Projekt kvalifikační práce: Vzájemné ekonomické vztahy mezi Kazachstánem a Českou republikou se zaměřením na vztahy
investiční
Autor bakalářské práce: Azamat Amanzhol
Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Jaroslav Krameš, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma:
„Vzájemné ekonomické vztahy mezi Kazachstánem a Českou republikou se zaměřením na vztahy investiční“
vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 12. května 2021 Podpis
Poděkovaní
Chtěl bych velice poděkovat vedoucí mé práce doc. PhDr. Jaroslav Krameš, CSc. Za odborné
vedení, trpělivost a cenné rady, díky kterým jsem mohl tuto práci dokončit
.
Abstract
This bachelor thesis deals with mutual investment opportunities in Kazakhstan and the Czech Republic. The countries in question were selected on the basis of the personal relationship of the author, who had access to information from both markets.
The first part was devoted to the definition of terms and the theoretical description of subsequent analyzes. Gradually, the individual environments in Kazakhstan and the Czech Republic were analyzed and subsequently conclusions were drawn. It was evaluated what can affect the investment positively and what negatively. In the next chapter, a key analysis for investors was performed, i.e. a SWOT analysis. Gradually, the strengths and weaknesses of both countries and their opportunities and threats were identified. Each factor was assigned a weight and evaluation based on its own reasoning based and on general information. In the final part, individual investment opportunities were evaluated from the point of view of fields and geographical areas. A proposal was created for investors from both countries, whether and where to invest.
Keywords: investment, economy, investment opportunity, FDI, risks investments.
Abstrakt
Tato bakalářská práce pojednává o vzájemných investičních možnostech v Kazachstánu a České republice. Dané země byly vybrány na základě osobního vztahu autora, který měl přístup k informacím z obou trhů.
První část byla věnována vymezení pojmů a teoretickému popisu následně provedených analýz. Postupně byla analyzována jednotlivá prostředí u Kazachstánu i České republiky a následně vyvozeny závěry. Bylo zhodnoceno, co může investice ovlivnit kladně a co záporně.
V další kapitole byla provedena stěžejní analýza pro investory, tedy SWOT analýza. Postupně byly identifikovány silné a slabé stránky obou zemí a jejich příležitosti a hrozby. Každému faktoru byla přiřazena váha a hodnocení na základě vlastního uvažování a všeobecných informacích. V závěrečné části byly zhodnoceny jednotlivé investiční příležitosti z pohledu oborů i geografických oblastí. Byl vytvořen návrh pro investory obou zemí, zda a kam investovat.
Klíčová slova: investice, hospodářství, investiční příležitost, PZI, rizikové investice
Obsah
Úvod ... 6
1 Analýzy při investování... 7
1.1 SWOT analýza ... 7
1.2 Investiční pojmy ... 8
2 Historie a současnost ekonomických vztahů mezi Kazachstánem a Českou republikou 9 2.1 Porovnání ČR a KZ ... 9
2.2 Historie vzájemných investic ... 10
2.3 Zahraniční investice v ekonomikách obou zemí ... 15
3 Podnikatelské prostředí ... 18
3.1 Podnikatelské a investiční prostředí Kazachstán ... 18
3.1.1 SWOT analýza ... 18
3.1.2 Rizika a jejich zajištění ... 22
3.2 Podnikatelské a investiční prostředí ČR... 24
3.2.1 SWOT analýza ... 26
3.3 Porovnání podnikatelského prostředí ... 29
4 Analýza možnosti budoucí spolupráce ... 30
4.1 Smluvní základna mezi oběma státy ... 30
4.2 Investiční příležitost pro ČR v KZ ... 31
4.2.1 Místní zvyklosti KZ občanu ... 31
4.2.2 Příležitost v jednotlivých oblastech národního hospodářství KZ ... 32
4.2.3 Podnikatelské příležitosti v Akmolinske oblasti ... 37
4.2.4 Podnikatelské příležitosti v Západokazachstánské oblasti ... 39
4.2.5 České uhelné elektrárny v Kazachstánu ... 40
4.2.6 Spolupráce v rozvoji zemědělské výroby ... 40
4.2.7 Příležitosti spojené s ekologizací ... 41
4.2.8 Podnikatelské příležitosti ve vodohospodářství ... 42
4.2.9 Veletrhy ... 42
4.3 Investiční příležitost pro KZ v ČR ... 43
4.3.1 Místní zvyklosti občanů ČR ... 43
4.3.2 Vlastní iniciativa KZ ... 44
4.3.3 Nabízené dodávky do ČR ... 44
4.4 Vliv pandemie COVID-19 na budoucí vývoj spolupráce ... 45
Závěr ... 48
Reference ... 50
Seznam obrázků ... 57
Seznam tabulek ... 57
Seznam zkratek
KZ – Kazachstán CZ – Česká republika KZT – Kazachstání tenge EUR – Euro
USD – Americký dollar
PZI – Příme zahraniční investice EAEU – Eurasijská Ekonomická unie NATO – Severoatlantická aliance OSN – Organizace spojených národů WTO – Světové obchodní organizace
EITO – European Information Technology Observatory
SITC – Standard International Trade Classification Revision 2 EBRD – The European Bank for Reconstruction and Development OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development MSP – malé a středně podniky
Úvod
Tato bakalářská práce se zabývá možností vzájemného investování mezi Českou republikou a Kazachstánem. Dané země jsem si zvolil kvůli svému původu a místu studia. Mám tak přístup k ověřitelným informacím obou zemí, respektive v obou jazycích. Dalším důvodem byl i můj osobní zájem a zainteresovanost v oblasti investic na burze.
V první kapitole teoretické části práce se budu věnovat teoretickému úvodu. Detailně popíšu analýzu, kterou ve své práci využiji. Bude se jednat o SWOT analýzu. Tato analýza je popisného charakteru. Dále seznámím investory s pojmy jako investiční příležitost, investice, brown-field a green field investice a další pojmy z investičního prostředí.
V další kapitole teoretické části se budu věnovat srovnání Kazachstánu a České republiky.
Nejdůležitější částí bude porovnání investičního a podnikatelského prostředí, které
charakterizuji na základě informací z vládních statistik obou států či výzkumu a zprávy Doing Business od World Bank. Další popíšu aktuální a historické vzájemné vztahy České republiky a Kazachstánu. Své závěry tedy založím nejen na diplomatických a kulturních vztazích, ale i na minulých či probíhajících investicích.
Ve třetí kapitole, první z praktické části, následně provedu SWOT analýzu pro obě země. Tím zhodnotím potenciál daných zemí pro investice. Zároveň věřím, že dokážu zhodnotit nejlepší oblasti pro investování, a to jak z geografického hlediska, tak oborového.
V poslední kapitole shrnu své poznatky ze SWOT analýzy a navrhnu, do jakých odvětví by měly země navzájem investovat, popřípadě přibližně jak velké finanční obnosy. Dále také
zdůrazním, na co si dát při investování pozor, tedy jaká nese investice rizika.
Ekonomický i politický vývoj Kazachstánu byl zbrzděn vlivem SSSR, stejně jako vývoj technologický. Tudíž bude nutné zmodernizovat zařízení v továrnách a elektrárnách a zavést nové šetrnější stroje a principy. Dalším odvětvím pro nové investice bude vlivem pandemie jistě zdravotnictví, které není stále ještě na úrovni českého zdravotnictví. Stále zde bude i příležitost pro investice v zemědělství, kdy je potřeba inovovat a mechanizovat pěstování plodin i chov zvířat. Poslední oblastí s vysokou pravděpodobností návratností investic je energetické hospodářství, kdy je rovněž nutná modernizace a přechod na šetrnější
a ekologičtější metody produkce elektrické energie.
Řešení náročných ekonomických úkolů spojuje Kazachstán mimo jiné také s přílivem
masivních zahraničních investic, včetně českých.
Cílem bakalářské práce je pomocí analýzy zjistit, zda je Kazachstán na příliv zahraničních, zejména českých, investic připraven.
V teoretické části nejdříve definuji analýzu a pojmy, které budu používat. Následně zmíním faktické údaje o obou zkoumaných zemích včetně jejich vzájemných historických ale i současných vztahů.
V praktické části nejdříve pomocí analýzy SWOT zhodnotím investiční potenciál obou zemí.
Následně této analýzy využiji i při hodnocení investiční příležitostí a zformulování doporučení pro velké investory.
1 Analýzy při investování
V první kapitole seznámím investory s teoretickým základem dále užitých analýz. Rovněž
definuji některé investiční pojmy, které budu v práci také užívat.
