Bakalářská práce
2021 Eliška Marečková
1
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská
Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Jak se stát finančně nezávislým v důchodu?
Autor bakalářské práce: Eliška Marečková
Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Luboš Smrčka, CSc.
2 P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma
„Jak se stát finančně nezávislým v důchodu?“
vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 24. dubna 2021 Podpis
3 P o d ě k o v á n í
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce prof. Ing. Luboši Smrčkovi, CSc. za cenné
připomínky. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Petru Zámečníkovi, Ph.D., MBA za odborné vedení, ochotu a poskytnuté konzultace. Poslední poděkování patří mé rodině a příteli za podporu a věcné připomínky.
4 Název bakalářské práce:
Jak se stát finančně nezávislým v důchodu?
Abstrakt:
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout strategie pro zajištění osob na stáří pomocí spoření a investování. Je zde vysvětlena finanční nezávislost a popsán současný stav důchodového systému, přičemž byly nastíněny možné změny systému a jeho budoucnost. Práce představila strategie spoření pro osoby v různých životních fázích. Zaměřena byla především na osoby kolem 50 let věku, kdy byly vytvořeny různé strategie při spoření 500 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč, 3 000 Kč a 5 000 Kč měsíčně za využití penzijního spoření, stavebního spoření, podílových akciových fondů a termínovaných vkladů. Práce shrnuje možnosti spoření pro osoby, kterým zbývá méně než 5 let do důchodového věku, a pro osoby, které nastoupily do prvního zaměstnání.
Pro další výzkumy je doporučeno se zaměřit na detailní strategie zajištění na stáří pro osoby po ukončení vzdělání nebo pro jedince, kterým zbývá určitý věk do důchodu.
Klíčová slova:
spoření na důchod, důchodový systém, zabezpečení na stáří, finanční plánování, riziko
5 Title of the Bachelor´s Thesis:
How to become financially independent in retirement?
Abstract:
The goal of the bachelor thesis was to design strategies for securing people in retirement using savings and investments. The thesis explains financial independence, describes the current state of the pension system, it contains possible changes in the system and its future.
The thesis focused on creating strategies for people in different stages of life. The main target was on people around the age of 50 when various savings strategies were created for saving 500 CZK, 1 000CZK, 2 000 CZK, 3 000 CZK and 5 000 CZK per month using pension savings, building savings, mutual funds and term deposits. The work summarizes the possibilities of saving for people who have less than 5 years left until retirement age and for people who started their first job.
For further research, it is recommended to focus on detailed strategies for people after graduation or for individuals who have a certain age left before retirement.
Key words:
retirement savings, pension system, securing for retirement, financial planning, risk
6
Obsah
Úvod ...8
1 Finanční nezávislost ...9
1.1 Kolik peněz potřebujeme v důchodu ...9
2 Důchodový systém... 12
2.1 Důchodové pojištění ... 12
2.1.1 Základní principy ... 12
2.1.2 Právní úprava ... 13
2.1.3 Druhy důchodů ... 13
2.2 Výše důchodů ... 14
2.3 Možné změny systému a budoucnost systému ... 17
3 Zabezpečení na stáří... 20
3.1 Finanční plánování ... 20
3.2 Riziko... 21
3.3 Finanční produkty ... 22
3.3.1 Třetí pilíř ... 22
3.3.2 Spořicí účet ... 23
3.3.3 Termínovaný vklad ... 24
3.3.4 Stavební spoření ... 24
3.3.5 Akcie... 24
3.3.6 Podílové fondy ... 24
3.3.7 ETF ... 25
4 Případová studie ... 26
5 Strategie pro osoby 50+ ... 27
5.1 500 Kč měsíčně ... 27
5.1.1 Varianta 1... 27
5.1.2 Varianta 2... 30
5.2 1 000 Kč měsíčně ... 31
5.2.1 Varianta 1... 31
5.2.2 Varianta 2... 33
5.2.3 Varianta 3... 34
5.3 2 000 Kč měsíčně ... 35
5.3.1 Varianta 1... 35
5.3.2 Varianta 2... 38
5.3.3 Varianta 3... 39
7
5.4 3 000 Kč měsíčně ... 40
5.4.1 Varianta 1... 40
5.4.2 Varianta 2... 41
5.4.3 Varianta 3... 43
5.5 5 000 Kč měsíčně ... 44
5.5.1 Varianta 1... 44
5.5.2 Varianta 2... 44
5.5.3 Varianta 3... 45
6 Strategie pro osoby, které získaly první práci ... 46
7 Strategie pro osoby, kterým do důchodu zbývá méně než 5 let ... 48
Závěr ... 50
Zdroje ... 53
Seznam tabulek ... 57
Seznam grafů ... 59
Seznam obrázků ... 59
8 Úvod
Téma stárnutí, důchodů a umírání zasahuje do života každého z nás. V posledních letech se zvyšuje informovanost jednotlivců o zajištění na stáří. Osoby zajímá, jaký mohou očekávat příjem v důchodu a zda jim daný příjem bude na důstojný život stačit. Podle statistik čeští důchodci získávají své příjmy z 95 % od České správy sociálního zabezpečení (Potůček, 2019).
A proto je dobré vědět, kolik člověk dostane, a pokud mu to nebude na důchodový věk stačit, jak se na tuto dobu připravit. Jednotlivce mající vysoké výdělky v průběhu života může překvapit nízký poměr jejich důchodu k jejich dosavadní čisté mzdě. Propad je významný hlavně u lidí, kteří vydělávali nadprůměrně. Například člověk, který pobíral hrubou mzdu 100 000 Kč měsíčně, pocítí reálný propad příjmu o 70 %. Pro zachování podobné úrovně životního standardu by příjem v důchodu neměl poklesnout o více než 20 až 30 %.
Toto téma je aktuální, protože do důchodu se většina lidí dostane a mohou řešit finanční obtíže z nedostatečného příjmu ze starobního důchodu. Hlavním problémem v České republice je fakt, že se osoby více spoléhají na stát a na svůj důchod si nespoří, případně si spoří v produktech, které kvůli inflaci dlouhodobě ztrácejí na hodnotě. Populace v České republice stárne a nerodí se dostatečné množství budoucích poplatníků, a pokud by se systém důchodového pojištění měl zachovat, bude v budoucnu zapotřebí platit vyšší odvody, zvyšovat potřebnou dobu pojištění, navyšovat důchodový věk či snižovat důchody.
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech, jak se v důchodu stát finančně nezávislým.
Hlavním cílem je navrhnout strategie pro zajištění osob na stáří pomocí spoření a investování.
Výzkumná otázka je: Kolik a jakým způsobem si naspořit na penzi? Nejvíce se věnuje strategiím pro jedince kolem 50 let. Jsou navrhnuty strategie při spoření 500 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč a 5 000 Kč měsíčně v různých variantách spoření dle rizikovosti a jednoduchosti produktů. Dále jsou shrnuty možnosti spoření pro osoby, kterým do důchodového věku zbývá méně než 5 let, a pro čerstvé absolventy, kteří získali svoji první práci. Motivací této práce je ukázat, že spoření na důchod není složité a v průběhu času lze dosáhnou zajímavých finančních prostředků. Hlavní přínos je pro jednotlivce, kteří se na důchod chtějí aktivně zabezpečit.
Práce seznamuje čtenáře s finanční nezávislostí, přibližuje důchodový systém v České republice. Následně se zaměřuje na zabezpečení osob na stáří, kdy vysvětluje důležitost finančního plánování s přihlédnutím k možným rizikům. Představuje finanční produkty na stáří.
V rámci praktické části pojednává o specifických strategiích pro jedince v různých fázích života a o tom, jakým způsobem by si osoby mohly měsíčně spořit.
9 1 Finanční nezávislost
V dnešní společnosti existují bohatí i chudí důchodci. Osoby, které měly celý život vysoké příjmy, dosahují i vyšších důchodů, ale zato je jejich příjem v poměru výrazně menší než u lidí s nižšími příjmy. „Není tak zlé být starý NEBO chudý, ale je tragédie být starý A chudý.“
(Stowers & Šlehofer, 1996) Finanční nezávislost je definována jako stav, kdy osoba má dostatek peněz na pokrytí životních nákladů a tyto peníze pocházejí z pasivních příjmů (Ziba, 2021). Finanční nezávislost je také jedním z prostředků, který umožňuje dělat cokoliv, co daný člověk chce, a kdykoliv to chce (Stowers & Šlehofer, 1996).
