VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E
2007 Tomáš Kolinger
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
Obor: MEZINÁRODNÍ OBCHOD
Specifika podnikatelského prost ř edí Kalifornie
(bakalářská práce)
Autor: Tomáš Kolinger
Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, CSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne ………
podpis studenta
POD Ě KOVÁNÍ
Děkuji Ing. Soně Gullové, CSc. za cenné rady a odborné vedení během tvorby mé práce.
Obsah
Úvod ... 1
1. Všeobecná charakteristika Kalifornie ... 3
1.1. Geografické údaje ... 3
1.2. Demografické údaje ... 4
1.3. Administrativní rozdělení... 8
1.4. Politický a právní systém Kalifornie ... 9
1.5. Doprava ... 11
2. Aktuální ekonomická situace ... 13
2.1. Základní makroekonomické ukazatele... 13
2.2. Nejdůležitější hospodářská odvětví... 16
2.3. Zahraniční obchod... 20
3. Podnikatelské prostředí ... 23
3.1. Víza ... 23
3.2. Licence ... 24
3.3. Druhy právních entit... 25
3.4. Daňový systém ... 27
4. Inovace jako klíčový zdroj ekonomického růstu... 32
4.1. Podstata úspěchu kalifornských firem... 32
4.2. Venture Capital ... 37
Závěr... 41
Literatura a ostatní použité zdroje ... 44
Seznam obrázků a tabulek... 47
Úvod
V dnešní době je velice snadné podlehnout iluzi, že známe nebo rozumíme cizí zemi, aniž bychom s ní měli přímou vlastní zkušenost. Stává se zvykem, že nám média denně
přinášejí informace i záběry z různých částí světa, můžeme si přečíst řadu informací o různých státech a zřejmě máme i více příležitostí setkávat se na domácí půdě s lidmi ze
zahraničí. To vše v nás může vyvolat dojem, že známe a rozumíme celé řadě jevů, které se v cizích státech odehrávají. Často se však stává, že v okamžiku, kdy máme možnost nějakou oblast skutečně navštívit, zjišťujeme, že realita je docela jiná. Snaha o poznání příčin některých jevů, o kterých máme možnost se dozvědět z médií, mě mezi lety 2004 a 2006 vedla k podniknutí tří cest do Spojených států. První cesta směřovala do Washingtonu D.C.
a států takzvaného amerického Jihu. Další dvě mě pak zavedly právě do Kalifornie. Oba tyto regiony stojí jistě za návštěvu a jsou vhodné i pro milovníky zajímavých přírodních úkazů. Já jsem se však spíše věnoval hledání odpovědí na otázky týkající se příčin úspěchů amerických firem, které bych mohl později využít pro vlastní podnikatelskou praxi v České republice. Za tímto účelem jsem navštívil řadu firem a snažil se pochopit systém jejich fungování. Dále jsem měl možnost hovořit s několika lidmi, kteří ve Spojených státech aktivně podnikají, což pro mě bylo rovněž velice přínosné. Právě během těchto cest jsem nabyl přesvědčení, že má smysl rozlišovat jednotlivé státy federace Spojených států, jelikož je velice obtížné nacházet obecně platné pravdy, které by byly pro všechny státy společné.
Zamyslet se nad specifickými rysy podnikatelského prostředí Kalifornie mě velice lákalo, jelikož jsem přesvědčen, že Kalifornie sama o sobě je určitým způsobem velice originální a odlišná od jiných států federace, které jsem měl možnost navštívit. To se projevilo i při výběru tématu této práce, v které se pokusím využít svých zkušeností a dlouhodobého zájmu o problematiku podnikání. Věřím, že se mi podaří některé informace, které můžeme získat z otevřených zdrojů, prezentovat v ucelené formě a naznačit jejich vzájemné souvislosti. Dále se budu snažit vybírat takové informace, které podtrhují právě specifické rysy podnikání v Kalifornii. Pokusím se také naznačit možné příležitosti pro rozvoj obchodních vztahů mezi českými a kalifornskými podnikatelskými subjekty a dále se podělím o některé zajímavé poznatky, které by čeští podnikatelé mohli využít pro svoji praxi.
Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První dvě kapitoly mají úvodní charakter. První kapitola je skládá z pěti subkapitol, z nichž první se zaměřuje na popis základních geografických rysů Kalifornie. Druhá subkapitola pojednává o demografii státu, třetí pak popisuje jeho administrativní rozdělení. Čtvrtá subkapitola přibližuje v základních rysech
politický a právní systém a jeho postavení ve federálním systému. Pátá kapitola se zaměřuje na problematiku dopravy a jejího významu pro fungování ekonomiky.
Druhá kapitola nastiňuje aktuální ekonomickou situaci Kalifornie a je rozdělena do třech obsáhlejších subkapitol. První subkapitola představuje základní makroekonomické ukazatele státu, jejich vývoj v čase a obsahuje i porovnání s ostatními státy nebo průměrnými hodnotami za celou federaci. Druhá subkapitola pojednává o odvětvové struktuře ekonomiky a hlouběji se zabývá těmi nejvýznamnějšími odvětvími. Třetí subkapitola je zaměřena na zahraniční obchod Kalifornie, jeho teritoriální a komoditní strukturu a obsahuje informace o vzájemné obchodní výměně mezi Českou republikou a Kalifornií, jejího vývoje v čase a představuje některé perspektivní položky pro české exportéry.
Informace obsažené v třetí a čtvrté kapitole mají největší význam. Třetí kapitola se věnuje podnikatelskému prostředí Kalifornie a je rozdělena do čtyř subkapitol. První subkapitola pojednává o typech víz, o kterých by měl český podnikatel uvažovat, pokud se chystá rozvíjet své aktivity v Kalifornii. Druhá subkapitola obsahuje důležité informace týkající se podnikatelských licencí, které jsou kalifornským specifikem a jejich získání je pro zahájení legální podnikatelské aktivity nezbytné. Třetí subkapitola popisuje různé druhy právních entit, mezi kterými existují zásadní rozdíly a v případě podnikání v této oblasti je rozhodně vhodné vybrat si takovou, která nejlépe vystihuje zájmy podnikatelského subjektu, aby se předešlo případným zklamáním. Poslední subkapitola je zaměřena na základní rysy daňového systému, který je v něčem podobný českému, ale používá například jiné názvy a odlišné metody výpočtů daňových odvodů.
Závěrečná kapitola je rozdělena do dvou subkapitol, které spolu však navzájem souvisí. Právě zde nejvíce využívám vlastní zkušenost a prezentuji závěry, ke kterým jsem došel během úvah o podstatě úspěchu některých kalifornských firem. První subkapitola pojednává o inovacích a jejich klíčovém významu pro fungování podnikatelských subjektů. Obsahuje i praktické příklady ze společnosti Apple, z kterých lze odhadnout obecnější algoritmy stojící za úspěchem kalifornských firem. Druhá subkapitola se pak věnuje
problematice fondů rizikového kapitálu, jejich specifickým rysům a pochybnostem o nahrazení jejich funkce jinými subjekty.
V této práci využívám řady metodických přístupů, od deskripce některých jevů, přes komparaci, analýzu vystihující jak objektivní tak mnou chápané příčiny jevů, syntézu, až po logicko-historickou metodu. Za hlavní zdroj aktuálních informací mi slouží zejména internet a knižní zdroje.
1. Všeobecná charakteristika Kalifornie
1.1. Geografické údaje
Kalifornie leží na západním pobřeží Spojených států amerických. Její západní hranice je jednoznačně definována Tichým oceánem. Na severu sousedí se státem Oregon, na východě s Nevadou, na jihovýchodě ji od Arizony odděluje řeka Colorado a na jihu sousedí s poloostrovem Baja California, který je již součástí Mexika. Její rozloha činí téměř 424 000 km2 [1], pro srovnání tedy více než je například rozloha Německa nebo Japonska, a představuje tak třetí největší stát federace Spojených států.
