Hlavní práce75428_rubm02.pdf, 1.3 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE

Fakulta financí a účetnictví

Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza úvěrového trhu České republiky

Autor bakalářské práce: Mariia Ruban

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Naděžda Blahová, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(2)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza úvěrového trhu České republiky“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 31. května 2021

……….

(3)

Poděkování

Mé upřímné poděkování patří vedoucí práce doc. Ing. Nadě Blahové, Ph.D., za odborné připomínky a cenné rady, jimiž mě inspirovala v průběhu psaní, za čas, který této činnosti věnovala, za její ochotu a vstřícný přístup.

(4)

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá úvěrovým trhem, který je významnou součástí finančního trhu. Jejím cílem je provedení analýzy úvěrového trhu a jeho nejvýznamnějších součástí v čase a vyhledávání souvislostí mezi jeho změnami a ekonomickými jevy. Teoretická část se skládá ze dvou složek: z vymezení hlavního poskytovatele úvěrů – banky a z definování podstaty samotných úvěrů. Empirická část je věnovaná úvěrům a jejich objemům z praktického hlediska, analýze bilancí vybraných bank a analýze a porovnání úvěrových portfolií vybraných bank a bankovního sektoru celkem. V závěru jsou shrnuty výsledky mé bakalářské práce.

Klíčová slova:

analýza, hypoteční úvěry, porovnání, spotřebitelské úvěry, úvěrový trh.

JEL klasifikace:

G10, G11, G21.

Abstract

The bachelor thesis deals with the credit market, which is representing the most significant part of the financial market. The goal of this thesis is performing of the analysis of the credit market and its parts during the selected period of time and searching of the connections between changes on the market and economic indicators.

The theoretical part consists of two components: the definition of the main provider of loans, which is bank, and the definition of the nature of a loan itself. The empirical part is devoted to loans and their volumes from a practical point of view, to the analysis of presented balances by the selected banks and to the analysis and comparison of the loan portfolios of the selected banks and the banking sector as whole. The conclusion summarizes the results of my thesis.

Key words:

analysis, mortgages, comparison, consumer loans, credit market.

JEL classification:

(5)

Obsah

Úvod ... 7

1 Bankovní systém České republiky ... 9

1.1 Popis, struktura a charakteristické rysy ... 9

1.2 Vývoj a současná situace na bankovním trhu ... 12

2 Úvěrový trh České republiky ... 13

2.1 Popis ... 13

2.2 Struktura ... 17

2.3 Struktura vybraných nabízených produktů ... 19

2.4 Porovnání struktury ve zkoumaných letech ... 23

3 Analýza celkového úvěrového trhu České republiky ... 25

3.1 Aktuální situace na úvěrovém trhu České republiky ... 25

3.2 Kritéria pro výběr úvěrových produktů ... 27

3.2.1 Hypoteční úvěry ... 27

3.2.2 Spotřebitelské úvěry ... 28

3.3 Vývoj objemů poskytnutých vybraných úvěrů v období 2005-2020 ... 29

4 Analýza úvěrového portfolia vybraných bank ... 33

4.1 Kritéria výběru bank ... 33

4.2 Základní informace o vybraných bankách ... 33

4.2.1 Equa bank a.s. ... 33

4.2.2 Sberbank CZ, a.s. ... 36

4.2.3 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. ... 39

4.3 Struktura a porovnání celkového portfolia vybraných bank ... 43

(6)

5 Analýza a porovnání portfolií jednotlivých bank s celkovou situací na trhu ... 48

5.1 Hypoteční úvěry ... 48

5.1.1 Dle objemů ... 48

5.1.2 Dle podílu na celkových úvěrech ... 49

5.2 Spotřebitelské úvěry ... 50

5.2.1 Dle objemů ... 50

5.2.2 Dle podílu na celkových úvěrech ... 51

Závěr ... 54

Seznam použité literatury a pramenů ... 56

Seznam grafů ... 59

(7)

Úvod

Každý člověk má různé vlastní potřeby, které musí nějakým způsobem financovat. Existuje řada způsobů financování potřeb. Může je například financovat z vlastních úspor, a pokud jich má nedostatek, potom z cizích zdrojů. Hlavním cizím zdrojem se pro něj obvykle stávají úvěry. Úvěr je dočasným naplněním likvidity jednotlivce. Úvěry se dělí na bankovní a nebankovní. Člověk může čerpat finanční prostředky od svých známých či příbuzných nebo od banky či jiné finanční instituce.

Největším poskytovatelem úvěrů na území České republiky jsou banky, a proto se v této práci primárně zaměříme na bankovní úvěry.

Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu úvěrového trhu České republiky v čase, zjistit tendenci vývoje úvěrových portfolií bank lišících se podle velikosti a porovnat je s trendem vývoje tuzemského bankovního sektoru.

Nejvýznamnějšími druhy úvěrů v České republice jsou úvěry na bydlení (respektive jejich největší složka, a to úvěry hypoteční) a spotřebitelské úvěry. Každý člověk se v určitém věku zamýšlí nad pořízením vlastního bydlení pro sebe nebo svou rodinu, ale dost často mu úspory ze spoření nestačí. Vyřešit tento problém mu pomáhají úvěry na bydlení. Mnohdy nastává i jiná situace, a to když člověk okamžitě potřebuje dostat nějakou službu nebo zboží, ale nemá dost finančních prostředků.

S tímto problémem mu mohou pomoct spotřebitelské úvěry.

První kapitola této práce je věnována bankovnímu sektoru České republiky. Jejím obsahem je základní informace o bankovním systému a jeho složkách, popsány jsou jeho charakteristické znaky. Je rovněž zkoumán vývoj počtu komerčních bankovních institucí v průběhu posledních 15 let. Uvedeny jsou také možné příčiny jeho fluktuace.

Druhá kapitola se zabývá podstatou úvěrů a úvěrového trhu České republiky.

Tato kapitola obsahuje definici úvěru, základní údaje o jeho sjednání a dělení a podstatu úvěrového trhu a jeho složek. Detailně je také popsána struktura úvěrového trhu a jeho vývoj během posledních 15 let. Prozkoumané jsou podíly jednotlivých typů úvěrů na celkových úvěrech během každých pěti let od roku 2005.

(8)

Třetí kapitola představuje vývoj objemu úvěrů v bankovním sektoru. Jsou v ní uvedeny hlavní důvody neočekávaných výkyvů na úvěrovém trhu. Shrnuty jsou základní detaily největších položek trhu (hypotečních a spotřebitelských úvěrů) a jejich vývoje během období 2005 až 2019. U všech zkoumaných položek jsou popsány poslední dva roky před finanční krizí, která byla vyvolána pandemií COVID- 19.

Čtvrtá kapitola se zaměří na popis vybraných bank dle určitých kritérií (Equa a.s., Sberbank a.s. a UniCredit bank a.s.). Každá banka je reprezentantem určité skupiny bank. Kapitola obsahuje základní informace o bankách, o vývoji jejich celkových aktiv a objemů poskytnutých úvěrů. Také je provedeno porovnání tří bank na základě zvolených parametrů během posledních čtyř let.

Pátá kapitola je empirickou částí mé práce. Do ní patří souhrnné údaje zjištěné v průběhu porovnání tendencí ve vývoji objemů hypotečních a spotřebitelských úvěrů vybraných bank a bankovního sektoru na základě zvolených parametrů. Také je uvedena a prozkoumána hypotéza o podobnosti trendů vývoje objemu úvěrů a podílu vybraných druhů úvěrů na celkovém objemu úvěrů vybraných bank a všech bank na bankovním trhu České republiky.

(9)

1 Bankovní systém České republiky

Tato kapitola je věnována struktuře bankovního systému České republiky.

Než se začneme věnovat samotné analýze úvěrového trhu a jeho vývoji v čase, krátce shrneme, kdo je největším poskytovatelem úvěrů v České republice. Banka se primárně zabývá přerozdělováním peněz v ekonomice, jež spočívá ve shromažďování peněz prostřednictvím vkladů a poskytování peněz klientům pomocí úvěrů a půjček.

