Hlavní práce74208_uhll03.pdf, 846 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Okružní plavby v nabídce českých cestovních kanceláří (Bakalářská práce)

Autorka: Lea Uhlířová

Vedoucí: Ing. Zdenka Petrů 2021

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na zvolené téma „Okružní plavby v nabídce českých cestovních kanceláří“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze, dne 6. 6. 2021 ………

podpis

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala své vedoucí práce Ing. Zdence Petrů za konzultace, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování práce. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu během studia.

Obsah

Seznam zkratek ……….………..6

Úvod ………..…...7

1 Vymezení základních pojmů ... 8

1.1 Cestovní ruch ... 8

1.1.1 Definice cestovního ruchu ... 8

1.1.2 Ekonomický význam cestovního ruchu ... 9

1.1.3 Typologie cestovního ruchu ... 13

1.2 Cestovní kancelář ... 18

1.2.1 Vymezení cestovních kanceláří ... 18

1.2.2 Rozdělení cestovních kanceláří ... 20

1.2.3 Nabídka cestovních kanceláří ... 21

1.3 Okružní plavby ... 23

1.3.1 Definice a zařazení okružních plaveb do kontextu cestovního ruchu ... 23

1.3.2 Rozdělení okružních plaveb ... 26

1.3.3 Poskytovatelé okružních plaveb ... 26

1.3.4 Destinace okružních plaveb... 28

2 Analýza okružních plaveb v nabídkách českých cestovních kanceláří ... 31

2.1 Výběr vzorku cestovních kanceláří a jejich charakteristika ... 31

2.1.1 PT Tours International s.r.o. ... 31

2.1.2 JOHOHO v.o.s. ... 32

2.1.3 RIVIERA TOUR s.r.o. ... 33

2.1.4 ESO travel a.s. ... 33

2.2 Volba kritérií pro hodnocení nabídky ... 34

2.3 Analýza nabídky okružních plaveb ... 36

2.3.1 Poskytování zaoceánských a říčních plaveb ... 37

2.3.2 Lodní společnosti ... 37

2.3.3 Nabízené destinace ... 39

2.3.4 Doprava do přístavu ... 40

2.3.5 Služby delegáta ... 41

2.3.6 Cestovní pojištění ... 42

2.3.7 Srovnatelná plavba ... 42

2.3.8 Délka plavby ... 44

2.4 Zhodnocení ... 45

Závěr ……….. 48

Seznam zdrojů ………..……… 50

Seznam tabulek ……… 55

Seznam obrázků ………...……… 55

Seznam zkratek

CLIA Cruise lines international association

COVID-19 Onemocnění způsobené novým typem koronaviru SARS-CoV-2 ČEDOK Československá dopravní kancelář

MSC Mediterranean Shipping Company

P&O The Peninsular and Oriental Steam Navigation Company UNWTO United Nations World Tourism Organization

Úvod

Cestovní ruch postupem času nabývá stále většího významu, protože se stává významnější a mnohdy neodmyslitelnou složkou spotřeby obyvatel. Celosvětově byl cestovní ruch na vzestupu až do konce roku 2019, kdy začal stagnovat kvůli pandemii Covid-19. Nicméně celý tento sektor, jehož součástí jsou i okružní plavby, je velmi rezistentní a pomalu se zase začíná vzpamatovávat.

Okružní plavby jsou kombinací poznávacího a pobytového zájezdu, přičemž klienti nejsou nuceni se nikam přemisťovat a po celou dobu zájezdu zůstávají ubytováni v luxusním

„plovoucím hotelu“. Výhodou je, že během krátkého časového horizontu klienti navštíví velké množství destinací a zároveň si mohou užívat služeb, které jim výletní loď poskytuje. Tento typ dovolené nabývá na oblíbenosti, což dosvědčuje meziroční růst počtu cestujících (do roku 2019). Na českém trhu však nejsou okružní plavby tak rozšířené, proto se tato práce zaměřuje na analýzu jejich nabídky.

Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení nabídky okružních plaveb u vybraných českých cestovních kanceláří. Práce je rozdělena na dvě kapitoly, přičemž první kapitola se zabývá teoretickým vymezením základních pojmů a druhá kapitola je praktická, zaměřena na zhodnocení nabídky okružních plaveb pomocí metodiky komparativní analýzy.

Cílem první kapitoly je přiblížit problematiku cestovního ruchu, cestovních kanceláří a okružních plaveb. Z tohoto důvodu se kapitola člení na tři podkapitoly. První se věnuje cestovnímu ruchu, jeho vymezení a definici, ekonomickému významu a typologii. Druhá je zaměřená na cestovní kanceláře, jejich vymezení, dělení a také představuje jejich nabídku.

Třetí podkapitola se zabývá okružními plavbami, jejich vymezením a zařazením do kontextu cestovního ruchu a rozdělením. Nakonec jsou uvedeni hlavní poskytovatelé okružních plaveb a destinace, kde se okružní plavby realizují.

Druhá kapitola je zaměřena na zhodnocení nabídky okružních plaveb u vybraných českých cestovních kanceláří. Kapitola je rozdělena na čtyři podkapitoly. Cílem první podkapitoly je představit a charakterizovat vybrané české cestovní kanceláře. V druhé podkapitole jsou představena kritéria zvolená pro analýzu jejich nabídky. Třetí je věnována samotné analýze nabídky na základě zvolených kritérií. Poslední podkapitola je zaměřená na celkové zhodnocení nabídky vyplývající z provedené analýzy.

1 Vymezení základních pojmů

Cílem této kapitoly je obeznámit čtenáře s problematikou cestovního ruchu, cestovních kanceláří a okružních plaveb. Kapitola je rozdělena na tři hlavní části. První část se věnuje cestovnímu ruchu, jeho definici, typologii a ekonomickému významu. Druhá část je zaměřená na cestovní kanceláře, jejich definici, dělení a také představuje nabídku cestovních kanceláří.

Třetí část této kapitoly se zabývá okružními plavbami, jejich rozdělením a zařazení do kontextu cestovního ruchu. Dále jsou popsáni hlavní poskytovatelé okružních plaveb a hlavní destinace, kde se okružní plavby realizují.

1.1 Cestovní ruch

Cestovní ruch neboli turismus lze chápat jako komplexní, multioborový společenský jev bez pevně definovaných hranic, který je souhrnem všech okolností, vztahů a dopadů, které souvisejí s rostoucí mobilitou lidí. Tato mobilita je motivována uspokojováním lidských potřeb v oblasti trávení volného času, odpočinku, cestování, poznávání nových věcí, míst, ale také nových lidí a jejich tradic.¹

Z ekonomického hlediska se jedná o specifické, hospodářské, rychle se rozvíjející odvětví, které je součástí sektoru služeb. Celý proces uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu i poskytovatelů služeb by měl být založen na udržitelném, dlouhodobém a šetrném využívání zdrojů. Zároveň by měl chránit a rozvíjet nejen přírodní potenciál, ale také veškerou místní infrastrukturu. Udržitelný rozvoj by měl vycházet ze vzájemné spolupráce veřejné a soukromé sféry a z respektu k místním lidem, jejich tradicím a potřebám.²

1.1.1 Definice cestovního ruchu

Všechny vazby mezi jevy cestovního ruchu nelze jednoduše vymezit, proto existuje velké množství definic cestovního ruchu.³ Různí autoři pohlížejí na cestovní ruch různým způsobem.

