Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Fakulta bezpečnostního inženýrství

Katedra bezpečnosti práce a procesů

Bezpečné používání motorové pily při pracovní činnosti dobrovolných hasičů

Student: Lucie Onderková

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Lenka Kissiková, Ph.D.

Studijní program: Požární ochrana a průmyslová bezpečnost Studijní obor: Bezpečnost práce a procesů

Termín odevzdání bakalářské práce: 16. 4. 2021

Anotace

Bakalářská práce je zaměřená na bezpečné používání motorové pily při pracovní činnosti dobrovolných hasičů. Cílem této práce je stanovit bezpečné pracovní postupy pro provoz a používání motorové pily včetně kontrol a údržby. V teoretické části jsou informace o požární ochraně a požadavcích na motorové pily. Praktická část porovnává požadavky z návodu pro obsluhu od výrobce se skutečným stavem u konkrétních dobrovolných hasičů. Následně jsou stanoveny doporučení pro konkrétní dobrovolné hasiče a technologické postupy kácení stromů.

Klíčová slova: motorová pila, dobrovolní hasiči, bezpečné používání motorové pily, technologický postup při práci s motorovou pilou

Annotation

Bachelor thesis is focused on safety of volunteer firefighters during chainsaw operations and its related activities. The goal is to determine right safety instructions for the correct chainsaw operation and handling including its spot-checks and maintenance.

Teoretical part contains informations about fire protection and other requirements for chainsaw usage. Practical part compares the manufacturer instructions for operator with the real conditions at targeted volunteer firefigthting. As a final step, there are created recomendations for this specific volunteer firefighting and operational instruction for felling for trees.

Keywords: chainsaw, volunteer firefigthting, safety instruction for chainsaw usage, operational instruction for chainsaw usage

Poděkování

Ráda bych poděkovala paní Ing. Lence Kissikové Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi věnovala při konzultacích k bakalářské práci. Dále bych chtěla poděkovat Magistrátu statutárního města Frýdek-Místek za souhlasné stanovisko k vypracování bakalářské práce u dobrovolných hasičů, které zřizuje. Nakonec bych ráda poděkovala členům dobrovolných hasičů Frýdek, kteří mi umožnili osobní prohlídku hasičské zbrojnice a byli ochotni zodpovědět mé otázky, případně vysvětlit nejasnosti.

Obsah

Úvod ... 1

1 Kategorie a druhy jednotek požární ochrany ... 2

1.1 Druhy jednotek požární ochrany ... 3

1.2 Kategorie jednotek požární ochrany ... 4

2 Dobrovolná jednotka požární ochrany Frýdek ... 6

2.1 Historie dobrovolných hasičů Frýdek ... 6

2.2 Současnost dobrovolných hasičů Frýdek ... 7

2.3 Pracovněprávní vztahy ... 9

2.3.1 Povinnosti zřizovatele dobrovolných hasičů Frýdek ... 9

2.3.2 Povinnosti člena dobrovolných hasičů Frýdek... 10

3 Používání motorové pily u zásahu ... 11

4 Motorová řetězová pila ... 13

5 Obsluha motorové pily ... 17

5.1 Odborná příprava obsluhovatele motorové pily – specializační kurz .... 17

5.2 Odborná příprava obsluhovatele motorové pily – každoroční opakovaná odborná příprava ... 19

6 Práce s motorovou pilou ... 19

6.1 Pracovní postupy podle návodu od výrobce ... 20

6.1.1 Bezpečná manipulace s provozními kapalinami ... 20

6.1.2 Startování motorové pily ... 22

6.1.3 Bezpečnostní požadavky při používání motorové pily ... 22

6.2 Údržba a kontroly při údržbě podle návodu od výrobce ... 25

6.3 Osobní ochranné pracovní prostředky podle návodu od výrobce ... 27

6.4 Ochranné pracovní prostředky používané u dobrovolných hasičů Frýdek ... 28

6.4.1 Zásahový oblek ... 29

6.4.2 Protipořezové kalhoty ... 30

6.4.3 Zásahové rukavice ... 31

6.4.4 Antivibrační rukavice ... 31

6.4.5 Zásahová přilba ... 32

6.4.6 Ochranná přilba ... 33

6.4.7 Zásahová obuv ... 34

7 Doporučené pracovní postupy pro dobrovolné hasiče Frýdek ... 35

Závěr ... 41

Literatura ... 43

Seznam obrázku ... 45

Seznam tabulek ... 46

Seznam zkratek

JPO Jednotka požární ochrany HZS Hasičský záchranný sbor SDH Sbor dobrovolných hasičů

1 Úvod

Práce s motorovou řetězovou pilou (dále jen „motorová pila) nepatří u dobrovolných hasičů k nejvíce prováděným zásahům, ale z hlediska nebezpečnosti se tato činnost řadí rovněž mezi náročné zásahy. Proto je nutné při výcviku práce s motorovou pilou věnovat přípravě a školení dobrovolných hasičů určitou pozornost a stanovit pravidla a technologické postupy, aby nedošlo při likvidaci stromů k ohrožení hasičů, případně jiných osob.

Cílem této práce je stanovit bezpečné pracovní postupy při práci s motorovou pilou pro jednotky dobrovolných hasičů. Práce bude vztažena na dobrovolnou jednotku požární ochrany Frýdek.

V bakalářské práci je vysvětleno, jak dobrovolné jednotky požární ochrany fungují a jsou zde rovněž zmíněny konkrétní údaje o tom, kolik hasičů vyjíždí k událostem, jaké jsou druhy a kategorie jednotek požární ochrany v České republice a jaké jsou základní rozdíly mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči. Jsou zmíněny i základní odborné způsobilosti hasičů.

Následně je krátce popsána činnost dobrovolné jednotky požární ochrany Frýdek, pro kterou budou zpracovány bezpečné postupy při práci s motorovou pilou.

Bakalářská práce se bude rovněž zabývat osobními ochrannými pracovními prostředky, které je nutné používat při práci s motorovou pilou a bude srovnáno používání hasičské výstroje, kterou často hasiči používají při likvidaci stromů, místo doporučených protipořezových obleků a speciálních přileb s ochranou očí a sluchu.

Dále je v bakalářské práci uvedeno několik doporučení pro bezpečný pracovní postup dobrovolným hasičům z Frýdku. Bylo také popsáno správné a bezpečné provedení kácení stromů, případně nejčastějších zvláštních případů, ke kterým jsou dobrovolní hasiči vysílání.

2 1 Kategorie a druhy jednotek požární ochrany

Jednotku požární ochrany tvoří odborně vyškolené osoby (hasiči), požární technika (hasičské automobily) a věcné prostředky požární ochrany (vybavení hasičského automobilu, které potřebují hasiči u zásahu – např. hadice, proudnice, motorová stříkačka, apod.). Základním úkolem jednotek požární ochrany je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel, ale také ochraňovat životní prostřední před požáry a ničivými následky mimořádných události. Řešení mimořádných události se provádí pomocí tzv. záchranných a likvidačních práci. Jednotky požární ochrany jsou buď profesionální, nebo dobrovolné.

Jednotky požární ochrany dělíme v České republice do 4 druhů a 6 kategorií. [1] [2]

Každá obec se samostatnou působností na úseku požární ochrany musí mít na svém území jednotku sboru dobrovolných hasičů, kterou zřizuje a spravuje obecní úřad.

Povinnost, mít na svém území obce jednotku sboru dobrovolných hasičů zůstává i v případě, kdy se v obci nenachází sbor dobrovolných hasičů. Jednotka sboru dobrovolných hasičů nemusí být zřízena, pokud se obecní úřad písemně dohodne s jednotkou sboru dobrovolných hasičů z vedlejší obce, na spolupráci při řešení mimořádných události na jejich území. Na základě písemné dohody poskytuje obec finanční prostředky na vybavení a akceschopnost spolupracující jednotce. [1]

Jednotka požární ochrany vyjíždí zpravidla v početním stavu 1+5 (dále jen „družstvo“) nebo v tzv. zmenšeném početním stavu 1+3 (dále jen „zmenšené družstvo“). Družstvo tvoří velitel družstva a 5 hasičů, případně 3 hasiči, jedná-li se o zmenšené družstvo. [2]

Každé družstvo musí být složeno z hasičů, kteří jsou různě odborně vyškolení.

