SEVERNÍ EVROPA
NATÁLIE NOVÁKOVÁ
ŠVÉDSKO
• Hlavní město: Stockholm
• Rozloha: 449 964 km²
• Počet obyvatel: 10 182 291
• Hustota zalidnění: 22,8 ob. / km²
• Jazyk: švédština (úřední), laponština
• Státní zřízení: konstituční monarchie
• Král: Karel XVI. Gustav
• Náboženství: křesťanství
• Měna: švédská koruna (SEK)
HISTORIE
• V době bronzové byli obyvatelé zřejmě lovci a sběrači
• V roce 98 n. l. zmínky o Švédském království
• Středověk – Vikingové
• 11. a 12. století vznik jednotného křesťanského švédského státu
• Ve 13. století Švédské křížové výpravy proti pohanům
• V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie)
• V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska
• 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci
• V 18. století - Velká severská válka proti Rusku
• V roce 1814 výprava proti Norsku (Švédskem řízená unie s Norskem)
• Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie
GEOGRAFIE
• Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina.
• Ostrovy :Gotland, Öland a řada menších ostrovů v Baltském moři
• Klima
• Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu.
• Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to borovice a smrky a na úplném severu břízy.
• V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí.
• Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází
HOSPODÁŘSTVÍ, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ
• Vysoce rozvinutý stát s intenzivním zemědělstvím
• Velké přírodní bohatství a dostatek kvalifikovaných pracovníků
• Člen EUP
• Těžební průmysl (rudy kovů, především železo), vývoz železné rudy přes nezamrzající norský přístav Narvik
• Elektrárenství (hydroelektrárny)
• Hutnictví (švédská ocel)
• Strojírenství (kuličková ložiska, zbraně automobily – Volvo, Saab)
• Elektrotechnický, výroba celulózy a papíru, nábytkářství
• Převažuje živočišná výroba (chov prasat a mléčného skotu)
• Rostlinná výroba (obiloviny, cukrová řepa, brambory)
• Významné lesnictví (těžba dřeva)
FINSKO
• Hlavní město: Helsinky (Helsinki)
• Rozloha: 338 432 km²
• Počet obyvatel: 5 631 751
• Hustota zalidnění: 16,04 ob. / km²
• Jazyk: finština, švédština, laponština, Ruština
• Státní zřízení: parlamentní republika
• Prezident: Sauli Niinistö
• Náboženství: evangelická luteránská církev 72,0 %, pravoslavní 1,1 %
• Měna: euro (EUR)
HISTORIE
• 125 tisíc let před n. l. - první osídlení
• 8900 let př. n. l. - první stálé osídlení
• Po přelomu letopočtu se více rozvíjel obchod s Ruskem, Pobaltím i Skandinávií
• V 11. století. dorazili první misionáři
• Finsko bylo sjednoceno až švédskými Vikingy, kteří jej od 13. století začlenili do svého království.
• Finsko ve středověku neexistovalo jako samostatný stát
• V 15. století však došlo k podrobení Novgorodu ve prospěch Moskevského knížectví
• 1809 - Velkovévodství finské
• Roku 1917 vyhlásilo samostatnost
• 1918 - krátká občanská válka
• Zimní války v letech 1939-1940
• V roce 1940 spustili takzvanou Pokračovací válku (proti SSSR)
• Ruská ofenzíva roku 1944, Finsko vyjednalo separátní mír
• V roce 1995 vstoupilo do EU
GEOGRAFIE
• Převážně nížinný, místy pahorkatinný povrch modelovaný severským pevninským ledovcem
• Do severní části zasahují výběžky Skandinávského pohoří, jižní část země Finská jezerní plošina
• Hustá říční síť
• Mírné podnebí s kontinentálními rysy (dlouhé chladné zimy, krátká teplá léta), sever subpolární klima
• Jehličnaté lesy
• Nerostné zdroje – ložiska rud (železa, chromu, mědi, olova a zinku)
HOSPODÁŘSTVÍ, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ
• Vyspělý průmyslově- zemědělský stát
• Intenzivní zemědělství, lesní bohatství
• Člen EU
• Strojírenský průmysl (stavba lodí, výroba zařízení pro těžbu a zpracování dřeva)
• Dřevozpracující (papír, celulóza), elektrotechnický, chemický a potravinářský
• Hlavně živočišná výroba – chov skotu, sobů, prasat a drůbeže
• Rostlinná výroba – obiloviny, krmné plodiny a brambory
• Lesní hospodářství
ISLAND
• Hlavní město: Reykjavík
• Rozloha: 103 125 km²
• Počet obyvatel: 362 860
• Hustota zalidnění: 3,2 ob. / km²
• Jazyk: islandština, znakový jazyk
• Státní zřízení: parlamentní republika
• Prezident: Guðni Thorlacius
• Náboženství: protestantské
• Měna: Islandská koruna (ISK)
HISTORIE
• 9. a v 10. století. první obyvatelé Norové a Keltové
• v 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě
• v roce 1397 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska
• v roce 1874 byla dosažena autonomie
• v roce 1783 došlo v jižní části ostrova k erupci několika desítek menších sopek ( hladomor a vymření až 25 % populace)
• v roce 1875 vybouchla sopka Askja, následky byli zničení ekonomiky a velký hladomor
GEOGRAFIE
•
Ostrov sopečného původu
•
Sopečný povrch s náhorními plošinami a sopečnými kužely
•
Mnoho činných sopek
•
Krátké vodné řeky s peřejemi a vodopády (energeticky využívané)
•
Ledovce a věčný sníh kryjí 11% povrchu ostrova
•
Rostlinstvo: na jihu luční porosty a křoviny, na severu tundra
HOSPODÁŘSTVÍ, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ
• Základem ekonomiky Islandu je lov ryb a jejich zpracování
• Bez surovinových zdrojů, velký hydroenergetický potenciál
• Evropské sdružení volného obchodu
• Rybný průmysl a konzervárenský, elektrárenství, hutnictví hliníku, textilní průmysl
• Živočišná výroba- chov ovcí, skotu a koní, rybolov
• Rostlinná výroba –pícniny, brambory, zelenina ve sklenících
• K vytápění skleníků a obydlí se užívá voda z termálních pramenů