1.1 SWOT analýza
Každá firma je ovlivňována spousty faktory, které může či nemůže ovlivnit. Některé faktory působí z vnějšku, jiné vnitřně. Je velmi časté, že vnitřní faktory jsou snadněji ovlivnitelné a ovladatelné, avšak není tomu tak vždy.
O tom, jak si firma na trhu vede rozhoduje tedy to, jaké faktory v závěru převažují. Firmy by měli neustále sledovat své okolí, ale i vnitřní vývoj, a být připraveny reagovat na jakékoli změny. Samozřejmě ne vždy lze změny očekávat (viz. Pandemie COVID-19).
SWOT analýza by měla být vždy provedena před vstupem podnikatele či jeho firmy na trh. Měl by si zjistit, jaká je konkurence, v čem jsou mezery a příležitosti trhu. Zároveň by si měl upřímně uvědomit i to, kde by měl být opatrný, jaké jsou jeho slabiny. Podobná analýza by poté
měla být prováděna vždy při vstupu již zavedené společnosti na nový trh, myšleno jak geograficky, tak sortimentem. Rovněž je velmi často vhodné a nápomocné tuto analýzu provést při zavádění nového produktu. Tak se zjistí, zda vůbec nový produkt bude mít šanci uspět, popřípadě co změnit, aby úspěšný byl.
SWOT analýza se počítá mezi strategické analýzy firmy. Pomocí SWOT tedy podnikatel sestaví strategii pro zavedení nového produktu či expanze na nové trhy. Musí zhodnotit nejen prostředí kolem, ale i sebe samotného. Podnikatel by si měl přiznat své chyby, své slabiny.
SWOT analýzu lze zaznamenat i do čtvercového schématu. Na horizontálně ose bude typ prostředí (vnější nebo vnitřní) a na vertikální ose se uvede, zda se jedná o pozitivum či negativum z pohledu firmy. Dle toho se poté rozdělí na čtyři oblasti.
Silné stránky
Silné stránky charakterizují firmu zevnitř, tedy vnitřní prostředí. Jedná se o výhody, kterých by měla společnost využít při vstupu na nové trhy. Může se jednat o originalitu produktu, zvláštní strategii, rozvoj a inovace. Rovněž se můžou silné stránky týkat i zaměstnanecké základny, lidského kapitálu, znalostí, know-how. Pokud má dostatek silných stránek, dokáže využít příležitostí na trhu.
Slabé stránky
Slabé stránky jsou naopak nedostatky, které se mohou u firmy také projevit v rámci všech oddělení či oblastech činnosti. Slabé stránky brání velmi často firmě v rozvoji. Společnost následně nedokáže plně využít svůj potenciál a ani potenciál nabízený prostředím vnějším.
Proto se zde doporučuje zpomalit a nevstupovat na další trh, či se spojit s další firmou a vystupovat společně.
Zde se ji jedná o prostředí vnější, tedy o to, co společnost nedokáže nijak ovlivnit. Společnost je ovlivňována vnějším prostředí a zároveň na něj působí také, je jedním s těch, kdo toto vnější prostředí utváří. Příležitost mohou souviset s politickými, ekonomickými, ale i přírodními podmínkami na trhu. Zároveň také může pro firmu být příležitostí to, co je negativní pro firmu druhou.
Hrozby
Vnější prostředí však může samozřejmě působit i negativně a ohrožovat plynulý chod firmy a omezovat její růst. Hrozby jsou často spojeny s existencí nějakého rizika na trhu. Na druhou stranu se proti riziku lze velmi často zabezpečit pojištěním. Společnosti by měli všechna potencionální rizika odhalit a připravit se na jejich řešení.
1.2 Investiční pojmy
Každý investor by si měl nedříve uvědomit, co pro něho investice znamená, co přinese za zisky, co naopak riskuje.
Investice – dle ekonomie se jedná peněžní prostředky, které má momentálně spotřebitel volně k dispozici a uloží je na účet pro případ budoucí spotřeby. Očekává, že tyto peněžní prostředky se do doby spotřeby zvýší (Hayes, Investment, 2021)
Investor – je fyzická či právnická osoba, která na finančním trhu nabídne své volné finanční statky výměnou za budoucí zhodnocení (Chen, 2021).
Investiční příležitost – je nějaké věc či hodnoty, od které se očekává, že bude v budoucnosti výhodná a přinese majiteli výnos. V našem případě se bude jednat o investiční příležitosti v rámci celého národního trhu (McCallum, 8).
Brown-field investice – jedná se o investice do nemovitostí nebo podniků, které se již
nevyužívají ke svému účelu. Tato nemovitost či podnik nemůže již více sloužit svému účelu, aniž by byl renovován, prošel reinvesticí. Jedná se vlastně o hledání levného místa pro založení podniku nového (Hayes, 2021).
Green-field investice – jedná se o investice, kdy investor musí vystavit celou firmu od základů včetně veškerých budov a vybavení. Je často velmi finančně náročná a předchází dlouhodobé
plánování a sledování dané ekonomiky. Velmi často je podporována z fondů mezinárodních organizací či z fondů místních, jelikož pro ekonomiku znamená mimo jiné i zvýšení zaměstnanosti, a to ať už při výstavbě, tak i následně jako zaměstnanci nové společnosti (Chen, Green-Field Investment, 2020).
Přímé zahraniční investice (PZI) jsou investice provedené firmou nebo jednotlivcem v jedné zemi do obchodních zájmů umístěných v jiné zemi. PZI obecně probíhá, když investor zahájí zahraniční obchodní operace nebo získá zahraniční obchodní aktiva v zahraniční společnosti (Chen,2021).
Modernizace – znamená obecně uvádění něčeho na současný stav, např. modernizace podniku znamená zavedení moderních technologií do výroby a zároveň i zavedení nových manažerských stylů.
2 Historie a současnost ekonomických vztahů mezi Kazachstánem a Českou republikou
V současné době každý z nás může ukázat svůj zájem o spolupráci navzdory svému umístění a jazyku. Příkladem může být zájem České republiky a Kazachstánu sdílet navzájem znalosti, technologie i různé druhy produkce a výrobků.
Česká republika umístila Kazachstán do Exportní strategie 2012-2020 mezi 12 prioritních zemi (MPO.cz, 2012). Exportní strategie ČR v daných letech vymezuje státy, se kterými se snaží Česká republika navázat nové obchodní i ambasadorské vztahy. Jedná se o strategický plán pro exportní politiku ČR, který udává, jakým směrem bychom se měli ubírat, jaké cíle naplnit a jak.
Strategie je postavena na třech pilířích: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitostí. Tyto trhy jsou identifikovány na základě růstového potenciálu, absorpční schopnosti a kompatibility ve vztahu k české ekonomice. Je tedy zřejmé, že zájem o oboustrannou spolupráci trvá již několik let a dle aktuální situace předpokládám, že bude trvat i nadále. Nyní je pouze nutné nalézt ty nejlepší a nejvhodnější oblasti pro dlouhodobé vzájemné
investování.
2.1 Porovnání ČR a KZ
Při porovnání politického systému není na první pohled patrný žádný větší rozdíl, mimo pravomocí prezidenta. Prezident ČR nemá téměř žádné pravomoci a jeho funkce je spíše reprezentativní. Na druhou stranu prezident KZ je velmi mocný v rámci své republiky.
Teoreticky jsou obě země demokratické, avšak v praxi je osud KZ v rukou prezidenta, který již
několik desetiletí opakovaně vyhrává volby.
Při ekonomickém srovnání je vidět rostoucí trend obou ekonomik. Hrubý domácí produkt pomalu roste v ČR i KZ. Neporovnáváme však rok 2020, kdy předpokládám pokles HDP kvůli pandemii COVID-19. Rychleji roste Kazachstán, a to z důvodu, že se stále počítá mezi transformující se ekonomiky. Kazachstán je zaměřen hodně na zemědělskou a strojírenskou výrobu a těžbu. Česká republika již generuje většinu svého HDP v sektoru služeb, avšak v exportu stále převládají odvětví sektoru druhého (automobily).
I když se mylně mnoho lidí domnívá, že KZ patří mezi slovanské národy, není tomu tak. Mají odlišný jazyk i kulturní historii. Nejrozšířenější náboženství je islám, zatímco v ČR křesťanství.
Školní docházka je povinná v obou zemích. Univerzity jsou bezplatné pouze v ČR. Avšak KZ nabízí stipendium pro vysokoškolské studenty, aby mohli využít možnosti studia v zahraničí.
