VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
Obor: Mezinárodní obchod
Podpora podnikání ve Velké Británii spolufinancovaná z Evropské Unie
(bakalářská práce)
Autor : Gabriela Machovská Vedoucí práce : Ing. Iveta Černá
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.
V Praze dne ………… Podpis studenta ………
Obsah
Úvod ... 3
1. Regionální a strukturální politika ... 5
1.1. Historie... 5
1.2. Principy regionální a strukturální politiky ... 5
1.3. Cíle regionální a strukturální politiky... 6
1.4. Nástroje regionální a strukturální politiky ... 6
2. Regiony soudržnosti... 9
2.1. La Nomenclature des Unitels Statistiques (NUTS) ... 9
2.2. Rozdělení Velké Británie na regiony soudržnosti dle NUTS ... 9
3. Oblasti podpory v rámci Cíle 1... 11
3.1. Merseyside ... 13
3.2. South Yorkshire ... 17
3.3. Cornwall and Isles of Scilly... 19
3.4. West Wales and the Valleys ... 20
3.5. Regiony pobírající přechodnou pomoc v rámci cíle 1 ... 22
4. Oblasti podpory v rámci Cíle 2... 25
4.1. Priority v rámci cíle 2 ... 25
4.2. Financování programů... 27
5. Programové období 2007 – 2013... 30
Závěr ... 33
Literatura ... 35
Seznam obrázků, boxů, tabulek a grafů... 36
Seznam příloh... 37
Úvod
Evropská unie sdružuje dvacet pět států. Každý stát má jinou historii, svou jedinečnou kulturu a ve většině případů i svůj vlastní jazyk. Přesto, že státy před vstupem do Evropské unie musely splnit určitá ekonomická i politická kritéria, jsou mezi jednotlivými státy stále velké rozdíly. Úkolem regionální a strukturální politiky je méně rozvinutým oblastem pomáhat a tyto rozdíly zmenšovat. Podpora podnikání má příznivý vliv na ekonomický rozvoj oblastí, jejich stabilitu a také na zaměstnanost.
Cílem práce je podat přehled o již téměř uplynulém programovém období 2000 – 2006 ve Velké Británii. Zaměřit se především na programy v rámci nichž mohou podnikatelé čerpat finanční prostředky, kterých podniků se tyto programy týkají a hlavně do jaké míry jsou prostředky z Evropské unie čerpány. Čtenář by měl po přečtení práce získat základní přehled o možnostech získání podpory z Evropské unie pro podnikání ve Velké Británii v letech 2000 až 2006. Vzhledem k širokému tématu práce není možné se zaměřit pouze na jeden problém, ale práce by měla obsahovat odkazy, které by sloužily čtenáři jako vodítko v případě, že by se chtěl problémem podrobněji zabývat.
Téma podpora podnikání ve Velké Británii spolufinancovaná z Evropské unie mě zaujalo proto, že se již delší dobu zabývám možnostmi čerpání z fondů Evropské unie. Zajímalo mě, jak vypadá situace v jiné členské zemi, která je navíc členem Evropské unie mnohem delší dobu než Česká republika a má tak s čerpáním finančních prostředků z Evropské unie daleko větší zkušenosti.
Celá práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola má obecný ráz a uvádí nás do problematiky regionální a strukturální politiky. Zabývá se jejím vývojem, základními principy, jednotlivými cíly a nástroji. Další kapitola se zabývá členěním území Evropské unie dle NUTS.
Tato kapitola je již konkrétnější a aplikuje rozdělení regionů dle NUTS přímo na Velkou Británii.
Třetí kapitola se již přímo zabývá šesti regiony Velké Británie, které získávají podporu v rámci cíle 1. Regiony jsou vyznačeny na přehledné mapě a dále jsou pomocí grafů srovnány finanční prostředky přidělené jednotlivým regionům a fondy, ze kterých bude pomoc čerpána.
Kapitola dále pokračuje charakteristikou jednotlivých regionů. Ta obsahuje stručný popis regionu, výpis jednotlivých programů a rozpracování programů, týkajících se podpory
podnikání. Součástí charakteristiky jsou také informace o přidělených finančních prostředcích a jejich čerpání.
Čtvrtá kapitola je zaměřena na čtrnáct regionů, získávajících finanční prostředky v rámci cíle 2. Protože se jedná o mnohem větší počet regionů než v kapitole tři, má tato kapitola poněkud jiné členění než předchozí. Vzhledem k určenému rozsahu práce není možné charakterizovat podrobně každý region zvlášť a proto je tato kapitola rozdělena na charakteristiku programů a na přehled financování programů a čerpání prostředků v jednotlivých regionech.
Poslední pátá kapitola se dívá do budoucnosti. Jejím obsahem je nové programové období 2007 až 2013. Snaží se srovnat cíle, které si dávala regionální a strukturální politika v letech 2000 až 2006 s těmi, o které chce usilovat v nadcházejících letech 2007 až 2013. Pomocí srovnání map je také ukázáno, jak se změní rozdělení oblastí dle cílů a grafy zobrazují finance, které hodlá Evropská unie na regionální a strukturální politiku v následujících letech 2007 až 2013 vynaložit.
1. Regionální a strukturální politika
Regionální a strukturální politika nebo také politika hospodářské a sociální soudržnosti se snaží snižovat rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů. Zaměřuje se na regiony postižené restrukturalizací, s ubývající vahou zemědělství či se zanedbanými městskými čtvrtěmi. Jejím cílem je růst regionů v oblasti hospodářské, sociální i územní „soudržnosti“ Evropské unie.
1.1. Historie
Počátky regionální a strukturální politiky, neboli politiky hospodářské a sociální soudržnosti, najdeme již v Římských smlouvách z roku 1957. V jejich preambuli je uvedeno, že je třeba „posílit jednotu svých ekonomik a zajistit harmonický rozvoj snižováním rozdílů mezi různými regiony a zmírňováním zaostalosti méně rozvinutých oblastí.“ Podobné formulace jsou uvedeny i v Jednotném evropském aktu z roku 1986 a ve smlouvě o Evropské unii z roku 1993, kde je soudržnost definována jako jeden z hlavních cílů vedle jednotného trhu a měnové unie.
V roce 1958 byly založeny první dva strukturální fondy, Evropský sociální fond (ESF) a Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), které později, v sedmdesátých letech, doplnil Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a v devadesátých letech Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR).
O pravé regionální politice můžeme hovořit od osmdesátých let, kdy do Evropské unie vstoupily státy (Řecko, Španělsko a Portugalsko), které nedosahovaly úrovně ostatních členských zemí. Postupně došlo k reformě fondů solidarity (dnes strukturálních fondů) a pro období 1989 až 1993 jim bylo přiděleno 68 miliard ECU (v cenách roku 1997). V letech 2000 až 2006 tvořila roční částka, jdoucí na regionální a strukturální politiku, již zhruba 35% celkového rozpočtu EU (213mld. EUR) a pro příští programové období 2007 až 2013 se předpokládá částka ještě mnohem větší.
1.2. Principy regionální a strukturální politiky
Regionální a strukturální politika je postavena na pěti základních principech : principu koncentrace, partnerství, programování, adicionality, monitorování a vyhodnocování. V případě prvního principu jde o soustředění co největšího množství prostředků do regionů s nejvážnějšími problémy a realizace menšího počtu rozsáhlých projektů, které by měly zaručit větší efektivitu,
Evropskou komisí a národními, regionálními či místními orgány. Princip monitorování zaručuje, že všechny projekty jsou průběžně sledovány a kontrolovány jak z věcného tak finančního hlediska. Princip adicionality klade důraz na to, že prostředky z EU mají pouze doplňovat prostředky samotného příjemce pomoci a ne krýt veškeré náklady. Cílem je vetší efektivita, zodpovědnost a zainteresovanost příjemce.