Jedná se o strojníka, velitele a 4 hasiče (případně 2 hasiče, jedná-li se o zmenšené družstvo). Strojník je zároveň i řidičem hasičského automobilu, zodpovídá za bezpečné dopravení družstva na místo zásahu i zpět na místo dislokace. Zároveň má na starost vybavení hasičské automobilu a obsluhu čerpadla. Toto čerpadlo se nachází v zadní části automobilu a dodává hasební látku v požadovaném tlaku do hadic. Velitel jednotky (případně družstva) rozdává úkoly členům své jednotky. Hasiči plní úkoly zadané velitel jednotky, případně velitelem zásahu. [2]

3 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

Podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů dělíme jednotky požární ochrany do 4 druhu. Při tomto dělení záleží na tom, kdo jednotku požární ochrany zřizuje a jaký mají pracovněprávní vztah osoby vykonávající činnost v jednotce ke svému zřizovateli. [1]

Dělení jednotek požární ochrany do 4 druhu vypadá takto:

 Jednotka Hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru.

V těchto jednotkách jsou hasiči zaměstnání podle zákona o služebním poměru a vykonávají práci jako své hlavní zaměstnáni. [1]

 Jednotka Hasičského záchranného sboru podniků. Zde jsou hasiči bráni jako zaměstnanci podniku a mají s právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou sepsány pracovněprávní smlouvy na hlavní pracovní poměr. Tím pádem se jedná o jejich hlavní zaměstnání. Jednotku zřizuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, jejíž činnost podnikání představuje zvýšené nebo vysoké požární riziko nebo tak rozhodne Hasičský záchranný sbor kraje na základě dokumentace požární ochrany (Dokumentace zdolávání požáru a dokumentace Posouzení požárního nebezpečí). [1]

 Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce. V této jednotce působí pouze fyzické osoby, které tuto činnost nemají jako hlavní zaměstnání. Většinou se jedná o dobrovolnou činnost, za kterou členům nenáleží finanční odměna.

V některých případech mají členové této jednotky sepsán pracovněprávní vztah s obcí nebo krajem a členům náleží finanční odměna. V tomto případě se jedná o vedlejší zaměstnání. [1]

 Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniků. Členové jednotky mají sepsanou pracovněprávní smlouvu s právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, jako pracovník podniku na jiném pracovním postu.

Činnost v dobrovolné jednotce tedy nemají jako své hlavní zaměstnání pro daný podnik, ale pouze vedlejší činnost v rámci mimopracovní doby. [1]

4 Druhy jednotek požární ochrany jsou dále děleny do kategorií podle doby výjezdu od vyhlášení poplachu, času dojezdu na místo zásahu z místa dislokace a podle působnosti.

1.2 Kategorie jednotek požární ochrany

Pro účely plošného pokrytí kraje dělíme jednotky požární ochrany do 6 kategorii, a to buď s územní, nebo s místní působnosti. Dělení do kategorií je prováděno podle stejného zákona jako dělení jednotek požární ochrany na 4 druhy. Územní působnost znamená, že jednotka požární ochrany vyjíždí i mimo katastrální území svého zřizovatele.

Jednotky s místní působností zasahují většinou pouze na katastrálním území svého zřizovatele a nemají stanovený čas dojezdu k zásahu. Pokud dojde na území kraje k větší mimořádné události, je operační středisko v případě vyhlášení třetího stupně poplachu oprávněno vyslat jednotky s místní působnosti i mimo jejich katastrální působnost. [2]

Kategorie jednotek požární ochrany s územní působností:

 JPO I představuje jednotka Hasičského záchranného sboru kraje, která vyjíždí do 2 minut od vyhlášení poplachu. Zajišťuje dojezd na místo zásahu do 20 minut jízdy z místa dislokace. [1] [2]

 JPO II představuje jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která má povinnost vyjet do 5 minut od vyhlášení poplachu. Doba dojezdu na místo zásahu by neměla přesáhnout 10 minut z místa dislokace. Jednotka zajišťuje výjezd minimálně jednoho případně dvou zmenšených družstev. Tato kategorie jednotky se zřizuje v obci, která má více než 1 000 obyvatel.

Členové této jednotky vykonávají službu jako své vedlejší povolání, za které jim náleží finanční odměna. V této jednotce mohou být členové zaměstnání i na hlavní pracovní poměr, ale to jsou v České republice ojedinělé případy.

[1] [2]

 JPO III představuje jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která musí vyjet do 10 minut od vyhlášení poplachu. Doba dojezdu na místo zásahu by měla být maximálně 10 minut. Jednotka zajišťuje výjezd minimálně jednoho případně dvou zmenšených družstev. JPO III se zřizuje v obci, která má více než 1 000 obyvatel. Členové této jednotky vykonávají službu dobrovolně, bez pracovněprávního vztahu a nenáleží jim za to finanční odměna. [1] [2]

5 Kategorie jednotek požární ochrany s místní působností:

 JPO IV představuje jednotka Hasičského záchranného sboru podniku, která vyjíždí do 2 minut od vyhlášení poplachu. Členové této jednotky vykonávají službu jako své hlavní povolání na základě pracovněprávního vztahu s podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou. [1] [2]

 JPO V představuje jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s působností v dané obci, jejíž obecní úřad (případně magistrát města) zřizuje. Členové vykonávají službu dobrovolně, bez pracovněprávního vztahu a nenáleží jim za to finanční odměna. Mají povinnost vyjet do 10 minut od vyhlášení poplachu. Dobu dojezdu na místo zásahu nemají určenou. [1] [2]

 JPO VI představuje jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. Jednotka vyjíždí do 10 minut od vyhlášení poplachu. Členové této jednotky vykonávají službu jako své vedlejší povolání, s pracovněprávním vztahem a finanční odměnou. [1] [2]

Pro lepší viditelnost rozdílů mezi kategoriemi jednotek požární ochrany je níže uvedena tabulka 1, ve které je uvedeno jaký druh odpovídá dané kategorii, rozdíly v časech výjezdu od vyhlášení poplachů, rozdíly v době dojezdu na místo zásahu z místa dislokace, působnost těchto jednotek a pro zajímavost také počty jednotek v jednotlivých kategoriích v České republice. Údaje v tabulce 1 jsou uvedeny k datu 31. 12. 2020.

Tabulka 1 Kategorie jednotek požární ochrany, jejich působnost, doba výjezdu a dojezdu, počet daných kategorii v České republice [1] [2] [3]

Kategorie

JPO JPO I JPO II JPO III JPO IV JPO V JPO VI Druh JPO HZS

kraje SDH

obce SDH

obce HZS

podniku SDH

obce SDH

podniku Působnost Územní Územní Územní Místní Místní Místní

Doba výjezdu

[min]

2 5 10 2 10 10

Doba dojezdu

[min]

20 10 10 Není

určeno Není

určeno Není určeno Počet JPO

na území ČR 245 241 1380 95 4768 108

6 Místo dislokace je místo, ze kterého jednotka požární ochrany vyjíždí.

Pro Hasičský záchranný sbor kraje nebo podniku je místem dislokace hasičská stanice.

Pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo podniku je to hasičská zbrojnice.

V obou případech se jedná o objekt a související budovy pro činnost hasičů a uschování požární techniky i věcných prostředků. Na požární stanici výkon služby probíhá nepřetržitě buď v operačním, nebo organizačním řízení. V požární zbrojnici probíhá výkon také v operačním nebo organizačním řízení, ale zde se členové nevyskytují 24 hodin denně.

Organizační řízení je jednoduše řečeno doba, kterou jednotka požární ochrany tráví na stanici (případně zbrojnici), když není na výjezdu a příslušníci (případně členové) se věnují údržbě požární techniky a věcných prostředků, úklidu stanice, odborné a fyzické přípravě. Operační řízení je doba, kterou hasiči tráví u zásahu. Začíná vyhlášením poplachu a končí návratem do místa dislokace a znovu uvedením požární techniky do stavu pohotovosti (do stavu, kdy je jednotka schopná opět vyjet). [2]

2 Dobrovolná jednotka požární ochrany Frýdek

Dobrovolná jednotka požární ochrany Frýdek (dále jen „dobrovolní hasiči Frýdek“) má své místo dislokace na území města Frýdek-Místek, na ulici Střelniční. Podle zákona č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, podle § 4 odstavec 1 se jedná o základní složku integrovaného záchranného systému, protože je jednotka zahrnuta do plošného pokrytí území kraje. [4]

Jelikož se dobrovolní hasiči Frýdek považují za základní složku integrovaného záchranného systému, tak se na ně při zásahu nevztahují některé právní předpisy zabývající se bezpečnosti a ochranou zdraví při práci. [5]

U dobrovolných hasičů Frýdek probíhala rekonstrukce hasičské zbrojnice v době vypracovávání bakalářské práce, a proto nebylo možno posoudit vnitřní prostory určené ke skladování provozních kapalin a prostory k opravě a údržbě motorové pily.