Gramotnost je vyšší v České republice. Rovněž je vyšší míra urbanizace. To přirovnávám i tomu, že je zde početnější střední třída a více lidí si může dovolit náklady života ve městě.
Obě země se snaží co nejvíce podporovat technologický rozvoj. ČR se řadí mezi státy vyspělé
a orientace hospodářství je jiná než u KZ. Proto jsou pro ni důležitější i investice do odvětví jako je právě IT: Na druhou stranu si KZ uvědomuje nutnost technologického rozvoje a v posledním desetiletí přijímá programy na rozvoj výzkumu a vývoje. V oblasti ekologie jistě vyhrává Česká republika, avšak opět předpokládám, že KZ velmi rychle svou ekologickou situaci vyřeší.
Celkově je vidět rozdíl zemí klasifikovaných jako vyspělá země a transformující se ekonomika.
Dovolím si říci, že obě země odpovídají všeobecným definicím těchto pojmů. Pro nás je tedy stěžejní, že obě země mají teoreticky stabilní politický systém a nemusíme tedy započítávat do úvah větší politické riziko. Dále jsou obě ekonomiky stabilní z hlediska makro prostředí, tedy opět klesá rizikovost investic. Menší problém by mohl nastat v oblasti kultury a obchodního vystupování, kdy si ne všichni čeští podnikatelé uvědomují odlišnost kazachstánské kultury a náboženství. Avšak při důkladné přípravě jednání se těmto drobným chybám jistě vyvarují.
2.2 Historie vzájemných investic
Kazachstán je největším a nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v regionu Střední Asie.
Jedná se o jeden z nejvyspělejších států dané oblasti a tím pádem je ČR nejblíže, co se týče úrovně vývoje. Vzájemný obchod od r. 1993 do r. 2014 (dosavadní nejvyšší objem obratu) vzrostl v korunovém vyjádření cca 25x (businessinfo.cz, 2019).
Kazachstán má nejen velké přírodní bohatství, ale ČR vidí i vysoký potenciál v oblasti průmyslu. Tím pádem považuje Kazachstán za významného strategického partnera, jak mezi středoasijskými zeměmi, tak v rámci postsovětského regionu.
Vzájemný obchod je poměrně vyrovnaný od velkého poklesu v roce 2016 způsobeného devalvací KZT. Postupně roste český vývoz, avšak kolísá vývoz Kazachstánu do ČR. Vývoz KZ je ovlivněn zejména cenami ropy, tedy předpokládám, že kolísá hodnotově v závislosti na cenách ropy, ale ne objemově.
Tabulka 1. Obchodní výměny ČR – Kazachstán
Zdroj: ČSU, 2020
Ve vzájemném obchodu ČR – Kazachstán dominují energetické komodity (zejména ropa) a další nerostné suroviny. Kazachstán je v posledních letech třetím největším dodavatelem ropy
do ČR po Rusku a Ázerbájdžánu (jeho podíl činí cca 10 % z celkového objemu dovozu ropy do ČR) (businessinfo.cz, 2019). Mezi další dovozní položky řadíme železo, zemní plyn, zařízení pro telekomunikaci, tkaniny, rybí výrobky apod.
Tabulka 2. Český dovoz - 10 největších zbožových skupin dle SITC 2
Zdroj: ČSU, 2020
ČR z Kazachstánu dováží tedy především nerostné suroviny. Dovoz je tedy při hodnotovém počítání závislý na světových cenách komodit. Český vývoz je na druhou stranu poměrně rozmanitý, diverzifikovaný. Převažuje hlavně strojírenská produkce. Hlavní položky českého vývozu představují silniční vozidla, zařízení pro telekomunikaci, kancelářské stroje, elektrické
přístroje, kovozpracující stroje, léky, soustruhy, cukr, sklo, autosoučástky, svítidla, nábytek, zbraně apod.
Tabulka 3. Český vývoz
Zdroj: ČSU, 2020 Služby
V roce 2019 vzrostl vývoz služeb z ČR do Kazachstánu o 58,7 % na 1 365 mil. Kč. Největší podíl vyvážených služeb tvořila doprava a cestovní ruch (obojí kolem 25 %). Dále přes 10 % se podíleli na vývozu telekomunikační služby. Naopak poklesl dovoz služeb z KZ 8,4 %,
V KZ jsou populární zejména lázeňské pobyty v českých lázeňských městech. Zvýšení podílu služeb cestovního ruchu bylo jistě způsobeno i novým přímým spojením mezi Prahou a Nur- Sultanem. Na tomto propojení se podílela společnost SCAT, která však v době korona krize byla nucena přerušit veškerá spojení ČR a KZ. V roce 2020 samozřejmě vzájemné obchody v oblasti služeb poklesly, a to logicky důvodem pandemie COVID. V České republice dlouho platilo omezení pro hotely i lázeňská zařízení pro turisty. Dalším problémem bylo omezené
cestování přes hranice. Je otázkou, kdy se vzájemná výměna služeb opět vrátí k číslům z let před pandemií. To však nelze odhadnout, vše záleží na vývoji pandemie.
Ekonomická spolupráce
I přesto, že vzájemný obchod roste (alespoň z pohledu ČR), vzájemné přímé investice se pohybují na nízké úrovni (kapital.kz, 2021). Je to zřejmě způsobenou nedůvěrou ve východní země z pohledu českých investorů a na druhé straně nízkým volným kapitálem z pohledu KZ investorů. Dle statistik z Národní banky Kazachstánu dosáhly české investice v Kazachstánu ke konci 2019 celkové výše 216,8 mil. USD. Nejvíce českých investic se v Kazachstánu realizovalo v roce 2008 a dále v období 2010–2013. Obě období byla charakteristická finanční krizi v západních zemích, a tak se logicky investovalo spíše na východ. Opačným směrem jsou evidovány investice pouze v hodnotě 22,3 mil. USD (businessinfo.cz, 2019).
Prioritou ve vzájemných vztazích je spolupráce v oblasti energetiky a strojírenství (vzájemné vývozní artikly). Dále se také zaměřují na dopravu, zdravotnictví a zemědělství.
V Kazachstánu úspěšně působí více jak 10 českých společností, např. Fosfa, Home Credit, Bednář či Hydroma. Dané společnosti již operují v rámci KZ trhu již více let. Velmi důležitá je i spolupráce Škoda Auto a podniku AziaAvto. Kazašská společnost se podílí na montáži vozidel Octavia, Superb, Rapid a Kodiaq. Tato spolupráce byla přerušena na dva roky kvůli propadu KZ ekonomiky, avšak po roce 2017 opět funguje a výroba automobilů stále roste (Surganov, 2017).
Co se týče účasti českých firem, podílí se na vlastnictví cca 30 společností v rámci KZ. Dále je zde 35 kanceláří a zastoupení českých společnost, a to hlavně ve větších městech. Zájem o nové
investice v KZ projevuje momentálně cca 200 českých firem (businessinfo.cz, 2019).
V posledních letech roste i vzájemný obchod a spolupráce v oblasti zemědělství. Česká republika exportuje hlavně skot. Naopak importuje len, řepku a slunečnice. Velký potenciál představuje i vývoz inkubačních vajec a dále krmiva a další preparáty z oblasti veterinární.
Rovněž ČR vidí možnost vývozu technologií a zařízení pro modernizaci, zkvalitnění a zefektivnění chovu hospodářských zvířat (businessinfo.cz).
Jednou z novějších investic, která není úplně typická, je výstavba “Czech Camp” ve městě Aksaj. Jedná se o oblast, která poskytuje zázemí pro cca 700 pracovníků v těžebním průmyslu.
Zároveň poskytuje i další ubytovací služby (stravování, obchody) a zajišťuje rezervní zdroje energie pro obyvatelstvo. S touto oblastí je spojen i nejnovější export z ČR, kdy konkrétně v této oblasti probíhá instalace kogenerační jednotky od společnosti Tedom (Kalinová, 2020). I další české i kazachstánské společnosti investují právě v oblasti kolem Czech Campu, konkrétněji ve městě Aksaj. Jedná se například o místní společnost GuZu Almaty a další.
V roce 2015 zástupci ČR a KZ podepsali dlouhodobou smlouvu o strategickém partnerství s česko-kazašskou energetickou společností CZK. Smlouva byla podepsána v rámci 8. zasedání kazašsko-české mezivládní komise (IGC) pro hospodářskou, průmyslovou, vědeckou a technickou spolupráci. Tato komise zastupuje české výrobce energeticky úsporných technologií a zařízení (MZV.cz, 2019).