1.3. Cíle regionální a strukturální politiky
Box 1 : Cíle regionální a strukturální politiky Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů
Tento cíl se zaměřuje na podporu regionů, které se nacházejí pod hranicí 75 % HDP průměru EU. Jedná se především o podporu v oblasti infrastruktury a investic do podnikatelských a jiných hospodářských činností.
Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací
Záměrem je podpora oblastí, které procházejí hospodářskými a sociálními změnami v sektoru průmyslu a služeb, jejichž důsledkem je vznik strukturálních problémů.
Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání
Hlavním cílem je podpora při modernizování systému vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.
V případě cílů jedna a dva je nutné dodržet podmínku, že každá oblast je způsobilá pro čerpání prostředků pouze v rámci jednoho z cílů. Cíl tři je určen pro celé území Evropské unie, kromě oblastí spadajících, pod cíl jedna.
1.4. Nástroje regionální a strukturální politiky
K naplňovaní cílů regionální a strukturální politiky slouží strukturální fondy, Fond soudržnosti a tzv. Iniciativy Společenství.
Mezi strukturální fondy patří Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) a Finanční nástroj
Box 2 : Strukturální fondy
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
Fond byl založen v roce 1975 a pro léta 2000 až 2006 dostal přiděleno nejvíce finančních prostředků, kterými jsou financovány především projekty spadající pod cíl 1 a 2.
Evropský sociální fond (ESF)
Tento fond byl založen již v roce 1960 a zaměřuje se na podporu oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Jeho prostředky jsou využívány na financování projektů, spadajících pod všechny tři cíle regionální a strukturální politiky.
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF)
Fond vznikl v roce 1962 a do strukturální fondů spadá jen jeho podpůrná složka. Druhá, záruční složka, slouží k financování společné zemědělské politiky Evropské unie. Fond se zaměřuje především na podporu rozvoje venkova, realizované v souladu s cíli 1 a 2.
Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG)
Poslední ze čtveřice strukturálních fondů vznikl až v roce 1993 a zaměřuje se na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu.
Speciálním fondem, který nepatří mezi fondy strukturální, je Fond soudržnosti. Byl založen v roce 1993 za účelem pomoci nejméně rozvinutým členským státům, připravujícím se k vytvoření Evropské měnové unie. Fond poskytuje prostředky na projekty v oblasti infrastruktury a životního prostředí, jejichž rozpočet je větší než 10mil. EUR. Stát, který chce z fondu čerpat finanční prostředky, musí mít HDP nižší než 90% průměru EU. Celkové finanční prostředky, přidělené tomuto fondu, tvoří téměř jednu třetinu prostředků, určených na regionální a strukturální politiku.
Dalším zvláštním nástrojem regionální a strukturální politiky jsou tzv. Iniciativy společenství. Jsou jediným nástrojem, u kterého dává první podnět Evropská komise a teprve následně ho projednává s jednotlivými státy. Z rozpočtu Evropské unie na ně bylo vyčleněno 10,44 mld. EUR, což představuje zhruba 5,3 % celkových prostředků vydávaných na regionální a strukturální politiku. Pro programové období 2000 až 2006 byly ustaveny čtyři Iniciativy.
Box 3 : Iniciativy společenství INTERREG III. (A, B, C)
Má za úkol podporovat přeshraniční (A), nadnárodní (B) a meziregionální (C) spolupráci.
V programovém období 2000 až 2006 bylo na tuto Iniciativu vyčleněno 4, 875 mld. EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).
LEADER +
Iniciativa má za cíl především rozvoj venkova a je financována prostřednictvím Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu. Pro léta 2000 až 2006 ji bylo přiděleno z rozpočtu Evropské unie 2,02 mld. EUR.
EQUAL
Tato iniciativa se zaměřuje na boj proti diskriminaci na trhu práce. Zvláštní pozornost je věnována integraci žadatelů o azyl. Iniciativa je financována z Evropského sociálního fondu (EHS) a pro programové období 2000 až 2006 na ni bylo vyčleněno 2, 847 mld. EUR.
URBAN II
Cílem této Iniciativy je podpora hospodářské a sociální obnovy měst a městských částí postižených krizí. Stejně jako INTERREG III je financována z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), ale je na ni přiděleno pouze 0,7 mld. EUR.
2. Regiony soudržnosti
2.1. La Nomenclature des Unitels Statistiques (NUTS)
Jedná se o členění na statistické územní jednotky Evropské unie (regiony soudržnosti) podle počtu obyvatel. Klasifikace se využívá k monitorování sociální a ekonomické situace
jednotlivých regionů a také pro implementaci, hodnocení a kontrolu výsledků regionální a strukturální politiky.
Tato klasifikace byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) ve spolupráci s ostatními orgány EU. Od roku 2003, kdy byly zásady NUTS vydány jako Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1059/2003, jsou NUTS závazné pro všechny členské státy Evropské unie.
Tabulka 1 : Klasifikace regionů dle NUTS Minimální počet
obyvatel
Maximální počet obyvatel
NUTS 1 3 000 000 7 000 000
NUTS 2 800 000 3 000 000
NUTS 3 150 000 800 000
Zdroj : http://ec.europa.eu/comm/eurostat/ramon/nuts/basicnuts_regions_en.html
V Evropské unii je celkem 89 regionů NUTS 1, 255 regionů spadajících pod NUTS 2 a 1221 regionů NUTS 3.
2.2. Rozd ě lení Velké Británie na regiony soudržnosti dle NUTS
Velká Británie je rozdělena na 12 regionů kategorie NUTS 1. Jedná se o tyto regiony : Severovýchod (North East)
Severozápad (North West) Yorkshire a Humber
Středovýchod (East Midlands) Středozápad (West Midlands)
Londýn (London) Jihovýchod (South East) Jihozápad (South West) Skotsko (Scotland)
Severní Irsko (Northern Ireland)
Wales (Wales) Východní Anglie (East of England)
Tyto regiony jsou dále rozděleny na 37 jednotek NUTS 2 a 133 jednotek NUTS 3.
Tabulka 2 : Průměrný počet obyvatel a rozloha regionů NUTS ve Velké Británii Počet regionů Průměrná velikost
(km2)
Průměrný počet obyvatel (tis.)
NUTS 1 12 20 318 4 969
NUTS 2 37 6 590 1 612
NUTS 3 133 1 833 449
Zdroj : Regions, Nomenclature of territorial units for statistics, Luxemburg : Office for Official Publications of the European Communities, 2003, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/
3. Oblasti podpory v rámci Cíle 1
Obrázek 1: Oblasti podpory v rámci Cíle 1
Čerpat prostředky v rámci cíle 1 mohou regiony, které nedosahují hranice 75 % HDP průměru EU. Ve Velké Británii jsou čtyři regiony, které tyto podmínky splňují (na mapě jsou označeny červeně) : Merseyside, South Yorkshire, Cornwall a Isles of Scilly, West Wales and the Valleys. Další dva regiony (na mapě světle fialovou barvou), Northern Ireland a Highlands and Islands, jsou z Cíle 1 vyřazeny a pobírají klesající přechodnou pomoc.
Pro programové období 2000 – 2006 bylo Velké Británii na cíl 1 přiděleno celkem 6 316 973 039 Eur.