Obecně se definice dělí do dvou skupin. První skupina se dívá na cestovní ruch ze strany

1 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vydání. Str. 15. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

2 Tamtéž. Str. 15.

3 Tamtéž. Str. 15.

nabídky a druhá skupina ze strany poptávky. Definice, která se orientuje na poptávkovou stranu popisuje chování účastníků cestovního ruchu a jejich potřeby. Naopak nabídkově orientovaná definice se soustředí na produkty nabízené turistům.⁴

Zelenka a Pásková se ve své publikaci shodli na následující definici, která vychází z vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu: „Komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika, propagace, regulace, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“⁵

Nejvíce uznávaná definice, která byla přijata organizací UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu), zní následovně: „Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“⁶ Tato definice byla navržena na Mezinárodní konferenci o statistice turismu v roce 1991. Jejím účelem je možnost statistického sledování turismu.⁷ Přechodná doba u mezinárodního cestovního ruchu činí jeden rok a u domácího cestovního ruchu půl roku.⁸

1.1.2 Ekonomický význam cestovního ruchu

Cestovní ruch postupem času nabývá stále většího ekonomického významu, protože se stává větší a významnější složkou spotřeby obyvatel. Aby mohli lidé vůbec cestovat, je nutné, aby v cílové destinaci byla zabezpečena odpovídající infrastruktura. Je třeba zabezpečit přepravu a vytvořit vhodné podmínky pro pobyt a trávení volného času, které je jedním

4 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 29. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

5 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vydání. Str. 83. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

6 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 12. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

7 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 12. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

8 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 28. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

z motivů pro cestování. Jak vyplývá z výše zmíněných skutečností, cestovní ruch je velmi důležitou oblastí pro podnikatelské příležitosti. Rovněž přispívá k rozvoji destinací, regionů, národních ekonomik i celosvětové ekonomiky.⁹

S podnikatelskými příležitostmi je spjat i fakt, že cestovní ruch vytváří nová pracovní místa, a tím má pozitivní vliv na snížení nezaměstnanosti. Pracovní místa vznikají v široké škále profesí, a to od méně kvalifikovaných po vysoce kvalifikovaná místa. Přispívá k ekonomickému rozvoji méně rozvinutých oblastí a také míst, která by byla jinak špatně ekonomicky využitelná, jako např. hory, jezera nebo pobřeží.¹⁰

Cestovní ruch má vliv jak na přímou zaměstnanost, tak na doplňkovou a vyvolanou. Přímá zaměstnanost zahrnuje zaměstnání v podnicích, které jsou zaměřeny převážně na účastníky cestovního ruchu. Příkladem mohou být hotely, restaurace nebo cestovní kanceláře. Doplňková zaměstnanost zahrnuje podniky jako jsou např. pojišťovny, kde turisté tvoří pouze zlomek jejich klientely. Poslední zaměstnanost je vyvolaná. Ta zahrnuje pracovníky v odvětvích, které jsou dodavateli podniků cestovního ruchu. Příkladem mohou být dodavatelé potravin nebo nábytku.¹¹

Následující tabulka ukazuje vývoj ekonomických ukazatelů cestovního ruchu v národním hospodářství České republiky v letech 2012 až 2018.

9 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 7. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

10 Tamtéž. Str. 108.

11 Tamtéž. Str. 109.

Tabulka 1: Vývoj ekonomických ukazatelů cestovního ruchu v národním hospodářství České republiky

Vlastní zpracování, zdroj dat: Cestovní ruch: Satelitní účet cestovního ruchu. Český statistický úřad [online].

ČSÚ, 2020 [cit. 2021-01-28]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr

Zahraniční cestovní ruch představuje rozšíření pobytu a pohybu účastníků cestovního ruchu za hranice státu, a tím se rozšiřují i funkce cestovního ruchu. Zahraniční cestovní ruch se dělí na aktivní (příjezdový), pasivní (výjezdový) a tranzitní. Pohyb osob přes hranice s sebou přináší i pohyb platebních prostředků, který se promítne v platební bilanci státu, jenž vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Příjmy tvoří prostředky, které přinášejí do domácí ekonomiky turisté

ze zahraničí. Naopak výdaje tvoří prostředky, které odchází z domácí ekonomiky do zahraničí.¹²

Česká republika se řadí k zemím, které mají aktivní saldo platební bilance cestovního ruchu.

To znamená, že příjmy z cestovního ruchu jsou vyšší než výdaje.¹³ Příjmy z cestovního ruchu měly až do roku 2020 rostoucí trend. V roce 2020 způsobila pandemie koronaviru COVID-19 stagnaci cestovního ruchu. V tabulce č. 2 je vidět porovnání čtvrtletní platební bilance z cestovního ruchu v letech 2018, 2019 a 2020. Z údajů lze vypozorovat, že cestovní ruch začal stagnovat již v prvním čtvrtletí roku 2020.

Tabulka 2: Platební bilance cestovního ruchu v letech 2018 – 2020

Vlastní zpracování, zdroj dat: Platební bilance – čtvrtletní. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online]. ČNB, 2021 [cit.

2021-05-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/

12 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 50. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

13 Tamtéž. Str. 52.

1.1.3 Typologie cestovního ruchu

V reálném životě se cestovní ruch vyskytuje ve specifických podobách. Tyto konkrétní podoby odráží obsahovou i jevovou stránku cestovního ruchu. Mezi nejčastější rozdělení cestovního ruchu, se kterým se lze v odborné literatuře setkat patří členění na formy a druhy.¹⁴

Formy cestovního ruchu vycházejí z orientace cestovního ruchu na uspokojení určitých potřeb turistů.¹⁵ Dále se formy dělí na základní a specifické. Základní formy uspokojují obecné, nejširší potřeby, zatímco specifické formy odpovídají specifickým požadavkům účastníků.¹⁶ Druhy cestovního ruchu odrážejí jevový průběh, účinky a způsob realizace cestovního ruchu v závislosti na geografických, společenských, ekonomických a dalších podmínkách.

V realitě ovšem dochází k prolínání forem a druhů cestovního ruchu. Navíc mezi jednotlivými autory neexistuje shoda v tom, co je považováno za formu a druh, proto někteří autoři, jako např. Indrová¹⁷, Palatková či Zichová uvádějí pouze typy cestovního ruchu v závislosti na určitých kritériích, které zahrnují jak formy, tak druhy cestovního ruchu.¹⁸ Následující text se věnuje častějšímu členění, a to na formy a druhy.

