Hlavní práce70315_cers03.pdf, 1 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

MEZINÁRODNÍ OBCHODOVÁNÍ SE SKOTEM NA PŘÍKLADU VYBRANÉ

FIRMY

(Bakalářská práce)

Autor: Štěpán Červený

Vedoucí práce: Ing. Vít Hinčica, Ph.D.

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Mezinárodní obchodování se skotem na příkladu vybrané firmy“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne ……… Štěpán Červený

(3)

Poděkování:

Rád bych poděkoval vedoucímu mé práce panu Ing. Vítu Hinčicovi, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování této bakalářské práce. Také bych rád poděkoval panu Ing. Petrovi Červenému a panu Františkovi Červenému ze společnosti FOMAS, s.r.o., kteří mi byli nápomocni a poskytli mi potřebné informace.

(4)

Obsah

Úvod ... 1

Seznam použitých odborných pojmů ... 2

1. Obchodování se skotem a jeho chov ... 3

1.1 Historie chovatelství skotu v Čechách ... 4

1.1.1 Pastva ve středověku ... 4

1.1.2 Přesun z pastvin do stájí ... 5

1.2 Význam chovu skotu ... 7

1.3 Druhy skotu ... 8

1.3.1 Jatečný skot ... 8

1.3.2 Dojnice ... 9

1.4 Plemena skotu... 10

1.4.1 Charolaiský skot ... 12

1.4.2 Holštýnsko-fríský skot ... 14

1.4.3. Přehled dalších plemen skotu ... 16

1.5 Přeprava skotu ... 17

1.5.1 Všeobecná ustanovení platná pro všechny druhy dopravy ... 18

1.5.2. Předpisy způsobilosti dopravního prostředku ... 19

1.5.3 Manipulace se zvířaty během nakládky a vykládky ... 21

2. Představení vybrané společnosti... 24

2.1 Historie společnosti ... 25

2.2 Předmět podnikání ... 25

3. Strategická analýza vybrané společnosti se zaměřením na obchod se skotem ... 27

3.1 Strategie a cíle ... 27

3.2 Analýza okolí ... 28

3.2.1 Analýza makrookolí ... 29

3.2.2 Analýza mikrookolí ... 40

3.3 Analýza vnitřních zdrojů podniku ... 43

3.4 Syntéza pomocí SWOT analýzy... 47

3.4.1 Silné stránky ... 47

3.4.2 Slabé stránky ... 47

3.4.3 Příležitosti ... 48

(5)

3.4.4 Hrozby ... 48

4. Zhodnocení vybrané společnosti a doporučení ... 49

Závěr ... 51

Zdroje ... 53

Seznam tabulek ... 56

Seznam obrázků ... 57

Seznam grafů ... 58

(6)

1

Úvod

Každodenně se mezi Českou republikou a Německem, coby jejím největším obchodním partnerem, přepraví nepřeberné množství komodit všeho druhu. Jedním typem takto obchodovaného zboží je i hovězí dobytek neboli skot. Ten se vyváží a dováží zejména za účelem porážky, nebo odchovu v cílové zemi. V případě tohoto obchodování se jedná o obchod s živými zvířaty, což samo o sobě přináší různá omezení, na která je nutné zejména během přepravy brát velký zřetel.

Práce bude rozčleněna do 4 logicky navazujících kapitol. Problematice přepravy dobytka, druhům skotu a jednotlivým plemenům se bude věnovat celá první kapitola, která ještě navíc v kostce shrne historii chovatelství skotu v ČR. Ve své druhé kapitole se práce přesune od obecné problematiky chovu a obchodu se skotem k vybrané společnosti. Vybranou společností pro potřeby této práce je firma FOMAS, s.r.o., která bude dále detailněji čtenáři představena. Hlavním důvodem pro volbu tohoto podniku byly autorovy blízké vazby na vedení společnosti, kde většinu společnosti vlastní autorova rodina a sám autor má zájem na jejím úspěšném podnikání. Ve třetí části této práce bude provedena strategická analýza vybraného podniku s důrazem na obchodování s hovězím dobytkem. K této analýze budou využity metody jako PEST analýza nebo Porterův model pěti sil. K závěrečnému vyhodnocení a srovnání jednotlivých faktorů získaných těmito dvěma metodami bude pak sloužit SWOT analýza. Poslední kapitola práce bude sloužit už pouze k celkovému zhodnocení stavu společnosti a formulaci doporučení vedoucích k odstranění nedostatků v obchodu se skotem.

Hlavním cílem této práce pak bude formulace doporučení směřujících k rozvoji vybrané společnosti na poli mezinárodního obchodování se skotem, přičemž všechna doporučení budou podložena detailní strategickou analýzou zaměřenou na produkci skotu, ve které bude odděleně zkoumáno okolí a vnitro podniku. Vedlejším cílem této práce je přiblížit čtenáři současnou podobu obchodu s hovězím dobytkem v příhraniční oblasti se Spolkovou republikou Německo na příkladu vybrané již zmíněné české firmy.

(7)

2

Seznam použitých odborných pojmů

Tab. 1: Seznam použitých chovatelských termínů a jejich vysvětlení Pojem Vysvětlení

tur domácí obecný a druhový název zvířete jalovice neotelená samice starší 12 měsíců býk nekastrovaný samec starší 24 měsíců volek kastrovaný samec starší 12 měsíců tele mládě Tura domácího

dojnice dospělá samice Tura domácího

mladý býk nekastrovaný samec ve věku 12–24 měsíců Zdroj: vlastní zpracování

(8)

3

1. Obchodování se skotem a jeho chov

Pod pojmem mezinárodní obchod si můžeme představit takový obchod, při kterém daná komodita, či služba překračuje hranice státu. Tato práce se bude podrobně věnovat obchodu s hospodářskými zvířaty, a to konkrétně se skotem. Díky velkému technickému pokroku dnešní doby můžeme pozorovat velký nárůst v objemu zvířat obchodovaných na mezinárodní úrovni. Hlavním faktorem ovlivňujícím tuto skutečnost je fakt, že doprava se stává levnější a stále více dostupnější především i pro menší podniky. Velké popularitě se těší obchod se živými zvířaty namísto prodeje samotného masa jakožto produktu. I přes to, že přeprava živých hospodářských zvířat je mnohem náročnější, ve většině případů se vývozci setkávají s lukrativnějšími nabídkami než za vývoz již poražených zvířat. Z grafu číslo 1 můžeme vyčíst stoupající trend ve vývozu hovězího dobytka na příkladu České republiky od roku 1993 do roku 2017.

Graf 1: Vývoj vyvezených kusů hovězího dobytka z ČR v letech 1993–2017

Zdroj: FAOSTAT ¹

• ¹ [online]. Dostupné z: http://www.fao.org/faostat/en/#data/TA/visualize

(9)

4

1.1 Historie chovatelství skotu v Čechách

Chov skotu má svoji velmi dlouhou tradici sahající až do období několika tisíc let před naším letopočtem. V době pravěku museli lidé pro obživu lovit různé druhy zvířat a tím pádem i skotu. První zmínky o snahách o domestikaci skotu pocházejí z období okolo 8000 let před naším letopočtem. Okolo roku 5000 př. n. l. byl skot již plně domestikován a začalo se s jeho chovem na pastvinách. Společně s tímto trendem vzniklo řemeslo dnes známé jako pastevectví. To se drželo v téměř nezměněné podobě až do středověku. ²

1.1.1 Pastva ve středověku

Pastva znamenala po století jedinou formu výživy dobytka, což se značně projevovalo na kvalitě chovaných kusů. Dobytek byl zakrnělý, kostnatý a nebylo ničím neobvyklým, že se chovaly také například dojnice se zaschlým vemenem. Vzhledem k tomu, že dlouho nebyla žádná jiná možnost, jak skot živit, často se zvířata nechala pást kdekoliv to bylo možné.