Mezi důchodci jsou dvě skupiny. Je možné je dělit na bohaté a chudé (Potůček, 2019). Bohatí důchodci v penzi dělají věci, na které za aktivního života většinou neměli čas: chodí do kina, divadla, sportují či jezdí na výlety. Naopak chudí důchodci jsou rádi, že jim důchod vystačí na bydlení, jídlo a ošacení.
Někteří důchodci můžou být nemile překvapeni nízkou výší důchodu. Důvody, proč někteří lidé mají méně než 6 000 Kč měsíčně, jsou různorodé: žena zůstala s dětmi doma déle, osoba se starala o nemocné, odešla do předčasného důchodu, pracovala načerno či si část svých příjmů nechávala vyplácet na ruku nebo pracovala na základě švarcsystému. Může se také jednat o osoby samostatně výdělečně činné, které si platily jen minimální příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Tito důchodci pak často musí žádat o sociální dávky (Potůček, 2019).
1.1 Kolik peněz potřebujeme v důchodu
Když člověk chodí do práce, vydělává peníze – a ty jsou jeho příjmem. Jaký ale bude mít daný jednotlivec příjem, když odejde do důchodu? Každý odchod do důchodu může znamenat pro jedince pokles jeho příjmu, ale zásadní je, o kolik tento příjem poklesne a jak se změní výše výdajů. Budoucí výdaje v důchodu mohou být vyšší i nižší. Výše důchodu závisí na příjmu, který byl pobírán v produktivním věku. Platí, že čím vyšší příjmy v produktivním věku, tím vyšší důchod a naopak (Syrový, 2012). Hlavní otázkou je, o kolik se příjem sníží a zda je pro osobu toto snížení problémem, který by měla řešit. Pokud by jí příjem z důchodu stačil, teoreticky nemusí dále spořit.
Pro přehlednost je přiložena Tabulka 1. Porovnání výše starobního důchodu a čisté mzdy, kde je spočítán náhradový poměr ze mzdy daného člověka. Tabulka byla vytvořena na základě důchodové kalkulačky (E15.cz, 2021) a čisté mzdy byly převzaty z webu Kurzy.cz (2021), přičemž do tabulky byla vložena aktuální data. Aktuální minimální mzda činila pro rok 2021 15 200 Kč, mediánová mzda žen v 2020 dosáhla 26 723 Kč, mediánová mzda mužů pro rok 2020 se rovnala 31 790 Kč a v tabulce je vidět i průměrná mzda za rok 2020 ve výši 34 835 Kč.
Pohledem na tabulku je zřejmé, že čím vyšší jsou příjmy, tím větší je budoucí důchod, zároveň se však lidem s vyššími příjmy v produktivním věku příjem v důchodu sníží nejvýrazněji.
10
Tabulka 1 Porovnání výše starobního důchodu a čisté mzdy
Hrubá mzda Čistá mzda Výše důchodu Poměr v %
15 200 13 528 11 530 85
16 000 14 160 11 794 83
18 000 15 640 12 067 77
20 000 17 120 12 340 72
22 000 18 600 12 613 68
24 000 20 080 12 886 64
26 000 21 560 13 159 61
26 723 22 083 13 257 60
28 000 23 040 13 432 58
30 000 24 520 13 705 56
31 790 25 842 13 949 54
34 835 28 087 14 364 51
35 000 28 220 14 387 51
40 000 31 920 15 070 47
45 000 35 620 15 752 44
50 000 39 320 16 435 42
55 000 43 020 17 117 40
60 000 46 720 17 800 38
65 000 50 420 18 482 37
70 000 54 120 19 165 35
80 000 61 520 20 530 33
90 000 68 920 21 895 32
100 000 76 320 23 260 30
Zdroj: (E15.cz, 2021), vlastní výpočty1
Pokud bude osobě daná výše starobního důchodu od státu plně postačovat, jedinec bude finančně nezávislý a teoreticky nemusí dále spořit. Je zapotřebí počítat s tím, že algoritmy pro výpočty důchodů se mohou v čase měnit a nic není úplně jisté. Důchody vzhledem k příjmům zaměstnanců neustále klesají.
Pokud již teď osoba ví, že výše starobního důchodu je pro ni moc nízká, musí se na důchodový věk připravit – a s přípravou je lepší začít co nejdříve. Stačí začít pomalu spořit na odchod do důchodu. Problémem je také to, že se průměrná výše důchodu za posledních pár let snižuje vzhledem k průměrné čisté mzdě zaměstnanců viz Tabulka 2.
1 Výpočty byly provedeny pro podmínky roku 2021, pro bezdětného muže, který získal 35 let pojištění.
11
Tabulka 2 Poměr průměrného důchodu a čisté průměrné mzdy
Rok Relace důchodu k čisté mzdě v
%
1990 66,9
2000 57,1
2005 54,2
2010 53,2
2015 54,5
2017 51,8
Zdroj: (Český statistický úřad, 2017)
Dalším z faktorů, který by měl osobu přesvědčit, že je nutné spořit v nějaké výši na důchod, je stárnutí populace. V České republice pravděpodobně naroste podíl seniorů a sníží se počet osob v produktivním věku. Zatímco v roce 2019 bylo 65 % všech osob v produktivním věku, v roce 2050 by to mělo být pouze 56,6 % (Český statistický úřad, 2019). Na Graf 1 ukazuje, že autorka prognózuje růst věkové skupiny 65+ v populaci na více jak 30 % z celkové populace, kdy v době tvorby v roce 2010 tato skupina čítala kolem 15 % z celkové populace.
Graf 1 Trendy vývoje věkových skupin v ČR
Zdroj: (Rychtaříková, 2011)
Podle pana Syrového (2012) by lidé měli plánovat budoucí výdaje. Mohou se inspirovat ze současných výdajů po odečtení hypotéky, výdajů na děti a podobně. Také popisuje, že většina lidí by chtěla mít své příjmy v důchodu na úrovni 70 % až 80 % současného příjmu.
Podle Asociace penzijních společností ČR (2020) by v důchodu vystačilo 42 % lidí s částkou mezi 15 000 až 20 000 Kč. Více než 20 000 Kč by chtělo mít 21 % lidí, zatímco s méně než 15 000 na měsíc by si vystačilo 37 % osob. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jsou tyto částky značně podhodnoceny a lidé budou v důchodu potřebovat více peněz (Buřínská, 2020).
12 2 Důchodový systém
O důchodový systém se většina lidí aktivně začne zajímat s přibývajícím věkem a napadá je, kdy (a jestli vůbec) budou mít nárok na starobní důchod. V této části práce jsou představeny základní principy důchodového pojištění, právní úprava tohoto pojištění, jednotlivé druhy důchodů, slabé stránky důchodového systému a jejich možné změny a na závěr je přiblíženo, jak by mohl systém fungovat v budoucích letech a desetiletích. Důchody jsou v dnešní společnosti velmi živým tématem. Na jedné straně je možné vnímat všeobecný názor, že důchodci v České republice to mají těžké, lidé si stěžují, že mají malé důchody, ze kterých nemohou vyžít. Navzdory tomu se Česká republika v mezinárodním srovnání umisťuje relativně na vysokých příčkách z hlediska kvality života seniorů (Globe24.cz, 2016).
Podle studie OECD má Česká republika jen 2 % chudých občanů ve skupině nad 65 let věku.
Oproti tomu v Německu je to 9,4 % a ve Švýcarsku dokonce více než 23 % lidí z této věkové skupiny (Těšínská, 2016). „Důchody jsou jen z 30 procent závislé na výši našeho výdělku.
