Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2014

(1)

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2014

Kraj: Zlínský kraj

Sídlo: Tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

Podpis statutárního orgánu: Mgr. Taťána Valentová Nersesjan,

členka Rada Zlínského kraje

(2)

Základní informace k vypracování dokumentu

Tato příloha obsahuje závaznou osnovu pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v kraji za rok 2014.

Zpráva bude podkladem pro přípravu Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2014, která by měla být v souladu s usnesením vlády ze dne 03. 11. 2014 č. 902 předložena vládě k projednání do 30. 09. 2015.

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2014 by měla vycházet z výsledků výzkumných studií provedených ve sledovaném období na území kraje a z dalších dat získaných od jiných odborů krajského úřadu, obecních úřadů a dalších institucí spolupracujících při řešení romských záležitostí. Velmi důležité je vždy uvádět zdroje informací.

Cennými jsou pro zpracovatele Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2014 údaje krajských koordinátorů pro romské záležitosti, které vycházejí z jejich dobré znalosti terénu a z praktických zkušeností. Součástí dokumentu by měly být také příklady dobré a špatné praxe v oblasti romské integrace na území kraje a návrhy kraj- ských koordinátorů na koncepční řešení situace Romů v ČR v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém ča- sovém horizontu.

Zprávu o stavu romské menšiny v kraji za rok 2014 odešlou kraje nejpozději do 16. 03. 2015 na poštovní adresu: Úřad vlády ČR, Oddělení kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské men- šiny a sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny, nábř. Edvarda Beneše 4, Praha 1, 118 01, dále v elek- tronické podobě na emailovou adresu doubravsky.zdenek@vlada.cz a to ve formátu MS-Word (nikoli ve formátu PDF). V případě dotazů se prosím obracejte na odborného referenta Mgr. Zdeňka Doubravského buď na výše uvedenou emailovou adresu, nebo na telefonní číslo 296 153 265. Děkujeme za spolupráci při tvorbě výše uve- deného vládního dokumentu.

Metodický pokyn

Vzhledem k tomu, že v minulých letech docházelo ke snižování návratnosti dotazníků, připravili jsme tento meto- dický pokyn, abychom předcházeli případným nepochopením a nedorozuměním. V minulosti respondenti nechtěli odpovídat s tím, že odmítají rozlišovat osoby na Romy a Neromy; nerozuměli, proč stát věnuje tolik pozornosti Romům, a ne třeba jiným menšinám; každoroční sbírání dat považovali za zbytečné; a v neposlední řadě nevědě- li, jak identifikovat Roma.

Při sběru etnických dat (zejména kvalifikovaných odhadů) sdělte dotazované osobě:

1) zdůvodnění, proč potřebujeme mít etnická data k dispozici;

2) pokyn, jak identifikovat příslušníka romského etnika.

Potřebujeme meziroční srovnání etnických dat, abychom byli schopni reflektovat aktuální stav společnosti a efek- tivně vytvářet a implementovat politiky. Průběžné monitorování a hodnocení dopadů implementovaných politik či konkrétních programů je nezbytným předpokladem zlepšení postavení romské menšiny.

Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám vývoje české společnosti po roce 1989. Je vážnou výzvou ve sféře lidsko-právní, sociálně-ekonomické a v poslední době stále více rovněž bezpečnostní. Přes dílčí úspěchy se nepodařilo dosáhnout celkového pozitivního obratu. Zesilují trendy vedoucí k marginalizaci, sociální- mu vyloučení a k územní segregaci části Romů. Romové čelí denně předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci – bez ohledu na to, zda se jedná o Romy ze sociálně vyloučených lokalit, nebo o Romy v socioekonomické rovině integrované do společnosti.

Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na zá- kladě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.¹ Jedná se o odborný odhad pozorovatele založený na konkrétní znalosti prostředí a souvislostí. Účelem je získání neadresných infor- mací o počtech osob. V žádném případě nesmí dojít k identifikaci konkrétní osoby.

Děkujeme za dodržování tohoto pokynu. Je pro nás důležité, aby dotazované osoby věděly, co a za jakým cílem vyplňují. Pouze na základě kvalitních a kompletních etnických dat můžeme efektivně monitorovat implementova- né politiky a programy.

1 Jedná se o velmi rozšířenou definici, kterou používá např. MŠMT, MPSV či KVOP. Byť byla definice původně použita v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit,

viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf, domníváme se, že její charakter je univerzál- ní a vztahuje se nejen na sociálně vyloučené Romy, ale také na Romy, kteří jsou integrování do společnosti.

Romové integrování do společnosti by neměli být opomíjeni a měli by být zahrnuti do statistik, jelikož i oni čelí předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci.

(3)

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI

 Kvalifikovaný odhad počtu příslušníků romské menšiny v kraji v roce 2014 / z toho odhad počtu sociál- ně vyloučených Romů.

Zlín

Ve správním obvodu je počet obyvatel 100 770 a k romské národnosti se přihlásilo 12 občanů.

Otrokovice

Cca 30 – 40 Romů, o sociálním vyloučení některých z nich se nedá hovořit.

Vizovice

Cca 15, vyloučených 0 Valašské Klobouky

Podle odhadu cca 88 romských občanů.

Kroměříž

Cca 500 romských občanů.

Holešov

K trvalému pobytu je hlášeno 97 Romů.

Bystřice pod Hostýnem

Celkem 19 osob romského etnika, které jsou hlášeny k trvalému pobytu a cca 80 osob bez trvalého pobytu, ubytovaných na ubytovně Podhoran. Z osob, jež nejsou ve městě hlášeny k trvalému pobytu, je asi 40 dětí.

V okolí žije ještě 16 osob včetně dětí (10 dospělých + 6 dětí).

Uherské Hradiště

Netroufáme si kvalifikovaný odhad k problematice romské menšiny celkově za ORP Uh. Hradiště poskytnout, a to jak z důvodu rozlehlosti území, tak i proto, že způsob identifikace Romského spoluobčana by byl jen subjek- tivní domněnkou jedince. Pro subjektivní posouzení, kdo je a kdo není Rom, neznáme oficiální měřítko. Ti, co provedli kvalifikovaný odhad, jistě vycházeli z osobní znalosti jednotlivých rodin, tedy město Kunovice uvádí 80 Romů, Staré Město 80 – 100 a Uherský Ostroh 25. Na základě znalostí pracovníků ORP jednotlivých lokalit z osobního, opakovaného kontaktu s jejich obyvateli, kdy následně na základě těchto komplexních znalostí vy- hodnotí a srovnáním s teorií k tomuto tématu, je konstatováno, že na Uherskohradišťsku skutečně sociálně vy- loučenou lokalitu nemáme.

Uherský Brod

Celkový počet 170 osob, z toho 21 sociálně vyloučených.

Vsetín

Dle sčítání lidu z roku 2011 se k romské národnosti přihlásilo 50 osob. Odborný odhad terénních pracovníků – cca 500 Romů bydlících ve městě Vsetín, přičemž dalších cca 80 Romů průběžně cestuje mezi Českou Repub- likou, Slovenskou Republikou a Velkou Británií.

Rožnov pod Radhoštěm

Podle sčítání lidu 2011 se v ORP Rožnově p. R. z 34817 osob přihlásilo k romské menšině 7 osob. Počet rom- ské menšiny v Rožnově pod Radhoštěm závisí od jejich migrace.

Valašské Meziříčí

Ve městě je 19 příslušníků romské menšiny podle sčítání lidu v roce 2011. Kvalifikovaný odhad počtu příslušní- ků romské menšiny ve městě Valašské Meziříčí se pohybuje okolo 300 Romů.

Vyjádření krajské koordinátorky – i přes nízký počet romských občanů, kteří se v roce 2011 přihlásili k romské národnosti lze s jistotou říci, že ve Zlínském kraji žije daleko více osob, než se oficiálně uvádí. Romští občané žijí jak ve velkých městech, tak v malých obcích kraje. Ve Zlínském kraji je 13 obcí s rozšířenou působ- ností. O vyjádření do Zprávy jsem požádala 12 obcí, jelikož v ORP Luhačovice žije jedna romská rodina.

