romové jsou na různém stupni sociálního vyloučení.

Valašské Meziříčí

Snahou města Valašské Meziříčí je rovnoměrné rozptýlení romské menšiny ve městě. Tyto aktivity ale zejména v posledních letech nenalezly naplnění, jelikož došlo k prodeji většiny nájemních bytů do sou- kromého vlastnictví. Díky tomuto kroku se většina obyvatel romské menšiny, která žádala a žádá o ná- jemní byty, soustřeďuje do lokalit, kde jsou přidělovány byty, které zůstaly ve vlastnictví města.

(6)

6 Rožnov pod Radhoštěm

Vyšší koncentrace romských rodin: ulice 1. máje, ulice Moravská v Rožnově pod Radhoštěm.

Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. Romové v těchto městech žijí jako sociálně vyloučení a v některých městech se k tomu přidává ještě také prostorově vyloučení např.

(Holešov, Vsetín, Kunovice, Kroměříž). Náš kraj patří mezi kraje s nižším zastoupením romských občanů.

Podle Mapy sociálně vyloučených lokalit a sociálním vyloučením ohrožených lokalit (GAC s.r.o. 2014- 2015) jsou i ve Zlínském kraji sociálně vyloučené lokality, i když to pracovníci městských úřadu tak necítí.

Je zde označeno 23 sociálně vyloučených lokalit. Tatáž organizace (GAC s.r.o.) v roce 2006 uváděla pouze 11 lokalit ve Zlínském kraji. Od roku 2006 došlo k 100 % nárůstu vzniku sociálně vyloučených lokalit v kraji.

1.3 Migrace Romů na území kraje. Jaké migrační trendy byly na území kraje zaznamenány? Kolik, odkud a kam Romové migrovali (v rámci kraje, mezi vaším a ostatními kraji, z jiného státu do vašeho kraje)? Identi- fikujte příčiny a motivy migrace.

Zlín

Zaznamenali jsme minimální migrační trend v rámci ČR, a to především ze Vsetína, Přerova, Olomouce a z Čech. Nejedná se však o velkou koncentraci osob, ale o jednotlivce či rodiny. Dále rodiny migrují mezi GB a ČR (ekonomické důvody).

Vizovice

V regionu Vizovicko – slušovicko jsme žádnou migraci Romů nezaznamenali.

Migrace během roku 2015 se týkala 4 rodin - v rámci příbuzenských vazeb:

 Jedna rodina po krátkodobém pobytu u příbuzných se vrátila zpět na Slovensko.

 U druhé rodiny došlo k osamostatnění a odstěhování dvou dospělých dětí (v jednom případě do jiné- ho ORP a v druhém případě do jiného kraje).

 Ve třetím případě žijí dlouhodobě 2 členové i se svými rodinami v zahraničí (Anglie).

 Ve čtvrtém případě se vrátil jeden člen širší rodiny k příbuznému (z jiného kraje) Otrokovice

V roce 2015 jsme nezaznamenali žádné migrační trendy v souvislosti s Otrokovicemi.

Kroměříž

Větší migrace nebyla zaznamenána. Romové se stěhují v rámci ORP, s ohledem na rodinné vazby.

Holešov

1 rodina původně místní, smíšené manželství paní slovenská Romka se přestěhovala do Holešova, rodina dostala byt v lokalitě Bořenovská / migrovali po příbuzných SK + ČR/.

1 rodina, původně z Holešova, se vrátila do Holešova z Olomouckého kraje - Kojetín, pronajala si RD od sou- kromníka, pak koncem roku odchod do Hulína. 1 rodina, původně z Holešova, migrace z Olomouckého kraje, klientka s dětmi pobývala v AD Přerov, v Holešově se zdržovala střídavě u příbuzných, u dětí řešeno záškolác- tví OSPOD, romský poradce. 1 pár z Loukova si pronajal byt od soukromníka, 2 Romové z Olomouckého kraje přišli na ubytovnu PST Trade, Tovární. 2 osoby – žena a dítě pobývaly v Holešově na dlouhodobé návštěvě u sestry v rámci migrace z Jihomoravského kraje. 2 ženy s 2 dětmi se odstěhovaly v rámci Jihomoravského kraje /Brno, Blansko/. Příčiny migrace: ztráta bydlení, rodinné problémy a neshody v rámci komunity.

Největší migrace Romů je zaznamenána na ubytovně Podhoran, odkud se lidé vrací zpět do místa trvalého pobytu a dále v rámci dalších krajů za svou rodinou. Mezi nejčastější příčiny migrace patří nejistota bydlení, psychické problémy, nevhodné podmínky pro děti, nezvládání výchovy dětí, lepší bytové a finanční podmín- ky.

během roku 2015 se přistěhovala do Starého Města početná romská rodina slovenských

Romů, kteří bydlí v pronajatém bytu rodinného domku uprostřed města. Z Nového Dvora migrovaly rodiny ke svým příbuzným či známým mezi jednotlivými kraji, někteří se vrátili zpět na Slovensko, protože neměli ná- jemní smlouvy a nemohli být přihlášeni k pobytu a čerpat dávky. Z Uh. Ostrohu se odstěhovala jedna, pěti-

(7)

7 členná rodina, a to v rámci kraje šli za samostatným bydlením. Jiná žádná významná migrace nebyla zazna- menána.

Uherský Brod

Celkem 9 migrací. 4 osoby migrovaly na Slovensko, 5 osob migrovalo v rámci okresu. Důvodem bylo vystěho- vání z bytu pro neplacení nájmu a odstěhování za rodinnými příslušníky.

Vsetín

Několik rodin se vrátilo z Velké Británie a našlo si bydlení v okrese Vsetín; důvodem je především návrat k rodině.

Valašské Meziříčí - nezjištěno.

Rožnov pod Radhoštěm - migrace v rámci příbuzenských vztahů v souvislosti s řešením bytové otázky.

