VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE
2006 Michal Bošela
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah ů
Obor: Mezinárodní obchod
Název:
Komparace p ř ílivu p ř ímých zahrani č ních investic do Č R p ř ed a po vstupu do EU
Bakalá ř ská práce Vypracoval: Michal Bošela
Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Radka Bicanová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komparace přílivu přímých zahraničních investic do ČR před a po vstupu do EU“ vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..….. …………...………..
Podpis
Obsah
Úvod ... 5
I.TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST... 7
1) Vymezení základních pojmů... 7
2) Formy PZI ... 8
3) Determinanty přílivu PZI... 11
3.1 Rozhodovací proces investora ... 11
3.2 Faktory motivující přímé investice ... 12
4) PZI v platební bilanci... 14
4.1 Platební bilance (PB)... 14
4.2 Vykazování PZI v PB... 14
4.3 Dopady na bilanci výnosů... 15
4.4 Životní cyklus investice ... 16
4.5 Dopady na obchodní bilanci... 17
5. Efekty PZI na hostitelskou ekonomiku ... 18
a s tím spojená pozitiva a negativa ... 18
5.1 Pozitiva spojená s přílivem PZI ... 19
5.2 Negativa přílivu PZI... 22
II.ANALYTICKÁ ČÁST... 23
6. Světové trendy v přílivu přímých zahraničních investic... 23
6.1 Světový vývoj... 23
6.2 Regionální vývoj ... 24
6.3 Současnost ... 24
Česká republika a Evropská unie ... 25
7. Charakteristika období... 25
7.1 Důležité politicko-ekonomické události... 25
8. Investiční pobídky... 27
8.1 CzechInvest ... 27
8.2 Systém investičních pobídek ... 27
9. Přehled podmínek pro investování v ČR ... 29
10. Charakteristika přílivu PZI do ČR – obecné hledisko ... 30
10.1 Období 1993 – 2003 ... 30
10.2 Období 2004 – 2006 ... 35
11. Odvětvová struktura ... 37
12. Teritoriální struktura... 38
Závěr ... 39
Literatura ... 41
Seznam internetových zdrojů... 42
Přílohy ... 43
Úvod
Globalizace je fenoménem poslední doby, ovlivňuje životy miliard lidí a ekonomiky států po celém světě. Její podstatou je neustálé propojování jednotlivých zemí a kultur pomocí technologie a zejména pomocí pohybu výrobních faktorů. V porovnání s minulostí, kdy velký význam měly strategické suroviny či objem levné pracovní síly, dnes jsou to technologie, know- how a kapitál. A právě pohyb mezinárodního kapitálu se stal tahounem globalizace a je jedním ze stěžejních rysů světové ekonomiky 90. let minulého století.
Přímé zahraniční investice (PZI) jsou důležitou formou pohybu světového kapitálu. Jejich nositeli jsou nadnárodní společnosti vyhledávající co nejefektivnější cesty výroby a prodeje i za hranicemi svého domovského státu. Spolu s nimi se pak ruku v ruce šíří i další výrobní faktory v podobě technologií, know-how a v drtivé většině případů i impuls k nastartování ekonomického růstu, což se dá považovat za zcela prokazatelný přínos pro hostitelské ekonomiky. Samozřejmostí je druhá strana mince a s tím spojená negativa přílivu, jmenujme např. nezaměstnanost v rámci restrukturalizace a likvidace domácích výrobců. V případě PZI ale není snadné jednoznačně rozhodnout o jejich vlivu, je potřeba posuzovat jejich přínosnost v komplexním pohledu a v různém časovém horizontu.
Zvláštní význam mají PZI pro tzv. tranzitivní ekonomiky, mezi které patří i Česká republika.
Tyto země se na začátku 90.let otevřely západnímu světu a spolu s tím do nich začal ve velkém proudit zahraniční kapitál. Pro investory znamenal tento region výhodnou investici v několika směrech, ať už jakožto zdroj levné a kvalifikované pracovní síly (zejména v oblasti strojírenství) nebo jako trh, který je po temném období komunismu lačný po nových výrobcích. Pro státy pak příliv investic znamenal způsob, jak restrukturalizovat výrobní kapacity a nastartovat strnulé hospodářství.
Cílem této práce je analýza přílivu přímých zahraničních investic do České republiky od jejího vzniku až do současnosti a to v kontextu jejího vstupu do Evropské unie.
Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a analytickou.
Teoretická část obsahuje pět kapitol, které jsou zaměřeny na teoretické a metodologické hledisko PZI. V této části budou vymezeny základní pojmy, formy PZI, determinanty jejich přílivu, zachycení v platební bilanci a nakonec pozitivní a negativní efekty s nimi spojené.
Druhá část je zaměřená na analýzu přílivu zahraničních investic do ČR a to ve dvou různých obdobích, před a po vstupu do EU. V souvislosti s tím zde bude nastíněn systém investičních pobídek, specifikum českých podmínek pro investice a na závěr dvě kapitoly pohlížející na toky PZI z hlediska odvětvové a teritoriální struktury.
Problematika přímých zahraničních investic je velice obsáhlá a není účelem (a ani v možnostech) této práce postihnout všechny její aspekty v plné šíři. Jde především o nastínění určitých trendů v této oblasti, díky kterým lze usuzovat na směr budoucího vývoje.
I. T EORETICKO – METODOLOGICKÁ Č ÁST
1) Vymezení základních pojm ů
Nejdříve je potřeba nadefinovat a obecně charakterizovat základní pojmy, což nám i zároveň umožní identifikovat hlavní aktéry.
Přímé zahraniční investice (PZI) jsou v ČR vymezeny devizovým zákonem č.219/1995 Sb. a toto vymezení vychází z definice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF1, která stanoví, že:
„ Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a podstatný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky.“ Podnik – přímá investice je dále definován jako „Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku.“
Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem.
Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem2:
Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál
Existence a samotná podstata PZI umožňuje vznik a rozvoj nadnárodních společností:
Nadnárodní společnosti (TNC) jsou (dle definice UNCTAD) registrované nebo neregistrované podniky zahrnující mateřskou společnost a její zahraniční pobočky. Mateřská společnost je pak definována jako podnik, který kontroluje aktiva ostatních jednotek v zahraničí, obvykle pomocí podílu na základním kapitálu.
Nadnárodní společnosti hrají hlavní roli ve fenoménu poslední doby zvaném globalizace a ovlivňují tak celosvětovou ekonomiku i životy každého jedince.