Graf 1: Rozdělení finančních prostředků z EU dle jednotlivých regionů
1 389 070 300
523 497 500
1 221 488 700 1 933 946 500
929 115 400 319 854 639
Merseyside South Yorkshire
Cornw all and Isles of Scilly West Wales and the Valleys Northern Ireland Highlands and Islands
Na financování se podílejí všechny čtyři strukturální fondy (ERDF, ESF, EAGGF, FIFG), některé z nich, jak je vidět na grafu níže, však jen velmi malou měrou.
Graf 2: Procentuální podíl jednotlivých fondů na financování v daných regionech
67,00
62,38
68,21
60,14 57,81 59,43
32,57
19,29
29,91 31,81 30,67
19,49
0,41 1,89 6,88
3,25
11,97 8,4
15,09 0,02
9,1
1,17 3,12 0,00
10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 70,00 80,00
Merseyside
South Yorkshire
Cornwall and Isles of Scilly West W
ales and the Valleys
Northern Ireland
Highlands and Islands
ERDF ESF EAGGF FIFG
3.1. Merseyside
Merseyside je součástí regionu North West a dle klasifikace NUTS spadá mezi regiony NUTS 2 a může být dále rozčleněn na čtyři regiony NUTS 3 : East Merseyside, Liverpool, Sefton a Wirral. Oblast se rozkládá na 645 km2 a má 1 365 900 obyvatel.
Pro léta 2000 až 2006 byly ustaveny pět priorit : rozvoj podnikání (Developing Business) rozvoj lidských zdrojů (Developing People) rozvoj oblastí (Developing Locations)
rozvoj hraničních komunit (Developing Pathways Communities) technická asistence (Technical Assistance)
Na podporu podnikání se zaměřuje především priorita 1 a z části priorita 2.
Pro sedmileté programové období 2000 až 2006 bylo Merseyside přiděleno 1 389 bilionů EUR, které mělo doplnit 1 374 bilionů EUR z veřejného sektoru a 652 milionů ze soukromého sektoru. Hlavním zdrojem financí je ERDF, který se podílí na financování programů 67%. Do dubna 2006 bylo schváleno 1679 projektů, které získaly na dotacích z Evropské unie 802,7 milionů liber.
A. Rozvoj podnikání (Developing Business)
Tato priorita se zaměřuje na podporu podnikání a konkurenceschopnosti. Jejím cílem je zvýšení počtu, různorodosti a konkurenceschopnosti podniků a zlepšení jejich míry přežití, míry exportu ze spádových oblastí a zastoupení v klíčových sektorech.
Jak můžeme vidět na schématu na další straně, má tato priorita další dvě dílčí priority : rozvoj malých a středních podniků a rozvoj vedlejších sektorů. Jako malé a střední jsou definovány podniky, které zaměstnávají maximálně 250 zaměstnanců a jejich obrat není vyšší než 40 milionů liber. Tyto podniky mohou žádat o příspěvky z Evropské unie na růst, rozvoj a budování konkurenceschopnosti, ale také na odborné školení zaměstnanců a výstavbu areálu.
Druhá dílčí priorita, podpora vedlejších sektorů, se zaměřuje na obory, které nepatří v oblasti mezi dominantní, ale mají velký potencionál růstu.
Obrázek 2: Další členění a financování priority rozvoj podnikání (Developing Business) :
Pro programové období 2000 až 2006 se počítalo s celkovými náklady na tuto prioritu 1 326 690 466 liber. Evropská unie se měla na této částce podílet 469 120 000 liber. Do roku 2005 dostala Merseyside od Evropské unie zaplaceno již 339 373 627 liber. Do dubna roku 2006 bylo schváleno 144 projektů v rámci priority jedna, financovaných z ERDF a 77 projektů, financovaných z ESF. Z ERDF bylo zatím vyčerpáno 62,4% a z ESF 67,1% prostředků. Priorita financování růstu si při získávání prostředků z ERDF vedla nejlépe a rozdělila již mezi příjemce 88,5% prostředků. Předčila tak nejlépe si vedoucí dílčí prioritu získávající prostředky z ESF, trénink pro malé a střední podniky, která zatím vyčerpala 70,4% přidělených prostředků. Druhá
Dotaci v rámci priority jedna z ERDF dostala například Liverpoolská univerzita, Liverpoolská obchodní komora nebo Universita Johna Moora.
Tabulka 3: Instituce s největším počtem schválených projektů v rámci priority 1 Instituce
Počet schválených projektů
Celkové
náklady Příspěvek z ERDF L'POOL JOHN MOORES
UNIVERSITY 13 £72 315 238 £21 513 374
Liverpool City 12 £16 043 295 £5 630 198
University of Liverpool 11 £44 371 520 Ł14 547 304
Sefton MBC 11 Ł46 454 398 Ł8 228 872
Liverpool Chamber of Commerce 9 Ł16 850 111 Ł6 703 577
MSIF LIMITED 5 Ł134 906 887 Ł59 239 737
Merseyside Partnership 5 Ł28 411 107 Ł11 364 443
Greater Merseyside 4 Ł46 943 896 Ł19 137 914
Zdroj : EU and Merseyside web page, http://www.euandmerseyside.org, List of All ERDF projects
Jak vidíme z tabulky, největší počet schválených projektů má Universita Johna Moora.
Mezi projekty, spadající pod dílčí prioritu rozvoj konkurenceschopných malých a středních podniků, patří projekty : strojírenské rozvojové centrum (Engineering Development Centre, EDC), rozvojové centrum malých a středních podniků v Merseyside (The Merseyside SME Develo8////pment Centre), most pro podnikatele (Business Bridge) a integrace elektronického podnikání (E-business Integrated Management Systems and Clusters). Nejvyšší dotaci, 2 471 860 liber, dostal právě první projekt - strojírenské rozvojové centrum.
Celkem čtyři příspěvky z ERDF ve výši 19 159 534 liber dostala firma Greater Merseyside enterprise LTD na projekty rozvoj a růst podnikání pro lepší Merseyside (Business Growth & Development for Greater Merseyside) a růst podnikání v Merseyside (Growing Business in Merseyside). Jedná se o konzultantskou firmu, která nabízí pomoc při zakládání a rozvoji podniku a také provozuje mezinárodní obchodní centrum pro lepší Merseyside, které má za úkol zvýšení exportu podniků sídlících v oblasti Merseyside.
B. Rozvoj lidských zdrojů (Developing People)
Cílem této priority je rozvoj současné a potenciální pracovní síly v Merseyside prostřednictvím celoživotního vzdělávání, vytvářením pracovních míst a rozvojem schopností nutných pro podnikání.
Priorita je dále rozdělena do několika dílčích částí : opatření pro zaměstnanost,
celoživotní vzdělávání, vytvoření pracovních míst a podnikání, pozitivní opatření pro ženy a ulehčení vstupu na pracovní trh. Až na poslední, která je financována z ERDF, jsou všechny
financovány z ESF.
Do podpory podnikání můžeme zařadit vytváření nových pracovních míst a podnikání.
V rámci této dílčí priority je, mimo jiné, podporována propagace a rozvoj nových podniků, samostatné podnikání, pomoc jednotlivcům rok po založení podniku a počáteční pomoc při podnikání v oboru životního prostřední. Příjemci dotace se mohou stát nejen malé podniky, ale také místní úřady, neziskové organizace, odbory či školy.
Do dubna roku 2006 bylo schváleno 708 projektů v rámci priority dvě, které byly podpořeny částkou 136 606 050 liber z ESF a dalších 24 projektů dostalo příspěvek ve výši 15 902 121 liber z ERDF. Z ERDF tak bylo vyčerpáno 76,7% přidělených prostředků a z ESF již dokonce 96,5%. Dílčí priorita podporující ženy (Action for Woman) dokonce přečerpala přidělené prostředky o 3%. Vyčerpanost prostředků u ostatních dílčích priorit se pohybuje v rozmezí od 91,6% do 99,6%.
