Hlavní práce4577_xmarp65.pdf, 419.1 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Katedra veřejných financí Hlavní specializace: Finance

Rodinná politika v České republice a Velké Británii

Autor diplomové práce: Petra Marešová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.

Rok obhajoby: 2007

(2)

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Rodinná politika v České republice a Velké Británii jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 20. 12. 2006

(3)

Anotace:

Tato diplomová práce se zabývá porovnáním základních charakteristik rodinné politiky České republiky a Velké Británie. Dávky a daňová zvýhodnění jsou analyzována z hlediska státu i rodiny. Jelikož je skladba rodin velice různorodá a komparace systému podpory by byla komplikovaná, je pro účely této práce použit model reprezentativní rodiny, Na základě analýzy přímé a nepřímé podpory jsou navrhnuty změny v systému české rodinné politiky.

(4)

Obsah

Úvod...3

1. Teoretická východiska ...5

1.1. Vlivy působící na formování rodinné politiky ...6

1.1.1. Demografický vliv ...6

1.1.1.1. Má se stát snažit vývoj porodnosti ovlivňovat? ...7

1.1.2. Ekonomické vlivy ...8

1.2. Vývoj a typy rodinné politiky ...8

1.3. Základní formy podpory rodiny ...10

1.3.1. Dávky ...10

1.3.1.1. Jak by měly být finanční prostředky rozděleny?...12

1.3.2. Daňové zvýhodnění a ostatní formy podpory rodiny...14

2. Rodinná politika v České republice...15

2.1. Historický vývoj...15

2.2. Dávky jako přímá finanční podpora rodiny ...17

2.2.1. Sociální péče a pomoc v hmotné nouzi...19

2.2.1.1. Sociální péče v roce 2006 ...19

2.2.1.2. Pomoc v hmotné nouzi v roce 2007 ...21

2.2.2. Sociální pojištění...21

2.2.3. Státní sociální podpora...22

2.3. Daňová opatření jako nepřímá finanční podpora rodiny...28

2.3.1. Sleva na dani ...28

2.3.2. Výpočet daně ze společného základu manželů ...28

2.4. Analýza přímé a nepřímé finanční podpory rodiny ...29

3. Rodinná politika ve Velké Británii ...38

3.1. Dávky ...39

3.1.1. Rodičovská dovolená (mateřská, otcovská a adoptivní) ...39

3.1.1.1. Výplata v otcovství (Statutory Paternity Pay)...39

3.1.1.2. Výplata při adopci (Statutory Adoption Pay)...39

3.1.1.3. Výplata v mateřství (Statutory maternity pay)...39

3.1.1.4. Dávka v mateřství (Maternity Allowance)...40

(5)

Obsah

3.1.1.5. Dávka v nezpůsobilosti a porodné ...41

3.1.2. Příspěvek na dítě (Child Benefit) ...41

3.1.3. Výživné ...42

3.1.4. Dávka opatrovníka ...42

3.2. Daňová politika ...43

3.2.1. Daňový bonus na dítě (Child Tax Credit) ...44

3.2.2. Daňový bonus pro pracující (Working Tax Credit) ...44

4. Komparace rodinných politik ...45

4.1. Porovnání podmínek pro získání daňových zvýhodnění a dávek ...47

4.2. Srovnání výše dávek a daňových zvýhodnění ...48

4.3. Shrnutí ...54

Závěr...60

Seznam tabulek...63

Seznam grafů ...64

Seznam použité literatury...65

(6)

3

Úvod

Ve druhé polovině čtyřicátých let dvacátého století si většina vlád válkou zdevastované Evropy začala uvědomovat, že v podstatě jediným zdrojem reprodukce a ekonomické prosperity státu je rodina, a proto je třeba ji chránit a podporovat. I když díky odlišným kulturním zvyklostem, ekonomickým a politickým vlivům, měly státy rozdílnou strategii, jejich konečný cíl byl jednotný, podporovat rodinu k tomu, aby byla schopna vychovávat další generace. Prorodinná opatření měla velice příznivý dopad a tehdejší „populační exploze“ byla zastavena v průběhu padesátých let zvyšováním ekonomické aktivity žen. V šedesátých letech začalo docházet ke změně rodinného chování a tradiční rodina byla doplňována ostatními formami soužití. Pro země západní Evropy začala být charakteristická nízká míra porodnosti, zvyšující se věk ženy při prvním porodu a nižší sňatečnost. V zemích střední a východní Evropy byly rodinné vzorce spíše opačné a v sedmdesátých letech vypukla v tehdejším Československu druhá vlna populační exploze, která byla zvrácena transformací společnosti v devadesátých letech. Po převzetí západoevropských idejí začíná i nás trápit snižující se trend míry plodnosti a právě díky tomu jsou stále aktuálnější témata tzv.

pronatalitních opatření, která by nepříznivý vývoj počtu narozených dětí mohla zvrátit.

Jelikož jsme v současné době zemí s nejnižší mírou porodnosti v Evropě, je zřejmé, že je třeba náš systém podpory rodiny změnit. V tomto směru by pro nás mohl být inspirací systém rodinné politiky Velké Británie, jelikož je zemí se stále se zvyšujícím počtem narozených dětí a v současné době patří mezi země s nejvyšší mírou porodnosti v Evropě.

Cílem mé diplomové práce tedy je charakterizovat současný systém podpory rodin v České republice, a na základě komparace tohoto systému s Velkou Británií navrhnout změny, které by vedly k jeho zefektivnění.

Jelikož je skladba domácností velice různorodá a porovnání systému podpory by bylo komplikované, budu pro účely této komparace používat model předem definované reprezentativní rodiny. Tato rodina bude představována čtyřmi členy, z nichž dva jsou ekonomicky aktivní (rodiče) a dva ekonomicky neaktivní (děti). Dále budu

(7)

Úvod

4

předpokládat, že půjde o domácnost průměrnou, a proto jejich hlavním příjmem bude mzda ve výši mediánu mzdy v dané zemi.

Struktura celé práce vychází z výše definovaného cíle. V úvodu se budu věnovat obecným charakteristikám rodinné politiky, jejímu historickému vývoji, vlivům působícím na její formování a také zmíním nejčastější formy podpory rodiny.