 Prostorové rozmístění romské menšiny v kraji (identifikace měst, obcí a lokalit s vyšší koncentrací Romů).

Zlín

Odhadujeme zhruba 150 osob vč. Dětí ze smíšených vztahů a dětí svěřených do pěstounské péče většinových rodin a osob přistěhovaných z jiných měst, především z Přerova a Vsetína.

Otrokovice

Nejsou koncentrováni na jednom místě ve městě, netvoří žádnou určitou lokalitu.

Vizovice

Všichni bydlí max. 1 km od centra obce, zvýšená koncentrace Romů zde není.

Valašské Klobouky

V ORP nedochází ke koncentraci romských rodin do určitých lokalit, rodiny žijí rozptýleně v rámci celého správní- ho obvodu.

Kroměříž

Ve městě bydlí Romové v městských bytech v ulici u Zámečku, na sídlišti Zachar, ul. Kotojedská, ul. Lutopecká, ubytovna Oskol, ubytovna Albertova, ubytovna Kamato, ubytovna Na Sádkách. Dále bydlí romské rodiny v přilehlých obcích např. Kyselovicích, Zdounkách, Zborovicích, Morkovicích, Honěnicích a Záhlinicích.

Holešov

Nejvíce Romů bydlí v lokalitě Bořenovská.

(4)

Ve městě jsou rodiny rozmístěny plošně, nesoustředí se na jedno místo, 3 rodiny s dětmi a jednu bezdětnou rodinu máme na ul. Přerovská a jednu rodinu s dítětem na sídlišti. V okolí máme 3 úplné romské rodiny.

V samotném centru města se nachází ubytovna Podhoran s větším počtem Romů.

Uherské Hradiště

Rozmístění romské menšiny na území ORP Uherské Hradiště bylo v roce 2014 rovnoměrné, a to jak v porovnání s většinovou populací či jinými menšinami. Toto potvrzuje i Město Kunovice, které uvádí, že: „většina Romů, kteří mají trvalý pobyt v Kunovicích, bydlí ve vlastních rodinných domech v různých ulicích – Na Výšině, Osvobození, Na Rynku, Hliněná. V Novém Dvoře – nájemní bydlení je v exekuci, ke konci roku dostali obyvatelé výpověď z nájmu. Několik rodin se odstěhovalo ke konci roku 2014.“ Uvědomujeme si zcela dobře a přesně, co je vyloučená lokalita či exkluze. V minulosti byly zasílány jednotlivé zprávy větších obcí a dotazovaných subjektů v ORP Uh.

Hradiště zvlášť. Tento postup se jevil koordinátorce jako nevyhovující, proto je zpráva za ORP Uherské Hradiště zpracována komplexně, tedy je nutno ji takto akceptovat, tedy nestavit se do pozice experta, bez možnosti druhé strany svůj názor oproti stanovisku koordinátorky hájit.

Uherský Brod

Garsoniéry Větrná 2060 - 58 osob, nájemní byty 73 osob, holobyty Vazová - 6 osob. Ubytovny - 13 osob, pen- zion pro seniory - 1 osoba, mimo Uherský Brod - 16 osob ve výkonu trestu 3 osoby.

Vsetín

Ve Vsetíně jsou Romové z hlediska rozmístění soustředěni cca do tří lokalit. Mezi lokality obývané výlučně Romy patří Poschla a Jiráskova 409. V lokalitě Pod Pecníkem žijí kromě několika neromských jedinců převážně Romo- vé. Ostatní Romové žijí mezi majoritou v lokalitách, které nejsou segregovány a prostorově vymezeny, lze však říci, že zde žijící Romové jsou na různém stupni sociálního vyloučení.

Malý počet Romů v obci, proto nedochází k významné koncentraci.

Snahou města Valašské Meziříčí je rovnoměrné rozptýlení romské menšiny ve městě. Tyto aktivity ale zejména v posledních letech nenalezly naplnění, jelikož došlo k prodeji většiny nájemních bytů do soukromého vlastnictví.

Díky tomuto kroku se většina obyvatel romské menšiny, která žádala a žádá o nájemní byty, soustřeďuje do lokalit, kde jsou přidělovány byty, které zůstaly ve vlastnictví města.

Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji je 13 obcí s rozšířenou působností a to Zlín, Otrokovice, Vizovice, Valašské Klobouky, Luhačovice, Kroměříž, Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Valašský Meziříčí. Náš kraj patří mezi kraje s nižším zastoupením rom- ských občanů.

 K jakým změnám oproti roku 2013 došlo v roce 2014 u každého z výše uvedených bodů?

Pokud je to možné vysvětlete prosím, co bylo příčinou změn, případně co k nim přispělo.

Vyjádření krajské koordinátorky – k žádným podstatným změnám v roce 2014 v kraji nedošlo.

2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ

 Zhodnocení působení kraje a obcí s rozšířenou působností ve vztahu k Romům v návaznosti na plnění úkolů vyplývajících pro ně z ustanovení odst. 7 a 8 § 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin².

1) Existence specifických strategií romské integrace na úrovni kraje a obcí, včlenění tématu romské integrace do ostatních strategických dokumentů kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k potřebám Romů.

Zlín

Ne, marginální záležitost. Ke všem občanům je přistupováno stejně, mají-li problém, pomáhají ho sociální pracovníci řešit.

Otrokovice

V současné době specifické strategické dokumenty o romské integraci v rámci obce neexistují, situace je mo- nitorována v rámci PS KPSS Osoby v krizi a nezaměstnaní a sociální práce pracovníků MěÚ.

Vizovice

Vzhledem k tomu, že se nikdo k romské národnosti nehlásí a také k nízkému odhadnutému počtu osob rom- ské národnosti i jejich integraci do společnosti není potřeba přijímat žádnou specifickou strategii.

2Závazek krajů a obcí zabývat se romskou integrací vyplývá ze č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, konkrétně z ustanovení § 6 odst. 7. a 8, kde je uvedeno:

7) Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti.

8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.

(5)

Valašské Klobouky

Město má vypracovanou Koncepci péče o romské občany v ORP na léta 2012 – 2015, která vychází z Kon- cepce Zlínského kraje. Vychází ze situace v ORP a obsahuje opatření týkající se zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotní péče, bezpečnosti, kriminality a terénní práce. Navazuje na Komunitní plán sociálních služeb a péče na Brumovsku a Valašskokloboucku, který obsahuje cíle a opatření, které se týkají rodin a ohrožených skupin v obecné rovině.

Kroměříž

Vzhledem k tomu, že v současné době nebyla zaznamenána akutní potřeba, nebyla zřízena pracovní skupina, která by se zaměřovala na integraci sociálně vyloučených Romů, případné aktivity jsou vyvíjeny v rámci celé populace všech obyvatel bez rozdílu.

Holešov

Máme zpracovaný střednědobý KPSS pro období 2012 – 2014, kde zahrnuta i romská komunita. Nyní roz- hodnutím Rady města Holešova a Zastupitelstvem města prodloužena platnost do konce roku 2015. Jeden Rom se účastnil pracovní skupiny – osoby ohrožené sociálním vyloučením, kde se měl možnost vyjádřit k problematice

Střednědobý pláno rozvoje sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem na období 2013-2016 (SPRSS), který by se měl stát prostředkem podpory optimálního rozvoje sociálních služeb, schopných reagovat na reál- né potřeby občanů na území ORP Bystřice pod Hostýnem. SPRSS schválilo Zastupitelstvo Města Bystřice pod Hostýnem, na 23. zasedání konaném dne 06. 11. 2013. Dalším z výstupů tohoto projektu je Katalog po- skytovatelů sociálních služeb na území ORP Bystřice pod Hostýnem.