1.1 Popis, struktura a charakteristické rysy

Banku můžeme definovat následovně:

1. Bankou je právnická osoba, která byla založena jako akciová společnost a která má licence a specifické postavení v ekonomice.

2. Banka je distributorem peněz pro jednotlivce, jejími hlavními funkcemi jsou poskytování úvěrů, přijímání depozit (vkladu) od veřejnosti, realizace platebního styku a pozitivní transformace splatnosti peněz.

3. Banka je úvěrová instituce, jejíž podnikatelskou podstatou je obchodování s cizími zdroji, které byly získány od různých ekonomických subjektů.

4. Banky se primárně dělí na centrální a obchodní. Pro účely této bakalářské práce však budou pod pojem „banky“ spadat pouze banky obchodní.

5. „Obchodní banky jsou instituce, které obchodují s penězi a mají neodmyslitelnou roli v procesu zprostředkování finančních transakcí.“¹ V České republice banky představují nejziskovější finanční instituce a mají více než 80% podíl na celkových aktivech finančního sektoru. Modelovou konstrukcí bankovního systému je univerzální dvoustupňové bankovnictví. „Bankovní systém je v celé ekonomice relativně samostatným systémem, ale je velmi ovlivňován okolím a následně ovlivňuje své okolí.“² Orgánem dohlížejícím na činnost všech obchodních bank je Česká národní banka.

1 REVENDA a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2014. ISBN 978-80- 7261-279-6.

2 REVENDA a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2014. ISBN 978-80- 7261-279-6.

(10)

V současnosti je struktura české bankovní soustavy stabilizovaná a výrazně se měnit nebude. Základními znaky českého bankovního sektoru jsou následující znaky:

• stále převažuje zaměření na „klasické“ komerční bankovnictví,

• stupeň koncentrace sektoru (podíl aktiv pěti největších bank na souhrnu aktiv celkového sektoru) – je kolem 65 %,

• stále rostoucí klientské úvěry, zejména úvěry centrální bance, obyvatelstvu i nefinančním podnikům,

• značně klesající úvěry vůči úvěrovým institucím,

• mírně stoupající kvalita úvěrového portfolia,

• banky jsou vybaveny dostatečnými zdroji,

• likviditní pozice bankovního sektoru zůstává na dobré úrovni – přebytek klientských vkladů nad úvěry jsou dlouhodobým pozitivním charakteristickým rysem likvidity tuzemského bankovního sektoru,

• pokračující trend poklesu objemu nevýkonných klientských expozic,

• stoupající výsledky hospodaření celkového sektoru a skoro všech subjektů,

• kapitálová přiměřenost bankovního sektoru převyšuje požadovaný limit – současně všechny bankovní subjekty bezpečně překračovaly minimální předepsané úrovně celkového kapitálového poměru na úrovni 8 % a kapitálového poměru Tier 1 na úrovni 6 %.³

Banky se primárně dělí podle objemu aktiv. V bankovním systému České republiky lze rozlišit 3 skupiny bank.

(11)

V roce 2021 se bankovní trh skládá z následujících skupin:

• Skupina velkých bank, do níž patří 4 dceřiné banky zahraničních bank – Česká spořitelna, a.s. (ČS), Komerční banka, a.s. (KB), Československá obchodní banka, a. s., (ČSOB) a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. (UniCredit).

• Skupina středních bank, do níž patří například: Hypoteční banka, a.s., Raiffeisenbank, a.s., Sberbank CZ, a.s., PPF banka a.s. a další.

• Nejrozsáhlejší skupina malých bank zahrnuje mezi jinými například: Air Bank a.s., Fio banka, a.s., Equa bank a.s., mBank S.A., organizační složka a další.

Rozdělení bank dle bilanční sumy je vždy aktualizováno Českou národní bankou na začátku roku. Proto se může stát a často se skutečně stává, že dochází ke změnám ve struktuře v porovnání s předchozími obdobími, v jejichž rámci byla struktura stanovena na základě historických dat.

Od roku 2012 platí následující kategorizace: za velké banky se považují banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč, za střední banky se považují banky s bilanční sumou 50 až 250 mld. Kč a za malé banky se považují banky s bilanční sumou nižší než 50 mld. Kč.⁴

4 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovníček pojmů [online]. Praha: Česká národní banka, 2019 [cit. 2021- 03-03]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/financni-stabilita/.galleries/zpravy_fs/fs_

2018-2019/fs_2018-2019_slovnicek.pdf

(12)

1.2 Vývoj a současná situace na bankovním trhu

Následující graf (Graf 1) zobrazuje počet komerčních bank a poboček zahraničních bank působících v České republice během posledních patnácti let.

Graf 1: Vývoj počtu bank v České republice v období 2005–2020

Zdroj: Vlastní zpracování údajů na základě dat z ARADu

Z grafu je vidět, že bankovní soustava České republiky je docela stabilní, vývoj probíhá bez výrazných změn. Existuje několik příčin stability, hlavní z nich je vhodná makroobezřetnostní politika ČNB.

Malé změny se ale promítly i do tohoto systému. Příkladem může být růst počtu bank v době finanční krize v roce 2009 a růst počtu poboček zahraničních bank v důsledku většího zájmu investování do českého bankovního prostředí ze strany zahraničních bank z důvodu zlepšení ratingu České republiky podle agentury Moody´s po roku 2017.

Na konci roku 2020 se rovnal počet aktivních bankovních subjektů číslu 49. Maximální počet bank však byl v roce 2018, kdy na trhu působilo 50 subjektů.

37 37 37 37 39 41 44 43 44 45 46 45 46

50 49 49

0 10 20 30 40 50 60

Počet bank a poboček zahraničních bank

(13)

2 Úvěrový trh České republiky

Tato kapitola je věnována úvěrovému trhu České republiky.

Úvěry vždy měly obrovský vliv na světovou ekonomiku a na hospodaření České republiky. Úvěry mohou však mít jak pozitivní, tak i negativní dopady na ekonomiku.

Mezi pozitivní můžeme zařadit například zlepšení blahobytu domácností (pomocí nákupu potřebných věcí v okamžiku, kdy je potřebují) nebo stabilní fungování podniků. Mezi negativní patří například časový nesoulad mezi aktivy a pasivy bank, což může vést k finančním potížím bank a vzniku úvěrových bublin na trhu, což může mít za následek finanční krizi celého bankovního systému.

Jak již bylo zmíněno výše, poskytování úvěrů může vést ke vzniku spekulativních bublin. Spekulativní bublina se obvykle projevuje v růstu či poklesu ceny nemovitostí, akcií nebo komodit během určité doby. Spekulativní bublina byla definovaná mnoha různými způsoby, ale nejznámější a velmi výstižná je následující definice od C. Kindlebergera: „Rychlý růst cen aktiv, který je generován očekáváními budoucích růstů a který přitahuje nové kupující – hlavně spekulanty, již jsou spíše zainteresováni na dosahování kapitálových zisků než na využití ziskové kapacity. Růst je obyčejně následován změnou v očekáváních a prudkým poklesem cen, jež často vyústí ve finanční krizi.“⁵ Většina ekonomů se shoduje v tom, že bublinu lze poznat jenom zpětně. Bubliny se liší dle velikosti, důvodu vzniku, nebo zániku, ale neexistují stejné.

Bubliny mají různé dopady na ekonomiku, z nichž hlavním je vyvolání finanční krize.

Modelovým příkladem je nemovitostní bublina a následující finanční krize roku 2008.

2.1 Popis

Podle zákona o bankách (§ 1 ods. 2 b) jsou úvěry v jakékoliv formě dočasným poskytnutím peněžních prostředků. To znamená, že se peněžní prostředky přijaté od finanční instituce neboli jiné osoby za účelem zhodnocení anebo zbavování nadměrné hotovostní likvidity mohou stát úvěrem.