Kromě klasických pastvin se skot pásl například i v lesích či na úhoru. Úhor je část zemědělské půdy, která se nechá po nějakou dobu ležet ladem za účelem zušlechtění této části k další rostlinné produkci. Na této části polí se dobytek pásl zpravidla od žní až do podzimního setí. Pastva v lesích trvala až do 18. století, kdy se výrazně snížila či úplně zanikla v závislosti na zájmu o racionální hospodaření v lesích. Kromě těchto výše zmíněných se běžně využívala i pastva na rašících ozimech, někdy dokonce i na jařinách.

To byl obrovský problém, který často napáchal velké škody a celkovou úroveň zemědělství spíše snižoval, než aby jí pomáhal. Zásadním problémem takového chovu skotu byla kvalita potravy. Dobytek povětšinou spásal silně nekvalitní porosty, jakými byly různé plevely, které rostly právě na zmíněných úhorech a v lesích. V této době se běžně stávalo, že chovatelé také krmili dobytek trávou, která byla získána při pletí obilí. Není se proto čemu divit, že zvířata bojovala s hladem, když se jim nedostávalo plnohodnotné potravy. Kromě těchto problémů spojených s krmením dobytka, trpěl tento systém chovu skotu dalšími nedostatky. Takovým problémem bývala zejména na společných pastvinách plemenitba a reprodukce. Neodmyslitelně také patří k velkému množství společně se pasoucích zvířat

2 Historie chovu skotu: Od pastevectví k modernímu kravínu - MONTOVANÉ HALYMONTOVANÉ HALY.

Homepage - MONTOVANÉ HALYMONTOVANÉ HALY [online]. Dostupné z: http://www.montovane-haly- borga.cz/historie-chovu-skotu-od-pastevectvi-k-modernimu-kravinu/

(10)

5

riziko nákazy různými nemocemi. Ve středověku byl největším postrachem dobytčí mor, který se objevoval několikrát během století a dokázal vyhladit celá stáda skotu.³

1.1.2 Přesun z pastvin do stájí

Když se pastva zejména z důvodů uvedených v předchozí podkapitole ukázala jako špatné řešení, chov skotu se přesunul do stájí. Zásadním prvkem, díky kterému toto bylo možné, se stalo pěstování jetele a o něco později také vojtěšky či vičence. V polovině 19. století byla v některých případech až pětina orné půdy využívána pro pěstování jetele, který se následně zkrmoval ve stájích. Kromě jetele se také používalo zelí, které se v této době hojně pěstovalo.

To, které zůstalo nespotřebované pro obživu člověka, zůstalo pro dobytek. Dalším zdrojem potravy pro dobytek byl v této době také odpad z průmyslu zpracujícího zemědělské produkty. Klasickým příkladem jsou odpady vznikající při úpravě obilného zrna pro konzumaci nebo také odpady pocházející z pivovarnictví. Společně s přesunem skotu do stájí však stále nekončila povinnost se o pastviny nadále starat. Díky novým chovatelským poznatkům chovatelé věděli, jak se správně o pastviny starat a které porosty a za jakých podmínek jsou k pastvě vhodné. ⁴

K velkému rozvoji chovu skotu na počátku minulého století bránila především první světová válka. Ta způsobila, že se dobytek začal ve velkém skupovat pro armádu, a ještě větší zhoršení situace přineslo předválečné hospodaření, kdy se velké podniky nijak nezaobíraly odchovem telat a nakupovaly jen dospělá zvířata s dobrou mléčnou a masnou užitkovostí, což způsobilo vyčerpání zásob dobrých kusů. Uvádí se, že stavy skotu se po válce snížily o třetinu a tím pádem muselo následně dojít ke zmírnění podmínek k zařazení zvířat do chovu.

V meziválečném období, kdy se chov vzpamatovával z první světové války byl další rozvoj do značné míry komplikovaný, a to zejména vzhledem k nízké kvalitě polí a s ní spojenou sklizní píce, potřebné ke krmení. ⁵

3 KADEČKA, Josef a Josef ROZMAN. Chov skotu v proměnách času v Čechách se zaměřením na severovýchodní Čechy. Hradec Králové: Chovservis, 2006. ISBN 80-254-0294-0. Kapitola IV.

4KADEČKA, Josef a Josef ROZMAN. Chov skotu v proměnách času v Čechách se zaměřením na severovýchodní Čechy. Hradec Králové: Chovservis, 2006. ISBN 80-254-0294-0. Kapitola IV.

5 KADEČKA, Josef a Josef ROZMAN. Chov skotu v proměnách času v Čechách se zaměřením na severovýchodní Čechy. Hradec Králové: Chovservis, 2006. ISBN 80-254-0294-0. Kapitola IX.

(11)

6

Když už vše vypadalo nadějně, přišla další válka, která naprosto znemožnila další rozvoj chovu. Po konci války a nástupu komunismu v Československu se začala zřizovat JZD, která započala se zestátňováním hovězího dobytka a chov se tedy soustředil jen do těchto družstev.

Vzhledem k plánovanému hospodářství v tehdejším ČSSR se všechna družstva snažila zejména o co nejvyšší mléčnou produkci, což prospělo následnému vývoji chovu skotu v naší zemi. Jako prostředek k podnícení soutěživosti mezi jednotlivými družstvy byla také existence tzv. „mléčné ligy“, kdy se družstva předháněla v množství nadojeného mléka. Tato doba se již v určitých aspektech velmi podobala takovému chovu skotu, jaký ho známe dnes.

Mezi tyto aspekty patří zejména kladení velkého důrazu na co nejvyšší mléčnou produkci.

Všechny tyto snahy daly za vznik četným plemenářským snahám o vyšlechtění plemen skotu s co nejvyšší mléčnou či masnou produkcí.

(12)

7

1.2 Význam chovu skotu

V této podkapitole se práce bude věnovat tomu, proč vlastně lidstvo hospodářská zvířata a konkrétně skot chová. Za prvé bychom si měli specifikovat, co se vlastně pod pojmem hospodářské zvíře myslí. Jsou to ta zvířata, která si člověk vzal do péče a chová je odděleně od ostatních kusů stejného či příbuzného živočišného druhu. Tato zvířata se liší zejména fyziologickými a tělesnými parametry. Kromě těchto znaků můžeme pozorovat také zásadní rozdíl v chování zvířat žijících volně a zvířat domácích. Tyto vlastnosti mají všichni jedinci dědičné. To je velmi důležité zmínit, protože je to jeden ze základních znaků odlišujících domácí zvířata od divokých ochočených, u kterých není dědičnost chování vyvinuta. Další podskupinu tvoří zemědělská hospodářská zvířata. Tato podskupina je charakteristická tím, že zvířata do ní spadající jsou chována za účelem získávání produktů sloužících jako potraviny nebo suroviny.

Nejdůležitější důvod pro chov skotu je velmi jasný, který napadne zřejmě každého. Skot a všeobecně hospodářská zvířata jsou chována pro produkci potravin. Maso, mléko a nejrůznější mléčné výrobky jako jogurty, máslo nebo sýry se řadí k nejhodnotnějším zdrojům jídla. Konzumace těchto potravin má dlouholetou tradici téměř po celém světě.

Další surovinou, pro kterou se skot chová, je kůže. Zpracované kůži se říká useň a používá se ve velkém při výrobě oděvů či obuvi. Rohy se dále mohou zpracovávat jako ozdoby a své využití pak naleznou také kosti, ze kterých se vyrábí různá mýdla. U skotu se velmi hojně využívají také vnitřní orgány jako například střeva, která se v řeznictví používají jako obaly živočišného původu na sýry či salámy. I v dnešní době je skot stále využíván k práci na polích a za tímto účelem i chován. S takovými praktikami se můžeme setkat v některých zemích Afriky či Asie. V chudých afrických zemích se dokonce stále můžeme setkat s případy, kdy jsou jedinci skotu využíváni jako dopravní prostředek. ⁶

6 SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata : 250 plemen. Praha: Brázda, 2006. ISBN 80-209-0344-5. Úvod.

(13)

8

1.3 Druhy skotu

Každý stát je specifický tím, jaký druh hospodářských zvířat se do státu dováží, či jaký se naopak vyváží. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících hodnoty importu je poptávka po daném mase a výrobcích z tohoto zvířete v dané zemi. Můžeme předpokládat, že například v Indii bude hodnota dovezeného hovězího dobytka z náboženských důvodů velmi nízká.