Cílem druhé kapitoly je charakteristika rodinné politiky v České republice a budu v ní popisovat strukturu přímé a nepřímé finanční podpory, která je rodině poskytována. Výši jednotlivých dávek a daňových zvýhodnění budu demonstrovat na příkladu reprezentativní rodiny. Můj přínos v této kapitole představuje uvedená analýza dávek poskytovaných zejména ze systému státní sociální podpory, a to jak z pohledu státu tak rodiny.

Jelikož budu prorodinná opatření v České republice porovnávat se situací ve Velké Británii, uvádím ve třetí kapitole základní charakteristiky britské rodinné politiky. Při popisu rodinných opatření jsem se zaměřila nejvíce na taková, která získává reprezentativní rodina.

Poslední kapitola je věnována porovnání rodinné politiky České republiky a Velké Británie. Hlavním cílem této kapitoly je komparace relativní i absolutní hodnoty dávek a daňových zvýhodnění aplikovaných na situaci reprezentativní rodiny. Na základě této analýzy se pokusím nastínit změny českého systému rodinné podpory.

(8)

5

1. Teoretická východiska

Lze se setkat s názorem, že rodina je základním stavebním prvkem společnosti, a proto by ji stát měl chránit a podporovat. K tomu, aby jeho podpora nebyla jen nahodilá, si stát může stanovit koncept své rodinné politiky. V tomto konceptu by měl formulovat zejména cíle, kterých chce pomocí rodinné politiky dosáhnout. V takovém případě bývají základní principy rodinné politiky zakotveny v zákoně. Na druhou stranu to, že stát nemá explicitně stanovený koncept rodinné politiky, neznamená, že rodinu nepodporuje. Může mít například stanovené cíle v oblasti problematiky chudoby, které nejsou určeny jen pro rodinu, ale také ji chrání a podporují.

Co to tedy „rodinná politika“ přesně znamená? Víme, že je to politika ve prospěch rodiny, ale co vše do ní zahrnout? Bude záležet na tom, se kterým pojetím podpory rodin se více ztotožníme.

Širší pojetí rodinné politiky – v této definici zahrnuje rodinná politika všechny oblasti veřejných politik, které mohou mít vliv na rodinu (veřejná doprava, bezpečnost, vzdělávání…).

Užší pojetí rodinné politiky – zahrnuje pouze dávky a služby směřující k párům s dětmi či osamělým rodičům. Podpora je poskytována jak finanční tak věcnou formou – finanční transfery a daňová zvýhodnění, mateřská a rodičovská dovolená, zařízení péče o děti atp.

Obě tato pojetí mají jistě své opodstatnění, ale pro účely této práce bude rodinná politika ztotožněna s užším pojetím. I když si ale tento koncept zúžíme jen na dávky a daňová zvýhodnění, můžeme se v řadě států setkat s různým mixem prorodinných opatření.

(9)

Teoretická východiska

6

1.1. Vlivy působící na formování rodinné politiky

Určité prvky rodinné politiky lze najít téměř ve všech státech světa, ale jednotlivé systémy se od sebe více či méně odlišují. Tato různorodost rodinných politik je způsobena faktory, které na její formování působí. Tyto vlivy lze rozdělit na:

• vlivy vnější – např. harmonizace právních předpisů v EU, týkajících se sociální oblasti;

• vlivy vnitřní – demografické, ekonomické, politické, kulturní aj.

1.1.1. Demografický vliv

Vývoj obyvatelstva je při koncipování jednotlivých složek rodinné politiky často jedním z nejdůležitějších faktorů. Je to způsobeno tím, že se stát snaží svým systémem rodinné politiky ovlivnit vývoj počtu obyvatel. V dnešní době, kdy ve vyspělých zemích Evropy dochází ke stálému snižování porodnosti, se země téměř předhánějí se svými prorodinnými opatřeními. Ze statistických údajů lze dokonce vyčíst, že úroveň plodnosti¹ v České republice je jedna z nejnižších v Evropě a pohybuje kolem 1,28² dětí na jednu ženu.

Důsledkem stále se snižující plodnosti je stárnutí populace³, což si můžeme demonstrovat na průměrném věku obyvatel v ČR. Z Tab. č. 1 lze vyčíst, že naše populace v průběhu téměř 20 let (1991 – 2010) zestárne o 5 let.

1 Se zjednodušením lze říci: úroveň plodnosti = počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období

2 www.demografie.info

3 Stárnutí v demografickém smyslu se týká celé populace a oproti jednotlivci může stárnoucí populace omládnout zvýšením podílu mladých věkových skupin. K demografickému stárnutí dochází v důsledku změn v charakteru demografické reprodukce a mění se při něm zastoupení dětské a postreprodukční složky v populaci. http://www.demografie.info/

(10)

7 Tab. č. 1 – Vývoj průměrného věku obyvatel v ČR

Rok 1991 1995 2000 2001 2005 2010* 2065*

Průměrný věk 36,3 37,0 38,5 38,8 40,1 41,1 47,7

* prognóza

Pramen: www.czso.cz

www.demografie.info

Stárnutí populace je negativním jevem například proto, že se také postupně snižuje počet lidí v produktivním věku. Podle výsledků populačních prognóz v ČR by se podíl osob v produktivním věku k osobám v poproduktivním věku měl snížit z dnešních 3:1 na 2:1 v roce 2030 a na 1,5:1 v roce 2065⁴. Otázkou pak může být, kdo bude v takové společnosti „vydělávat“? Podobný scénář stárnutí populace, lze najít ve více evropských zemích a je jedním z důvodů, proč se stát snaží do vývoje porodnosti zasahovat.

1.1.1.1. Má se stát snažit vývoj porodnosti ovlivňovat?⁵

Odpověď na tuto otázku však není tak jednoznačná, jak by se mohlo na první pohled zdát, což si můžeme znázornit na příkladu ČR v 70. letech. V tomto období se díky prorodinným opatřením začal výrazně zvyšovat počet narozených dětí – byl dokonce téměř dvojnásobný než dnešní (viz Graf č. 1). V 90. letech se silná generace ze 70. let dostala do věku uzavírání prvních manželství a jelikož se ženy v průměru vdávají dříve než muži, nastala nerovnoměrnost v počtu potencionálních nevěst a ženichů. Díky tomu se v 1. polovině 90. let dostaly do sňatkové tísně ženy a v 2. polovině 90. let naopak muži.