2.1 Historie dobrovolných hasičů Frýdek

Dobrovolní hasiči Frýdek byli založeni roku 1872 v souladu se zákonem o požární policii, který byl vydán o rok dříve. Tehdy měli dobrovolní hasiči Frýdek 90 členů pouze německé národnosti a sídlili na ulici Nádražní ve Frýdku-Místku. [6]

7 Roku 1897 byla postavena nová hasičská zbrojnice na ulici Hasičská ve Frýdku- Místku (při 25. výročí od založení). Od roku 1924 se počet členů začal rozšiřovat i o členy s českou národností, až nakonec byly dvě výjezdové skupiny dobrovolných hasičů Frýdek – německá a česká. Roku 1939 na území města Frýdku-Místku vznikl požár židovské synagogy. Jako první na místo události přijela česká výjezdová skupina a začala hasit. Později dorazila i německá výjezdová skupina, která převzala velení zásahu a zakázala hašení synagogy. Tím pádem shořela jedna z dominant města. Po skončení 2. světové války německá část opustila dobrovolné hasiče Frýdek a zůstali pouze Češi. [6]

Roku 1969 byli dobrovolní hasiči Frýdek povolání k obrovskému novoročnímu požáru panelového domu v Havířově, kde lidé v zoufalství vyskakovali z oken. Tato událost dala základy ke vzniku profesionálních hasičů na území města. Roku 1970 byl ve městě Frýdek-Místek založen první hasičský útvar, jehož příslušníci byli placeni. [6]

Na konci 70. let 20. století se národní výbor rozhodl zbourat požární zbrojnici a přislíbil výstavbu nové. Nakonec novou hasičskou zbrojnici stavěli členové svépomoci.

Na konci 80. let se jim podařilo novou budovu dokončit. [6]

2.2 Současnost dobrovolných hasičů Frýdek

Dobrovolní hasiči Frýdek sídli na ulici Střelniční ve Frýdku-Místku. Jedná se o dobrovolnou jednotku požární ochrany, které je zařazena do kategorie JPO II. Frýdečtí hasiči jsou předurčeni na chemické havárie a pro práci na vodě.

U dobrovolných hasičů Frýdek vykonává činnost 20 členů, z nichž 11 členů může při zásahu vykonávat funkci velitele jednotky, 11 členů splňuje podmínky k výkonu funkce strojníka a 12 členů má oprávnění na obsluhu motorové pily. [6]

Požární technika dobrovolných hasičů Frýdek se skládá z velkokapacitní cisternové automobilové stříkačky 32 Tatra 815, automobilové cisternové stříkačky 20 Tatra 815, dopravního automobilu Mercedes-Benz, osobního automobilu Škoda Fabie a evakuačního autobusu SOR. Jelikož jsou dobrovolní hasiči Frýdek předurčení pro práci na vodě vlastní také motorový člun. [6]

8 Dobrovolní hasiči Frýdek patří, k nejvytíženějším dobrovolným hasičům v okrese.

Za rok 2020 vyjížděli ke 174 zásahům. Pro představu o vytíženosti Frýdeckých hasičů je níže uvedena tabulka 2, ve které jsou uvedeny počty a typy výjezdu za posledních 5 let. [6]

Tabulka 2 Statistika výjezdů u dobrovolných hasičů Frýdek za období 2016-2020 [6]

2016 2017 2018 2019 2020

Požár 55 69 72 71 50

Likvidace hmyzu 56 33 57 24 39

Planý poplach 14 23 17 35 28

Živelná pohroma 5 9 6 13 23

Pohotovost na vlastní zbrojnici 17 17 26 20 17

Technická pomoc 2 4 1 3 11

Spadlý strom 5 9 6 13 9

Jiná pomoc 28 32 22 18 4

Dopravní nehoda 2 2 2 2 2

Únik nebezpečných látek 2 4 1 3 0

Celkem 190 209 210 200 174

Pod pojem živelná pohroma se řádí např. následky silných větrů (popadané stromy či telefonní dráty) a pomoc při povodních (stavba protipovodňové hráze, čerpání vody ze zatopených prostorů i při vydatných deštích). [7]

Pohotovost na vlastní zbrojnici se vyhlašuje v době, kdy všechny výjezdové skupiny Hasičského záchranného sboru města Frýdek-Místek jsou mimo místo své dislokace a dobrovolní hasiči Frýdek za ně drží pohotovost, aby mohli vyjet do 2 minut, jak je stanoveno pro JPO I. Znamená to, že po vyhlášení pohotovosti na vlastní zbrojnici se dobrovolní hasiči Frýdek dostaví do hasičské zbrojnice a čekají, zda je operační středisko vyšle k zásahu. [7]

Technickou pomocí je např. odstranění stromu bez následků živelné pohromy, odstranění uniklých škodlivých kapalin na vozovku a odklizení sněhu ze střech. [7]

Jiná pomoc je např. asistence při transportu nadměrného pacienta, odchyt či vyproštění zvířete nebo různé druhy asistence (např. novoroční ohňostroj, fotbalové a hokejové utkání, koncert, atd.). [7]

9 2.3 Pracovněprávní vztahy

Dobrovolné hasiče Frýdek zřizuje Magistrát statutárního města Frýdek-Místek na základě zřizovací listiny. Od roku 2012 má Magistrát statutárního města Frýdek-Místek se členy jednotky uzavřen pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce. Na základě této dohody jsou určeny práva a povinnosti zřizovatele i člena jednotky, odměna za práci v jednotce, náhrada ušlého výdělku nebo zisku, stanovena minimální doba pohotovosti, kterou každý člen musí splnit za daný měsíc a také vymezuje místo výkonu práce. [7]

2.3.1 Povinnosti zřizovatele dobrovolných hasičů Frýdek

Mezi základní povinnosti zřizovatele dobrovolných hasičů Frýdek patří vybavovat členy osobními ochrannými prostředky, věcnými prostředky potřebnými pro zásah a také financovat veškeré opravy na požární technice, věcných prostředcích a objektu požární zbrojnice. [1] [7]

Další povinnosti zřizovatele jsou:

 zabezpečit odbornou přípravu člena (teoretická, praktická a fyzická),

 zabezpečovat a hradit preventivní zdravotní prohlídky,

 poskytovat sjednanou odměnu a náhradu ušlého zisku,

 poskytovat osobní ochranné pomůcky a další materiální zabezpečení potřebné pro řádný výkon člena,

 zajistit minimální podmínky a poskytovat mu péči dle § 18 a §19 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (ochranné nápoje po 2 hodinách zásahu nebo po 30 minutách nepřetržitého používání speciálních ochranných prostředků, stravování po 4,5 hodinách u zásahu, vhodné místo pro odpočinek po 12 hodinách u zásahu, případně ubytování). [1] [7] [8]

10 2.3.2 Povinnosti člena dobrovolných hasičů Frýdek

Vzhledem k tomu, že člen dobrovolných hasičů Frýdek je zaměstnancem Magistrátu statutárního města Frýdek-Místek, je jeho povinností dodržovat Zákoník práce a prováděcí právní předpisy, vztahující se k tomuto zákonu. V pracovní smlouvě má člen jednotky kromě jiných povinností i povinnost dodržovat předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [7]

Tyto předpisy určují povinnosti nejen zaměstnavateli, ale i zaměstnanci a jedná se např. o dodržování požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, při opravách a údržbě technických zařízení a používání osobních ochranných pracovních prostředků, které jim byly pro práci svěřeny.