Dalším faktorem, který ovlivňuje výši poptávky po určitých zvířatech, je výrobní kapacita dané země čili zda je stát soběstačný se svojí produkcí, nebo musí dovážet. Tento fakt je do značné míry ovlivněn také přírodními podmínkami panujícími v tomto státě. U některých malých států se můžeme také setkat s nutností velkého importu z důvodu malých ploch pro chov a produkci potravy pro hospodářská zvířata. Pro účely této práce byly vybrány dvě skupiny v oblasti skot, a to skot jatečný a dojnice.

1.3.1 Jatečný skot

První samostatnou kategorií, kterou se bude tato práce zabývat, je jatečný skot. Podle vyhlášky č. 211/2019 Sb., dále jen „vyhláška“, se pod tímto pojmem rozumí telata, mladý skot, mladí býci, býci, volci, krávy a jalovice. Všechna tato zvířata pod pojmem jatečný skot jsou určena k porážce a následné produkci masa. Tato podmínka musí být splněna, aby mohl být dobytek do této kategorie zařazen. Po samotném usmrcení zvířete na jatkách nazýváme tuto komoditu nadále jako jatečně upravené tělo, které také musí dle vyhlášky splňovat určitá kritéria. Tato těla můžeme nadále rozdělit na dvě podskupiny. Jednou podskupinou jsou telata, dále jen „podskupina č. 1“, a do druhé podskupiny, dále jen „podskupina č. 2“, by nám spadali mladí býci, býci, volci, krávy a jalovice.

Společnými znaky obou podskupin jsou například: hlava oddělená od trupu před prvním krčním obratlem, tělo zbavené kůže, nohy oddělené v dolním kloubu zápěstním a zánártním a vyjmuté orgány z dutiny břišní, hrudní a pánevní. Mezi hlavní rozdílné znaky u obou podskupin patří například nutnost těla obsahujícího ledvinu u podskupiny č. 1. U podskupiny č. 2 pozorujeme největší rozdíly hlavně z biologických hledisek, jelikož do ní spadají dospělí jedinci tohoto živočišného druhu, z čehož se dá jednoduše vyvodit, že tato zvířata disponují orgány, které se u nich vyvíjejí během života. Jedním z těchto rozdílů je například u mladých

(14)

9

býků, býků a volků nutnost odstranění šourkového loje nebo například u krav a jalovic je to odstranění vemene.⁷

1.3.2 Dojnice

Další kategorií, které se tato práce věnuje, jsou dojné krávy. Pod tímto pojmem si můžeme představit hovězí dobytek chovaný pro získávání mléka. Chov krav k produkci mléka je součástí zemědělství po tisíce let a v dnešní době je kladen důraz na to, aby tato produkce byla co největší. K těmto účelům jsou dojnice – neboli dojné krávy – speciálně šlechtěny a rozeznáváme nepřeberné množství plemen. V souvislosti s tímto šlechtěním za účelem co největšího, někdy až nezdravého objemu získaného mléka vyvstává otázka, zda nejsou dojnice vystaveny příliš velkému tlaku nesoucímu s sebou různá rizika. Při chovu dojnic nesmíme zapomínat na to, že se jedná o zvířata, která mléko produkují, a nikoliv stroje.

Problémy spojenými se špatným zacházením s hospodářskými zvířaty, konkrétně se skotem, se tato práce bude zabývat v dalších kapitolách. Hlavní faktory, ke kterým je nahlíženo v souvislosti s životní pohodou neboli „welfare“ dojnice, jsou:

• Fyzická pohoda

• Psychická pohoda

• Přirozený způsob života

Každá dojnice je minimálně jednou do roka uměle inseminovaná, aby byla schopna produkce, která je potřebná k tomu, aby bylo zvíře nadále pro zemědělský podnik užitečné.

Po porodu telete je tato dojnice schopna produkce mléka po dobu deseti měsíců. Z tohoto můžeme tedy jednoduše odvodit, že každá dojnice alespoň jednou do roka přivede na svět tele, od kterého je pak následně oddělena, a do tří měsíců poté zpravidla znovu inseminována. Na velkých komerčních farmách specializujících se primárně na výrobu mléka tak často zvířata procházejí obrovským psychickým tlakem – tím, že je tele od krávy odděleno předčasně, někdy dokonce během několika hodin po porodu. ⁸

7 Klasifikace jatečně upravených těl jatečného skotu a jatečných ovcí | Náš chov. Náš chov | Odborný časopis, který se specializuje na chovatelskou činnost [online]. Dostupné

z: https://www.naschov.cz/klasifikace-jatecne-upravenych-tel-jatecneho-skotu-a-jatecnych-ovci/

zvirata/skot/dojnice/

(15)

10

V současnosti je největším producentem mléka na světě Evropská unie, následovaná Čínou a Spojenými státy. V EU je chováno přibližně 23 milionů dojnic, přičemž v České republice je to necelých 360 000 kusů. Nejvíce ze všech zemí EU jich je pak chováno v Německu, kde celkový počet čítá přes 4 miliony zvířat. Na druhém místě bychom našli Francii s celkovou sumou přes 3,5 milionu kusů. Pomyslné stupně vítězů nám na třetí příčce v počtu chovaných dojnic zaujímá Polsko, které disponuje s 2,2 miliony dojnic. ⁹

Světové rozložení chovu dojnic je do velké míry ovlivněno stravovacími návyky v jednotlivých regionech. V Evropě má mlékárenský průmysl obrovskou tradici, s čímž je spojena vysoká poptávka po mlékárenských výrobcích. Z tohoto můžeme jednoduše odvodit, proč je právě EU světovým lídrem v oblasti chovu dojnic. Na druhou stranu můžeme pozorovat velký rozvoj v konzumaci mléka v Číně, kde mlékárenský průmysl tak silnou tradici vybudovanou prozatím nemá. ¹⁰

1.4 Plemena skotu

Když budeme rozdělovat plemena skotu, jako první věc, na kterou bychom se při zkoumání měli zaměřit, je funkce, kterou mají zvířata plnit a k jakému účelu jsou šlechtěna.

Rozeznáváme tři hlavní účely, pro které byl skot kdy šlechtěn, a to produkce mléka, masa či šlechtění za účelem využití skotu k práci. V regionech, jakými je například Evropa nebo Severní Amerika, se s tímto třetím jmenovaným využitím, díky technologickému pokroku, nesetkáme, avšak, jak již bylo uvedeno v podkapitole 1.2, stále existují rozvojové státy, kde skot tuto funkci i nadále plní. Na základě těchto tří kritérií můžeme rozeznat bezmála 450 plemen skotu, která dnes rozdělujeme do plemenných skupin. Jeden z těchto tří znaků je u všech plemen vždy dominantní, a proto dále hovoříme o plemenech masných, mléčných či pracovních. Pokud jedinci daného plemene vynikají porovnatelně ve dvou z těchto kritérií, nazýváme je pak jako plemena s dvoustrannou užitkovostí. U těchto plemen platí, že důraz při šlechtění je kladen jak na masnou, tak mléčnou produkci. Plemena, která vynikají v pracovní užitkovosti, se vyznačují velkou mírou osvalení, proto byla po nástupu

9 • Dairy cow numbers European Union 2018 | Statista. • Statista - The Statistics Portal for Market Data, Market Research and Market Studies [online]. Copyright © Statista 2019 [cit. 30.12.2019]. Dostupné z:

https://www.statista.com/statistics/616201/dairy-cow-numbers-european-union-eu/

zvirata/skot/dojnice/

(16)

11

motorizované techniky v zemědělství často přešlechťována na masnou užitkovost.