A to je podle názoru většiny lidí nespravedlivé a nemotivující.“ (Vostatek, 2019) 2.1 Důchodové pojištění
Studie OECD (2020), která říká, že v České republice je relativně málo chudých důchodců oproti Německu nebo Švýcarsku, je značně zavádějící, protože OECD porovnávala příjmy domácností důchodců s národním mediánovým příjmem (Těšínská, 2016). A hranice chudoby se mezi státy velmi liší. Například bohatý český důchodce by byl chudým důchodcem ve Švédsku či Švýcarsku, a naopak chudý důchodce ze Švédska by byl bohatým důchodcem v České republice. Důchodové pojištění představuje první pilíř a je to veřejně spravovaný systém s povinnou účastí a jeho hlavním cílem je snižování chudoby (Organisation for Economic Co-operation and Development, 2006). V České republice činí průměrná doba pobírání důchodu 17,9 roku pro muže a 23,1 roku u žen (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019).
2.1.1 Základní principy
Základní principy důchodového pojištění se začaly rozvíjet v devadesátých letech minulého století, kdy toto snažení vyvrcholilo vznikem zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Základní principy jsou legislativně ukotveny již v Listině základních práv a svobod (1992), kde se v hlavě 4 článku 30 v odstavci 1 nachází toto ustanovení: „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.“ Na důchodový systém jsou nejčastěji aplikovány principy zásluhovosti a solidarity. Princip zásluhovosti se v českém systému projevuje pouze omezeně a je zde více uplatňován princip sociální solidarity. Zásluhovost Šabata (2016) chápe jako vztah mezi penězi, které osoba do systému odvedla, a penězi, které ze systému dostane.
Vyšší pojistné odvedené do důchodového systému by mělo znamenat získání vyššího příjmu z tohoto systému. V širším slova smyslu je možné chápat tuto zásluhu i jako vychované děti, jako budoucí poplatníky průběžného důchodového systému. V širším slova smyslu je zásluhovost definována ve třech rovinách:
• vzhledem k výši měsíčních odvodů,
• vzhledem k délce pojištění,
• vzhledem k výchově dětí (Šabata, 2016).
13 Princip solidarity je uplatňován především u pojištěnců s vyššími příjmy s pojištěnci s příjmy nižšími. Solidarita uvnitř důchodového systému je státem vynucovaná a dělí se na solidaritu příjmovou a mezigenerační (Komise pro spravedlivé důchody, 2019). Solidarita příjmová vychází z předpokladu, že každá osoba má získávat důchod alespoň v minimální výši. Tento princip je zajištěn pevnou složkou důchodu, která náleží všem důchodcům a pro rok 2021 činí 3 550 Kč měsíčně (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021d). Mezigenerační solidarita je zde důležitá, protože Česká republika má průběžně financovaný systém, kdy ekonomicky aktivní obyvatelstvo vyplácí stávající penzisty. Problémem tohoto systému je závislost na demografickém vývoji společnosti, kdy poměr důchodců bude narůstat. Podle Cipry (2012) vznikne otázka, jak se spravedlivě podělit o přibývající náklady vznikající z důvodu stárnoucí populace. Řešením by mohlo být Musgraveovo pravidlo (Jackson & Musgrave, 1987). Z tohoto pravidla vychází politika prodlužování důchodového věku.
Jedním z důležitých principů je i princip jednotné úpravy. To znamená, že pro jednotlivé skupiny pojištěnců platí jednotné zásady na nárok na důchod, včetně jednotného výpočtu důchodu.
Účast na důchodovém pojištění je pro většinu osob povinná. Je možné se také dobrovolně účastnit v pojištění. Do této skupiny patří situace, kdy je osoba vedena v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, ale již jí nenáleží podpora. Důchodové pojištění si také může osoba platit dobrovolně, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné či vysoké škole v České republice nebo pokud pracuje v cizině atd. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021a).
Pokud osoba splní podmínky na důchod z důchodového pojištění, tak má na důchod právní nárok, dávky důchodového pojištění jsou tedy obligatorní a je zajištěna soudní ochrana.
Důchody jsou důchodcům garantovány státem (Přib, 2012). Neméně významným principem je princip dynamičnosti. Konstrukce výpočtu důchodů se každoročně přizpůsobuje ekonomickému vývoji.
2.1.2 Právní úprava
Důchodový systém České republiky je založen na základě zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na tento zákon navazují prováděcí předpisy, jedná se zejména o vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále se doplňkové penzijní spoření řídí podle zákona č. 427/2011 Sb., které od roku 2013 nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. Dalším právním předpisem důchodového pojištění je aktuálně pro rok 2020 zákon o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020.
2.1.3 Druhy důchodů
Důchodový systém poskytuje 4 základní typy důchodů:
1. starobní, 2. invalidní,
3. vdovský a vdovecký, 4. sirotčí.
14 Starobní důchod je dávkou, kterou osoby dostávají po dobu penze. Aby na ni měly nárok, musí splnit dvě základní podmínky. Je zapotřební dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Paradoxně od 90. let minulého století poklesla zásluhovost, rovnostářství se zvýšilo výrazněji než za dob komunismu a také byl zaznamenán rozklad mezi reálným důchodem a průměrnou mzdou (Potůček, 2019).
Do roku 2010 stačilo odpracovat minimálně 25 let. Dnes je potřeba mít odpracováno minimálně 35 let, což pro mladou generaci nemusí být problém, ale osobám 50+ tato změna může značně komplikovat život (pokud osobám chybí jen pár let, ale už mají větší problém si najít další práci).
Do těchto potřebných let se počítají i náhradní doby pojištění, kdy není odváděno žádné pojistné, ale započítávají se potřebné roky pojištění na důchod (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021c).
Pokud je na tuto problematiku nahlíženo z pohledu běžného studenta vysoké školy, kdy student ukončí studium cca v 25 letech, k čemuž je připočítáno 35 let práce, podmínky bude dosaženo v 60 letech. V tomto ohledu mohou být vysokoškoláci znevýhodněni oproti studentům, kteří šli pracovat hned po střední škole. Na druhou stranu mají vysokoškolsky vzdělaní lidé dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti (Bureš, 2017).
V roce 2018 byl ustanoven strop odchodu do důchodu v 65 letech. Děti narozené v roce 2018 měly jít do důchodu v 73 letech a deseti měsících, děti narozené v roce 2060 by do důchodu odcházely v osmdesáti letech a děti, které by se narodily v roce 2180, by pracovaly až do sta let (Hovorka, 2018). Jak vtipně komentoval Potůček (2019), tento způsob by vyřešil financování důchodového systému naprosto dokonale, protože by se důchodu nakonec nikdo nedožil.
Pro mladé to neznamená, že do budoucna důchodový věk neporoste. Pokud se bude průměrný věk dožití zvyšovat a z hlediska demografického vývoje se počet poplatníků bude snižovat, tak bude Česká republika muset tento systém reformovat.
2.2 Výše důchodů
Mezi základní veličiny, z nichž se počítá důchod, patří doba pojištění a výpočtový základ. Doba pojištění je významná jak pro stanovení výše důchodu, tak i pro splnění nároku na důchod.
Minimální doba pojištění pro starobní důchod závisí na celkové době pojištění, přičemž se připočítávají náhradní doby pojištění. Minimální doba pojištění je odvozena od roku, kdy žadatel dosáhl důchodového věku (viz Tabulka 3).
15
Tabulka 3 Minimální potřebná doba pojištění
Zdroj: (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021b)
Minimální výše starobního důchodu v roce 2021 činí 4 310 Kč a tato částka se skládá ze 770 Kč (minimální procentní výše výměry důchodu) a 3 550 Kč (základní výměry).
Osobní vyměřovací základ představuje měsíční příjem, kterého osoba dosáhla v rozhodném období, a stanovuje se tak, že se koeficient 30,4167 vynásobí zlomkem, kdy jmenovatel zlomku představuje součet všech kalendářních dnů rozhodného období, zatímco čitatelem je roční úhrn vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021b).
Procentní výměra důchodů se stanovuje z vypočteného základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění (může být zvýšena za dobu přesluhování, nebo naopak snížena, pokud odejdeme do důchodu předčasně). Ve výpočtu se rozlišuje dobu pojištění do vzniku nároku na důchod a dobu pojištění získanou po vzniku nároku na důchod (Cipra, 2012).