Formy cestovního ruchu

Jak již bylo zmíněno výše, formy cestovního ruchu vycházejí z orientace na uspokojení potřeb účastníka. Lze říci, že kladou důraz na motiv pro účast na cestovním ruchu. Existují čtyři základní formy, a to rekreační, kulturně-poznávací, sportovně-turistický a lázeňsko-léčebný cestovní ruch. Další specifické formy vycházejí z konkrétní potřeby účastníka nebo z konkrétního motivu účasti. Toto členění se neustále vyvíjí v souvislosti s novými trendy a konkrétními potřebami účastníků, přičemž se vždy zdůrazňuje určitý prvek, např. věk, motiv účasti nebo způsob dopravy.¹⁹

14 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 17. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

15 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 29. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

16 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Str. 19. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

17 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 17. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

18 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 19. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

19 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 29. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

Rekreační cestovní ruch přispívá k fyzické i psychické regeneraci. Nezahrnuje pouze pasivní odpočinek, nýbrž v současné době je také často kladen požadavek na aktivní způsob trávení dovolené. Proto se často tato forma prolíná např. se sportovně orientovaným. Rekreační turismus je ve své nejčistší formě známý jako tzv. plážový turismus, který se vyznačuje rekreací u moře, pohodlím a zábavou.²⁰

Kulturně-poznávací cestovní ruch je zaměřený na poznávání historických památek, kultury, zvyků, tradic a současně plní výchovně-vzdělávací funkci. Nejčastěji zahrnuje návštěvu a poznávání historických památek, muzeí, galerií a divadel.²¹ Dalšími cíli turistů jsou společenské a kulturní akce jako např. návštěva koncertů, opery, baletu nebo různých místních festivalů.²²

Sportovně-turistický cestovní ruch zahrnuje jak krátkodobé, tak dlouhodobé sportovní pobyty.

V praxi nabývá zcela konkrétních forem podle vykonávaného sportu. Mezi tradiční formy se řadí pěší turistika, cykloturistika, či vysokohorská turistika. Velmi lukrativní typ cestovního ruchu spadající do této kategorie je tzv. lovecká turistika spojená s lovem zvěře a rybolovem.

Specifickým typem je také sportovní diváctví, tedy cestování za účelem shlédnutí nějakého sportovního utkání nebo závodu.²³

Lázeňsko-léčebný cestovní ruch, někdy označovaný jako zdravotně orientovaný, zahrnuje všechny zdravotní činnosti, které pomáhají k předcházení, udržení, posílení, obnovení i léčení následků onemocnění. Realizuje se především v lázních nebo jiných místech obklopených příznivým životním prostředím. Tento typ cestovního ruchu významně přispívá ke zlepšení zdravotního stavu lidí a nadále nabývá na významu v souvislosti s faktem, že stále více lidí pečuje o vlastní zdraví a praktikuje zdravý životní styl.²⁴ V dnešní době se zdravotně orientovaný turismus dělí na tři podskupiny. Medicínský zahrnuje převážně chirurgické

20 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 25. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

21 Tamtéž. Str. 25.

22 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vydání. Str. 293. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

23 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 19, 20. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

24 Tamtéž. Str. 19.

a stomatologické operace, lázeňský je místně vázaný na existenci léčivých pramenů a wellness zaměřený na relaxaci a zdravý životní styl.²⁵

Mezi specifické formy cestovního ruchu se řadí např. cestovní ruch mládeže, rodin s dětmi, seniorů, venkovský, kongresový, chalupářský, gastronomický, náboženský, nákupní, golfový, cykloturismus a v neposlední řadě návštěva příbuzných a známých.²⁶

Druhy cestovního ruchu

Jak již bylo zmíněno výše, druhy cestovního ruchu jsou určeny podle průběhu a způsobu realizace cestovního ruchu v závislosti na geografických, společenských, ekonomických a dalších podmínkách. Z toho vyplývá, že se druhy cestovního ruchu člení podle určitých kritérií, a to podle převažujícího motivu účasti, což odpovídá formám cestovního ruchu (viz výše), dále podle místa realizace, způsobu účasti a formy úhrady nákladů, organizace a zabezpečení služeb, délky účasti a dalších kritérií.²⁷

Podle místa realizace existuje členění na domácí, zahraniční a tranzitní cestovní ruch. Domácí cestovní ruch zahrnuje cesty a pobyty, při kterých turisté nepřekročí hranice své země.

Zahraniční cestovní ruch zahrnuje překročení hranic určitého státu, a to oběma směry.

Příjezdový (incoming) zastřešuje cesty cizinců do domácí země, přičemž jejich výdaje se projeví kladně v platební bilanci dané země. Výjezdový (outgoing) cestovní ruch naopak představuje cesty domácích do zahraničí, přičemž výdaje na tento zahraniční pobyt se projeví záporně v platební bilanci domácí země. Posledním typem podle tohoto kritéria je tranzitní cestovní ruch, který zahrnuje průjezdy přes území dané země, neobsahuje žádný pobyt a obvykle trvá pouze několik hodin.²⁸ Existuje i druhé členění podle místa realizace, které zavádí pojmy vnitřní cestovní ruch zahrnující domácí a příjezdový, národní cestovní ruch zahrnující domácí a výjezdový a poslední je mezinárodní cestovní ruch zahrnující příjezdový a výjezdový.²⁹ Jejich vzájemné vztahy jsou pro lepší představu znázorněny na obrázku č. 1.

25 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 25. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

26 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Str. 20. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

27 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 30. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

28 Tamtéž. Str. 31.

29 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Str. 21. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

Obrázek 1: Druhy cestovního ruchu podle místa realizace

Zdroj: RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Str. 21. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

Podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů se rozlišuje komerční cestovní ruch, který je charakteristický tím, že si veškeré náklady hradí v plné výši sám účastník, zatímco u sociálního cestovního ruchu je určitá část nákladů financována nějakou institucí či zaměstnavatelem.

Mezi nejznámější patří podniková rekreace, dětské tábory, lázeňské pobyty a služební cesty.³⁰ Podle organizace a zabezpečení služeb se turismus dělí na organizovaný a neorganizovaný.

Organizovaný se vyznačuje dopravou, ubytováním, případně dalšími službami, které jsou zajištěné cestovní kanceláří nebo agenturou. Klient zaplatí jednu souhrnnou cenu, přičemž výhodou je fakt, že nemusí oslovovat každého poskytovatele služeb zvlášť, čímž se vyznačuje neorganizovaný turismus.³¹

Podle délky účasti se cestovní ruch člení na jednodenní, který je realizován v rámci jednoho dne a neobsahuje přenocování, a dále na krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobý zahrnuje maximálně tři přenocování, zatímco dlouhodobý zahrnuje čtyři a více nocí strávených mimo

30 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 25. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

31 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 22. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

své trvalé bydliště, přičemž délka pobytu nesmí překročit půl roku v rámci domácího a jeden rok v rámci mezinárodního cestovního ruchu.³²

Kritérium dle věku účastníků vymezuje cestovní ruch podle určitých věkových skupin, které se svými požadavky na služby odlišují od zbytku populace. Specifické požadavky mají děti, mládež, rodiny s dětmi, dospělí bez dětí a také senioři, proto je na tyto skupiny nahlíženo jako na jednotlivé segmenty.³³ Toto kritérium se také objevuje jako specifická forma cestovního ruchu (viz výše).

Na obrázku č. 2 jsou znázorněny mimo jiné i další druhy cestovního ruchu. Jedná se např.

o masově-konzumní a alternativní cestovní ruch, který je rozdělen podle způsobu využívání zdrojů, nebo měkký a tvrdý podle vlivu na životní prostředí.