Tabulka 4: Instituce s největším počtem schválených projektů v rámci priority 2
Instituce
Počet schválených
projektů
Celkové náklady
Příspěvek z ESF
St Helens College 52 £8 840 170 £3 979 820
Liverpool John Moores Univ. 26 £4 696 561 £2 205 209
Sefton MBC 24 £8 223 957 £3 034 607
Liverpool City Council 22 Ł28 476 075 Ł9 291 943
KNOWSLEYMBC 18 Ł10 262 439 Ł3 862 373
ARCH Initiatives 16 Ł2 702 276 Ł1 236 353
Dove Centre for Training & Empl 16 Ł1 580 411 Ł787 412 Zdroj : EU and Merseyside web page, http://www.euandmerseyside.org, List of All ESF projects
Projekty St. Helens College zahrnují nejrůznější rekvalifikační a vzdělávací kurzy, které mají za cíl zvýšit uplatnění frekventantů na trhu práce. Firma Sefton MBC dostala dotaci na několik projektů, vztahujících se k malým a středním podnikům (Recruit & Train Pack SME High, Recruit & Train Pack SME's Low).
3.2. South Yorkshire
South Yorkshire je součástí regionu NUTS 1, Yorkshire a Humberside. Jeho rozloha je 1 552 km2 a dále se dělí na dva regiony kategorie NUTS 3 : Barnsley, Doncaster and Rotherham a Sheffield. Dle údajů z roku 2005 má oblast 1 285 600 obyvatel.
V roce 1979 dosahovalo HDP této oblasti 95% průměru EU. Od této doby ale stále klesá.
Poprvé tato oblast splnila kritéria pro čerpání v rámci cíle 1 v roce 1996, kdy její HDP dosahovalo jen 74,4 % průměru EU. Příčinou tohoto poklesu byla ekonomika postavená na těžbě, ocelářství a strojírenství, ve které došlo v období od roku 1971 do roku 1997 k 60%
úbytku pracovních míst, která byla jen částečně nahrazena novými místy v sektoru služeb.
Pro programové období 2000 až 2006 počítal South Yorkshire s celkovými náklady na projekty ve výši 3 088 231 700 EUR. Evropská Unie se měla na této částce podílet sumou 1 221 488 700 EUR. Nejvíce se na financování měl podílet 68,21% ERDF. Do dubna 2006 bylo schváleno 606 projektů o celkovém rozpočtu 2 267 006 278 liber, na které EU přispěla 729 803 775 librami.
Pro programové období 2000 – 2006 byly schváleny tyto priority : Stimulace vzniku nových rostoucích a technicky náročných sektorů
(Stimulating the emergence of new growth and high technology sectors) Modernizace podnikání pomocí zvýšení konkurenceschopnosti a inovace
(Modernising businesses through enhancing competitiveness and innovation)
Vybudování světového lídra mezi regiony v oblasti vzdělávání, který podporuje spravedlivost, zaměstnanost a sociální rovnost
(Building a world-leading learning region which promotes equity, employment and social inclusion)
Rozvoj ekonomických příležitostí v cílových komunitách (Developing economic opportunities in targeted communities)
Podpora podnikatelských investic prostřednictvím strategického územního rozvoje (Supporting business investment through strategic spatial development)
Poskytování podkladů pro úspěšné programy
(Providing the foundations for a successful programme) Technická Asistence (Technical Assistance)
Podporou podnikání se zabývají především priority číslo 1, 2 a 5.
A. Stimulace vzniku nových rostoucích a technicky náročných sektorů (Stimulating the emergence of new growth and high technology sectors)
Priorita se zaměřuje na rozvoj sektorů s vysokou přidanou hodnotou. Mezi tyto sektory patří : vyspělé výrobní služby (advanced producer services), tvůrčí průmyslová odvětví (creative industries), technicky náročná průmyslová výroba (high technology manufacturing), bioscience, environmentální průmyslová odvětví (environmental industrie), podnikání (business) a peněžní služby (financial services).
Priorita má dalších pět dílčích priorit :
Využívání podnikatelské výzkumné kapacity (Exploiting a business centred research kapacity)
Investování do cílových malých a středních podniků (Investing in targeted SMEs) Rozvoj růstu sektorové inicializace (Developing growth sector start-ups)
Získávání rostoucích sektorových vítězů (Attracting growth sector champions) Podpora nových rozvíjejících se příležitostí
(Supporting new employment opportunities)
Až na poslední, která je financována z ESF, získávají všechny finance z ERDF. Pro období 2000 až 2006 se počítalo s celkovými náklady pro tuto prioritu ve výši 573 253 000 EUR a podporou EU ve výši 197 968 000 EUR.
B. Modernizace podnikání pomocí zvýšení konkurenceschopnosti a inovace (Modernising businesses through enhancing competitiveness and innovation)
Priorita má za cíl zlepšit konkurenceschopnost podniků v oblasti strojírenství, kovovýroby, zpracovatelského a potravinářského průmyslu a cestovního ruchu. Priorita je rozdělena na pět dílčích priorit :
Využití nových tržních příležitostí (Expoiting new market opportunities) Zrychlení přijímání nových technologických produktů a procesů
(Accelerating the adoption of new technologies poroducts and processes) Maximalizování potenciálu představovaného elektronickým podnikáním
(Maximising the potential presented by e-business) Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů
(Improving processing and marketing of agricultural products) Zvýšení manažerských schopností pracovní síly a její kapacity (Enchancing management and workforce skills and kapacity)
C. Podpora podnikatelských investic prostřednictvím územního rozvoje (Supporting business investment through strategic spatial development)
Cílem priority je zvýšení počtu pracovních míst a ekonomických investic rozvojem omezeného počtu strategických zón v prostorách měst. Součástí priority je vybudování
„Sheffield City Centre“, které by mělo být ekonomickým motorem regionu. Priorita je rozdělena na čtyři dílčí části :
Chycení se příležitosti strategických ekonomických zón (Seizing the opportunities of strategic economic zones) Vytvoření Sheffield City Centre
(Developing Sheffield City Centre)
Realizace ekonomických příležitostí v městských částech (Realising economic opporunities in urban centres) Zajištění výhod nových investic
(Embedding the benefits of new business investment)
Všechny čtyři jsou financovány z ERDF. Pro léta 2000 až 2006 se počítalo s celkovými náklady 672 865 700 EUR a příspěvek EU měl být 283 905 700 EUR.
3.3. Cornwall and Isles of Scilly
Region spadá do kategorie NUTS 2 a je součástí regionu NUTS 1, South West. Oblast Cornwallu má rozlohu 3 563 km2 a 519 400 obyvatel. Isles of Scilly jsou tvořeny asi sto čtyřiceti malými ostrovy z nichž šest je obydleno. Celková plocha je 16,33 km2 a ostrovy obývá 2 100 obyvatel. Region patří k nejchudším ve Velké Británii a potýká se především s odchodem mladých perspektivních obyvatel za vzděláním a lepšími pracovními příležitostmi. Hlavními odvětvími je zemědělství, turistický ruch, zpracovatelský a rybářský průmysl.
Pro období 2000 až 2006 se počítalo s celkovými náklady na projekty ve výši 1 232 128 580 Eur a příspěvkem 523 497 500 Eur z EU. Největším podílem, 62,38%, se na financování měl podílet ERDF. Do listopadu 2006 bylo schváleno 700 projektů, jejichž celkové náklady byly 781 692 565 liber a EU na ně přispěla částkou 308 015 283 liber.