1 IMF‘s Balance of Payments Manual - 5th edition (BPM5)
2 Publikace ČNB, Přímé zahraniční investice 2003, Praha, březen 2005
2) Formy PZI
Formy PZI lze dělit ze čtyř různých úhlů pohledu.3 Hledisko
vymezení
Druhy PZI Hlavní znaky Příklad
Podnik s menšinovým zahraničním podílem
(associate)
- podíl od 10 do cca. 50%
na vlastním jmění či hlasovacích právech
- podíl Boeingu v Aero Vodochody Míra
kontroly
Podnik pod zahraniční kontrolou (subsidiary)
- kontrolní vlastnický podíl
- privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter
& Gamble
Prvním hlediskem je míra kontroly nad daným podnikem, která je přímo úměrná velikosti podílu, který zahraniční investor vlastní. Mohou nastat dva případy, v prvním je investor pouze menšinovým vlastníkem a tím pádem na kontrole participuje s nějakým dalším subjektem (firmou, státem). Příkladem mohou být státní strategické podniky nad kterými si stát chce určitý vliv. Druhou možností je poté kontrolní vlastnický podíl, který investorovi umožňuje autonomii v řízení podniku. Obě možnosti jsou dle definice UNCTAD považovány za zahraniční pobočku.
Z hlediska závislosti zahraniční pobočky lze rozlišit následující možnosti:
pobočka je zřízena mateřskou zahraniční firmou, která v vlastní 100% podíl a nemá právní subjektivitu
pobočka je dceřinou společností, kde drží mateřská společnost obvykle majoritní 50-100% podíl, ale pobočka je právně samostatná
Zvolená možnost je závislá na motivu vstupu a strategii investora.
Cílem je růst podílu na trhu a pokles nákladů na jeho zásobování Trhy vyhledávající
(market-seeking)
Vytlačující domácí produkci nebo nahrazující dovoz
Investice Coca-Coly v Praze
Cílem je optimalizace výroby (pokles výrobních nákladů) Faktory vyhledávající
(efficiency-seeking) Vývozně orientované
Investice Audi do motorárny v Gyoru Motiv
vstupu
Aktiva vyhledávající (asset-seeking)
Cílem je získání specifických aktiv (patent, obchodní
značka)
Vstup SABMiller do Plzeňského Prazdroje
3 Srholec, Martin : Přímé zahraniční investice v České republice. 1. vyd. Praha: Linde 2004.ISBN 80-86131-52-1, str.13.
Druhé hledisko sleduje motivaci investora vstoupit do dané země. Trhy vyhledávající PZI jsou investice motivované zvýšením podílu na trhu, popřípadě snížení logistických nákladů spojených s jeho zásobováním. PZI vyhledávající faktory se soustřeďují na optimalizaci výrobních nákladů především využitím levnější pracovní síly a zdrojů. Tento druh, na rozdíl od ostatních, zůstává více spjat s mateřskou firmou. Posledním druhem PZI jsou investice za účelem získání nějakého strategického aktiva, např. patentu nebo obchodní značky.
Investice na zelené louce (greenfield)
Investice do nových aktiv Investice Philips v Hranicích na Moravě M&&&&A (mergers and
acquisitions)
Ovládnutí již existujících aktiv
Převzetí ČSOB finanční skupinou KBC Investice na hnědé louce
(brownfield)
Změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace
(většina privatizačních PZI)
Investice Volkswagenu do Škoda Auto Společný podnik
(joint – venture)
Společný podnik domácího a zahraničního investora
Spojení Whirlpool - Tatramat Způsob
vstupu
Ostatní (nekapitálové způsoby)
Franchising, licence, smlouva o řízení apod.
McDonald‘s, OBI
Dalším strategickým rozhodnutím investora je, jakým způsobem na zahraniční trh vstoupí a jak svou investici realizuje.
Investice na zelené louce znamenají výstavbu nového podniku. Výhodné pro investora je získání pozemku v tzv. průmyslových zónách. Tento pozemek je s velkým investičním očekáváním a s ním spojeným rozvojem dané oblasti poskytnut místní samosprávou buď zcela zdarma nebo za minimální cenu (závislé na velikosti investice). Výhodou je realizace projektu podle investorových představ, nevýhodou pak časové a finanční náklady způsobené výstavbou, zaškolováním a získáváním nových pracovníků.
M&A neboli fúze a akvizice znamenají kapitálový vstup do již existujícího podniku. S tím dochází k převzetí všech aktiv, produkčních kapacit, tržního podílu, technologie či know-how.
V tranzitivních ekonomikách je tento vstup typický v souvislosti s privatizačním procesem a téměř vždy následují rozsáhlé investice do rozšíření a restrukturalizace stávajících kapacit.
V tomto případě se pak hovoří o investicích „ na hnědé louce“.
Nevýhody M&A (krátké období) v porovnání s investicí na zelené louce (Newton 2001) : v podobě M&A nižší růst reálných investic,
nižší transfer nových technologií
absence tvorby nových výrobních kapacit ⇒ minimální dopad na zaměstnanost možnost potlačení konkurence
Zvláštním případem může být kombinace předchozích ve formě tzv. Joint – venture. JV je spojení dvou a více společností, domácího a zahraničního investora v jednu právnickou osobu.
Jedná se vlastně o vzájemnou symbiózu dvou subjektů, z nichž jeden využívá legislativní a tržní znalosti domácího trhu, zatímco druhý je zdrojem finančních prostředků, technologií a know- how v oblasti logistiky a marketingu. Spojení může mít i podobu pouze na dobu určitou např. trvání realizace konkrétního projektu. Popularita této formy v poslední době je dána trendy globalizace ( hledání spojenců menšími podniky za účelem udržení konkurenceschopnosti) a penetrace na nové trhy ( hledání partnerů v nově se rozvíjejících zemích).
Produktová specializace Vertikální PZI Rozdílné fáze produkčního
řetězce v jednotlivých pobočkách
Ovládnutí BorsodChem ruským Gazpromem Procesní specializace
Specializace mateřské
firmy
Horizontální PZI Podobné fáze produkčního řetězce v jednotlivých
pobočkách
Investice PWC v Praze
Čtvrtým a posledním hlediskem rozlišení PZI je specializace mateřské firmy vycházející z fragmentace produkčního řetězce (FPŘ).4 Produktově specializované nadnárodní firmy, vyhledávající zejména faktory, provádějí převážně vertikální PZI, zatímco procesně specializované firmy, vyhledávající trhy, realizují především horizontální PZI.
Je zřejmé, že většina z těchto vymezení se v praxi vzájemně kombinují a dochází k jejich překrývání. Příkladem může být plánovaná továrna Hyundai v Nošovicích, jakožto podnik pod zahraniční kontrolou na zelené louce, trhy a faktory vyhledávající.