Průměrná mzda se počítá jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který je o dva předcházející kalendářnímu roku, pro která se průměrná mzda zjišťuje a přepočítaného koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Druhým pravidlem je, že průměrná mzda za kalendářní rok nesmí být nižší než průměrná mzda pro bezprostředně předcházející rok (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021b).
Důchodový věk dosažen Potřebná doba pojištění v letech
do roku 2010 25
2010 26
2011 27
2012 28
2013 29
2014 30
2015 31
2016 32
2017 33
2018 34
po roce 2018 35
16 Do důchodu může osoba také odejít předčasně, kdy musí splnit dobu pojištění a chybí jí nejvíce 3 roky do důchodového věku. Výše procentní výměry činí za každý celý rok pojištění 1,5 % vypočteného základu měsíčně a tato stanovená výše se snižuje za každých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:
• 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
• 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
• 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne (Česká správa sociálního zabezpečení, 2021b).
Obrázek 1 Schéma výpočtu starobního důchodu
Zdroj: (Cipra, 2012), vlastní zpracování
České republice konstantně narůstá průměrná výše měsíčního důchodu viz Tabulka 4. V roce 2019 průměrná mzda činila 13 703 Kč, v prvním čtvrtletí roku 2020 se dostala až k 14 397 Kč a vláda avizovala, že se důchody budou nadále zvedat, přičemž průměrný důchod v roce 2021 by mohl dosahovat 15 336 Kč (Český statistický úřad, 2020a).
Tabulka 4 Průměrná měsíční výše důchodů v ČR
Zdroj: (Česká správa sociálního zabezpečení, 2019), vlastní zpracování
Výše starobního důchodu
Základní výměra Procentní
výměra
Procentní výměra Výpočtový
základ Doba pojišťění
0 5 000 10 000 15 000
v Kč
roky
Průměrná měsíční výše důchodů v ČR (stav v prosinci příslušného roku)
17 2.3 Možné změny systému a budoucnost systému
Přibližně 70 % české veřejnosti souhlasí, že je zapotřebí změnit stávající důchodový systém.
Více než 80 % všech dotazovaných je proti zvyšování věku odchodu do důchodu a 80 % všech dotazovaných si nepřeje, aby se změna systému řešila snížením výše důchodů. Více než 55 % dotazovaných nechce zvyšovat odvody pro udržení stávající výše důchodů a 54 % je proti zvyšování povinné doby pojištění (Centrum pro výzkum veřejného mínění & Spurný, 2020).
Je tedy možné něco změnit v systému, pokud je ke změnám taková nevůle veřejnosti? Většina autorů (Potůček, 2019; Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019; Komise pro spravedlivé důchody, 2020a; Vostatek, 2019) se shoduje, že je zapotřebí změnit důchodový systém, ale již nepanuje shoda v tom, jak přesně ho změnit.
Pokud by společnost chtěla, aby byl náš průběžně financovaný první pilíř i nadále založen na principu pojištění, podle Potůčka (2019) nám nezbývá nic jiného než:
• zvyšovat povinné odvody do systému,
• zvyšovat důchodový věk,
• zvyšovat povinnou dobu pojištění.
Další možností by bylo snížit důchod, autor neuvádí snižování důchodu pravděpodobně kvůli politické neprůchodnosti.
Dílčí změny by se podle Potůčka (2019) měly skládat z odstranění složitosti, nepřehlednosti a uživatelské nevlídnosti důchodového systému. Navrhoval by vytvořit bodový systém umožňující si srovnat zvažované životní strategie s důchodovými nároky. V mezinárodním srovnání poukazuje na velmi dlouhou dobu potřebnou pro pojištění, která může při jejím nedosažení vést k propadu do chudoby. Doporučuje přezkoumat a upravit podmínky nároku.
Například navrhuje posuzovat nárok na důchod pomocí součtu věku a doby pojištění.
Autor vidí problém i v náhradní době pojištění, která již není přiznávána studentům ve věku 18–26 let, čímž jsou studenti při nároku na důchod znevýhodněni. Poukazuje na problém trvalého krácení předčasných důchodů a radí, aby se výše důchodů nesnižovala po dosažení důchodového věku. Problém vidí i u zvyšující se věkové hranice pro odchod do důchodu pro osoby, které vykonávají náročné povolání. Autor by zavedl kompenzace pro rodiče za výchovu budoucích poplatníků. Ve své knize upozorňuje na znevýhodnění jednoho z manželů, kteří dlouhodobě žili ve společné domácnosti, a zavedl by sdílení vyměřovacích základů manželů. Apeluje na snížení odvodů na práci starobních důchodců a lépe tuto práci bonifikovat ve výši důchodu. Problémem vyměřovacích základů manželů v České republice může být vysoká rozvodovost, která se drží v pásu 40–50 % (Český statistický úřad, 2016).
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (2020) by bylo zapotřebí zjednodušit podmínky nároku, zejména tato zpráva upozorňuje na velmi dlouhou dobu pojištění v důchodové pojištění. Doporučuje snížit dobu pojištění a zajistit, aby i lidé, kteří platili mnoho let důchodové pojištění, měli nárok na důchod. Dále doporučuje zjednodušit vzorec pro výpočet dávky, aby lidé mohli lépe předvídat svůj příjem ve stáří. Tato zpráva navrhuje spojení věku odchodu do důchodu se střední délkou života, a tedy prodloužení věku odchodu do důchodu.
Zpráva také radí odstranit odstupňování zvýhodnění podle věku u náhradní doby pojištění
18 v období nezaměstnanosti, zvýšit vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných a zvyšovat důchody lidem, kteří vydělávali více, než byla průměrná mzda.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s Komisí pro spravedlivé důchody navrhly důchodovou reformu, která by měla začít fungovat od roku 2022. Tato reforma by měla zavést základní penzi ve výši 10 000 Kč měsíčně, na kterou by měl nárok každý, kdo po 25 let platil odvody. Reforma počítá se zkrácením povinné doby pojištění z 35 na 25 let (Česká televize, 2020). Veřejný důchodový systém by se měl rozdělit na dva pilíře, kdy by se základní důchod vyplácel z nultého pilíře a zásluhová část podle odpracovaných let a výdělku z prvního pilíře.
Návrh počítá se snížením daně z příjmu při práci v důchodu a od roku 2023 by byl přiznán bonus 500 Kč měsíčně za vychované dítě a měla by být vytvořena důchodová kalkulačka pro lepší orientaci v tom, kolik peněz osoba v důchodu dostane. Od roku 2024 návrh počítá s možností dřívějšího důchodu pro náročné profese a odchodu do důchodu o rok dříve za každých 10 let práce v rizikovém prostředí (zaměstnavatel by měl za tyto pracovníky odvádět o pět procentních bodů vyšší odvody). Od roku 2025 by měla přijít daňová reforma a změna ve výpočtu invalidních a pozůstalostních penzí. Reforma by také chtěla zefektivnit spoření na stáří. Hlavní cíle této reformy jsou tři. Do nich patří, aby důchody byly finančně udržitelné, spravedlivé a srozumitelné (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020). Aby byl důchodový systém finančně udržitelný, je potřeba ho stabilizovat dodatečnými příjmy podle reformy (Komise pro spravedlivé důchody, 2020b).
Zásluhovost je potlačena zásadou solidarity, aby lidé byli více motivováni pracovat, bylo by dobré zvýšit poměr zásluhovosti oproti solidaritě. Také by bylo vhodné k zásluhovosti připočítat i to, kolik dětí do systému vychováme. Podle reformy Jiřího Rusnoka a Šabaty (2016) by se do zásluhovosti měly počítat děti primárně, protože v průběžném systému jsou platby aktuálních poplatníků přerozděleny jejich rodičům, osoby si tedy nespoří na svoji budoucí penzi (Zámečník, 2019). Nárok na penzi z průběžného systému by měl jen ten, kdo by řádně vychoval děti, případně osvojitelé či pěstouni. Druhý pilíř by měl být podle Rusnoka pouze zásluhový, založený na fondovém systému. V České republice přibývá bezdětných žen (iROZHLAS, 2019). Když se zaměříme na rodiny, které děti mají, zjistíme, že jsou systémově znevýhodněny.