Povrch Kalifornie je velmi rozmanitý. V její střední části se nachází rozlehlé rovinaté údolí Central Valley, kterým protékají řeky Sacramento a San Joaquin. V této oblasti, měřící od severu k jihu přibližně 600 km, se ročně vyprodukuje téměř jedna třetina[2] celkové zemědělské produkce Spojených států. Obě řeky vytvářejí na svém soutoku rozsáhlou vnitrozemskou deltu, která je důležitým zdrojem pitné i užitkové vody.
Oblast Central Valley je na východě ohraničena pohořím Sierra Nevada. Zde se nachází mnoho turisticky atraktivních míst, jako například hora Mount Whitney vysoká 4 421 metrů, národní park Yosemite a sladkovodní jezero Tahoe. Díky arktickým teplotám během zimy se tu rovněž dochovalo množství ledovců.
Severní část Central Valley ohraničuje Kaskádové pohoří, kterým protéká řeka Klamath, vlévající se do Tichého oceánu.
Jižní část Central Valley je oddělena od Mohavské pouště pohořím Tehachapi Mountains. Součástí Mohavské pouště je rovněž Údolí smrti, známé svým nehostinným klimatem. Během letních dnů zde teploty běžně překračují 50°C (nejvyšší teplota 56,7°C[3]
zde byla naměřena 10. července 1913), naopak během zimních nocí klesají teploty i pod bod mrazu. V Údolí smrti se rovněž nachází rovina Badwater, která je svojí polohou 86 metrů pod hladinou moře nejníže položeným místem Severní Ameriky. Zajímavá je jistě skutečnost, že Badwater je vzdálen pouhých 320 kilometrů od hory Mount Whitney.
[1] číselné údaje čerpány z URI: http://www.dof.ca.gov/HTML/FS_DATA/stat-abs/sec_A.htm
[2] číselné údaje čerpány z URI: http://www.cdfa.ca.gov/card/card_06.htm
[3] číselné údaje čerpány z URI: http://www.desertusa.com/dv/du_dvpmap.html
Ke Kalifornii náleží také osm ostrovů nazývaných Channel Islands, které se nacházejí v Tichém oceánu, nedaleko pobřeží jižní části Kalifornie. Trvalé osídlení však nalezneme pouze na ostrově Santa Catalina, koncentrované do měst Avalon a Two Harbors.
K přírodním rizikům této oblasti patří zejména požáry, zemětřesení a sesuvy půdy.
Zemětřesení má na svědomí řada tektonických zlomů. Největším z nich je San Andreas, který představuje nestabilní hranici mezi Tichomořskou tektonickou deskou, která se pomalu pohybuje směrem na severozápad a Severoamerickou tektonickou deskou směřující k jihozápadu. Právě tímto zlomem, procházejícím v délce asi 1300 kilometrů západní a jižní Kalifornií, se šířilo zničující zemětřesení z roku 1906, které poškodilo značnou část města San Francisco. Toto riziko má dodnes za následek přísnou regulaci týkající se výstavby výškových budov a většina měst se tak rozvíjí spíše do šířky, než do výšky.
Podnebí Kalifornie je velice rozmanité. Nejčastěji se zde setkáme se subtropickým klimatem, pro které jsou typické chladné a deštivé zimy a suchá léta. Na pobřeží Tichého oceánu se často objevují charakteristické mlhy, jako důsledek působení chladného Kalifornského oceánského proudu. Směrem do vnitrozemí získává klima kontinentální ráz, s chladnějším obdobím zimy a teplejším létem. Pro oblasti ležící ve vysokých nadmořských výškách, jako například hory v pohoří Sierra Nevada, jsou charakteristické zimy bohaté na sníh a mírná léta. Nížinné oblasti pokryté pouští na jihovýchodě státu se vyznačují horkými léty a mírnými zimami, avšak s rostoucí nadmořskou výškou mohou být zimy i chladnější.
Distribuce dešťových srážek je do značné míry ovlivněna také morfologií povrchu Kalifornie, přičemž západní svahy hor patří k místům s nejvyšším ročním úhrnem dešťových srážek.
Východní svahy naopak leží ve srážkovém stínu. Obecně lze také říci, že severní část Kalifornie se vyznačuje větším množstvím dešťových srážek, než je tomu u její jižní části.
1.2. Demografické údaje
K 1. červenci 2006 žilo v Kalifornii 36 457 549[4] obyvatel, jedná se tedy o nejlidnatější stát federace Spojených států. Z níže uvedené tabulky je patrné, že počet
obyvatel Kalifornie začal dramaticky narůstat během období zlaté horečky v polovině devatenáctého století a od té doby si udržuje výrazný pozitivní trend.
[4]číselné údaje čerpány z URI: http://factfinder.census.gov/home/saff/main.html?_lang=en
Tabulka č. 1: Historický vývoj počtu obyvatel Kalifornie
Rok Počet obyvatel Procentní změna
1850 92 597 -
1860 379 994 + 310,4 %
1870 560 247 + 47,4 %
1880 864 694 + 54,3 %
1890 1 213 398 + 40,3 %
1900 1 485 053 + 22,4 %
1910 2 377 549 + 60,1 %
1920 3 426 861 + 44,1 %
1930 5 677 251 + 65,7 %
1940 6 907 387 + 21,7 %
1950 10 586 223 + 53,3 %
1960 15 717 204 + 48,5 %
1970 19 971 069 + 27,1 %
1980 23 667 764 + 18,5 %
1990 29 760 021 + 25,7 %
2000 33 871 648 + 13,8 %
Zdroj: http://www.census.gov/population/censusdata/table-16.pdf
Pro Kalifornii je typická značně nerovnoměrná hustota osídlení a vysoký stupeň urbanizace, jak lze vidět na níže uvedeném obrázku. Často se zde setkáme s typem městského osídlení označovaného termínem sprawl, který se vyznačuje absencí jednoznačně definovaného centra města a jedná se tak spíše o organické propojení dříve samostatných sídel.
Obrázek č. 1: Hustota osídlení Kalifornie
Zdroj: Statistická ročenka vývoje americké populace, sestavovaná americkým Statistickým úřadem za rok 2000, dostupná na adrese http://www.census.gov/main/www/cen2000.html
Los Angeles je se svými 3 844 829[5] obyvateli největším městem Kalifornie a po New Yorku druhým největším městem Spojených států. Po něm následuje San Diego (1 255 540[5]
obyvatel), San Jose (912 332[5] obyvatel), San Francisco (739 426[5] obyvatel), Long Beach (474 014[5] obyvatel), Fresno (461 116[5] obyvatel), Sacramento (456 441[5] obyvatel) a Oakland (395 274[5] obyvatel). Údaje o počtu obyvatel se nám mohou zdát být podhodnocené, to je však dáno skutečností, že jsou očištěné od předměstských oblastí. Pokud by nás zajímal například počet obyvatel metropolitní oblasti Los Angeles-Long Beach-Santa Ana, která ve skutečnosti tvoří téměř jednolitý celek, dostaneme hodnotu 12 923 547[6] obyvatel.