Z Grafu č. 1 můžeme také vyčíst, že výkyvy v porodnosti se projevují s opakující tendencí – například srovnání období kolem roku 1945 a 1965 nebo vývoje v 70. letech a dnešní zvyšující se počet narozených dětí. Pak je tedy otázkou, zda tento budoucí vývoj je pro stát žádoucí.

4 www.czso.cz

5 Touto problematikou se zabýval například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Gary Becker.

(11)

8

Graf č. 1 – Počet narozených dětí v ČR v období 1970 – 2005

50 000 70 000 90 000 110 000 130 000 150 000 170 000 190 000 210 000 230 000 250 000

1930 1934 1938 1942 1946 1950 1954 1958 1962 1966 1970 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002

Pramen: www.czso.cz

1.1.2. Ekonomické vlivy

Dalším důležitým faktorem formování rodinné politiky je faktor ekonomický.

Dynamika vývoje ekonomiky ovlivňuje velikost vytvořených ekonomický zdrojů, které lze použít ke krytí výdajů rodinné politiky a samozřejmě nejen jí. Avšak dynamika vytvořených ekonomických zdrojů je často v protikladu k poskytování rodinných dávek.

Lze tak usuzovat proto, že v období recese dochází zpravidla k většímu tlaku na státní kasu, a pak bývá vláda nucena díky nedostatku zdrojů snižovat či rušit některé dávky určené i rodinám.

1.2. Vývoj a typy rodinné politiky

O problematiku rodin začaly státy projevovat větší zájem zejména v 2. polovině 40. let 20. století, kdy byla většina zemí Evropy zdevastována 2. světovou válkou.

Rodina byla chápána jako zdroj reprodukce a ekonomické prosperity společnosti. Od této doby můžeme začít mluvit o rodinné politice jako samostatné oblasti politiky sociální. Jelikož se vývoj podpory rodin v jednotlivých státech vyvíjel různými směry, vznikaly i různé koncepce rodinné politiky. Státy v severní části Evropy směřovaly

(12)

9

spíše k politice liberální, zatímco státy jihoevropské dávaly přednost větší státní podpoře. Tyto mezinárodní odlišnosti byly patrné ještě počátkem 90. let 20. století, od té doby však dochází k určité konvergenci systémů podpory rodin. Je to způsobeno dlouhodobě klesající porodností v celé Evropě, a proto i státy upřednostňující politiku nevměšování se začínají přijímat propopulační opatření. I přes rozmanitost jednotlivých rodinných politik, lze jejich základní principy shrnout do čtyř různých typů.

Liberální – v tomto typu jsou zdroje jen minimálně přerozdělovány a pomoc je poskytována pouze těm nejvíce potřebným. Stát zde volí cestu nevměšování se do soukromí občanů. Z toho důvodu zde existuje velká nerovnost mezi chudými a bohatými. Není stanovena žádná výše minimální mzdy a životního minima, a ani rodina není nijak výrazně zvýhodňována či podporována, proto odpovědnost za péči o děti spočívá na rodičích a soukromých institucích. Tento model bývá populačně neutrální, což se projevuje například v konstrukci přídavku na dítě, který je u prvorozeného vyšší než už dětí dalších.

Státy: USA, Kanada, Velká Británie, Japonsko

Sociálně demokratický – významným cílem této rodinné politiky je slaďování rodinného a pracovního života a je tedy zaměřen na aktivní podporu ženy na pracovním trhu. Stát zde poskytuje rodinám plošně zavedené dávky a rozvinutý systém institucí péče o děti, a je tedy pro něj typický velký stupeň přerozdělování zdrojů a s tím související velká míra zdanění. V samotné rodině je kladen velký důraz na rovnost mezi mužem a ženou, tedy mezi otcem a matkou, z toho důvodu zde kromě mateřské dovolené existuje i otcovská dovolená.

Státy: Dánsko, Finsko, Norsko

Konzervativní – v tomto typu je podporována tradiční dělba práce mezi muže – živitele a ženu, které je na muži ekonomicky závislá. Dochází zde také k velkému přerozdělování zdrojů, ale podpora je více cílená (například na nezaměstnané) než plošná. Stát preferuje více domácí péči o dítě před péčí institucionální, a proto je zde zavedena i relativně dlouhá neplacená rodičovská dovolená. Pro ekonomicky neaktivního rodiče (obvykle matka) zde bývá vytvořena dávka, která má postavit domácí práci na společensky stejnou úroveň jako placené zaměstnání.

Státy: Německo, Belgie, Irsko

(13)

10

Prorodinně orientovaný – tento typ má blízko k typu liberálnímu v jeho systému nevměšování se, ale více spoléhá na pomoc rodiny v ochraně svých blízkých.

Jde často o rodinu jednopříjmovou, jako je tomu u typu konzervativního.

Státy: Španělsko, Řecko, Itálie

Odlišný model rodinné politiky je i ve státech bývalého socialistického bloku.

Protože se jeho rysy teprve vytváří, nelze ho zcela jednoznačně vymezit. Často ale kroky vládních opatření směřují k typu sociálně demokratickému.

V řadě států není, a ani nikdy nebyl model rodinné politiky čistě liberální či sociálně demokratický. Skutečná rodinná politika je pak v praxi jakýmsi mixem uvedených politik.

1.3. Základní formy podpory rodiny

V jakémkoli typu rodinné politiky lze v zásadě říci, že při formování mixu rodinných opatření, má stát několik možností způsobu zvýhodňování rodiny a to:

• dávky

• daňové zvýhodnění

• ostatní formy

1.3.1. Dávky

Jde o jednostrannou platbu, jejíž nevýhodou je s ní spojená nutnost redistribuce prostředků. Tyto transferové platby můžeme rozdělit dle různých kritérií, ale v podstatě je lze charakterizovat jako dávky:

• univerzální x výběrové

• volné x účelové

Univerzální dávky jsou poskytovány všem rodinám bez ohledu na výši jejich příjmu či majetkovou situaci. Jde tedy o dávky plošné. Naopak dávky výběrové jsou omezeny na určitou vytipovanou skupinu rodin, která splňuje předem daná kritéria a jsou tedy dávkami adresnými.

