ITÁLIE
Na severu hraničí s Francií , Švýcarskem, Rakouskem a Slovinskem. Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem Campione d'Italia. Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře a Ligurské moře. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Itálie je členem OSN, NATO, Rad Evropy, EU, a Eurozóny.
Hlavním městem je od roku 1870 Řím.
Itálie se dělí na 20 krajů (regionů).
DĚJINY
Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace, a také, hlavně v severní části, města Etrusků. V 8. století př. n. l. z několika osad vzniklo nové město Řím, které neustálým růstem určovalo dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadla a definitivně zanikla roku 476 n. l. Sám Řím zůstal centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy byl Apeninský poloostrov ovládnut barbary.
Itálie vznikla roku 1861 spojením států na poloostrově.
Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benitem Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie.
Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou.
GEOGRAFIE
Pobřeží je na západě členité zálivy a na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km.
Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n. m.
včetně nejvyšší hory Monte Bianco (Mont Blanc). V nich jsou častá jezera (Lago Maggiore) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov + největší středomořský ostrov Sicílie vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n. m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek např.: Vesuv , Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n. m.) a sopek v souostroví Lipari.
Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád . Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie (Sardegna).
Podnebí
Alpy leží v mírném pásu. Pádská nížina má
chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území
leží v subtropickém středomořském pásu s
typickým horkým suchým létem a mírnou zimou
bohatou na srážky.
OBYVATELSTVO
S téměř 60 milióny obyvatel podobně jako Velká Británie a Francie patří Itálie k nejlidnatějším státům Evropy .Hustota zalidnění je průměrná (190 obyv./km²). Přirozený přírůstek je v současnosti mírně stagnující. Střední délka života je u žen 80,5 a u mužů 74,1 let. Itálie má čtvrtou nejstarší
populaci na světě.
Urbanizace dosahuje 67%.
V Itálii má největší podíl katolické obyvatelstvo (85-90%).
Je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže (v současnosti Němec Benedikt XVI.).
Ostatní obyvatelé jsou většinou ateisté a jen malá část
tvořená především přistěhovalci vyznává islám. Převažující
národnost je italská (94%).
EKONOMIKA
Měnou je euro, do roku 2002 platili lirami.
Zemědělství
Pěstování plodin je velmi rozmanité, zahrnuje věškeré obilí, ovoce a zeleninu.
Itálie vyniká ve sklizni vinné révy a výrobě vína. Sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.
Chov skotu, ovcí, drůbeže, koňů, oslů, koz a bourců morušových. Velmi významný je též rybolov.
Průmysl
Itálie má malé zásoby paliv. Ropa se těží na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny , vodní elektrárny, jedna geotermická a tepelné. Itálie je v
současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. V Itálii jsou významná ložiska mramoru, pyritu, kamenné a draselné soli, síry a rtuti. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod.
Doprava
FIAT, Iveco, Ferrari, Lancia, Alfa Romeo, Maserati, Lamborghini. Itálie je pátá na světě ve stavbě lodí .
Itálie má velkou námořní a leteckou flotilu. Významné námořní přístavy jsou Janov , Livorno, Neapol aj.
Cestovní ruch
Itálie patří mezi turisticky nejnavštěvovanější státy světa. Zemi ročně navštíví mezi 40 a 105 miliony turistů. Turismus tvoří asi 12 % HDP. Turisty sem lákají antické a středověké renesanční památky (Řím, Florencie, Benátky, Pisa),
pláže, hory i venkov ( Toskánsko). V Itálii se nachází nejvíce kulturních památek zapsaných na seznamu UNESCO.