Obrázek 2: Vybrané druhy a formy cestovního ruchu

Vlastní zpracování, Zdroj: ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2.

vydání. Str. 16. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

32 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 23. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

33 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Str. 25, 26. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4.

1.2 Cestovní kancelář

Příčinou objevení cestovních kanceláří na trhu jako prostředníků umožňujících spojení mezi nabídkou a poptávkou cestovního ruchu je fakt, že služby, které uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu mají různorodý charakter a spadají do více oborů. Cestovní kanceláře tedy spojují podnikatele nabízející své služby (nabídka) s lidmi vyhledávajícími tyto služby v cílové destinaci (poptávka).³⁴

Největší přínos pro koncového zákazníka spočívá v právní ochraně, poskytnutí dostatku informací a zprostředkování snadného a bezstarostného průběhu celého zájezdu.³⁵

Za zakladatele první cestovní kanceláře se považuje Thomas Cook, který viděl potenciál v organizování hromadných výletů a v roce 1845 si založil cestovní kancelář, jejíž primární činností bylo organizování výletů po Anglii a Skotsku. Společnost se stále rozrůstala, v roce 1892 měla již 1 700 zaměstnanců.³⁶ V roce 2019 kvůli shodě více nepříznivých okolností po více než 170 letech své existence zkrachovala.

Pokud se jedná o první domácí cestovní kancelář, tak na území tehdejšího Československa v roce 1920 vznikl ČEDOK jako reakce na zahraniční konkurenci. Československá dopravní kancelář začala nabízet pro domácí klientelu autokarové a letecké zájezdy do doposud nenavštívených cílových míst, a tím si získala silné postavení na trhu, které ovládá dodnes.³⁷

1.2.1 Vymezení cestovních kanceláří

Podle Goeldnera a Richieho je definice cestovní kanceláře následující: „Cestovní kancelář je podnik nebo osoba prodávající spotřebitelům individuální služby nebo kombinaci služeb cestovního ruchu.“³⁸

34 POMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. Str. 5. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978-80- 85970-80-7.

35 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky.

Str. 60. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

36 POMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. Str. 5, 6. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978- 80-85970-80-7.

37 Tamtéž. Str. 7.

38 PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. Str. 13. Praha: Grada, 2013. ISBN 978- 80-247-3751-5.

V České republice jsou cestovní kanceláře vymezeny zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů. „Cestovní kancelář je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn nabízet a prodávat zájezdy.“

Pojem odpovídá mezinárodně uznávanému názvu tour operator (v překladu organizátor zájezdů) a zároveň z koncese vyplývá i právo vykonávat činnosti cestovní agentury.³⁹ Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace dvou a více služeb, která je nabízena za jednotnou cenu a zároveň je poskytována po dobu delší než 24 hodin nebo obsahuje ubytování.⁴⁰

Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou spočívá v předmětu jejich činnosti.

Cestovní kanceláře kombinují služby od jednotlivých dodavatelů, vytváří z nich zájezd, který následně prodávají za souhrnnou cenu, a to prostřednictvím vlastní prodejní sítě nebo skrz jiné zprostředkovatele. Cestovní agentury naopak fungují jako zprostředkovatelé, kteří za provizi prodávají již vytvořené zájezdy nebo mohou svým zákazníkům zabezpečovat jednotlivé služby, avšak ne jejich kombinace.⁴¹

Jak již bylo zmíněno výše, cestovní kanceláře spojují poskytovatele služeb s účastníky cestovního ruchu. Předmětem jejich činnosti je najímání práce, kupování služeb, výrobků a jejich spojení do jednoho celku, který je následně prodáván konečnému zákazníkovi nebo třetím osobám, jimiž se rozumí instituce nebo firmy. Svým zákazníkům mohou poskytnout jednotlivé služby levněji, než by si je zákazníci dokázali na trhu obstarat sami, protože od svých dodavatelů nakupují služby ve velkém množství, tudíž uplatňují množstevní slevu. Zároveň při prodeji služeb nebo jejich kombinaci na sebe přebírají zodpovědnost za ochranu spotřebitele, což je často rozhodným faktorem, proč zákazníci upřednostní nákup služeb u cestovní kanceláře místo toho, aby si jednotlivé služby zařizovali sami.⁴²

Mezi činnosti cestovní kanceláře, které na základě koncese může vykonávat, kromě již zmíněné kombinace služeb a prodeje zájezdů patří nabízení, zprostředkování a prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu, kombinace a zprostředkování služeb pro jinou cestovní kancelář za účelem jejího dalšího podnikání a prodej vstupenek, map, plánů města nebo také

39 PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. Str. 13. Praha: Grada, 2013. ISBN 978- 80-247-3751-5.

40 Tamtéž. Str. 13.

41 POMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. Str. 11. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978-80- 85970-80-7.

42 Tamtéž. Str. 10.

upomínkových předmětů. K provozování své činnosti je cestovní kancelář dle zákona č. 159/1999 Sb. povinna mít uzavřené pojištění záruky pro případ úpadku.⁴³

1.2.2 Rozdělení cestovních kanceláří

Podle charakteru a rozsahu služeb se cestovní kanceláře dělí na základní a specializované.

Základní cestovní kanceláře obvykle nabízejí svým klientům služby v plném rozsahu, zatímco specializované se zaměřují na specifický segment trhu, pro nějž vytvářejí a nabízejí své služby.

Segmentace trhu se realizuje podle určitých kritérií. Psychografické kritérium rozděluje trh podle příjmové skupiny obyvatel – nižší, střední a vyšší příjmová skupina; demografické kritérium člení trh na ženy, muže, děti, rodiny s dětmi, páry bez dětí či seniory; podle geografického kritéria na klienty žijící na venkově, ve městech, určitých krajích nebo i státech.

Specializace se může také zaměřovat na určité cílové teritorium či destinaci, např. cestovní kanceláře zaměřující se na Řecko, Chorvatsko, Spojené státy americké, Skandinávii či Kanárské ostrovy. Podle obsahové náplně zájezdů existují cestovní kanceláře, které se specializují např. na zimní sporty, návštěvu kulturních akcí, wellness, golfové pobyty, nebo také okružní plavby. Díky specializaci je pro cestovní kanceláře snazší poznat cílový segment, trh i dodavatele a následně poskytnout kvalitnější služby.⁴⁴

Další rozdělení cestovních kanceláří je podle druhu cestovního ruchu, na který se specializují, jedná se o cestovní kanceláře specializující se výhradně na domácí, výjezdový nebo příjezdový cestovní ruch. ⁴⁵ Cestovní kancelář, která působí v turistické destinaci se zaměřuje na přijímání hostů ze zahraničí, jimž zprostředkovává např. fakultativní výlety, směnárenské služby nebo půjčení automobilů. Opakem jsou cestovní kanceláře zaměřující se na domácí a výjezdový cestovní ruch, sídlí v místě bydliště svých klientů, pro něž organizují zájezdy. V praxi je ale běžné, že vysílající a přijímající cestovní kanceláře úzce spolupracují.⁴⁶

43 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 70. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

44 POMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. Str. 12. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978-80- 85970-80-7.