Vyjádření krajské koordinátorky – migrace Romů neustále funguje. Na území Zlínského kraje v menší míře.

Nejvíce Romů migruje z Olomouckého kraje, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje nejčastěji do hotelu Podhoran, ale také na jiné ubytovny v kraji. Tyto romské rodiny migrují proto, že přišly o své byty v místě trvalého bydliště a dle jejich vyjádření jim nikdo nepomáhal najít náhradní bydlení. Zajišťování nového bydle- ní pro romské rodiny je nesnadný úkol a bez pomoci organizací či pracovníků měst a kraje je to neřešitelný úkol. Proto se rozhodli k odchodu do Zlínského kraje. Velmi málo romských rodin odjíždí na nějaký čas do Anglie. Vždy se vrací zpět do místa svého bydliště. Migrace do Anglie je čistě ekonomická záležitost. Romové tam převážně pracují na krátkodobé pracovní úvazky nebo brigády.

1.4 Jaké byly v roce 2015 realizovány nebo publikovány výzkumy, analýzy či sondy veřejného mínění mající vztah k romské menšině žijící na území kraje? Prosím uveďte konkrétní odkazy na tyto publikace, pokud byly publikovány i elektronicky, případně tyto texty prosím přiložte k této zprávě.

Zlín

Žádné. Romská otázka je ve Zlíně marginální záležitostí.

Vizovice Žádné.

Valašské Klobouky Neprobíhalo.

Otrokovice

Nebylo uskutečněno.

Kroměříž Nerealizováno.

Holešov

V rámci KPSS města Holešova vypracovaná Koncepce integrace romské komunity v Holešově 2016 – 2018.

V roce 2015 nebyly realizovány žádné výzkumy zabývající se vztahem k romské menšině žijící na území naše- ho města.

Analýza sociálně vyloučených lokalit (GAC spol. s r.o.) Uherský Brod

Nebyly žádné realizovány.

Vsetín Žádné.

Valašské Meziříčí Nerealizováno.

Rožnov pod Radhoštěm

Na území ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyly v roce 2015 realizovány žádné výzkumy ani analýzy.

Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj poskytl na Analýzu romské menšině ve Zlínském kraji ze svého rozpočtu finanční prostředky ARGU, Společnosti dobré vůle Zlín, z.s. Tato organizace provádí terénní programy zaměřené na romskou menšinu pro 11 měst v kraji. Analýza byla zaměřena na počty romských obyvatel, na druh bydlení, na zaměstnání a počty dětí.

(8)

8 2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ

2.1 Počet romských poradců či jiných pracovníků obecních úřadů, kteří zajišťují integraci příslušníků rom- ské menšiny ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností v kraji (dále jen „romští poradci“). Vyplňte do tabulky č. 2. Vzhledem k tomu, že ne vždy je pracovník zajišťující romskou integraci na úřadě označován za „romského poradce“, uveďte skutečný název jeho funkce do druhého sloupce tabulky. V případě ne- standardní nebo komplikované situace ji zaznamenejte do posledního sloupce. Do posledního řádku uveď- te celkový počet.

Tab. č. 2: Romští poradci na obcích s rozšířenou působností a jejich pracovní úvazky obec

skutečný název funkce (dle organizačního řádu,

pracovní náplně)

zařazení v rámci obecního úřadu (do

organizační složky)

počet

poradců úvazek roky ve

funkci komentář Zlín vedoucí oddělení sociální

práce

odbor sociálních věcí

1 0,00

vedoucí oddělení

Otrokovice vedoucí oddělení sociální pomoci

odbor sociální

1

0,50

vedoucí oddělení, koordinátor pro menšiny

Vizovice vedoucí odboru odbor sociální 1 0,00 vedoucí odboru

Valašské Klo-

bouky sociální kurátor pro dospělé odbor sociálních věcí

1 referent

Kroměříž sociální pracovnice, kurátor pro dospělé

odbor sociálních věcí a

zdravotnictví 1

0,15

Holešov

romský poradce, opatrov- nictví, komunitní plánování, DPS, zvláštní příjemce důchodu

odbor sociálních věcí a zdravotnictví

1

0,20 Bystřice pod

Hostýnem referent odbor sociálních věcí

1 0,10

Uherské hra- diště

kurátorka pro dospělé, sociální práce, romská problematika

oddělení plánování

sociálních služeb 1

0,00 Uherský Brod sociální pracovnice odbor sociálních věcí 1 0,00 Vsetín Terénní sociální pracovnice

odbor sociálních věcí

1

0,20

organizační složka města – terénní práce

Valašské Mezi-

říčí referent odbor sociálních věcí

1 0,10

Úsek sociální práce Rožnov pod

Radhoštěm

sociální pomoc a poraden- ství

odbor sociální

1 0,10

celkem 12 1,35

2.2 Uveďte obce, v nichž by bylo vhodné/potřebné pracovní úvazek na výkon agendy integrace příslušníků romské menšiny navýšit. Uveďte, zdali nad rámec ORP existují obce, které mají zaměstnance, či pracovníka úřadu, který se touto agendou zabývá. Uveďte, jaké bariéry dle vašeho názoru obcím ztěžují zřízení těchto pracovních míst.

Vyjádření krajské koordinátorky – na plný pracovní úvazek by měl dle mého názoru a zkušeností pracovat ve funkci romský poradce ve městě Zlíně, Kroměříži, Holešově, Bystřici pod Hostýnem, Uherském Hradišti, Uher- ském Brodě, Vsetíně a Valašském Meziříčí. Jedná se o města s větším počtem romských občanů a úřady by měly důsledněji zajišťovat ve svém správním obvodu plnění úkolů napomáhajících výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.³ Při současném obsazení nelze výkon romského poradce v těchto městech vykonávat řádně a svědomitě. Mnozí z uvedených pracovníků nemají v pracovní náplni romského poradce, ale zajišťují jen kontaktního pracovníka pro tuto problematiku a to bohužel nestačí.