V některých případech se můžeme také setkat s tím, že se plemeno přešlechťovalo na užitkovost dvoustranou. Spoustu pracovních plemen však také bohužel postupem času a technologie vymřelo. ¹¹

Proměnlivost poznávacích znaků mezi jednotlivými plemeny je velmi vysoká. Kromě rozdílů, které jsou patrné na první pohled, zejména co se týče vzhledu a stavby těla, můžeme pozorovat i rozdíly v chování. Narozdíl od zoologie nebo botaniky je velmi náročné odhadnout příslušnost jedince k danému plemeni, protože většina poznávacích znaků je kus od kusu velmi proměnlivá. Rozeznání konkrétního plemene do značné míry usnadňuje, když zkoumáme poznávací znaky celého stáda najednou, nikoliv jen jednotlivce. Prvním znakem, na který bychom se při rozpoznávání plemen skotu měli zaměřit, je barva. Rozlišujeme plemena, která jsou jednobarevná, a to konkrétně černá, červená, žlutá, šedá, hnědá a bílá.

Další podskupinou jsou plemena, která se vyznačují strakatým zbarvením, které je kombinací většiny z výše uvedených barev. Dalším znakem, který se při rozeznávání plemen zkoumá, je tělesná stavba zvířete. Obecně platí, že u mléčných plemen se setkáme s tvarem těla připomínajícím trojúhelník, jemnou hlavou, poměrně mělčím hrudníkem a velmi dobře vyvinutým vemenem. Na druhou stranu plemena masná se vyznačují obrovským osvalením, hlubokým hrudníkem a jen velmi málo vyvinutým vemenem. Tělo má při pohledu ze strany pravoúhlý tvar. ¹²

Pro účely této práce byla vybrána dvě plemena hovězího dobytka, která jsou nejvíce rozšířena na území České republiky a jsou ceněna pro své vlastnosti. Tato plemena jsou zároveň těmi, na které se zaměřuje i zemědělský podnik, kterému se práce ve svých dalších částech věnuje. V následujících řádcích přiblíží práce jejímu čtenáři podrobnou charakteristiku obou plemen, kde se jedno vyznačuje velkou masnou užitkovostí a druhé zase naopak mléčnou. První plemeno, které tato práce představuje, se nazývá „charolaiský skot“, viz obr. 1. V podkapitole 1.4.3 bude dále proveden krátký přehled dalších plemen skotu.

11 SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata : 250 plemen. Praha: Brázda, 2006. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola „Plemena skotu“.

12 SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata : 250 plemen. Praha: Brázda, 2006. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola „Plemena skotu“.

(17)

12

1.4.1 Charolaiský skot

Jak už název napovídá, toto plemeno pochází z Francie. Jedná se o zvířata, která jsou chována především za účelem jejich masného užitku. U dospělých býků se jateční hmotnost pohybuje kolem 1100–1200 kilogramů, u krav se hodnoty pohybují mezi 600–800 kilogramy. Z genetického hlediska jsou jedinci tohoto plemene velmi málo náchylní k vrozeným vadám a vyznačují se velmi vysokou hodnotou přírůstku do vyšší porážkové hmotnosti. Mezi další velmi oceňované vlastnosti patří dlouhověkost a plodnost. Právě druhá jmenovaná charakteristika však představovala dříve paradoxně jeden z argumentů, proč toto plemeno nechovat. Krávy vynikají kromě vysoké plodnosti také vysokou mléčností a v kombinaci s vysokým přírůstkem hmotnosti u telat náleží tomuto plemeni světové prvenství v živé hmotnosti telat na krávu a rok jejího života. Tento fakt představuje hrozbu v podobě komplikovaných porodů, a tedy v minulosti hlavního selekčního kritéria. První jedinci tohoto plemene byli na naše území dovezeni v roce 1990 z Maďarska. Postupně se tato zvířata stávala stále více populární mezi chovateli a další importy do ČR byly uskutečňovány ze země jejich původu, tedy z Francie. V dnešní době se charolaiský skot těší velké oblibě zejména ve Francii, kde je zastoupeno nejvíce. Kromě země galského kohouta však tato zvířata nalezneme ve více než 70 zemích po celém světě.

V Severní Americe se začaly objevovat šlechtitelské snahy o tzv. bezrohý skot. U některých chovatelů v ČR se můžeme s těmito zvířaty také setkat díky tomu, že se k nám v 90. letech minulého století dovezlo několik takto vyšlechtěných exemplářů z Kanady. V posledních deseti letech můžeme pozorovat velký nárůst v počtu čistokrevných jedinců na našem území, za čímž stojí stále se zvyšující dovoz kvalitních zvířat ze země původu. I přes tuto přívětivou statistiku však stále zůstává míra úmrtnosti telat do 48 hodin po porodu v čistokrevných chovech stále vysoká. Hodnota tohoto ukazatele je alarmující a stává se rozhodujícím faktorem, na který se musí dbát, aby se chov plemene charolaiského skotu zemědělským podnikům vyplatil. ¹³

13 Šlechtitelský program plemene charolais | Náš chov. Náš chov | Odborný časopis, který se specializuje na chovatelskou činnost [online]. Dostupné z: https://www.naschov.cz/slechtitelsky-program-plemene- charolais/

(18)

13 Obr. 1: Býk plemene charolaiský skot

Zdroj: http://www.concoursvaches.fr Autor: Forum concoursvaches.fr

(19)

14

1.4.2 Holštýnsko-fríský skot

Druhým plemenem, které tato práce popisuje a charakterizuje, je „holštýnsko-fríský skot“.

Někdy jsou tato zvířata označována také zkráceně jako skot holštýnský. Jedná se o plemeno, které je chováno především pro svoji vysokou mléčnou užitkovost. Avšak nesmíme zapomenout, že tato zvířata představují také nezanedbatelný přínos pro masný průmysl. Tyto dojnice jsou chovány po celém světě a jedná se o nejčastěji chovaný druh dojeného hovězího dobytka vůbec. Díky své oblibě mezi chovateli a mnohdy až rekordní mléčné užitkovosti se v dnešní době můžeme setkat s trendem, kdy holštýnský skot postupně vytlačuje všechna ostatní mléčná plemena z chovů.

Kořeny vzniku tohoto plemene zasahují na území Nizozemska – konkrétně do nížinné oblasti Fríska a severovýchodního Německa, dnes spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko.

V 17. století byly první exempláře dovezeny do USA, kde se začalo se šlechtitelskými pracemi za účelem co nejvyšší mléčné užitkovosti. Naproti tomu tendence v Evropě byly poměrně komplexnější, když šlechtitelé měli za záměr také maximalizaci užitku masného.

V současnosti se můžeme setkat s velkým množstvím různých tendencí, které si kladou rozdílné cíle. Celkově však všechny tyto snahy napomáhají držet populaci zdravou a odolnou vůči nemocem. ¹⁴

Jedinci tohoto plemene se vyznačují typickým černo-bílým strakatým zbarvením a mají zpravidla černou hlavu. Kromě tohoto zbarvení se můžeme setkat s variantou, kde je černá nahrazena odstíny červené, viz obr. 2. Právě tímto typem zbarvení u krav holštýnského skotu disponuje v této práci dále analyzovaný zemědělský podnik. Oproti charolaiskému skotu jsou jedinci tohoto plemene mnohem méně osvalení, což je dáno tím, že tato zvířata nebyla šlechtěna za účelem masného užitku, nýbrž užitku mléčného. Proto u krav můžeme pozorovat velké žilnaté vemeno, které u krav charolaiského skotu nenalezneme.

14 Holštýnský skot (černostrakatý skot) - Agropress.cz. Agropress - Agropress.cz [online]. Copyright © 2019 Agropress.cz [cit. 30.12.2019]. Dostupné z: https://www.agropress.cz/holstynsky-skot-cernostrakaty-skot/

(20)

15

Obr. 2: Dojnice plemene červený holštýnsko-fríský skot

Zdroj: http://www.bovimeister.cz/katalog/red-holstein/

Autor: Chris Elwell

(21)

16

1.4.3. Přehled dalších plemen skotu

Jak už bylo v předešlých částech této práce řečeno, existuje obrovské množství dalších plemen skotu. V dnešní době se hovoří o téměř 450 různých plemenech. Popsat do detailu každé z těchto plemen by znamenalo napsat celou knihu, a proto tato práce shrne ta nejznámější a nejvíce rozšířená plemena v České republice, aby čtenář dostal povědomí, s jakými zvířaty se může setkat a získal alespoň nějakou představu o jejich vzezření.