Obrázek 1. Podepsaní dlouhodobou smlouvu o strategickém partnerství
Zdroj: Violan (2015)
Dále byla sjednána asistence české společnosti DAG-TS s.r.o. a uzavření franšízové dohody s
„Karagandským strojírenským konsorciem“ o společné výrobě protipožárních bezpečnostních zařízení v Kazachstánu. Tato česká společnost také na základě dealerských smluv spolupracuje s kazašskou společností „SENIM HOLDING“ a ruskou společností „PSK Export“. Oběma jmenovaným společnostem dodává širokou škálu svých produktů (businessinfo.cz, 2019).
Obrázek 2. Výroba protipožárních bezpečnostních zařízení v Kazachstánu
Zdroj: Violan (2015)
Velvyslanectví ČR také organizuje konferenci o česko-kazašské průmyslové spolupráci v Astaně. Spolupracuje s místním Svazem strojních inženýrů za podpory Ministerstva investic a rozvoje Kazašské republiky. Za ČR vystupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Největší podporou ze strany ČR je celá organizace setkání, včetně propagačních materiálů a jejich distribuce mezi kazašské podnikatele a společnosti.
Obrázek 3. Konference o česko-kazašské průmyslové spolupráci
Zdroj: Violan (2015)
Při porovnání vzájemných obchodních a ekonomických vztahů a investic, jistě převládá, jak jsem předpokládal, obchod a investice směrem z ČR do KZ. KZ prozatím stále buduje infrastrukturu, a to prakticky ve všech oblastech (doprava, zdravotnictví, cestovní atd). Avšak je zde patrný růst jak vzájemného obchodu, což znamená větší provázanost ekonomik a také
jistě rozvoj KZ. Očividně roste střední třída, jelikož se zvyšuje zájem o služby, například cestovní ruch a lázeňství. Velmi kladně hodnotím i založení Czech Campu, který zvyšuje důvěryhodnost KZ jakožto příjemce investic a zároveň ČR jako poskytovatele.
Jako poslední bych se rád zmínil také o strojírenské společnosti SIGMA GROUP (SG), která se pokouší o zavedení vodních elektráren v KZ (Kalinová, 2020). Tato společnost s KZ spolupracuje již dvacet let. Do KZ dodává zejména tepelnou energii a postupně modernizuje tamní elektrárenský průmysl, který je zaměřen na získávání energie zejména z uhelných elektráren. Velmi často jsou při výrobě energie ignorovány zásady ochrany životního prostředí, a i tomu se snaží právě čeští investoři zabránit. SIGMA GROUP spolupracuje s tamní společností AO PAVLODARENERGO, která vlastní elektrárny ve městech Pavlodar a Petropavlovsk (businessinfo.cz, 2019). Česká strana přispívá především na modernizaci a rozvoj technologií a také do ochrany životního prostředí.
SG dodává čerpadla do KZ již od roku 2015. Postupně začala dodávat novější a technologicky náročnější, avšak výkonnější čerpadla. V roce 2016 dokonce došlo k rekonstrukci chladícího okruhu v elektrárně, a mohly tak být zavedeny nové technologie snadněji, efektivněji a rychleji než ty dosavadní. V pozdějších letech se podílela i na obnově a modernizaci příměstských kotelen, kde dodala nová čerpadla, která rozvádějí teplo a energii po městě efektivněji, a hlavně šetrněji vůči životnímu prostředí (Kalinová, 2020).
České společnosti se často prezentují na veletrzích v Kazachstánu. Tyto veletrhy, kterých se zúčastní jsou: zemědělský veletrh AgriTek v Nur-Sultanu (březen), zdravotnický veletrh KIHE v Almaty (květen), veletrh dobývací techniky Mining Week v Karagandě (červen), veletrh Kazbuild v Almaty (září), elektroenergetický veletrh Power Kazakhstan v Almaty (říjen), potravinářský veletrh WorldFood v Almaty (listopad) apod.
Z množství jednání a smluv je vidět vzájemný zájem o spolupráci. Obě země vidí velký potenciál ve vzájemných investicích, a to nejen zástupci vlády, ale také velké společnosti. Mohu tedy říci, že jsem tyto dvě země zvolil velmi vhodně, jelikož vzájemný obchod je dostačující pro moji analýzu.
2.3 Zahraniční investice v ekonomikách obou zemí
V rámci této kapitoly se zaměřím na Přímé zahraniční investice (PZI). Pro velké společnosti je jistě nutné znát konkurenci na místní trhu. Zároveň poskytuje informace o vývojovém trendu v jednotlivých odvětvích.
Kazachstán
Během roku 2019 zůstalo pět největších investorů nezměněno. Nejvíce investovalo Nizozemí a to celkem 7,3 mld USD, což tvořilo podíl 30,2 %). Podílem 23 % přispělo USA (5,5 mld USD) a následně 2,2 mld USD investovalo Švýcarsko. Čtvrtým investorem je poté Čína s 1,7 mld USD. Velmi překvapující je až páté místo Ruska s 1,4 mld. USD a podílem pouhých 5,8
% (forbes.kz, 2020). Jediné vysvětlení vidím v tom, že Rusko nemá dostatečné volné finanční prostředky, aby mohlo investovat ve více zemí větší objemy. Ze strany KZ si nejsem vědom žádných překážek, ať už ekonomických, politických či kulturních, které by zabraňovali propojení investic s Ruskem.
Nejvíce dynamický růst zaznamenal Singapour, jehož investice vzrostly až 7krát. Rád bych zmínil i dynamičtější růst investic z Běloruska a Francie, kdy běloruské investice byly zvýšeny až o 50 %. Předpokládám, že došlo ke spolupráci a dohodě BL a KZ v oblasti politiky. Naopak poklesly investice z Belgie, Kanady, Lucemburska, Německa a Indie. Ve srovnání s 2,1 miliardami USD v roce 2018 činily tyto země v loňském roce pouhé 1,6 miliardy USD (forbes.kz, 2020).
Investoři nejvíce investují do těžebního průmyslu. To považuji za logické z hlediska výnosnosti.
Těžební průmysl absorbuje až 56% veškeré PZI, celkem 13,6 mld USD. Je však patrné, že investoři již smýšlejí jinak a místo investic do energetických paliv investují do výnosnějších a na těžbu složitějších kovových rud. Pouze 3,5 mld USD se investovalo do zpracovatelského průmyslu a jen 5 mld do oblasti služeb celkem (forbes.kz, 2020).
Na konci roku 2019 se až 10krát zvýšily investice do stravovacích ubytovacích služeb. V rámci pandemie COVID-19 však předpokládám, že tyto investice budou stagnovat, dokud se situace nezlepší. Dále se zvýšily investice do vodárenství a dopravy. Jistě bych tedy investorům, kteří nechtějí riskovat, doporučil pro investice právě tato odvětví (forbes.kz, 2020).
Česká republika
Pokud se zaměřím na přímé zahraniční investice, které v roce 2019 přesáhly částku 3900 mld.
Kč, největším investorem je Nizozemí a to podílem 18 %. Velmi těsně s 17 % následuje Lucembursko. S 15 % podílu investuje Německo a s 10 % Rakousky a 7 % přispívá Francie (ČNB, 2019).
V roce 2019 se více diverzifikovaly investice při porovnávání podílu EU a jiných států. Podíl investorů ze zemí Evropské unie lehce poklesl na 88,8 %. Ze zemí mimo Evropu pochází pouze 6,0 % zahraničního kapitálu a nejvýznamnějšími investory jsou Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy americké (ČNB, 2019).
Nejvíce investic proudí do oblasti finanční a pojišťovací činnosti, tedy do oblasti služeb. Zda skončilo v roce 2019 31,5 % PZI. 28 % PZI proudí již tradičně do zpracovatelského průmyslu, který je v ČR velmi populární a zaměřuje se především na výrobu automobilů. Kolem 9 % PZI absorbují odvětví maloobchodu a velkoobchodu a také činnosti v oblasti nemovitostí. Z mého pohledu velký podíl 6 % se dostane i do oblasti vědy a techniky, což vidím jako velké pozitivum pro budoucí vývoj ČR (ČNB, 2019).
Jednou z historicky významných investic byla jistě PZI společnosti Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) (Szabo, 2019). Ta poblíž města Kolín vybudovala obrovský automobilový závod. Tato investice přinesla mnoho pracovních míst i celkový rozvoj infrastruktury daného regionu. Také jistě přispěla jakožto motivace pro rychlejší dokončení dálnice.