(14)

11

Volná dávka je finanční transfer rodině, který má sice předem stanovený účel, ale stát již nemá kontrolu nad tím, na co byly finance skutečně použity. Jde například o přídavek na dítě. Naopak dávka účelová se přímo vztahuje k nákupu určitých statků – například poukázky k nákupu školních potřeb nebo „balíček pro novorozence“, který ve Slovinsku může nahradit dávku porodného a jeho obsah určuje ministerstvo.

Nejčastěji používanými dávkami v evropském regionu jsou:

Porodné

Jde většinou o jednorázovou dávku vyplácenou při narození nebo někdy i při adopci dítěte. Je zavedeno v řadě evropských zemích a může jít o dávku plošnou či závislou na příjmu rodiny dítěte.

Příspěvek v mateřství

V praxi se můžeme setkat se dvěmi různými typy tohoto příspěvku. Může jít o peněžitou pomoc v mateřství, kterou dostává matka v důsledku toho, že v období krátce před porodem a po porodu dítěte není schopna vykonávat práci. Druhým typem příspěvku může být vyrovnávací příspěvek v mateřství, který získává žena, jež byla v důsledku těhotenství převedena na jinou, méně ohodnocenou práci. Ve většině evropských zemí činí příspěvek v mateřství 90 -100 % mzdy. V ČR příspěvek činí sice jen 69 % mzdy, ale v současné době je délka mateřské dovolené nejdelší na světě⁶.

Tab. č. 2 – Výše porodného a délka mateřské dovolené ve vybraných zemích Evropy (rok 2002)

Výše porodného (v EUR)

Délka mateřské dovolené (v týdnech)

Belgie 1003,33 15

ČR 256 28

Německo 77 14

Polsko 51 16

Slovinsko 238 15

Pramen: www.vupsv.cz

6 www.vupsv.cz

(15)

12 Rodičovský příspěvek

Jde o dávku určenou rodiči, který musel omezit svou výdělečnou činnost kvůli péči o malé dítě. V nároku na příspěvek se mohou rodiče ve většině zemí střídat a v době jeho pobírání jsou zákonem chráněni proti propuštění.

Přídavek na dítě

Jde o dávku, která má pomáhat rodinám pokrýt náklady spojené s výchovou a výživou dítěte. Zpravidla se poskytují na všechny děti, dávka však bývá regulována věkem dítěte (např. jsou poskytovány do 18 let věku dítěte nebo do skončení povinné školní docházky) nebo počtem dětí v rodině.

1.3.1.1. Jak by měly být finanční prostředky rozděleny?

Celý systém dávek v sobě skýtá několik problémů, které souvisí například se sociální spravedlností či s náklady na redistribuci. Než se budeme zabývat otázkou, jak by měli být finanční prostředky spravedlivě rozděleny, měli bychom si nejdříve odpovědět na otázku: Máme finanční prostředky přerozdělovat? Odpověď jistě nebude jednoznačná a v praxi bude často záviset na tom, která politická strana je právě u moci.

Pokud bude vláda názorů čistě liberálních, nemusíme v podstatě vůbec problém přerozdělování dávek rodinám řešit. V případě, že je vláda více sociálně orientovaná, bude prostředky přerozdělovat a měla by řešit minimálně tyto otázky:

• Jak najít rodiny, které sociální dávky potřebují?

• Jak zabránit čerpání dávek rodinami, které je nepotřebují, tedy vyhnout se jejich zneužívání?

• Jak určit „správnou“ výši dávky?

• Jak docílit co nejnižších nákladů spojených s celkovou redistribucí?

Lze říci, že v podstatě žádné nastavení systému dávek není ideální. Vždy závisí na konkrétní situaci v daném státě a na ochotě lidí na jedné straně platit daně a na druhé straně přijímat od státu kompenzace. Například pokud vláda zavádí novou dávku – příspěvek na školní pomůcky, která je určena k pokrytí části nákladů spojených se započetím povinné školní docházky, má několik možností.

(16)

13

•

Výhody: cílovou skupinu nalezneme snadno; malá zneužitelnost dávky.

Nevýhody: náklady mohou být vyšší než u ostatních možností; dávku poskytujeme i těm, kteří ji nepotřebují.

• Výhody: dodatečné náklady nemusí být velké; cílová skupina se hledá

relativně snadno.

Nevýhody: poskytujeme dávku i skupinám, které ji nepotřebují; nevíme, na co byla dávka skutečně využita.

•

! " ! # " $

Výhody: dávky poskytujeme jen těm nejpotřebnějším.

Nevýhody: nevíme, na co byla dávka skutečně využita; vyšší náklady redistribuce.

Při výběru možné varianty se stát současně musí rozhodovat, zda výše dávky bude pro každého příjemce stejná či nikoli. Ač je možnost stejné výše příspěvku asi nejjednodušší je doprovázena několika úskalími. Představme si fiktivní případ, kdy máme skupinu 1 000 rodin s nerovnoměrnými příjmy. Pro tuto skupinu jsme dostali k dispozici 100 000 Kč. V případě že budeme rozdělovat každému stejně, každá rodina dostane 100 Kč a to bez ohledu na její příjmy či počet členů. Pokud jsou ale příjmy rodin rozděleny nerovnoměrně, což jistě předpokládat lze, zbytečně dáváme příspěvek rodině, která jej nepotřebuje, místo toho, abychom zdvojnásobili příspěvky rodinám na hranici chudoby. Druhou možností tedy může být „diferenciace dle sociální situace rodiny“. Přerozdělování v tomto systému bude jednoznačně nákladnější, protože musíme v každé rodině zjistit například výši jejího příjmu a také určit výši majetku (nebo příjmů), od které nárok na dávku zaniká, což může být hranice dosti spekulativní.

Na druhou stranu ale nebude docházet k takovému plýtvání jako u plošného zavedení.

(17)

14

1.3.2. Daňové zvýhodnění a ostatní formy podpory rodiny

Daňové zvýhodnění

Tímto zvýhodněním může být myšlena nezdanitelná částka daně nebo sleva na dani. Nezdanitelná částka, je částka, o kterou se snižuje základ daně. Oproti tomu sleva na dani je částka, o kterou se snižuje daňová povinnost. I přes to mají oba tyto způsoby v podstatě stejný dopad – tedy snížení daňové povinnosti. Mezi nejčastěji používané způsoby snížení daňové povinnosti patří odpočet na dítě.