V České republice je evidováno v současnosti 24 různých plemen masného skotu, nejvíce rozšířeným plemenem jsou zástupci, jak už bylo zmíněno, charolaiského skotu. Toto plemeno je následováno plemeny jako je skot limousinský, herefordský nebo gallowayský.

Jako další si můžeme jmenovat zástupce skotu Aberdeen Angus, Blonde d’aquitaine nebo Piemontese. Velmi známým plemenem v naší zemi je také masný simentál nebo belgické modré. Všechna tato plemena jsou hojně rozšířena po celém evropském kontinentu, ČR nevyjímaje. Vyznačují se vesměs vysokou mírou osvalení, velmi podobným tělesným rámcem a vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům. Všechna tato vyjmenovaná plemena jsou převážně s jednostrannou užitkovostí a mohou se lišit zejména ve zbarvení, ať už strakatém, či jednobarevném. Další skupinou, které se tato práce věnuje, jsou plemena s vysokou mléčnou užitkovostí. V ČR se můžeme nejvíce setkat kromě holštýnského skotu s jedinci plemene jerseyského, ayrshirského či červenostrakatého nížinného skotu. Většina těchto plemen se vyznačuje velmi dobře vyvinutým vemenem, což je vzhledem k jejich vysoké mléčné užitkovosti znak, který je očekávatelný. Většina mléčných plemen má strakaté zbarvení, které v sobě kombinuje bílou a černou, případně bílou a červenou.

Můžeme se však také setkat s výjimkami, jakou je například jerseyský skot, který se vyznačuje jednobarevným zbarvením a to žlutohnědou. Ani jedno z těchto plemen se nevyznačuje nějakou závratně vysokou mírou osvalení a jedná se tím pádem o zvířata velmi malého vzrůstu v porovnání zejména s býky masných plemen. ¹⁵

15 Plemena | Informace o skotu - ČMSCH, a.s.. Hovězí maso | Informace o skotu - ČMSCH, a.s. [online].

(22)

17

1.5 Přeprava skotu

Jak může název této kapitoly už evokovat, k tomu, aby mohl být zahraniční obchod realizován, je potřeba zajistit, aby se daná komodita, v našem případě dobytek, dostal z místa A na místo B. V dnešní době je možné dobytek převážet na obrovské vzdálenosti, výjimku netvoří ani cestování z kontinentu na kontinent za pomoci dopravy letecké či námořní.

Nicméně v tomto případě jsou převáženou věcí živá zvířata, což už samo o sobě představuje jisté komplikace a omezení. Dopravci mají velký zájem na tom, aby zvířata netrpěla nadměrným stresem, vzhledem k tomu, že v drtivé většině případů přepravy skotu tato zvířata putují na jatka za účelem porážky. Zvíře, které si prožilo během cesty velké utrpení, není nadále už tolik lukrativní, protože kvalita masa jde se stresem zvířete rapidně dolů.

V následujících řádcích se tato práce bude zabývat pravidly a regulemi při přepravě živých zvířat, stejně tak bude uveden jeden konkrétní případ, kdy byly tyto podmínky tristně nedodrženy.

Nejběžnějším způsobem přepravy dobytka je za pomoci silniční dopravy. Zvířata jsou přepravována v přívěsech speciálně upravených k bezproblémovému převozu. Jak už bylo zmíněno, během přepravy živých zvířat musí být brán zřetel na nařízení upravující podmínky převozu tak, aby nebyl dobytek vystavován nadměrnému stresu a nebylo ohroženo zdraví převážených kusů. O tuto úpravu se v České republice stará zákon č. 246/1992 Sb., neboli zákon na ochranu zvířat proti týrání, dále jen „zákon“. Konkrétně ochraně zvířat při přepravě se věnuje třetí část daného zákona. Kromě tohoto zákona jsou legislativní předpisy přepravy živých hospodářských zvířat zaneseny v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností, dále jen „nařízení“. V tomto případě se jedná o nařízení Rady Evropské unie čili předpisy obsažené v tomto nařízení jsou těmi hlavními, kterými se přeprava živých hospodářských zvířat v ČR řídí. V následujících odstavcích se práce bude věnovat hlavním rysům tohoto zákona se zaměřením na hovězí dobytek.

(23)

18

1.5.1 Všeobecná ustanovení platná pro všechny druhy dopravy

Prvním a logicky i nejdůležitějším prvkem zaneseným v zákoně je regulace času, který může dobytek maximálně strávit na cestě. Samotné cestování přináší přepravovaným jedincům velký stres, a proto doba přepravy hospodářských zvířat určených k porážce na jatkách ve vnitrostátní dopravě nesmí překročit 8 hodin. Výjimku může tvořit pouze doprava mezinárodní, kde zejména například při dopravě lodní je jen velmi těžké nepřesáhnout zmíněných 8 hodin. V tomto případě však musí být dopravní prostředek speciálně certifikován pro „přepravu dlouhodobou“ – jinými slovy přesahující 8 hodin. Konkrétní specifika takového dopravního prostředku jsou popsána v podkapitole 1.5.2 Předpisy způsobilosti dopravního prostředku. Všeobecně však platí, že celková doba cestování by měla být vždy co nejmenší. Během přepravy přebírá za zvířata plnou zodpovědnost dopravce, tedy většinou řidič či průvodce, který musí být vlastníkem „osvědčení o způsobilosti řidiče a průvodce“.¹⁶ Toto osvědčení vydává Ministerstvo zemědělství po absolvování speciálního kurzu a následném úspěšném složení závěrečné zkoušky.

Náležitosti kurzu k péči o zvířata při přepravě jsou upraveny Vyhláškou č. 22/2013 Sb. ¹⁷

Na základě tohoto zákona jsou rozlišeny také podmínky způsobilosti zvířat k přepravě.

Pakliže toto jedinci určení k přepravě nesplňují, není možné přepravu realizovat, potažmo není možné předat zvířata dopravci. Hlavní podmínky vylučující přepravu hovězího dobytka jsou popsány v následujících řádcích. Jsou to zvířata trpící fyziologickými potížemi, a to zejména neschopností se bezbolestně a bez pomoci pohybovat. Dalším důvodem pro vyloučení z přepravy může být také výskyt otevřených nebo vyhřezlých ran po těle. Dalším faktorem pro vyřazení z dopravy může být fakt, že samice je březí a již uplynulo 90 % času z plánované doby březosti. V souvislosti s porodem mláďat zákon upravuje další podmínku, a to tu, že samice rovněž nesmí být přepravována, pokud v předcházejícím týdnu porodila.

Novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek, jsou taktéž vyloučena z přepravy. Doba, od které se novorozené mládě může převážet, je závislá na druhu zvířete.

Pro účely této práce byl vybrán hovězí dobytek, proto si zde jako příklad uvedeme tele. To

16 Zákon č. 246/1992 Sb. – Zákon o ochraně zvířat proti týrání

17přeprava zvířat na jatky « Inovace výuky v bezpečnosti potravin. -= CIT VFU =- [online]. Copyright © 2011 [cit. 31.12.2019]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/ivbp/prohlidka-jatecnich-zvirat-a-masa1/preprava-zvirat-na- jatky

(24)

19

se může převážet, jakmile dosáhne věku alespoň 10 dnů. Výjimku v tomto však může tvořit fakt, že by tele nebylo převáženo na vzdálenost delší než 100 km. Výše v textu popsané podmínky způsobilosti zvířat k přepravě neplatí, pokud je jedinec přepravován k ošetření u veterináře nebo pokud je tato přeprava nutná k zastavení utrpení, bolesti nebo předchází vzniku škod. ¹⁸

1.5.2. Předpisy způsobilosti dopravního prostředku

Dalšími podmínkami, které dle nařízení musí být dodrženy, jsou regule upravující způsobilost dopravního prostředku k přepravě živých zvířat. Pro každý druh dobytka jsou dopravní prostředky speciálně upraveny v závislosti na druhu, věku a počtu přepravovaného dobytka. Pro účely této práce byly vybrány primárně předpisy společné pro všechna zvířata a dále předpisy upravující přepravu skotu. Všechny předpisy vypsané a rozebrané v následujících řádcích jsou obecně platné pro všechny typy dopravy. Jednotlivým rozdílům a doplňujícím ustanovením mezi jednotlivými druhy dopravy se práce bude věnovat v dalším odstavci. Dopravní prostředky a jejich vybavení musí být zhotoveny a užívány primárně tak, aby se zabránilo zraněním a nadměrnému stresu přepravovaných jedinců.