4 FPŘ = rozdělení produkčního řetězce do fází, které je možno uskutečnit na různých místech, různými vlastníky nebo obojí. (viz. Srholec, M., 2004, str. 15)
3) Determinanty p ř ílivu PZI
Determinanty přílivu PZI (někdy též nazývané lokalizační faktory) jsou soubory skutečností, které jsou součástí rozhodovacího procesu investora. Jejich kvality poté přímo rozhodují o existenci a umístění daného projektu.
3.1 Rozhodovací proces investora
5I.) V počáteční rozhodovací fázi probíhá výběr makroregionu a posléze země podle následujících kritérií (faktorů) :
• hospodářská situace
• politická stabilita
• daňová legislativa
• velikost a růst trhu
• geografická poloha
• průmyslová tradice
• současný stav průmyslu
• kvalifikace pracovní síly
• dopravní infrastruktura
• přírodní bohatství
• zdroje pro výzkum a vývoj
• náklady na podnikání
• životní standard
• investiční pobídky
II.) Druhým krokem je rozhodovací fáze pro výběr regionu – aglomerace dle specifičtějších kritérií:
dostupnost vhodných nemovitostí technická infrastruktura
dostupnost a produktivita pracovní síly
ceny nemovitostí a služeb
podpora místních úřadů
kvalita komunikace a rychlost reakce dostupnost a kvalita místních
subdodavatelů
podnikatelská infrastruktura
III.) Samotný konečný proces o lokalizaci obsahuje 2 základní etapy :
fáze zjišťovací = sběr, uspořádání a předběžné vyhodnocení nabytých informací, v užším výběru zahrnující i návštěvu lokalit (převažuje objektivní a racionální přístup) fáze rozhodovací = finální vyhodnocení informací ( převažuje subjektivní, intuitivní a pocitový přístup)
Příklady faktorů, které působí kontraproduktivně a jsou překážkami pro investory:
byrokracie korupce
politická, ekonomická, měnová nestabilita
špatné legislativní a daňové prostředí
nedokonalá podnikatelská infrastruktura
absence průmyslové a regionální politiky
nedostatečný trh jazyk / kultura
5 http://www.rrajm.cz/download/pzi.pdf (PZI Příručka pro místní samosprávu, str.14 )
3.2 Faktory motivující p ř ímé investice
Nyní se blíže zaměříme na faktory, které vedou zahraniční firmy k tomu, aby upřednostnily novou investici před stávajícím exportem.6Řadu z nich lze označit i jako faktory lokalizační.
a) Levnější výrobní faktory
Výrobní faktory jsou jeden z nejčastějších a nejdůležitějších motivů spojený s optimalizací produkčních nákladů a to především ve formě nákladů na pracovní sílu – mzdy. Nejideálnější z pohledu ceny práce by se zdál region rozvojových zemí, zde však narážíme na omezení v podobě politické nestability a nízké kvalifikace. Proto ještě donedávna byly optimálním řešením tranzitivní ekonomiky, nyní se úspěšně na jejich místo tlačí giganti typu Číny či Indie.
Obr. 1 – Hodinové náklady na mzdu 2003,2004 (EUR)
Pramen: EUROSTAT internet database
b) Eliminace nákladů spojených se zahraničním obchodem
Zde jsou obsaženy především logistické a celní náklady plynoucí z exportu do dané země.
c) Devizové riziko
Založení nové pobočky může významně přispět ke snížení devizového rizika a to tím, že všechny vstupy a výstupy jsou realizovány na jednom trhu a v jedné měně. To ovšem neznamená konečné řešení problému, jelikož je potřeba do budoucna počítat s transferem zisku k mateřské společnosti v zahraničí. Toto riziko je však ve srovnání s původním mnohonásobně menší.
6 Durčáková, Mandel,: Mezinárodní finance.2. vyd. Praha: Manag. Press 2003.ISBN 80-7261-090-2, str. 208 - 209
d) Výhodnější daňové podmínky
Cílem každé investice je zisk a jeho výše závisí na daňových sazbách dané země. Proto i alokace a efektivnost investice je na této sazbě závislá. Určitou modifikací mohou být udělené investiční pobídky a v nich obsažené „ daňové prázdniny“ na dobu určitou.
Obr. 2 :Sazby daně z příjmů právnických osob v náhodně vybraných zemích světa
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
Česká republika Bulharsko
Finsko Kypr
Litva Malta
Slovensko Baham
y Egypt
Hong Kong Daň z příjmu
Pramen: PricewaterhouseCoopers 2005, vlastní zpracování
e) Výhodnější zdravotní, bezpečnostní a ekologické předpisy
Každá země se snaží pomocí různých druhů diskriminačních opatření zvýhodňovat své výrobce před zahraničními. PZI je řešením jak se dodatečným nákladům, plynoucích z překonávání těchto překážek, vyhnout.
f) Diverzifikace vstupu, výstupu a zisku
Pomocí rozmisťování svých poboček eliminují TNC riziko vyplývající ze závislosti na jednom trhu – ekonomice jednoho státu, která může oscilovat v rámci hospodářského cyklu a s ní i poptávka. Každá ekonomika prochází svým individuálním cyklem (pokud se nejedná o dvě určitým způsobem provázané ekonomiky).
g) Následování obchodních partnerů
Tato tendence se dá nejčastěji vysledovat u velkých bank, pojišťoven a auditorských firem, které následují své obchodní partnery (TNC) do země investice, aby jim i zde mohli nadále poskytovat veškeré služby. Důvodem je nakládání s velice citlivými obchodními informacemi, které nadnárodní společnosti jen velice neradi svěřují společnostem, se kterými nemají dostatečné zkušenosti.
4) PZI v platební bilanci 4.1 Platební bilance (PB)
Dříve než se začnu věnovat pozici PZI v bilanci, uvedu několik elementárních nezbytných faktů bez dalších podrobností.
Platební bilance je dle definice MMF (BPM5) systematickým statistickým záznamem ekonomických transakcí uskutečněných mezi domácí ekonomikou a zbytkem světa za určité časové období. To může být různé, ČNB zveřejňuje data měsíčně a ty pak agreguje do větších celků. Může být sestavena buď do horizontální (viz.tab.) nebo vertikální struktury7. Nutno ještě podotknout, že se v celém výkazu zachovává princip podvojnosti.
4.2 Vykazování PZI v PB
PZI se v rámci platební bilance vykazují na finančním účtu, který zachycuje mezinárodní pohyb kapitálu. Ten se dále dělí podle charakteru investic (viz.tab.) a časového rozlišení.
