Posudek vedoucího bakalářské práce
Studijní program:Mezinárodní ekonomické vztahy Studijní obor:Mezinárodní studia – diplomacie Akademický rok:2020/2021
Název práce:Sankce OSN jako faktor rusko-íránských vztahů Řešitel:Darija Senčuková
Vedoucí práce:Ing. Mgr. Pavel Přikryl, Ph.D.
Oponent:Ing. Jan Martin Rolenc, Ph.D.
Hlediska Stupeň
hodnocení
1. Stupeň splnění cíle práce 2
2. Logická stavba práce 2
3. Práce s literaturou, citace 1
4. Adekvátnost použitých metod 3
5. Hloubka analýzy ve vztahu k tématu 3
6. Vlastní přístup k řešení 2
7. Formální úprava práce 1
8. Jazyková a stylistická úprava práce 2
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Předkládaná bakalářská práce „Sankce OSN jako faktor rusko-íránských vztahů“ analyzuje chování Ruska v souvislosti se sankcemi, které uvalila RB OSN s cílem omezit jaderný program Íránu, přičemž se
bakalantka rozhodla zúžit výzkum na období 2006–2010. V návaznosti na cíl práce si autorka zvolila dvě výzkumné otázky: „Jak Rusko přistupovalo k jednotlivým rezolucím Rady bezpečnosti OSN přijímaným v souvislosti s Íránem v letech 2006 až 2010? a Jaké byly motivy ruského jednání?“ (str. 6). Práce splňuje všechny náležitosti kladené na bakalářské práce a domnívám se, že se podařilo bakalantce vytýčený cíl splnit.
Předkládaná práce má však několik nedostatků. V úvodu chybí literární rešerše, kterým by bakalantka představila dosažený stav poznání ve zkoumané oblasti a identifikovala tak oblasti, které nejsou dostatečně probádány. Rovněž chybí operacionalizace a není zcela jasné, jakým způsobem autorka závěry vyvozuje. Bakalantka v textu uvádí metody jako analýza či deskripce, které se v odborné práci implicitně předpokládají. Některé kapitoly (např. kapitoly 3.1 a 3.2) mají převážně deskriptivní charakter a jsou spíše historizující – autorka v těchto kapitolách analyzuje vzájemné rusko-íránské vztahy od 19.
století, což vzhledem k vytýčenému cíli práce je poměrně irelevantní. S popisností úzce souvisí i výsledná nižší hloubka analýzy zkoumané problematiky (např. kapitola 4). Rovněž teoretická perspektiva, kterou bakalantka na bilaterální vztahy nahlíží, by mohla být v empirické části častěji a konkrétněji reflektována.
Navzdory těmto nedostatkům je nezbytné vyzdvihnout pozitivní stránky předkládané práce, kterých není málo. Autorka čerpá z celé řady velmi kvalitních zdrojů, na které se v průběhu práce hojně odkazuje.
Oceňuji především primární data, s nimiž bakalantka pracuje (rezoluce OSN, IAEA). V textu je minimum pravopisných chyb a překlepů, k formálním náležitostem nemám výhrady. V neposlední řadě autorka zahrnula do textu několik přehledových tabulek, které samostatně zpracovala.
Práci doporučuji k obhajobě a po důkladném zvážení všech pozitivních a negativních aspektů ji hodnotím stupněm „velmi dobře“.
Otázky k obhajobě: 1. Stručně charakterizujte současnou povahu rusko-íránských vztahů? 2.
Konkretizujte ruský „pragmatismus“ v jeho vztazích s Íránem.
Závěr: Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 2
Datum: 6. 1. 2021 Ing. Mgr. Pavel Přikryl, Ph.D.
vedoucí práce