[5] číselné údaje čerpány z URI: http://www.census.gov/population/www/index.html
[6] číselné údaje čerpány z URI:
http://www.census.gov/population/www/estimates/metropop/2005/cbsa-01-fmt.csv
V roce 2000 žilo v Kalifornii 33 871 648[7] obyvatel, zatímco v roce 2005 to bylo již 36 132 147[7] obyvatel. To představuje nárůst přibližně o 6,7 %. Daleko zajímavější je ale pohled na změny etnického složení populace. V roce 2000 tvořili běloši nehispánského původu 47,4 % obyvatel Kalifornie, v absolutních číslech to bylo 16 058 350[7], ale v roce 2005 již pouze 43,8 % a i v absolutním vyjádření byl zaznamenán pokles na 15 828 690[7]
osob. Naproti tomu osoby hispánského původu představovaly v roce 2000 32,4 % obyvatel Kalifornie, v absolutních číslech 10 966 556[7] osob. V roce 2005 to však bylo již přes 35,2 %, v absolutním vyjádření se jednalo o 12 722 962[7] osob. Výraz běloch nehispánského původu možná působí nepřirozeně, ale jeho použití je zde žádoucí, abychom vyloučili chybné sčítání již agregovaných údajů. To vyplývá ze skutečnosti, že neexistuje hispánská rasa, pouze se příslušníci různých ras hlásí k hispánskému původu. Nejčastěji se jedná o bělochy, v roce 2005 to bylo 11 994 170[7] osob, dále se však k hispánskému původu hlásí 195 358[7]
černochů, 233 299[7] indiánů, 108 158[7] Asiatů, 31 226[7] osob z Tichomořských ostrovů a 160 751[7] osob patřících k více než jedné rase. Zajímavý je i vývoj černošské populace, který lze označit za stagnující. V roce 2000 žilo v Kalifornii 2 211 101[7] černochů, tedy něco přes 6,5 % celkové populace, v roce 2004 jich bylo 2 238 786[7], to představuje necelých 6,3 % z celku a v roce 2005 došlo k mírnému poklesu i v absolutních číslech na 2 238 398[7] osob, tedy necelých 6,2 % celkové populace. Mezi důvody mající za následek tuto skutečnost bývá zpravidla řazeno nižší vzdělání černošských obyvatel, kteří tak vykonávají hůře placené práce a náklady na bydlení představují výraznou položku v jejich výdajích. V některých případech se tak spíše rozhodnout přestěhovat do jiného státu, kde náklady na bydlení nejsou tak vysoké. Nezanedbatelné místo mezi kalifornskou populací zaujímají Asiaté. Těch zde v roce 2000 žilo 3 816 531[7], tedy přibližně 11,3 % celkové populace, v roce 2005 to již bylo 4 423 646[7] osob, což představuje přes 12,2 % obyvatel Kalifornie. Je jistě zajímavé, že například Číňané přicházeli do Kalifornie již v polovině 19. století, kde často pomáhali při stavbě transamerické železnice. Dnes tvoří jejich potomci významnou komunitu zvláště v San Franciscu a nezanedbatelným způsobem zde dotvářejí kolorit města. Etnickou skladbu kalifornské populace v roce 2005 uzavírá 422 440[7] indiánů (1,2 % celkové populace), 151 648[7] obyvatel původem z Havaje a Tichomořských ostrovů (0,4 % celkové populace) a 877 797[7] příslušníků více než jedné rasy (2,4 % celkové populace).
[7] číselné údaje čerpány z URI:
http://factfinder.census.gov/servlet/ACSSAFFPeople?_submenuId=people_10&_sse=on
Pestrá národnostní struktura má samozřejmě vliv i na jazyky, kterými se v Kalifornii hovoří. Úředním jazykem je sice stále ještě angličtina, kterou podle průzkumu z roku 2005 mluví v domácím prostředí 57,7 %[5] osob starších pěti let. Španělsky mluví 28,2 %[5]
Kaliforňanů a mnoho státních institucí i firem se snaží předkládat informace v obou jazycích.
Třetím nejrozšířenějším jazykem je čínština, kterou mluví 2,8 %[5] obyvatel, následovaná filipínským jazykem tagalog (přibližně 2,1 %[5] obyvatel) a vietnamštinou (téměř 1,4 %[5]
obyvatel). Podle odhadů se v Kalifornii mluví dalšími zhruba dvěma sty jazyků, což ji řadí mezi jednu z lingvisticky nejpestřejších oblastí světa.
Pouze jedna třetina[8] obyvatel Kalifornie se považuje za věřící, tedy výrazně méně než je celoamerický průměr. Z této třetiny se zhruba 40 %[8] hlásí k protestantům a 34 %[8]
k římskokatolické církvi. Počet věřících hlásících se k římskokatolické církvi dále roste díky přílivu imigrantů z oblasti Latinské Ameriky. Kalifornie je navíc již od 50. let dvacátého století známá jako místo, kde se objevuje řada exotických náboženských směrů, zejména takzvaná východní náboženství, která s sebou přinesla vlna asijských imigrantů.
1.3. Administrativní rozd ě lení
Stát Kalifornie je rozdělen do 58 samosprávných okresů, v originále nazývaných counties (singulár county). Každý z těchto okresů zodpovídá na svém území mimo měst za vymáhání práva, fungování okresních soudů, výběr daní a poplatků, úřední ocenění majetku, ochranu veřejného zdraví, poskytování sociálních služeb a péči o sociálně slabé. [9]Některé okresy mají navíc rozšířenou působnost a zodpovídají tak například i za ochranu životního prostředí, péči o zeleň nebo pořádání různých kulturních akcí. Města jsou zpravidla samosprávnými celky, vyjmutými z působnosti okresů. Rozlišují se dva typy měst – města založená na základě charty a města založená podle obecného práva. Města založená podle obecného práva se řídí striktně podle zákonů státu Kalifornie, ale města založená podle charty mají větší autonomii a řídí se podle pravidel v chartě obsažených. Všechna velká kalifornská města jsou městy založenými na základě charty.
[5] číselné údaje čerpány z URI: http://www.census.gov/population/www/index.html
[8] číselné údaje čerpány z URI: http://www.britannica.com/eb/article-79250/California
[9] URI: http://lacounty.info/overview.htm
Obrázek č. 2: Kalifornské okresy
Zdroj: http://quickfacts.census.gov/qfd/maps/california_map.html
1.4. Politický a právní systém Kalifornie
Tradice amerického federalismu vznikla spolu s Ústavou z roku 1787, která poměrně jednoznačně delegovala určitý okruh pravomocí národní neboli federální vládě a zároveň
ponechala značnou část pravomocí jednotlivým státům. [10] Pravomoci delegované federální vládě jsou formulovány v jednotlivých článcích věnovaných výkonné, zákonodárné a soudní moci. Ústava dále uvádí omezení pravomocí jednotlivých států, z nichž mezi nejdůležitější patří zákaz uzavírat mezinárodní smlouvy, vstupovat do aliance nebo konfederace, razit peníze a vydávat bankovky, uvalovat cla na dovážené a vyvážené zboží a zřizovat vojsko nebo válečné loďstvo. Federální vláda pak má zakázáno zbavovat osoby svobod a ochrany, zaručovaných Listinou práv; svévolně pozastavovat práva vyplývajících z habeas corpus (právní akt chránící občana před neoprávněným uvězněním) a vypisovat přímé daně bez konzultace s občany. Jak federální vláda tak vlády jednotlivých států pak nesmějí zbavit jakoukoliv osobu života, svobody nebo majetku bez řádného soudního procesu; vyvlastnit majetek bez spravedlivé náhrady; odejmout volební práva z důvodu barvy pleti, rasy nebo pohlaví; přijímat retroaktivní zákony nebo zákony, jejichž obsahem by byl soudní rozsudek a udělovat šlechtické tituly.
Obecně lze říci, že největší vliv na každodenní život obyvatel Spojených států mají státní zákony, kterým jsou nadřazeny státní ústavní zákony. Kalifornie je republikou, spravovanou prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Zákonodárná moc
je soustředěna do hlavního města Sacramenta a skládá se ze čtyřicetičlenného Senátu a osmdesátičlenného Shromáždění. Senátoři jsou voleni na dobu čtyř let a mohou být zvoleni
nejvýše dvakrát, členové Shromáždění jsou voleni na dva roky a zvoleni mohou být nejvýše třikrát. Moc výkonnou reprezentuje guvernér, kterým je až do ledna roku 2011 Arnold Schwarzenegger, a další nezávisle volení ústavní činitelé. Soudní moc se skládá ze sedmičlenného Nejvyššího soudu státu Kalifornie a soudů nižších instancí. Soudci Nejvyššího soudu a odvolacích soudů jsou do svých funkcí jmenováni guvernérem a mají povinnost požádat elektorát hned v následujícím všeobecném hlasování o vyslovení důvěry. Tento požadavek na vyslovení důvěry se pak opakuje vždy po dvanácti letech funkčního období soudce.