Úvěry a pohledávky jsou finanční aktiva s pevným nebo předem určeným výnosem (ne však deriváty), která nejsou obchodována na aktivních trzích. Představují především úvěry a pohledávky, kdy banka poskytla dlužníkovi finanční prostředky za

5 KINDLEBERGER, C. et al. (eds.). The World of Economics. London: Palgrave Macmillan, 1991.

ISBN 978-1-349-21315-3.

(14)

jiným účelem, než je vytvoření zisku v krátkodobém horizontu. Jedná se o úvěry a půjčky poskytnuté bankám a nebankovním klientům a neobchodovatelné dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích.

„Úvěrový trh je částí finančního trhu, na niž jsou sjednané úvěrové obchody mezi bankami a nebankovním sektorem.“⁶ Převládající složkou úvěrového trhu jsou banky komerční. Poskytování úvěrů je jedním z nejdůležitějších aktivních obchodů komerčních bank. V jejich bilanci mají kredity velký podíl na aktivech, protože se banka stává věřitelem a vznikají jí různé pohledávky. Obchody na úvěrovém trhu se řídí obecně platnými právními normami pro obchodní vztahy.⁷

Úvěr vzniká po ústní (mezi jednotlivci) nebo písemné (mezi klienty a finanční institucí) dohodě o úvěru. Aby písemná úvěrová dohoda mohla mít právnickou moc, banka musí s klientem žádajícím o úvěr podepsat písemnou smlouvu o úvěru.

Úvěrovou smlouvou je oficiální smlouva, která je uzavřena mezi finanční institucí a klientem, podle níž se banka nebo jiná úvěrová organizace zavazuje převést finanční prostředky žádajícímu+ podle smlouvy a žádající se ze své strany zavazuje vrátit přijaté prostředky a platit řádně a včas úroky.

V smlouvě o půjčce jsou uvedené strany smlouvy a jejich povinnosti, výše a časová lhůta úvěru, výše úroků, podmínky obchodu a pokuty, specifické upozornění a další důležité náležitosti související s půjčkou. V okamžiku sjednání úvěru se banka stává úvěrujícím (věřitelem) a žádající se stává úvěrovaným (dlužníkem).

V České republice je smlouva o úvěru upravena občanským zákoníkem (§ 2395–2400).

Úvěry mají své charakteristické rysy. Jako základní vlastnosti lze uvést:

• Návratnost – klient má vždy možnost vzít si půjčku, ale také má povinnost ji vrátit (obvykle se úvěr vrací po částech, které se jmenují splátky).

• Potřeba splácet – úvěr je službou ze strany banky, a proto za ni musí klient platit jako za jakoukoliv jinou službu („cenou“ za úvěr lze pojmenovat úroky a možné další poplatky související s půjčkou).

6 REVENDA a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2014. ISBN 978-80-

(15)

• Časová lhůta – při poskytování úvěru je ve smlouvě stanovena doba splácení úvěru, během níž ho klient musí splatit.

• Diferencovanost – pro každou situaci poskytnutí úvěru je používán odlišný postup se zvláštními podmínkami.

• Podřízenost úvěrového sjednání právním normám a pravidlům.

• Neměnnost úvěrových podmínek stanovených úvěrovou smlouvou během celé doby poskytování.

Úvěry lze rozdělit podle různých hledisek. Základní členění jsou dle lhůty splatnosti, dle úvěrových subjektů, dle poskytovatele a dle účelovosti. Nejsou tady uvedeny všechny důležité třídy úvěrů, ale jenom ty, jež budou dále použity v této práci.

Podle lhůty splatnosti se úvěry rozdělují do následujících skupin:

• Krátkodobé úvěry, mezi něž patří úvěry se splatností do jednoho roku;

• Střednědobé úvěry, tato skupina zahrnuje úvěry se splatností v rozmezí od jednoho do čtyř roků;

• Dlouhodobé úvěry, tato třída obsahuje úvěry, jejichž splatnost je zpravidla od čtyř do patnácti let, v některých případech může být i delší.

Mezi krátkodobé a střednědobé úvěry patří kontokorentní úvěry, eskontní úvěry, spotřebitelské úvěry, lombardní úvěry, akceptační úvěry, avalové úvěry apod.

Mezi dlouhodobé úvěry jsou zařazeny emisní úvěry, úvěrové úpisy, hypoteční úvěry, komunální úvěry apod.⁸

Podle úvěrových subjektů se půjčky dělí na:

• Úvěry fyzickým osobám, v jejichž rámci jsou finanční prostředky utraceny na účely vlastní spotřeby domácnosti.

• Úvěry právnickým osobám, které se používají pro zhodnocení, například pro investování nebo podporu rozvoje a finanční stability. Do této třídy patří úvěry pro firmy, podniky, korporace, banky nebo jiné finanční instituce, obce, státy.

8 EUROEKONÓM.SK. Typy úverov – krátkodobé, strednodobé a dlhodobé úvery. In: Euroekonom.sk [online]. 30. 4. 2020 [cit. 2021-03-03]. Dostupné z: https://www.euroekonom.sk/financie/bankovnic tvi-a-banky/typy-uverov/#:~:text=Typy%20%C3%BAverov%20pod%C4%Bea%20lehoty%20splatno sti%3A%20kr%C3%A1tkodob%C3%A9%20%C3%BAvery%20%E2%80%93,%E2%80%93%201%

20rokov%2C%20v%20niektor%C3%BDch%20pr%C3%ADpadoch%2020%20rokov

(16)

Banky většinou evidují následující provozní segmenty: retailové bankovnictví, podnikové bankovnictví a ostatní. Retailové bankovnictví se zaměřuje na poskytování produktů a služeb fyzickým osobám. Jedná se především o běžné a spořicí účty, termínované vklady, spotřebitelské půjčky a hypotéky. Podnikové bankovnictví se zaměřuje na poskytování služeb malým a středním podnikatelům. Jedná se především o běžné a spořicí účty, termínované vklady, kontokorentní úvěry, podnikatelské úvěry a hypotéky.

Existuje také členění úvěrů podle poskytovatele:

• Bankovní úvěry – úvěry, které poskytují přímo bankovní instituce.

• Nebankovní úvěry – úvěry, které poskytují jiné finanční instituce, jejichž primární cílem je poskytování úvěrů (například úvěrové instituce).

V průběhu této práce se zaměříme na bankovní úvěry z důvodu jejich silnější kontroly a lepší evidence.

Poslední dělení úvěrů, které je důležité pro tuto práci, je dělení podle účelovosti:

• Účelové úvěry – mezi ně patří úvěry, jejichž finanční prostředky financují určitý cíl (potřebu) klienta. To znamená, že úvěr má přesně stanovený způsob použití. Využití účelové půjčky musí být zdokumentováno, nebo půjčka musí sloužit k nákupu konkrétního zboží (například elektroniky, auta, nemovitosti apod.).

• Neúčelové úvěry – zahrnují úvěry poskytované bez dodání informací o účelu čerpání finančních prostředků ze strany klienta.

Pro účely této práce je ještě důležité zmínit ještě jedno drobné dělení. I když existují další typy úvěrů, které se člení podle formy poskytnutí a splacení půjčky, například obchodní, revolvingové nebo zbožové úvěry, v této práci se ale budeme zabývat zejména peněžními úvěry. Pod tímto pojmem si lze představit nejběžnější typ úvěrů, které jsou poskytnuté a splacené ve formě peněz (v hotovostní i bezhotovostní podobě). Do této kategorie spadají kontokorentní, provozní, investiční, eskontní, hypoteční a spotřebitelské úvěry.

(17)

2.2 Struktura

Úvěrový trh České republiky je různorodý a má spoustu typů úvěrů, které jsou na něm poskytovány. Zaměříme se jenom na některé z nich, ale klasifikace kreditu je samozřejmě rozsáhlejší a složitější.

Graf 2: Vývoj struktury úvěrů na úvěrovém trhu v České republice v období 2005–2020

Na grafu 2 je vidět strukturu nejpopulárnějších druhů úvěrů v ČR během posledních patnácti let. Do roku 2009 se primárně celková struktura skládala ze spotřebních úvěrů obyvatelstvu (včetně debetních zůstatků na běžných účtech), úvěrů na bydlení, úvěrů živnostníkům, úvěrů neziskovým institucím sloužícím domácnostem (NISD) a ostatních úvěrů obyvatelstvu (včetně investičních úvěrů).