Jejich příjmy nejsou tak vysoké jako u lidí, kteří děti nemají, a zároveň má rodina s dětmi i vyšší výdaje. Řešením by mohla být částečná kompenzace v rámci důchodového systému, případně by podle Potůčka (2019) bylo řešením zvýšit dětské přídavky a začít je vyplácet všem, kteří vychovávají budoucího plátce důchodového systému.
Důchodová reforma od paní Maláčové, ve spolupráci s Komisí pro spravedlivé důchody, podle Davida Marka (hlavní ekonom Deloitte), Evy Zamrazilové (předsedkyně Národní rozpočtové rady) a Miroslava Zámečníka (ekonomický analytik České bankovní asociace) neřeší hlavní problém důchodového systému. Jako hlavní problém vidí finanční udržitelnost systému (iDNES.cz, 2020).
Česká republika zatím nevytvořila žádnou dlouhodobou strategii, která by řešila penzijní systém (Janoušková & Kirschnerová, 2018). Pokud by zůstal průběžný systém financování beze změn, mohlo by to vést ke snížení reálných penzí, snížení poměru mezi průměrnými mzdami a penzemi, docházelo by k vyšším deficitům. To vše by se stalo, pokud by se nezvýšil odchod do důchodu nad hranici 67 let do roku 2050 (Štěpánek, 2019).
19 V Českém rozhlase (2009) byl odvysílán pořad na téma důchodci a jejich budoucnost. V něm Svatopluk Stojan představoval možnou budoucnost důchodů po vzoru skandinávských zemí, zemí Beneluxu, Švýcarska a Německa. Navrhoval náš systém postavit na „třech pilířích“, aby v důchodu nedocházelo k výraznému snížení životní úrovně a aby docházelo jen ke zvýšení objemu volného času. Prvním pilířem by měl být náš klasický státní důchod, který je placen v rámci sociálního pojištění. Druhým pilířem by měly být penzijní fondy (státem a zaměstnavatelem podporované) a třetí pilířem by bylo dobrovolné soukromé pojištění.
Osoba by pak v době důchodu byla vyplácena ze tří zdrojů (Český rozhlas, 2009).
Česká vláda se v roce 2010 zavázala provést reformu důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný. Tato reforma měla řešit zajištění přiměřených příjmů ve stáří, při invaliditě či ztrátě živitele. A proto byl vytvořen druhý pilíř, který byl ovšem připravován ve velkém chvatu, navíc se proti reformě postavila opozice i tehdejší prezident Václav Klaus (Vostatek, 2016). V roce 2013 se tato strategie uskutečnila a vznikly 3 penzijní pilíře. Začal existovat druhý pilíř (důchodové spoření) a byl reformován pilíř třetí, který dal za vznik doplňkovému penzijnímu spoření. Druhý důchodový pilíř nabízelo pouze 6 penzijních společností, kdy do 31. března 2015 do tohoto pilíře vstoupilo pouze 84 383 pojištěnců (Zámečník, 2015). V druhém pilíři byly regulovány provize za zprostředkování a stát reguloval i poplatky za správu penzijních fondů. Druhý pilíř měl postupně nahradit první pilíř, aby byl nahrazen výpadek příjmů z prvního pilíře, byly navýšeny sazby DPH o jeden procentní bod (Klepárník et al., 2017). V roce 2014 ale vláda rozhodla o ukončení druhého pilíře důchodového spoření (Ministerstvo financí, 2018). Miroslav Kalousek (2019) situaci okomentoval takto:
„ANO a ČSSD přitom zrušily všechny předchozí reformní kroky naší vlády kromě jediného, kterým byla vyšší DPH právě na starobní penze. Inkaso si ponechaly, ale utrácejí ho za něco úplně jiného než za reformu. Slíbily alternativu, ale dosud žádnou nepředložily.“ Vysvětlení, proč pro vládu nebylo výhodné zachování reformy, nabízí také Potůček (2019):
„Z jednoduchého důvodu: pilíře jim odsávaly značné prostředky z příjmů veřejných rozpočtů a rok od roku navyšovaly jejich dluhy.“ Problémem tohoto systému byla i nemožnost vystoupit a všeobecné nepochopení tohoto systému (podle reprezentativního výzkumu agentury STEM z listopadu 2011 návrhu porozumělo jen 11 % občanů).
Podle Ježka (2020) průběžně financovaný důchodový systém může fungovat dále za předpokladu, je-li k dispozici dost ekonomicky činných lidí, kteří by byli schopni platit odvody na důchody. Populace by podle něj tedy neměla stárnout – a v tom vidí zásadní problém, protože starší lidé se dožívají vyššího věku a počet ekonomicky činných lidí minimálně stagnuje. Navrhuje proto zvýšit hranici důchodového věku, zvýšit daně či zvýšit počet osob platících příspěvky (migrací či podpořením porodnosti). „Abychom byli spravedliví, nějaké dílčí kroky se dějí a důchody nezaniknou. Jaká bude ale jejich výše, to je další otázka a odpověď asi zatím není příliš veselá.“ (Ježek, 2020)
V dnešní době je poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě 40 %. V roce 2070 bude již jen 25 %. Podle analýzy Deloitte (2019) je systém v zásadě udržitelný a kupní síla důchodců bude zachována, ale dojde k snížení poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě. Pokud by tento poměr 40 % měl být zachován (bez dalších úprav důchodového systému), tak by se systém dostal do dlouhodobě neudržitelných deficitů. Navrhují zvýšení sazby důchodového pojistného,
20 ale upozorňují na limity současného poměrně vysokého zdanění v České republice.
Další možností je zvýšení věku odchodu do důchodu, ale zde zase studie naráží na fyzické limity člověka. Poslední možností, která je v práci zmíněna, je podpoření úspor v soukromých důchodových fondech (Deloitte, 2019).
Pokud nedojde k výrazné změně struktury populace či ke změnám na trhu práce, bude zapotřebí po roce 2035 přistoupit k úpravě důchodového věku či zajistit dodatečné příjmy pro financování důchodových nároků, zejména náhradních dob pojištění (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019). Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (2019) není zapotřebí reagovat na demografický vývoj okamžitě a úpravu cílit na další revizi v roce 2024.
Podle Vostatka (2016) je reforma poměrně snadná. Je potřeba sledovat transparentnost, a proto by zavedl rovný starobní důchod na úrovni 30 % průměrného celostátního hrubého výdělku a vytvořil by univerzální sociální důchodové pojištění, které by bylo financováno z pojistného se sazbou 17 %.
3 Zabezpečení na stáří
Aby se osoba zabezpečila na stáří, pravděpodobně bude muset oddalovat to, co by chtěla mít již teď. Bude si muset více odkládat na budoucí potřeby, aby v budoucnu dosáhla finanční nezávislosti.
Základní pravidlo, jak být v důchodu finančně nezávislým, je jednoduché. Je zapotřebí utrácet méně, než osoba vydělává, nebo musí vydělávat více, než utratí. Rozdíl by měl být moudře investován (Stowers & Šlehofer, 1996).
3.1 Finanční plánování
Aby bylo možné finančně plánovat a připravovat se na důchod, je nutné umět pracovat se svými příjmy a výdaji. Pro kontrolu hospodaření domácnosti je nezbytné si vést rozpočet. Pro přípravu na stáří je důležité v hospodaření dosáhnout úspor, které je poté možné využít v důchodu.
Je vhodné mít nějaký finanční plán, čeho chce jednotlivec v životě dosáhnout (pořídit si vlastní bydlení, koupit auto atd.).
Podle studie Šlapáka (2010) se pouze 49 % lidí aktivně finančně zajišťuje na stáří formou pojištění, spoření či investice. Zbylých 51 % osob se na důchod finančně nepřipravuje. Osoby, které se na důchod nepřipravují, tak činí dle závěrů studie z nedostatku finančních prostředků, případně osoby spoléhají na to, že se o ně stát ve stáří postará, nebo se nepřipravují, protože musí finančně podporovat své děti. Jako hlavní důvody, proč si lidé na důchod spoří, respondenti uváděli snahu zajistit si pohodlné stáří bez starostí o peníze a obavu z nedostačujících příjmů ze státního systému, které by nepokryly budoucí potřeby.