Právní systém Kalifornie vychází z tradic britského zvykového práva, ale obsahuje i několik prvků převzatých ze španělského občanského práva, jako například společné jmění manželů. Trest smrti je v Kalifornii přípustnou formou trestu, nejčastěji probíhá oběšením[11]. V roce 2006 byl popraven jeden[11]člověk.
[10]
DVOŘÁKOVÁ, V.: Spojené státy americké – Společnost a politika. 1. vyd. Praha, Libri, 2002. 297 stran. ISBN 80-7277-141-8, str. 150 a 151
[11] číselné údaje čerpány z URI: http://www.cdcr.ca.gov/ReportsResearch/numberExecutions.html
1.5. Doprava
Kalifornie je proslavená svojí automobilovou kulturou. Dostupnost automobilu jako prostředku individuální dopravy měla rozhodně vliv na podobu kalifornských měst. Odhaduje se například, že až polovinu rozlohy města Los Angeles zabírají dálnice, silnice, parkoviště a jiné stavby související s automobilovou dopravou. I přes tuto skutečnost se kapacita kalifornské dálniční sítě zdá být nedostačující a často se zde setkáme s dopravními kolapsy.
Hlavními severojižními dopravními tepnami jsou dálnice číslo 101, která vede od hranice se státem Oregon, podél pobřeží Tichého oceánu, na jih do Los Angeles a mezistátní dálnice číslo 5, procházející od hranice se státem Oregon vnitrozemím až k hranici s Mexikem. Města ležící v oblasti Central Valley jsou propojena státní dálnicí číslo 99, která probíhá do značné míry paralelně s dálnicí číslo 5. Většina kalifornských dálnic je bez poplatku, pouze na některých rychlostních dálnicích, zpravidla spojujících odlehlejší rezidenční oblasti s hlavními dálničními tahy a na většině důležitých mostů se vybírá mýto.
Hlavními dopravními uzly letecké dopravy jsou mezinárodní letiště v Los Angeles a San Franciscu. Letištěm v Los Angeles, zpravidla nazývaným zkratkou LAX podle označení letiště Mezinárodní asociací letecké dopravy (zkratka IATA), prošlo v roce 2005 více než 61 milionů[12] osob a přes 2,1 milionu[12] tun nákladu. Letištěm v San Franciscu, označovaném zkratkou SFO, to bylo ve stejném roce přes 33,5 milionu[13] osob a 529 303[13] tun nákladu.
Menších letišť, která jsou využívána zejména pro vnitrostátní nebo speciální lety, najdeme v Kalifornii několik desítek.
Systém vnitrozemské říční dopravy se v Kalifornii vzhledem k přírodním podmínkám nerozvinul, o to větší důležitost má námořní doprava. Její význam začal vzrůstat již během období zlaté horečky, která s sebou přinesla vážné logistické problémy. V té době totiž ještě neexistovala transamerická železnice a vzhledem k nehostinným přírodním poměrům na mnoha místech Kalifornie bylo nutné zajistit pro nově příchozí osadníky dodávky základních surovin, včetně potravin. Není jistě náhoda, že právě v tomto období došlo k výraznému rozvoji zemědělství ve státech ležících na západě Latinské Ameriky, zvláště v Chile.
Potraviny a jiné zboží vyprodukované v těchto státech pak bylo dopravováno po moři zejména do Kalifornie, která se stala velice zajímavým odbytištěm.
[12] číselné údaje čerpány z URI: http://www.lawa.org/lax/generalDescription.cfm
[13] číselné údaje čerpány z URI: http://www.flysfo.com/about/press/factsheets/SFO_Facts.pdf
V dnešní době zde nalezneme řadu významných přístavů, z nichž nejdůležitější je komplex propojených přístavů Los Angeles a Long Beach. Mezi další významné přístavy bychom mohli zařadit Oakland a Redwood City. Přístavem Los Angeles prošlo v roce 2006 8,5 milionu[14] TEU (TEU je zkratka pro twenty-foot equivalent unit, tedy jednotka rovnající se dvacetistopému kontejneru; dnes častěji používaný čtyřicetistopý kontejner je tak roven 2 TEU). Ve stejném roce prošlo přístavem Long Beach téměř 7,3 milionu[15] TEU. V součtu tak těmito dvěma přístavy prošla čtvrtina celkové nákladní kontejnerové dopravy Spojených států. Nejvíce nákladu v peněžním vyjádření jeho hodnoty bylo přepraveno mezi přístavem Los Angeles a Čínou (94,5 miliard USD[14]), Japonskem (36,8 miliard USD[14]), Tchaj-wanem (13,6 miliard USD[14]), Jižní Koreou (7,6 miliard USD[14]) a Thajskem (6,9 miliard USD[14]).
Zajímavá je i cena přepravy kontejnerů, která závisí spíše na vytíženosti linky, než na vzdálenosti. Přepravné pro jeden dvacetistopý kontejner z Hong Kongu do Los Angeles tak činí přibližně 2 500 USD[16], ale opačným směrem to je pouze 350 USD[16]. Navíc dnes moderní kontejnerové lodě překonají tuto vzdálenost za pouhých 11 dní[16].
Železniční doprava se používá hlavně pro přepravu nákladu, její využití pro přepravu osob je vzhledem k velkým vzdálenostem velice omezené. V mnoha městech však existuje snaha dobudovat systém příměstské dopravy a odlehčit tak dálniční síti. Vážně se také uvažuje o výstavbě vysokorychlostního železničního koridoru, který by propojil města Los Angeles a San Francisco, přičemž tato cesta vlakem po vzoru TGV by měla trvat zhruba dvě a půl hodiny.
[14] číselné údaje čerpány z URI: http://www.portoflosangeles.org/factsfigures_Portataglance.htm
[15] číselné údaje čerpány z URI: http://www.polb.com/about/port_stats/yearly_teus.asp
[16] číselné údaje čerpány z URI: http://www.safmarine.com
2. Aktuální ekonomická situace
2.1. Základní makroekonomické ukazatele
Kalifornie patří mezi ekonomicky nejvyspělejší části světa. Pokud by byla samostatným státem, představovala by podle zatím nejaktuálnějších údajů z roku 2005 osmou[17] největší ekonomiku světa. V tomto roce činil HDP Kalifornie přibližně 1 622 116 milionů USD[18], tedy o něco méně než HDP Itálie ve výši 1 762 519 milionů USD[17]. Zároveň to však bylo více než HDP Španělska, který v roce 2005 činil 1 124 640 milionů USD[17] nebo 1 113 810 milionů USD[17] Kanady. V témže roce dosáhl HDP České republiky úrovně 124 365 milionů USD[17] a jednoduchým výpočtem tak zjistíme, že třiapůlkrát více obyvatel Kalifornie zvládlo za stejné období vytvořit třináctkrát větší produkt.
Celkový HDP Spojených států dosáhl v roce 2005 12 409 555 milionů USD[18]
a můžeme tedy říci, že podíl Kalifornie představoval téměř 13,1 %, to znamená nejvíce ze všech států federace. Na druhém místě skončil stát New York se 7,7 %, v absolutním vyjádření činil jeho HDP 957 873 milionů USD[18] a třetí byla Florida se 673 274 miliony USD[18], její podíl tedy představoval něco přes 5,4 %. Zajímavé je také srovnání vývoje HDP Spojených států a Kalifornie, kterému se věnuje následující tabulka.