Člen dobrovolných hasičů Frýdek se zavazuje k plnění úkolů s výkonem pracovní pohotovosti v rozsahu 71 hodin za měsíc. [7]

Další důležité povinnosti člena jednotky:

 podrobovat se stanoveným preventivním prohlídkám,

 při zásahu plnit příkazy velitele zásahu a svých nadřízených,

 účastnit se námětových cvičení a nařízené odborné přípravy,

 neustále se vzdělávat v oblasti požární ochrany,

 v době pracovní pohotovosti se dostavit na místo výkonu práce,

 provádět drobné opravy a údržbu na požární technice, technických prostředcích, výstroji a výzbroji,

 po výjezdu dát požární techniku a věcné prostředky do stavu, aby byla jednotka schopná opět vyjet k dalšímu zásahu. [1] [7]

Pro výkon své práce používají hasiči nespočet technických prostředků, mezi ně patří také motorová pila. Tato práce bude zaměřena právě na bezpečné používání motorové pily při práci dobrovolných hasičů u zásahu.

11 3 Používání motorové pily u zásahu

Motorová pila se u hasičů používá především u zásahu k odstranění spadlého stromu. Po příjezdu na místo zásahu dobrovolní hasiči provedou průzkum, při kterém zjišťují závažnost spadlého stromu a domlouvají se na postupu odstranění spadlého stromu.

Následně je provedeno rozřezání kmene na špalky. Po odklizení špalku se motorová pila vrátí do výjezdového automobilu a dobrovolní hasiči Frýdek, se vrací zpět na místo dislokace. Po návratu ze zásahu je motorová pila vyčištěna od pilin a jsou dolity nádržky na provozní kapaliny do plna. [7]

Vzhledem k rychlosti zásahu, mají dobrovolní hasiči Frýdek motorovou pilu v každém výjezdovém automobilu a to z toho důvodu, že druh automobilů vyslaného k zásahu určuje operační středisko až po vyhlášení poplachu. V případě, že je některá z motorových pil v servisní opravně, nahradí se motorovou pilou z nejméně využívaného výjezdového automobilu. V případě vyslání k zásahu výjezdovým automobilem, ve kterém motorová pila z důvodu servisní opravy není, si ji dobrovolní hasiči Frýdek půjčí z jiného vozu, který zůstává v místě dislokace. [7]

Stejně jako všechna technická zařazení, které jsou zařazeny do výbavy dobrovolných hasičů Frýdek, tak také motorové pily podléhají jednou měsíčně kontrole provozuschopnosti. Při kontrole jsou motorové pily vytaženy z výjezdových automobilů, zkontrolují se vizuálně, zda jsou všechny důležité části pily v pořádku. Následně se motorová pila nastartuje a nechá se po dobu cirka 10 minut běžet na volnoběh. Poté se zkouší, jestli dochází k dostatečnému mazání řetězu, zda správně funguje brzda řetězu, pojistka páčky plynu a tlačítko vypínání. [7]

Spolu s motorovou pilou, která je pevně připevněna v úložné části výjezdového automobilu, vozí dobrovolní hasiči Frýdek také kanystry s náhradním palivem a olejem na mazání řetězu, náhradní vodící lištu, náhradní řetěz a box s nářadím i pomůckami k opravě motorové pily. [7]

Dobrovolní hasiči Frýdek mají ve své výbavě 3 motorové pily. Všechny motorové pily jsou značky Husqvarna a liší se pouze typem. Jedná se konkrétně o typy Husqvarna 55 Air injection, Husqvarna 359 a Husqvarna 365.

12 Na obrázku 1 je zobrazena motorová pila Husqvarna 359, kterou mají dobrovolní hasiči Frýdek ve své výbavě. [7]

Obrázek 1 Motorová pila Husqvarna 359 zařazena do výbavy dobrovolných hasičů z Frýdku [vlastní zdroj]

Předtím než se motorová pila začne používat, je potřeba seznámit dobrovolné hasiče s bezpečnostními předpisy, vztahujícími se na práci s motorovou pilou, s kterými musí být dobrovolní hasiči seznámení. I výrobce upozorňuje na výrobním informačním a výstražným štítku na motorové pile na základní pravidla při práci s pilou, kde udává povinnost seznámit se s návodem pro obsluhu, nosit při používání chrániče sluchu, ochranu zraku a přilbu, určenou pro vykonávanou činnost a je zde rovněž upozornění na nebezpečí, které hrozí při práci s uvedeným zařízením. Na štítku je také uvedena emise hluku, kterou pila vydává při používání a je zde vyobrazena certifikační značka, která představuje shodnost motorové pily s technickými požadavky, uvedenými v bezpečnostních předpisech. Ostatní symboly se týkají zvláštních certifikačních požadavků. Výrobní informační a výstražný štítek lze vidět na obrázku 2. [9]

Obrázek 2 Informační a výstražný štítek na konstrukci motorové pily [vlastní zdroj]

13 4 Motorová řetězová pila

Základní bezpečnostní požadavky na motorovou pilu

Motorová pila musí být vybavena ochranným krytem (ruky, pohybujících částí a horkých částí), tlumiči vibrujících částí, zachycovačem řetězu a brzdou řetězu. [10]

Motorová pila se spalovacím motorem musí mít kromě jiného také tlumič výfuku, spojku automatického vypínání chodu řetězu při volnoběžném motoru, pojistku akcelerační páky a zastavovací zařízení motoru. Schéma motorové pily je vidět na obrázku 3. [10]

Legenda

1 Zadní ochranný kryt ruky 2 Zadní rukojeť

3 Akcelerační páka (páčka plynu)

4 Pojistka akcelerační páky (pojistka páčky plynu)

5 Přední rukojeť

6 Přední ochranný kryt ruky a současně brzda řetězu

7 Zubová opěrka

8 Kryt vodící lišty (kryt řetězu) 9 Vodící lišta

10 Pilový řetěz 11 Zachycovač řetězu

Obrázek 3 Schéma motorové pily [17]

14 Zjištění

Motorové pily zařazené do výbavy dobrovolných hasičů Frýdek odpovídají výše uvedeným požadavkům z hlediska bezpečného vybavení. Vypínací tlačítko se nachází v zadní části motorové pily.

Výrobní dokumentace motorové pily

K motorové pile musí být výrobcem dodaná provozní dokumentace, která obsahuje technický popis motorové pily, návod k obsluze, údržbě a seřízení pily se stanovením přípustného opotřebení řezací části pily a řetězky. Součástí dokumentace je také výčet nářadí, pomůcek a bezpečnostních součástí, které jsou doporučeny v návodu pro obsluhu z hlediska údržby a bezpečného používání pily. [10]

Zjištění

Jednotlivé typy motorových pil mají shodné návody k používání, které se liší pouze v technických údajích jako je například výkon motoru, počet otáček za minutu, objem nádrží na provozní kapaliny, emise hluku, vibrace, rychlost a rozteč řetězu.

Členové dobrovolných hasičů Frýdek, mají k dispozici návod pro používání od výrobce, který je uložen v kanceláři velitele výjezdové jednotky a jednotliví členové jsou s obsahem této dokumentace seznamování pravidelně na školeních, pro obsluhu motorových pil. Na školeních jsou také seznamování s tím, jak správně provést údržbu a drobné opravy na motorové pile.

K motorové pile bylo výrobcem dodáno také nářadí na údržbu, které je uloženo v boxu umístěném ve výjezdových autech pro případné opravy při zásahu. V boxu se nachází kombinovaný klíč, pilníky na řetěz, měrky na změření opotřebení řetězových zubů, ale také náhradní zapalovací svíčka, startovací šňůra a klíny k usměrnění pádu stromu. Na obrázku 4 lze vidět vybavení boxu a také to, že klíny jsou hodně opotřebené, jeden z nich má dokonce uštípnutý roh. Detail poškozených klínu je zobrazen na obrázku 5. Ve výjezdových autech se je uložena také náhradní vodicí lišta a řetěz.

15

Obrázek 5 Detail poškozených klínu [vlastní zdroj]

Návrh technického opatření

Navrhuje se vybavit dobrovolné hasiče Frýdek novými klíny, potřebnými pro usměrnění pádu stromu.