Uherské Hradiště

Jako nejlepší nástroj integrace Romů je z naší strany považována terénní sociální práce v romských rodinách, spolu s dalšími metodami sociální práce, které jsou vědecky podloženy a díky odbornému a praktickému vy- sokoškolskému vzdělání sociálních pracovnic aplikovány do praxe. Celá tato činnost je podpořená spoluprací s obcemi, na jejichž území tito lidé žijí a nestátními neziskovými organizacemi (Argo, Charita Uh. Hradiště, Maltézská pomoc). Lze předpokládat, že specifické a cílené strategie za účelem romské integrace na území ORP Uherské Hradiště aplikuje společnost Argo, která působí v lokalitě Nový Dvůr a Uherský Ostroh. Vysílá sem příslušníka Romské menšiny, který je ,jedním z nich“, a tento by měl popsat specifika a strategie užívané touto organizací při práci s etnikem, které dobře znají.

Uherský Brod

Město Uherský Brod nemá zpracovanou strategii.

Vsetín

Komunitní plánování sociálních služeb – pracovní skupina Etnické menšiny – Komunitní plán sociálních slu- žeb a péče Vsetínska. Dlouhodobá koncepce integrace sociálně vyloučených osob (včetně Romů) s časovým horizontem do roku 2020. Koncepce romské integrace na období 2010-13 sloužila jako jeden z podkladů.

v Komunitním plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb zahrnuta i cílová skupina osob ohrožených so- ciálním vyloučením a menšin.

Integrace příslušníků romských komunit se stala součástí právního řádu České republiky a dotýká se činnosti samospráv, tj. zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zá- konů, a to v § 6, odst. 8 - "Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společ- nosti" a v § 6, odst. 7 - "Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti". Tématika romská integrace je součástí komunitního plánování, počítá se s ní také v plánu prevence kriminality.

Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj má od roku 2004 vytvořen strategický materiál zaměřený na romskou menšinu v kraji a to Koncepci na integraci romské menšiny. V současné době byla schválena zastupitelstvem kraje koncepce na léta 2015 – 2018 (18.2.2015). Poté je materiál zaslán na všechna města s rozšířenou působností a je vyvěšen na webových stránkách Zlínského kraje. Ze 13 měst III. typu má vypra- covaný dokument vztahující se k této problematice pouze město Vsetín a Valašské Klobouky. Ostatní města mají vypracovány komunitní plány, ve kterých jsou Romové vedeni jako skupina ohrožená sociálním vylouče- ním.

2) Počet pracovníků obecních úřadů, kteří zajišťují integraci příslušníků romských komunit ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností v kraji (dále jen „romských poradců“); výše jejich úvazku (viz tabulka č. 1).

Zlín

Případné problémy a potřeby občanů romského etnika řešili všichni pracovníci Odboru sociálních věcí dle svě- řených agend, tak jako u většinové populace.

Otrokovice

Jeden pracovník s 0,5 úvazkem.

Vizovice

Jeden pracovník bez vyspecifikovaného úvazku, v rámci náplně práce, komunita neexistuje, ostatní pracovníci v rámci svých náplní práce bez rozlišení národnosti potřebného.

Valašské Klobouky

Jeden terénní pracovnice na 1,0 úvazku.

(6)

Kroměříž

Problematikou se zabývá jeden pracovník v rámci sociální práce na obci na 0,15 úvazku.

Holešov

Romský poradce s úvazkem 0,2.

SPOD MěÚ Bystřice pod Hostýnem vykonává funkci romského poradce sociální pracovnice Simona Motalová:

výše úvazku 0,1.

Uherské Hradiště

Počet pracovníků ani rozsah úvazků se od předchozího roku v ORP Uh. Hradiště nezměnil. Není nám zcela jasné, z čeho tvrzení krajské koordinátorky, že je úvazek nedostačující, v předchozích zprávách vycházelo.

Očekávali bychom takové tvrzení empiricky podložené.

Uherský Brod

Město Uherský Brod pro tuto oblast zaměstnává 3 sociální pracovnice na plný úvazek, sociální kurátor pro dospělé na 1,5 a 2 sociální kurátorky pro děti a mladistvé.

Vsetín

Jeden romský poradce – úvazek 0,2.

Rožnov pod Radhoštěm Jeden pracovník na 0,1 úvazku.

Koordinátorem pro romskou problematiku je určena od 1. 1. 2012 Bc. Hana Hauserová, sociální pracovnice odboru sociálních věcí, která pracuje na úseku sociální práce a romskou problematikou se zabývá na 0,1 pra- covního úvazku. Agendu vykonává současně s dalšími kompetencemi danými popisem v pracovní činnosti.

Samostatného pracovníka, který by zajišťoval integraci příslušníků romských komunit do společnosti, na městském úřadě ve Valašském Meziříčí nemáme.

Vyjádření krajské koordinátorky – funkce romského poradce je zřízena pouze v Otrokovicích na 0,5 úvazku, Holešově na 0,2 úvazku, ve Valašském Meziříčí na 0,1 úvazku a ve Vsetíně na 0,2 úvazku. V ostatních měs- tech s rozšířenou působností jsou určené kontaktní osoby. V některých městech je to nedostačující. Města by měla řešit sociální vyloučení Romů, jelikož přehlížení této problematiky ohrožuje sociální soudržnost a vyhro- cuje vztahy mezi většinovou společností a vyloučenou menšinou. To pak přináší možnost šíření extremismu, což neprospívá ani jedné straně. Činnost romských poradců je podstatná pro obec z hlediska monitorování situace, vyhodnocování stavu v romské menšině, zajištění integrace romské menšiny, která vyplývá pro obce ze zákona 273/2001 Sb., § 6, odst. 7 a 8 o právech příslušníků národnostních menšin a o změně někte- rých zákonů plnit ve svých správních obvodech úkoly napomáhající výkonu práv a integraci příslušní- ků romské komunity do společnosti.

Počet pracovníků, kteří vykonávají sociální práci s obyvateli sociálně vyloučených romských lokalit v rámci přenesené působnosti na obcích II. a III. typu.

Zlín

Takové lokality ve Zlíně neexistují.

Otrokovice

V obci není vyloučená lokalita.

Vizovice

Viz předchozí bod.

Valašské Klobouky Jeden pracovník.

Kroměříž Jeden pracovník.

Holešov

Šest sociálních pracovníků odboru, kteří v rámci své pracovní náplně pracují i s romskou komunitou.

Šest sociálních pracovníků odboru sociálních věcí, kteří v rámci své pracovní náplně pracují také s romskou komunitou.

Uherské Hradiště

Při výkonu sociální práce na obcích II. a III. typu v rámci ORP Uh. Hradiště nejsou specifikovány u jednotli- vých pracovníků cílové skupiny této činnosti. K výše uvedené otázce se jedná se o 28 (25 Uh. Hradiště, po jedné pracovnici Kunovice, Uherský Ostroh a Staré Město).

Uherský Brod

Shora uvedení sociální pracovníci vykonávají sociální práci se všemi sociálně vyloučenými romskými občany.

Vsetín Bez odpovědi.

sociálně vyloučené lokality nejsou.

Ve Valašském Meziříčí vykonávají sociální práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit v rámci přenesené působnosti 4 pracovníci na úseku sociální práce a 9 pracovníků sociálně právní ochraně dětí.

Vyjádření krajské koordinátorky – pracovníci obcí s rozšířenou působností v kraji jsou převážně určeni jako kontaktní pracovníci bez hlubší sociální práce s romskou menšinou. V některých městech romští obyvatelé

(7)

neznají pracovníka určeného na danou problematiku a obrací se neustále o pomoc na krajskou koordinátorku, která v mnoha případech supluje pracovníka města nebo je přímo tímto pracovníkem odesílán za krajskou koordinátorkou pro pomoc při řešení problémů.

3) Základní rámec činností romských poradců; zhodnocení návaznosti jejich působení na činnost kraj- ských koordinátorů pro romské záležitosti a kvality vzájemné spolupráce; identifikace základních pře- kážek, které brání romským poradcům plnit efektivně jejich poslání.

Zlín

Zásadní překážka neexistuje, problémy jsou řešeny dle potřeby a situace.