Tabulka č. 2: Srovnání vývoje HDP Spojených států a Kalifornie
Rok Meziroční změna HDP v %
Spojené státy Kalifornie
1998 + 4,2 % + 6,5 %
1999 + 4,5 % + 8,7 %
2000 + 3,7 % + 9,0 %
2001 + 0,8 % + 1,1 %
2002 + 1,6 % + 3,0 %
2003 + 2,5 % + 5,2 %
2004 + 3,9 % + 7,7 %
2005 + 3,2 % + 6,8 %
Zdroj: vlastní výpočty na základě údajů Úřadu ekonomické analýzy při americkém Ministerstvu obchodu, URI: http://www.bea.gov/histdata/RMyear.asp
[17] číselné údaje čerpány z URI:
http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf
[18]
URI: http://www.bea.gov/newsreleases/regional/gdp_state/gsp_newsrelease.htm
Z výše uvedené tabulky je patrné, že existuje jistá korelace mezi vývojem HDP Spojených států a Kalifornie. Přesto můžeme zřetelně vidět, že HDP Kalifornie ve sledovaném období rostl oproti celku rychleji a vliv poklesu cen technologických akcií následující po dubnu roku 2000, stejně jako událostí z 11. září 2001 je sice znatelný, avšak kalifornská ekonomika se z těchto šoků vzpamatovala rychleji, než Spojené státy jako celek.
Podobné srovnání si můžeme dovolit učinit pro vývoj obecné míry nezaměstnanosti, která je opět pro lepší přehlednost zpracována do tabulky.
Tabulka č. 3: Srovnání vývoje nezaměstnanosti ve Spojených státech a v Kalifornii
Rok Obecná míra nezaměstnanosti v %
Spojené státy Kalifornie
1998 4,5 % 6,0 %
1999 4,2 % 5,3 %
2000 4,0 % 4,9 %
2001 4,7 % 5,4 %
2002 5,8 % 6,7 %
2003 6,0 % 6,8 %
2004 5,5 % 6,2 %
2005 5,1 % 5,4 %
2006 4,6 % 4,9 %
Zdroj: Kalifornské Ministerstvo financí,
URI: http://www.dof.ca.gov/HTML/FS_DATA/LatestEconData/FS_Employment.htm
Vidíme tedy, že obecná míra nezaměstnanosti je v Kalifornii dlouhodobě o něco vyšší, než je průměr za celé Spojené státy, stále však lze stav této veličiny označit jako příznivý.
Zatímco koncem devadesátých let se míry nezaměstnanosti lišily i o více něž jeden procentní bod, poslední dobou vývoj tohoto ukazatele v Kalifornii do značné míry kopíruje vývoj celoamerického průměru. Jednou z možných příčin této diskrepance může být i větší regulace trhu práce, o kterém bude pojednáno později.
Průměrný roční příjem na hlavu činil v Kalifornii v roce 2006 38 956 USD[19]. To představuje nárůst oproti předchozímu roku o 5,5 %[19], v absolutním vyjádření byl tehdy tento ukazatel roven 36 936 USD[19]. Průměr za celé Spojené státy se v roce 2005 rovnal 34 471 USD[19] a v roce 2006 to bylo 36 276 USD[19], tedy nárůst o 5,2 %. Hodnota tohoto ukazatele pro Kalifornii se tak po oba roky pohybovala na úrovni 107 % celoamerického průměru. Nejvyšší průměrný roční příjem na hlavu vykazuje stát Connecticut, v absolutním
vyjádření to bylo 49 852 USD[19], na druhém místě se umístil stát New Jersey s 46 344 USD[19] a třetí skončil stát Massachusetts kde tento ukazatel dosáhl hodnoty 45 877 USD[19]. Kalifornie pak v tomto srovnání zaujímá jedenácté místo. Nejhůře dopadl stát Mississippi s 26 535 USD[19]. Zprůměrované hodnoty tohoto ukazatele jsou logicky do jisté míry zavádějící.
Jistým problémem Kalifornie jsou totiž poměrně velké rozdíly v hodnotách tohoto ukazatele pokud jej sledujeme podle jednotlivých oblastí. Průměrný roční příjem na hlavu ve městě Belvedere v okrese Marin činil v roce 2002 113 595 USD[20] a je tedy nejbohatším městem nejen v Kalifornii, ale i v celých Spojených státech. Na druhém místě se umístilo Rancho Santa Fe v okrese San Diego se 113 132 USD[20] a třetí místo zaujímá město Atherton v okrese San Mateo, kde tento ukazatel dosáhl hodnoty 112 408 USD[20]. Naproti tomu ve městě Tobin v okrese Plumas činil průměrný roční příjem na hlavu pouze 2 584 USD[20], to je nejméně nejen v rámci Kalifornie, ale i v celých Spojených státech. O mnoho lépe na tom nejsou ani města Belden rovněž v okrese Plumas s 3 141 USD[20] a East Orosi v okrese Tulare s 4 984 USD[20]. Tyto údaje je nutné brát s rezervou, jelikož ve většině těchto sídel žije pouze několik desítek obyvatel. Na druhou stranu však i ve městě Coachella v okrese Riverside, kde žije zhruba 40 000 obyvatel, činil v roce 2002 průměrný roční příjem na hlavu 7 416 USD[20], což skutečně není mnoho.
Minimální mzda v Kalifornii byla od 1. ledna 2007 zvýšena na 7,50 USD[21] za hodinu z původních 6,75 USD[21] a patří tak mezi nejvyšší v rámci Spojených států. Od 1. ledna 2008 se bude ještě zvyšovat na 8 USD[21] za hodinu.
Míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla v Kalifornii v roce 2006 úrovně 3,7 %[22] a byla tedy o 0,5[23] procentního bodu vyšší, než kolik byl celoamerický průměr. Hlavním faktorem tohoto vývoje byl růst nákladů na zdravotní péči, bydlení a růst cen energií[22]. Pro rok 2007 se očekává inflace na úrovni 2,7 %[24] v Kalifornii, tedy o 0,7[24]
procentního bodu vyšší než je očekávaná inflace pro Spojené státy jako celek.
[19] číselné údaje čerpány z URI: http://www.bea.gov/newsreleases/regional/spi/sqpi_newsrelease.htm
[20]číselné údaje čerpány z URI: http://www.census.gov/hhes/www/income/income02.html
[21] číselné údaje čerpány z URI: http://www.dir.ca.gov/Iwc/MinimumWageHistory.htm
[22] číselné údaje čerpány z URI: http://www.bls.gov/data/home.htm
[23] číselné údaje čerpány z URI: http://research.stlouisfed.org/fred2/categories/9
[24] číselné údaje čerpány z URI:
http://www.dof.ca.gov/HTML/FS_DATA/LatestEconData/documents/FRCPI0407.xls
2.2. Nejd ů ležit ě jší hospodá ř ská odv ě tví
Podle zatím nejnovějších údajů z dubna roku 2007 bylo v Kalifornii 17 208 700[25]
zaměstnaných osob. Z toho pouze necelá 2 % zaměstnaných pracuje v zemědělství, v absolutním vyjádření to bylo 341 900[25] osob. Průmysl zaměstnává 2 469 500[25] osob, tedy necelých 14,4 % z celkového počtu zaměstnanců. Nejvíce osob je zaměstnaných ve službách, téměř 74,3 %, v absolutním vyjádření tedy 12 780 700[25] zaměstnanců. V sektoru služeb byla největším zaměstnavatelem oblast obchodních a logistických služeb, v které pracovalo 2 906 700[25] osob. Do sektoru služeb spadá rovněž státní sektor, v kterém pracovalo 2 481 100[25]
osob, z toho 244 200[25] pro vládu na federální úrovni, 484 100[25] pro vládu na státní úrovni a 1 752 800[25] osob bylo zaměstnáno na úrovni místní správy.
Podíl zemědělství na HDP Kalifornie činil v roce 2005 necelá 1,5 %, v absolutním vyjádření to bylo 23 722 milionů USD[26]. Daleko výraznější podíl měl průmysl, jenž přispěl k HDP Kalifornie částkou 275 558 milionů USD[26], tedy téměř 17 %. Podíl služeb představoval skoro 67,8 %, v absolutním vyjádření to bylo 1 099 116 milionů USD[26].