3Zdroj: Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

(9)

9 2.3 Posílení sítě romských poradců. Došlo v roce 2015 k rozvoji a posílení sítě romských poradců v kraji?

Jak se kraj, resp. krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny podílel na rozvoji a posílení této sítě?

Vyjádření krajské koordinátorky – v minulém roce nedošlo k posílení sítě romských poradců. Při pracovních konzultacích na městských úřadech zaznívá argument, že všichni občané jsou si rovni, že žádné výjimky nedě- lají a pracovníci sociálních odboru jsou zde prý pro všechny občany města.

2.4 Klíčový přínos romských poradců pro obce. Jaké specifické potřeby obcí romský poradce v roce 2015 naplňoval a na které oblasti (konkrétní kauzy) se v roce 2015 zaměřoval, příklady dobré praxe.

Vyjádření krajské koordinátorky – o žádných přínosech romských poradců pro obce a příkladech dobré praxe nevím.

2.5 Počet kontrol výkonu přenesené působnosti nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušní- ků romské menšiny a jejich integraci do společnosti ve vztahu zejména k obcím III. stupně, ale také obcím I.

a II. stupně a vyhodnocení těchto kontrol, jaké byly výsledky a doporučení?

Vyjádření krajské koordinátorky – vzhledem k tomu, že není vytvořena žádná metodika k provádění kontrol v přenesené působnosti a dohlížet nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menši- ny a jejich integraci do společnosti ve vztahu k obcím, žádné kontroly k výkonu přenesené působnosti jsem nevykonávala. Ze své iniciativy jsem prováděla metodická jednání na obcích s rozšířenou působností Zlínské- ho kraje.

- Seminář „Možnosti financování romské problematiky z programovacího období 2014 – 2020“

v Holešově, dne 14. 4. 2015. Seminář o možnostech čerpání dotací z EU na integraci romské menšiny žijící ve městech Zlínského kraje. Seminář byl určen romským poradcům, pracovníkům sociálního odboru, zástupcům NNO, zástupcům ZŠ, zástupcům PČR a MP.

- Seminář „Novela zákona o hmotné nouzi a doplatkům na bydlení“, dne 9. 6. 2015 (lektor z MPSV ČR).

Seminář byl určen pro romské poradce, terénní pracovníky, sociální pracovníky městských úřadů Zlín- ského kraje.

- Dvoudenní vzdělávací seminář pro romské poradce obcí s rozšířenou působností, terénní sociální pracovníky, terénní pracovníky měst i NNO, zástupce neziskového sektoru působících ve Zlínském kraji, dne 25. – 26. 6. 2015.

- Jednání s místostarostou města o zřízení terénní práce pro romskou menšinu ve Valašském Meziříčí (sociální službu „Terénní programy“ vykonává od 1. 3. 2015 ve městě spolek ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s., který na výkon sociální služby má registraci od r. 2010 a působí ve 12 městech Zlínské- ho kraje).

- Jednání na MěÚ Holešov o úhradách dlužných částek na nájmu a domovním odpadu a vysokých do- platcích na energiích, terénní práci a činnosti domovníka v lokalitách Zlínského kraje pro rok 2015, dne 3. 3. 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Uherský Brod o pokračování terénní práce pro romskou menšinu a činnosti domovnice, dne 6. 3. 2015.

- Jednání s pracovnicí MěÚ Staré Město o romských rodinách a bydlení pro romské občany, o svrabu aj. dne 18. 3. 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Rožnov pod Radhoštěm o zahájení sociální služby „Terénní programy“. Službu provozuje spolek ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s., své působení ve městě začal v roce 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kroměříž o doplatcích na bydlení pro občany s ubytoven, dne 21. 4. 2015.

- Jednání s tajemnicí MěÚ Kroměříž a ředitelem MP o romské problematice – dluhy na bydlení, dne 24.

4. 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Bystřice pod Hostýnem o romských občanech ubytovaných na hotelu Podhoran (doplatky na bydlení apod.), dne 28. 4. 2015.

(10)

10 - Jednání s náměstkyní primátora města Zlína o terénní práci a romské problematice ve Zlíně, dne 3. 6.

2015.

- Zajištění semináře pro Agenturu pro sociální začleňování ve Zlínském kraji pro obce Zlínského kraje, dne 7. 9. 2015.

- Jednání o terénní práci s vedoucí sociálního odboru MěÚ Rožnov pod Radhoštěm na rok 2016, dne 8.

9. 2015.

- Jednání na ZŠ kvůli docházce romských dětí a možnosti zřízení asistenta pedagoga v Holešově, dne 21. 9. 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kroměříž k pokračování soc. služby „Terénní programy“ pro romskou menšinu na rok 2016, dne 14. 10. 2015.

- Jednání s náměstkyní primátora města Zlína o pokračování terénní práce a domovnictví pro romskou menšinu žijící ve Zlíně, dne 4. 11. 2015.

- Jednání s místostarostou města Staré Město o zřízení terénní práce pro romské občany, dne 20. 11.

2015.

- Jednání s vedoucím oddělení sociální práce MěÚ Otrokovice o zajištění terénního programu pro Ro- my, dne 24. 11. 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Uherský Brod o pokračování terénní práce a domovnictví na rok 2016, dne 4. 12. 2015.

- Jednání s místostarostou města Valašské Meziříčí o pokračování terénní práce a rozšíření domovnic- tví ve městě na rok 2016, dne 8. 12. 2015.

- Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kunovice o pokračování terénní práce pro Romy na rok 2016, dne 14. 12. 2015.

2.6 Zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do činnosti lokálních partnerství Od- boru pro sociální začleňování (Agentura) a zhodnocení dopadu této spolupráce na situaci Romů ve vylou- čených lokalitách kraje.

Vyjádření krajské koordinátorky – nejsem zapojena do žádných lokálních partnerství s Agenturou. Zmiňova- ná organizace ve Zlínském kraji nepůsobí.