Po finanční krizi roku 2008 došlo ke změně v soustavě úvěrů. Významnou roli na trhu začal hrát nový druh úvěrů, jímž jsou úvěry ostatním domácnostem – společnictvím vlastníků jednotek (SVJ).

Podíly různých typů úvěrů na trhu jsou kolísající. Je to nejlépe vidět na příkladu úvěrů na bydlení, úvěrů NISD a ostatních úvěrů obyvatelstvu (včetně investičních úvěrů). Hlavní změny byly odhalené během finanční krize nebo hned po ní. Růst

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000

Struktura úvěrů v období 2005 – 2020, v mil. Kč

úvěry NISD (Neziskové instituce sloužící domácnostem) úvěry ostatním domácnostem - SVJ (Společenství vlastníků jednotek)

úvěry živnostníkům ostatní úvěry obyvatelstvu

úvěry na bydlení obyvatelstvu spotřební úvěry obyvatelstvu včetně debetních zůstatků na BÚ

(18)

podílu těchto úvěrů během krize lze objasnit tím, že tyto tři druhy kreditů pomáhají diverzifikovat rizika a překonávat špatné časy.

Zájem o neziskové instituce sloužící domácnostem je nejvýznamnější během nečekaných finančních a jiných událostí, když NISD dosahují vrcholu své aktivity a čerpají maximum úvěrů. Po stabilizaci situace na trhu se zájem o tento druh financování snižuje, NISD se vrátí na normální úroveň a čerpají se jen nezbytně nutné částky.

Jinou situaci mají úvěry na bydlení a ostatní úvěry, respektive jejich položka investičních úvěrů. Tyto typy úvěrů slouží k investování. K růstu jejich popularity došlo ještě před finanční krizí. Ale i ona hrála významnou roli ve zvýšení jejich objemu na trhu. Aby došlo k záchraně blahobytu a omezení případných rizik, klienti čerpají úvěry a pak vkládají získané peníze do různých investičních instrumentů, například do nemovitostí, cenných papírů, drahých kovů, uměleckých děl apod.

Z grafu 2 lze také zjistit, že dle objemu největšími druhy úvěrů jsou úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry, přičemž význam úvěrů na bydlení každoročně stále roste, jedna z příčin je objasněna výše. Objemy spotřebitelských úvěrů rostly také v důsledku krize roku 2008, avšak jejich podíl pomalu klesá z důvodu změny celkové struktury úvěrů na českém trhu bez ohledu na stabilní zájem klientů.

Pandemie Covid-19 měla také vliv na úvěrový trh České republiky. To lze pozorovat z dat na grafu 2, který ukazuje během roku 2019 celkový růst zadluženosti sektoru domácností oproti roku 2018, značné zvýšení objemu spotřebitelských úvěrů, úvěrů pro živnostníky a úvěrů na bydlení, ale také pokles ostatních druhů půjček.

Příčinami toho se staly lockdown a přísná omezení ze strany státu, uzavření a úpadek firem a podniků, plošné propouštění z práce, nedostatek finančních zdrojů pro život, nedůvěra obyvatelstva ve vládu a budoucnost a další důvody, včetně zvýšení úmrtnosti a duševních potíží.

Avšak během roku 2020 byla situace na trhu částečně stabilizovaná, stát zlepšil svou podporu poškozeným a nechráněným vrstvám obyvatelstva prostřednictvím dotací a vládních podpor. ČNB také bránila trh například pomocí odložení splátek úvěrů. Proto se finanční zdraví úvěrového trhu zlepšilo a objemy všech typů úvěrů se zvyšovaly.

(19)

2.3 Struktura vybraných nabízených produktů

Jak už bylo zjištěno v minulé subkapitole, největšími položkami úvěrové struktury jsou úvěry na bydlení a spotřební úvěry. Proto se v této části práce zaměříme na tyto typy půjček domácnostem a na změnu jejich podílů v čase. Do ostatních úvěrů na grafech 3–6 spadají úvěry živnostníkům, úvěry neziskovým institucím sloužícím domácnostem (NISD), úvěry ostatním domácnostem – společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) a ostatní úvěry obyvatelstvu (včetně investičních úvěrů).

Na následujících grafech (Grafy 3–6) je vidět změnu podílů objemu vybraných druhů úvěrů na celkové částce úvěrů (v %) poskytnutých domácnostem během každých pěti let od roku 2005, to znamená během roků 2005, 2010, 2015 a 2020. Tato analýza poskytne informaci o rozvoji struktury úvěrů v různých časových okamžicích.

Struktura nabízených produktů úvěrového charakteru za rok 2005

Rok 2005 představuje dobu růstu ekonomiky a finanční stability po vstupu České republiky do Evropské unie. Lidé měli stabilní práci a volné peníze, ale chtěli vylepšit svůj blahobyt a podpořit budoucí život svůj a své rodiny například koupí nového auta nebo většího bytu.

Na grafu č. 3 je vidět strukturu úvěrových produktů za rok 2005. Více než dvě třetiny od celkového objemu úvěrů tvoří úvěry na bydlení. Více než dvacet procent jsou spotřebitelské úvěry a jenom zanedbatelnou část kolem jedenácti procent představují ostatní půjčky. Během roku 2005 klienti finančních institucí spíše využívali úvěry podporující jejich domácnosti a měli jenom malý zájem o ostatní úvěry kvůli dobrým časům.

Také hypoteční trh České republiky byl v této době už dost populární a pokračoval v rozvoji, úvěry na bydlení (respektive jejich nejznámější prvek, kterým jsou hypotéky) začínaly být dostupnější pro značnou část obyvatelstva díky nízkým úrokovým sazbám.

(20)

Graf 3: Struktura celkového úvěrového trhu v roce 2005

Rok 2010 je charakterizován jako první „stabilní“ rok expanzivní fáze po finanční krizi roku 2008, důvodem jejíhož vzniku byly nízké úrokové sazby, díky kterým byli lidé ochotni čerpat a finanční instituce byly ochotny poskytovat více úvěrů.

Ekonomika však neměla stejné tempo růstu. Závěrem byl nesoulad spočívající v poskytnutí většího objemu úvěrů v porovnání s množstvím peněz v ekonomice. To znamená, že v této době dopady na ekonomiku byly nejvážnější. Finanční nestabilita trhu, strach a nejistota obyvatelstva z budoucnosti, vysoká inflace a vysoká míra nezaměstnanosti měly významné důsledky pro úvěrový trh České republiky.

Během krize hodně lidí mělo potíže s financemi nebo pochopili důležitost zhodnocení svých peněz vlastními způsoby, a proto – jak je vidět na grafu 4 –význam ostatních úvěrů trochu vzrostl oproti roku 2005. Z důvodu velké popularity spotřebitelských úvěrů během krize, kdy značná část obyvatelstva přišla o peníze, jejich sazby v dalších letech stouply, a proto mělo v roce 2010 méně klientů zájem o tento druh úvěrů a jejich podíl na trhu klesl pod dvacet procent v porovnání s předchozím obdobím.

Úvěry na bydlení dle grafu 4 měly největší podíl během roku 2005 na trhu oproti zbývajícím typům a v roce 2010 se dostaly do dalšího extrému, protože pomohly uchovat peníze a snížit riziko úpadku, ale mimo jiné se staly ještě dostupnějšími.

21,44 %

67,53 % 11,03 %

Struktura úvěrů – stav k 31. prosinci 2005

spotřební úvěry obyvatelstvu včetně debetních zůstatků na BÚ úvěry na bydlení obyvatelstvu

ostatní úvěry obyvatelstvu celkem

(21)

Avšak během krize ČNB zaktualizovala svou makroobezřetnostní politiku a zvýšila úvěrové sazby. Prodloužil se proces privatizace státního bydlení, který aktivně funguje od roku 1990 a který nutí domácnosti pořizovat si nebo pronajímat nemovitosti.