Společné zdanění manželů

Tento způsob zvýhodnění bere v potaz skutečnost, že společně hospodařící manželé (či partneři) vytváří svými příjmy celkový příjem rodiny a z toho důvodu by jim měl být tento příjem i společně zdaňován. Institut společného zdanění je využíván zejména ve státech s častým výskytem jednopříjmových rodin.

Další způsoby podpory

Jde například o novomanželské půjčky, bezplatná zdravotní péče pro děti, předškolní instituce péče o dítě aj.

(18)

15

2. Rodinná politika v České republice

2.1. Historický vývoj

Rodinná politika má u nás svou tradici již za Rakouska-Uherska, kdy byly dávky zaměřeny zejména na pomoc při narození dítěte. V té době šlo například o bezplatnou lékařskou pomoc při porodu či peněžitou pomoc po dobu čtyř týdnů po porodu.

Po vzniku samostatné Československé republiky musely být řešeny zejména následky první světové války, a proto podpora směřovala například ke vdovám a sirotkům. V tehdejší době byla za péči o děti a rodinu zodpovědná obec, která se starala o své domovské příslušníky, šlo o tzv. chudinskou péči. Rozsah péče obce o chudé děti zahrnoval například stravu, ošacení, ošetření v nemoci aj. Významnou úlohu v zaopatřování chudých rodin měla tehdy také církev. Podpora rodiny byla však často nahodilá a bez dostatečných finančních prostředků.

Po 2. světové válce nastal velký zlom v poskytování peněžitých dávek, neboť byl v roce 1945 zaveden přídavek na dítě, který byl diferencován podle počtu dětí v rodině, a o dva roky poté bylo zavedeno také porodné. Ve 2. polovině 20. století byl vytvořen zákon o národním pojištění, který sjednocoval nároky občanů na dávky, prodloužil dobu poskytování peněžité pomoci v mateřství na 18 týdnů nebo zavedl peněžitou pomoc při ošetřování člena rodiny.

V 70. letech 20. století se začal realizovat sociální program, ve kterém byla zvýšena hodnota všech vyplácených dávek. Byl také zaveden mateřský příspěvek a novomanželské půjčky se státním příspěvkem. Stát v té době podporoval vznik služeb umožňujících skloubení rodičovských a pracovních rolí matky (jako například jesle či prádelny), pomocí nichž usiloval o rychlé a plné zapojení ženy zpět do pracovního procesu. Propopulační orientace většiny opatření měla pak za následek výrazné zvýšení porodnosti zvláště v 70. letech (viz Graf č. 1).

V 90. letech začal stát své populační cíle opouštět. V souvislosti s liberalizací cen byla v této době zavedena nová dávka – státní vyrovnávací příspěvek, která byla určena pro všechny občany jako kompenzace zvýšení cenové hladiny. V průběhu 90. let

(19)

Rodinná politika v České republice

16

byl okruh příjemců měněn, až se stala dávkou testovou. Po pádu komunismu se začala naše společnost přibližovat hospodářskému systému na západě Evropy. V současné době se díky přejímání západních kulturních modelů začíná měnit i rodinné chování - lidé uzavírají sňatek v pozdějším věku, výrazně se zvýšil věk matky při narození prvního dítěte, muž již často není chápán jako živitel rodiny atd. Tyto faktory mají za následek například pokles sňatečnosti a porodnosti nebo zvýšení počtu neúplných rodin.

Důsledkem těchto faktorů se mění i rodinná politika.

Cíl rodinné politiky

Během komunistického režimu byly cíle rodinné politiky zaměřeny na populační a ekonomický rozvoj, důkazem toho může být zpráva Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 1989⁷: ^" ^# ^" ^! ^" ^# ^"

" " ! " # !

! " " ! " # # " # !

# # " ! # #

S takto stanovenými cíli se však vláda v 90. letech neztotožnila a jejím záměrem byla spíše podpora rodiny jako nezastupitelné instituce při výchově další generace.

Cílem současné rodinné politiky v ČR je⁸: „… ^#

! ! # " ! ! !

! " " ! $

" # $ " " $ ! $

7 www.obcinst.cz

8 Národní koncept rodinné politiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005. str. 9

(20)

17

2.2. Dávky jako přímá finanční podpora rodiny

Dávky, které jsou poskytované rodinám, plynou ze systému sociálního zabezpečení, v jehož podobě dojde díky přijetí několika nových zákonů od 1. 1. 2007 k podstatným změnám.

V současné době, tedy v roce 2006, se systém sociálního zabezpečení skládá ze tří pilířů:

• sociálního pojištění

• sociální péče

• státní sociální podpory

Největší změny postihnou systém sociální péče, který bude zcela nahrazen systémem pomoci v hmotné nouzi (viz kapitola 2.2.1.2.), ale díky přijetí nového zákona o životním a existenčním minimu se bude měnit i systém sociální podpory.

Životní minimum

Důležitým parametrem při určení výše sociálních dávek je často životní minimum – zákonem stanovená hranice příjmů občana či rodiny, pod kterou nastává stav hmotné nouze. Zákon o životním minimu, který určuje tuto definici bude od roku 2007 nahrazen zákonem o životním a existenčním minimu, který bude rozlišovat dva různé pojmy:

• – minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato hranice je stanovena jinak pro jednotlivce – 3 126 Kč a jinak pro společně posuzované osoby (viz Tab. č. 3).

•

– minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Pro rok 2007 je stanoveno na 2 020 Kč.

(21)

18

Od roku 2007 se výše životního minima rodiny bude skládat již jen z částky pro zajištění výživy. Dosud byla tato hranice navyšována ještě o částku k zajištění nezbytných nákladů pro domácnost a došlo tedy ke snížení životního minima rodiny přibližně o 3 000 Kč.