2.7 Uveďte témata/oblasti, jež se řešily v rámci setkávání se zástupci romských, proromských NNO v roce 2015 s vyhodnocením výstupů jednání.

Vyjádření krajské koordinátorky:

- ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. (rozšíření sociální služby „Terénní programy“ do měst Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm)

- ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. (rozšíření aktivity „Domovník v lokalitách Zlínského kraje“ do měst Bystřice pod Hostýnem – 1 domovník a Valašské Meziříčí – 3 domovníci)

- Jednání s romskými podnikateli ze Vsetína (zvýšení zaměstnanosti u romských občanů) - Spolek Černobílý život Vsetín (doučování romských dětí a volnočasové aktivity) - Charita Valašské Meziříčí (doučování romských dětí a volnočasové aktivity)

- SOS dětské vesničky Bystřice pod Hostýnem (volnočasové aktivity pro romské děti z ubytovny Podho- ran)

- Diakonie ČCE Vsetín (volnočasové aktivity – muzika pro Romy ze Vsetína)

- Spolek Kadlub Vsetín (projekt o vsetínských Romech „Romské cesty – cesty bez svodidel“) - Rodičovské sdružení Na Cestě Vsetín (volnočasové aktivity pro romské děti)

- ZŠ Na Výsluní Uherský Brod (volnočasové aktivity pro romské děti)

2.8 Způsob zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do nástrojů územní dimenze (např. komunitně vedený místní rozvoj apod., počet setkání, oslovení ke spolupráci apod.). Jakým způso- bem spolupracoval krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny s místními akčními skupinami v kraji? Jakým způsobem byl zapojen do stálé regionální konference?

Vyjádření krajské koordinátorky – s představiteli MAS ve Zlínském kraji bylo domluveno jednání, kde byla zástupcům MAS nabídnuta spolupráce s NNO působícími v romské problematice a pomoc krajské koordiná-

(11)

11 torky při vytyčení problémů a možnostech jejich řešení v říjnu 2014. Do dnešního dne nikdo ze zástupců MAS žádnou poradu ani pomoc nepotřeboval.

2.9 Existence specifických strategií romské integrace na úrovni kraje a obcí, nebo existence jiných strate- gických dokumentů, které se tématu integrace Romů prokazatelně vztahují cíli a prioritami (opatřeními) na úrovni kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k potřebám Romů, pokud takové zhodno- cení není možné, uveďte konkrétní důvody.

Zlín Není.

Vizovice Není zapotřebí.

Strategie romské integrace do roku 2015. Zatím se neuvažuje o její obnově.

Otrokovice Nemáme.

Kroměříž Žádné.

Holešov

V rámci KPSS města Holešova vypracovaná Koncepce integrace romské komunity v Holešově 2016 – 2018.

Bystřice pod Hostýnem Není.

Uherské Hradiště Není.

Uherský Brod Není.

Valašské Meziříčí Žádné.

Rožnov pod Radhoštěm Žádné.

Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj má v pořadí již 3 krajskou Koncepci romské integrace ve Zlín- ském kraji na léta 2015 – 2018 mezi základní cíle koncepce patří:

a) odstranění vnějších překážek, které brání začlenění příslušníků romské menšiny do společnosti, především odstranění diskriminace jednotlivců i celých skupin vymezených rasou, barvou pleti, národností, jazykem, příslušností k národu či etnické skupině,

b) pomoc při odstraňování vnitřních překážek, které brání začlenění příslušníků romské menšiny do společ- nosti, tedy především odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci,

c) zlepšení sociální úrovně příslušníků romské menšiny především ve snížení nezaměstnanosti, zlepšení byto- vé situace a následně zdravotní situace, předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, d) zajištění rozvoje romské kultury a jazyka,

e) vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, národností, jazykem či příslušností k národu není důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce a za- cházení s ním,

f) zajištění bezpečnosti příslušníků romské menšiny.

Mezi základní principy této koncepce také náleží maximální zapojení Romů, jelikož obecně nemá smysl reali- zovat navrhovaná opatření bez zapojení těch, kterých se prioritně týkají, jelikož bez jejich aktivního zapojení jsou odsouzena k neúspěchu. Naplňování krajské koncepce se nedaří. Města si plánují své priority dle svých uvážení a romská integrace není na popředí zájmu měst. To ostatně vyplývá z odpovědi výše uvedených měst.

(12)

12 2.10 Romské a proromské nevládní neziskové organizace v kraji a zaměření jejich činnosti (např. kulturní aktivity, emancipace, politická činnost, medializace, vzdělávání atd.). Vyplňte do tabulky č. 3.

Tab. č. 3: Romské a proromské organizace působící v kraji

název sídlo územní

působnost zaměření komentář (v případě potřeby) ARGO, Společnost dobré vůle

Zlín, z.s. Zlín, Nivy II/5358

celokrajská Sociální služby Registrace sociální služby Diakonie ČCE, středisko

Vsetín

Strmá 34/2 755 01

Vsetín okres Vsetín

Sociální služby,

NZDM Registrace sociální služby

Charita Valašské Meziříčí

Kpt. Zavadila 1345, 757 01 Valašské Meziříčí

okres Vsetín Sociální služby Registrace sociální služby

Černobílý život Vsetín Stará Cesta 1781, 755

01 Vsetín Vsetín

Volnočasové aktivity + za-

městnanost Rodičovské sdružení Na

Cestě Vsetín

ul. Tukrmenská 1216,

755 01 Vsetín Vsetín

Volnočasové aktivity + dou-

čování ZŠ Na Výsluní Uherský Brod Na Výsluní 2047, 688

01 Uherský Brod

Uherský Brod Volnočasové aktivity SOS dětských vesniček

Bystřice pod Hostýnem

U Prašného mostu

50/4, Praha 1 Bystřice pod Hostýnem

Volnočasové aktivity Demokratická aliance Romů

ČR

Sokolská 593/26, 757 01 Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí

Vzdělávací centrum

Nespolupracuje ani s městem, ani s krajem Sdružení dětí a mládeže

Romů ČR

Obeciny 2992, 760 01 Zlín

Zlín Kultura a tradi-

ce S krajem nespolupracuje

2.11 Zapojení Romů do veřejného života v kraji Zlín

Nemáme žádné informace o tom, že by byli Romové zvoleni nebo jmenování do veřejných politických funkcí.