To, jaké finanční produkty zařadíme do portfolia, je ovlivněno postavením a vlastnostmi vlastníka portfolia (Graham & Zweig, 2007). Graham a Zweig (2007) říkají, že nezávisí tolik na tom, jaké investice osoba vlastní, ale jakým druhem investora jsme. Autoři dělí investory na aktivní (podnikavé) a pasivní (opatrné). Investory lze dělit podle ochoty přistoupit na volatilitu investice. Janda (2012) investory člení na skupiny:
21
• ultrakonzervativních investorů,
• konzervativních investorů,
• vyvážených investorů,
• dynamických investorů.
3.2 Riziko
V konečném důsledku není bezpečné nic, a proto neexistuje dokonale bezpečná investice (Stowers & Šlehofer, 1996). Vždy bude existovat nějaké riziko, ale cílem je držet ho v rozumných mezích. Skutečností, které mohou ovlivnit naše finance, najdeme v dnešním finančním světě mnoho.
Mezi 3 základní nepřátele finanční nezávislosti patří rizika, inflace a likvidita (Smrčka, 2010).
Osoba musí být schopna nést do určité míry riziko, tedy jak objektivně si může dovolit
„prodělat“. Oproti tomu ochota nést riziko je naprosto subjektivní pojem založený na pocitech a individuálních zkušenostech. V ideálním případě by si schopnost a ochota riskovat měly být rovny (Aleš, 2019). „Rizika nejsou jen tam, kde je většina z nás hledá – tedy v ekonomice nebo investicích – ale také v nás.“ (Graham & Zweig, 2007)
Mezi hlavní rizika patří ztráta jistiny a ztráta hodnoty našich peněz. Obě tato rizika jsou stejně reálná, ale dopad změny hodnoty našich peněz (inflace) může během času způsobit vyšší ztráty (Stowers & Šlehofer, 1996). Pojem inflace definuje například Samuelson et al. (1995) takto:
„Tempo inflace je procentuální roční zvýšení všeobecné cenové hladiny běžně měřené indexem spotřebitelských cen nebo jiným srovnatelným cenovým indexem.“ Vývoj inflace je vidět v Tabulce 5. Inflace škodí věřitelům a střadatelům se snižují úspory. Aby bylo možné udržet směnnou hodnotu peněz, je zapotřebí prostředky investovat s vyšším výnosem, než je inflace.
Inflace v roce 2020 byla 3,2 %, tedy za tento rok by musely být peníze zúročeny o více než 3,2 %, aby neztrácely hodnotu.
Tabulka 5 Vývoj inflace za posledních 20 let v ČR
Zdroj: (Český statistický úřad, 2020b)
Rok Inflace v % Rok Inflace v %
2000 3,9 2011 1,9
2001 4,7 2012 3,3
2002 1,8 2013 1,4
2003 0,1 2014 0,4
2004 2,8 2015 0,3
2005 1,9 2016 0,7
2006 2,5 2017 2,5
2007 2,8 2018 2,1
2008 6,3 2019 2,8
2009 1,0 2020 3,2
2010 1,5 průměr 2,3
22 3.3 Finanční produkty
3.3.1 Třetí pilíř
Z třetího pilíře důchodového systému je možné si sjednat doplňkové penzijní spoření, které vzniklo 1. ledna 2013. Před tímto doplňkovým penzijním spořením existovalo penzijní připojištění, které si dnes již není možné sjednat. Mezi starším a novějším produktem jsou určité změny. U třetího pilíře stát přispěje až 230 Kč na 1 000 Kč zaplacených od klienta měsíčně.
Nejnižší možná částka, kdy stát přispívá, je 300 Kč. Za těchto 300 Kč dostane osoba od státu 90 Kč. Tabulka 6 ukazuje přehled výše příspěvku klienta a k tomu navázaný příspěvek od státu.
Příspěvky od státu jsou ve starším i novějším produktu stejné. Pokud je ročně naspořeno více než 12 000 Kč, je možné čerpat daňový odpočet až do výše 24 000 Kč za rok. Na smlouvu může přispívat zaměstnavatel, kdy jeho příspěvky jsou osvobozeny od zdravotního i sociálního pojištění a daně z příjmu až do výše 50 000 Kč za rok (Asociace penzijních společností ČR, 2020a).
Tabulka 6 Výše příspěvku od státu na penzijní spoření
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020a) Výše
příspěvku od klienta
Příspěvek od státu
300 90
350 100
400 110
450 120
500 130
550 140
600 150
650 160
700 170
750 180
800 190
850 200
900 210
950 220
1000 230
23 Doplňkové penzijní spoření si může založit kdokoliv. U doplňkového penzijního spoření si při založení osoba vybírá mezi fondy nebo strategiemi spoření. Například u doplňkového penzijního spoření od Generali PS je nabízen dynamický, vyvážený, spořicí a povinný konzervativní fond. V případě dynamického účastnického fondu, je investováno hlavně do akcií a doplňkově do korporátních dluhopisů a státních dluhopisů. Vyvážený účastnický fond umisťuje prostředky klienta hlavně do státních dluhopisů a korporátních dluhopisů.
V doplňkovém penzijním spoření je možné získat vyšší zhodnocení, ale zde není garantováno, že prostředky budou úročeny kladně (Generali, 2021).
Doplňkové penzijní spoření nabízí možnost odchodu do předdůchodu, kdy osoba může odejít do penze před vznikem nároku na starobní důchod. U doplňkového penzijního spoření je možné jej vybrat až po 24 naspořených měsících, a to formou odbytného, kdy není nárok na příspěvky a zpětně je zapotřebí dodanit případné daňové odpočty ze smlouvy. Smlouvu je možné řádně ukončit po zaplacení a uplynutí minimálně 60 měsíců a dosažení 60 let věku klienta. Naspořené prostředky lze vybrat jednorázově nebo formou penze. U jednorázového vyrovnání jsou vyplaceny naspořené prostředky včetně státních příspěvků, zdaněného zhodnocení a příspěvku zaměstnavatele zdaněného patnácti procenty. U výplaty formou penze se neplatí daň z příspěvku zaměstnavatele, pokud je penze na dobu delší než tři roky. Daň z výnosů se neplatí, pokud si osoba nechá úspory vyplácet penzí po dobu delší než 10 let.
U penzijního připojištění smlouvu mohl mít pouze klient, který měl trvalý pobyt v ČR nebo pobyt na území EU mimo ČR, ale osoba se musela podílet na zdravotním pojištění nebo důchodovém pojištění či pobírala důchod z důchodového pojištění ČR. Problém nastával u klientů, kteří se například odstěhovali a přestali se účastnit zdravotního či důchodového pojištění, a smlouva jim tak byla automaticky zrušena.
U tohoto produktu je garantováno, že zhodnocení bude vždy nezáporné, tedy že úrok bude vždy nulový či kladný. Výhodou u penzijního připojištění je výsluhová penze, která opravňuje klienty si vybrat po 180 řádně spořených měsících až polovinu naspořených prostředků (včetně státního příspěvku a výnosů). Tento produkt je možné ukončit, pokud bylo zaplaceno alespoň 12 měsíců odbytným, a tedy znovu bez nároku na státní příspěvek. Výplata u penzijního připojištění probíhá na základě možností daného penzijního plánu.
Přechod z penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření je vhodné promyslet.
Doplňkové penzijní spoření je dobré, pokud si již klient vybral výsluhovou penzi či disponuje dostatkem finančních prostředků (z důvodu zhodnocení). Je vhodné přejít do doplňkového penzijního spoření, jestliže má investor dostatečný investiční horizont.
3.3.2 Spořicí účet
Spořicí účet je účet podobný běžnému účtu. Výhodou spořicích účtů je jejich bezpečnost, nízká rizikovost a likvidita. Za poskytnutí peněz bance je získáváno od banky zpravidla vyšší úročení než u běžných účtů. Tento druh produktu je vhodný pro držení finanční rezervy na nečekané výdaje, protože je možné si peníze kdykoliv vybrat.
24 Více než 67 % respondentů průzkumu na portálu Usetreno.cz2 uvádí, že spořicí účet využívají jako investiční nástroj (Časopis Bankovnictví, 2019). Spořicí účet je také téměř bezrizikový, protože je ze zákona pojištěn. Aktuálním problémem jsou nízké výnosy, kdy výnosy ze spořicích účtů nepokrývají inflaci.