Další rok, který je zkoumán podrobněji, je rok 2015. V tomto roce se ekonomika nacházela v expanzivní fázi a měla stabilní růst, a proto se rozvíjel i úvěrový trh.

Z grafu 5 plyne, že oproti minulému období součet podílů spotřebitelských a ostatních úvěrů je lehce nad čtvrtinou od plné zadluženosti domácností, zatímco úvěry na bydlení překračují 70procentní podíl. Důvodem je rozvoj konkurence a boj za každého klienta na trhu úvěrů na bydlení, což vede k lepším podmínkám tohoto druhu úvěrů, nižším sazbám a růstu zájmu obyvatelstva. Avšak zásadním rozdílem bylo zpřísnění dohledu ze strany ČNB z důvodu varování před opakováním situace roku 2008.

I když klienti finančních institucí by byli rádi rozdělili své riziko jinými způsoby než nákupem nemovitostí na úvěr, kvůli výrazně lepším podmínkám úvěrů na bydlení bylo výhodnější investovat do nich. Díky růstu ekonomiky měla větší část obyvatelstva stabilní práci, dostatek finančních zdrojů a vyrovnané hospodaření, a proto její zájem o spotřebitelské úvěry značně klesl.

19,08 %

69,74 % 11,18 %

Struktura úvěrů – stav k 31. prosinci 2010

(22)

Rok 2020 byl rokem nástupu pandemie Covid-19 a jí zapříčené finanční krize.

To znamená, že došlo k nestabilitě i na úvěrovém trhu, k poklesu domácí ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva.

Finanční krize jsou charakterizovány snížením platební schopnosti větší části obyvatelstva, růstem nezaměstnanosti a inflace, posílením nejistoty v budoucím vývoji. Tyto změny samozřejmě mají vliv i na celkovou soustavu úvěrů.

Z grafu 6 plyne, že podíl objemu úvěrů na bydlení přesáhl tři čtvrtiny, spotřebitelské úvěry klesly pod patnáct procent a ostatní úvěry představují míň než desetinu od celkových oproti minulosti.

Během krize klienti bank nemají zájem o investice a podnikatelé čekají na pomoc od státu, proto nejmenší podíl představují ostatní úvěry. I když spotřebitelské úvěry nemají největší podíl na trhu, necelých patnáct procent však představuje významnou část celkových úvěrů, která je způsobena pandemií Covid-19 a souvisejícím nedostatkem finančních zdrojů pro běžné potřeby obyvatelstva, který nutí lidi hledat další cesty k nabytí peněz.

Úvěry na bydlení představují největší položku z celkové bilance v roce 2020, což je způsobeno především podporou ze strany státu a poklesem úvěrových sazeb.

Snížení sazeb zvyšuje popularitu mezi klienty.

15,98 %

73,42 % 10,61 %

Struktura úvěrů – stav k 31. prosinci 2015

(23)

Jak vyplývá z dříve popsaných grafů 3–6, úvěrový trh je velice citlivý na různé výkyvy finančního trhu a ekonomiky celkem. Když nastane neočekávaná událost, není zásadní, co to bude – povodeň, pandemie, politické problémy nebo krize, bude to mít dopad na celou ekonomiku a také na finanční trh, jehož součástí je i trh úvěrový. To platí i v případě pozitivních událostí.

2.4 Porovnání struktury ve zkoumaných letech

V předchozích podkapitolách 2.3.1 až 2.3.4 byly prozkoumány struktury celkového úvěrového trhu v rocích 2005, 2010, 2015 a 2020. Každý časový okamžik reprezentuje soustavu v různých tržních podmínkách a v různých fázích finančního cyklu ekonomiky České republiky:

• Rok 2005 – celková stabilita trhu, expanzivní fáze ekonomiky a aktivní vývoj úvěrů na bydlení (zejména jejich části – hypoték);

• Rok 2010 – první stabilnější rok po finanční krizi 2008, ekonomika se nachází v úpadku, ale snaží se vyřešit dopady a zlepšit situaci na trhu;

• Rok 2015 – pomalý růst ekonomiky, situace podobná roku 2005, došlo však k silnějšímu dohledu ze strany ČNB;

• Rok 2020 – aktivní průběh finanční krize vyvolané pandemií, ekonomika výrazně zpomalila a oslabila, existuje však podpora ze strany státu.

Po analýze struktury úvěrového trhu v jednotlivých letech byly zjištěny následující zákonitosti. Od roku 2005 do roku 2020 je stálý pokles podílu položek spotřebitelských a ostatních úvěrů a výrazný růst úvěrů na bydlení.

14,20 %

77,09 % 8,70 %

Struktura úvěrů – stav k 31. prosinci 2020

(24)

Během prozkoumaného období se změna spotřebitelských úvěrů rovná −2,33 %, u ostatních úvěrů je to −7,24 %,u úvěrů na bydlení však došlo k nárůstu o 9,56 %.

Procentní nárůst úvěrů na bydlení je roven propadu spotřebních a ostatních úvěrů.

Největší význam pro úvěrový trh v segmentu domácností během období měly úvěry na bydlení, jejichž podíl na začátku období představoval 67,53 % a ke konci roku 2020 už byl 77,09 %. Velký zájem ze strany obyvatelstva je vysvětlován různými příčinami, jež jsou typické pro další druhy úvěrů (včetně spotřebitelských úvěrů).

Důvody mohou spočívat v podpoře od státu, snížení klíčových sazeb ČNB a tím ve snížení úvěrových sazeb, ve výborných podmínkách kvůli konkurenci, rozvoji úvěrového trhu a lepší dostupnosti jeho produktů, růstu populace apod. Existují ještě další specifické příčiny, například výstavba nových bytů a privatizace. Nelze také zapomenout, že úvěry na bydlení jsou dlouhodobé úvěry, obvyklá doba splacení je nad 15 lety, lze se tedy na ně dívat během roků jenom z kumulativního hlediska. To znamená, že úvěr, který byl poskytnut v roce 2005, se může objevit během roku 2020 na aktivech banky a v celkovém počtu zadlužených domácností.

Co se týče spotřebitelských úvěrů, jejich podíl na trhu byl velmi významný před mnoha lety, ale v poslední době stabilně klesá: během roku 2005 se rovnal 21,44 %, což je více než pětina z celkových úvěrů, ale v roce 2020 byl na úrovni jenom 14,2 %, což je méně než patnáct procent. Snížení je vysvětleno především změnou celkové struktury úvěrového trhu, rychlým tempem růstu podílu úvěrů na bydlení a krizí.

Avšak bez ohledu na negativní meziroční změnu představují spotřebitelské úvěry značnou část celkových úvěrů, mají vliv na ekonomiku a jsou stále důležité pro úvěrový trh a obyvatelstvo.

Stejná situace jako u spotřebních úvěrů je i u podílu ostatních úvěrů – stabilní pokles podílu z 11,03 % během roku 2005 na 8,7 % v roce 2020. Důvody poklesu jsou také téměř stejné, specifickým důvodem mohou být negativní zkušenosti obyvatelstva s investováním.

I když úvěrový trh je citlivý na fluktuaci celkového finančního trhu a celkové ekonomiky, trend změny podílů zůstává konstantní.

(25)

3 Analýza celkového úvěrového trhu České republiky

Následující kapitola se zabývá analýzou celkového úvěrového trhu ČR. Celkový úvěrový trh se vyvíjel během času. Nejlépe se tento vývoj projeví ve změně objemů poskytovaných úvěrů. Tato kapitola se zaměřuje na porovnání trendů vývoje objemu úvěrů poskytnutých domácnostem celkem a jejich nejvýznamnějších součástí – úvěrů na bydlení (respektive hypotečních úvěrů) a spotřebitelských úvěrů.

3.1 Aktuální situace na úvěrovém trhu České republiky

Vývoj objemů úvěrů nejlépe odráží náchylnost celkového úvěrového portfolia k různým výkyvům a fluktuacím finančního trhu.