Vizovice Není.

Valašské Klobouky Není.

Otrokovice

Není nám známo, neexistuje evidence. Z obecných znalostí se míra zapojení Romů do veřejného života v Otrokovicích, blíží limitně nule.

Kroměříž Žádné.

Holešov

Město zapojuje romské obyvatele do veřejného dění v rámci VPP, dále se Romové angažují v rámci aktivit Sboru Jednoty bratrské Holešov, která provozuje v lokalitě Bořenovská různé volnočasové aktivity a pracuje s romskou komunitou a dětmi.

Romové na území ORP Bystřice pod Hostýnem nejsou zařazeni do veřejného života a ani o to neprojevují zájem.

Uherské Hradiště Žádné.

Uherský Brod

V Uherském Brodě nejsou Romové zapojeni do veřejného života.

(13)

13 Valašské Meziříčí

Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zapojeni do činnosti veřejné správy.

Rožnov pod Radhoštěm Žádné.

Vyjádření krajské koordinátorky – ve veřejné správě pracují 1 Romka na Krajském úřadě Zlínského kraje.

Dva Romové pracují u Městské policie ve Vsetíně. Další 3 Romové jsou členy Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené.

2.11 a) Zvolení Romové politických funkcí (např. zastupitelstvo obce či kraje, rada obce či kraje, atd.). Ro- mové jmenovaní do veřejných funkcí (např. předseda výboru či komise rady, kraje či jiné významné pozice ve veřejné správě obecně). Vypište do tabulky č. 4. Kraj nebo příslušnou obec uvádějte podle typu orgánu, např. pokud se jedná o radu obce, uvedete název obce, pokud je to výbor krajského zastupitelstva, uvede- te název vašeho kraje. Do tabulky uvádějte pouze ty orgány, ve kterých působí alespoň jeden Rom jako člen (např. zastupitel, radní, starosta, atd.). Do této tabulky však neuvádějte informace spadající do násle- dujících podotázek 2.11 b) a 2.11 c).

Zlín

V ORP Zlín nejsou takové výbory nebo komise pro národnostní menšiny ustaveny (marginální).

Otrokovice Viz výše.

Vizovice Nejsou.

Valašské Klobouky Nejsou.

Holešov

Nemáme. Romské obyvatelstvo nemá zájem zapojovat se do politického a občanského života. Pokud je rom- ské poradkyni známo, jeden poloviční Rom kandidoval do zastupitelstva města Holešova.

Kroměříž

Romové nezastávají žádné politické funkce.

V Bystřici pod Hostýnem není nikdo z řad romské komunity, kdo by byl zaměstnán ve veřejné správě.

Uherské Hradiště Nikdo.

Uherský Brod Žádné.

Vsetín Nikdo.

Valašské Meziříčí Nikdo.

Rožnov pod Radhoštěm Nikdo.

Tab. č. 4: Romové zvoleni nebo jmenování do politických a dalších funkcí

obec / kraj orgán počet Romů

Zlín 0 0

Otrokovice 0 0

Vizovice 0 0

Valašské Klobouky 0 0

Kroměříž 0 0

Holešov 0 0

Bystřice pod Hostýnem 0 0

Uherské Hradiště 0 0

Uherský Brod 0 0

Vsetín 0 0

Valašské Meziříčí 0 0

Rožnov pod Radhoštěm 0 0

celkem 0

(14)

14 2.11 b) Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny (resp. integraci romské komunity, sociální začleňování, národnostní menšiny – názvy se mohou různit) kraje či obcí. Vypište do tabulky č. 5, obdobně jako u otázky 2.11 a).

Zlín

V ORP Zlín nejsou takové výbory nebo komise pro národnostní menšiny ustaveny (marginální).

Vizovice Nejsou.

Valašské Klobouky Nejsou.

Kroměříž Nejsou.

Holešov Nejsou.

Bystřice pod Hostýnem – nejsou. V našem městě nejsou žádní Romové, kteří by byli zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny.

Uherské Hradiště – nejsou.

Uherský Brod – žádné.

Vsetín – nejsou.

Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny.

Rožnov pod Radhoštěm Nikdo.

Tab. č. 5: Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích kraje či obcí obec / kraj, která orgán

zřizuje orgán počet Romů

Zlínský kraj Komise Rady Zlínského kraje pro soci-

álně vyloučené 4

Zlín 0 0

Otrokovice 0 0

Vizovice 0 0

Valašské Klobouky 0 0

Kroměříž 0 0

Holešov 0 0

Bystřice pod Hostýnem 0 0

Uherské Hradiště 0 0

Uherský Brod 0 0

Vsetín 0 0

Valašské Meziříčí 0 0

Rožnov pod Radhoštěm 0 0

celkem 4

2.11 c) Na jakých dalších platformách (neformální pracovní skupiny, poradní sbory, které mají společné cíle, mají pravidelné setkávání) na úrovni kraje a obcí participovali zástupci romské menšiny?

Zlín

Nemáme žádné informace o tom, že by zástupci romské menšiny participovali na úrovních obcí na dalších platformách.

Vizovice Žádné.

Není znám případ participace Otrokovice

(15)

15 Nejsou.

Kroměříž

Zástupci romské menšiny nejsou zapojeni do činnosti veřejné správy.

Holešov

Nemáme. Romské obyvatelstvo nemá zájem zapojovat se do politického a občanského života. Pokud je rom- ské poradkyni známo, jeden poloviční Rom kandidoval do zastupitelstva města Holešova.