Tab. č. 3 – Výše životního minima společně posuzovaných osob v roce 2007 (v Kč) Pořadí společně posuzovaných osob* Výše životního minima

Osoba 1. v pořadí 2 880

Osoba další

osoba od 15 let, která není nezaop. dítětem

nezaopatřené dítě 15 - 26 let 2 250

nezaopatřené dítě 6 - 15 let 1 960

nezaopatřené dítě do 6 let 1 600

Pramen: Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

2 600

* pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi a pořadí osob se stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu

Reprezentativní rodina

Při demonstraci výše některých dávek budu vycházet ze situace tzv.

reprezentativní rodiny. Budu předpokládat, že půjde o čtyřčlennou rodinu s následujícími znaky⁹:

● otec - hrubá měsíční mzda 19 400 Kč

- hrubá roční mzda 232 800 Kč

- měsíční výše sociálního pojištění 1 552 Kč - měsíční výše zdravotního pojištění 873 Kč - měsíční výše zálohy na daň z příjmů 923 Kč

- čistá měsíční mzda 16 052 Kč

- čistá roční mzda 192 624 Kč

9 Hrubá měsíční mzda = mzdový medián v roce 2005 dle www.czso.cz.

(22)

19

● matka - hrubá měsíční mzda 15 600 Kč

- hrubá roční mzda 187 200 Kč

- měsíční výše sociálního pojištění 1 248 Kč - měsíční výše zdravotního pojištění 702 Kč - měsíční výše zálohy na daň z příjmů 1 296 Kč

- čistá měsíční mzda 12 354 Kč

- čistá roční mzda 148 248 Kč

● jedno dítě ve věku 3 let s nulovými příjmy

● jedno dítě ve věku 10 let s nulovými příjmy

● oba rodiče mají příjmy pouze ze závislé činnosti v ČR

● daňové zvýhodnění na děti uplatňuje otec

● žádný člen rodiny není držitel průkazu ZTP

● životní minimum rodiny v roce 2006 12 120 Kč

● životní minimum rodiny v roce 2007 9 040 Kč

2.2.1. Sociální péče a pomoc v hmotné nouzi

Celý systém sociální péče platný v roce 2006 bude od roku 2007 nahrazen systémem novým, a to díky přijetí dvou zákonů – zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o životním a existenčním minimu. Přechod na nový sociální systém bude dle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR postupný a staré dávky budou novými nahrazovány po dobu několika měsíců.

2.2.1.1. Sociální péče v roce 2006

Systém sociální péče reaguje na příjmovou situaci a má zajišťovat pomoc rodinám v situaci hmotné nouze, tedy v době, kdy rodině schází prostředky na pokrytí základních životních potřeb.

(23)

20 Příspěvek na výživu dítěte

Na tuto peněžitou dávku má nárok nezaopatřené dítě¹⁰, vůči němuž povinná osoba nežijící s ním v domácnosti neplní vyživovací povinnost. Dávka se poskytuje měsíčně ve výši stanoveného výživného.

Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem

Jde o jednorázovou dávku poskytovanou na uhrazení mimořádných výdajů rodiny. Pověřený obecní úřad posuzuje příjmovou situaci subjektů, kterým má být dávka poskytnuta. Peněžitá dávka může činit nejvíce 15 000 Kč a věcná 8 000 Kč.

Příspěvek na uzavření manželství

Na hrazení výdajů spojených s uzavřením manželství a vybavením domácnosti dítěte, které bylo v pěstounské péči, může stát poskytnout dávku do výše 10 000 Kč.

Příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte před jeho převzetím do pěstounské péče

Jednorázová nenároková dávka poskytovaná občanům, kteří se ujali dítěte ještě před tím, než jim bylo svěřeno do pěstounské péče. Výše závisí na věku dítěte a může činit až 6 000 Kč.

Příspěvek na úhradu za užívání bytu nezaopatřeného osiřelého dítěte

Částka poskytovaná nezaopatřenému dítěti k úhradě částky za užívání bytu a služby s tím spojené. Základní podmínkou pro získání příspěvku je nepostačující vlastní příjem dítěte.

Příspěvek na rekreaci dětí důchodce

Dávka ve výši 80 % celkových nákladů na rekreaci poskytovaná dětem důchodce.

10 Dítě do skončení povinné školní docházky, dítě připravující se na budoucí povolání, nebo zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let.

(24)

21 2.2.1.2. Pomoc v hmotné nouzi v roce 2007

Při určení nároku a výše dávek musíme určit částku živobytí, která vychází ze životního a existenčního minima. Tato částka závisí na počtu posuzovaných osob a v některých případech i na ostatních faktorech, jako je zdravotní stav žadatele.

Zjednodušeně lze říci, že se pohybuje kolem 2 500 Kč na osobu.

Příspěvek na živobytí

Má na něj nárok osoba v hmotné nouzi, jejíž příjem nedosahuje částky živobytí.

Nově je posuzována skutečnost, zda se osoba snaží zvýšit příjem vlastní prací, ale zvýhodnění je prakticky nulové.

Doplatek na bydlení

Nárok vzniká vlastníkovi nebo nájemci bytu, jestliže po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení je jeho příjem nižší než částka živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc

Určená například osobám, které se ocitnou ve vážné mimořádné situaci (např.

povodeň) a jejich příjmy nestačí na pokrytí mimořádných nákladů.

2.2.2. Sociální pojištění

Dávky sociálního pojištění reagují na změnu sociální situace v důsledku rodinného života (např. narození dítěte). Peněžitá pomoc může plynout jak ze systému nemocenského tak důchodového pojištění. Základem pro výpočet těchto dávek je tzv.

denní vyměřovací základ.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Je poskytována zaměstnanci, který v důsledku péče o rodinného příslušníka nemůže pracovat, nejdéle však po dobu prvních 9 kalendářních dnů (příp. 16 u osoby osamělé a pečující o dítě do skončení povinné školní docházky). Od 1. 1. 2007 měl vstoupit v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění, který umožňoval rodičům, aby se při péči o nemocné dítě jednou vystřídali.

(25)

22 Výše podpory v případě reprezentativní rodiny.

Pokud dávku pobírá:

- matka 319 Kč/den - otec 370 Kč/den

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Je poskytován ženě, která byla v důsledku těhotenství převedena na jinou méně placenou práci.

Peněžitá pomoc v mateřství

Dávka, která plyne ženě před porodem a několik týdnů po porodu dítěte, v celkové délce 28 týdnů (příp. 37 týdnů). Od roku 2007 mělo být umožněno, aby peněžitou pomoc v mateřství od 7. týdne po porodu pobíral i otec dítěte.

Výše podpory v případě reprezentativní rodiny.

Podpora pobíraná matkou činí:

- 354 Kč/den

- měsíčně 10 620 Kč pro měsíc mající 30 dní (což je 86 % čisté mzdy matky)

Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod

Poskytován pozůstalým při úmrtí člena rodiny. Skládá se ze dvou složek, a to ze základní a procentní výměry.