Nejvýznamnějším komponentem služeb jsou služby spojené s vlastnictvím, prodejem a pronájmem nemovitostí, které přispěly částkou 266 120 milionů USD[26] a můžeme tedy
vidět, že tyto služby přinesly téměř stejnou hodnotu, jako celý sektor průmyslu. Další významnou složku služeb představují odborné a technické služby, kam spadají právní služby, návrh počítačových systémů a služby s tím spojené a ostatní odborné služby, které přinesly 134 849 milionů USD[26]. Zbylými komponenty HDP bylo stavebnictví a ostatní nezařazené činnosti. Můžeme tedy říci, že Kalifornie má moderní strukturu SIA jak v oblasti zaměstnanosti, tak v tvorbě HDP.
Přestože podíl zemědělství na zaměstnanosti i tvorbě HDP je poměrně nízký, je zajímavé, že z pohledu tržeb za svoji zemědělskou produkci je Kalifornie ve srovnání s ostatními státy federace na prvním místě. V roce 2005 utržila 31,7 miliardy USD[27], tedy výrazně více, než státy, které jsou běžně považovány za nejvýznamnější producenty zemědělských komodit. Například Texas obdržel 16,4 miliardy USD[27], Iowa 14,6 miliardy USD[27], Nebraska 11,5 miliardy USD[27] a Kansas 10,0 miliard USD[27]. To je nejspíše dáno skutečností, že se Kalifornie specializuje na exotičtější komodity a velkou část své produkce
[25]
číselné údaje čerpány z URI: http://www.calmis.ca.gov/file/lfmonth/cal$spds.pdf
[26]
číselné údaje čerpány z URI: http://www.bea.gov/regional/gsp/
[27]číselné údaje čerpány z URI: http://www.cdfa.ca.gov/card/pdfs/agresdirentire06.pdf
vyváží na zahraniční trhy, kde je také propaguje. Nejvýznamnější exportní komoditou jsou mandle, pěstované zejména v oblasti severně od města Sacramento, kterých se v roce 2005 vyvezlo za 1,84 miliardy USD[27]. Na druhém místě se umístila bavlna, která se pěstuje v okolí města Fresno a její export vynesl téměř 0,7 miliardy USD[27]. Kalifornie je rovněž známá produkcí vína, k jehož výrobě se používají velice kvalitní hrozny pěstované v údolích Napa a Sonoma, ležících severně od San Francisca. V roce 2005 bylo vyvezeno víno v hodnotě 575 306 tisíc USD[27]. Nejvyšší meziroční nárůst pak byl zaznamenán u exportu pistáciových ořechů, který v roce 2004 činil 178 965 tisíc USD[27], ale v roce 2005 to již bylo 299 496 tisíc USD[27], tedy nárůst o 67 %[27]. Přehled deseti nejvýznamnějších exportních trhů je uspořádán do následující tabulky.
Tabulka č. 4: Přehled nejvýznamnějších exportních trhů pro zemědělské komodity
Oblast
Hodnota
exportu v milionech USD
Hlavní exportní komodity
EU 25 2 015 mandle, víno, pistácie
Kanada 1 756 listový salát, jahody, hroznové víno Japonsko 940 rýže, mandle, seno
Mexiko 591 mléčné výrobky, hroznové víno, bavlna
Čína 569 bavlna, hroznové víno, pomeranče a pomerančová šťáva Jižní Korea 282 pomeranče a pomerančová šťáva, mandle, bavlna Tchaj-wan 228 bavlna, broskve a nektarinky, hroznové víno Indie 175 mandle, bavlna, hroznové víno
Turecko 124 bavlna, rýže, mandle
Indonésie 98 bavlna, mléčné výrobky, hroznové víno
Zdroj: Výroční zpráva Ministerstva potravin a zemědělství státu Kalifornie URI: http://www.cdfa.ca.gov/card/card_06.htm
V roce 1895 byla v oblasti mezi městy Los Angeles a Long Beach nalezena ropa a Kalifornie byla dokonce mezi lety 1900 a 1936 nejvýznamnějším producentem ropy ze všech států federace Spojených států. Kapacita těchto nalezišť je však v dnešní době již téměř vyčerpána, i když díky vysoké ceně této suroviny představuje její těžba nadále zajímavý ekonomický přínos. Těžba zlata, která v polovině 19. století přilákala do Kalifornie mnoho nových osadníků a dala jí oficiální přezdívku Zlatý stát, je v dnešní době již v podstatě nevýznamná. Mezi další suroviny, které se v Kalifornii těží patří omezené množství zemního plynu, cement, stavební písek, štěrk a boritan.
Kalifornskému průmyslu velice pomohly granty na výzkum a vývoj udělované federální vládou v 70. a 80. letech 20. století, které napomohly vzniku a rozvoji takových oborů, jakými jsou například počítačové vědy, biotechnologie a sofistikovaná zdravotní péče.
Tyto obory dále využívaly poznatky z vojenského a vesmírného výzkumu, který byl soustředěn mimo jiné právě v Kalifornii. Potíže se objevily v 90. letech, kdy se federální vláda rozhodla seškrtat výdaje na tento výzkumný sektor, což vedlo k uzavření mnoha výzkumných středisek a prakticky tak došlo k likvidaci obranného a leteckého průmyslu v Kalifornii. Jedinou významnou společností, která v této oblasti dodnes působí je Northrop Grumman se sídlem v Los Angeles, která za rok 2006 dosáhla obratu ve výši 30,3 miliardy USD[28], z toho čistý zisk činil přes 1,5 miliardy USD[28]. Tato firma je jediným americkým výrobcem[29] letadlových lodí tříd Nimitz a Gerald R. Ford, které využívají jaderný pohon, mezi její produkty však patří i ponorky třídy Virginia, „neviditelný“ bombardovací letoun B-2 Spirit, letoun KC-30 sloužící k doplnění paliva za letu, sofistikované špionážní družicové systémy, elektrooptické přístroje pro noční vidění a také řada produktů pro civilní využití jako například automatizované třídící systémy nebo integrované informační systémy pro sdílení a výměnu zdravotních informací. V souvislosti se současnou veřejnou diskusí v České republice není jistě bez zajímavosti, že právě firma Northrop Grumman již téměř padesát let vyrábí a zdokonaluje komponenty pro systém obrany před balistickými střelami.
Energetický průmysl Kalifornie se stále potýká nejen s nedostatečnou kapacitou produkce elektrické energie, kterou je nutné dovážet také z okolních států, ale i s nízkou kvalitou rozvodové sítě na některých místech. Tyto problémy se staly flagrantními v 90.
letech v souvislosti s nečekaně rychlým technologickým rozvojem, kdy bylo například nově potřeba napájet relativně energeticky náročné chladící systémy diskových polí a serverových místností a často tak docházelo k přetížení sítě a následným výpadkům. Tato situace se dnes již zlepšila díky rozsáhlým investicím do rozvodové sítě, zásobování odlehlejších oblastí je však i nadále problematické. Kalifornie je dále jedním z mála států, které podporují využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektrické energie a používání strojů i dopravních zařízení šetrných k životnímu prostředí. Jak však přiznává Kalifornská komise pro energii[30], požadavek aby do roku 2010 pocházelo 20 % v Kalifornii spotřebované elektrické energie z obnovitelných zdrojů s tím, že do roku 2020 by to mělo být 33 %, zřejmě nebude naplněn.