Základní kapitál (ZK) = vklad nerezidenta do zákl.jmění společnosti, dceřiných společností
Reinvestovaný zisk (RZ) = je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě), sníženém o proplacené dividendy. Výpočet RZ8 :
RZ = zisk běžného roku po zdanění + nerozdělený zisk z min.období – ztráta běžného roku – neuhrazená ztráta předchozích let - dividendy
7 Jedná se o tři sloupce v nichž se zachycují operace kreditní (příliv peněz ze zahr.) a debetní (odliv peněz do zahr.).
Třetí sloupec zaznamenává jejich rozdíl (saldo).
8 http://nb.vse.cz/icre/books/sb-008/08.pdf (Kalínská, E., Výzkumná zpráva: PZI a jejich úloha v regionu SVE) Tab.2: Složení běžného účtu 1.obchodní bilance (vývoz a dovoz zboží) 2.bilance služeb
3. bilance výnosů ( dividendy, úroky, reinvestované zisky, příjmy,kompenzace tuzemcům ze zaměstnání v zahr.) 4. bilance běžných převodů
Pramen: ČNB Tab.1: Horizontální struktura PB
A: běžný účet B: kapitálový účet C: finanční účet
D: saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly E: změna devizových rezerv (- nárůst) Pramen: ČNB
Tab.3: Struktura finančního účtu a: přímé investice
b: portfolio investice c: finanční deriváty d: ostatní investice Pramen: ČNB
Tab.4: Položka přímé investice 1. v zahraničí
základní kapitál (ZK) reinvestovaný zisk (RZ) ostatní kapitál (OK) 2. zahraniční v tuzemsku (viz.výše) Pramen: ČNB
Ostatní kapitál (OK) = dlouhodobé úvěry od mateřské společnosti
ZK + RZ = nedluhová složka PZI , OK = dluhová složka PZI
4.3 Dopady na bilanci výnos ů
Jak je vidět reinvestované zisky nám názorně ukazují zachování principu podvojnosti, kdy se jako kreditní transakce zapisují na finanční účet a zároveň jako debetní transakce na běžný účet v položce bilance výnosů. Tato transakce by se správně v platební bilanci ani objevit neměla, jelikož nepředstavuje žádné devizové toky. Takto vzniká situace, že zatímco reinvestovaný zisk má pozitivní dopad na finanční účet, je tato skutečnost kompenzována zvýšením deficitu běžného účtu. Paradoxně je tento deficit tím větší, čím ziskovější investice postupem času jsou a čím větší objem se reinvestuje. Tím dochází ke ne zcela zanedbatelnému zkreslení. Určitým způsobem by tento schodek mohl být vyrovnán zisky z PZI do zahraničí, což však není případ České republiky, která se řadí mezi čisté příjemce PZI a figuruje na pátém místě v celosvětovém srovnání9.
Do budoucna je pak nutné počítat s tím, že se tento reinvestovaný zisk bude postupně měnit (viz.životní cyklus investice) na skutečný odliv kapitálu v podobě dividend mateřským společnostem.
Obr. 3 : Vývoj PZI, bilance výnosů v ČR
Pramen: ČNB
Dalším problémem je získávání potřebných dat. O tom, kolik se reinvestuje a kolik se odvede v podobě dividend do zahraničí je rozhodováno na valných hromadách společností s určitou časovou prodlevou, proto je ČNB nucena tuto výši odhadovat a poté revidovat.
9 Srholec, Martin : Přímé zahraniční investice v České republice. 1. vyd. Praha: Linde 2004.ISBN 80-86131-52-1, str.78.
4.4 Životní cyklus investice
Jak již bylo naznačeno výše, i zahraniční investice má určitý svůj životní cyklus, který ovlivňuje platební bilanci.
Obr. 4 : Finanční životní cyklus PZI
Pramen: Brada, Tomšík, Working paper 2003, str.22
Z obrázku je vidět, že cyklus zahrnuje tři základní fáze:
Fáze 1 - Vstup : Vidíme, že investice je ztrátová a to hlavně z důvodů počátečních výdajů na ni. Délka tohoto časového období je závislá na uskutečněném typu investice. Je logické, že nejdelší bude u typu „na zelené louce“ (vybudování podniku, zaškolení pracovníků), nejkratší pak u investice formou akvizice (rozsah restrukturalizace)
Fáze 2 – Růst : Postupně se zvyšuje výkonnost podniku, s tím roste i konkurenceschopnost a zákonitě také zisky. S růstem podniku jsou spojeny zvýšené nároky na výrobní kapacity, a proto je vytvořený zisk požit jako reinvestice. V této fázi dochází buď k žádnému nebo jen velmi malému odivu dividend do zahraničí. Časové rozmezí je určováno velikostí trhu, pozicí na trhu a exportními možnostmi.
Fáze 3 – Repatriace zisků: Poslední fáze cyklu vyznačující se stabilizací a rozhodnutím o výplatě dividend mateřské společnosti.
Obr. 5 : Porovnání objemu vyplácených dividend k objemu reinvestovaných zisků v ČR
Pramen: ČNB, Zpráva o vývoji platební bilance 2005, str.14
4.5 Dopady na obchodní bilanci
PZI velkou měrou ovlivňují běžný účet pomocí bilance výnosu, jak bylo analyzováno výše, ale zrovna tak působí na položku obchodní bilance. Na první pohled by se dalo očekávat, že příliv PZI zvýší exportní výkonnost a tím pomůže k redukci schodku obchodní bilance. Není to tak jednoduché a je potřeba se na tuto problematiku podívat podrobněji a z několika hledisek.
Čas – v počátečním stádiu investice dochází k negativnímu vlivu na bilanci a to především díky dovozu investičního zboží10 (strojů, meziproduktů), ale i díky vyššímu využití zahraničních služeb (finanční, poradenské). Na druhou stranu se dá uvažovat i tak, že čím vyšší budou počáteční investice, tím rychleji lze teoreticky očekávat růst vývozní výkonnosti a postupné vyrovnání schodku11.
Odvětví – velice malý proexportní dopad lze očekávat u investic plynoucích do nevýrobních odvětví typu bankovnictví či finančních služeb. Dalším negativem je existence obchodních řetězců, které z části využívají svých zahraničních dodavatelů.
Každopádně lze konstatovat, že podniky pod zahraniční kontrolou mají díky svým marketingovým know-how, distribučním sítím12 a celkovou orientací na světovém trhu, daleko vyšší exportní, ale i produktivní výkonnost v porovnání s domácími podniky (viz.obr.).