2.2.3. Státní sociální podpora

Systém státní sociální podpory byl zaveden v 90. letech 20. století a v současné době je důležitou částí finanční podpory rodin.¹¹ Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině tzv. testované dávky, a část dávek je na příjmu nezávislá tzv.

dávky netestované.

11 Pro účely poskytování dávek státní sociální podpory se rodinou myslí soužití rodičů a nezaopatřených dětí.

(26)

23 Tab. č. 4 – Dávky státní sociální podpory

Dávky testované Dávky netestované

přídavek na dítě rodičovský příspěvek

sociální příplatek dávky pěstounské péče

příspěvek na bydlení porodné

příspěvek na školní pomůcky pohřebné

Pramen: www.mpsv.cz

Dávka je určena nezaopatřeným dětem a nárok na ni vzniká rodinám, jejichž příjem není větší než trojnásobek životního minima. Konečná částka, která je závislá na věku dítěte a příjmu rodiny, je nárokem nezaopatřeného dítěte. Rozhodným obdobím pro stanovení výše příjmu rodiny je předchozí kalendářní rok. Jak lze vidět v Tab. č. 5, rozhodná hranice pro získání tohoto přídavku bude od roku 2007 posunuta na čtyřnásobek životního minima rodiny.

Tab. č. 5 – Výše přídavku na dítě v roce 2006 a 2007

do 1,1 1,1 - 1,8 1,8 - 3,0 do 1,5 1,5 - 2,4 2,4 - 4,0

do 6 let 560 490 245 576 496 256

6 - 10 let 624 546 273

10 - 15 let 740 647 324

15 - 26 let 810 709 355 810 698 360

Pramen: www.mpsv.cz

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu výše dávky v roce 2007 zjištěna vlastním výpočtem

Rok 2006 Rok 2007

Nezaopatřené dítě ve věku

Příjem rodiny v násobku životního minima

706 608 314

V případě reprezentativní rodiny by tato hranice v roce 2006 činila 36 310 Kč a v následujícím roce 36 160 Kč; došlo tedy k jejímu snížení o 150 Kč. Pokud částky porovnáme se skutečným příjmem rodiny, zjistíme, že má rodina na dávku nárok jak v roce 2006 tak v roce 2007.

Při komparaci starých a nových přídavků na děti reprezentativní rodiny zjistíme, že v se jejich výše v podstatě nezměnila. Dále si lze všimnout, že pokud má žena příjmy pouze z rodičovského příspěvku, je přídavek na dítě přibližně dvojnásobný.

(27)

24 Výše dávky v případě reprezentativní rodiny:

a) pokud matka pracuje a nepobírá rodičovský příspěvek Rok 2006:

- tříleté dítě měsíčně 245 Kč - desetileté dítě měsíčně 324 Kč

- celkem měsíčně 569 Kč

Rok 2007:

- tříleté dítě měsíčně 256 Kč - desetileté dítě měsíčně 314 Kč - celkem měsíčně 570 Kč

b) pokud matka nepracuje a pobírá rodičovský příspěvek Rok 2006:

- tříleté dítě měsíčně 490 Kč - desetileté dítě měsíčně 647 Kč - celkem měsíčně 1 137 Kč Rok 2007:

- tříleté dítě měsíčně 496 Kč - desetileté dítě měsíčně 608 Kč - celkem měsíčně 1 104 Kč

Sociální příplatek

Je částka, která se poskytuje v závislosti na příjmu a jejím účelem je přispět rodinám s nízkými příjmy na náklady související s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Hlavní rozdíly oproti předchozí dávce jsou:

• nárok na dávku má rodič pečující o dítě (nelze ji tedy přiznat nezaopatřenému dítěti žijícímu samostatně);

• příjmy rodiny nesmí přesáhnout 1,6násobek (2,2násobek od roku 2007) životního minima;

• jsou zohledňovány některé závažné sociální situace (např. zdravotní stav dětí nebo rodičů).

(28)

25

Tato dávka je odstupňována dle příjmu rodiny a věku nezaopatřených dětí a v roce 2007 bude v rozsahu 150 – 1300 Kč měsíčně.

Příspěvek na bydlení

Dávka slouží rodinám sociálně slabším a je určena ke krytí nákladů spojených s bydlením. V roce 2006 má na dávku nárok rodina, jejíž příjem nepřesáhne1,6násobek životního minima. Její maximální výše se pohybuje kolem 1 300 Kč¹² měsíčně.

Od roku 2007 bude koncepce tohoto příspěvku odlišná. Nárok na něj bude záviset na počtu členů v domácnosti, nákladech na bydlení a také na tzv. normativních nákladech na bydlení, které jsou diferencované dle velikosti obce. Se zjednodušením lze říci, že na příspěvek dosáhne čtyřčlenná rodina s příjmem do 22 000 Kč.

Příspěvek na školní pomůcky

Jde o nejnovější dávku státní sociální podpory, která má sloužit ke krytí mimořádných výdajů souvisejících se započetím povinné školní docházky dítěte. Nárok na částku 1 000 Kč vzniká nezaopatřenému dítěti, které současně pobírá přídavek na dítě.

Rodičovský příspěvek

Představuje dávku určenou rodiči, který osobně celodenně pečuje o nezaopatřené dítě do 4 let věku dítěte (nebo do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené). Tento příspěvek byl zaveden v roce 1990 a nahradil tak mateřský příspěvek určený pouze ženám. Jeho výše je v roce 2006 určena 1,54násobkem životního minima na osobní potřeby rodiče.

Od 1. 1. 2007 se příspěvek zvyšuje na 40 % průměrné mzdy v nepodnikatelském sektoru. Vzhledem k tomu, že příjmy rodiče zde nejsou vůbec sledovány, může si libovolně přivydělávat. Navíc pro dítě do 3 let platí, že může 5 dní v měsíci navštěvovat mateřskou školu či podobné zařízení, a dítě starší 3 let dokonce 4 hodiny denně.

12 www.mpsv.cz

(29)

26 Výše příspěvku v případě reprezentativní rodiny.

V roce 2006:

- výše měsíčního příspěvku 3 696 Kč (což činí 30 % čisté mzdy matky) V roce 2007:

- výše měsíčního příspěvku 7 582 Kč (což činí 60 % čisté mzdy matky) Dávky pěstounské péče

Zahrnují skupinu dávek určených k zajištění pěstounské péče. Patří tedy pěstounovi, který se ujal dítěte, o které se jeho rodiče nemohou či nechtějí starat.