Na následujícím grafu (Graf 7) je vidět vývoj objemu celkových úvěrů poskytnutých domácnostem v domácí měně během období 2005 až 2020. Lze říct, že jejich objemy stále rostou. To znamená, že bankovní sektor České republiky se během posledních patnácti let nachází v expanzivní fázi.

Graf 7: Vývoj objemu úvěrů v České republice v období 2005 –2020

Zdroj: Vlastní zpracování údajů na základě dat z ARAD

0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000 1 800 000 2 000 000

Vývoj objemů celkových úvěrů poskytnutých

domácnostem, v mil. Kč

(26)

Celkové objemy úvěrového trhu vzrostly ze 414 914 mil. Kč na konci roku 2005 na 1 862 422 mil. Kč během roku 2020, celková změna v absolutní výši je nárůst o 1 447 508 mil. Kč anebo zvýšení o 349 % v relativní výši.

Důvody růstu pro všechny prvky úvěrového trhu jsou následující: celkový rozvoj úvěrového trhu, finanční krize, pokles úrokových sazeb, technický progres, růst potřeb obyvatelstva, vhodná makroobezřetnostní politika ČNB, silná podpora ze strany státu, vhodný dohled nad bankami, zvýšení dostupnosti úvěrů a zájmu klientů o plnění vlastních potřeb, investování, diverzifikace rizik, lepší úroveň života apod.

Samozřejmě existují specifické příčiny u jednotlivých druhů úvěrů, například privatizace a výstavba nových nemovitostí u úvěrů na bydlení, ale na ně se podíváme v následujících podkapitolách.

Také má smysl zmínit příčiny vedoucí k poklesu objemu. Mezi ně patří nedůvěryhodnost klientů k úvěrovým produktům, nedostatečná kontrola ze strany orgánů dohledu, slabá legislativní úprava, neslušné chování bank a používání neznalosti klientů ve svůj prospěch apod.

Dále se zaměříme na porovnání celkových objemů během posledních dvou letech. Objemy vzrostly z 1 748 080 mil. Kč v roce 2019 na 1 862 422 mil. Kč v roce 2020, tato změna se rovná +114 342 mil. Kč neboli + 7 %.

Po letech stagnace nově poskytnutých úvěrů v roce 2017 a jejich propadu v roce 2018 ČNB provedla uvolňování pro oživení úvěrového trhu. „Bankovní rada ČNB od 1. dubna 2020 zmírňuje doporučení pro posuzování nových hypoték. Limit ukazatele LTV (výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti) se zvyšuje na 90

% (z 80 %). Úpravy ukazatele LTV se netýkají „investičních" hypoték. Limity ukazatele DSTI (poměr celkové dluhové služby a čistého měsíčního příjmu žadatele o úvěr) se zvyšuje na 50 % (ze 45 %). Dosavadní limit ukazatele DTI (poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr) se ruší. Bankovní rada České národní banky uvolnila limity tří úvěrových ukazatelů pro posuzování žádostí o nové hypotéky.“ Tato doporučení ČNB stabilizovala a zlepšila situaci na úvěrovém trhu.⁹

(27)

V období 2019 až 2020 bez ohledu na pandemickou krizi zájem lidí o hypoteční úvěry očekávaně vzrostl. Během krize se obyvatelstvo snaží plnit nedostatek finančních zdrojů pro běžné potřeby, zajistit svou budoucnost a diverzifikovat rizika.¹⁰

Vláda během pandemie Covid-19 přišla s různými návrhy, které mají pozitivní vliv na celkovou ekonomiku a podporují domácnosti. Příkladem mohou být moratorium na splátky úvěrů a zrušení daně z nabytí nemovitosti.^11,12,13

3.2 Kritéria pro výběr úvěrových produktů

Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, úvěrový trh České republiky je různorodý a rozsáhlý, ale tato práce bude soustředěna na největší a známější z nich, což jsou úvěry spotřebitelské a úvěry na bydlení.

3.2.1 Hypoteční úvěry

Úvěry na bydlení hrají významnou roli na úvěrovém trhu České republiky, protože jejich podíl je největší.

Úvěry na bydlení jsou finančními instrumenty dlouhodobého charakteru s obvyklou dobou splatnosti nad 20 let, umožňující obyvatelstvu financovat koupi nemovitostí. Splacení úvěrů je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, která musí být umístěna na území České republiky, členského státu Evropské unie anebo jiného státu Evropského hospodářského prostoru. Obvykle se k zajištění používá financování úvěrem nemovitosti, ale není vyloučeno použití zcela jiné nemovitosti.

Pod kategorii úvěrů na bydlení podle ČNB spadají hypoteční úvěry na bydlení obyvatelstva, standardní úvěry ze stavebního spoření, překlenovací úvěry ze stavebního spoření a spotřebitelské úvěry na nemovitosti (americká hypotéka).

10 BUŘINSKÁ, B. Rekord padl, Češi si vzali hypotéky za 254 miliard korun. In: Novinky.cz [online].

20. 1. 2021 [cit. 2021-03-03]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/finance/clanek/rekord-padl-ce si-si-vzali-hypoteky-za-254-miliard-korun-40348284

11 ODDĚLENÍ 7401 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Vláda schválila moratorium na splátky úvěrů a hypoték. Mfcr.cz [online]. © 2021 [cit. 2021-03-03]. Dostupné z: mfcr.cz/cs/aktualne/tiskov e-zpravy/2020/vlada-schvalila-moratorium-na-splatky-uv-38077

12 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Statistika odkladů splátek a úvěrů v programech COVID. Cnb.cz [online]. © 2021 [cit. 2021-03-03]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/souhrnn e-informace-fin-trhy/statistika-odkladu-splatek-a-uveru-v-programech-covid/

13 SVAČINA, L. MF plánuje zrušit daň z nabytí a odpočty úroků z hypotéky. In: Hypoindex.cz [online].

17. 4. 2020 [cit. 2021-03-03]. Dostupné z: https://www.hypoindex.cz/clanky/mf-planuje-zrusit-dan-z- nabyti-a-odpocty-uroku-z-hypoteky/

(28)

Nejznámější, nejvýhodnější a nejobjemnější položkou úvěrů na bydlení jsou hypoteční úvěry (jejich podíl na konci roku 2020 představoval 94 %). Hypotéky jsou způsobem získávání prostředků na financování vlastního bydlení.

„V české bankovní praxi začaly banky ve větší míře poskytovat hypoteční úvěry až po roce 1995, kdy vstoupila v platnost legislativní úprava hypotečního bankovnictví.“¹⁴ Dlouhou dobu zůstávaly možností jenom pro bohatší část obyvatelstva kvůli vysokým měsíčním splátkám. Během času se hypotéky staly podstatně dostupnějšími z důvodů postupného snižování úrokových sazeb a prodloužení časové lhůty úvěrů, což výrazně snížilo splátku.

Díky prudkému rozvoji hypotečního trhu a aktivní konkurenci existuje v současnosti široká škála hypotečních úvěrů, které se vzájemně odlišují následujícími parametry: celková výše, doba splacení, délka fixace, účelovost, výše poplatků atd.

Mezi specifické charakteristické rysy hypotečních úvěrů patří jejich velký objem ovlivněný cenou zástavy. Nabídka bank je vyrovnaná, ale liší se v doplňkových službách.

Jednou ze služeb poskytovaných bankami, která je důležitá pro klienty, je refinancování hypotečních úvěrů. „Refinancováním hypotéky se rozumí splacení stávajícího hypotečního úvěru u jedné banky novým hypotečním úvěrem od druhé banky. Klient refinancování své hypotéky volí kvůli výhodnějším podmínkám (především pak nižší úrokové sazbě), které mu nová banka nabídne.“¹⁵

3.2.2 Spotřebitelské úvěry

Spotřebitelské úvěry hrají také významnou roli na úvěrovém trhu České republiky v porovnání s ostatními produkty.