Obr. 6: Srovnání podniků pod zahraniční kontrolou a domácích firem ve vybraných ukazatelích v rozmezí 1997-2002 v českém zpracovatelském průmyslu (domácí podniky = 100; podniky se 100 a více zaměstnanci)
Pramen: Výpočty NEWTON Holdings na základěČSÚ (2002-2003) a MPO (1999-2003)
10 zejména investice „na zelené louce“
11 Newton ekonomická analýza 2003
12 Srholec, M. (2004)
5. Efekty PZI na hostitelskou ekonomiku a s tím spojená pozitiva a negativa
V předešlé kapitole jsme se zabývali vlivy PZI na výkaz platební bilance, nyní se na ně blíže podíváme z globálnějšího hlediska jejich efektů na celou hostitelskou ekonomiku. Je logické, že u každého typu lze podrobněji vysledovat jiné, specifické dopady.
Stejně tak jako u forem PZI nejdříve obecně vymezíme a rozdělíme efekty podle různých hledisek do stručného přehledu a poté je podrobněji rozebereme z pohledu jejich přínosnosti.
Tab. 5: Přehled efektů PZI na hostitelskou ekonomiku
Hledisko vymezení
Efekt
Počáteční fáze
nejednoznačný vliv na ekonomický růst
možné prohloubení deficitu zahraničního obchodu
možné zvýšení nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace zrychlení strukturálních změn v transformačním procesu Časové
Delší horizont
vyšší tempo ekonomického růstu
zvýšení exportní výkonnosti a zlepšení obchodní bilance zvýšená repatriace zisků do zahraničí
MIKRO
o vliv na ziskovost, výnosnost a nákladovost podniků o vliv na jejich: - výkonnost, produktivitu
- investiční aktivitu - finanční stabilitu Ekonomický
stupeň
MAKRO
o vliv na ekonomický růst (investice, vývoz-dovoz zboží a služeb)
o vliv na vnější rovnováhu ( odraz v PB, v měnovém kurzu) o ostatní národohospodářské charakteristiky ( inflace,
nezaměstnanost, veřejné finance) Přímé
• příliv kapitálu = stimulace hospodářského růstu
• dostupnost moderních technologií a manažerských dovedností
Účinnosti
Nepřímé
• přelévání pozitivních efektů do domácích firem
• vytvoření vazeb domácích firem na zahraniční a jejich zapojení do mezinárodního obchodu a tím i zvýšení konkurenceschopnosti
Pramen: Vlastní zpracování na základě PZI přednáška (Žamberský P.); Newton analýza 2001
Jak je vidět nejvíce skloňovaným výrazem je ekonomický růst, o jehož vlivu se můžeme reálně přesvědčit při pohledu na poslední hodnoty růstu HDP v ČR, kdy v roce 2005 rostla naše ekonomika o 6%. Nyní dochází k mírnému zpomalení, ale i přesto se jedná o vynikající hodnoty dosažené hlavně díky kladnému saldu zahraničního obchodu.
5.1 Pozitiva spojená s p ř ílivem PZI
PZI mají v ekonomikách obecně a pak především v tranzitivních zemí svoji nezastupitelnou roli spojenou s existencí těchto pozitivních efektů13 :
Příliv kapitálu – zahraniční investoři jsou zdrojem volných finančních zdrojů a doplňují zemi nedostatek úspor:
If = (S – I) + ( T - G)
⇒ neboli čistý příliv zahraničního kapitálu zaplňuje mezeru v nabídce domácích soukromých (S) a veřejných (T) úspor vůči domácí poptávce po investicích (I) a potřebách vládních výdajů (G)
o přístup k cizímu kapitálu – nadnárodní korporace mají obecně díky své finanční základně snadnější přístup k získávání bankovních úvěrů
Zvýšení alokační efektivity – s příchodem zahraničních společností dochází ke zvýšení konkurenčních tlaků v daném odvětví a to má přímý dopad na stávající domácí podniky, které jsou donuceny k optimalizaci svých výrobních faktorů a postupů. Další možností je eliminace případných monopolních subjektů a z toho vyplývající snížení cen pro spotřebitele. Problémem může být zánik domácích výrobců neschopných v dostatečné době flexibilně reagovat na zvýšené konkurenční tlaky, popřípadě donucené nadnárodními společnostmi a jejich silnou vyjednávací pozicí jít lehce nad hranici svých výrobních nákladů, v horším případě pod ní.
Zvýšení technické efektivity – technická efektivita přímo souvisí s úrovní technologie, kterou firma při výrobě používá a zároveň je spojena s inovačními aktivitami této firmy.
Jako výše i zde jsou domácí výrobci pod konkurenčním tlakem neustále zlepšovat své výrobní postupy a vyvíjet nové technologie, aby buď obstáli v přímém boji nebo aby byli schopni uspokojit požadavky v dodavatelsko-odběratelském vztahu s TNC. V druhém případě dochází k růstu produktivitu napříč celým řetězcem. Specifikem českých podniků je poměrně vysoká vzdělanost a zkušenost, zvláště v oblasti strojírenské, bariérou inovačních aktivit je nedostatek volných finančních zdrojů.
13 Newton analýza, duben 2001
Benáček, V., Jarolím, M. : Teorie a praxe přímých zahraničních investic, seminářČeské společnosti ekonomické (1999)
Transfer technologie – jak bylo zmíněno, PZI jsou nejenom faktorem, který nutí domácí podniky k inovačním aktivitám, oni jsou i jeho zdrojem a to díky tzv. spillover technologickému efektu. Principem je „přelévání“ technologií a inovačních aktivit do domácího prostředí a to mnohem rychleji, než by se tomu tak dělo např. pomocí licencí.
o Hlavní determinanty velikosti transferu jsou dva. Tím prvním je velikost technologické mezery mezi podniky. Ukazuje se, že čím větší tato propast je, k tím intenzivnějšímu přelévání dochází. Druhým determinantem je absorpční schopnost domácích firem, jinak řečeno dostatek finančních zdrojů a kvalifikovaných pracovníků k realizaci nových postupů.
o V teorii lze rozlišovat přímý a nepřímý technologický transfer přes PZI (Srholec 2004,str.23). Princip přímého spočívá v přenosu technologie v rámci centrály a její pobočky, tedy interně. K nepřímému transferu dochází napříč firemním spektrem.
V případě horizontálních spilloverů se jedná o přenos informací skrze trh práce nebo při vzájemné kooperaci podniků na stejné úrovni produkčního řetězce, kdy vyškolení pracovníci jedné firmy přecházejí ke konkurenci nebo si zakládají své vlastní firmy (proces učení).Tento druh má především vliv na produktivitu domácího konkurenta a tím i negativně ovlivňuje ziskovost zahraničního investora a jeho pozici na trhu. V tomto ohledu hraje významnou roli legislativa daného státu a její schopnost se těmto úniků bránit. K vertikálnímu přenosu technologie dochází v dodavatelsko – odběratelských řetězcích, kdy firmy poskytují technickou pomoc či trénink svým domácím dodavatelům.