Otrokovice

Spolupráce s krajským koordinátorem bez potíží, romský poradce v rámci obce činí nezbytné kroky k prosazování práv Romů v obci, v roce 2014 plnil částečně i funkci osvětovou ve vztahu k většinové společ- nosti. Jedná s politickou reprezentací obce ve prospěch romské menšiny, intervenuje a vyhledává příležitosti, sociální pracovníci rovněž v rámci depistáže aktivně vyhledávají ohrožené skupiny obyvatel včetně Romů a snaží se intervenovat do jejich situace a koordinovat aktivity subjektů zapojených do řešení jejich obtížné situace, v rámci sociální práce funguje systém včasné intervence zaměřené proti ztrátě nájemního městského bydlení, kdy jsou sociální pracovníci informováni o úhradách/nesplácení nájemného a snaží se včasnou inter- vencí předcházet ztrátám bydlení.

Vizovice

Romský poradce na MěÚ není.

Valašské Klobouky

Romský poradce není, osobnostní kontakt s rodinou na půdě organizace a v terénu, poradenská činnost, zprostředkování pomoci, koordinace činnosti v rámci sociálního odboru týkající se neromských občanů, kon- trola naplňování opatření, vytváření analytických a koncepčních materiálů, spolupráce s NNO a samospráva- mi.

Kroměříž

Romský poradce není, v regionu Kroměříž je základní rámec vykonáván spolkem ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, zejména terénní sociální práce v oblastech, kde bydlí větší část romských rodin a jednotlivců.

Holešov

Poradenská činnost na MěÚ i v terénu v romských rodinách, spolupráce s terénními pracovníky, spolupráce se školami, lékaři, řešení individuálních problémů romské komunity, základní překážkou je nespolupráce ně- kterých romských rodin při řešení jejich problémů, dobrá spolupráce s koordinátorkou pro národnostní menši- ny Bc. Bradovou, předávání informací z oblasti integrace romské menšiny, sociální začlenění, podpora aktivit práce s komunitou, informace o výzvách, projektech, pořádání seminářů, školení, setkávání romských porad- ců, předávání si informací, zkušeností, příklady dobré praxe.

Poradenská činnost na městském úřadě i v terénu v romských rodinách, spolupráce pracovnic TAS v Bystřici pod Hostýnem a také s pracovnicí terénní služby ARGO Zlín, spolupráce se školami, lékaři, SVP a také řešení individuálních problémů romské komunity. Základní překážkou je zejména nedůslednost některých z rodičů, při výchově jejich dětí – objevuje se častá absence dětí ve školách, která se ne vždy jeví jako důvodná. Spo- lupráci s rodinami i přesto hodnotíme kladně, umožní nám i TAS šetření v rodinách, na sjednané schůzky se dostaví téměř vždy.

Uherské Hradiště

Základní rámec činnosti poradce a sociálních pracovníků ORP do roku 2013 vycházel z Krajské koncepce s ohledem na aktuální dění na Uherskohradišťsku. V roce 2014 bylo cílem činnosti odborníků zainteresovaných do činnosti sociální práce v rámci ORP sladění potřeb všech obyvatel území, zachování jejich důstojnosti a všech práv a povinností, plynoucích ze zákonů demokratické společnosti ve které žijí. Hlavní aktivity byly sta- věny na prevenci, aby nedocházelo k porušování výkonu práv Romů ale ani jiných jedinců ve společnosti.

Krajský koordinátor svolává 1 – 2 krát do roka společné setkání všech romských poradců kraje. Na obecní úroveň se z KÚ dostávají převážně informace dostupné všem na internetových stránkách ministerstev, o mnoho více ne, nic zásadního.

Uherský Brod

Aktuálně má náš romský poradce odpovídající vzdělání a zatím nabírá zkušenosti.

Vsetín

Romský poradce: zajišťuje komunikaci a další vztahy romských komunit na území regionu s orgány správy, samosprávy a jinými orgány a organizacemi včetně návrhů příslušných opatření směřujících ke včlenění rom- ských komunit do sociálních vazeb měst a obcí, provádí potřebné poradenské a konzultační činnosti k romské problematice, řeší zásadní problémy romských komunit v oblasti občanského soužití, zaměstnanosti, vzdělání, sociální a dalších.

Rožnov pod Radhoštěm Poskytování poradenství.

Romský pracovník zajišťuje komunikaci a další vztahy romských komunit na území regionu s orgány státní správy, samosprávy a jinými orgány a organizacemi a provádí potřebnou poradenskou a konzultační činnost k romské problematice.

Vyjádření krajské koordinátorky – není mi známo. Jedná se o kumulaci funkcí. Od pracovníků měst zazní- vá, že se starají o každého občana, který je navštíví stejně. Etnicita v jejich činnosti nehraje žádnou roli.

(8)

4) K jakým změnám oproti roku 2013 došlo v roce 2014 u každého z výše uvedených bodů? Pokud je to možné vysvětlete prosím, co bylo příčinou změn, případně co k nim přispělo.

Vyjádření krajské koordinátorky – k žádným změnám nedošlo.

5) Co by motivovalo obce ke zřízení pozice romských poradců, popřípadě navýšení jejich úvazků? Jaké bariéry obcím ztěžují zřízení těchto postů?

Vyjádření krajské koordinátorky – dotace.

 Působení Agentury pro sociální začleňování (dále jen „Agentura“) a zhodnocení jejího vlivu na situaci vyloučených Romů v kraji.

Vyjádření krajské koordinátorky - ve Zlínském kraji Agentura nepůsobí.

1) Lokality v kraji, v nichž Agentura působí (viz tabulka č. 1) a počet lokálních partnerství v kraji.

Vyjádření krajské koordinátorky – ve Zlínském kraji Agentura nepůsobí. Za působení Agentury byli Romové přestěhováni za město v Holešově. Bydlí v plastových malometrážních bytech, bez zaměstnání a vzdělání.

2) Přehled měst se schválenou lokální strategií sociálního začleňování, zhodnocení míry jejich naplňo- vání v praxi.

Vyjádření krajské koordinátorky – nemáme.

3) Zhodnocení spolupráce krajského koordinátora pro romské záležitosti a Agentury, způsoby zapojení koordinátora do její činnosti v kraji.

Vyjádření krajské koordinátorky – žádná spolupráce.

4) K jakým změnám oproti roku 2013 došlo v roce 2014 u každého z výše uvedených bodů? Pokud je to možné vysvětlete prosím, co bylo příčinou změn, případně co k nim přispělo.

Vyjádření krajské koordinátorky – žádné změny nenastaly.

Tabulka č. 1 Institucionální zabezpečení romské integrace v kraji v roce 2014 Přehled lokalit Agentury

v kraji v roce 2014

Přehled obcí s rozšířenou působností s romskými poradci v roce 2014

Počet rom. poradců v kraji a souhrnná výše jejich

prac. úvazku za rok 2014

0 Městský úřad Holešov 0,2 úvazku

0 Městský úřad Vsetín 0,2 úvazku

0 Městský úřad Otrokovice 0,5 úvazku

0 Městský úřad Valašské Meziříčí 0,1 úvazku

 Participace Romů při tvorbě a naplňování politiky romské integrace, aktivity romské občanské společ- nosti v kraji.

1) Romská občanská sdružení v kraji a zaměření jejich činnosti (např. kulturní aktivity, politická činnost, medializace, poskytování sociálních služeb atd.).

Zlín

Statutární město Zlín v kulturní oblasti úzce spolupracuje se Sdružením dětí a mládeže Romů ČR a dále s jedním občanem romského etnika, který několikrát ročně pořádá aktivity převážně pro občany s mentálním postižením. Příkladem dobré praxe v roce 2013 byla výstava, na kterou sdružení získalo dotaci z Kulturního fondu statutárního města Zlína, a kterou realizovalo ve výstavních prostorách zlínské radnice. Dále uspořádal občan romského etnika předprázdninovou akci pro děti na zlínském náměstí Míru. Ve Zlíně působí také ne- státní nezisková organizace ARGO, Společnost dobré vůle, která zaměstnává občany romského etnika a pracuje s Romy (více však mimo ORP Zlín).

Otrokovice

Nemáme žádné romské sdružení.