Obrázek 4 Obsah boxu s nářadím [vlastní zdroj]

16 Provozní dokumentace motorové pily

O stavu motorové pily a době používání se vedou záznamy v provozním deníku motorové pily po celou dobu jejího používání. U dobrovolných hasičů Frýdek je provozní deník nazván Záznamník ruční motorové pily, který je zobrazen na obrázku 6.

V provozním deníku se uvádí identifikační údaje motorové pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol, údržby a oprav. Záznamník se uchovává po dobu 5 let. [10]

Obrázek 6 Provozní deník JPO Frýdek [vlastní zdroj]

Zjištění

Ke každé pile je veden samostaný provozní deník, ve kterém je uvedeno o jaký typ pily se jedná, v jakém výjezdovém automobilu je umístěna a kdy byla zařazena do výbavy dobrovolných hasičů Frýdek. Následně se zde zapisují výsledky kontrol v pravidelných intervalech. Kontroly prováděné pravidelně 1 x za měsíc se zapisují na speciálně předtištěné papíry a zakládají se v kanceláři velitele dobrovolných hasičů.

Záznamy o údržbě, prováděné dobrovolnými hasiči Frýdek se do provozních deníku nezapisují.

U dobrovolných hasičů Frýdek je určený konkrétní člen, který zodpovídá za správnou funkčnost motorové pily a také je pověřen vyhotovení zápisu do záznamníku o provedených kontrolách v daném rozsahu a intervalech.

17 Oprávnění k obsluze motorové pily u hasičů

Dobrovolný hasič může obsluhovat motorovou pilu u zásahu, jedině v případě, že úspěšně absolvoval specializační kurz na obsluhu motorové pily a každoročně se podrobuje opakované přípravě. [10]

Zjištění

U dobrovolných hasičů Frýdek se náchazí 12 hasičů, kteří úspešně absolvovali odbornou přípravu na obsluhu motorové pily a tedy mohou u zásahu toto zařízení používát.

Odborná příprava, kterou hasiči absolvují je podrobněji popsaná v kapitole 5.

5 Obsluha motorové pily

Obsluhou motorové pily se stává hasič po úspěšném absolvování specializačního kurzu na obsluhu motorové pily. Následně se musí každoročně účastnit i opakované přípravy, aby mohl nadále motorovou pilu obsluhovat. [10]

U hasičů je možné získat také kvalifikaci na instruktora motorové pily, což je hasič, který může školit v oblasti motorových pil. Instruktor motorové pily se u dobrovolných hasičů Frýdek nenachází. [6] [10]

5.1 Odborná příprava obsluhovatele motorové pily – specializační kurz

Každý člen Frýdeckých dobrovolných hasičů, který má oprávnění na obsluhu motorové pily, absolvoval specializační kurz v rozsahu 64 hodin (27 hodin teorie, 29 hodin praktický výcvik, 8 hodin závěrečné zkoušky) a každoročně se podrobuje opakovací odborné přípravě v rozsahu 8 hodin (5 hodin teorie, 3 hodiny praktický výcvik). Rozsah a obsah odborné přípravy určuje Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky učebními osnovami pro specializační kurz i pro každoroční opakovanou přípravu. [10] [11]

Specializační kurz zajišťuje Hasičský záchranný sbor kraje, Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Na specializační kurz vysílá člena dobrovolných hasičů Frýdek jeho zaměstnavatel, tedy Magistrát města. [10]

18 Specializační kurz vede instruktor motorových pil. Tento kurz je rozdělen na teoretickou část, praktický výcvik a závěrečné zkoušky. Teoretickou část kurzu lze absolvovat i e-learningovou formou. Při teoretické části se hasiči seznámí se základními tématy, kterými jsou:

 bezpečnost a ochrana zdraví při práci,

 ochrana životního prostředí,

 technologie,

 stavební konstrukce,

 konstrukce motorových pil,

 kontrola a údržba. [11]

Při praktickém výcviku jsou hasiči seznámení s tím, jak zacházet s motorovou pilou a s technologickými postupy kácení stromů, způsobem odvětvování, řezání z koše výškové techniky i kácení při zvláštních případech. Při praktickém výcviku smí jeden instruktor dohlížet maximálně na dva hasiče. [11]

Na konci kurzu absolvují hasiči závěrečné zkoušky před tříčlennou komisí.

Zkoušky mají teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá z ústní zkoušky (případně testu s rozsahem minimálně 30 otázek). Znalosti z praktického výcviku se ověřují tak, že hasič sám prokazuje získané znalosti při řezání stromu, kde musí každý svůj následující krok prvně ústně okomentovat, než ho provede. [11]

Po skončení zkoušek dostane každý hasič potvrzení o ukončení kurzu a výsledku zkoušky, zda prospěl či neprospěl. Na základě potvrzení o úspěšném absolvování kurzu se vydává průkaz pilaře, který je znázorněn na obrázku 7.

Obrázek 7 Titulní strana a první dvojstrana průkazu pilaře [vlastní zdroj]

19 5.2 Odborná příprava obsluhovatele motorové pily – každoroční opakovaná

odborná příprava

Každoroční opakovaná odborná příprava se u dobrovolných hasičů Frýdek provádí v jarním období. Témata jsou stejná jako na specializačním kurzu, ale v menším rozsahu. Samozřejmě se ověřují i praktické znalosti, takže hasiči prvně absolvují teoretickou část, kde se na konci ověří jejich teoretické znalosti testem a následně je vykonávána praktická zkouška. Zde se ověřuje, jak hasič s motorovou pilou zachází a jestli ovládá technologické postupy při kácení stromu, případně jak provádí likvidaci spadlého stromu. [10]

Každoroční opakování odborné přípravy zajišťuje Magistrát statutárního města Frýdek-Místek, jakožto zřizovatel dobrovolných hasičů Frýdek. O průběhu a výsledcích opakované odborné přípravy se vedou záznamy, které jsou uchovávány po dobu 5 let.

Opakovanou odbornou přípravu vede instruktor motorových pil nebo velitelem pověřený a zkušený obsluhovatel motorových pil. [10]

6 Práce s motorovou pilou

Při používání motorové pily je důležité si prostudovat rovněž návod od příslušného výrobce a dodržovat pokyny v něm uvedené. V návodu od výrobce jsou uvedeny následující instrukce, vztažené na:

 obecné bezpečnostní pokyny,

 osobní ochranné pracovní prostředky,

 bezpečnostní požadavky při používání motorové pily,

 provádění a lhůty kontrol a údržby. [9]

Mimo jiné je pro hasiče také vydán pokyn Generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky číslo 11/2014, kterým se stanoví zásady práce s přenosnou motorovou pilou a rozbrušovací pilou a pravidla odborné přípravy obsluhovatelů a instruktorů motorových pil. (dále jen „pokyn generálního ředitele“). Tento pokyn popisuje kromě jiného také postup pro práci s motorovou pilou u zásahu a lhůty i konkrétní požadavky na kontroly motorových pil. Při vlastním zásahu se dobrovolní hasiči musí řídit příkazem velitele zásahu, který zohledňuje postupy uvedené v pokynu generálního ředitele. [10]

20 6.1 Pracovní postupy podle návodu od výrobce

V návodu od výrobce je stanovena bezpečná manipulace s palivem, bezpečný postup při startování a vypínaní motorové pily a jsou stanoveny bezpečnostní požadavky při používání motorové pily. [9]

6.1.1 Bezpečná manipulace s provozními kapalinami

Do motorové pily se plní dvousložkové palivo, jedná se o směs benzínu a rostlinného oleje. Palivo se má míchat v nádobách určených pro pohonné hmoty.

Konkrétní postup míchání a množství jednotlivých složek je uveden v návodu od výrobce pro obsluhu. [9]

Pro správné fungování řezací části je potřeba olej na mazání řetězu.