Spotřebitelské úvěry jsou krátkodobé a střednědobé poskytované finančními institucemi občanům k financování různých typů aktiv pro vlastní spotřebu (nákup zboží nebo služby, splacení dluhu, plnění dočasné potřeby peněz apod.).

Z investičního hlediska jsou spotřebitelské úvěry pro banku aktivy se silnou likviditou, poměrně vysokým ziskem, ale s vysokou mírou rizika.

14 DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201-515-X.

(29)

V roce 2016 došlo ke změně legislativní úpravy a byl přijat zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s účinností od 1. prosince 2016, podle něhož

„spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli“.

Novela zákona přinesla řadu pro spotřebitele významných otázek (předsmluvní informace, limity na smluvních pokutách, informace o RPSN u úvěrů atd.), a proto mají klienti bank dostat více informací o sjednané půjčce, což vede k silnější ochraně jejich zájmů.¹⁶ Nový zákon přenáší zodpovědnost na poskytovatele úvěrů, který musí prověřit solventnost a bonitu svých klientů před poskytnutím úvěru, aby se nedostaly do sankcí a potíží ze strany orgánu dohledu a případných problémů kvůli špatným aktivům. Pomocí tohoto prověření chrání finanční instituce klienta před další zadlužeností a sebe před rizikem nesplacení úvěrů (v některých případech – alespoň jistiny).¹⁷

Na trhu nabývají různých podob a jejich struktura podle statistiky ČNB je následující: účelové a neúčelové úvěry, kontokorenty, kreditní karty.

Pro účely této práce se soustředíme na největší položku ze struktury – samotné spotřebitelské úvěry (jejich podíl na konci roku 2020 činil 91 %).

3.3 Vývoj objemů poskytnutých vybraných úvěrů v období 2005-2020

Na dalších grafech (Graf 8–9) budeme zkoumat změnu kumulativních objemů vybraných druhů úvěrů během období 2005 až 2020.

3.3.1 Hypoteční úvěry

Na následujícím grafu (Graf 8) je vidět vývoj kumulativních objemů hypotečních úvěrů poskytnutých domácnostem v České republice během posledních patnácti let.

Vzhledem k tomu, že se hypotéky objevily před krátkou dobou a začaly být populárním zdrojem, jejich objemy stále rostou.

16 SLANINA a kol. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. Praha: C. H. Beck, 2017. ISBN 978-80- 7400-645-6.

17 ČERVENKA, M., D. IRCINGOVÁ a M. ŠKVÁRA. Spotřebitelské úvěry 2017. Praha: Miroslav Škvára, 2017. ISBN 978-80-904823-4-0.

(30)

Graf 8: Vývoj objemu hypotečních úvěrů v České republice v období 2005–2020

Jak si můžeme všimnout, že objemy hypotečních úvěrů značně narostly ze 166 879 mil. Kč na začátku na 1 342 919 mil. Kč na konci zkoumaného období, celková absolutní změna se rovnala +1 176 040 neboli 709 % v relativní výši. Existuje několik důvodů k takovému stálému exponenciálnímu růstu: růst dostupnosti úvěrů díky snížení sazeb a zvýšení délky půjčky; rychlý rozvoj hypotečního trhu a konkurence, což způsobilo lepší podmínky a větší zájem ze strany klientů kvůli diverzifikaci svých rizik; proces privatizace a výstavba nového bydlení, které nutily lidi k nákupu nemovitostí; silná a stabilní vládní podpora atd.

Extrémně nízké sazby a růst zájmu o hypotéku mají za důsledek poskytnutí většího objemu peněz, než je současně v oběhu, což způsobilo finanční krize v roce 2008. Na grafu 8 je dobře vidět prudký růst objemu hypotečních úvěrů v období 2008 až 2009. V následujících letech vzhledem k lepšímu dohledu a celkové úvěrové politice ČNB pokračovaly hypoteční úvěry v růstu doposud bez značných výkyvů.

0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000

Objemy hypotečních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu,

v mil. Kč

(31)

Teď se soustředíme na změnu celkových objemů během posledních dvou let, které vzrostly z 1 236 323 mil. Kč na 1 342 919 mil. Kč, což znamená změnu v celkové výši +106 597 mil. Kč neboli + 9 %. Hlavním důvodem tohoto růstu je uvolňování limitů pro poskytování nových úvěrů ČNB v roce 2019.¹⁸

3.3.2 Spotřebitelské úvěry

Na následujícím grafu (Graf 9) je prezentován vývoj kumulativních objemů spotřebitelských úvěrů během posledních patnácti let.

Graf 9: Vývoj objemu spotřebitelských úvěrů v České republice v období 2005–2020

Během zkoumaného období vzrostly objemy spotřebitelských úvěrů ze 73 685 mil. Kč na konci roku 2005 na 240 677 mil. Kč na konci roku 2020 čili pozitivní změna byla kolem 166 993 mil. Kč neboli 227 %. Specifickými důvody pro tento růst jsou mimo jiné technický progres, stoupání spotřebitelských cen a inflace.

Objemy na grafu 9 nemají výrazně jasný trend a rozvíjí se spíše podle intervalů, které jsou shodné s intervaly hospodářského cyklu. Fázemi cyklu jsou expanze, vrchol, kontrakce a sedlo. Z grafu 9 plyne, že během období 2005 až 2007 a 2015 až 2018

18 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Oficiální statistika nových úvěrů na bydlení za rok 2020. In: Cnb.cz [online]. 29. 1. 2021 [cit. 2021-03-03]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/aktuality/

Oficialni-statistika-novych-uveru-na-bydleni-za-rok-2020/

0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000

Objemy spotřebitelských úvěrů poskytnutých

obyvatelstvu, v mil. Kč

(32)

byla expanzivní fáze zdůvodněna v prvním období rozvojem ekonomiky a spotřebitelského trhu a v druhém – zpřísněním dohledu, novelou zákona a růstem jistoty klientů po krizi. Obvykle je expanze charakterizována zvýšením zájmu klientů, celkovým objemem úvěrů a konkurencí s lepšími podmínkami. Další fáze je vyskytování na vrcholu, kterých objemy nabývají v krizových obdobích – v období 2008 až 2010 a můžeme předpokládat, že podobná situace nastane v letech 2020–2021 kvůli nedostatku finančních zdrojů pro běžné potřeby ze strany obyvatelstva.

Ke kontrakci a sedlu během zkoumané doby došlo jednou v období 2010 až 2014, jejich hlavními příčinami byly nadsazené ceny a sazby, neetické chování bank a využívání neznalosti klientů ve svůj prospěch a nedostatečná kontrola ze strany ČNB.

Když spojíme dohromady předchozí dva grafy (Grafy 8–9), dostaneme graf, jehož trend a fluktuace budou skoro totožné s grafem vývoje objemu celkových úvěrů (Graf 7). Důvodem toho je souhrnný podíl hypotečních a spotřebitelských úvěrů, který za rok 2020 přesáhl 85 %.

(33)

4 Analýza úvěrového portfolia vybraných bank

Následující kapitola se bude zabývat analýzou úvěrového portfolia poskytnutých domácností vybranými bankami.

4.1 Kritéria výběru bank

1. Doba působení banky na území České republiky je nejméně od roku 2005 2. Dostupnost, důvěryhodnost a celkovost dat

3. Zvolená banka představuje určitou skupinu bank dle jejich členění podle bilanční sumy. Výsledek výběru je následující:

• malé banky – Equa bank a.s. (dále jen Equa),

• střední banky – Sberbank CZ, a.s. (dále jen Sberbank),

• velké banky – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. (dále jen Unicredit).

4.2 Základní informace o vybraných bankách

Podkapitola 4.2 má za cíl popsat a charakterizovat vybrané banky, základní informace o jejich činnosti, strukturu jejich aktiv a úvěrového portfolia v čase.