Vizovice

Nemáme žádné romské sdružení.

Valašské Klobouky

V ORP romskou organizaci nemáme. Jedinou sociální službu poskytuje Charita, která je svojí činností zamě- řená na osoby se zdravotním postižením a seniory.

Kroměříž

Romská sdružení ve městě nemáme.

Holešov

Místní Romové se neangažují politicky, část z nich spolupracuje s dobrovolníky z Jednoty bratrské Holešov, která v lokalitě pracuje s dětmi a mládeží, dospělí se zapojují do aktivit pořádaných pro děti.

(9)

Nemáme žádné romské občanské sdružení zaměřující se na jejich činnost.

Uherské Hradiště

Na území ORP Uherské Hradiště romská občanská sdružení nepůsobí.

Uherský Brod

V Uherském Brodě není romské občanské sdružení.

Vsetín

Romská sdružení: Aver dživipen o.s.– kulturní a vzdělávací aktivity, Ufnosťa – Naděje o.s. – sportovní a vol- nočasové aktivity, prevence kriminální činnosti, Romani Godži o.s. – kulturní a volnočasové aktivity.

Rožnov pod Radhoštěm – poskytování poradenství.

DAR – PhDr. Petr Tulia, PhD. - cíl zvýšit politickou, ekonomickou, společenskou a kulturní úroveň Romů, jejich vzdělanost.

Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji působí pouze jedno romské sdružení, které má registraci sociální služby „Terénní programy“ a tím je ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Tato společnost provozuje terénní prá- ci v 10 městech a obcích Zlínského kraje. Ve Vsetíně jsou 4 romská sdružení – Ufnosťa, Romani Godži, Čer- nobílý život a Aver diživipen. Romani godži a Aver dživipen nejsou v současné době aktivní. Další romskou organizací, která se údajně zabývá vzděláváním dětí, je DAR ve Valašském Meziříčí. Žádné bližší informace k tomuto sdružení nemám.

Zapojení zástupců Romů do činnosti veřejné správy:

a) zhodnocení zaměstnanosti Romů ve veřejné správě;

Zlín

Víme o jednom případu, kdy je vysokoškolsky vzdělaný příslušník romského etnika zaměstnancem statu- tárního města Zlína (příslušnost k etniku se nezkoumá).

Otrokovice

Zřejmě nízká, ale nelze přesně stanovit.

Vizovice

Není, předpokládáme, že nemají patřičné vzdělání.

Valašské Klobouky Nemáme.

Kroměříž

Zástupci Romů nejsou zapojeni do činnosti veřejné správy a ve veřejné správě nepracují.

Holešov

Nikdo z holešovských Romů není zaměstnán ve veřejné správě, nemají potřebné vzdělání.

V Bystřici pod Hostýnem není nikdo z řad romské komunity zaměstnán ve veřejné správě.

Uherské Hradiště

Romové nejsou na území ORP Uherské Hradiště ve veřejné správě zastoupeni.

Uherský Brod

Zaměstnanost Romů ve veřejné správě není vysoká, 1 romský občan vykonává funkci městského strážní- ka a 2 romští občané pracují jako dělníci v místním hospodářství a 1 člověk pracuje jako řidič.

Vsetín

Odbor správy a údržby majetku MěÚ Vsetín:

1 technický správce 1 domovník MP Vsetín:

2 asistenti prevence kriminality.

Možnost zapojení zástupců romské komunity do Komunitního plánování – pracovní skupina Etnické men- šiny.

Nemáme povědomí o tom, že ve veřejné správě v Rožnově pod Radhoštěm pracuje Rom.

Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zapojeni do činnosti veřejné správy.

Vyjádření krajské koordinátorky – ve veřejné správě pracují 2 Romové. Jeden na Krajském úřadě Zlín- ského kraje a druhý na Magistrátu města Zlína. Dva Romové pracují u Městské policie ve Vsetíně a 1 ob- čan pracuje u MP v Uherském Brodě.

b) participace Romů ve výborech pro národnostní menšiny na úrovni kraje a obcí, zapojení zástupců romské občanské společnosti do jiných platforem zabývajících se romskými záležitostmi.

Zlín

Výbor pro národnostní menšiny nebyl v roce 2011 ve Zlíně ustanoven, neboť počet občanů, hlásících se k jiné národnostní menšině než české, nedosahoval dle posledního sčítání lidu 10 % (ust. § 117 odst. 3 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů).

Otrokovice Nejsou.

(10)

Vizovice

Vzhledem k počtu a integraci romských obyvatel nejsou zřizovány žádné výbory.

Valašské Klobouky Není nám známo.

Kroměříž

Participace žádná.

Holešov

Jeden Rom zapojen do pracovní skupiny pro osoby ohrožené sociálním vyloučením KPSS v roce 2014.

Bystřice pod Hostýnem Není.

Uherské Hradiště

Město Uherské Hradiště nemá zřízený Výbor pro národnostní menšiny, neboť ve vztahu k Romům nedošlo na Uherskohradišťsku, pro jeho zřízení, k naplnění podmínky § 117, odst. 3, zákona č.128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Uherský Brod

V této oblasti nejsou Romové aktivní.

Vsetín

Výbor pro národnostní menšiny na úrovní obce není zřízen. Jeho činnost nahrazuje zejména pracovní skupina „Etnické menšiny“ KPSS. Sociální a zdravotní komise města, bytová komise města, komise prevence kriminality jsou bez zastoupení Romů. V případě potřeby je romský poradce nebo TSP vyzván k vyjádření se k probíraným tématům, popř. je pozván na jednání.

Výbor pro národnostní menšiny není zřízen.

Ve Valašském Meziříčí není výbor pro národnostní menšiny.

Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj má vytvořenu Komisi Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených, ve které jsou zastoupeni 4 Romové. Výbor pro národnostní menšiny v kraji zřízený není. Nesplňujeme stanovený počet pro zřízení výboru. V kraji je 13 obcí s rozšířenou působností, ani v jedné není výbor zřízen.

2) K jakým změnám oproti roku 2013 došlo v roce 2014 u každého z výše uvedených bodů? Pokud je to možné vysvětlete prosím, co bylo příčinou změn, případně co k nim přispělo.

Vyjádření krajské koordinátorky – k žádným změnám nedošlo.

3. ZHODNOCENÍ SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ

 Hodnocení míry segregace Romů v oblasti vzdělávání v kraji na všech úrovních vzdělávací soustavy, hlavní příčiny vzniku tohoto problému, identifikace dalších bariér omezujících vzdělanostní šance Ro- mů.

Zlín

Statutární město Zlín zřizuje 22 MŠ, 13. ZŠ a 1 DDM. Míru segregace Romů v oblasti vzdělávání na všech úrovních nemůžeme hodnotit z těchto důvodů:

1. SMZ je zřizovatelem škol pouze v úrovni předškolního a základního vzdělávání.

2. Dle zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 28, odst. 2 a) se ve školních matrikách uvádí (údaje o dítěti, žákovi, studentovi) pouze informace o státním občanství, ne o národnosti. Určitý podíl na míře segregace Romů v oblasti vzdělávání spo- čívá ve zdůrazňování jejich odlišnosti a potřeb.

Otrokovice

V celém průběhu vzdělávání nerozlišuje ZŠ romské a neromské žáky v žádném aspektu, uplatňujeme ke všem žákům rovný a nediskriminační přístup, romské žáky nevylučujeme z žádných aktivit a účastní se všech akcí, které škola pořádá, pokud se na školu hlásí k zápisu či k přestupu z jiné školy jakýkoliv žák je vždy přijat, pokud to umožňuje kapacita školy, pokud zjistíme nutnost návštěvy poradenského zařízení, odesíláme k vyšetření všechny žáky dle jejich specifických potřeb.

Vizovice

Ve městě k žádné segregaci v oblasti vzdělávání nedochází a ani nedocházelo, děti chodily do běžných škol, žádný problém zapříčiněný národností není a nebyl, neexistuje vyloučená lokalita, která by kumulovala pro- blémy.

Valašské Klobouky

V ORP se tento problém nevyskytl.