Je doporučeno používat pouze oleje určené pro řetěz motorové pily. Palivo a olej na mazání řetězu se doplňují současně. [9]

Před doplněním je potřeba:

 vypnout motorovou pilu,

 nechat zchladnout motor. [9]

Motorová pila se nesmí startovat, jestliže dojde při doplňování paliva nebo oleje pro mazání řetězu:

 k rozlití paliva či oleje (potřeba očistit motorovou pilu a nechat ji vyschnout),

 k úniku paliva ze stroje (potřeba překontrolovat těsnost uzavření nádob),

 k postříkání oděvu nebo části těla palivem či olejem (potřeba umýt zasažené části těla a vyměnit oděv). [9]

Je důležité pravidelně čistit nádržky na palivo a olej pro mazání řetěze. Výrobce doporučuje alespoň 1 x za rok vyměnit palivový filtr motorové pily. Při přepravě, nebo dlouhodobém uskladnění mají být nádržky na palivo a olej prázdné a nasazen kryt řetězu. [9]

21 Zjištění

Míchání paliva u dobrovolných hasičů Frýdek probíhá v železném kanystru na pohonné hmoty s objemem 20 litrů. Tímto úkolem je pověřený konkrétní člen, který v případě, že dochází palivo nebo olej v kanystrech umístěných ve výjezdových vozech, tyto kanystry doleje, případně namíchá novou směs paliva pro dolití kanystru.

Doplňování provozních kapalin probíhá vždy, když se dobrovolní hasiči Frýdek, vrátí ze zásahu, na kterém byla motorová pila použita. Tím je dodržen požadavek na dolití paliva a oleje na mazání řetězu současně a také, že se provozní kapaliny dolévají do motorové pily se zchladnutým motorem. Vzhledem k tomu, že k doplňování provozních kapalin dochází až po návratu ze zásahu, je zajištěno, že se nebude startovat motorová pila, při jejímž plnění došlo k rozlití paliva či oleje nebo postříkání obleku, případně části těla, protože je dostatek času rozlité provozní kapaliny utřít.

Požadavek, že neunikají provozní kapaliny ze stroje, se kontroluje každé první pondělí v měsíci, kdy dobrovolní hasiči Frýdek kontrolují i správnou funkčnost motorové pily.

V návodu pro obsluhu je uveden požadavek, že motorová pila má být přepravovaná s prázdnými nádržkami na olej nebo palivo. Tento požadavek není u dobrovolných hasičů Frýdek dodržen, protože při záchraně člověka uvíznutého pod spadlým stromem je potřeba rychle zasáhnout a v důsledku z časového prodlení nelze doplňovat provozní kapaliny na místě zásahu.

Lhůta 1 x za rok na výměnu palivového filtru motorové pily, podle návodu od výrobce, není dodržena. Palivový filtr se mění u dobrovolných hasičů Frýdek až v době, kdy přestane správně fungovat nebo je nadměrně znečištěný. V této chvíli dochází k odeslání motorové pily do servisní opravny. Rovněž není dodržen požadavek na pravidelné čištění nádržek na provozní kapaliny.

Při přepravě jsou motorové pily u Frýdeckých dobrovolných hasičů umístěny ve výjezdových automobilech, pevně připevněny a mají nasazené ochranné kryty řezací části. Pod motorovou pilou se ve výjezdových automobilech nachází savý materiál, který v případě vytečení provozních kapalin zabraňuje jejich rozlití po úložném prostoru výjezdového automobilu.

22 6.1.2 Startování motorové pily

Postup pro bezpečné startování motorové pily je detailně popsán v návodu od výrobce, s kterým jsou členové dobrovolných hasičů Frýdek seznámení na školení pro obsluhu motorových pil.

Zjištění

Někteří členové ovšem nedodržují pokyny k bezpečnému startování motorové pily, jako je startovat motorovou pilu položenou na rovném povrchu a startují ji tzv. v ruce.

6.1.3 Bezpečnostní požadavky při používání motorové pily Kontrola před zahájením používání motorové pily

Před každým použitím motorové pily je potřeba zkontrolovat, zda:

 není poškozená brzda řetězu, a jestli správně funguje,

 není poškozen zadní kryt rukojeti,

 správně funguje pojistka plynu a není poškozena,

 správně funguje tlačítko na vypnutí motorové pily nebo není poškozené,

 není olej na některé z rukojetí,

 správně funguje tlumení vibrací,

 tlumič výfuku není poškozen a správně funguje,

 zachycovač řetězu je na správném místě a není poškozen,

 jsou všechny části motorové pily dostatečně utaženy či nějaký nechybí,

 je správně napnutý řetěz. [9]

Zjištění

Jedenkrát v měsíci pověřený člen, který je zároveň obsluhou motorové pily, provede vizuální kontrolu, při které zjišťuje, zda není motorová pila poškozena, jestli jsou všechny důležité části v pořádku a jestli není motorová pila znečištěna olejem na mazání řetězu. Následně zkontroluje napnutí řetězu a nastartuje pilu.

Po nastartování motorové pily se pila nechá chvíli běžet na volnoběh a poté kontroluje člen správnou funkci brzdy řetězu, pojistky plynu, dostatečné mazání řetězu a vypínacího tlačítka.

23 Po všech těchto kontrolách s kladným výsledkem je vyhotoven záznam o kontrole a motorová pila je vrácena zpět na své místo do výjezdového automobilu.

Kontroly, které mají být provedeny před každým použitím, nejsou u dobrovolných hasičů Frýdek všemi členy prováděny před každým použitím. Někteří členové u zásahu, když se nejedná o záchranu života, provedou alespoň vizuální kontrolu a dále zkontrolují napnutí řetězu, funkci pojistky páčky plynu a funkčnost brzdy řetězu.

Kontroly provozuschopnosti jsou u dobrovolných hasičů Frýdek provedeny pouze jednou za měsíc, kdy dobrovolní hasiči kontrolují všechny technické prostředky umístěné ve výjezdových automobilech. U zásahu se spoléhá na to, že byla motorová pila řádně zkontrolována a tím pádem je v pořádku.

Používání motorové pily

Před použitím motorové pily je potřeba:

 sledovat své okolí, zda se nějaká osoba nebo zvíře nevyskytuje v nebezpečném prostoru, kde jim hrozí poranění motorovou pilou nebo padajícím stromem či odlétávajícími odřezky při řezání stromu,

 ujistit se, že je zajištěna bezpečná ústupová cesta. [9]

Při používání motorové pily je zakázáno řezat:

 nad úrovní ramen,

 za špatného počasí (déšť, sníh, mráz, silný vítr),

 ze žebříku nebo v případě, že není pevná půda pod nohama,

 řezat pouze špičkou lišty,

 jestliže má motorová pila poškozený nebo chybějící tlumič výfuku, kryt zapalovacích svíček nebo zapalovací kabel. [9]

Při přenášení je zapotřebí aktivovat brzdu řetězu a vypnout motor. Řezací část směřuje dozadu. Při přenášení na větší vzdálenost je potřeba na řezací část nasadit ochranný kryt. Jestli je potřeba motorovou pilu položit, není potřeba ji vypnout, pokud je aktivovaná brzda řetězu a neustály oční kontakt s pilou. Pokud není zajištěn dohled hasiče na motorovou pilu je potřeba vypnout motor. [9]

24 Zjištění

Kontrolu okolí před vstupem nepovoleným osobám provádí vždy hasiči, kteří zrovna neřežou. Před zahájením řezání si hasič, který bude řezat, zajistí volný pohyb úklidem blízkého okolí od překážek, které by mohly bránit rychlému ústupu (např. spadlé nebo ulomené větve).

Jediný zákaz, který dobrovolní hasiči Frýdek dodržují je, že motorovou pilu nepoužívají, když chybí nebo je poškozený tlumič výfuku, kryt zapalovacích svíček či zapalovací kabel. Ostatní zákazy nejsou vždy dodržovány. Jedná se o bezpečnostní požadavky, uvedené v bezpečnostních předpisech a v návodu výrobce, kdy je zakázáno používání motorové pily a to např. řezání nad výškou ramen, ze žebříku a za špatného počasí. K porušení těchto zákazu dochází v případech, kdy se jedná o záchranu lidského života nebo záchranu zvířat.

U hasičů při přenášení na kratší vzdálenost (do 150 metrů) není potřeba vypínat motor ani nasazovat kryt řetězu, ale musí být aktivována brzda řetězu. Při přenášení na větší vzdálenost musí hasiči motorovou pilu vypnout a nasadit ochranný kryt řetězu.