Pro léta 2000 až 2006 bylo schváleno šest priorit :
Podpora malých a středních podniků a drobného podnikání (SME and Micro business support)
Strategické investice (Strategic Investments) Rozvoj lidských zdrojů (Developing People)
Veřejný ekonomický rozvoj a venkovské strukturální změny
Typické regionální znaky (Regional Distinctiveness) Technická asistence (Technical Assistance)
Na podporu podnikání se zaměřuje především první priorita.
A. Podpora malých a středních podniků a drobného podnikání (SME and Micro business support)
Cílem této priority je zlepšení konkurenceschopnosti již existujících podniků a vytvoření nových. Priorita je dále rozčleněna do sedmi dílčích priorit :
Vytváření ekonomických podmínek pro konkurenceschopné malé a střední podniky a podnikatele
(Creating the economic conditions for competitive SMEs and business) Finanční řízení pro malé a střední podniky
(Financial engineering for SMEs)
Rozvoj konkurenceschopných malých a středních podniků (Developing Competitive SMEs)
Zpracování a marketing zemědělských produktů (Processing and marketing of agricultural products) Podpora nových podnikatelů
(Supporting the new entrepreneur ) Rozvoj sektorů s rostoucím potenciálem
(Developing sectors with growth potential) Nové možnosti zaměstnání
(New Employment opportunities)
První tři, pátá a šestá dílčí priorita je financována z ERDF, zbývající čtvrtá z EAGGF a poslední z ESF. Pro programové období 2000 až 2006 se počítalo s celkovými náklady 264 154 000 Eur a příspěvkem z EU ve výši 111 424 000 Eur.
3.4. West Wales and the Valleys
Region spadá dle klasifikace NUTS pod regiony NUTS 2 a dále se dělí na osm regionů kategorie NUTS 3 : Isle of Anglesey, Gwynedd, Conwy and Denbighshire, South West Wales, Central Valleys, Gwent Valleys, Bridgend and Neath Port Talbot, Swansea. Region, který má 1,867 milionů obyvatel, je velmi rozmanitý. Najdeme zde největší i nejmenší město Walesu, značný podíl venkovského obyvatelstva, ale také silnou skupinu obyvatel měst. Region se stává útočištěm především pro starší občany, protože mladí hledají pracovní příležitosti jinde. Většina
Pro období 2000 až 2006 počítal region s celkovými náklady na projekty ve výši 4 040 427 400 Eur a příspěvkem z EU ve výši 1 933 946 500. Nejvíce prostředků, 60,14%, měl získat z ERDF.Do dubna roku 2006 byla vyčerpána částka ve výši zhruba 1 152,664 milionů liber (nebyly uveřejněny výsledky některých dílčích částí priority pět).
Pro programové období 2000 až 2006 byly schváleny tyto priority : Rozvoj a zvětšení základny malých a středních podniků (Developing and Expanding the SME base)
Rozvoj inovace a ekonomii založené na vzdělávání
(Developing Innovation and the Knowledge-based Ekonomy)
Veřejná ekonomická regenerace (Community Economic Regeneration) Rozvoj lidských zdrojů (Developing People)
Rozvoj venkova a udržitelné využití přírodních zdrojů
(Rural Development and the Sustainable Use of Natural Resources) Strategický rozvoj infrastruktury (Strategic Infrastructure Development) Technická asistence (Technical Assistance)
Podporou podnikání se zabývá především priorita 1. Na podporu podnikání v oblasti zemědělství se zaměřuje z části priorita číslo pět.
A. Rozvoj a zvětšení základny malých a středních podniků (Developing and Expanding the SME base)
Cílem priority je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků pomocí dotací na trénink a získávání odborných znalostí, podnikání a poskytování poradenství.
Priorita má několik dílčích částí :
Finanční podpora malých a středních podniků(Financial support for SMEs) Podpora podnikání a vzniku nových malých a středních podniků
(Promoting entrepreneurship and increasing the birth rate of SMEs) Rozvoj konkurenceschopných malých a středních podniků
(Developing competitive SMEs)
Podpora přizpůsobivosti, podnikání a areálů pro malé a střední podniky
(Promoting adaptability and entrepreneurship sites and premise for SMEs) Stavební plochy a areály pro malé a střední podniky
(Sites and premises for SMEs)
Pro léta 2000 až 2006 se počítalo s celkovými náklady na tuto prioritu ve výši 1 037 173 700 Eur a příspěvkem z EU ve výši 460 431 000 Eur. V tabulce vidíme, kolik finančních prostředků bylo na jednotlivou dílčí prioritu do dubna 2006 vyčerpáno. Celkem přispěla Evropská unie na tuto prioritu částkou 317,98 milionů liber.
Tabulka 5 : Přehled čerpání finančních prostředků dle jednotlivých dílčích priorit :
Dílčí priorita Fond Čerpáno
(v mil. liber) Finanční podpora malých a středních podniků ERDF 67,185 Podpora podnikání a vzniku nových malých a
středních podniků ERDF 43,682
Rozvoj konkurenceschopných malých a středních
podniků ERDF 60,773
Podpora přizpůsobivosti, podnikání a areálů pro malé
a střední podniky 81,040
Stavební plochy a areály pro malé a střední podniky 65,3 Zdroj : Welsch Europian Funding Office, http://www.wefo.wales.gov.uk/
3.5. Regiony pobírající p ř echodnou pomoc v rámci cíle 1
Jedná se o dva regiony, Northern Ireland a Highlands and Islands, které v minulém programovém období pobíraly pomoc v rámci Cíle 1. Díky této pomoci došlo ke zlepšení situace obou regionů a růstu HDP. Pro programové období 2000 až 2006 již regiony nesplňovaly kritéria pro čerpání v rámci cíle 1. Vzhledem k přetrvávajícím problémům jim však byla poskytnuta přechodná pomoc v rámci cíle 1.
A. Northern Ireland
Northern Ireland trpí politickou nestabilitou a třicet let trvajícími násilnými konflikty, které se odrazily výrazným poklesem cestovního ruchu a přílivu investicí. Pro programové období 2000 – 2006 bylo schváleno šest priorit :
Ekonomický růst a konkurenceschopnost (Economic growth and competitiveness) Zaměstnanost (Employment)
Městská a sociální revitalizace (Urban and social revitalisation) Zemědělství, rozvoj venkova, lesnictví a rybářství
(Agriculture, rural development, forestry and fisheries) Životní prostředí (Environment)
Technická asistence (Technical Assistance)
Celkem dostal region přidělenu částku 929 115 400 Eur. Nejvyšší sumu ve výši 376 765 000 Eur získala první priority, ekonomický růst a konkurenceschopnost. Na financování se podílí všechny čtyři strukturální fondy, největším podílem, 57,81%, ERDF.
Northern Ireland čerpal také pomoc v rámci speciálního programu pro mír a usmíření (Programme for Peace and Reconciliation). Tento program je rozdělen do celkem šesti priorit :
Ekonomická obnova (Economic renewal)
Sociální integrace a obnova (Social integration, inclusion and reconciliation) Lokální regenerace a rozvojové strategie
(Locally-based regeneration and development strategies) Propagace vnějšího a vnitřního pohledu na region
(Promoting an outward and forward looking region) Přeshraniční spolupráce (Cross-border co-operation) Technická asistence (Technical Assistance)
Obrázek 3 : Oblasti čerpající pomoc v rámci programu pro mír a usmíření
Jedná se speciální program Evropské unie, kde pomoc získává nejen Northern Ireland ale také okolní hraniční území. Tento v Evropě unikátní program je podporou mírového procesu a má pomoci využít příležitostí, které se po ukončení 30 let trvajícího konfliktu objevily.