Zástupci romské menšiny nejsou participováni na žádných dalších platformách na úrovni obcí.

Uherské Hradiště Nemáme.

Uherský Brod

Romové nejsou zastoupeni.

Vsetín

Pracovní skupina Etnické menšiny, která je součástí Komunitního plánování sociálních služeb a péče ORP Vse- tín.

PhDr. Petr Tulia předseda občanského sdružení Demokratické aliance Romů.

Město zaměstnává preventistu kriminality z romské menšiny. Tento bývá zapojován do diskusí k řešení otá- zek nájemních bytů, udržování pořádku, řešení bezdomovectví. V případě potřeby se účastní jednání sociální komise či komise bytové.

Vyjádření krajské koordinátorky – ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. zaměstnával v roce 2015 osm te- rénních pracovníků, kteří byli zváni do různých pracovních skupin měst, kde se řeší romská problematika nebo tvoří dokumenty obcí např. komunitní plány měst. Ve Vsetíně pracují tři terénní pracovníci, kteří se také účastní jednání různých komisí města, když se jedná o Romech. Ve Vsetíně začala znovu letos fungovat pra- covní skupina Etnické menšiny, kde jsou zastoupeni také Romové. V ostatních městech není snaha vybrat romské zástupce do komisí či pracovních skupin. V každém městě s rozšířenou působností jsem doporučovala vznik pracovní skupiny na integraci romské menšiny se zastoupením Romů. Nepodařilo se. Jenom Rada Zlín- ského kraje má vytvořenu Komisi pro integraci sociálně vyloučených, kde jsou tři Romové zastoupeni.

2.12 Popis dalších forem spolupráce mezi orgány kraje, obcí a zástupci Romů a jejich participace či překá- žek bránících jejich participaci ve veřejném životě (konkrétně zmínit mimo jiné také spolu-práci se styčným důstojníkem pro menšiny, krajským školským koordinátorem prevence, protidrogový koordinátorem a uvést, přehled aktivit realizovaných ve vzájemné spolupráci v roce 2015 apod.).

Zlín

Nemáme žádné informace o tom, že by zástupci romské menšiny participovali na úrovních obcí na dalších platformách.

Vizovice Nikde.

Nebyl zaznamenán zájem o participaci ve veřejném životě.

Otrokovice

Situace Romů v Otrokovicích je monitorována v rámci PS KPSS Osoby v krizi a nezaměstnaní a sociální práce pracovníků městského úřadu. Dále v rámci komunitního plánování napříč jednotlivými cílovými skupinami (cílové skupiny - senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, nezaměstnaní, děti a mládež ohrožené delik- vencí, drogově závislí, osoby bez přístřeší a lidé vracející se z výkonu trestu, oběti násilí) se dle situace, do které se romští občané dostanou, tyto situace řeší. Jednotlivé skupiny jsou zatím bez zastoupení romských občanů v pracovních skupinách komunitního plánování, neprojevují o komunitní plánování zájem. Romská komunita je zastoupena prostřednictvím účasti sociálního pracovníka vykonávajícího funkci koordinátora pro menšiny MěÚ.

Kroměříž

(16)

16 Spolupráce s organizací ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, s krajským protidrogovým koordinátorem v rámci prevence kriminality (projekt APK).

Holešov

Zástupci města Holešova /starosta, zástupci starosty – komunikují s romskými občany, občané mají možnost objednat se a přednést své požadavky vedení města. Romové této možnosti využívají. Problematika romské komunity je řešena ve spolupráci členů pracovní skupiny komunitního plánování sociálních služeb města Ho- lešova – Osoby ohrožené sociálním vyloučením, poskytovatelů sociálních služeb - Argo Zlín, Charita Holešov - SAS, NNO – JB Holešov, dobrovolníků, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Holešov, bytová komise MěÚ.

Zástupci romské menšiny nejsou participováni na žádných dalších platformách na úrovni obcí.

Uherské Hradiště Bez odpovědi.

Uherský Brod Bez odpovědi.

Vsetín Bez odpovědi.

Vzájemná a pravidelná spolupráce romského terénního asistenta s odborem sociálních věcí ve Valašském Meziříčí navázaná v dubnu 2015, která se zaměřuje zejména na problematiku úhrady dluhů na nájemních bytech ve vlastnictví města Valašského Meziříčí, hledání zaměstnání, řešení sociálních dávek a příspěvků na úřadu práce, aj.

Vzhledem k malému počtu Romů v ORP Rožnov pod Radhoštěm se na participaci ve veřejném životě nepodílí.

Vyjádření krajské koordinátorky:

- spolupráce se styčným důstojníkem pro národnostní menšiny PČR se vyvíjí na dobré úrovni. Minimál- ně 2x do roka jednáme o situaci v kraji. Styčný důstojník spolupracuje při vypracovávání Zprávy o stavu romské menšiny ve Zlínském kraji každý rok, dochází také jako host do Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené, kde přenáší informace z terénu,

- v roce 2015 jednala 3x Komise Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených, kde jsou zastoupeni 3 Romové,

- spolupráce s krajskou školskou koordinátorkou funguje bez problémů. Předáváme si informace a zú- častňujeme se akcí pořádaných daným odborem. Účast na konferenci pořádané školskou koordiná- torkou – Primární prevence rizikového chování, dne 22. 10. 2015,

- spolupráce s protidrogovým koordinátorem funguje rovněž, jsme oba zařazeni do oddělení nezisko- vého sektoru v Odboru Kancelář hejtmana. Informace si vzájemně předáváme na týdenních poradách oddělení. Jsem členkou pracovní skupiny pro prevenci kriminality. Každoročně hodnotíme projekty zaměřené na tuto problematiku.

3. SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ

3.1 Uveďte základní školy v rámci ORP s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů (nad 30 %), které se nachází na území kraje. Vyplňte do tabulky č. 6. V případě potřeby uveďte ke škole komentář do posledního sloupce.