Kroměříž

Případy segregace nejsou známy. Všichni mají rovné podmínky s ostatními. Romové plní povinnou školní do- cházku jak na základních školách, tak i na speciálních školách. Základní bariérou ve vzdělávacích šancích je pravidelná docházka do školy, kdy časté a mnohahodinové absence romských dětí mají za následek situace, kdy dítě není schopno dohnat zameškané učivo i přesto, že pedagog má snahu dítě pravidelně doučovat. Ro- diče se v době nemoci dítěte nezajímají o probrané učivo, a v mnoha případech se dítě ani na doučování ne- dostaví. Na školách je také dána možnost i romským rodičům, aby byli přítomni na konkrétní vyučovací hodině nebo v hodinách doučování.

(11)

Holešov

V loňském roce navštěvovalo školu 11 romských žáků, nejsou ve škole segregováni, mají úplně stejné a rov- né příležitosti jaké jiné děti ve škole, k segregaci dochází z jejich strany, neztotožňují se s nastavenými pravidly, snaží se je obcházet.

Děti z romské menšiny nejsou na zdejších školách segregovány, mají rovné příležitosti a možnosti jako ostat- ní děti. Navštěvují zdejší základní školy, ZŠ T.G. Masaryka a ZŠ Bratrství Čechů a Slováků v Bystřici pod Hostýnem, ZŠ praktickou a speciální v Bystřici pod Hostýnem. Děti, bydlící v přilehlých obcích mají možnost základní školy přímo v místě bydliště. Nevidíme jako problém jejich začlenění do kolektivu. Škola postupně řeší situace, v nichž děti z majoritních skupin poukazují na porušování pravidel ze strany romských dětí (v nemoci bývají často vídány venku, rodiče jim tuto absenci omlouvají, nenosí pomůcky a neplní si své školní povinnosti). Na druhém stupni základní školy narůstá absence žáků, která je skrytým záškoláctvím. Svým chováním a neustálým poukazováním na rasismus ze strany majority si sami zapříčiňují postupné vyčlenění z kolektivu majority. Samozřejmě se tyto věci netýkají všech dětí. Segregace je z důvodu špatné znalosti čes- kého jazyka a způsobu života romského etnika, který je mnohdy nepřijatelný pro většinu obyvatel.

Uherské Hradiště

Ve školách působících na Uherskohradišťsku, a to bez ohledu na stupeň vzdělávání, nelze podle níže uvede- né definice tohoto pojmu hovořit o segregaci.

Uherský Brod

Nedostatečné zvládnutí jazyka a sociálních návyků, nevhodné sociální prostředí a specifický životní styl rom- ských rodin, nízká vzdělanostní úroveň rodičů dětí a z toho vyplývající nemotivující prostředí.

Vsetín

V následujících otázkách se úvahy zaměřují převážně na rodiny a skupiny romského obyvatelstva soustředě- ného do jednoho sídelního útvaru Vsetín – Poschlá s převážně romskými obyvateli. Tady nás mnohaleté zku- šenosti přivádějí opakovaně k závěru, že tyto rodiny uplatňují a upřednostňují život ve skupině, kde převažuje tradiční způsob života a vzdělání jejich dětí pro ně nemá žádný nebo jen nepatrný význam. Majoritní společ- nost navíc vymáhá školským zákonem stanovenou povinnou docházku do školy u těchto dětí velmi chabým způsobem, resp. vytváří prostředí, jak se této povinnosti úspěšně vyhnout (viz postřehy dále). Diakonie ČCE Vsetín i v roce 2014 zaměstnávala pracovníka lokálního vzdělávání a plánování - středisko Vsetín Smetanova 1484, 755 01 Vsetín. Ten úzce spolupracuje jak s odbory MěÚ Vsetín (odbor školství a kultury, odbor sociál- ních věcí, organizační složka MěÚ Terénní sociální práce, Městská policie Vsetín), tak se školami samotnými a jeho prostřednictvím Diakonie ČCE Vsetín dále spolupracovala na realizaci projektu „Komunitní plánování sociálních služeb a péče“ v územní působnosti města Vsetín - obce s rozšířenou působností. Tento pracovník se zde zapojil do jednání na téma vzdělávání v rámci pracovní skupiny „Etnické menšiny“. V rámci projektu

„Pojďte do školy!“ pořádala Diakonie ČCE Vsetín v roce 2014 další vzdělávací kurzy: „Rozvoj prosociálních dovedností u dětí v prostředí MŠ“, „Podpora čtenářských dovedností v MŠ – specifika práce s dětmi z čtenářsky nepodnětného prostředí“, „Konceptuální učení - příprava dětí se speciálními vzdělávacími potře- bami na vstup do školy“ a kurz „Možnosti mateřské školy pro podporu dětí z jazykově odlišného prostředí“.

Rovné příležitosti pro všechny děti.

Segregace Romů v oblasti vzdělanosti nezjištěna. Školy na všech úrovních jsou otevřeny všem etnickým sku- pinám bez výjimky.

Odpověď odboru školství, mládeže a sportu – vzdělanostní šance Romů omezuje především laxní přístup rodičů ke vzdělávání, slabší sociální prostředí. Zlínský kraj ani školy nekladou překážky Romům ve vzdělává- ní. Každé dítě má možnost vzdělávat se podle svých potřeb, možností a zájmu. Podle bydliště volí ZŠ, podle svých schopností a zájmu školu střední.

Vyjádření krajské koordinátorky – většina romských dětí navštěvuje školy speciální a praktické. Nejvíce žá- ků má Základní škola a Mateřská škola ve Vsetíně, jedná se o bývalou zvláštní ZŠ. Romské děti navštěvují také Základní školu speciální a Základní školu praktickou v Kroměříži, Základní školu praktickou a Základní školu speciální v Uherském Brodě a také v Holešově.

 Postoj škol a školských poradenských pracovišť ke vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí v běžných školách, zhodnocení míry jejich otevřenosti k zavedení modelu inkluzivního vzdělávání na školách.

Zlín

Školy a poradenská pracoviště jsou ze své podstaty otevřené a vstřícné ke všem sociálně znevýhodněným, a to bez ohledu na národnost. Ve školních vzdělávacích programech je řešeno vzdělávání dětí sociálně znevýhod- něných a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami obecně.

Otrokovice viz výše.

Vizovice viz výše.

Valašské Klobouky

probíhá bez problémů, v MŠ a ZŠ byla navázána spolupráce, u dětí navštěvující ZŠ byl vypracován individuální plán.

(12)

Kroměříž

V našem regionu je velmi dobře rozvinuta síť inkluzivního vzdělávání nejen na ZŠ, ale i na SŠ a to i přes velké nároky, které jsou v této oblasti kladeny na jednotlivé pedagogické pracovníky. Inkluzivní způsob vzdělávání nerozlišuje romské a neromské děti.

Holešov

V průběhu školního roku byli žáci vyučováni podle vzdělávacího programu pro ZŠ „Cesta za pozná -ním“, všichni vyučující školy se ve své výchovně vzdělávací práci zaměřili na multikulturní výchovu, všichni pedago- gové absolvovali semináře a škola získala ocenění jako „Multikulturní škola“, od roku 2009 je škola napojena na CPIV Olomouc, absolvovali semináře k inkluzivnímu vzdělávání.

Inkluzivní vzdělávání je dle slov ředitelů místních základních škol v pořádku a efektivní, zejména pro děti, je- jichž rodiče o něj jeví zájem a dělají vše pro podporu svých dětí. V opačném případě se jim tato práce zdá zbytečná.

Uherské Hradiště

Školy a školská poradenská pracoviště jsou otevřena inkluzivnímu vzdělávání.

Uherský Brod

Můj názor je, že učitelé příliš připouštějí odlišnosti a při vývoji inkluzivních přístupů staví na těchto odlišnos- tech. Možná by pomohlo častěji hodnotit, jestli se škole daří lépe se ztotožňovat s inkluzivními metodami prá- ce, chybí centrum podpory inkluzivního vzdělávání.