Celkové náklady na tento program měly dosahovat částky 796 060 365 Eur a Evropská unie přislíbila pomoc ve výši 597 000 000 Eur. Na financování se podílejí všechny čtyři strukturální fondy, největší měrou, 60,24%, ERDF. Největší část prostředků dostala hned první priorita, ekonomická obnova.
B. Highlands and Islands
Highlands a Islands jsou regionem, který trpí vysokou nezaměstnaností, týkající se především žen. Pro programové období 2000 – 2006 bylo schváleno celkem šest priorit :
Růst konkurenceschopnosti podnikatelů, tvorba nových pracovních míst a růst příjmů
(Increasing business competitiveness, creating employment and increasing incomes)
Vytvoření podmínek pro regionální konkurenceschopnost (Creating the conditions for regional competitiveness) Rozvoj lidských zdrojů v regionu
(Developing the region's human resources) Rozvoj lidských zdrojů v regionu
(Developing the region's human resources)
Asistence zemědělským a venkovským komunitám (Assisting rural communities)
Technická asistence (Technical Assistance)
Na podporu podnikání se zaměřuje především priorita číslo jedna, která má za cíl podporovat rozvoj malých a středních podniků. Priorita klade důraz na rozšíření poradenských služeb, propagaci výsledků výzkumu a rozvoj silných odvětví regionu.
Region dostal pro programové období 2000 – 2006 přidělenu částku 319 854 639 Eur.
Největší sumu ve výši 106 063 000 Eur obdržela priorita číslo dvě, vytvoření podmínek pro regionální konkurenceschopnost. Na financování se podílejí všechny čtyři strukturální fondy.
Největší měrou, 59,43%, však již tradičně ERDF. Po něm následuje s 19,49% ESF, dále EAGGF a s poměrně vysokým podílem, 9,10%, FIFG.
4. Oblasti podpory v rámci Cíle 2
Podporu v rámci Cíle 2 získávají oblasti, které již nesplňují požadavky pro čerpání pomoci v rámci cíle 1, ale přesto dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Financování je zajištěno prostřednictvím všech čtyř strukturálních fondů (ERDF, FIFG, ESF, EAGGF)
Ve Velké Británii je celkem 14 regionů (viz. mapa str.11), jejichž celé území nebo jeho část čerpá pomoc v rámci cíle 2 :
South-East England London
North West of England (kromě Merseyside) East of England,
Yorkshire and the Humber West Midlands
South of Scotland East of Scotland
Western Scotland (kromě Highlands & Islands)
South West of England (kromě Cornwall & the Isles of Scilly) East Midlands
East Wales
North-East of England Gibraltar
4.1. Priority v rámci cíle 2
Jak vidíme z přehledu priorit v příloze 1, má každý region aspoň jednu prioritu, která se
zabývá podporou podnikání. Ve většině případů je priorita zaměřena na pomoc malým a středním podnikům. Právě tyto podniky jsou jedním z hlavních stabilizačních prvků
ekonomického prostředí. Vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a jejich rozvojem roste dynamika trhu. Dalším důležitým faktorem je, že jsou schopny zmírňovat strukturální změny,
jako je například propouštění ve velkém podniku, jehož propuštěné zaměstnance jsou malé a střední podniky schopny pojmout. Malé a střední podniky se dokáží mnohem rychleji
přizpůsobit měnícím se požadavkům trhu a také tvoří zázemí pro výzkum a použití nových technologií. Často tvoří subdodavatele velkých podniků, ale zaměřují se i na oblasti, které pro velké podniky nejsou dostatečně atraktivní.
Box 4 : Malé a střední podniky
Definice malých a středních podniků dle Evropské unie : maximální počet zaměstnanců na plný pracovní úvazek je 250
vlastní roční obrat do 50 mil. Eur nebo konečnou roční rozvahu do 43 mil. Eur
není vlastněn z více jak 25% podnikem, který není klasifikován jako malý a střední podnik nebo součet podílů takovýchto podniků nesmí přesáhnout 25% (možno překročit pokud daná instituce nekontroluje podnikání malých a středních podniků)
V celé EU je zhruba 23 milionů podnikatelských subjektů, z nichž 93% má méně než deset zaměstnanců. Takovéto podniky (mající pod 10 zaměstnanců) nazýváme mikropodniky.
Celkově zaměstnávají podnikatelské subjekty v EU 75 milionů osob. Dvě třetiny osob pracuje právě v malých, středních či v mikropodnicích. Ve Velké Británii se velké korporace na zaměstnanosti podílejí 45%, zbylá větší polovina připadá na malé, střední a mikropodniky.
V průměru zaměstnává jedna společnost ve Velké Británii jedenáct lidí.
Priority se zaměřují na zmírňování nevýhod, které malé a střední podniky mají oproti velkým podnikům :
Nedostatek počátečního kapitálu Horší přístup k poradenským službám
Větší náklady při exportu zboží a horší odbytové podmínky na domácím trhu Nižší ekonomická síla a nekalá konkurence ze strany velkých podniků
Větší finanční náklady na získávání jakostních a technických certifikátů Horší úroveň managementu
Méně kvalifikovaná pracovní síla a nedostatek prostředků pro její vzdělávání Horší přístup ke kapitálu (např. úvěry)
Další pojmy, které se v názvu priorit často objevují, jsou inovace a konkurenceschopnost.
Tyto dva pojmy spolu velmi úzce souvisí, protože inovace zvyšují konkurenceschopnost. Podle zprávy Evropské komise o konkurenceschopnosti z letošního roku růst a produktivita v Evropské unii funguje, ale stále musí pracovat na své konkurenceschopnosti. Průměrná produktivita práce je Evropské unii pořád ještě o 30% nižší než v USA. Kromě snížení nadbytečné administrativy, liberalizaci energetických trhů, mluví zpráva také o investicích do inovací a zlepšení
Box 5 : Inovace Inovace
Definice EU : „inovace znamená obnovu a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly.“
Ve výčtu priorit se také vždy objevuje pojem technická asistence. Jedná se zajištění informací, podporu managementu, kontroly a vyhodnocování jednotlivých priorit. Většinou stojí tento pojem mimo priority, ale vzhledem k tomu, že má také přidělen určitý obnos financí z Evropské unie, tak jsem ho zařadila vždy jako poslední do výčtu jednotlivých priorit.
4.2. Financování program ů
Celkově dostala Velká Británie pro programové období 2000 – 2006 na projekty v rámci cíle 2 přidělenu částku 5 280 milionů Eur. Jak byla tato částka na začátku programovacího období rozdělena mezi jednotlivé regiony je vidět na grafu.
Graf 3 : Výše finančních prostředků z EU dle regionů :
841 436 400
164 730 000 538 670 200
889 519 600 76 313 200
261 546 500 504 465 700 199 859 000 393 893 700
126 441 100 8 743 600
746 651 70037 828 000273 900 400
South East of England London
North West of England East of England Yorkshire and the Humber West Midlands South of Scotland East of Scotland Western Scotland South West of England
East Midlands East Wales
Gibraltar North East of England
Největší částku dostala přidělena oblast West Midlands. Jedná se o velmi rozmanitý region zahrnující jak vesnické oblasti tak velká města jako například Birmingham. Oblast je
podporu podnikání se v této oblasti zaměřuje priorita „Rozvoj rozmanité a dynamické podnikatelské základny“, na kterou plyne také největší část získané sumy, celkem 423 175 000 Eur, což představuje asi 48% všech prostředků přidělených z Evropské unie této oblasti.