Tato forma zvyšuje produktivitu a snižuje ceny, proto dochází k synergickému efektu na obou stranách.
Transfer lidského kapitálu – zahraniční firmy s sebou přivádějí své pracovníky a s nimi i nové metody managementu, organizace, oceňování, ale i podnikové kultury. Tím dochází ke změně motivace pracovníků i jejich chování a přístupu k práci a z toho vyplývající produktivity. Střetáváním se na trhu dochází k napodobování domácími firmami.
Rozšíření nedostatečně vyvinutého vybavení sítí v oblasti:
informačních technologií
distribuce a marketingu
přístupu k patentům a bankovním službám
Přístup na trhy – zahraniční společnosti zajišťují svým dceřiným pobočkám přístup na trhy a do distribučních sítí, na které by se normálně samotné nedostaly
Životní prostředí – většina PZI přichází ze zemí s mnohem přísnějšími ekologickými normami a pokud to není právě důvodem jejich odchodu, tak v kombinaci s vyspělejšími technologiemi jsou vlivy jejich činnosti na prostředí daleko šetrnější a mírnější.
Zlepšení institucionálního a podnikatelského prostředí
Zvýšení prestiže země – příliv PZI je signálem důvěryhodnosti dané země a indikátorem budoucího vývoje ekonomiky, zároveň i znamením pro vstup dalších investorů.
POZITIVA SPOJENÁ SE ZÁKLADNÍMI MAKROEKONOMICKÝMI UKAZATELI
Agregováním výše zmiňovaných vlivů na podnikové (mikroekonomické) úrovni lze odvodit i vlivy na důležité makroekonomické indikátory (stručný přehled).
Ekonomický růst – jak již bylo uvedeno, s přílivem PZI dochází k optimalizaci všech možných procesů s tím i k růstu produktivity a na makro úrovni k zvyšování tempa HDP.
S ekonomickým růstem jdou ruku v ruce další investice, a tak se tvoří spirála na jejímž konci může být změna orientace zájmu investorů na jinou oblast.
Zaměstnanost – zvláště v poslední době diskutovaný problém v souvislosti se štědrými investičními pobídkami, sliby investorů kolik pracovních míst vytvoří a vysokým číslem nezaměstnaných čerpajících sociální dávky.
Vliv PZI: dopad přímý = místa v nových závodech „greenfield“
dopad nepřímý = místa v dodavatelsko-odběratelském řetězci
zvýšení kvalifikace pracovníků a tím pádem i uplatnitelnost na trhu práce
Platební bilance a export (viz. Kapitola 4.) – zvýšení exportní výkonnosti
Veřejné finance – růst objemu vybraných daní z příjmu fyzických osob (zaměstnanců) Vzdělanost - požadavky společností na kvalifikaci obyvatel v kombinaci s adekvátním
finančním ohodnocením vede k růstu počtu populace s vyšším a vysokoškolským vzděláním.
5.2 Negativa p ř ílivu PZI
Jak by se mohlo zdát z předešlé kapitoly jsou PZI požehnáním každé ekonomiky a cestou k dosažení ekonomické nirvány. Každá mince má však dvě strany. O zcela jednoznačném přínosu PZI nelze pochybovat, bylo by ale dobré nastínit i možné temnější stránky tohoto fenoménu.
• Likvidace domácích podniků
a) cestou cenové únosnosti, kdy podnik není z důvodu mnohonásobně menších úspor z rozsahu schopný nákladově konkurovat a zaniká
b) cestou akvizice, útlumem produkce a následným obsazením trhu vlastními výrobky c) zvyšováním dovozu surovin a polotovarů ze zahraničí na úkor domácích
• Nezaměstnanost
o akvizice a následná restrukturalizace o likvidace domácích výrobců viz.
o využití kapitálově náročné výroby na úkor pracovní
• Vznik tzv. „duální ekonomiky“ 14– prosperující podniky pod zahraniční kontrolou na straně jedné a přežívající domácí podniky (především zpracovatelský sektor) na straně druhé
• Inflace – s přílivem dochází k růstu peněžní zásoby a následným inflačním tlakům
• Apreciace domácí měny – v důsledku přílivu PZI, který zvyšuje poptávku po ní. To má za následek znevýhodnění domácích exportně orientovaných podniků a tím i zvýšení deficitu obchodní bilance.
• Repatriace zisků do zahraničí – 3. fáze životního cyklu investice, kdy investor zisky nereinvestuje, ale odvádí v podobě dividend do zahraničí, což se negativně podepisuje na bilanci výnosů, potažmo běžném účtu platební bilance.
• Investiční pobídky – koncentrace na podporu PZI a zanedbávání domácích investorů
• Vnější rovnováha – její ohrožení v důsledku:
o zkreslení bilance běžného účtu kvůli reinvestovaným ziskům o masivní odliv investorů nebo repatriace jejich zisků
14 Newton analýza (duben 2001), str.7
II. A NALYTICKÁ Č ÁST
6. Sv ě tové trendy v p ř ílivu p ř ímých zahrani č ních investic
Dříve než se budeme podrobně zabývat přílivem a hodnotami PZI v České republice, bylo by dobré podívat se na vývoj a současné trendy celosvětových investic.
6.1 Sv ě tový vývoj
15V následujícím grafu (Obr.7) je zachycen vývoj přílivu světových přímých zahraničních investic v letech 1980 až 2004 spolu s hodnotami rozvinutých zemí. Jak je vidět PZI vstoupily do nového tisíciletí rekordními hodnotami v celé historii, kdy dosahovaly hodnot 1,39 biliónu USD.
Názory odborníků však brzdily úvahy o dalším růstu a předpovídaly propad.
Ten se následující rok (2001) opravdu potvrdil a došlo k masivnímu propadu o 40 % ve srovnání s předchozím rokem. Příčinou bylo globální zpomalení ekonomického růstu, především ve většině průmyslově vyspělých zemí, ale také pokles aktivity na jejich akciových trzích.
Sestupný trend pokračoval i v dalším roce (2002) až dosáhl svého minima v roce 2003 představující hodnotu 0,63 biliónu USD, což je ve srovnání s rokem 2000 pokles o více než 45%. Propad se podařilo zastavit roku 2004, kdy celosvětové investice zaznamenaly, sice nepatrný, ale přesto podstatný růst o 2,5 % v porovnání s rokem 2003 a vyšplhaly se na hodnotu 0,64 biliónu USD.