4.2.1 Equa bank a.s.

Equa bank a.s. vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 6. ledna 1993 jako IC Banka, a.s., která zahájila svoji obchodní činnost v dubnu 1994. V květnu 2007 byla IC Banka, a.s. převzata italskou bankovní skupinou Banco Popolare a dne 10. září 2007 byla přejmenována na Banco Popolare Česká republika, a.s. V červnu 2011 byla banka převzata společností Equa Group Limited se sídlem B2, Industry Street, Qormi, QRM 3000, Maltská republika, která je jediným akcionářem banky. Následně byla banka dne 27. června 2011 přejmenována na Equa bank a.s.

Obchodní firma má od roku 2011 název Equa bank a.s., sídlo Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8, Česká republika.

Banka se zabývá především retailovým a podnikovým (korporativním) bankovnictvím.

Od počátku svého působení obsluhuje nejen klienty z řad občanů, ale také živnostníky, malé a střední firmy. Equa bank nabízí jednoduché, srozumitelné

(34)

a transparentní služby osobního i firemního bankovnictví, k nimž patří běžné a spořicí účty s vedením zdarma, víceměnové platební karty, hypotéky, termínované vklady, spotřebitelské půjčky, pojištění a podnikatelské úvěry. Její strategií je přinášet klientům inovativní produkty a služby. Proto například jako jediná z bank nabízí retailovým klientům běžný účet s neomezenými výběry ze všech bankomatů v ČR, který je zcela zdarma a bez jakýchkoliv podmínek, nebo mobilní bankovnictví nové generace. Zhruba 60 % všech produktů je prodáno digitálně. Jako první rovněž přišla na trh s revoluční novinkou – refinancováním spotřebitelských půjček.¹⁹

Funkční měnou banky je koruna česká (Kč), což obecně platí pro všechny banky na území ČR.

Ke konci roku 2019 zaměstnávala Equa bank 669 pracovníků a provozovala 59 obchodních míst po celé České republice.

Následující graf (Graf 10) ukazuje vývoj objemů úvěrů a celkové bilanční sumy během období 2005 až 2020.

Graf 10: Vývoj objemu položky úvěrů na celkových aktivách Equa bank a.s. v období 2005–2020

Zdroj: Vlastní zpracování údajů na základě dat z výročních zprav Equa bank a.s.

0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000

Vývoj celkových úvěrů k celkovým aktivům společnosti Equa bank a.s., v mil. Kč

Aktivy celkem Kredity celkem

(35)

Z grafu 10 plyne, že celková aktiva a úvěry jsou stabilně rostoucí. K výraznému nárůstu celkových aktiv banky došlo po druhém rebrandingu v roce 2011 a během roku 2012 začala přinášet konglomerátu Equa Group Limited značné výnosy. Díky lepším úvěrovým podmínkám, novým poskytovaným produktům a vhodnému přístupu ke klientům měla rychlý růst a od roku 2014 mohla konkurovat ostatním bankám na úvěrovém trhu.

Největší položkou aktiv banky jsou úvěry. Jejich objem roste rovnoměrně s objemem aktiv kvůli úvěrovému směrování politiky banky. Od roku 2005 až do roku 2010 byly půjčky celkově jedinou činností banky (v tu dobu IC banka a Banco Popolare Česká republika) a měly kolem 100 % podílu na celkových aktivech banky.

Po změně vlastníka v roce 2011 banka rozšířila svoje portfolio a nadále pokračovala v poskytování úvěrů.

V absolutní výši měla Equa banka nárůst celkových aktiv z 956 mil. Kč v roce 2005 na 63 518 mil. Kč v roce 2019, změna se rovná +62 562 mil. Kč neboli +6 544 %.

Úvěry z toho tvořily 904 mil. Kč během roku 2005 a 59 759 mil. Kč během roku 2019, což odpovídá změně o 58 854 mil. Kč neboli +6 503 %. Podíl úvěrů k celkovému objemu aktiv v roce 2005 kolísal kolem 64 % a v roce 2019 už byl kolem 94 %.

Na grafu č. 11 se lze podrobněji podívat na strukturu hlavní části aktiv Equa banky – úvěrů během období 2016 až 2019. Je vidět, že soustavné prvky této položky se v jednotlivých letech neměnily. Byly nabízeny komerční, hypoteční a spotřebitelské úvěry a kontokorenty.

Vývoj úvěrů v analyzovaných letech měl různorodou povahu. Spotřebitelské úvěry měly stabilní růst z 6 441 tis. Kč v roce 2016 na 13 459 tis. Kč v roce 2019.

Stejně se vyvíjely hypoteční úvěry, které měly rostoucí trend z 13 835 tis. Kč v roce 2016 na 20 196 tis. Kč v roce 2019, kontokorenty neměly výrazné změny a byly kolem 700 tis. Kč, ale komerční úvěry byly nejvíce kolísající, během prvních dvou let měly malý růst z 11 244 na 12 292 tis. Kč, ve třetím roce propadly na 11 793 tis. Kč a v posledním roce byly 12 701 tis. Kč – skoro stejné jako ve druhém roce.

(36)

Graf 11: Vývoj struktury úvěrů Equa bank a.s. v období 2016–2020

Zdroj: Vlastní zpracování údajů na základě dat z výročních zpráv Equa bank a.s.

4.2.2 Sberbank CZ, a.s.

Sberbank CZ, a.s. (dále „Sberbank“) byla založena 31. října 1996 pod názvem Volksbank CZ, a.s., a byla konečnou mateřskou společností Österreichische Volksbanken AG, která má sídlo v Rakousku. V lednu 2012 prodali oba menšinoví akcionáři svoje podíly ve Sberbank CZ, a.s., společnosti Sberbank Europe, bankovní skupině, která je 100% vlastněna největší ruskou bankou Sberbank Russia.

K 31. prosinci 2012 se stala konečnou mateřskou společností Sberbank RU, která má sídlo v Rusku. Přímou mateřskou společností byla Sberbank Europe AG, která má sídlo v Rakousku. Ke změně názvu došlo k 28. únoru 2013 v rámci procesu začleňování banky do skupiny Sberbank Russia.

Obchodní firma má od roku 2013 název Sberbank CZ, a.s., a sídlo U Trezorky 921/2, Jinonice, 158 00 Praha 5, Česká republika.

Předmětem podnikání banky jsou bankovní obchody a finanční služby.

Sberbank CZ je plně rozvinutou, samofinancovanou a ziskovou bankou se silným zaměřením na retailové, malé, střední a velké firemní klienty. Činnost banky spočívá zejména v poskytování korunových a devizových úvěrů a záruk, přijímání

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 20 000

Struktura úvěrů společnosti Equa bank a.s., v mil. Kč

Komerční úvěry Spotřebitelské úvěry Hypotéky Kontokorenty

(37)

korunových a devizových účtů, poskytování běžných bankovních služeb prostřednictvím sítě poboček a jednatelství, provádění transakcí v cizích měnách na mezibankovním peněžním trhu, financování zahraničního obchodu a poskytování souvisejících bankovních služeb, obchodování s cennými papíry a správa portfolií, emise hypotečních zástavních listů. Retailoví klienti mohou používat pro všechny finanční potřeby kompletní řadu FÉR produktů, která se vyznačuje nulovými poplatky, transparentními podmínkami a možností snadno a rychle si ověřit cenu. Nový doplňkový produkt nabízí od roku 2019 ve spolupráci s BNP Paribas Cardif pojišťovna, a.s., novou generaci pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, které se nastavenými parametry a podmínkami stalo ve své kategorii nejlepším produktem na trhu.²⁰

Funkční měnou banky je koruna česká (Kč).

Ke konci roku 2019 zaměstnával Sberbank 755 pracovníků a provozoval 24 obchodních míst po celé České republice.

Strukturu úvěrů a celkové bilanční sumy banky je vidět na následujícím grafu č.12.

Graf 12: Vývoj objemu položky úvěrů na celkových aktivách Sberbank CZ, a.s. v období 2005–2020

Zdroj: Vlastní zpracování údajů na základě dat z výročních zpráv Sberbank CZ, a.s.

10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000

Vývoj celkových úvěrů k celkovým aktivům společnosti Sberbank CZ, a.s., v mil. Kč

Aktivy celkem Kredity celkem