Pracovní postupy

Při práci pro Magistrát města (např. kácení stromů u základních škol), kdy se nejedná o zásah, se dobrovolní hasiči řídí nařízením vlády č. 339/2017 Sb., kde jsou stanoveny požadavky na práci s motorovou pilou, pracovní postupy nejčastějších případů řezaní stromů nebo kmenů, případně odvětvování stromu a další případy kácení kmenů. Je zde popsán také technologický postup kácení stromů a jeho bezpečné provedení. V době, kdy se jedná o zásah se na dobrovolné hasiče požadavky uvedené v nařízení vlády č. 339/2017 Sb., nevztahují a dobrovolní hasiči postupují podle pokynu generálního ředitele. [5] [7] [9]

Zjištění

Hasiči mají vydaný pokyn generálního ředitele, kde jsou uvedené technologické postupu pro kácení stromů i zvláštních případů shodné s návodem od výrobce.

Tento dokument obsahuje konkrétnější popsání zvláštních případů kácení při zásazích.

Při každoročním opakovaném školení jsou dobrovolní hasiči Frýdek s těmito pracovními postupy a technologickými postupy kácení stromů také pravidelně seznamováni.

25 6.2 Údržba a kontroly při údržbě podle návodu od výrobce

Obsluhovatel motorové pily smí provádět pouze takovou údržbu a kontrolu, která je popsaná v návodu od výrobce. Ostatní údržbu smí provádět pouze servisní opravny.

V případě dobrovolných hasičů Frýdek provádí údržbu a kontroly podle návodu obsluha motorové pily a závažnější nedostatky se řeší předáním motorové pily do servisní opravy.

Nesprávná údržba nebo kontrola motorové pily může zkrátit životnost stroje a zvýšit riziko úrazu. Většina kontrol a veškerá údržba se provádí při vypnutém motoru. [9]

Kontrola řetězu, řezací části a řetězového kolečka lišty

U řetězu se má denně kontrolovat nabroušení řezových zubů a napětí řetězu.

Nabroušení řezových zubů se provádí pomocí vodítka pilníku a kruhového pilníku. Při každém třetím broušení řezových zubů je potřeba seřídit vůli omezovacích zubů. Správně nabroušený řetěz se pozná tak, že při řezání se vytváří velké piliny. Tvorba malých pilin nebo dřevěného prachu ukazuje, že je řetěz špatně nabroušený.

Kontrola napnutí řetězu se provádí, protože používáním motorové pily se délka řetězu zvětšuje. Povolený řetěz zvyšuje riziko sesmeknutí řetězu, opotřebení lišty a hnacího kolečka. [9]

Výměna řetězu se má provádět, je-li řetěz:

 viditelně poškozený prasklinami na nýtech a článcích,

 zatuhlý,

 silně opotřebený na nýtech a článcích,

 řezací zuby menší než 4 mm. [9]

Údržba

Obsluhovatel motorové pily, kromě jejího čištění po použití, může provádět také:

 výměnu startovacího šňůry a prasklé startovací pružiny,

 brousit zuby řetězu a seřizovat vůli omezovacích zubů,

 výměnu vzduchového filtru a výměnu řetězu,

 mazání a výměnu řetězového kolečka lišty,

 doplňování paliva i oleje pro mazání řetězu. [9]

26 Zjištění

V tabulce 3, která se nachází níže je uvedeno dodržování údržby a oprav podle návodu výrobce.

Tabulka 3 Kontroly, jejich lhůty a dodržování těchto lhůt [7] [9]

Druh kontroly

Jak často by měla být kontrola provedena

Zjištění, zda jsou lhůty dodržovány Denně 1 x za

měsíc 1 x za

rok Ano Ne Skutečnost

Brzda řetězu X X Před použitím

a 1x za měsíc Pojistka páčky

plynu X X Před použitím

a 1 x za měsíc Kontrola

zachycovače řetězu X X 1 x za měsíc

Kontrola napnutí

řetězu X X Před použitím

a 1 x za měsíc Kontrola

nabroušení řetězu X X 1 x za měsíc

Kontrola

opotřebení řetězu X X 1 x za měsíc

Kontrola řetězového kolečka

lišty

X X 1 x za měsíc

Kontrola stop

tlačítka X X Před použitím

a 1 x za měsíc Kontrola znečištění

motorové pily X X Před použitím

1 x za měsíc Kontrola mazání

řetězu X X Před použitím

a 1 x za měsíc Kontrola lišty

řetězu X X

Kontrola tlumiče

výfuku X X

Kontrola

antivibračních části X X

Kontrola startovací

šňůry a pružiny X X

Kontrola

vzduchového filtru X X Po každém použití

Kontrola

zapalovací svíčky X X

Čištění nádrží na provozní

kapaliny

X X Nedělá se

27 6.3 Osobní ochranné pracovní prostředky podle návodu od výrobce

Návod k použití uvádí, že při práci s motorovou pilou je potřeba používat osobní ochranné pracovní prostředky, které zamezí nebezpečí vzniku úrazu. Za osobní ochranné pracovní prostředky, podle návodu k použití motorové pily se rozumí:

 schválená ochranná přilba,

 ochrana sluchu,

 ochranné brýle nebo ochranný štít,

 rukavice s ochranou proti proříznutí,

 kalhoty s ochranou proti pořezání,

 holiny s ochranou proti proříznutí, ocelovou špičkou a nesmekavou podrážkou,

 souprava pro poskytnutí první pomoci. [9]

Při používání motorové pily se doporučuje mít v blízkosti „pracoviště“

protipožární vybavení (nejlépe hasicí přístroj) a lopatu, protože při řezání mohou z tlumiče výfuku nebo od vodící lišty a řetězu vylétávat jiskry, které by mohly zapříčinit požár. Proto se nikdy nestartuje motorová pila v uzavřených místnostech nebo v blízkosti vysoce hořlavých látek. [9]

Zjištění

Jelikož hasiči k zásahům, u kterých používají motorovou pilu, jezdí cisternovou automobilovou stříkačkou obsahující vodu, lopaty a lékárničku, tak splňují požadavek týkající se protipožárního vybavení a soupravy pro poskytnutí první pomoci. Ochranné pracovní prostředky používané u dobrovolných hasičů Frýdek jsou popsány v podkapitole 6.4.

28 6.4 Ochranné pracovní prostředky používané u dobrovolných hasičů Frýdek

Při práci s motorovou pilou se ochranné pracovní prostředky dělí na:

 osobní ochranné pracovní prostředky,

 společné ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou prostředky, které byly přiděleny konkrétnímu členovi výjezdové jednotky a jsou uschovány v jeho výjezdové skříni, tudíž se jedná o výstroj člena. Společné ochranné pracovní prostředky jsou prostředky, které může využít jakýkoliv člen výjezdové skupiny, a jsou uschovány ve výjezdovém automobilu. Ochranné pracovní prostředky poskytují hasičům bezpečnost proti vzniku úrazu ať už pořezáním pilou nebo poškození zraku od létajících třísek nebo sluchu od hluku, který motorová pila vydává. Oděvy a obuv používané při práci s motorovou pilou musí mít protipořezové vlastnosti. [7]

Mezi osobní ochranné pracovní prostředky (výstroj) patří:

 zásahový oblek,

 zásahová obuv,

 zásahové rukavice,

 zásahová přilba. [7]

Mezi společné ochranné pracovní prostředky patří:

 protipořezové kalhoty,

 antivibrační rukavice,

 ochranná přilba. [7]

V podkapitolách 6.4.1 až 6.4.7 budou podrobněji rozebrány konkrétní ochranné pracovní prostředky.

29 6.4.1 Zásahový oblek

Zásahový oblek poskytuje ochranu těla před nežádoucími riziky spojenými se zásahem s výjimkou zásahu, kde se vyskytují chemikálie. Chrání hasiče před účinky tepelných, mikroklimatických a mechanických rizik, např. proti pořezání nebo říznutí.

Zásahový oblek se skládá ze dvou částí – kalhoty a kabát. Obě části tvoří 3 vrstvy:

 Vnější vrstva – vyrobena z materiálu Nomex s dodatečnou impregnací, která chrání hasiče před tepelnými a antistatickými účinky, chemikáliemi, účinky vody, pořezání nebo bodnutí. [12]

 Membrána – vyrobena z materiálu Gore-tex, která poskytuje ochranu proti větru i vodě a zajišťuje prodyšnost obleku. [12]

 Tepelná bariéra – vyrobená z prošívané textilie Thermo Ultra, chrání hasiče před účinky tepla. [12]

Většina členů dobrovolných hasičů Frýdek používají zásahový oblek TAURUS od firmy DEVA, který lze vidět na obrázcích 8 a 9. Jeho životnost je přibližně 4 – 7 let.