Vsetín

Mateřské i základní školy ve Vsetíně jsou trvale personálně, materiálně i podpůrně (asistence, pedagogické poradenství) připraveny a otevřeny k poskytování vzdělání podle potřeb všech žáků, kteří přicházejí k zápisu.

Základní škola INTEGRA Vsetín získala v roce 2014 jako jedna z mála v ČR titul ETICKÁ ŠKOLA.

Otevřenost škol všem dětem. Integrace sociálně znevýhodněných romských dětí v běžných školách.

Romské děti jsou běžně integrovány v běžných školách, školami jsou využívány všechny dostupné programy podpory inkluze (dotace na asistenty pedagoga atd.).

Odpověď odboru školství, mládeže a sportu – školská poradenská pracoviště poskytují pedagogům od- borná doporučení se zaměřením na zapojení konkrétního dítěte do vzdělávacího procesu a jeho plné adaptaci na systém a kolektiv. Speciální pedagogové a psychologové v Krajské pedagogicko-psychologické poradně vyšetřují děti romské, velká část doporučení zní na umístění dětí do klasické ZŠ. Do základních škol praktic- kých jsou umisťovány děti s lehkým mentálním postižením. V roce 2014 byly zahájeny činnosti na realizaci Podprogramu na podporu NNO, škol a školských zařízení v oblasti prevence rizikového chování. Tento podprogram využijí i školy s romskými dětmi ke zlepšení sociálních vztahů mezi dětmi ve svých školách.

Vyjádření krajské koordinátorky – romské děti by měly dostat maximální podporu, pokud nastoupí na zá- kladní školu. Pro tyto děti je důležité školní klima, ve kterém se necítí dobře. Neadaptují se na škole. Základní školy by měly být otevřené každému dítěti, které to potřebuje, a také by měly spolupracovat s romskými rodiči.

Velmi málo škol má doučování dětí, které pokulhávají v určitých předmětech. Všechno se dotýká financí a na- stavení systému financování z MŠMT ČR.

 Existence platforem na úrovni kraje i obcí zabývajících se tématem segregace Romů v oblasti vzdělá- vání, navrhováním a implementací opatření ke zvýšení vzdělanostních šancí Romů (např. působení tak- to tématicky zaměřených pracovních skupin, včlenění tématu do činností komisí či výborů kraje či obcí, atd.), zhodnocení praktického dopadu jejich činnosti na situaci Romů, role krajského koordinátora pro romské záležitosti v rámci těchto iniciativ.

Zlín

Nemáme zkušenosti.

Otrokovice Nejsou.

Vizovice Nejsou.

Valašské Klobouky

V rámci aktivit odboru sociálních věcí atd. zhodnocení praktického.

Kroměříž

Vzhledem k tomu, že k segregaci nedochází, nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematickou. Také velmi dobře v této problematice funguje činnost. Speciálně pedagogického centra, i PPP v Kroměříži, kteří se zabývají inkluzí, pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají dopo- ručení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost.

Holešov

Romský poradce pracuje s rodinami společně s OSPODem, kurátorem pro mládež, aktivisty a dobrovolníky z Jednoty bratrské, SAS Charita, terénním pracovníkem z ARGA, Společnosti dobré vůle Zlín. Máme také komisi Sociálně právní ochrany dětí, Komisi školské a drogové problematiky, kde se několikrát hovořilo o rom- ské problematice, nikdy se nic nevyřešilo, dotyční si jen stěžovali. Musíme si uvědomit, že tento proces změny potrvá mnoho roků.

(13)

S rodinami pracují všichni pracovníci našeho odboru, v některých rodinách je stanoven soudní dohled. Dle po- třeby jsou zapojeny, pracovnice TAS a terénní služby ARGO Zlín.

Uherské Hradiště

Na Uherskohradišťsku platformy tohoto typu nejsou.

Uherský Brod

Otázkami segregace Romů se na svých schůzkách zabývají pracovní skupinky, které

jsou

zaměřeny na oblast rodiny s dětmi (ale ne konkrétně na romskou otázku).

Vsetín

Ve Vsetíně jsou každoročně obnovovány aktivity směřující ke zvýšení vzdělanostní šancí Romů. Mnoho let i přes nepatrné úspěchy podává projekty do různých dotačních titulů vsetínská Charita, Diakonie ČCE i samot- né město Vsetín.

Platformu zabývající se segregací Romů nemáme.

Spolupráce s Charitou v této oblasti (i v rámci Komunitního plánování města).

Odpověď odboru školství, mládeže a sportu – Komise Rady Zlínského kraje – Rozvoj lidských zdrojů řeší okrajově situaci na trhu práce dlouhodobě nezaměstnaných a uplatnění absolventů základního a středního vzdělání.

Vyjádření krajské koordinátorky – po celou dobu svého působení přesvědčuji pracovníky měst, že by bylo vhodné zřídit na městě např. pracovní skupinu, která by se zabývala integrací romské menšiny, ve které by měli své zastoupení také zástupci z řad Romů. Na kraji je zřízena Komise Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených, ve kterých jsou zastoupeni Romové.

 Zohlednění tématu inkluzivního vzdělávání v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje či v jiných krajských strategiích.

Odpověď odboru školství, mládeže a sportu – dlouhodobý záměr Zlínského kraje je v platnosti do roku 2016, proto se odkazuji na zprávu z minulého roku. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ZK 2012, str. 19, 20 rovnost přístupu ke vzdělávání, str. 27 primární prevence rizikového chování ve ško- lách a školských zařízení. Str. 27, 33 vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Str. 69 vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami.

Vyjádření krajské koordinátorky – bez komentáře.

 Existence specifických pobídek či podpor kraje a obcí pro ty školy, které chtějí inkluzivně vzdělávat (např. ve formě dotační podpory, poradenství), do jaké míry využívá kraj k tomuto účelu finanční pro- středky z ESF.

Vyjádření odboru školství, mládeže a sportu – všechny projekty jsou rozpracovány a realizovány, některé budou ukončeny v roce 2015 a nelze určit, jestli jsou určeny jen romským dětem. Dotýkají se inkluze romských dětí i dětí z majority. Projekt Zlínského kraje zahájen v roce 2013, ukončen bude v roce 2015. Jsou v něm zapojeny dvě školy, které mají větší % romských dětí a Krajská pedagogicko-psychologická poradna. Jde o mezi- národní projekt v rámci programu Comenius Regio. Projekt je nazván Pozitivní integrace romských komunit v našich školách. Zabývá se opatřeními a postupy v oblasti úspěšné inkluze Romů do vzdělávání.

Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj každoročně vypisuje od roku 2004 Podprogram na integraci romské menšiny. V roce 2014 byl podpořen částkou 400 000 Kč z rozpočtu Zlínského kraje. Z tohoto podprogramu je podporováno zvýšení zaměstnanosti, vzdělávací a výchovné aktivity a volnočasové aktivity zaměřené na romskou menšinu. Podprogram je určen pro spolky, ústavy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace měst, obcí i kraje a pro fyzické osoby, zabývající se výše uvedenými aktivitami.

 K jakým změnám oproti roku 2013 došlo v roce 2014 u každého z výše uvedených bodů? Pokud je to možné vysvětlete prosím, co bylo příčinou změn, případně co k nim přispělo.

Vyjádření krajské koordinátorky – v roce 2014 byl snížen finanční rámec podprogramu na integraci romské menšiny z 500 tis. Kč na 400 tis. Kč.

(14)

A. Oblast včasné péče a předškolní výchovy

 Zhodnocení dostupnosti programů včasné péče a mateřských školek pro obyvatele sociálně vyloučených romských lokalit a identifikace základních bariér v přístupu k předškolnímu vzdělávání:

1) Kapacita zařízení, místní dostupnost zařízení včasné péče a předškolního vzdělávání.

Zlín

SMZ nezřizuje žádné zařízení včasné péče a předškolního vzdělávání pro obyvatele soc. vyloučených romských lokalit. Národnost, z důvodu diskriminace, není kritériem pro přijímání dětí k předškolnímu vzdě- lávání.