Až 90% podílu tvoří zahraniční investoři v oblasti finančních a bankovních služeb. Překvapivě velké množství investic poté pojme i průmysl potravinářský, kdy nejvíce investic proudí do pivovarnictví. Dále je na zahraničních investicích závislý i maloobchod, kdy téměř všechny hypermarkety pochází ze zahraničí (ČNB, 2019).
Firmy s vysokým podílem PZI jsou například: Foxconn ve Východních Čechám, Barum na Moravě, Panasonic, Continental, RWE, Unipetrol, Irisbus atd. Je tedy vidět, že v rámci ČR opravdu investoři volí velké množství různých odvětví (Szabo, 2019).
Z hlediska regionů, nejvíce se investuje do Prahy a okolního okresu středních Čech.
V roce 2019 bylo 100 mld. EUR vyplaceno na dividendách pro zahraniční investory (Szabo, 2019).
Je patrné, že zahraniční investice mají velkou podporu ze strany státu v obou zemích. Avšak jistě mnohem více se tato podpora vyplatí v Kazachstánu, kdy investice zahraničních investorů mají podíl i na rozvoji infrastruktury v okolí a také přináší mnoho pracovních míst. Stát tedy nabízí mnoho druhů podpor pro různé sektory ekonomiky a pro různé investory. Zároveň se aktivně zapojuje do mnoha jednání o budoucích investicích a příležitostech.
V ČR je infrastruktura již velmi dobře rozvinuta. Zahraniční investice tedy přináší klady zejména z hlediska pracovních míst a nových technologií a manažerských principů. Avšak ČR se řadí mezi vyspělé země, zatímco KZ mezi transformující se. Tudíž v České republice není téměř žádný prostor pro KZ investice nižší technologické úrovně.
Praktická část
3 Podnikatelské prostředí
Třetí kapitola představí podnikatelská prostředí obou zemí. Nejdříve k jejich charakteristické
použiji SWOT analýzu pro definování všech příležitostí i hrozeb trhů.
3.1 Podnikatelské a investiční prostředí Kazachstán
V následující kapitole uvedu důležité ekonomické i neekonomické faktory, které ovlivňují tvorbu podnikatelského prostředí i nových příležitostí pro zahraniční investory. Zaměřím se však nejen na příležitosti či výhody spojené s investicemi v Kazachstánu. Popíšu i hrozby a rizika spojená s investicí. Následně se pokusím navrhnout nejlepší způsob či metodu zajištění těchto rizik.
3.1.1 SWOT analýza
Silné stránky
Mnoho investorů by jistě mohly přilákat velmi nízké daně pro podnikatele. Korporátní daně jsou 20 %. Zároveň je zde podnikatelské prostředí dobře a hojně podporováno ze strany vlády.
Například jsou daně z příjmu pro podnikatele v zemědělském sektoru sníženy na 6 % (Zhursunov, 2021).
Investoři jsou lákány do země i daňovými pobídkami vlády. Existují tři druhy investičních projektů, které vláda podpoří úlevou na dani. Dělí se tedy na běžné investiční projekty, přednostní investiční projekty a speciální investiční projekty dle množství investovaných prostředků. Daňové úlevy jsou potom různého druhu například snížené DPH či dovozní clo.
K získání těchto investičních výhod musí místní společnost podepsat investiční smlouvu s Výborem pro investice, která stanoví investiční závazky investora, dobu trvání investičního projektu a poskytnuté výhody. Investiční smlouva by měla být zaregistrována Výborem, aby byla platná (McKenzie, 2019).
Další výhodou je jistě i levnější pracovní síla. Průměrná mzda činí v KZ 224 715 KZT (≈ 11 235 Kč), což je mnohem níže než v ČR (tradingeconomics.com, 2021). Dříve platilo, že většina pracovníků byli schopni pracovat pouze manuálně, ale dnes již je možné využít i technologicky zdatnějších pracovníků, kteří dosáhli vyššího vzdělání.
KZ je dále členem několika mezinárodních organizací, což díky uzavřením multilaterálním smlouvám jistě přináší vyšší transparentnost a jistotu do všech podnikatelských jednání.
Zároveň existuje i spousta bilaterálních dohod, včetně dohod s ČR. Dále má celní unii s Ruskem, Běloruskem, Kyrgyzstánem a Arménií.
Silnou stránkou je i trend vlády v posledních letech investovat více do klíčových odvětví.
Například, první prezident Nursultan Nazarbajev v listopadu 2014 oznámil silnou domácí stimulační politiku nazvanou „Nurly Zhol“ (Světlá cesta), která přesune státní a přímé
zahraniční investice do kritické infrastruktury a prioritních odvětví a podpoří ekonomický růst.
Nurly Zhol dosáhne celkem přibližně 9 miliard USD a pomůže posunout produktivitu směrem k agropodnikání, výrobě, obchodu a logistice, cestovnímu ruchu, informačním technologiím a financím (forbes.kz, 2017).
Poslední výhodou země je jistě její lokace. Nachází se mezi Čínou, Ruskem a Evropou a může tak být důležitým dopravními obchodním uzlem. Rovněž součástí výše uvedeného plánu
„Nurly Zhol“ je i silniční propojení Číny a Evropy právě prostřednictvím Kazachstánu.
Slabé stránky
Problémem jistě bude neprůhledný politický systém (Azattyq.org, 2021). KZ se reprezentuje jako demokratická republika, avšak volby již opakovaně vyhrál stejný prezident. Dále je veškerá moc v rukou prezidenta a velmi tak záleží na jeho subjektivním pohledu a rozhodnutí.
S politikou souvisí i vysoká míra korupce (Azattyq.org, 2020). Zároveň velmi často vládní složky zasahují i do chodu záležitostí, které by státem řízeny být neměly.
Další překážkou by mohla být i doprava, kdy zejména silniční komunikace v KZ ale i po cestě do cíle není kvalitní (Saruar, 2021). Infrastruktura letecké dopravy není úměrná rozloze KZ.
Avšak očekává se, že letecká doprava se zlepší díky vládnímu programu, který plánuje rozšíření nejen letecké, ale i železniční dopravy.
Velkým problémem by mohla být i vysoká závislost na surovinách dodávaných především z Ruska (coface.com, 2021). Na druhou stranu díky celní unii s Ruskem a dalšími státy získává přístup k pobřeží a k oceánu.
Příležitosti
Trh KZ ještě není úplně rozvinutý, Stále patří mezi transformující se ekonomiky. Je zde tedy spousta mezer na trhu, a to především v odvětvích technologicky vyspělejších, kam může investor investovat.
Infrastruktura země rovněž není dostatečně rozvinutá. Proto je zde mnoho příležitostí pro investory v oblasti stavitelství, a to jak budov, včetně hotelů, anebo i silnic a dalších strategických objektů. Cílem KZ vláda se totiž v posledních letech stalo vytvořit z klíčového města Almaty centrum země a propojit ho s okolím pomocí moderních silnic a dálnic.
Při rekonstrukci a výstavbě silnic bude nutné dodat i nové, modernější stroje, které budou stavitelé používat. Avšak i těchto strojů je nedostatek. Prvotní investice by tedy měly mířit do manufaktur, kde by se tyto přístroje vyrobily. Zde je tedy další možnost příležitost pro business.
Největší mezerou KZ trhu je velmi nízké pokrytí internetem a všeobecně nízká dostupnost telekomunikace. Existují sice operátoři, avšak ti nejsou schopni pokrýt poptávku. Zároveň neexistuje ani dostatek elektro komunikačních přístrojů (televize, telefony), které by mohly obyvatelé při komunikaci využívat (Burdin, 2021). Tato oblast je velmi lukrativní, jelikož
poptávka je veliká a místní nabídky není schopna ji uspokojit.
Velmi překvapující je, že KZ importuje většinu produktů potravinářského průmyslu (tradingeconomy.ru, 2021). Nemá dostatečné zásoby vlastní musí tedy dovážet zemědělské
produkty a výrobky. I přesto, že je zde příležitost využít místní zemědělské oblasti, neexistuje zemědělská infrastruktura (Bondal, 2020). Je tedy nutné investovat do modernizace tohoto odvětví, nakoupit nové stroje, zaučit nové zemědělce, kteří využívají tradiční a velmi neefektivní metody.