Naopak nejnižší částku dostala přidělena nejmenší oblast, která má také nejméně obyvatel, Gibraltar. Tento ostrov má celkovou rozlohu pouze 6 500 km2 a žije na něm 28 000 obyvatel. Ostrov žije především z turismu, aktivit přístavu a také z bankovních a finančních služeb, které zaměstnávají více jak 15% populace. Problém Gibraltaru je právě jeho závislost na těchto pár odvětvích a dále ekonomika náchylná na výkyvy znečišťování životního prostředí.
Mezi jeho silné stránky patří stabilní administrativa, dvoujazyčná společnost, kvalitní systém vzdělávání a telekomunikační síť. Podpora z Evropské unie se zde zaměřuje především na propagaci turismu, obnovu měst, péči o malé a střední podniky, rozvoj dopravy a přístavní infrastruktury, ochranu životního prostředí a také e-business.
Většina programů je, stejně jako u cíle 1, financována z ERDF. V několika oblastech jsou dokonce z tohoto fondu financovány všechny priority. V jiných regionech se na financování podílí ještě ESF, ale jak je vidět z grafu, jedná se většinou o velmi malou část.
Graf 4 : Podíl strukturálních fondů na financování programů v jednotlivých regionech
100,00 88,57
100,00
91,15 87,10 83,77100,00100,00
86,74 82,48 91,10100,00 81,83
100,00
11,43 8,85 12,9016,23 13,26 17,53 9,90 18,17
0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 100,00 120,00
South East of England London
North West of England East of England
Yorkshire and the Humber West M
idlands
South of Scotland East of Scotland
Western Scotland South West of England
East M idlands
East W ales
North East of England Gibraltar
ERDF ESF
(Čísla jsou uvedena v procentech)
Největší podíl, 18,17%, má ESF v regionu Nort East of England. Podílí se zde vždy z části na financovaní všech priorit. V případě priorit zaměřujících se na podporu podnikání, což
West of England, South of Scotland, East of Scotland, East Wales a Gibraltar. Celkem tedy šest regionů, což představuje téměř půlku z celkového počtu regionůčerpajících podporu v rámci cíle 2.
U většiny regionů, čerpajících pomoc v rámci cíle 1, můžeme vidět, že v současné době již byla velká většina prostředků vyčerpána. V případě cíle 2 je na tom s čerpáním nejlépe region East of Scotland, který má vyčerpáno 98% prostředků. Špatně na tom nejsou ani další skotské regiony. Naopak u North East of England můžeme sledovat velký objem ještě nevyčerpaných prostředků. Jeho data ale pocházejí z léta 2005, takže lze předpokládat, že nyní již má také většinu prostředků vyčerpáno. Celkově můžeme říct, že regiony jsou v čerpání v rámci cíle 2 úspěšné a stihnou vyčerpat snad všechny prostředky, které jim byly přiděleny.
Tabulka 6 : Čerpání prostředků v rámci cíle 2 v jednotlivých regionech
Region Přidělená částka Vyčerpáno
South East of England 26 600 000 £ 21 772 336 £
North East of England 418 000 000 £ 271 000 000 £
London 273 900 400 € 166 185 376 £
Yorkshire and the Humber 538 670 200 € 525 007 501 €
South of Scotland 76 313 200 € 40 595 106 £
East of Scotland 261 545 500 € 172 403 000 £
Western Scotland 504 465 700 € 281 450 700 £
(data z jiných regionů bohužel nebyla dostupná)
5. Programové období 2007 – 2013
V prosinci letošního roku skončí současné programové období. Od ledna 2007 nastoupí nové cíle a nové programy. Evropská unie se při vytváření nových cílů snažila o větší přehlednost a dohodla se na třech cílech.
Box 6 : Cíle regionální a strukturální politiky pro léta 2007 – 2013 Konvergence (Convergence)
Tento cíl je paralelou pro současný cíl 1. Stejně jako on bude podporovat regiony, které mají HDP nižší než 75% průměru EU. Cíl bude financován ze dvou strukturálních fondů : ERDF a ESF. První fond se soustředí na rozšíření a vylepšení základní infrastruktury, životní prostředí a modernizaci ekonomické struktury. Druhý fond na zlepšení institucí na trhu práce, vzdělávacích systémů, sociálních a ošetřovatelských služeb, růst investic do lidského kapitálu a posílení administrativy národních a regionálních správ.
Konkurenceschopnost (Competitiveness)
Cíl nahrazuje současný cíl 2 a bude poskytovat podporu regionům s HDP vyšším než 75% průměru EU. Bude se zaměřovat na životní prostředí, inovace a ekonomiku založenou na znalostech. Jeho cílem je také posílení prvků Lisabonské a Göteborgské strategie.
Kooperace (Cooperation)
Cíl vychází z jedné ze současných iniciativ společenství, Interreg a bude financován z ERDF. Zaměří se především na podpor vědy, výzkumu a informační společnosti dále pak na životní prostředí a vodní zdroje.
Oproti současnému programovému období došlo k výrazné redukci cílů. Z nynějších devíti cílů, které zahrnovaly i Iniciativy společenství a Fond soudržnosti, zbyly pro léta 2007 až 2013 pouze tři cíle. Z původních čtyř strukturálních fondů se na financování budou podílet již pouze dva, ERDF a ESF. Problematika rozvoje venkova a rybolovu, která byla financována ze zbylých dvou fondů (EAGGF, FIFG) nebude již součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod společnou zemědělskou politiku.
Obrázek 4:Programové období 2000 – 2006 Programové období 2007 - 2013
Pro srovnání současného a blížícího se programového období nám velmi dobře poslouží také tyto dvě mapy. Na mapě současného programovacího období vidíme opravdu hodně barev rozlišující regiony čerpající pomoc v rámci cíle 1 a 2 a regiony, které jsou z těchto cílů dočasně vyřazeny a pobírají jen částečnou pomoc. Naproti tomu mapa pro nadcházející programové období je mnohem jednodušší. Jasně je vidět, že většina území bude získávat podporu v rámci cíle „Konkurenceschopnost“. Vidíme také, že z šesti regionů, které čerpali úplnou nebo alespoň částečnou pomoc v rámci cíle 1, zbyli již jen tři regiony, Cornwall and the Isles of Scilly, West Wales and the Valleys a Merseyside, které budou čerpat pomoc v rámci cíle „Konvergence“.
Ostatní regiony již přešli do kategorie s HDP vyšším než 75% průměru EU a budou čerpat pomoc v rámci cíle „Konkurenceschopnost“.
Výdaje na regionální a strukturální politiku tvoří třetinu celkového rozpočtu EU. Pro programové období 2007 – 2013 se EU rozhodla rozdělit mezi 27 státůčástku 347, 410 milionů Eur. Velká Británie má z této částky obdržet asi 3%, což je 10, 613 milionů Eur.
Graf 5: Alokace prostředků dle cílů v EU
282,855 8,723
54,965
Konvergence Konkurenceschopnost Kooperace
Jak vidíme z grafu, v Evropské unii jako celku půjde výrazně nejvíce prostředků na cíl Konvergence. Příčinou je, že většina zemí, které přistoupili v roce 2004 ještě stále nedosáhla výše HPD přesahující 75% průměru EU. Naproti tomu ve Velké Británii bude většina regionů čerpat v rámci cíle Konkurenceschopnost.. Velká Británie čerpá pomoc z Evropské unie již delší dobu a tak se počet regionů majících HPD nižší než 75% průměru EU snižuje. Pro následující programové období zbyly jen tři regiony, která spadají do této kategorie a budou tedy pobírat pomoc v rámci cíle Konvergence. Tyto tři regiony si rozdělí částku 2, 912 milionů Eur, což je v průměru necelý jeden milion Eur pro každý region.