Zlín

Statutární město Zlín není zřizovatelem takovéto školy, Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v oby- vatelstvu zanedbatelně. To – ještě větší měrou – platí i o obcích ORP Zlín.

Otrokovice

Nemáme školy s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů, odhadovaný počet romských žáků na všech školách je sedm.

Vizovice

(17)

17 Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku – integraci – neřešíme.

Valašské Klobouky Takové školy nemáme.

Uherský Brod ZŠ Na Výsluní.

Kroměříž

Výrazně vyšší počty romských dětí nejsou zařazeny v žádné škole na území. Segregované romské školy nejsou zavedeny, podíl romských žáků v jednotlivých školách nelze hodnotit, expertním odhadem je více romských žáků v Základní škole praktické a Základní škole speciální Kroměříž, ul. 1. máje 209 a dále ZŠ Oskol a ZŠ Za- char.

Děti romského etnika jsou dle spádovosti žáky ZŠ T.G. Masaryka a ZŠ praktické a ZŠ speciální v Bystřici pod Hostýnem. Na ZŠ Bratrství je minimum romských dětí. Děti z rodin, které žijí v Loukově a Osíčku, dochází do ZŠ Loukov.

Školy s vyšším počtem romských dětí v rámci ORP nemáme. V každé ze škol se vzdělává 3 – 5 ronských dětí.

Základní škola Valašské Meziříčí, Masarykova 291, Valašské meziříčí, příspěvková organizace.

V ORP Rožnov pod Radhoštěm není ani jedna škola zřizovaná obcí nebo městem s vyšším počtem romských dětí, žáků. Ve školním roce 2014/15 plnilo na základních školách povinnou školní docházku pouze 5 žáků, kteří se hlásili k romskému původu. Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor škol- ství KÚ Zlínského kraje.

Tab. č. 6: Přehled škol s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů v kraji

obvod obce s rozšířenou působností

celkový počet škol s procentem romských žáků

vyšším 30 %

z toho počet škol v sociálně vylou- čené lokalitě

komentář (v případě potřeby)

Zlín 0 0

Vizovice 0 0

Otrokovice 0 0

Valašské Klobouky 0 0

Kroměříž 0 0

Holešov 0 0

Bystřice pod Hostýnem 0 0

Uherský Brod 1 0

Uherské Hradiště 0 0

Vsetín 1 ne ZŠ praktická – 60 žáků

Valašské Meziříčí 1 ne ZŠ Masarykova

Rožnov pod Radhoštěm 0 0

Celkem 3 0

Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – taková ZŠ se nachází ve Vsetíně. Jedná se o Základní školu a Mateřskou školu, která se však nenachází ve vyloučené lokalitě.

Informace krajské koordinátorky – v kraji máme základní školu s vysokým zastoupením romských žáků pouze školu ve Vsetíně. Ve Valašském Meziříčí romské děti chodí na ZŠ Masarykova, ale 30% zastoupení tam není.

V ostatních městech ZK je to stejné.

3.2 Popište kroky, které učinil kraj/obce k zamezení vzniku segregovaných škol (vznik desegregačních plá- nů), a uveďte problémy, se kterými se zřizovatelé potýkali.

Zlín

Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém.

Totéž v celém ORP Zlín. Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně.

Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP Zlín.

(18)

18 Vizovice

Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme.

Nejedná se o výrazný problém ORP Val Klobouky.

Otrokovice

Nehrozilo nebezpečí vzniku segregovaných škol.

Kroměříž

Nemáme segregované školy. Nerealizováno. Systém inkluzivního vzdělávání je podporován, k segregaci rom- ských dětí a studentů nedochází – podpora náleží všem stejnou měrou.

Holešov

Nemáme segregované školy.

Žádné kroky jsme nečinili, jelikož nemáme segregované školy.

Uherské Hradiště Žádné.

Uherský Brod

V Uherském Brodě nejsou segregované školy, ani nebyl plán je budovat.

Vsetín:

 úprava školských obvodů spádových ZŠ ve Vsetíně

 důsledné provádění přijímacího řízení k povinné školní docházce do 1. ročníku ZŠ

 ve spolupráci s pracovníky NNO a TSP byli rodiče motivováni pro vzdělávání v hlavním vzdělávacím prou- du.

 Obecně lze říci, že mateřské školy mají k otevření se inkluzivnímu vzdělávání blíže než základní školy

 na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že kromě ZŠ Sychrov, ZŠ Integra a částečně ZŠ Luh, nejsou ZŠ příliš proinkluzivně nakloněny, lze spatřovat následující důvody:

 školy se snaží chovat objektivně a stejně ke všem svým žákům, odmítají zohledňovat nějaké nevýhody

 školy se musí vypořádat s tlakem ze strany rodičů z majority, kteří hlásí, že své děti přehlásí nebo zapíší na jinou školu, pokud jejich děti budou chodit do třídy s romskými dětmi

 velkým problémem jsou zakořeněné předsudky, generalizované dílčí zkušenosti, neochota něco měnit

 odlišný přístup pedagogů – někteří jsou ochotni udělat něco i nad rámec svých povinností, jiní toto odmí- tají s ohledem na vyšší počet žáků ve třídě

 příklad dobré praxe: ZŠ Sychrov – ochotný ředitel školy, přístupný změnám, přizpůsobení se schopnostem žáka).

Spolupráce s Charitou v této oblasti (i v rámci Komunitního plánování města).

Rožnov pod Radhoštěm Platforma na úrovni obcí není.

3.3 Uveďte školy, které byly na území kraje postupně transformovány z tzv. romských škol ve školy inklu- zivní.

Zlín

Totéž v celém ORP Zlín.

Vizovice

Valašské Klobouky Nevyskytují se.

Otrokovice Žádná.

Kroměříž

Žádná. Na území obce neexistuje taková škola.