45 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 71. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

46 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Str. 62. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

Z hlediska územní působnosti a klientely, kterou dokážou obsloužit lze cestovní kanceláře členit na místní, regionální, celostátní a mezinárodní.⁴⁷

Dále se rozlišují kamenné a virtuální cestovní kanceláře. Tradiční kamenné cestovní kanceláře mají své pobočky, ve kterých se se svými klienty setkávají takzvaně „face to face“. Toto osobní setkání má své výhody, jako např. snadnější komunikace než přes internet pro určitý segment populace, doporučení nejvhodnějšího zájezdu či poskytnutí veškerých doplňujících informací.

Virtuální cestovní kanceláře obvykle nemají žádnou kamennou provozovnu a se svými klienty komunikují přes internet nebo pomocí zákaznické linky. Své služby prodávají na svých webových stránkách, což umožňuje snazší aktualizaci informací a také úsporu provozních nákladů.⁴⁸

Pokud se jedná o časové hledisko, existují cestovní kanceláře, které poskytují své služby celoročně a také kanceláře, které je poskytují pouze sezónně. Sezónnost je typická zejména pro podniky nacházející se v přímořských nebo vysokohorských oblastech, které nejsou turisty navštěvovány po celý rok.⁴⁹

Velikost cestovní kanceláře se může měřit podle počtu zaměstnanců, ročního obratu nebo také podle počtu zákazníků. Na trhu převažují hlavně mikro (do 10 zaměstnanců) a malé (do 50 zaměstnanců) cestovní kanceláře, které jsou charakteristické vyšší flexibilitou a schopností lépe se přizpůsobit poptávce. Dále se na trhu nachází střední (do 250 zaměstnanců) a velké (nad 250 zaměstnanců) cestovní kanceláře.⁵⁰

1.2.3 Nabídka cestovních kanceláří

Jak již bylo zmíněno v podkapitole 1.2.1 cestovní kanceláře jsou ze své koncese oprávněné:

• „Organizovat, nabízet a prodávat zájezdy

• Nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu

• Organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání

47 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vydání. Str. 82. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

48 POMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. Str. 13. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978-80- 85970-80-7.

49 Tamtéž. Str. 13.

50 Tamtéž. Str. 14.

• Zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu

• Zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář

• Prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty“⁵¹

Vše výše zmíněné tvoří nabídku cestovních kanceláří, avšak většina cestovních kanceláří se zaměřuje na hlavní předmět jejich činnosti, což je tvorba vlastního produktu, respektive zájezdu. Tvorba vlastního produktu spočívá v kombinaci různorodých služeb od různých dodavatelů do komplexního balíčku. Nejčastějšími službami v balíčku jsou služby ubytovací, stravovací, dopravní, informační, pojistné, průvodcovské či služby delegáta. Tento komplexní balíček se prodává za souhrnnou cenu a jedná se o výsledek vlastní kreativity či napodobení konkurence.⁵²

Produkt lze rozdělit z různých hledisek. Zájezd se může konat buď na domácím území nebo v zahraničí. Podle mobility klientů během zájezdu se rozlišuje zájezd pobytový a putovní.

Při pobytovém zůstávají klienti po celou dobu zájezdu na jednom místě, zatímco při putovním se přemisťují mezi více místy. Putovní se dále dělí na řetězový (přesun z místa A do místa B, potom do místa C, …), okružní (přesun do více cílových destinací s návratem do původního místa) a hvězdicový (přesun do různých cílových destinací s pravidelným návratem na původní místo za účelem noclehu). Dle dopravního prostředku se zájezdy dělí na autokarový, letecký, vlakový, lodní a s kombinovanou dopravou. Zájezdy tematicky zaměřené se rozdělují např.

na kulturně-poznávací, rekreačně-pobytový, lázeňský, studijní nebo kongresový. Zájezd může být vytvořený pro určitý segment populace, např. pro rodiny s dětmi či pro seniory.

V neposlední řadě se rozlišují zájezdy standartní a tzv. forfaitové. Standartní zájezdy se připravují ve velkém množství s určitým časovým předstihem pro neznámého zákazníka, zatímco forfaitové zájezdy se sestavují na objednávku podle přání konkrétního klienta.⁵³

51 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Str. 70. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5.

52 POMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. Str. 45. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978-80- 85970-80-7.

53 Tamtéž. Str. 46.

1.3 Okružní plavby

Okružní plavba je kombinací poznávacího a pobytového zájezdu, přičemž klienti nejsou nuceni se nikam přemisťovat a po celou dobu zájezdu zůstávají ubytováni v luxusním „plovoucím hotelu“.⁵⁴ Výhodou tohoto typu dovolené je fakt, že během krátkého časového horizontu klienti navštíví velké množství destinací, přičemž si mohou užívat služeb, které jim výletní loď poskytuje. Na většině lodí lze nalézt občerstvovací zařízení jako jsou restaurace, bary, bufety, kavárny či cukrárny. Plná penze je vždy součástí ceny plavby a nabízí to nejlepší z mezinárodní kuchyně. Na palubě mají klienti spoustu možností, jak trávit volný čas. Mezi nejčastější patří divadla, bazény, lázeňské procedury, kasina, fitness centra či diskotéky. Dále je možné zúčastnit se animačních programů, kurzů tance či různých kvízů. V dnešní době na největších lodích lze nalézt i lezecké stěny, bowling, simulátory Formule 1, tobogány či dokonce simulátor surfování.⁵⁵

1.3.1 Definice a zařazení okružních plaveb do kontextu cestovního ruchu

Okružní plavby jsou, stejně jako cestovní ruch, víceoborový sektor. Zaprvé jsou součástí vodní osobní přepravy a zadruhé jsou součástí cestovního ruchu.

Vodní osobní přeprava je realizována buď na vnitrozemských vodních tocích nebo na mořích či oceánech. V České republice díky absenci moře existuje pouze říční osobní přeprava, která má spíše rekreační charakter, než aby se jednalo o pravidelnou linkovou dopravu, a to hlavně z důvodu nízké rychlosti přepravy. Rekreační říční plavby jsou oblíbené i v ostatních částech Evropy, a to především na velkých řekách např. na Dunaji. Druhým typem vodní přepravy z geografického hlediska jsou námořní plavby neboli zaoceánské, realizované na mořích či oceánech. Jejich součástí jsou trajekty, které jsou součástí pravidelné dopravy mezi ostrovy a pevninou a zároveň převážejí i automobily. Velice podobné trajektům jsou tzv. cruiseferry, což jsou vlastně trajekty poskytující doplňkové služby typu občerstvení.

