Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

(1)

VŠECHNO, CO OPRAVDU

POTŘEBUJU ZNÁT, JSEM SE NAUČIL V MATEŘSKÉ

ŠKOLCE

ROBERT FULGHUM

(2)

ROBERT FULGHUM

 1937 v Texasu

 Americký esejista a prozaik

 Člověk mnoha povolání a schopností

 Dlouhý čas byl mnichem

 Poloprofesionálně se věnuje hře na kytaru, učí kreslení

 Pravidelně se vrací do České republiky

 Poslední autorovy tituly vycházejí ve světové premiéře právě u nás

(3)

Svět knih 2013

R. FULGHUM

(4)

O KNIZE

 Drobné příběhy, úvahy, zamyšlení a filozofické postřehy z každodenního života

 Spisovný jazyk, v dialozích i nespisovný (např. obecná čeština)

např. hele, ňákou, líběj

 Ich-forma

 Hlavní postavou je v podstatě sám Robert Fulghum, každý příběh má ale svou hlavní postavu

 Každý příběh se odehrává jinde, především ale v Americe

 Řečnické otázky

 Běžně používá souvětí, při zdůraznění něčeho používá věty krátké

(5)

VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJI ZNÁT, JSEM SE NAUČIL V MATEŘSKÉ ŠKOLCE KRÉDO

 O všechno se rozděl.

 Hraj fér.

 Nikoho nebij.

 Vracej věci tam, kde jsi je našel.

 Uklízej po sobě.

 Neber si nic, co ti nepatří.

 Když někomu ublížíš, řekni promiň.

 Před jídlem si umyj ruce.

 Splachuj.

 Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.

 Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a tancuj a hraj si a pracuj.

 Každý den odpoledne si zdřímni.

 Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.

 Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.

 Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou. My také.

 A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE.

(6)

UKÁZKA

„..Když to mám všechno hotovo, ovládne mě pocit završeného díla. Pocit způsobilosti. Jsem odborník na praní prádla. Aspoň na něco. A je to i náboženská zkušenost. Voda, země, oheň –

protipóly jako mokrý a suchý, horký a studený, špinavý a čistý.

Věčné cykly – pořád dokola – počátek a konec – alfa a omega, amen. Dotýkám se NĚČEHO NESMÍRNÉHO. Aspoň na okamžik je život čísťounký a má smysl. Jenže pak zase…

Minulý týden se pračka porouchala. Nejspíš jsem do ní nacpal moc ručníků. Celá várka se při odstřeďování sežmolila na jedné straně. Pračka začala neuvěřitelným způsobem škubavě tancovat po podlaze, a nakonec explodovala. Myslel jsem, že jde po mě.

Jednu chvíli to byla živá bytost svíjející se v křečích, a pak už jen studená bílá škatule plná natrávených ručníků a s pěnou u pusy, protože mám dojem, že jsem tam musel dát taky moc prášku. Za pět minut dodýchala i sušička. Jako staří manželé v domově

důchodců, kteří zemřou krátce po sobě – tak vzájemně srostlí…“

(7)

CITÁTY

 „Být dospělým je špinavá záležitost. Ale někdo to dělat musí.“

 „Hole a kameny nám mohou zlámat kosti, ale slova nám zlomí srdce...“

 „Láska je nejvyšší výhra, ale taky hromada smetí.“

 „Láska je slepá a láska taky otevírá oči.“

 „O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností.“

(8)

ZDROJE

• www.fulghum.cz

• www.wikipedia.cz

• www.cesky-jazyk.cz

• www.citaty.net