3.3.3 Termínovaný vklad
Termínovaný vklad je jednorázový vklad na bankovní účet, kdy je garantováno zúročení vložených prostředků. Hlavní rozdíl oproti spořicímu účtu je ten, že na termínovaný vklad jsou vloženy určité finanční prostředky na předem stanovenou dobu a je stanovena pevná úroková míra po celé období trvání vkladu.
3.3.4 Stavební spoření
Stavební spoření je produkt, kde lze získat ročně až 2 000 Kč od státu, jestliže si osoba zaplatí 20 000 ročně. Standardně je tento produkt sjednán na dobu neurčitou. Je zapotřebí spořit si minimálně 6 let, kdy tato doba představuje také optimální dobu spoření. Pokud by byla tato lhůta porušena a bylo by stavební spoření zrušeno dříve, osoba by přišla o státní příspěvek a byl by jí naúčtován poplatek za předčasné ukončení smlouvy
3.3.5 Akcie
Akcie je druh cenného papíru, který potvrzuje, že osoba vlastní podíl v určité společnosti.
Základním právem akcionáře je hlasovat na valné hromadě akcionářů (řídit společnost), dále právo podílet se na zisku společnosti, právo na likvidační zůstatek při zrušení společnosti a další. Výnosem těchto akcií jsou dividendy a růst celkové tržní ceny akcie.
Akcie dělíme na:
• kmenové,
• prioritní,
• úrokové,
• zaměstnanecké.
Akcie jsou značně rizikové, ale v průběhu dlouhého investičního období mohou vést k nahromadění zajímavého kapitálu. Pro investování do akcií je vhodné se zaměřovat na dlouhodobé investování (a tedy dlouhodobé výnosy). Na rozvinutých akciových trzích akcie historicky vydělávaly kolem 10 % ročně (Syrový, 2016). Je vhodné pravidelně investovat, aby došlo k průměrování nákupní ceny.
3.3.6 Podílové fondy
V podílových fondech investor odesílá své peněžité prostředky a za ty jsou nakoupeny podílové listy. Tyto podílové listy dokládají, že osoba má podíl na celkovém majetku fondu. Investiční společnost v tomto případě pouze vykonává roli správce peněz. Pokud by investiční společnost zkracovala, tak by to neohrozilo vložené prostředky, protože by zkrachoval pouze investiční správce. Na druhou stranu by teoreticky mohl zkrachovat i fond, kde má investor vložené
2Průzkum srovnávacího portálu Ušetřeno, který byl proveden na vzorku 662 respondentů z ČR v období 27. 5. – 3. 6. 2019
25 prostředky, kdyby veškeré cenné papíry v portfoliu byly bezcenné. Nejčastěji fondy investují do dluhopisů a akcií. Do základní skupiny podílových fondů podle Syrového (2016) patří:
• fondy peněžního trhu,
• fondy dluhopisové,
• fondy akciové.
Fondy peněžního trhu slouží ke krátkodobému zhodnocování financí. Tyto fondy jsou alternativou spořicích účtů či termínovaných vkladů. Fondy peněžního trhu jsou vysoce bezpečné, ale výnosy jsou zpravidla nižší. Investování do fondů peněžního trhu je vhodné pro velmi konzervativní investory či investory, kteří mají krátký investiční horizont. Platí, že výnos fondů peněžitého trhu je navázán na aktuální úroveň úrokových sazeb. Jelikož jsou úrokové sazby aktuálně velmi nízké, fondy peněžitého trhu nevydělávají.
Dluhopisové fondy jsou rizikovější než fondy peněžního trhu, ale potenciál výnosu bývá vyšší spolu s rizikem, které investoři podstupují. Dluhopisové fondy je vhodné pořizovat na dobu 3 a více let. V tomto fondu se investuje do dluhopisů, nejméně rizikové jsou dluhopisy vydané státem. U dluhopisových fondů se řeší hlavně kreditní a měnové riziko. Je možné investovat do dluhopisů rizikovějších, které vydávají rizikovější země a společnosti (mají nižší rating a vyšší potenciální rizikovost). Většinou se jedné o rozvíjející se trhy, například Turecko, Kazachstán, Rusko nebo Brazílie. Existují high yield dluhopisy, které zpravidla disponují vyšším výnosem a nižším úvěrovým ratingem. Doporučovaný horizont u těchto dluhopisů high yield činí 8 a více let (Raiffeisenbank a.s., 2020).
Fondy akciové patří mezi nejvýnosnější a zároveň nejrizikovější investiční nástroje.
Doporučený investiční horizont je 5 a více let a je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni tolerovat výraznou kolísavost hodnoty investice. Doporučuje se investovat do akciových fondů pravidelně, protože se snižuje riziko špatného načasování investice.
Pokud chce osoba jednoduché řešení, je možné si sjednat fondy životního cyklu. Nevýhodou je, že tyto fondy zkonzervativní finanční prostředky až do peněžního trhu, ale většinou osoba nechce vybrat a utratit veškeré naspořené prostředky v den dosažení důchodového věku.
Pokud osoba může investování věnovat čas, obejde se bez fondů životního cyklu a vystačí si s klasickými podílovými fondy (Syrový, 2016). Také podílové fondy bývají dražší.
3.3.7 ETF
ETF (Exchange-tradedfund) jsou převážně pasivně spravované investice. Pokud jsou tyto ETF nakoupeny, osoba si kupuje celý trh nebo index. Náklady jsou nízké a je to cesta, jak široce diverzifikovat portfolio. ETF většinou pravidelně vyplácí dividendy a neplatí se vstupní poplatek z objemu investice, ale je placen poplatek za pokyn k nákupu a následně k prodeji.
Používat ETF v portfoliu má podle Syrového (2012) smysl, investor může díky nim široce diverzifikovat portfolio. Nevýhodou může být poplatek za provedení nákupu, a proto se ETF nehodí k pravidelným malým investicím, ale je možné je využít na pravidelné vyšší investice.
Ve spoření na důchod je můžeme využít jako část portfolia, jsou dobrou alternativou pro otevřené podílové fondy.
26 4 Případová studie
V této části se práce zaměřuje na vytvoření strategií pro osoby v různých životních fázích.
Hlavní důraz je kladen na strategii pro osoby okolo 50 let, protože podle Jandy (2012) si v tomto věku lidé poprvé uvědomí, že již nejsou mladí a že by měli začít nějakým způsobem uvažovat o zajištění se na stáří. V práci jsou využity finanční produkty, které byly představeny v kapitole 3.3. V rámci strategií je využito standardních finančních produktů, které jsou běžně dostupné na trhu. Strategie představuje řešení, kdy by si osoby na stáří odkládaly 500 Kč, 1 000 Kč, 3 000 Kč nebo 5 000 Kč měsíčně. Konkrétní částky byly vybrány na základě článku od Ježka (2018), kdy autor uvádí, že medián výše měsíční úložky na stáří činí 500 Kč. Spoření 1 000 Kč měsíčně bylo zvoleno z důvodu, že v této výši si spoří více než 25 % osob (Ježek, 2018). Pro osoby s vyšším příjmem byly zařazeny i varianty s vyšší měsíční úložkou, a to konkrétně ve výši zmíněných 3 000 Kč a 5 000 Kč měsíčně.
V rámci stavebního spoření bylo porovnáno 5 produktů od společností Raiffeisen stavební spořitelna, Moneta stavební spořitelna, Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna Česká spořitelny a Modrá pyramida stavební spořitelna. Analýza dat byla provedena z veřejně přístupných údajů na internetových stránkách jednotlivých společností, dostupných k 11. únoru 2021.
V práci jsou popisovány termínované vklady, kdy byly srovnány termínované vklady od pěti institucí. Jednalo se o společnosti: Artesa, spořitelní družstvo, NEY spořitelní družstvo, J & T BANKA, a.s., ČSOB a Equa bank a.s.