(19)

19 Holešov

Školy na území města Holešova vytváří podmínky pro rovný přístup dlouhodobě, III. ZŠ Holešov od r. 2011- Inkluzivní škola. Dotační podpora nákupu školních pomůcek romským žákům na začátku školního roku, zapo- jení organizace Argo, Společnost dobré vůle, Zlín a jejího terénního pracovníka pro Holešovsko a Hulín v oblasti spolupráce školy, romských rodin a školských poradenských zařízení SPC Zlín a SPC Kroměříž.

Bystřice pod Hostýnem Bez odpovědi.

K popsané transformaci nedošlo.

Uherský Brod

Ve spolupráci s odborem kultury a školství se v UB v posledních dvou letech snaží děti rovnoměrně rozdělo- vat do škol, i když ZŠ Na Výsluní stále ještě navštěvuje nejvíce romských dětí.

Vsetín:

 ZŠ, MŠ a PŠ Vsetín; přestože je zde stále převaha romských dětí a žáků, jsou zde zařazovány výhradně děti a žáci se zdravotním postižením

 o transformaci v pravém slova smyslu nejde, ale v ZŠ Integra a v ZŠ Luh praktikují inkluzivní vzdělávání.

Valašské Meziříčí Nesledováno.

V ORP Rožnov pod Radhoštěm není ani jedna segregovaná škola zřizovaná obcí nebo městem. Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. V ORP Rožnov pod Radhoš- těm nebyla ani jedna tzv. romská škola.

Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – Zlínský kraj zřizuje základní školy pro žáky se zdravot- ním postižením v souladu s § 181 školského zákona, nikoliv běžné základní školy. Do základních škol zřizova- ných Zlínským krajem jsou tedy žáci zapisováni pouze v zákonem definovaných případech.

3.4 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na úrovni kraje i obcí zabývajících se tématem segregace romských dětí a žáků, navrhováním a implementací opatření ke zvýšení vzdělanostních šancí romských dětí a žáků (např. působení takto tematicky zaměřených pracovních skupin, včlenění tématu do činností komisí či výborů kraje či obcí, atd.), zhodnocení praktického dopadu jejich činnosti ve vztahu ke zlepšování situace v tématu segregace romských dětí a žáků, role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny v tématu segregace romských dětí a žáků.

Zlín

Totéž v celém ORP Zlín.

Otrokovice Nejsou.

Vizovice

Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme

Valašské Klobouky Nemáme.

Kroměříž

Vzhledem k tomu, že k segregaci nedochází, nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematikou. Také velmi dobře v této problematice funguje činnost Speciálně pedagogického centra, i Pe- dagogicko-psychologické poradny v Kroměříži, kteří se zabývají inkluzí – pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají doporučení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematikou.

V této problematice funguje činnost Speciálně pedagogického centra, i Pedagogicko-psychologické poradny

(20)

20 v Kroměříži, kteří se zabývají inkluzí – pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají doporu- čení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost.

Holešov

Romská poradkyně pracuje s rodinami společně s kolegy z OSPODu, kurátorem pro mládež, aktivisty a dobro- volníky z Jednoty bratrské Holešov, SAS Charita Holešov – terénní práce, s terénním pracovníkem Argo Zlín. V Holešově pracuje komise Sociálně právní ochrany dětí, Komise školská a drogové problematiky. V minulých letech se na školské komisi několikrát mluvilo o romské problematice, nikdy se nic nevyřešilo, dotyční si jen postěžovali. Musíme si uvědomit, že tento proces změny trvá dlouhodobě.

Na úrovni naší obce neexistuje žádná platforma, která by se zabývala tématem segregace romských dětí a žáků v oblasti vzdělávání.

Uherské Hradiště Bez odpovědi.

Uherský Brod

Komise se nezabývají výhradně Romy.

Vsetín

V rámci ZŠ, MŠ a Pš Turkmenská je poskytováno výchovné poradenství, pomoc preventivy kriminality, školní- ho psychologa a speciálního pedagoga

 Diakonie Vsetín: příprava dětí v předškolním věku na vstup do MŠ a na zápisy do ZŠ, podpora rodin při zápisech do MŠ a ZŠ (informační kampaň před zápisy, motivace během standardní sociální práce s rodinami, možnost doprovodu)

 Služba TSP: motivování a informování rodičů dětí průběžně během roku i pravidelně před termíny zápisu o možnostech nástupu do MŠ či ZŠ, o termínech zápisu, průběhu zápisu, požadavcích na děti a finančních požadavcích.

Valašské Meziříčí Nesledováno.

Město získalo v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání, finanční podporu z EU na projekt „Zvyšování kvality základního vzdělávání v ORP Rož- nov pod Radhoštěm“ ve výši 16,512 mil. Kč. Primárním cílem projektu byla podpora žáků ohrožených školním neúspěchem nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání, do tohoto projektu byly zahrnuti i žáci romského původu.

3.5 Existence specifických pobídek či podpor kraje a obcí pro ty školy, které vytvářejí podmínky pro rovný přístup dětí a žáků pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání (např. formou dotační podpory stravování, zájmo- vých kroužků, poradenství atd., v souladu se Strategií romské integrace do roku 2020) do jaké míry využívá kraj k tomuto účelu finanční prostředky z ESIF.

Zlín

Pokud se takové dítě vyskytne, je mu věnována standardní péče dle platné legislativy. Totéž v celém ORP Zlín.

Vizovice

Tato potřeba zatím nevyvstala.

Otrokovice Nejsou.

Kroměříž

Tato dotační podpora není realizována. Pro všechny sociálně znevýhodněné děti fungují v Kroměříži sociálně aktivizační služby – např. Rodinné centrum Kroměříž, Oblastní charita Kroměříž – Azylový dům pro ženy a matky s dětmi.

Holešov

Tento problém neřešíme a ani jsme neřešili, všechny děti mají stejný přístup ke vzdělání.Dotazníkové šetření ČŠI – podzim 2015. V odpoledních hodinách 2x týdně docházeli do lokality Bořenovská dobrovolníci z Jednoty