Zvířata uvnitř těchto prostředků musí být také chráněna před klimatickými vlivy a prudkými výkyvy teplot, jakými jsou například teploty velmi vysoké nebo naopak velmi nízké. Dále musí být přepravní prostory udržovány čisté a pravidelně desinfikované, aby se předešlo různým onemocněním. Nutnou podmínkou je zajištění nákladního prostoru před únikem či vypadnutím zvířete a tím umožnit zvířeti kvalitnější vypořádání se se stresem z pohybu dopravního prostředku. Dále musí být zajištěno, že v dopravním prostředku se dá udržet kvalita a množství čerstvého vzduchu v závislosti na druhu a počtu přepravovaných zvířat.

Musí také být umožněn nepřetržitý přístup ke zvířatům za účelem kontroly a péče o ně. Další předpisy tohoto nařízení se týkají podlahy v přepravním prostředku. Ta nesmí být kluzká vzhledem k riziku poranění zvířete a zároveň musí být schopna redukovat prosakování moči a výkalů na minimum. Dopravní prostředek musí být opatřen vhodným osvětlením ke snadné kontrole přepravovaných hospodářských zvířat. Uvnitř přepravního prostoru musí být taktéž zajištěna cirkulace čerstvého vzduchu nad dobytkem, který stojí v přirozené poloze a není nijak limitován na přirozeném pohybu. Pro telata mladší šesti měsíců musí být dopravní prostředek speciálně vybaven podestýlkou, nebo materiálem stejných kvalit. Tímto je

18 Zákon č. 246/1992 Sb. – Zákon o ochraně zvířat proti týrání

(25)

20

zabezpečeno pohodlí mladých telat s ohledem na délku cesty a příznivost počasí. Materiál musí být schopen v přiměřeném množství nasávat moč a výkaly. ¹⁹

Pro jednotlivé druhy dopravy platí různá odlišná doplňková ustanovení. A protože pro obchod se skotem mezi Německem a ČR se z geografických důvodů používá zejména doprava silniční, bude zde tento druh dopravy popsán více do detailu. Na začátek bychom měli uvést, že doplňkové předpisy, které jsou platné pro silniční dopravu, jsou víceméně totožné i pro dopravu železniční. Kolejová a silniční vozidla určená k přepravě skotu musí splňovat podmínky minimálního prostoru na kus potřebného k přepravě. Viz. Tabulka č.1.

Hodnoty v této tabulce se však mohou měnit v závislosti na zdravotním stavu zvířat, klimatických podmínkách nebo předpokládané době cesty. Jedním z takovýchto předpisů je například fakt, že silniční vozidla musí být vybavena adekvátním vybavením pro nakládku a vykládku zvířat. Právě manipulace se zvířaty je pro ně jedním z nejvíce stresových momentů celé přepravy, a proto se jí tato práce bude z legislativního pohledu na věc zabývat v následující podkapitole. Všechna vozidla, ve kterých cestují živá zvířata, musí být jasně vyznačena, aby byla na první pohled patrná jejich přítomnost ve voze či kontejneru.

V případě kontejneru je také povinností, aby byl označený jeho horní okraj, aby při manipulaci s ním nedošlo k převrácení na bok či vzhůru nohama. Při řazení vlakových vagonů nebo uspořádávání nákladních vozidel musí být zavedena maximální bezpečnostní opatření nutná k vyvarování se srážkám.

Speciální požadavky jsou kladeny na přepravu, jejíž předpokládaná doba trvání je delší než 8 hodin. Takový typ cesty se nazývá, jak už bylo řečeno, dlouhotrvající. Tento typ cestování je pro domácí skot povolen, přičemž výjimku tvoří telata. Ta mohou cestovat až po dovršení minimálního věku, který dle nařízení činí 14 dní. Tato doba specifikuje minimální věk telete k tomu, aby mohlo absolvovat přepravu dlouhotrvající Pokud by se jednalo o přepravu krátkodobou, je minimální věk stanoven, jak už bylo řečeno, na 10 dní. Prvním požadavkem na takto upravená vozidla je střecha, která je dostatečně izolovaná a je světlé barvy.

V dopravním prostředku se musí nacházet dostatek potravy s ohledem na množství a druh přepravovaných zvířat. Krmení musí být taktéž zabezpečeno před klimatickými vlivy, motorovými spalinami, prachem a výkaly. Vůz musí být vybaven adekvátním množstvím vody, kterou je schopný průvodce vozidla kdykoli poskytnout všem přepravovaným

19 Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností

(26)

21

jedincům. Dalším nezbytným opatřením k dlouhotrvajícím cestám je také systém větrání.

Ve vozidle musí být neustále udržována teplota mezi 5 °C a 30 °C. Tolerance činí 5 °C a to jak plus, tak minus v závislosti na venkovní teplotě. Tento systém také musí být schopný pracovat nezávisle na chodu motoru vozidla, a to nejméně po dobu 4 hodin. ²⁰

Tab. 2: Minimální požadavky na prostor silničního či kolejového vozidla při přepravě skotu

Zdroj: Vyhláška č. 4/2009 Sb. – Vyhláška o ochraně zvířat při přepravě

1.5.3 Manipulace se zvířaty během nakládky a vykládky

Nedílnou součástí přepravy hovězího dobytka je nakládka a vykládka. Obě mají specifická pravidla a regule, které se musí v zájmu ochrany zvířat dodržovat. V nařízení je vždy přesně specifikováno, jak se zvířaty zacházet a čemu se vyvarovat. Nicméně ne vždy jsou tato ustanovení respektována a z médií slýcháváme poměrně často o nevhodném zacházení s hospodářskými zvířaty, zejména na jatkách. Konkrétní případy takového zacházení budou uvedeny v dalších odstavcích této práce.

První regulí je opět limitace času. Celková doba nakládky a vykládky dohromady nesmí překročit 4 hodiny. Pokud je tento čas překročen, musí být zvířatům k dispozici přístup mimo vozidlo k potravě a pitné vodě, a to bez toho, aby byla přivázána. U celého procesu musí být také přítomen schválený veterinární lékař, který bude dohlížet na správné vykonávání činností ze strany pracovníků a na dobré životní podmínky pro přepravovaná zvířata. Co se týče technického vybavení určeného k manipulaci se zvířaty, podmínky jsou do značné míry totožné s nároky při přepravě samotné. Důraz je kladen zejména na kvalitu povrchů, ty by neměly být kluzké a ze všech stran by zařízení mělo být dobře chráněné, aby se předešlo vypadnutí nebo úniku zvířat během vykládky a nakládky. Nákladní rampy pro telata nesmějí být strmější než úhel o velikosti 20°. Pro dospělý skot je to potom úhel o

(27)

22

velikosti 26 ° 34 '. Pokaždé však, pokud je sklon rampy vyšší než 10 °, musí být rampa opatřena systémem, který napomůže zvířatům v bezpečném výstupu i sestupu. Pokud je společně s dobytkem převážen i jiný druh zboží, toto musí být umístěno vždy tak, aby zvířatům nepřivozovalo stres či utrpení. Během celého procesu nakládky a vykládky musí být také dbáno na dostatečné osvětlení. Se zvířaty se musí manipulovat odděleně, pokud se jedná o zvířata zřetelně rozdílných velikostí nebo stáří, samce v říji společně se samicemi, s rohy a bez rohů nebo například zvířata přivázaná a nepřivázaná. ²¹