S tímto souvisí i nutnost správného balení a skladování, kdy v KZ prakticky úplně chybí tento průmysl. Je tedy možné investovat nejen do potravinářského průmyslu, ale zároveň do infrastruktury spojené s dodávkou a uchováním těchto produktů (Stepina, 2019). Tím by zvýšila jistě i efektivita zemědělství, jelikož by bylo možné produkty uchovávat déle a v lepších podmínkách.
KZ nemá prakticky žádné manufaktury na výrobu spotřebního zboží. Neexistují továrny vyrábějící oblečení, elektronické přístroji či hračky. Veškeré tyto produkty tedy importují (forbes.kz, 2020). Zde si investor může vybrat z velkého množství odvětví, které by chtěl založit jakožto ,,Green-field” investici.
Příležitost k investování je i na finančním a bankovním trhu. Primární bankovní trh je již
nasycen a díky podpoře a kontrole vlády funguje velmi dobře a plynule (Nazarbajev, 2017).
Avšak je jistě nutné zlepšení trhu sekundárního kapitálového, kdy je například akciový trh není dostatečně dynamický a vystupuje zde velmi málo aktérů.
V neposlední řadě by jistě bylo výhodné investovat do energetického a těžebního průmyslu.
Stejně jako telekomunikační síť, i síť rozvodu elektřiny není rozvinutá dostatečně. I přesto, že je zde množství surovin i drahých kovů, KZ není schopen je efektivně vytěžit a dále využít (Osipova, 2020).
Poslední bych zmínil petrochemický průmysl. I přesto, že KZ má zásoby ropy, nedokáže je správně užít. Existují zatím pouze tři zastaralé rafinerie, což jistě není dostatečné
(Syzdykbayev, 2020). Bylo by tedy jistě potřeba těžbu ropy zmodernizovat a zefektivnit její využití, popřípadě ji a výrobky z ní exportovat.
Hrozby
Nejprve je stále naléhavá otázka nízké produktivity práce v průmyslu. Podle statistik byla nejnižší produktivita práce v roce 2017 v místní ekonomice pozorována právě v zemědělství – 5 tisíc USD ročně na jednoho zaměstnance. Je třeba vzít v úvahu, že na agrární sektor jsou každoročně přidělovány značné částky dotací, jsou přijímána vládní podpůrná opatření a významná část zaměstnané populace pracuje právě v zemědělství. Pro porovnání je třeba zmínit, že stejný indikátor ve vyspělých zemích dosahuje 90-100 tisíc USD (Almuchamedova, 2019).
Další hrozbou spojenou s pracovní silou je nedostatečná vzdělanost, a to hlavně technologická.
Bude tedy nutné zaměstnance zaučit, popřípadě dosadit vlastní. Jedná se o manuální pracovníky, ale i o pracovníky managementu.
Zároveň je nutné si uvědomit, že malé a střední podniky jsou utlačovány vládními monopoly (Kovalev, 2019). Aktivity těchto větších monopolů jsou koordinovány vládou. Tím je jim poskytován neomezený přístup k financím a zároveň je tím zmanipulovaná cena na trhu.
Dochází tak až k nekalé soutěži, které velmi stěžuje situaci pro menší podniky.
Jak jsem již zmínil více, v zemi je velmi rozšířená korupce. Toho jsou si vědomi i podnikatelé, a proto klesá důvěra v podnikání, bojí se, že jejich práva nebudou dostatečně zaručena. Vláda se však v roce 2019 rozhodla dát podnikatelům příležitost žaloby u mezinárodního rozhodčího soudu v AIFC1 (aifc.kz, 2021). Zatím však tento krok nebyl vyhodnocen, ale z mého hlediska se jedná jistě o posun vpřed.
Tabulka 4. SWOT analýza Kazachstánu
Silné stránky Váha (0-1) Hodnocení (1-10) Součin
Daně 0,4 8 3,2
Levná pracovní sila 0,5 6 3
Dohody 0,7 5 3,5
Investovaní ze strany
vlády 0,8 9 7,2
Celkem 16,9
Slabé stránky
Mira korupce 0,8 7 5,6
Doprava 0,7 5 3,5
Závislost 0,4 4 1,6
Celkem 10,7
Příležitosti
Rozvijící trh 0,6 7 4,2
Infrastruktura 0,5 8 4
Zemědělské výroby 0,9 8 7,2
Celkem 15,4
Hrozby
Nízká produktivita 0,6 7 4,2
Nedostatečná
vzdělanost 0,7 5 3,5
Monopoly 0,8 7 5,6
Celkem 13,3
Zdroj: vlastní zpracování
1Astana International Financial Centre hraje klíčovou roli v postavení se jako globální centrum pro podnikání a
Z postupné analýzy jednotlivých oblastí SWOT jsme nakonec sestavili tabulku nejdůležitějších ukazatelů, kterým jsme postupně přiřadili váhu důležitosti a hodnocení. Váha se pohybovala od 0 do 1 a hodnocení od 0 do 10. Tabulka zahrnuje subjektivní i objektivní zhodnocení.
V oblastí silných stránek získal Kazachstán hodnocení celkem 16,9 a v oblasti slabých pouze 10,7. To znamená, že v Kazachstánu převládají silné stránky, a tudíž je výhodné pro investora zvolit právě tuto zemi. Hodnoceny byly daně, které jsou výhodné pro investory. Také se započítala levná pracovní síla a účast země v mnoha organizacích. V oblasti slabých stránek byla hodnocena hlavně vysoká korupce. Také pro investora je důležitá poměrně špatná infrastruktura země. Negativní je však závislost země na největších obchodních partnerech, tedy nízká diverzifikace.
V oblasti příležitostí je naopak kladně hodnocena infrastruktura, do které mohou právě investoři hodně investovat. Dále je to například i celkově fakt, že se jedná o rozvíjející se ekonomiku a je zde velký prostor investicím. Mezi hrozby lze započítat především faktory lidského kapitálu, jako nedostatečná vzdělanost a nízká produktivita. Následně jsou také velmi nebezpečné
monopoly, které přebírají dominanci nad trhem. Pokud i zde sledujeme celkové součty, v příležitostech činí 15,4 a u hrozeb 13,3. I zde je tedy prokázáno jistě potenciál a prostor pro investice.
3.1.2 Rizika a jejich zajištění
Zahraniční investoři stále více investují do různých oblastí průmyslu KZ. Míra úspěšnost těchto firem je vysoká. Avšak stále existují mnohá rizika spojená s investicemi do transformující se země. Většinu z nich jsem již uvedl v předchozí kapitole. Některá mohou být zajištěna pojištěním, jiná pouze selským rozumem a dostatečnou přípravou při plánování investice.
Nejdříve je nutná registrace společnosti. Zde může při zahraničních investicích dojít k problému zdržení a je tedy nutné znát, jak registrace fungují, jaké podmínky je nutné splnit, jaké dodat dokumenty.
Registrace občanů KZ k podnikání je velmi jednoduchá a v posledních letech se zjednodušila natolik, že je možné ji provést i online. Obyvatel jiné země se však musí nejdříve zaregistrovat jako plátce daně. Jelikož KZ není v EU, neplatí zde rovné podmínky pro místní a zahraniční investory. Dále pokud cestuje cizinec do KZ s cílem podnikání, musí mít business vízum. Je tedy nutné dostatečně předem si toto vízum zajistit. Další komplikace může představovat znovu registrace společnosti. Pokud dojde k jakékoli změně v oblasti majitelů, či v oblasti adresy, je nutné společnost znovu registrovat za dodatečné poplatky. Pokud investujeme do již založené
společnosti, a to ať již jako „brown-field” investice nebo pouze jako akcionář, i v tomto případě je nutné provést znovu registraci s upravenými daty.
Velkou překážkou a zdržením může být otevření bankovního účtu. Před investicí je tedy nutné
zjistit si, u jaké banky účet povedeme a konkrétně této banky se dotázat, jaké dokumenty požaduje. Mnoho bank často vyžaduje další dokumenty nad rámec zákona. Zároveň je velmi málo mezinárodních bank operuje na bankovním trhu KZ a je tedy komplikované i propojit
účty v KZ s účty v domácí ekonomice. Před tímto rizikem je nutné se chránit samozřejmě předběžnou domluvou a průzkumem trhu. Zda jsme schopni zajistit veškeré dokumenty, dodržet požadované podmínky. Dále jistě pravidelně převádět finance do domácí země, aby ztráty v případě nesolventnosti banky byly co nejmenší. V rámci EU jsou vklady automaticky pojištění, avšak v KZ toto pravidlo neplatí. Musíme si tedy nechat národní bankou či pojišťovnou pojistit vklady proti riziku insolventnosti bank. Zároveň v KZ existuje podobný fond jako v rámci EU, který zajišťuje částečnou návratnost vkladů při krachu banky.