Obr. 7: Vývoj PZI 1980-2004 ve světě a v rozvinutých zemích
0 500000 1000000 1500000
1980 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004
rok
mil.USD
Svět celkem Rozvinuté země
Pramen: UNCTAD databáze, vlastní zpracování
15 UNCTAD, World Investment Report 2000-2005, vlastní výpočty
6.2 Regionální vývoj
Jak je patrné z grafu (Obr. 8) Evropa se po roce 1995 stává dominantním hráčem na poli investic. Od roku 2000 však svou úlohu postupně ztrácí, stejně tak jako region Severní Ameriky a oba makroregiony jsou postupně dotahovány progresivní Asií, která se vzpamatovala z měnových krizí v polovině devadesátých let. Důvodem je především stále větší tlak ze strany konkurence a tím pádem i tlak na výrobní náklady, proto dochází k přesunu, zvláště výrobních investic, dále na východ od Evropy. Je velice pravděpodobné, že tento trend bude i nadále zachován, zvláště s přihlédnutím ke stále více se otvírajícími čínskému trhu a jeho obrovskému potenciálu.
Obr. 8: Příliv přímých zahraničních investic podle regionů
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
1980 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004
rok
mld.USD
Svět celkem Evropa S.Amerika
L.Amerika Afrika Asie a Oceánie
Pramen: UNCTAD Interactive database, vlastní výpočty
6.3 Sou č asnost
Je logické, že data takového rozsahu, jakými jsou hodnoty světového toku investic, jsou k dispozici až s určitým časovým odstupem. Proto informace a současném stavu a podobě světových investic budeme čerpat z poslední publikace organizace UNCTAD – World Investment Report 2005.
Rok 2004 tedy znamenal se svým objemem 648 mld.USD (stav PZI cca.9 triliónů USD) investic znovuoživení světového trendu. V tomto roce působilo ve světové ekonomice 70 tis.
nadnárodních společností spolu s nejméně 690 tis. svých poboček, z nichž téměř polovina je umístěna v rozvojových zemích (pro srovnání: na začátku devadesátých let existovalo 37 tis.TNC s 170 tis.pobočkami).
Č eská republika a Evropská unie
Cílem této analytické části, je posouzení vlivu vstupu České republiky do Evropské unie na příliv přímých zahraničních investic. Dříve než se však pustíme do podrobné analýzy hodnot v jednotlivých obdobích a z různých pohledů, je nezbytné si vyjasnit určité skutečnosti.
Tou nejdůležitější skutečností je ten fakt, že nelze striktně uvažovat období před a po vstupu a vůbec si připustit myšlenku, že by ČR nebyla již předtím nějak ovlivněna. Evropská společenství a posléze Evropská unie podstatně ovlivňovala dění (související i s faktory přílivu PZI) v ČR již od jejího vzniku v roce 1993. Právě díky přípravám ČR na vstup do EU byla naše republika, již v průběhu devadesátých let, schopna v některých oblastech poskytnout stejné investiční podmínky, jako by už byla členským státem. Proto bych v následující části práce rád vymezil důležitá data, dohody a ujednání EU, ke kterým se Česká republika zavázala a posléze přistoupila, a které formovaly investiční klima.
7. Charakteristika období
7.1 D ů ležité politicko-ekonomické události
ROK
1993 – Vznik ČR
• 2. vlna kupónové privatizace (majetek 861 společností v hodnotě 155 mld.kč16) až 1994
• nový daňový systém
• ratifikace Evropské dohody (vycházející z původní Asociační dohody)
o rámec pro postupnou liberalizaci zahraničního obchodu se zeměmi EU a CEFTA
• stanovení Kodaňských kritérií
stabilita institucí zajišťujících demokracii, zákonnost, ochranu lidských práv a práv národnostních menšin
fungující tržní hospodářství (schopné konkurence v rámci vnitřního trhu)
schopnost převzít závazky plynoucí ze členství včetně dodržení cílů politické, hospodářské a měnové unie.
16 Zdroj : zpráva Ministerstva financí
1995
• vstup do OECD
• platnost Evropské dohody a zavázání se k:
zaručení volného pohybu kapitálu
vytvoření podmínek pro zahraniční podnikání podpoře a ochraně investic
ochraně hospodářské soutěže
sbližování legislativy a technických norem modernizaci infrastruktury a telekomunikace
Pozn. Zvláště postupné plnění těchto závazků mělo velice pozitivní vliv na zvýšení atraktivity země pro zahraniční investory.
1998 - zavedení systému investičních pobídek usnesením vlády č.298
2000 - schválení zákona o investičních pobídkách č.72/2000 Sb.
2002 - ukončení předstupních jednáních – uzavření všech kapitol (Kodaň)
1.5 2004 - Česká republika se stává členskou zemí Evropské unie
což znamenalo plné zapojení do jednotného vnitřního trhu EU zahrnujícího 4. základní svobody o např.liberalizace regulovaného obchodu s vybranými položkami
společný celní sazebník a dovozní kvóty možnosti čerpání unijních fondů
účast v dalších společných politikách (sdílených) v oblasti daňové a hospodářské soutěže
Všechny tyto uvedené události spolu se vzrůstajícími tempy růstu HDP a životní úrovní obyvatelstva měli nesporně vysoce kladný vliv na rozhodování zahraničních investorů při lokalizaci svých investic.
8. Investi č ní pobídky
Jak bylo zmíněno, jedním z klíčových momentů pro formování investičního klimatu v ČR bylo zavedení systému investičních pobídek v roce 1998 (usnesením vlády č.298) a jeho pozdější převedení do formy zákona č.72/2000 Sb. Jelikož by téma investičních pobídek vydalo na samostatnou práci, dotknu se problematiky jen okrajově v základních faktech, tak aby bylo zřejmé, proč jsou investiční pobídky jedním z determinantů přílivu PZI.
8.1 CzechInvest
CzechInvest je vládní agentura založená v roce 1992, která se v prvních letech zabývala především marketingovou propagací ČR v zahraničí. Zlom nastal v r.1998, kdy se tato agentura začala zabývat právě poskytováním investičních pobídek.
V roce 2003 došla k transformaci na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest zahrnující následující programy:
o rozvoj a zlepšování podnikatelského prostředí (poradenství)
o podpora přímých zahraničních investic zvláště do výzkumu a vývoje o systém investičních pobídek
o program podpory subdodavatelů (zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů) o program průmyslových zón (podpora obcím se zajištěním přípravy investičních pozemků) o „aftercare“ (monitoring potřeb etablovaných investorů)
Agentura se během své existence podílela na více než 600 investičních projektech v celkové hodnotě 460 miliard korun. Díky těmto investicím by mělo postupně vzniknout téměř 125 tisíc přímých pracovních míst.17
8.2 Systém investi č ních pobídek
Zákon z roku 2000 (72/2000 Sb.) byl poté ještě dvakrát novelizován, naposledy v říjnu 2003 a nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU, tj. od 1.5 2004. Touto novelou byly provedeny dílčí úpravy související s členstvím, tak aby byl zákon kompatibilní s evropskými normami. Další změny, které tato novela upravila jsou např. snížení hranice minimální investice z 350 milionů Kč na 200 milionů Kč, sjednocení doby poskytování slevy na
17 http://www.czechinvest.cz
daních na 10 let a možnost podávat opravné prostředky proti rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o poskytnutí investičních pobídek.