V těsné souvislosti s rozvojem cestovního ruchu se na trhu objevily společnosti nabízející okružní plavby. Tyto plavby poskytují svým klientům rekreaci a zábavu, přičemž mohou

54 Co je plavba. Orbis Link [online]. Praha: Orbis Link [cit. 2021-03-08]. Dostupné z: https://www.okruzni- plavby.cz/plavby-info/co-je-plavba.html

55 Lodě jako plovoucí hotely. Orbis Link [online]. Praha: Orbis Link [cit. 2021-03-08]. Dostupné z: https://www.okruzni-plavby.cz/plavby-info/co-je-plavba.html

obdivovat krásy pobřeží a cílových přístavů a zároveň využívat služby které jsou na palubě k dispozici.⁵⁶

Podle Ryglové se okružní plavby realizují pomocí tzv. kajutových lodí, které disponují kajutami, kde cestující nocují. Říční kajutové lodě mají kapacitu desítky až stovky cestujících, zatímco námořní kajutové lodě pojmou tisíce cestujících.⁵⁷

Zajímavostí je, že se cestující okružních plaveb započítávají do příjezdového cestovního ruchu země, ve které daná lodní společnost působí, a ne země v níž loď kotví. Pro navštívený přístav představují cestující pouze jednodenní či vícedenní návštěvníky, protože nepřenocují v žádném ubytovacím zařízení v přístavu.⁵⁸

Průměrný meziroční růst odvětví okružních plaveb se pohybuje kolem 6,6 %. Celkový počet cestujících okružních plaveb v roce 2019 dosáhl 27,5 milionů, což v porovnání s celkovými mezinárodními příjezdy (1 460 milionů) téhož roku odpovídá necelým dvěma procentům.⁵⁹ Trendem lodních společností v poslední době je důraz na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí, což má za následek vyřazování starých lodí z provozu a jejich nahrazování novými, šetrnějšími a efektivnějšími loděmi s větší kapacitou cestujících. V letošním roce 2021 má na vodu vyplout 8 nových lodí s kapacitou 2 650 až 5 776 cestujících. Vývoj celkového počtu cestujících okružních plaveb od roku 2000 znázorňuje následující tabulka č. 3. Až do roku 2020 počet cestujících každoročně stoupal, kdy se kvůli pandemii Covid-19 propadl oproti roku 2019 téměř o 75 %. Předpoklad pro rok 2021 je 13 905 900 cestujících.⁶⁰

56 ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. Str. 224 – 227. Praha: ASPI, 2007. ISBN isbn978-80-7357-266-2.

57 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Str. 70. Praha: Grada, 2011. ISBN isbn978-80-247-4039-3.

58 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2.

vyd. Str. 395. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN isbn978-80-7201-880-2.

59 International Tourism Highlights 2020 Edition. UNWTO [online]. Madrid: © The World Tourism Organization 2021 [cit. 2021-03-09]. Dostupné z: https://www.e-unwto.org/doi/epdf/10.18111/9789284422456

60 Growth of the Ocean Cruise Line Industry. Cruise Market Watch [online]. 2021 [cit. 2021-03-09]. Dostupné z:

https://cruisemarketwatch.com/growth/

Tabulka 3: Vývoj počtu cestujících 2000 – 2020

Vlastní zpracování, zdroj dat: Growth of the Ocean Cruise Line Industry: Worldwide Passengers Carried.

Cruise Market Watch [online]. 2021 [cit. 2021-03-09]. Dostupné z: https://cruisemarketwatch.com/growth/

Během pandemie Covid-19 se důraz na čistotu u všech lodních společností stal prioritou.

Členové posádky čistí a dezinfikují prostory mnohem častěji něž dříve. Především se jedná o místa nejvíce náchylná k přenosu virů a bakterií jako jsou zábradlí, kliky u dveří či kohoutky umyvadel. Společnosti také apelují na cestující, aby si častěji umývali a dezinfikovali ruce, a proto jsou dávkovače dezinfekce dostupné ve všech veřejných prostorách. V případě zdravotních komplikací je doktor na palubě k dispozici 24 hodin denně.⁶¹ Dříve než se cestující nalodí, musí podstoupit měření teploty a test na koronavirus, zatímco posádka je testována průběžně. Zároveň byla snížena kapacita lodí, aby se lépe mohly dodržovat sociální rozestupy a v cílových přístavech je umožněno cestujícím podnikat pouze výlety, které jsou organizované lodní společností. Veškerá tato opatření by měla snížit riziko nákazy na minimum.⁶²

61 Cruise Industry COVID-19 Facts and Resources. CLIA CRUISE LINES INTERNATIONAL ASSOCIATION [online]. Londýn: © 2021 CLIA UK & Ireland., 2021 [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://cruising.org/en- gb/cruise-industry-covid-19-facts-and-resources

62 Novinky ze světa lodí: Koronavirus a lodě - co dělají lodní společnosti. PT TOURS INTERNATIONAL [online]. Praha: Michal Anthis, 2021 [cit. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.pttours.cz/ze-sveta-lodi/novinky- ze-sveta-lodi/koronavirus-a-lode-co-delaji-lodni-spolecnosti

1.3.2 Rozdělení okružních plaveb

Okružní plavby lze dělit z mnoha hledisek. První, již výše zmíněné hledisko je geografické.

Plavby se tedy dělí na vnitrozemské realizované na řekách a na námořní, které se realizují naopak na mořích a oceánech.

Plavby mají také různou délku, tj. počet dní, respektive nocí strávených na lodi. Obvyklé, avšak ne zavazující členění z tohoto hlediska je následující: méně než týden, týden, více než týden, dva týdny a více – tato délka je obvyklá pro tzv. mezikontinentální plavby.

Pro movitější klientelu, která má dostatek času mohou být zajímavé plavby kolem světa, které většinou trvají tři měsíce.

Podle dopravy do přístavu, odkud loď vyplouvá se rozlišují plavby s vlastní dopravou nebo dopravou zabezpečenou od cestovní kanceláře. Doprava může být autobusová či letecká s případným transferem z letiště do přístavu v závislosti na destinaci plavby a místě bydliště klienta. Cestovní kancelář nabízí i služby delegáta, který je klientům neustále k dispozici během plavby a dokáže jim s lecčím poradit.

Další dělení plaveb se odvíjí od stravování na lodi. Plná penze na palubě je samozřejmostí, avšak klienti si mohou zvolit i možnost all inclusive nebo ultra all inclusive. Dále jsou k dispozici různé nápojové balíčky zahrnující např. minerální vody, láhve vína, kávu či různé koktejly.⁶³

Rozdělení podle společností poskytujících okružní plavby a dále dělení dle destinace plavby se věnují následující dvě podkapitoly.

1.3.3 Poskytovatelé okružních plaveb

Největší lodní společností poskytující okružní plavby je Carnival Corporation & plc. Vznikla v roce 1972, sídlí v Miami na Floridě, aktuálně zaujímá cca 40 % trhu a její roční obrat v roce 2019 se vyšplhal na 20,8 miliard amerických dolarů. Portfolio této společnosti zahrnuje značky Carnival Cruise Line, Princess Cruises, Holland America Line, Seabourn, P&O Cruises Australia, P&O Cruises, Costa Cruises, AIDA Cruises a Cunard. Celková flotila této

63 Okružní plavby. Orbis Link [online]. Praha: ORBIS LINK [cit. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.okruzni- plavby.cz/plavby/

společnosti čítá 87 výletních lodí, které plují do více než 700 přístavů. Díky všem dceřiným společnostem je Carnival Corporation & plc schopna nabídnout vhodný typ dovolené s širokou škálou volnočasových aktivit pro klienty z různých kultur.⁶⁴

Druhou největší společností na trhu, zaujímající cca 20 % trhu, je Royal Caribbean Group.