Je zakázáno zvířata bít či kopat a taktéž je zakázáno vyvíjet tlak na obzvláště citlivá místa, což může přinášet zbytečnou bolest nebo utrpení. Nesmí se také zvířata zavěšovat za pomoci různých mechanických prostředků. Jako nepřípustné se také považuje zvířata tahat či zvedat za hlavu, rohy, srst, končetiny, uši nebo ocas. Kromě v předchozích větách tohoto odstavce konkrétně zmíněného se nesmí vyvíjet žádné aktivity vedoucí k působení zbytečné bolesti a utrpení. Při manipulaci nesmí být také používány poháněče nebo jakékoli nástroje se špičatými či ostrými konci. Zvířata také nesmějí být přivázána za rohy, kroužky v nose nebo nohy svázané k sobě. Telata na sobě také nesmí mít nasazený náhubek. Během aktivit vedoucích k nakládce či vykládce zvířat je zapotřebí využívat tzv. „stádového efektu“, tj.

termín pro shlukování zvířat a jejich tendenci se přesouvat pohromadě. S tímto je spojena další regule pojednávající o manipulaci se skotem během přepravy. Je zakázáno jednotlivé kusy dobytka úmyslně zdržovat v prostorách sloužících k nakládce a vykládce. Je nezbytně nutné se vyhnout používání elektrických obušků. Ty jako takové nejsou přímo zakázané, ale jejich užití má jasná pravidla. Ta spočívají v tom, že zvíře může schytat elektrický výboj jen pokud se jedná o jedince dospělého skotu a jen pokud odmítá pohyb i přes to, že pro něj má dostatečný prostor. Nesmí trvat déle než jednu vteřinu a musí být veden výhradně jen do svalů zadních končetin. Pokud zvíře nereaguje, je striktně zakázáno využít tohoto prostředku opakovaně. ²²

(28)

23

I přes to, že jsou všechny tyto podmínky obecně platné po celém území Evropského společenství, včetně České republiky, často se můžeme setkat s tristním nedodržováním těchto pravidel, a to i v naší zemi. Byly zdokumentovány případy týrání hospodářských zvířat, zejména pak při vykládkách na jatkách. Tam zvířata často dorazí v nezpůsobilém stavu a jsou vystavována zbytečnému utrpení. Jeden takový případ týrání hospodářských zvířat, a to konkrétně skotu bude představen, v této části práce a zaměřím se na analýzu jednotlivých činů, kde a jak bylo konkrétně pochybeno. Na vině je ve všech případech lidský faktor. Proti takovému zacházení je potřeba vždy tvrdě zakročit. Aktivity spojené se sankcionováním jednotlivců, ale i celých právnických subjektů si bere na starost Státní veterinární správa ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.

V říjnu roku 2019 bylo zveřejněno video z jatek společnosti Jokoma ve Všeticích na Benešovsku, které zachycuje surové zacházení se skotem během vykládky na jatkách. Dle videa přijela zvířata na jatka ve zbídačeném stavu, když bylo možné například pozorovat krávu, která se není schopna udržet na nohou a je přesto opakovaně pobízena elektrickým obuškem v místech, ve kterých je zakázáno použití tohoto nástroje, jako je například hlava nebo záda. Jak bylo již uvedeno v této práci, použití elektrických poháněčů musí být omezeno na minimum a v žádném případě nesmí být elektrické výboje aplikovány na zvíře neschopné pohybu. V takové situaci musí být tento kus dobytka usmrcen na místě, kde leží.

Další pochybení, které je na první pohled patrné po zhlédnutí tohoto videa, je, když můžeme pozorovat pracovníky jatek, kteří do zvířat kopají a snaží se je tím přimět k pohybu. Takové chování je považováno za týrání zvířat a je v rozporu se zákonem č. 246/1992 Sb. Mezi další hrubé porušení etických zásad chování se ke zvířatům je přivazování krav za rohy a následné vláčení pohybu neschopného kusu dobytka po podlaze. Dle nařízení se za žádnou cenu zvíře nesmí za tuto část těla přivazovat nebo tahat. Ihned po zveřejnění těchto mnohdy až drastických záběrů vydal ministr zemědělství jasný vzkaz, že se s takovým chováním neztotožňuje a rezolutně ho odmítá. V reakci také nařídil plošnou kontrolu všech jatek v ČR, kde dochází k porážce velkých hospodářských zvířat. Na závod ve Všeticích bylo také ze strany Státní veterinární správy v návaznosti na tento incident podáno trestní oznámení. ²³

23 Video z jatek ve Všeticích ukazuje kopání do zvířat. Firmu prověří veterináři — ČT24 — Česká televize.

Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2951414-video-z-jatek-ve-vseticich-ukazuje-kopani-do- zvirat-zavod-proveri-veterinari

(29)

24

2. Představení vybrané společnosti

Společností, kterou se práce bude podrobněji zabývat a na jaké bude provádět následnou strategickou analýzu, je FOMAS, s.ro. Firma se specializuje na zemědělskou výrobu za účelem dalšího prodeje zemědělských komodit včetně hovězího dobytka. Kromě hovězího dobytka disponuje podnik také výkrmnou kuřat, z čehož pramení další tržby v podobě prodeje vykrmených kuřat na jatka za účelem produkce kuřecího masa. Sídlo se nachází v obci Nový Spálenec v Plzeňském kraji na hranicích České republiky a Německa. V tomto regionu je firma činná a nacházejí se zde všechny nemovitosti a půda vlastněné a používané vybranou společností k realizaci jejího podnikání. Z této skutečnosti můžeme jednoduše odvodit, že firma využívá svého umístění a většinu všech svých obchodních transakcí uskutečňuje u našeho západního souseda. Firma v současnosti zaměstnává na hlavní pracovní poměr 16 osob a v roce 2018 zaznamenala obrat čítající bezmála 54 milionů CZK, přičemž největším dílem se na tomto podílel prodej mléka, který tvořil necelých 34 %. Druhý nejvyšší podíl na celkovém obratu byl zaznamenán u položky, které se tato práce věnuje, a tou je obchod se skotem. Ten tvořil dohromady 9,7 % celkových tržeb. Zbytek obratu připadá na tržby za prodej kuřat, poskytování služeb v oblasti autodopravy, servisu zemědělské techniky a pronájmu zemědělské techniky a nemovitostí.

Obr. 3: Logo vybrané společnosti FOMAS, s.r.o.

(30)

25

2.1 Historie společnosti

Společnost FOMAS, s.r.o. byla založena 16. srpna 1993 jako společnost s ručením omezením. Společnost vznikla privatizací státního statku Všeruby. Při jejím zrodu stálo 5 společníků, kteří vložili stejně velký vklad do základního kapitálu a tím pádem disponoval každý z nich stejně velkým podílem. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni dne 16. srpna 1993, oddíl C, vložka 4110. I přes to, že firma oficiálně vznikla již roku 1993, vlastní činnost začala provozovat od 1. ledna 1994.

Společnost FOMAS, s.r.o. tedy zahájila svoji činnost již před více než 26 lety.

Od začátku podnikání společnosti uběhlo již poměrně mnoho let, a proto je pravděpodobné, že za tuto dobu si firma prošla řadou změn v organizační struktuře vedení. V současnosti je základní kapitál roven 210 000 CZK, přičemž jedna šestina připadá na společníka pana Ing.

Lubomíra Valentu, jedna šestina na společníka a zároveň jednatele firmy pana Františka Červeného, necelá čtvrtina pak náleží právnické osobě MANITEC trade, s.r.o. a největší obchodní podíl roven necelým 42 % připadá panu Ing. Petrovi Červenému.

2.2 Předmět podnikání

Společnost FOMAS, s.r.o. je firmou specializující se především na podnikání v oblasti zemědělství. Kromě zemědělství se firma také věnuje autodopravě a pronájmu zemědělské techniky za účelem provedení práce třetí osobě. V současnosti společnost hospodaří na celkem 775 ha zemědělské půdy, kde orná půda tvoří 427 ha a zbytek čili 348 ha zabírají louky a pastviny. Vzhledem k hornatému terénu a s ním související nízkou kvalitou půdy v oblasti, ve které firma hospodaří, je nemožné provádět intenzivní rostlinnou výrobu, a proto se v rámci ní společnost zaměřuje zejména na produkci obilovin, kukuřice a víceletých pícnin. Velmi příznivé však jsou přírodní podmínky pro realizaci živočišné výroby, které se tato práce primárně věnuje. V regionu se nacházejí kvalitní pastviny a louky, které jsou nezbytným předpokladem pro vysoký rozvoj chovu dobytka, a to zejména skotu.