Velkým problémem, možná dokonce největším, je vysoká míra korupce. Politický systém sice není úplně demokratický, jak propagují, avšak v blízké době není riziko převratu či politických nepokojů (samozřejmě pokud se razantně nezmění situace). Korupce se tak stává nejvýznamnějším rizikem v oblasti politiky.
Hodnocení Kazachstánu v indexu Transparency International2 2019 je 34/100, čímž se KZ řadí na 113. pozici ze 180 hodnocených (TI.org, 2019). Podle indexu zůstává korupce hrozbou pro investory i pro nestabilní ekonomiku celkově. Problém shledává hlavně v neplnění doporučených opatření, kdy došlo k pokroku pouze v 9 z 29 oblastí (UNDP.com, 2020).
Nedostatečný pokrok byl například v: zajištění nezávislosti protikorupčních opatření korupční agenturou, nezávislost soudnictví a soudců, uvedení zákona o přístupu k informacím do souladu s mezinárodními standardy, účinná a odrazující odpovědnost právnických osob za korupční trestné činy; a zajištění účinnosti vyšetřovacích a žalobních postupů v boji proti korupčním trestným činům.
Protikorupční strategie na období 2015–2025 se zaměřuje spíše na opatření k prevenci podmínek, které podporují korupci než na boj s následky korupce (zakon.kz, 2019). Trestní zákon ukládá trestní odpovědnost a trest za korupci, vylučuje pozastavení trestů za trestné činy spojené s korupcí a zavádí doživotní zákaz zaměstnání ve státní službě s povinným propadnutím titulu, hodnosti, platové třídy a státních vyznamenání. Zákon o boji proti korupci zavádí širší definice korupce a rizik, monitorování a analýzu boje proti korupci a přísnější opatření v oblasti finanční odpovědnosti.
Navzdory zákonným ustanovením jsou však obvinění z korupce zaznamenána téměř ve všech odvětvích, včetně těžebního průmyslu, infrastrukturních projektů, státních zakázek a bankovního sektoru. Průzkum IFC3, který shromažďuje odpovědi tisíců malých a středních podniků ve více než 100 zemích, uvádí, že respondenti označují korupci za největší překážku podnikání v Kazachstánu (IFC.org, 2011).
Proti korupčnímu riziku však neexistuje žádné jiné zajištění než respektování protikorupčního zákona a důvěra v úředníky a jejich vystupování a postupy v rámci norem. Samozřejmě je také
možnost vydat vnitřní protikorupční opatření v rámci společnosti, které musí podepsat každý zaměstnanec a zároveň i spolupracující podniky.
2 index, který řadí 180 zemí podle úrovně vnímané korupce ve veřejném sektoru
Proti korupci neexistuje zajištění pomocí pojištění. Investor pouze musí tento fakt vzít v potaz, očekávat, že velké zakázky možná dostane někdo méně kvalitní.
Velkým problémem je i lidský kapitál, který je sice levný, ale nedostatečně vzdělaný.
Výzkumný report EBRD4 Kazachstán z července 2017 zdůrazňuje nesoulad dovedností mezi odvětvími jako jedno z největších omezení, které představuje brzdu růst soukromého sektoru v Kazachstánu. Mezery jsou v provozu podniků, jako jsou vysoké náklady na nábor a školení, nižší produktivita a omezení v oblasti inovací a vývoje nových produktů. Dle EBRD však není problémem nedostatečná vzdělanost, ale nemožnost získat zkušenosti související s praxí (Ross, 2017). I zpráva OECD5 z roku 2019 potvrdila zjištění EBRD, kdy se stále nedaří využít lidský potenciál na správných místech, a to především oblasti malých a středních podniků Dle OECD je velmi nutné a zásadní připravovat odborníky a zahrnout do vzdělávání i praxi, jelikož 40%
poptávky po lidském kapitálu je tvořeno právě poptávkou po vysoce kvalifikované pracovní síle (usstate.gov, 2020).
Neexistuje opět žádné finanční zajištění u pojišťovny. Je důležité počítat s nedostatečnou odborností místní pracovníků a předpokládat nutné náklady na jejich školení a rekvalifikace.
Rovněž na počátku investice bude potřeba dodat vlastní pracovníky, včetně managementu i školitelů. To představuje další náklady na pobyt těchto osob v Kazachstánu. Rovněž všechny tyto osoby musí získat pracovní vízum. Je však možné požádat o fondy v rámci EU, které podporují investice do klíčových oblastí. Jedná se například o propůjčení majetku či celní úlevy, a to vše v rámci Investiční dohody s EU.
Posledním rizikem, které lze zajistit i jinak než pojištěním, je kurzovní riziko. Je to riziko ztráty na zisku vlivem změny kurzů cizích měn vůči měně, ve které jsou vykazovány účty. Toto kurzové riziko lze zajistit například forwardy, swapy, opcemi, nebo pouze kurzovní doložkou ve smlouvě mezi investorem a příjemcem, či ve smlouvě o dílo, kupní smlouvě. Jistě je vhodné
vést účty ve světové měně (USD nebo EUR), která je méně náchylná na změny (businessinfo.cz, 2019).
3.2 Podnikatelské a investiční prostředí ČR
V porovnání se zbytkem světa není Česká republika hodnocena úplně pozitivně. V rámci členských států OECD patří mezi nejhorší (OECD, 2021). I přesto, že ne vždy tyto indexy vypovídají o reálném stavu, je třeba jim věnovat pozornost. Je to totiž ukazatel, kterým se řídí investoři z jiných zemí, kteří nemohou sami posoudit reálnou situaci.
4Evropská banka pro obnovu a rozvoj byla založena za účelem pomoci transformujícím se zemím střední a východní Evropy, centrální Asie a jižního a východního Středomoří při jejich přechodu na tržní ekonomiku
5Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je skupina 37 členských zemí, které diskutují a rozvíjejí hospodářskou a sociální politiku.
V rámci žebříčku Doing Business je Česká republika na 41. místě (doingbusiness.org, 2021).
Je to velký pokrok, jelikož ještě před deseti lety byla na 75. příčce. Velmi negativně bylo v té době hodnoceno hlavně administrativní zatížení založení nového podniku či živnosti.
Velmi dobře je hodnoceno zahraniční obchodování. Přechod zboží přes hranice probíhá prakticky bez problému. Česká republika je členem celní unie EU a se státy mimo EU uzavírá bilaterální smlouvy. Neexistují speciální fytosanitární či jiná opatření a kontroly na hranicích odlišná od EU.
Dále je velmi pozitivně hodnocena dostupnost elektrického proudu. Prakticky celá republika má přístup k elektřině a není problém síť rozšířit při výstavbě nových domů či podniků.
O něco horší, avšak stále obstojné hodnocení (kolem 50. místa v žebříčku) má registrování nemovitosti, placení daní, získání kreditu a ochrana malých podnikatelů. Pro podnikatele je nabízena spousta daňových úlev, která mohou při investování využít. Existují daňové úlevy za zaměstnanost, vzdělávání, vědu a výzkum či za zaměstnání handicapovaných osob. Na českém trhu vystupuje spousta bank, které nemají problém s poskytováním finančních prostředků. Na podnikatele nejsou kladeny velké nároky na zajištění půjčky. Zároveň je zde mnoho pojišťoven, včetně státní pojišťovny EGAP6, která rizika pojistí. EGAP poté pojistí i nepojistitelná rizika, tedy rizika nezávislá na lidské vůli (vládní převrat, živelní pohromy) při investování v zahraničí (MPO.cz, 2019).
Podpora malých a středních podnikatelů je prioritou v rámci České republiky již více než 10 let. Vláda se snaží podpořit začínající podniky i živnostníky. Podpora je nejen finanční, ale také
z mnoha dalších oblastí. Vláda vydala plán “Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost” (MPO.cz, 2020). V programu jsou uváděny další podpory zaměřené na aplikovatelnosti výsledků výzkumu a vývoje v podnikové sféře, snižování spotřeby energie a energetické náročnosti pro MSP(malé a střední podnikání), programy na podporu Startupů, rozvoj zahraniční spolupráce, ekonomickou diplomacii, oblast sociálního podnikání, oblast podpory MSP v sektoru zemědělství, v oblasti posilování zaměstnanosti atd. Je očividné i ze zlepšeného hodnocení v žebříčku Doing Business, že opatření zabírají a malé a střední podnikání v České republice vzkvétá.