Investičními pobídkami se rozumí:
sleva na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově založené společnosti nebo pro již existující právnické osoby
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu
hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (až do 200 000 Kč na zaměstnance) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (až do 35% nákladů na školení) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí
jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny Aby daný investor na zmíněnou pobídku dosáhl musí splnit specifické podmínky (viz.Příloha 4)
9. P ř ehled podmínek pro investování v Č R
Nyní bych rád uvedl základní přehled faktorů, které dle mého názoru nahrávají ve prospěch lokalizace PZI do České republiky.
geografická pozice ve středu Evropy - ideální pro umístění strategických výrobních a vývojových center
politická a ekonomická stabilita – úspěšný makroekonomický vývoj člen EU – s tím spojená kompatibilita právního prostředí a norem
účast v mezinárodních organizacích – NATO, OECD, WTO, IMF, MIGA18 mezinárodně srovnatelný systém investičních pobídek
vzdělanost a vědecko-technický potenciál
jazyková a IT vybavenost mladší generace - flexibilita průmyslová tradice a vybavenost výrobní infrastrukturou kulturní a mentální blízkost západní Evropě
cena práce ve srovnání s kvalifikací cenová úroveň obecně
nízké investiční riziko
Obr. 9: Rozhodující faktory pro lokalizaci investice v ČR
Pramen: výsledek dotazníkového šetření mezi investory - PricewaterhouseCoopers: Czech Investment Incentives in practice and the Future, 2001
18 Multilateral Investment Agency – mezinárodní organizace na ochranu investic
10. Charakteristika p ř ílivu PZI do Č R – obecné hledisko
V následujících kapitolách budeme příliv a stav přímých zahraničních investic postupně analyzovat vždy ve dvou obdobích a z různých hledisek. Prvním časovým úsekem bude rozmezí roků 1993 ( vznik samostatné ČR) až do roku 2003, představující období příprav. Druhým pak rok 2004 až do současnosti, kdy jsme již právoplatným členem společenství. Je potřeba zmínit ještě skutečnost, že z metodického hlediska je jakékoliv vyvozování seriózních závěrů z porovnání hodnot obou období velice problematické, vezmeme-li v potaz jejich neadekvátní délku. Zatím tedy budeme vycházet z údajů, které jsou za necelé tři roky členství k dispozici a bylo by jistě zajímavé na tuto práci v budoucnu navázat a doplnit o další roky.
10.1 Období 1993 – 2003
Rozložení období do tabulek 6 a 7, která zkoumané období dále ještě rozdělila na dvě jsem zvolil naprosto záměrně. Je na první pohled patrné, jak velkým význam měl rok 1998 a usnesení vlády č.298 o zavedení systému investičních pobídek. Obecněji nyní charakterizujeme vývoj v devadesátých letech a podrobněji se podíváme na období 1998 – 2003 a investice, které tyto hodnoty představují.
Tab. 6: Přímé zahraniční investice 1993-1997 (v mil. Kč)
1993 1994 1995 1996 1997
PZI (v mil. Kč) 19 050,4 24 994,4 67 992,8 38 774,8 41 251,4 základní kapitál a reinvestovaný zisk 19 050,4 24 994,4 67 992,8 38 774,8 41 251,4 ostatní kapitál
Pramen: ČNB, Statistika platební bilance
Co se týče formy PZI, tak do roku 1998 byl uskutečněn jen nepatrný počet tzv. „greenfield“
investic a zájem investorů směřoval především do prodávaných a privatizovaných českých podniků formou M&A (viz. Obr.10). Z významných podniků jmenujme např. SPT Telecom, Škoda Mladá Boleslav (1991), Bosch, Zetor apod.
Obr. 10: Příliv M&A investic do ČR v období 1993-1997 v mil. USD19
0 500 1000 1500 2000 2500
1993 1994 1995 1996 1997
mil.USD
Pramen: UNCTAD Interactive Database, vlastní úprava
Jak je z tabulky (Tab.6) i grafu (Obr.10) patrné dosahovaly toky PZI v prvních dvou letech velice nízkých objemů. V roce 1993 přiteklo do české ekonomiky cca.19 mld. Kč a v roce se příliv PZI o málo zvýšil na cca.25 mld. Kč. Velký skok znamenal rok 1995, kdy tok poskočil oproti předchozímu roku o téměř 63 % (privatizace telekomunikací) a dosáhl výše cca. 68 mld.
Kč. V následujícím roce došlo k propadu hodnot o 57 % na hodnotu cca.39 mld. Kč, a i když se v roce 1997 investice zvýšily na cca.41 mld. Kč20, zdaleka nedosahovaly úrovně r. 1995.
Tab. 7: Přímé zahraniční investice 1998-2003 (v mil. Kč)
1998 1999 2000 2001 2002
PZI (v mil. Kč) 119 968,5 218 811,5 192 421,1 214 585,3 277 689,5 základní kapitál a reinvestovaný zisk 87 762,8 192 615,5 171 777,2 185 981,4 270 061,0
ostatní kapitál 32 205,7 26 196,0 20 643,9 28 603,9 7 628,5
2003 59 316,0 59 350,4 -34,4 Pramen: ČNB, Statistika platební bilance
Rok 1998, především díky usnesení vlády o zavedení systému investičních pobídek, znamenal vykročení do nové epochy PZI v České republice. O důležitosti tohoto kroku se můžeme přesvědčit z grafu (Obr. 11) na kterém jsou zobrazeny nové členské státy Evropské unie s největším objemem přílivu zahraničních investic. Je logické, že ČR kvůli absenci systému podpory investorů nemohla v počátečních letech dostatečně profitovat ze strukturálních a
19 Nelze ztotožňovat s oficiálními údaji za celkové PZI. Zdrojem informací UNCTAD jsou databáze soukromých firem, jejichž metodika se poněkud liší od metodik IMF. Řada mezinárodních M&A zůstává nezachycena. I přes tyto odlišnosti i UNCTAD jejich srovnání pro analytické účely používá. (Srholec 2004, str.32)
20 Za zmínku stojí investice Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do Korado Česká Třebová (3 mld.Kč) a vstup britského National Power do Elektráren Opatovice (5,3 mld.Kč) (ČNB,Výroční zpráva 1997,str.16)