U doplňkového penzijního spoření byly porovnány společnosti: Allianz penzijní společnost, AXA penzijní společnost (aktuálně UNIQA penzijní společnost), ČSOB Penzijní společnost, KB Penzijní společnost, Penzijní společnost České pojišťovny (aktuálně Generali penzijní společnost) a NN Penzijní společnost. Výběr těchto společností je pouze náhodný a porovnává výkonnost vyváženého fondu každé společnosti zpětně za posledních 6 let. Vyvážený fond byl vybrán, protože práce předpokládá vyváženého investora, který preferuje zvyšování reálné hodnoty portfolia, ale upřednostňuje portfolio složené z méně rizikových instrumentů a rizikovějších instrumentů s omezenou mírou rizika. Aktuální výnosy daných penzijních společností nepředurčují budoucí výnosy, a proto práce budoucí výnosy pouze předpokládá na základě historických dat.
Podílový akciový fond v této práci není konkrétně jmenován, protože fondy dosahují velmi volatilních výsledků a rozdíly mezi jednotlivými fondy se značně liší v časovém období.
Z důvodu zjednodušení tato práce operuje s výnosem 10 % p. a., kdy jsou v rámci tohoto výnosu započítané také dividendy (Syrový, 2016). Byla započítána průměrná nákladovost českých akciových fondů ve výši 2,1 % (Čermák, 2019), v rámci práce je tedy pracováno s výnosem 7,9 %.
27 5 Strategie pro osoby 50+
5.1 500 Kč měsíčně
Bude-li osoba spořit 500 Kč měsíčně a do důchodu půjde v 65 letech, za 15 let si sama našetří 90 000 Kč. Svým odkládáním na stáří by měla peníze co nejlépe zúročit za přiměřeného rizika.
Pokud investor disponuje 500 Kč měsíčně a jedná se o vyváženého investora, je vhodné investovat do státem podporujících produktů a dalších produktů. Může se jednat například o: stavebního spoření, doplňkové penzijní spoření, podílový fond a termínovaný vklad.
5.1.1 Varianta 1
Prvním krokem investora by mohlo být založení stavebního spoření, kde by si klient spořil 500 Kč měsíčně po dobu 6 let. Aktuálně nejvýhodnější zhodnocení peněz je možné získat od Modré pyramidy stavební spořitelny. Po šesti letech spoření na výnosech od společnosti dostaneme po zdanění 2 469 Kč. Stavební spoření by v období 6 let překonalo případnou inflaci (počítáno s průměrnou inflací 3 %).
Tabulka 7 Trendy vývoje věkových skupin v ČR
Porovnání stavebních spoření Raiffeisen
SS
Moneta SS
Českomoravská stavební spořitelna
Stavební spořitelna
České spořitelny
Modrá pyramida
SS měsíční
příspěvek
500 500 500 500 500
cílová částka 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000
vlastní vklad 36 000 36 000 36 000 36 000 36 000
státní podpora 3 600 3 600 3 600 3 600 3 600
úroky (po zdanění)
1 019 794 954 958 1 069
úhrada za vedení účtu
2 040 1 944 2 520 1 950 1 800
úhrada za uzavření
400 400 400 400 400
celkem 38 179 38 050 37 634 38 208 38 469
Zdroj: (Česká spořitelna, 2021; ČMSS, 2021; Modrá pyramida, 2021; MONETA Money Bank, 2021; Raiffeisen stavební spořitelna, 2021), vlastní zpracování
Ze stavebního spoření od Modré pyramidy stavební spoření by po vypovězení smlouvy osoba získala 38 469 Kč.
Po skončení prvního stavebního spoření si osoba založí nové stavební spoření, znovu na 6 let.
Reinvestuje částku 38 469 Kč, bude si tedy měsíčně hradit 534 Kč. Po skončení šesti letého vázacího období získá investor 41 209 Kč.
28
Tabulka 8 Stavební spoření s měsíční úložkou 534 Kč
Modrá pyramida SS
měsíční příspěvek 534
cílová částka 45 000
vlastní vklad 38 469
státní podpora 3 847
úroky (po zdanění) 1 143 úhrada za vedení účtu 1 800
úhrada za uzavření 450
celkem 41 209
Zdroj: (Modrá pyramida, 2021), vlastní zpracování
Zároveň si po prvních 6 letech může osoba začít spořit v doplňkovém penzijním spoření.
Bylo porovnáno 7 vyvážených fondů od různých poskytovatelů za posledních 6 let. Výsledky porovnání jsou vidět v Tabulka 9 a Tabulka 10.
Tabulka 9 Porovnání vyvážených fondů I
zhodnocení vyváženého fondu Allianz PS
Axa PS Česká
spořitelna PS ČSOB PS
2015 3,18 % 2,02 % -0,23 % 3,55 %
2016 2,21 % 4,48 % 5,17 % 3,11 %
2017 -0,72 % -0,10 % 3,70 % 2,63 %
2018 -3,62 % -4,24 % -3,12 % -6,32 %
2019 9,95 % 11,17 % 10,42 % 12,96 %
2020 4,55 % 5,19 % 4,18 % 4,21 %
průměrné zhodnocení 2,59 % 3,09 % 3,35 % 3,36 %
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
Tabulka 10 Porovnání vyvážených fondů II
zhodnocení vyváženého fondu Komerční banka PS
Česká pojišťovna
PS
NN PS
2015 1,57 % 0,54 % -0,50 %
2016 -0,84 % 3,48 % 2,44 %
2017 2,90 % 4,10 % -0,99 %
2018 -6,41 % -4,85 % -4,42 %
2019 10,08 % 10,50 % 9,12 %
2020 2,51 % 3,13 % 2,79 %
průměrné zhodnocení 1,64 % 2,82 % 1,41 %
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
29
Tabulka 11 ČSOB PS zhodnocení DPS
zhodnocení
vyváženého fondu ČSOB průměrné
zhodnocení 3,36 %
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
Jak je vidět, nejlépe se umístil vyvážený fond od ČSOB Penzijní společnosti. V této práci je počítáno s průměrným výnosem 3,36 % v případě vyváženého fondu u doplňkového penzijního spoření. Doplňkové penzijní spoření by bylo založeno v lednu, kdy osobě bylo 56 let. Od 56 let do 62 let by si investor každý měsíc na doplňkové penzijní spoření posílal 500 Kč měsíčně. V 62 letech osoba ukončí druhé stavební spoření a může navýšit měsíční platby na 1000 Kč měsíčně na doplňkové penzijní spoření. Zároveň je toto navýšení potřeba oznámit penzijní společnosti. Prvních 6 let by byl získáván státní příspěvek ve výši 130 Kč a další 3 roky by měla osoba nárok na 230 Kč měsíčně od státu. Za prvních 6 let spoření v doplňkovém penzijním spoření je stav účtu 50 997 Kč, přičemž investor vložil pouze 36 000 Kč.
Tabulka 12 Doplňkové penzijní spoření, měsíční úložka 500 Kč, průběh 56–60 let
Doplňkové penzijní spoření ČSOB PS
věk 57 58 59 60
měsíční úložka 500 500 500 500
státní příspěvek 130 130 130 130
naspořeno za rok 7 560 7 560 7 560 7 560
výnosy 254 516 787 1 067
mimořádný vklad
stav účtu ke konci roku 7 814 15 890 24 237 32 864 Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
Penzijní spoření pokračuje, po ukončení stavebního spoření investor odešle prostředky ve formě mimořádného vkladu na penzijní spoření. Tímto mimořádným vkladem si předplatí smlouvu a částka se mu bude neustále úročit. Je možné také využít odečtu z daňového základu osoby. Mimořádným vkladem získá vyšší státní podporu. Stav účtu v 65 letech bude 125 323 Kč.
Tabulka 13 Doplňkové penzijní spoření, měsíční úložka 500 Kč (61,62); měsíční úložka 1 000 Kč 63–65 let
Doplňkové penzijní spoření ČSOB PS
věk 61 62 63 64 65
měsíční úložka 500 500 1 000 1 000 1 000
státní příspěvek 130 130 230 230 230
naspořeno za rok 7 560 7 560 14 760 14 760 14 760
výnosy 1 357 1 656 3 296 3 655 4 025
mimořádný vklad 41 209
stav účtu ke konci roku 41 781 50 997 102 883 113 918 125 323 Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