Horší hodnocení naopak Česká republika dostala v oblasti administrativní zátěže a založení nového podniku (doingbusiness.org, 2021). Právě snížení administrativní zátěže je také
dlouhodobým cílem vlády. Upřímně se jim to i daří, avšak stále nedosahuje ČR dostatečné
jednoduchosti v administrativních opatřeních a povoleních. V roce 2014 došlo k novelizaci Obchodního zákoníku, který zanikl a část zákonů se přenesla do zákoníku Občanského č.
89/2012 SB. A část do Zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (zakonyprolidi, 2012).
V rámci Doing Business porovnání je největší překážkou časová náročnost. Z hlediska finanční náročnosti je ČR při zakládání podnikání průměrná (doingbusiness.org, 2021).
3.2.1 SWOT analýza
Silné stránky
I přesto, že Česká republika v minulosti zažila mnoho okupací a převratů, dnes již více jak 30 let žije ve stabilním demokratickém státu, jehož fungování je řízeno Ústavou a jednotlivé složky státní moci jsou nezávislé. Každý občan má svá práva i povinnosti dodržovat zákony. Rovněž
se podařilo přijmout principy volného trhu, který zde funguje stále lépe (již neexistuje žádný podnik plně vlastněný státem).
Zároveň ekonomika ČR stabilní a výkonná (ČSU, 2015). Měna je sice odlišná od zbytku EU, ale je volně směnitelná a kurz je stabilní vůči EUR i USD.
Česká republika má velmi dobrý vzdělávací systém, který je volně přístupný, tedy bezplatný pro studenty. Rovněž je velmi důležité, že se snaží propojit univerzity, podniky a státní sféru v oblasti výzkumu a vývoje. Zároveň mnoho lidí je motivováno ke studiu, nestačí jim jen základní vzdělání. V poslední řadě je zde i velká podpora malých a středních podniků ze strany států.
Silnou stránkou může být i mírné klima a střídání ročních období, které zajišťují střídání sezón.
Na druhou stranu v oblasti zemědělství již není tolik příležitostí pro investice jako jinde.
K silným stránkám patří zajisté i kladně hodnocené ukazatele v rámci Doing Business, o kterém jsem psal výše.
Slabé stránky
V České republice je velmi malá transparentnost veřejných zakázek. Je zde velmi nízká důvěra ve vládu a politiky. Dále je vysoký i index korupce. Mezinárodní sekretariát Transparency International zveřejnil globální „Index vnímání korupce“ za rok 2020. Česká republika se propadla o 2 body na celkových 54 bodů ze 100 možných (ze 44. místa na 49. příčku, o kterou se dělí s Ománem a Rwandou). Průměr Evropské unie (druhým rokem 64 bodů) se nám nadále vzdaluje (TI, 2020).
Jak jsem již zmínil výše, největším problémem při zakládání podniku je administrativní zátěž, a to hlavně časová náročnost.
Česká republika je rozlohou malá země, která je velmi otevřená zahraničnímu obchodu. Až 70
% jejího HDP je tvořeno právě exportem (ČTK, 2018). Problémem je však vysoká závislost na zemích EU, především na Německu. S Německem má zápornou obchodní bilanci, avšak je to pro ni největší exportér i importér (businessinfo.cz, 2021). Je teda patrná velmi nízká diverzifikace zahraničního obchodu, a to hlavně z pohledu teritoriálního.
Dále je také velká závislost na automobilovém průmyslu, který je zde velmi rozvinutý a vytváří velkou hodnotu HDP i exportu. S tím souvisí i závislost na zahraničních investicích a kapitálu.
Posledním problémem je stárnoucí obyvatelstvo, jenž není již schopno pracovat a zároveň představuje výdaje pro veřejný rozpočet.
Příležitosti
Česká republika nabízela po revoluci v roce 1989 mnoho příležitostí k rozvoji. Ty byly víceméně dobře využity a nyní se ČR řadí mezi vyspělé země. Stále je zde ale spousta možností k rozvoji.
Jednou z nich je jistě stále nedostatečná infrastruktura dopravy. Je zde pouze jedno hlavní letiště v Praze. Rovněž síť dálnic by mohla být rozšířena a hlavně zrekonstruována. Některé hlavní tahy jsou v dezolátním stavu, a tak zdržují průjezd. Jistě by se dala vylepšit i doprava železniční.
Velkou příležitostí je i rozvoj IT technologií a dalších oblastí souvisejících s Research &
Development (RnD). Tato oblast je již několik let prioritní pro rozvoj z pohledu vlády ČR.
Zároveň zde funguje skvělé propojení firem a vysokých škol, což znamená nízké investice na lidský kapitál a zároveň nové originální přístupy z řad studentů.
Investovat by se jistě dalo i do modernizace zemědělství. Zemědělství netvoří hlavní odvětví pro tvorbu HDP, avšak Česká republika je velmi závislá na dovozu surovin a zemědělci zase na dotacích od státu. Kdyby byla výroba efektivnější, jistě by se dotace daly využít pro zvýšení objemu produkce.
V poslední řadě, Česká republika je nádherná země, která se může chlubit mnoha historickými i přírodními divy. Jistě je zde velký prostor pro rozšíření turistického sektoru. Síť hotelů a stravovacích zařízení je poměrně široká, avšak jistě by bylo potřeba zajistit cizím jazykem mluvící personál. Dále by byla nutná propagace ČR v ostatních zemích. Turismus je totiž
momentálně orientován především na hlavní město Prahu.
Hrozby
Stejně jako ve zbytku světa, největší hrozbu momentálně představuje vir COVID-19. Hrozí krach mnoha podnikatelů, a to hlavně v maloobchodě a cestovním ruchu. Dále také v oblasti kultury, kdy jsou již více jak rok zakázána jakákoliv představení a koncerty. Je však možné, že až se vše uklidní, budu naopak spousta nových možností. Otázkou však je, kdy k tomu dojde.
Jak jsem již zmínil výše, problém je i malá diverzifikace. V případě investice do odvětví jiného než automobilového je možné, že mu nebude věnována dostatečná pozornost. Zároveň při vývozu do nové země mimo EU bude nutné vyjednat obchodní smlouvu.
Hrozbu jistě vidím i v nespokojenosti občanů s vládou a jejich ignoraci vůči vládním nařízením.
Je pravděpodobné, že vláda se na podzim 2021 změní a nikdo neví, co čekat od vlády nové.
Poslední hrozbou je jistě i korupce, která se zde vyskytuje také. Jedná se však hlavně o veřejné
zakázky a není tak obvyklá. Většinou se lze proti ní bránit stížností na soudy. Ty však často trvají i několik let, což považuji také za velkou hrozbu při podnikání v ČR.
Tabulka 5. SWOT analýza ČR
Silné stránky Váha Hodnocení Součin
Politická prostředí 0,4 7 2,8
Stabilní ekonomika 0,5 8 4
Klima 0,4 3 1,2
Celkem 11,6
Slabé stránky
Korupce 0,8 6 4,8
Administrativní zátěž 0,6 5 3
Závislost na zemích
EU 0,4 5 2
Závislost na automobilovém průmyslu
0,3 4 1,2
Stárnoucí
obyvatelstvo 0,7 5 3,5
Celkem 14,5
Příležitosti Nedostatečná infrastruktura dopravy
0,3 4 1,2
Rozvoj IT
technologií 0,5 5 2,5
Turistický sektor 0,6 7 4,2
Celkem 7,9
Hrozby
COVID-19 0,6 5 3
Malá diverzifikace 0,7 8 5,6
Nespokojenosti
občanů s vládou 0,5 6 3
Celkem 11,6
Zdroj: vlastní zpracování
Opět na základě provedené SWOT analýzy byla sestavena tabulka, která shrnuje hodnocení a váhu nejdůležitějších faktorů. U ČR převládají slabé stránky, jejich součet celkový činí 14,5 zatímco součet silných stránek pouhých 11,6. V silných stránkách byla dobře hodnocena stabilní politická situace a i ekonomická. Výhodou pro ČR je dobrý vzdělávací systém a vysoká gramotnost. Naopak silnými stránkami je korupce, která je pro demokratickou republiku velmi vysoká. Dalším problémem, který investory hodně zdržuje a komplikuje jim investování, je vysoká míra byrokracie a administrativní zatížení. Záporně je hodnocena i závislost na zemích EU a závislost na automobilovém průmyslu, tedy malá diverzifikace jak geografická, tak věcná (produktová).