Graf 6 : Alokace prostředků dle cílů ve Velké Británii :
6,979
2,912 0,722
Konvergence Konkurenceschopnost Kooperace
(V obou případech se jedná o současné ceny v milionech Eur)
Záv ě r
Systém podpory podnikání ve Velké Británii je velmi odlišný od toho v České republice.
Velká Británie je rozdělena na regiony, které samy vytváří programy. Výhodou tohoto systému je bezesporu to, že programy jsou koncipovány konkrétně pro jednotlivý region a zaměřují se tak přímo na jeho konkrétní problémy. Určitou nevýhodou je těžší orientace v problému, pokud se díváme na Velkou Británii jako celek.
V případě cíle 1, kterým se zabývá kapitola číslo tři, to ještě nebyl takový problém.
Celkový počet regionůčerpajících pomoc v rámci cíle 1 je šest, což je ještě poměrně nízké číslo.
Proto jsem se rozhodla charakterizovat každý region zvlášť a pouze dva poslední, které čerpají již pouze částečnou pomoc v rámci cíle 1 shrnout dohromady. Charakteristiky jednotlivých
regionů se skládají ze základních informací o regionu, prioritách, bližších informacích o prioritách týkajících se podpory podnikání a také o jejich financování a čerpání prostředků.
Zde se objevily první problémy při získávání dat o čerpání. Dostupné informace o čerpání prostředků se velmi liší. V některých regionech jsou informace velmi přehledně rozpracovány a je možno nalézt i seznam projektů a společností, kterým byla podpora poskytnuta. Jiné regiony mají však uveřejněnu pouze průběžnou zprávu z roku 2003, jejíž vypovídací hodnota je již velmi nízká.
Kapitolu číslo čtyři, která se zabývá podporou v rámci cíle 2, již bylo nutné pojmout,
vzhledem k velkému počtu regionů, jiným způsobem. Pod cíl 2 spadá čtrnáct regionů a dohromady padesát dva různých programů. Provést jejich shrnutí nebo zevšeobecnění je
v tomto počtu a rozdílnosti jednotlivých regionů velmi obtížné. Pro přehlednost najdete výčet všech programů v jednotlivých regionech v příloze a v samotné práci pouze jejich shrnutí.
Snažila jsem se najít společné pojítko pro všechny priority zabývající se podporou podnikání v jednotlivých regionech. Také kapitola o financování je zpracována jako porovnání jednotlivých regionů. Bohužel se zde ještě více prohloubily problémy se získáváním informací o čerpání finančních prostředků v jednotlivých regionech. Informace o čerpání mělo z celkového počtu čtrnácti regionů uveřejněno pouze sedm. Další problém je, že některé výsledky jsou uvedeny v eurech a jiné v librách, což znemožňuje jejich přímé srovnání. Při převodu za použití současného kurzu by zase došlo ke zkreslení, neboť částky, přidělené na začátku programovacího období, jsou v tehdejší cenách. Z toho důvodu jsou hodnoty ponechány ve formě, v jaké je mají jednotlivé regiony uveřejněny.
V poslední kapitole jsem se podívala do budoucnosti a zaměřila se na nové programovací
období 2007 až 2013. Cílem bylo srovnat ho se současným programovacím obdobím a poskytnout základní informace o blížícím se novém programovém období.
Celá práce je koncipována tak, aby s ní čtenář mohl dále pracovat a vyhledávat si další informace. U všech priorit jsou vždy v závorkách uvedeny originální anglické názvy, aby bylo možné všechny priority dohledat a zjistit tak případně další informace.
Co se týče výsledků regionální a strukturální politiky ve Velké Británii, jsou jistě dobré.
S každým programovacím obdobím se snižuje počet nejvíce zaostalých regionů, zvyšuje se počet malých a středních podniků, což přispívá k ekonomické stabilitě prostředí, vytváření nových pracovních míst a tím pádem i k růstu konkurenceschopnosti.
Osobně si myslím, že systém, kdy si každý region vytváří své programy (priority) je dobrý, protože jsou opravdu šité na míru danému regionu. Každý region by však měl mít povinnost zveřejňovat údaje o prioritách a financování v určité dané struktuře, což by umožnilo srovnávání jednotlivých regionů.
Literatura
[ 1 ] http://ec.europa.eu/regional_policy/atlas/united_kingdom/uk_en.htm [ 2 ] stránky Government Office jednotlivých regionů
[ 3 ] Regional Policy, Inforegio – informace o jednotlivých regionech :
http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/search.cfm?gv_pay=UK&gv_reg=
ALL&gv_obj=ALL&gv_the=ALL&LAN=EN
[ 4 ] http://www.westmidlandsworkingtogether.org.uk/government/home.php [ 5 ] http://www.strukturalni-fondy.cz/
[ 6 ] Regions, Nomenclature of territorial units for statistics, NUTS — 2003, Luxemburg : Office for Official Publications of the European Communities, 2003,
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-BD-03-002-3A- PART1/EN/KS-BD-03-002-3A-PART1-EN.PDF
[ 7 ] http://ec.europa.eu/comm/eurostat/ramon/nuts/codelist_en.cfm?list=nuts
[ 8 ] http://www.euractiv.cz/cl/23/2018/Trendy-ve-vyvoji-podpurnych-politik-pro-male-a- stredni-podniky-v-EU
Seznam obrázk ů , box ů , tabulek a graf ů
Obrázek 1 : Oblasti podpory v rámci Cíle 1 ... 11
Obrázek 2 : Další členění a financování priority rozvoj podnikání (Developing Business) ... 14
Obrázek 3 : Oblasti čerpající pomoc v rámci programu pro mír a usmíření ... 23
Obrázek 4 : Programové období 2000 – 2006, Programové období 2007 - 2013 ... 31
Box 1 : Cíle regionální a strukturální politiky ... 6
Box 2 : Strukturální fondy ... 7
Box 3 : Iniciativy společenství... 8
Box 4 : Malé a střední podniky... 26
Box 5 : Inovace ... 27
Box 6 : Cíle regionální a strukturální politiky pro léta 2007 – 2013 ... 30
Tabulka 1 : Klasifikace regionů dle NUTS... 9
Tabulka 2 : Průměrný počet obyvatel a rozloha regionů NUTS ve Velké Británii ... 10
Tabulka 3 : Instituce s největším počtem schválených projektů v rámci priority 1... 15
Tabulka 4 : Instituce s největším počtem schválených projektů v rámci priority 2... 16
Tabulka 5 : Přehled čerpání finančních prostředků dle jednotlivých dílčích priorit :... 22
Tabulka 6 : Čerpání prostředků v rámci cíle 2 v jednotlivých regionech ... 29
Graf 1 : Rozdělení finančních prostředků z EU dle jednotlivých regionů... 12
Graf 2 : Procentuální podíl jednotlivých fondů na financování v daných regionech ... 12
Graf 3 : Výše finančních prostředků z EU dle regionů :... 27
Graf 4 : Podíl strukturálních fondů na financování programů v jednotlivých regionech ... 28
Graf 5 : Alokace prostředků dle cílů v EU... 32
Graf 6 : Alokace prostředků dle cílů ve Velké Británii : ... 32
Seznam p ř íloh
Příloha č.1 : Programy v regionech čerpajících pomoc v rámci cíle 2 ………..………… 38