Jelikož hasiči netráví u zásahu s motorovou pilou dlouhé hodiny, případně celý den, je tento zásahový oblek dostačující, neboť je chrání rovněž proti pořezání, což je uvedeno v informacích pro uživatele na webových stránkách firmy DEVA. Protipořezovou ochranu zajišťuje hasičům především materiál Nomex. Při živelných pohromách např. při polomu a vývratu stromů a v důsledku větru, kdy hasiči tráví u zásahu více času je doporučováno použití protipořezových kalhot.

Obrázek 9 Zásahový oblek

TAURUS zepředu [vlastní zdroj] Obrázek 8 Zásahový oblek TAURUS zezadu [vlastní zdroj]

30 6.4.2 Protipořezové kalhoty

Protipořežové kalhoty poskytují větší bezpečnost díky kevlarové textilie. Tento materiál zabraňuje prostupu pilového řetězu přes nohavici kalhot díky namotání kevlarového vlákna do hnací kolečko řetězu, přičemž dojde k zaseknutí řetězu. Dále lze na trhu sehnat také protipořezový oblek a protipořezové návleky. Tyto protipořezové ochranné prostředky se dělí do 4 tříd odolnosti, podle rychlosti řetězu používané pily:

 třída 0 – rychlost řetězu do 16 m/s

 třída 1 – rychlost řetězu do 20 m/s

 třída 2 – rychlost řetězu do 24 m/s

 třída 3 – rychlost řetězu do 28 m/s [13]

U dobrovolných hasičů Frýdek jsou při dlouhotrvajícím zásahu nebo při školení používány protipořezové kalhoty s laclem Classic od firmy s Husqvarna, které lze vidět na obrázku 10.

Obrázek 10 Protipořezové kalhoty Husqvarna [13]

31 6.4.3 Zásahové rukavice

Zásahové rukavice chrání hasičům část horní končetiny od zápěstí ke konečkům prstů před tepelnými, mechanickými a chemickými účinky, proti větru i promočení. [14]

Dobrovolní hasiči Frýdek používají rukavice značky Holík, která jsou vyrobeny z materiálu Kevlar a Nomex. Tato kombinace materiálu zaručuje ochranu proti oděru a řezu. Zásahové rukavice používané u dobrovolných hasičů Frýdek, jsou vyobrazeny na obrázku 11. [14]

Obrázek 11 Zásahové rukavice Holík [vlastní zdroj]

6.4.4 Antivibrační rukavice

Antivibrační rukavice mají stejnou funkcí jako zásahové rukavice, ale navíc ještě tlumí přenos vibrací, která vydává motorová pila. Tyto rukavice jsou zobrazeny na obrázku 12. [13]

Dobrovolní hasiči Frýdek nejsou vybaveni antivibračními rukavici, protože se většinou jedná o krátkodobé použití motorové pily, při kterém nehrozí poškození nervu v dlani nebo prstech.

Obrázek 12 Antivibrační rukavice Husqvarna [13]

32 6.4.5 Zásahová přilba

Zásahová přilba chrání hlavu hasiče před chemickými, tepelnými i mechanickými účinky a také před poranění hlavy od padajících nebo létajících předmětu. Zásahová přilba se skládá ze:

 skořepiny,

 pozlaceného celoobličejového štítu proti sálavému teplu,

 integrovaných čirých ochranných brýlí,

 podbradního řemínku (tříbodový),

 zátylníku (na vnější straně pohliníkovaný),

 vnitřní výplně pro tlumení nárazu,

 úchytu na příslušenství (baterka, maska od dýchacího přístroje). [15]

Dobrovolní hasiči Frýdek používají u zásahů na likvidace spadlých stromů většinou pouze zásahovou přilbu značky Gallet, která je vidět na obrázcích 13 a 14. Tato přilba jim poskytuje dostatečnou ochranu hlavy a očí proti odlétajícím třískám a odřezkům díky zabudovaným čirým brýlím uvnitř přilby nebo celoobličejového zlatého štítu. Co se týče ochrany sluchu, tak tyto přilby nejsou dostatečně vybaveny prostředky k ochraně sluchu.

Obrázek 13 Zásahová přilba Gallet se staženými čirými brýlemi [vlastní zdroj]

Obrázek 14 Zásahová přilba Gallet se staženým zlatým štítem [vlastní zdroj]

33 6.4.6 Ochranná přilba

Ochranná přilba, která je určena pro práci v lese má integrované mušlové chrániče sluchu a integrovaný ochranný štít pro ochranu obličejové části hlavy a očí proti poranění odlétávajících pilin. [13]

Dobrovolní hasiči Frýdek mají ve výbavě ochrannou přilbu značky Husqvarna, která se využívá jen při dlouhodobém zásahu nebo výcviku s motorovou pilou, protože poskytuje lepší ochranu sluchu než zásahová přilba. Také má lepší ochranný štít zraku tvořený pomocí železné síťky, přes kterou je jasnější pohled než přes čiré plastové brýle nebo pozlacený štít v zásahové přilbě. Ochranná přilba využívaná u dobrovolných hasičů Frýdek je zobrazena na obrázcích 15 a 16.

Obrázek 16 Ochranná přilba Husqvarna z boční strany [vlastní zdroj] Obrázek 15 Ochranná přilba Husqvarna z přední strany [vlastní zdroj]

34 6.4.7 Zásahová obuv

Zásahová obuv slouží především k ochraně chodidel proti tepelným i chemických účinků, promočení a klimatickým vlivům. Zásahová obuv určena pro obsluhu motorové pily navíc obsahuje také ochranu proti řezu nebo proříznutí. [15]

Všichni dobrovolní hasiči z Frýdku, kteří mají oprávnění obsluhovat motorové pily, používají zásahovou obuv značky HAIX typ fire flash gamma, která má protipořezovou vlastnost. Na obrázku 17 lze vidět zásahovou obuv, která je používána u dobrovolných hasičů Frýdek.

Obrázek 17 Zásahová obuv HAIX s protipořezovou úpravou [vlastní zdroj]

35 7 Doporučené pracovní postupy pro dobrovolné hasiče Frýdek

Při používání motorové pily je potřeba dbát na níže uvedené:

 kontrola před nastartováním motorové pily, zda všechny části motorové pily jsou funkční,

 kontrola napnutí řetězu a správnost jeho nasazení,

 po nastartování kontrolovat správnou funkčnost pojistky páčky plynu a brzdy řetězu,

 dodržovat správné a bezpečné pracovní postupy u zásahu (především kontrolu provozuschopnosti), pokud se nejedná o záchranu lidského života nebo zvířete,

 dodržovat lhůty, stanovené pro kontrolu a údržbu motorové pily,

 nestartovat motorovou pilu tzv. v ruce.

Závažný nedostatek je, že někteří členové dobrovolných hasičů Frýdek, startují motorovou pilu tzv. v ruce. Je důležité, aby bezpečný postup pro startování motorové pily byl opakován na školeních, a bylo upozorněno na důsledky špatného startování motorové pily.

Další zjištěný problém je ten, že nedochází ke kontrole provozuschopnosti před každým použitím, ale pouze jednou za měsíc. Je pochopitelné, že když se jedná o záchranu života, tak na kontroly na místě zásahu není čas, ale pokud se jedná pouze o odstranění spadlého stromu, měla by být tato kontrola provedena.

Kontrola a údržba

Dobrovolní hasiči Frýdek provádějí většinu kontrol a oprav motorových pil sami podle návodu od výrobce. Při těchto kontrolách a údržbě ale nejsou dodržovány lhůty doporučené výrobcem. Ovšem lhůty uvedené v pokynu generálního ředitele jsou dodrženy.

Dobrovolným hasičům Frýdek bylo doporučeno zakoupit nové ochranné kryty řetězu. Dosavadní ochranné kryty jsou hodně opotřebené a popraskané.

Následně byly doporučeny technologické postupy pro nejčastěji se vyskytující případy likvidace stromů, s kterými se dobrovolní hasiči setkávají. Mnohdy se ale jedná také o zvláštní případy kácení, kdy je třeba dodržet bezpečný postup při kácení zlomeného nebo přelomeného stromu, případně vývratů.