Vznikla v roce 1968 v Norsku, ale aktuálně sídlí v Miami. Obrat za rok 2019 byl 10,9 miliard amerických dolarů.⁶⁵ V portfoliu společnosti se nacházejí značky Royal Caribbean International, Celebrity Cruises, Azamara Cruises a Silversea Cruises. Společnost je také polovičním vlastníkem TUI Cruises. Celková flotila čítá 55 lodí. Každá loď je sama o sobě architektonickým zázrakem a posouvá dále příčku toho, co vše je na lodi ještě možné. Royal Caribbean Group si drží spoustu prvenství ve svém oboru, např. byla první kdo na palubu lodi umístil horolezeckou stěnu, lední kluziště nebo simulátor surfování. Růst společnosti s sebou přináší více příležitostí k inovacím, kterými je společnost proslulá.⁶⁶

Třetí největší společností, zaujímající cca 12 % trhu, je Norwegian Cruise Line Holdings Ltd.

Byla založena v roce 1966, je registrovaná na Bermudách, avšak vedení společnosti sídlí v Miami. Společnost ovládá značky Norwegian Cruise Line, Oceania Cruises a Regent Seven Seas Cruises. Celková aktuální flotila čítá 28 výletních lodí, přičemž do roku 2027 by se k flotile mělo připojit 9 nových lodí.⁶⁷ Roční obrat za rok 2019 byl 6,5 miliard amerických dolarů. Společnost poskytuje plavby do více něž 490 různých přístavů na všech kontinentech světa, kromě Antarktidy. Na palubách jejich značkových lodí si cestující mohou vybrat z široké škály volnočasových aktivit, ale také z různých typů kajut. Svým cestujícím také poskytují ubytování v partnerských hotelech před anebo po plavbě. Výletní lodě této společnosti byly navrženy a postaveny tak, aby cestujícím dávali svobodu a flexibilitu.⁶⁸

Další lodní společností poskytující výletní plavby je například MSC Cruises, která sídlí ve Švýcarsku. Patří pod mateřskou společnost MSC Group, která se s flotilou více než 500 lodí

64 Corporate Information. CARNIVAL CORPORATION & PLC [online]. © 2021 Carnival Corporation & [cit.

2021-04-21]. Dostupné z: https://www.carnivalcorp.com/corporate-information

65 Royal Caribbean Group. WSJ MARKETS [online]. Copyright ©2021 Dow Jones & Company [cit. 2021-4-27].

Dostupné z: https://www.wsj.com/market-data/quotes/RCL/financials/annual/income-statement

66 Our story. ROYAL CARIBBEAN GROUP [online]. © 2021 Royal Caribbean Group [cit. 2021-04-21].

Dostupné z: https://www.royalcaribbeangroup.com/our-history/

67 FAQs: How large is the Company's fleet and what capacity additions are forthcoming? NORWEGIAN CRUISE LINE HOLDINGS LTD. [online]. Copyrights © 2021 Norwegian Cruise Line Holdings [cit. 2021-4-27]. Dostupné z: https://www.nclhltdinvestor.com/investor-faqs

68 Norwegian Cruise Line Holdings Ltd. REUTERS [online]. © 2021 Reuters [cit. 2021-4-27]. Dostupné z:

https://www.reuters.com/companies/NCLH.N

zabývá především nákladní dopravou. Jedná se o největší společnost v soukromém vlastnictví.

V její flotile se nachází 17 výletních lodí a jejich počet by měl do roku 2027 vystoupat na 25.⁶⁹ V roce 2019 vykazovala obrat ve výši 3,2 miliard Euro.⁷⁰ Společnost nabízí plavby do 69 zemí světa, po celý rok plavby po Středozemním a Karibském moři a dále sezónní plavby zahrnující Severní Evropu, Perský záliv, Atlantický oceán a jižní Ameriku a Afriku.⁷¹

CLIA (Cruise lines international association) je asociace sídlící ve Washingtonu, která zaštiťuje 57 lodních společností, což představuje 95 % celkového trhu. Jedná se o největší asociaci představující jednotný hlas a autoritu celé komunity společností poskytující výletní plavby.

CLIA společně se svými členy a partnery aplikuje zásady a postupy, které vedou k udržení bezpečného a zdravého prostředí na lodi, stejně tak jako k udržitelnému rozvoji odvětví.

Asociace sdružuje 57 zaoceánských i říčních lodních společností, 350 klíčových dodavatelů a partnerů a více než 50 000 cestovních kanceláří a agentur, které každoročně rezervují více než 75 % všech výletních plaveb na celém světě.

1.3.4 Destinace okružních plaveb

Nejpopulárnější destinací na základě počtu cestujících za rok 2019, který odpovídal téměř 12 milionům, je oblast Karibského moře.⁷² Karibské moře byla vždy jedna z nejhezčích dovolenkových destinací na světě. Oblast je oblíbená především kvůli ostrovům s krásnými písečnými plážemi, palmami a exotickému ovoci. Ostrovy obklopuje tyrkysové moře, kde lze najít i korálové útesy, které jsou domovem exotických druhů různých vodních živočichů.

Mezi nejoblíbenější místa karibské oblasti patří například Miami, Barbados, Jamajka, Kuba, Bahamy nebo mexická Costa Maya.⁷³

Středozemní moře navštívilo v roce 2019 4,4 milionu cestujících na výletních lodích. Plavby po Středozemním moři umožňují svým klientům poznat to nejlepší z kultury, tradic a památek

69 THE FLEET. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-27]. Dostupné z:

https://www.msccruises.com/en-gl/About-MSC/Company.aspx

70 ANNUAL REPORT 2019 MSC CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4- 27]. Dostupné z: http://m.msccruises.com/engl/Mobile/Assets/MSC%20Cruises%20Annual%20report%202019.pdf

71 ABOUT MSC CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-27]. Dostupné z:

https://www.msccruises.com/en-gl/About-MSC.aspx

72 2021 STATE OF THE CRUISE INDUSTRY OUTLOOK. CRUISE LINES INTERNATIONAL ASSOCIATION [online]. © 2021 CLIA UK & Ireland. [cit. 2021-4-27]. Dostupné z: https://cruising.org/- /media/research-updates/research/2021-state-of-the-cruise-industry_optimized.ashx

73 CARIBBEAN AND THE ANTILLES CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit.

2021-4-28]. Dostupné z: https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/Caribbean-Antilles.aspx

v zemích s bohatou historií, které se rozkládají na pobřeží. Mezi nejzajímavější přístavy této oblasti patří Benátky, Neapol, Marseille, Barcelona, Atény či Dubrovník. Některé plavby zahrnují i přístavy v Tunisku či Izraeli. Pro náročnější klienty, kteří se nespokojí pouze se Středozemním mořem, jsou alternativou plavby skrz Gibraltar do Portugalska, Maroka či na Kanárské ostrovy.⁷⁴