Otrokovice Plně dostupné.

Vizovice Viz výše.

Valašské Klobouky

Omezená kapacita míst, dostupnost dobrá.

Kroměříž

Dostupnost i kapacita MŠ je velmi dobrá, v případě zájmu a volných míst je dítě přijato k předškolní do- cházce bez ohledu na etnickou příslušnost. Jedná se celkem o 10 MŠ, a 4 odloučená pracoviště (Těšnovi- ce, Trávník, Štěchovice, Gorkého), tzn. celkem 14 zařízení.

Holešov

Dostatek možností k umístění dětí do MŠ s ohledem na jejich věk a individuální možnosti.

V Bystřici pod Hostýnem je dostatek možností k umístění dětí do mateřských škol s ohledem na jejich věk a individuální možnosti – těchto zařízení je celkem pět. Mateřské školy jsou rovnoměrně rozloženy na území města a jsou místně dobře dostupné. Při nepřijetí dítěte do mateřské školy hraje roli nikoli diskriminace ze strany instituce vůči romským dětem, ale plná kapacita zařízení.

Uherské Hradiště

Kapacita mateřských školek na Uherskohradišťsku je dostačující. Pokud nebude alespoň povinná návště- va předškoláků v mateřské škole, nelze mluvit o včasné péči a připravování romských dětí na základní vzdělávání.

Uherský Brod

V Uherském Brodě je dostatečná kapacita mateřských škol, stále více předškoláků MŠ navštěvuje. Ve spolupráci s PPP je zajištěna pedagogická diagnostika školní zralosti.

Vsetín

Kapacita mateřských škol ve Vsetíně je dostatečná k tomu, aby byly přijaty všechny tříleté a starší děti, pro které je určen školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Územní i dopravní dostupnost mateř- ských škol je dostatečná, jsou rozmístěny ve všech částech města. Všechny děti bez rozdílu příslušnosti k majoritě či minoritě obyvatel jsou přijímány do běžných tříd mateřských škol v souladu s kritérii pro přijetí k předškolnímu vzdělávání.

Předškolní vzdělávání je dostupné všem, kapacita je dostačující. Přestože romské děti jsou většinou osvobozeny od úplaty za předškolní vzdělávání, přestávají mateřskou školu navštěvovat, protože není prováděna úhrada za stravování dítěte v MŠ.

Kapacita MŠ celkem 910 dětí.

Odpověď odboru školství, mládeže a sportu – tuto problematiku řeší NNO v místech se zvýšenou rom- skou populací (Vsetín). Kapacita zařízení stejně jako dostupnost, především se jedná o církevní organizace, je vyhovující. Odbor školství, mládeže a sportu neeviduje žádnou stížnost romské rodiny ohledně nepři- jetí dítěte do MŠ.

Vyjádření krajské koordinátorky – romští rodiče se o mateřské školky nezajímají, jelikož převážná část jich nepracuje a tudíž nemají motivaci dávat děti do školky. Své děti si ohlídají sami. Také hrazení stravné- ho v MŠ je pro rodinný rozpočet zbytečným výdajem, jelikož matka musí vařit ještě pro další členy rodiny.

Málo dětí chodí i na ZŠ na obědy. Většinou obědvají po příchodu domů ze školy.

2) Obsazení mateřských školek z hlediska etnicity (výskyt segregovaných „romských“ školek v kraji), postoj jejich zřizovatelů a místních samospráv k tomuto problému (je zde vyvíjena činnost k řešení problému?).

Zlín

Netýká se MŠ zřizovaných SMZ, segregované „romské“ školy nemáme.

Otrokovice

Nemáme segregované mateřské školky.

(15)

Valašské Klobouky Není.

Kroměříž

V regionu nejsou etnicky homogenní MŠ, romské děti jsou začleněny do stávajících MŠ.

Holešov

V současné době MŠ vzdělávají 4 romské děti.

V současné době je v mateřské škole na Palackého ulici vzděláváno jedno romské dítě. S ohledem na možnosti kapacity jednotlivých zařízení předškolního vzdělávání v našem městě je možné tyto děti přijímat téměř bez problémů.

Uherské Hradiště

Do mateřských školek jsou přijímány děti bez ohledu na etnikum.

Uherský Brod

Děti jsou umísťovány rovnoměrně, i když nejvíce dětí je v MŠ na Obchodní ulici, kde je i specializovaná třída.

Vsetín

Ve Vsetíně není žádná „romská“ mateřská škola.

Segregované mateřské školy nemáme.

Ve městě neexistuje segregovaná MŠ. Děti všech etnik jsou umísťovány do MŠ dle stejných kritérií pro při- jímání dětí k předškolnímu vzdělávání.

Odpověď odboru školství, mládeže a sportu – v kraji nemáme segregované mateřské školy.

Vyjádření krajské koordinátorky – romskou mateřskou školu v kraji nemáme. Pro rodinný rozpočet se jedná o zatěžující aktivitu.

3) Postoj a poptávka romských rodičů po včasné péči a předškolním vzdělávání.

Zlín

Nelze hodnotit. Rodič nemusí být romské národnosti, i když by např. antropologické předpoklady vedly k této úvaze.

Otrokovice

Stejné, jako u většinové společnosti.

Valašské Klobouky Finanční zátěž pro rodinu.

Kroměříž

Poptávka romských rodičů po předškolním vzdělávání je malá, stává se, že přestože jsou děti do MŠ přija- ty, navštěvují zařízení pouze nepravidelně nebo vůbec. Postoj k předškolnímu vzdělávání a k včasné péči je nižší než u neromské populace.

Holešov

Matky včas nepřijdou k zápisu a dodatečně požadují umístění dítěte do MŠ. Často jsou děti přijímány do- datečně mimo zápis. Nabídka do MŠ Tučapy, nejblíže lokalitě Bořenovská, ze strany rodičů není zájem.

Ve většině případů jsou romské děti v předškolním věku doma se svými matkami, které necítí potřebu do- cházky svých dětí do mateřské školy. Vede je k tomu jednak finanční situace a dále také problém s časným ranním vstáváním. Toto ovšem není vždy pravidlem – najdou se také matky, které si přejí umís- tění dítěte do mateřské školy, které není z důvodů naplněnosti do školy přijato.

Uherské Hradiště

Dokáží o důležitosti a umístění svých dětí do předškolních zařízení mluvit, ale ve skutečnosti zájem nema- jí. Vyžaduje to aktivitu – jít k zápisu, doprovod do školky, tam a zpět, placení stravy a dodržování jistého režimu, kterému se neradi podřizují. Hovořit o tom, že Romské matky jsou doma a vaří, proto se jim nevy- platí, aby se jejich děti stravovaly v zařízeních, nelze dnes již zobecňovat.

Uherský Brod

Rodiče, se kterými se pracuje v rámci sociální práce, si uvědomují význam předškolní výchovy.

Vsetín

Poptávka romských rodičů po předškolním vzdělávání není příliš rozšířená. Nicméně romské děti, které byly v roce 2014 přihlášeny k předškolnímu vzdělávání, měly velmi pravidelnou docházku. Počáteční obtí- že s chováním dětí ve škole se podařilo vyřešit ke spokojenosti i rodičů ostatních dětí, takže se smíšenými kolektivy nebyla spojena žádná výraznější občanská nespokojenost. Jednalo se o 2 děti na Mateřské ško- le Vsetín, Kobzáňova 1537 a 6 dětí na Mateřské škole Vsetín, Trávníky 1218. Postoj romských rodičů k předškolnímu vzdělávání se projevuje jako naprosto bezdůvodné vnímání vzdělávání jako bezplatné služby. Přestože jsou před přijetím dítěte prokazatelně seznamováni s pravidly umístění dětí do mateřské školy a s povinností platit školné a stravné, přestože slovně potvrzují, že s tím samozřejmě souhlasí, ná- klady spojené s pobytem svých dětí v mateřských školách ani přes opakované výzvy neplatí.

Poptávka romských rodičů je malá, protože docházka do MŠ není povinná a je požadována úhrada za aktivity a stravování dětí.