Za největší překážky je považována neadekvátní rozvodová síť, která neumožňuje napojení
[28] číselné údaje čerpány z URI:
http://investor.northropgrumman.com/phoenix.zhtml?c=112386&p=irol-irhome
[29] URI: http://www.northropgrumman.com/about_us/information.html
[30] URI: http://www.energy.ca.gov/2007_energypolicy/index.html
odlehlých závodů vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, dále pak nejistota zda se podaří na příslušný projekt obdržet financování, složitost a netransparentnost implementace programu na podporu využívání obnovitelných zdrojů pro soukromé investory, absence
standardizovaného postupu v případě odstoupení od projektu nebo jeho zdržení a nedostatečné tempo obnovy stárnoucích větrných elektráren. V roce 2006 se v Kalifornii
vyrobilo 106 968 gigawatt hodin[31] elektrické energie spalováním zemního plynu, tedy 41,5
% celkové roční produkce. Významný podíl mají i vodní elektrárny, které jsou soustředěny u velkých přehrad na severozápadě Kalifornie. Tyto elektrárny vyprodukovaly 43 088 gigawatt hodin[31] elektrické energie, jejich relativní podíl v celém systému činil 19 %. V jaderných elektrárnách se v roce 2006 vyrobilo 31 959 gigawatt hodin[31], tedy necelých 13 % celkové produkce. Produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů dosáhla 30 514 gigawatt hodin[31] s tím, že největší podíl měla geotermální energie (13 488 gigawatt hodin[31]), následovaná malými vodními elektrárnami (5 788 gigawatt hodin[31]), spalováním biomasy (5 735 gigawatt hodin[31]), větrnými elektrárnami (4 927 gigawatt hodin[31]) a nejmenší podíl měly solární elektrárny (616 gigawatt hodin[31]). V uhelných elektrárnách se vyrobilo 17 573 gigawatt hodin, ale je nepříjemnou skutečností, že většina elektrické energie, která se do Kalifornie dováží z okolních států, pochází právě z uhelných elektráren. Oproti roku 2005 se zvýšila výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách a v elektrárnách spalujících zemní plyn, naopak poklesla výroba v uhelných elektrárnách, jaderných elektrárnách a mírně i v elektrárnách využívajících obnovitelné zdroje.
Odvětví, které Kalifornii nejvíce proslavilo i v mezinárodním prostředí, je filmový a televizní průmysl soustředěný do oblasti Hollywoodu. Jižní Kalifornie byla totiž mezi filmaři díky vysokému počtu slunečných dnů, mírnému klimatu a zajímavé krajině velice oblíbená. Filmová studia zažívala největší rozkvět ve 20., 30. a 40. letech 20. století. Po skončení 2. světové války jim však začala výrazně konkurovat televize a ani kvalitnější obrazový záznam a stereofonní zvuk nezabránily velkým ztrátám v tomto odvětví. Filmová studia začala prodávat nebo pronajímat své ateliéry televizním společnostem nebo je přestavěly na tématické zábavní parky. Některá studia, jako například Universal, také začala produkovat pořady přímo pro televizní společnosti. I když dnes v Kalifornii nevzniká tolik nových filmů, jelikož jsou často upřednostňovány levnější nebo naopak exotičtější lokality, přítomnost mnoha zkušených odborníků na filmovou produkci je důvodem, proč toto odvětví z Kalifornie
[31] číselné údaje čerpány z URI: http://www.energy.ca.gov/electricity/gross_system_power.html
v nejbližší době nevymizí. Jistě není bez zajímavosti, že právě v Kalifornii vznikla řada filmů vytvořených zcela za pomoci počítačů a některé postupy využívané při jejich výrobě také našly uplatnění při vývoji počítačových her.
Pozitivní vliv na kalifornskou ekonomiku má také turistický ruch, který bývá někdy označován jako „neviditelný“ export nebo „průmysl bez továrních komínů“. Za rok 2006 utratili turisté v Kalifornii 93,8 miliard USD[32], tedy o 6 % více než v roce 2005. Na turistický ruch bylo v roce 2006 přímo navázáno 928 700[32] pracovních míst. Kromě návštěvníků z jiných států federace Spojených států navštívilo Kalifornii v roce 2005 14,4 milionu[32] zahraničních turistů a je tedy nejnavštěvovanějším státem z celé federace s podílem 22,1 %[32]. Nejvíce zahraničních turistů přicestovalo z Mexika a Kanady. Z Mexika to bylo za rok 2006 přes 9 milionů[32] návštěvníků, z Kanady přicestovalo 1 007 900[32]
turistů. Za nimi následují návštěvníci z Velké Británie (778 000[32]), Japonska (722 000[32]), Austrálie (313 000[32]), Německa (309 000[32]), Francie (261 000[32]), Jižní Koreje (252 000[32]) a Tchaj-wanu (191 000[32]). Z údajů o počtu návštěvníků je dále patrné, že se již tomuto odvětví podařilo překonat krizi, která následovala po 11. září 2001.
2.3. Zahrani č ní obchod
Kalifornie patří mezi otevřené ekonomiky, které se aktivně zapojují do mezinárodní dělby práce. Mnoho produktů kalifornských firem je známých nejen na domácím americkém trhu, ale i na trzích zahraničních a tyto produkty se často vyznačují vysokou přidanou hodnotou. Zahraniční obchod Kalifornie silně poznamenaly události z 11. září 2001. Ještě v roce 2001 se vyvezlo zboží v hodnotě téměř 106,8 miliard USD[33], avšak hned v následujícím roce došlo k poklesu na 92,2 miliard USD[33]. Až v roce 2004 překonala hodnota exportu hranici z roku 2001. Podle zatím nejaktuálnějších údajů z roku 2006 vyvezla Kalifornie zboží v hodnotě přes 127,7 miliard USD[33].
Při pohledu na teritoriální strukturu exportu zjistíme, že nejvýznamnějším odbytištěm v roce 2006 bylo Mexiko, kam se vyvezlo zboží v hodnotě přes 19,6 miliardy USD[33], tedy více než 15 % veškerého exportu. Na druhém místě se umístila Kanada, kam bylo vyvezeno zboží za necelých 14,2 miliardy USD[33]. Pak následuje Japonsko (14 miliard USD[33]), Čína (10 miliard USD[33]), Jižní Korea (7 miliard USD[33]) a Tchaj-wan (5,6 miliard USD[33]).
[32] číselné údaje čerpány z URI: http://www.visitcalifornia.com/page.php?sec=research
[33] číselné údaje čerpány z URI: http://tse.export.gov/
Nejvýznamnějším exportním trhem z EU27 byla Velká Británie, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě necelých 5,1 miliard USD[33]. Ani Česká republika však není pro Kalifornii nevýznamným obchodním partnerem. Za rok 2006 sem bylo dovezeno zboží v hodnotě téměř 110 milionů USD[33], tedy o něco méně než do Lucemburska, avšak více než například do Portugalska.
Z komoditní struktury exportu vyplývá, že nejdůležitějším exportním artiklem Kalifornie jsou již dlouhodobě počítače a elektronika. V roce 2006 se jich vyvezlo za více než 44,5 miliard USD[33] a představovaly tak téměř 35 % hodnoty celého exportu. Zde je však zajímavá skutečnost, že v roce 2000 se tohoto artiklu vyvezlo dokonce za více než 61,4 miliard USD[33], ale v následujících letech pak pravidelně docházelo k poklesu. Pomyslné dno nastalo v roce 2003, kdy export tohoto artiklu činil 36,7 miliard USD[33]. Od té doby hodnota exportu počítačů a elektroniky roste, ale hodnotu z roku 2000 se již nepodařilo nikdy překonat. Druhým nejdůležitějším exportním artiklem Kalifornie jsou stroje a zařízení, kterých se v roce 2006 vyvezlo za téměř 14,9 miliard USD[33] a jejich podíl na celkovém vývozu činil 11,6 %. Pak následuje dopravní zařízení (13,5 miliard USD[33]) a chemické výrobky (8,7 miliard USD[33]). Při pohledu na komoditní strukturu vývozu Kalifornie do České republiky zjistíme, že nejvíce dovážíme počítače a elektroniku. V roce 2006 se tohoto artiklu dovezlo za 50,7 milionu USD[33], tedy 46,1 % z celkové hodnoty exportu do České republiky. I v tomto případě je to však méně než tomu bylo v minulosti. V roce 2002 dovezla Česká republika z Kalifornie počítače a elektroniku v hodnotě 81,3 milionu USD[33]. Na druhém místě byly v roce 2006 ostatní výrobky (11,8 milionu USD[33]), následované stroji a zařízeními (11,5 milionu USD[33]) a elektronickým vybavením (7,4 milionu USD[33]).