Asie je třetí nejoblíbenější oblastí s 3,9 miliony cestujících v roce 2019. Plavby po Dálném východě umožňují svým cestujícím poznat eleganci Japonska, industriální Čínu nebo zemi specializující se na nejmodernější technologii, tedy Korejskou republiku. Plavba po této oblasti je procházkou starými kulturami za poznáním jejich umění, historie, zvyků, ale i jejich dnešní vitality. Pobřeží východní Asie nabízí krásné bílé pláže v pozadí s mrakodrapy v Korejské republice, v Japonsku jsou k vidění starodávné chrámy, přírodní parky či samurajské vesničky, zatímco obrovské metropole Číny typu Šanghaj či Hongkong umožňují cestujícím poznat alespoň část této nemalé země. Šanghaj je městem módy, zatímco Hongkong uchvátí návštěvníky dechberoucím panoramatem s výhledem na Východočínské moře.⁷⁵

Plavby po Severní Evropě umožňují svým klientům prozkoumat zajímavé a nevšední oblasti od Britských ostrovů, přes Skandinávii, Pobaltské státy až po Rusko. Oblast se pyšní krásou nedotknuté přírody a také se k ní vážou tajemné příběhy a legendy. Cestující uchvacují Norské fjordy, ledovce, ale i hrady a malebné vesničky na pobřeží, jako například Warnemünde v Německu. Zároveň se často kotví v Evropských metropolích jako jsou Hamburk, Amsterdam, Tallinn, Helsinky nebo ruský Petrohrad.⁷⁶

Perský záliv představuje tradice arabské kultury a zároveň díky odvážné architektuře i pohled do budoucnosti. Destinace nabízí kouzlo orientu, atmosféru “Tisíce a jedné noci“ a průzračné moře obklopené pouštními oblastmi. Tam, kde kdysi bývala poušť se dnes nachází města budoucnosti, jako například Dubaj nebo Abú Dhabí s působivou architekturou, nejluxusnějšími hotely ale i historickými památkami oslavující arabskou historii. Mezi oblíbené destinace této

74 MEDITERRANEAN CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-28].

Dostupné z: https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/Mediterranean.aspx

75 ASIA CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z:

https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/Asia.aspx

76 NORTHERN EUROPE CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-29].

Dostupné z: https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/Northern-Europe.aspx

oblasti patří také Katar, Chasab nebo Ománské hlavní město Maskat s nedalekým korálovým útesem.⁷⁷

Plavby podél Jižní Ameriky znamenají chvíle strávené za doprovodu hudby v rytmu samby nebo tanga. Plavba kolem Jižní Ameriky je jedinečnou příležitostí objevit krásu deštného pralesa, nekonečných bílých pláží, křišťálově čisté vody i pestrý a roztančený život místních obyvatel. Hlavními pobřežními městy, které stojí za navštívení, jsou Rio de Janeiro, Fortaleza v Brazílii, Montevideo, Punta del Este v Uruguayi nebo argentinské Buenos Aires.⁷⁸

Pobřeží Severní Ameriky se dělí na východní a západní. Na východním pobřeží lze obdivovat krajinu, kam kdysi připluli objevitelé Nového světa. Jedná se o kombinaci tradice a současnosti vždy doprovázenou krásnými pohledy na nezkrotnou okolní krajinu. Během plavby cestující navštěvují např. kanadský Saint John, pasteveckou krajinu Ostrova Prince Eduarda s jeho hlavním městem Charlottetown nebo starodávné Québec city na břehu řeky sv. Vavřince.

Ve Spojených státech lze obdivovat například Newport v Nové Anglii, přístav Bar Harbour, nebo Boston v Massachusetts s bohatou historií.⁷⁹ Na západním pobřeží jsou nejžádanější plavby na Aljašku, která se pyšní krásou divoké přírody a národních parků.

Mezikontinentální plavby a plavby kolem světa nabízí poznávání velké části planety a jejích krás s veškerým pohodlím, které výletní lodě poskytují. Nejčastější trasou mezikontinentálních plaveb je cesta přes Atlantický oceán z Evropy do Střední či Jižní Ameriky a naopak. Dále jsou nabízeny plavby z Evropy přes Suezský průplav na jih Afriky nebo na Arabský poloostrov.

V ceně těchto plaveb je většinou zahrnuta i letenka zpět, jelikož se jedná o plavby jednosměrné, nikoli okružní.

Pokud se jedná o říční plavby, hlavními destinacemi jsou velké říční toky naší planety, které jsou splavné a protékají turisticky zajímavým prostředím. Mezi evropské řeky patří například Douro, Rýn nebo Dunaj. Ve světě jsou říční plavby také na Nilu, Amazonce, Mississippi, Mekongu nebo po Žluté řece v Číně.⁸⁰

77 DUBAI, ABU DHABI & QATAR. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-29].

Dostupné z: https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/Dubai.aspx

78 SOUTH AMERICA CRUISES. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/South-America.aspx

79 UNITED STATES & CANADA. MSC CRUISES [online]. © 2021 MSC Cruises S.A. [cit. 2021-5-4]. Dostupné z: https://www.msccruises.com/en-gl/Cruise-Destinations/United-States-Canada.aspx

80 10 Best River Cruises around the World. Touropia [online]. Copyright © 2021· Touropia.com [cit. 2021-5-4].

Dostupné z: https://www.touropia.com/best-river-cruises/

2 Analýza okružních plaveb v nabídkách českých cestovních kanceláří

Hlavním cílem této kapitoly je především analyzovat nabídku okružních plaveb u vybraných cestovních kanceláří. Kapitola je rozdělena na čtyři podkapitoly. Cílem první podkapitoly je představit a charakterizovat vybrané české cestovní kanceláře, které i přes trvající pandemii Covid-19 nabízejí okružní plavby. V druhé části jsou představena kritéria zvolená pro analýzu jejich nabídky. Třetí část je věnována analýze nabídky a poslední část je zaměřena na její zhodnocení.

2.1 Výběr vzorku cestovních kanceláří a jejich charakteristika

Pro analýzu v teoretické části práce byly vybrány celkem čtyři české cestovní kanceláře, a těmi jsou: cestovní kancelář PT Tours International s.r.o., JOHOHO v.o.s., RIVIERA TOUR s.r.o.

a ESO travel a.s. Byly vybrány, protože působí na českém trhu a ve své nabídce mají okružní plavby. Mezi české cestovní kanceláře zaměřující se na okružní plavby patřila i společnost ORBIS LINK s.r.o., avšak v listopadu 2020 ukončila svou činnost.

2.1.1 PT Tours International s.r.o.

Společnost PT Tours International s.r.o. vznikla v říjnu 2010 jako společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem činnosti bylo provozování cestovní agentury. V roce 2014 však získala licenci na provozování cestovní kanceláře.⁸¹ Společnost je aktuálně pojištěná proti insolvenci u pojišťovny Generali. Od roku 2011 je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Za vznikem společnosti stojí Jannis Anthis a Marek Piksa, jejichž úmyslem bylo podpořit u českých klientů poznávání nových destinací z paluby výletních lodí. V roce 2011 byla díky spolupráci s cestovní kanceláří Turancar založena na Slovensku sesterská společnost PT Tours Slovakia. Od roku 2012 nabízí i plavby s českým delegátem, což jejich klientelu rozšířilo i o ty, kteří mají určitou jazykovou bariéru. Roku 2016 převzal celou firmu

81 Úplný výpis z obchodního rejstříku: PT Tours International s.r.o., C 170334 vedená u Městského soudu v Praze.

Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. © 2012-2015 Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2021-5-6].

Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=397354&typ=UPLNY