Jak už bylo zmíněno výše, společnost se díky příznivým přírodním podmínkám věnuje intenzivně živočišné výrobě. V současnosti disponuje 240 kusy dojných krav, které jsou

(31)

26

chovány za účelem mléčné produkce, která tvoří největší část tržeb celé společnosti. Dále vlastní 40 kusů masných krav a 140 kusů masných výkrmných býků. Co se týče telat, v rámci firmy hovoříme o 25 kusech telat masných a 150 kusech telat určených pro následnou mléčnou produkci. Aby byl celkový výčet skotu dokončen, musíme se ještě zaměřit na jalovice. Těch podnik momentálně vlastní 50 kusů březích a 120 kusů mladých–tedy těch, které ještě nezabřezly. Když všechny tyto hodnoty dáme dohromady, vyjde nám celkový počet hovězího dobytka, který čítá 765 kusů.

V průběhu času se předmět podnikání společnosti do poměrně značné míry měnil, avšak hlavní předmět, kterým je zemědělská produkce, setrvává stále na prvním místě. Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se toho pro společnost FOMAS mnoho změnilo. Otevřením hranic s Německem a umožněním volného toku zboží za hranice se pro firmu otevřely úplně nové možnosti. Společnost začala ještě v témže roce pobírat dotace na rozvoj zemědělství od EU a od té doby platí za velmi úspěšného žadatele o evropské dotace. Jedním ze zlomových roků byl také rok 2007, kdy firma investovala do nákupu nového nákladního vozidla značky Scania. Tato investice byla provedena z důvodu obměny zastaralého vozového parku, který do té doby tvořila pouze nákladní vozidla vyrobená ještě v ČSSR. Tento nový stroj navíc umožňoval převoz různých nákladů na větší vzdálenosti a toho firma začala ihned využívat a odstartovala podnikání v oblasti mezinárodní autodopravy. Společnost využila blízkosti státní hranice se SRN a začala s nakupováním obilí od českých subjektů se záměrem ho následně prodat subjektům podnikajícím na území našeho západního souseda.

(32)

27

3. Strategická analýza vybrané společnosti se zaměřením na obchod se skotem

V této kapitole práce budou na podnik aplikovány metody strategické analýzy, které si kladou za cíl odhalení nedostatků v odvětví prodeje skotu a návrh následné pozměněné, či úplně nové strategie. K tomu, aby analýza mohla být provedena, je nutné, aby byly v práci vymezeny základní pojmy, jakými jsou například strategie, strategické řízení, makrookolí a mikrookolí a několik dalších. K tomuto účelu bude v každé podkapitole sloužit vysvětlení daného pojmu, které bude vždy uvedeno před samotnou analýzou daného faktoru. Pro potřeby této práce bude provedena strategická analýza podle Sedláčkové a Buchty.²⁴

Podle Sedláčkové a Buchty rozlišujeme dvě základní fáze strategické analýzy:

• Analýza okolí

• Analýza vnitřních zdrojů podniku. ²⁵

3.1 Strategie a cíle

Ještě, než práce čtenáři přiblíží strategickou analýzu samotnou, je potřeba si uvést, co bude vlastně výstupem takové analýzy. Jak už může samotný název této analýzy napovídat, výstupem, ke kterému se analýza dopracuje, bude návrh strategie. Pod pojmem strategie si pravděpodobně každý představí něco trochu odlišného a jinak tomu není ani co se odborných pramenů týče. V každé odborné publikaci se můžeme setkat s množstvím rozličných definic, u kterých však základní myšlenka zůstává ve své podstatě stejná. Podle Keřkovského a Vykypěla se strategie definuje jako „základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy“. ²⁶ Pod touto definicí si můžeme představit strategii jako takový soubor kroků, které musí podnik ve stanoveném pořadí a čase realizovat k tomu, aby splnil cíle, které si vytyčil. Vlastnímu vytvoření strategie předchází důkladná strategická analýza.

Nejdůležitější součást strategie tvoří, jak už bylo zmíněno v předchozím odstavci, její cíle.

Pokud budeme chtít hodnotit činnost dané firmy, pak jedním z nejdůležitějších kritérií, které

24 SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. Kapitola 1.

26 KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-453-8. Kapitola 2.3.

(33)

28

zkoumáme, je právě úroveň dosažení těchto vytyčených cílů. Cíle by také měly být vytyčeny tak, aby byly SMART. Pod těmito pěti písmeny se schovávají následující kritéria:

• S jako „stimulating“, cíle stimulují k docílení co nejlepších hospodářských výsledků

• M jako „measurable“, cíle musí být měřitelné

• A jako „acceptable“, cíle musí být akceptovatelné všemi zapojenými stranami

• R jako „realistic“, cíle musí být realistické (proveditelné)

• T jako „timed“, cíle musí být ohraničené časovým rámcem. ²⁷

3.2 Analýza okolí

Tato analýza zkoumá okolí podniku čili všechny faktory a vlivy, které by v budoucnosti mohly nějakým způsobem podnik ovlivňovat. V současné době globalizace a vysoké míry provázanosti mezi jednotlivými zeměmi a sektory nabývá analýza okolí na stále větším významu. Když budeme analyzovat okolí podniku, je nezbytně nutné si také vymezit dvě složky, kterými je okolí podniku tvořeno. Těmito složkami je mikrookolí a makrookolí, viz.

Obr. 4. Pod pojmem makrookolí si můžeme představit celkové pole, ve kterém se firma nachází, zpravidla je tvořeno ekonomickými, politickými, technologickými a sociokulturními faktory. Na základě těchto čtyř faktorů proto analýzu makrookolí nazýváme jako PEST analýzu. Tato metoda bude aplikována na vybranou společnost v následující podkapitole této práce. Jako mikrookolí jsou chápány faktory, které působí už konkrétně v odvětví, ve kterém podnik operuje. V současnosti je tohle však poměrně složitý proces, vzhledem k tomu, že hranice jednotlivých odvětví se začínají mazat a jednotlivá odvětví se tak překrývají. Do takového okolí pak patří zákazníci, dodavatelé a také například konkurence. Pro analýzu odvětví bude v další podkapitole použit Porterův model pěti sil (bude vysvětleno dále).

27 KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-453-8. Kapitola 2.4.

(34)

29 Obr. 4: Makrookolí a mikrookolí podniku

Zdroj: Sedláčková, Buchta 2006²⁸

3.2.1 Analýza makrookolí

V rámci analýzy makrookolí bude v této práci použita analýza PEST, jak už bylo zmíněno v předešlé části. Tato analýza se skládá ze 4 základních faktorů, kterými jsou faktory politické, ekonomické, sociální a technologické. Všechny 4 faktory spadající do makrookolí budou analyzovány na základě autorových zkušeností s firmou FOMAS a četných rozhovorech s jejími představiteli, které budou následně ještě podpořeny oficiálními daty.

Závěrečné vyhodnocení analýzy makrookolí pak bude zhotoveno ve spolupráci s jednatelem společnosti panem Ing. Červeným.

Politické faktory

Pod tímto názvem si můžeme představit vše, co může potenciálně ovlivňovat podnik a má co dočinění s politikou, či legislativou. Prostor, ve kterém firma podniká, je do velké míry ovlivněn legislativou státu, ve kterém firma podniká. Je také nutno podotknout, že jednotlivé politické změny mohou pro každý podnik znamenat něco jiného – na někoho můžou mít vliv pozitivní a na někoho jiného zase negativní. Pro nadnárodní korporace je jedním z velmi důležitých faktorů také například vztah mezi jednotlivými zeměmi, kde tyto korporace realizují své transakce. Pro účely této práce se vybraná společnost svojí velikostí řadí