Vysokou dynamiku růstu vykazuje dovoz kovových polotovarů, jejichž hodnota činila ještě v roce 2001 pouhých 98 000 USD[33], ale v roce 2006 to bylo již 5,7 milionu USD[33]. Další zajímavostí je skutečnost, že se neustále zvyšuje počet artiklů, které se z Kalifornie do České republiky dovážejí. Například ještě v roce 2000 se nedovážely žádné[33] produkty dřevařského průmyslu, ale v roce 2006 se jich dovezlo za 197 000 USD[33] a trend je jednoznačně rostoucí.
Možná i tato skutečnost by mohla inspirovat české podnikatelské subjekty, aby se intenzivněji věnovali kalifornskému trhu. Za nejperspektivnější položky českého exportu[34]
jsou považovány subdodávky pro energetický průmysl v souvislosti s výstavbou nových elektráren, rekonstrukcí stávajících a modernizací elektrických rozvodových sítí. Dále by mohl být zájem o dopravní prostředky v souvislosti se snahou posílit roli veřejné dopravy,
[34]
URI: http://www.mzv.cz/wwwo/?amb=113
zabezpečovací a bezpečnostní techniku, výrobu na zakázku včetně vývoje softwaru, potravinářské speciality, originální a luxusní zboží. Osobně se domnívám, že možnost uplatnění českých firem v Kalifornii je ještě daleko širší, ale vyžaduje ochotu k dlouhodobému zpracovávání trhu, rozsáhlejším investicím do propagace vlastní značky a v neposlední řadě také schopnost dodávat produkt v konzistentní kvalitě a odpovídajícím množství.
Značně problematická je snaha zjistit informace o dovozu do Kalifornie. Tento ukazatel se totiž od roku 2000 nesleduje podle jednotlivých států federace, ale pouze za Spojené státy jako celek, což je pro naše účely bezpředmětné. Objevily se totiž pochybnosti o tom, zda tento ukazatel s dostatečnou přesností popisuje realitu. V dnešní době se stále větší část kontejnerové přepravy uskutečňuje za pomoci kontejnerových lodí třídy super post- Panamax, pro které je již Panamský průplav příliš malý, a proto je pro mnohé logistické firmy rychlejší nechat vyložit náklad z Asie v kalifornských přístavech a do států na západ od řeky Mississippi jej dopravit po železnici. Zdaleka ne všechen náklad vyložený v těchto přístavech tak nakonec skončí v Kalifornii. Zde se pak objevovaly problémy, jelikož údaje o kalifornském importu do značné míry vycházely ze statistik vedených kalifornskými přístavy.
Můžeme si však alespoň uvést údaje o importu do Kalifornie z České republiky, který v roce 2004 dosáhl hodnoty téměř 940 milionů USD[34]. Největší položku představovaly ostatní výrobky (405 milionů USD[34]), následované vybavením jaderných elektráren (246 milionů USD[34]), elektrickým zařízením a příslušenstvím (117,5 milionu USD[34]), železem a ocelí (94,1 milionu USD[34]) a výrobky sklářského průmyslu (76,5 milionu USD[34]).
3. Podnikatelské prost ř edí
3.1. Víza
[36]Pokud se rozhodneme vykonávat podnikatelskou činnost v Kalifornii nebo jakémkoliv jiném státě federace osobně, je rozhodně vhodné zde pobývat legálně. Za tímto účelem si můžeme vybrat z mnoha typů víz takové, které nejlépe odpovídá našim záměrům. V závislosti na délce pobytu se rozlišují víza pro krátkodobý pobyt, častěji označovaná jako neimigrační víza a víza pro dlouhodobý pobyt, takzvaná imigrační víza. Víza jsou zpravidla označena písmeny a číslicí, aby bylo možné jednoduše rozlišit účel pobytu a statut osoby, které je vízum uděleno. Ze skupiny neimigračních víz nás budou nejspíše zajímat víza typu B-1, E-2 nebo L-1. Pokud bychom se rozhodli za účelem vykonávání podnikatelské činnosti usadit v Kalifornii natrvalo, pak je pro nás nejvhodnějším vízem typ EB-5.
O vízum typu B-1 by měla žádat osoba přicházející do Spojených států za účelem dočasného výkonu podnikatelských aktivit ve prospěch svého zahraničního zaměstnavatele.
Tato osoba nesmí ve Spojených státech žádat o zaměstnání, musí být placena z prostředků zahraničního zaměstnavatele a dále musí mít trvalý pobyt v zahraničí, který nemá v úmyslu opustit. Víza typu B-1 jsou udělována na dobu jednoho roku, lze však opakovaně zažádat o jejich prodloužení vždy o šest měsíců.
Některé státy mají se Spojenými státy uzavřené dohody, na základě kterých mohou občané těchto států pobývat ve Spojených státech za účelem vykonávání podnikatelské činnosti nebo řízení nákladného investičního záměru. Občané České republiky mají možnost požádat o vízum typu E-2 v případě, že se chystají realizovat ve Spojených státech nákladný investiční záměr. Tato osoba musí být buď hlavním investorem, který bude řídit a rozvíjet tuto investici nebo manažerem, respektive zaměstnancem se schopnostmi, které jsou pro úspěšnou realizaci této investice nezbytné. Příjem z investice navíc nesmí být jediným zdrojem příjmu této osoby. Víza typu E-2 se zpravidla udělují na dobu jednoho až pěti let a je možné požádat o jejich prodloužení.
[36]
URI: http://www.calbusiness.ca.gov/pdf/cbguideinvestor.pdf
Víza typu L-1 jsou určena zaměstnancům společnosti, která se chystá založit dceřinou společnost ve Spojených státech za účelem zahájení aktivity na tomto trhu. Tato společnost pak může požádat o udělení víza typu L-1 pro své manažery nebo klíčové pracovníky, kteří pro mateřskou firmu pracovali v posledních třech letech alespoň jeden celý rok.
O imigrační vízum typu EB-5 může žádat osoba, která na území Spojených států investuje alespoň 1 milion USD do rozvoje svých podnikatelských aktivit. Pokud se chystá tuto investici realizovat v oblasti postižené nezaměstnaností, pak se tato částka snižuje na 0,5 milionu USD. V obou případech však musí investice vytvořit alespoň 10 pracovních míst na plný úvazek, přičemž se do tohoto požadavku nezapočítávají pracovní místa, která investor vytvořil pro svoji osobu nebo pro příslušníky své rodiny.
3.2. Licence
Zatímco v některých státech je možné se prakticky ihned po založení zvolené právní entity věnovat téměř jakékoliv činnosti, která není zákonem zakázaná, Kalifornie uplatňuje v této oblasti větší míru regulace. Podnikatelský subjekt, který chce svoji činnost vykonávat v Kalifornii si musí nejprve zažádat o licenci na příslušném úřadě v okresu, kde má své sídlo.
V podstatě je zde situace podobná jako v České republice, kdy fyzická nebo právnická osoba musí nejprve získat pro danou činnost živnostenské oprávnění. V Kalifornii se také rozlišují volné licence a odborné licence. Volná licence postačuje vždy na jednu z celkem 147[35]
definovaných činností, mezi které patří například provozování reklamní agentury, prodej automobilů, provozování čerpací stanice, import/export zboží a služeb, provozování restaurace, cestovní kanceláře, taxislužby, zpracování daňových přiznání a řada dalších.
Odbornou licenci[35] je pak nutné získat v případě, když chce fyzická osoba vykonávat činnost kadeřníka nebo kosmetologa; poskytovat odbornou i doplňkovou stomatologickou péči;
vykonávat činnost zdravotní sestry, lékaře, chirurga nebo psychologa; poskytovat ostrahu objektů; vykonávat činnost pojišťovacích nebo realitních makléřů a také v případě, že chce vykonávat povolání učitele.
[35]
URI: http://www.calgold.ca.gov/