Všechny dávky pěstounské péče jsou poskytovány nezávisle na příjmu příjemce.

• příspěvek na úhradu potřeb dítěte

• odměna pěstouna

• příspěvek při převzetí dítěte

• příspěvek na zakoupení motorového vozidla Porodné

Jde o jednorázovou dávku poskytnutou matce u příležitosti narození dítěte. Od dubna 2006 je částka stanovena jako 10násobek životního minima na osobní potřeby dítěte (při narození jednoho dítěte) a 11,1násobek životního minima dítěte v roce 2007.

Výše dávky v případě reprezentativní rodiny.

V roce 2006:

- jednorázová dávka 17 500 Kč V roce 2007:

- jednorázová dávka 17 760 Kč

Pohřebné

Jako jedna z mála je tato dávka stanovena pevnou částkou 5 000 Kč a její výše se po roce 2007 nemění.

(30)

27

Výše všech dávek, které pravidelně plynou reprezentativní rodině.

a) matka pracuje a nepobírá rodičovský příspěvek Rok 2006:

569 Kč (příspěvek na dítě) = 569 Kč/měsíčně Rok 2007:

570 Kč (příspěvek na dítě) = 570 Kč/měsíčně b) matka čerpá rodičovský příspěvek a nepracuje

Rok 2006:

1 137 Kč (příspěvek na dítě) + 3 696 Kč (rodičovský příspěvek)

= 4 833 Kč/měsíčně Rok 2007:

1 104 Kč (příspěvek na dítě) + 7 582 Kč (rodičovský příspěvek)

= 8 686 Kč/měsíčně

Jak lze tedy usoudit, výše přídavku na dítě se mezi roky 2006 a 2007 výrazně nezmění, ale velký vliv na příjem rodiny bude mít zvýšení rodičovského příspěvku, který se zdvojnásobí.

Díky tomu že se při výpočtu výše přídavku na dítě do rozhodného příjmu nezahrnuje rodičovský příspěvek, je jeho výše u rodiny, kde matka nepracuje přibližně dvojnásobný.

V roce 2007 může rodina od státu získat přes 8 500 Kč, což je ekvivalent hrubé mzdy ve výši asi 10 000 Kč.

(31)

28

2.3. Daňová opatření jako nepřímá finanční podpora rodiny

Velkou úlohu finanční podpory rodiny hrají i daňová opatření. Tato nepřímá podpora je oproti dávkám výhodnější například proto, že část příjmů se poplatníkovi vůbec neodebírá, a tudíž eliminuje potřebu redistribuce.

2.3.1. Sleva na dani

Daňová úleva spočívá v odečtení slevy na dani od vypočtené daně. Tento systém postupně nahradil odpočitatelné položky od základu daně. Pokud daň, která má být zaplacena před odečtením slevy je nižší než celková výše daňového zvýhodnění, stává se z daňové slevy daňový bonus.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti

Tato sleva byla zavedena již v roce 2005 a její výše v současné době činí 6 000 Kč ročně (500 Kč měsíčně) na jedno nezaopatřené dítě.

Sleva na manželku

Poplatník si může snížit vypočtenou daň o 4 200 Kč ročně, pokud jeho manžel nebo manželka nemá ve zdaňovacím období příjem vyšší než 38 040 Kč. Tuto slevu nelze uplatnit při výpočtu měsíčních záloh na daň. Jelikož je do příjmů započítáván i rodičovský příspěvek, nemůže reprezentativní rodina tuto slevu použít.

2.3.2. Výpočet daně ze společného základu manželů

Počínaje zdaňovacím obdobím 2005 mohou manželé, kteří pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, využít institutu společného zdanění.

Společné zdanění se vyplatí zejména těm rodinám, kde má jeden člen výrazně nižší příjem než druhý, tedy například když je žena na rodičovské dovolené.

(32)

29

Pokud propočet provedeme pro naší reprezentativní rodinu zjistíme:

V případě, že oba pracují:

- příjem po zdanění při odděleném zdanění: 331 860,00 Kč/rok - příjem po zdanění při společném zdanění: 332 140,00 Kč/rok Celková úspora na daních je 280 Kč.

V případě, že manželka nepracuje a je na rodičovské dovolené:

- příjem po zdanění při odděleném zdanění: 187 800,00 Kč/rok - příjem po zdanění při společném zdanění: 196 560,00 Kč/rok Celková úspora na daních je 8 760 Kč.

2.4. Analýza přímé a nepřímé finanční podpory rodiny

Na začátku této subkapitoly bych nejprve shrnula podporu, která je poskytována reprezentativní rodině a pak budu provádět analýzu z celonárodního hlediska.

Pro reprezentativní rodinu můžeme provést porovnání celkových příjmů a výdajů pro 2 různé případy (viz Graf č. 2):

• žena nepracuje a celodenně pečuje o dítě do 3 let

příjmy: hrubá mzda otce, rodičovský příspěvek a přídavky na děti

výdaje: zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů (kalkulováno pouze pro otce)

• žena pracuje

příjmy: příjmy ze zaměstnání otce i matky a přídavky na děti výdaje: zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů (obou rodičů)

(33)

30

Graf č. 2 – Porovnání měsíčních „příjmů a výdajů“ jedno a dvoupříjmové rodiny (rok 2006)

19 400 20 885

35 000

28 975

-5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000

Měsíční hrubá mzda

Rodičovký příspěvek

Přídavky na děti

Daň z příjmů Pojistné na sociální zabezpečení

Zdravotní pojištění

ZISK RODINY Žena je na RD Rodina se 2 příjmy

Pramen: vlastní výpočet

Na tomto grafu lze vidět, že podíl dávek na měsíční mzdě je velice malý.

Konkrétně podíl přídavku na dítě je téměř zanedbatelný. Také můžeme srovnat čistý příjem rodiny, nazvaný v grafu jako „zisk rodiny“, v případě že žena zůstane doma pečovat o dítě či půjde do práce. V našem případě příjem rodiny, která obětuje mzdu matky, dosahuje 70 % příjmu rodiny, kde pracují rodiče oba.

Můžeme tedy usoudit, že pro reprezentativní rodinu jsou nejvýznamnějšími dávkami přídavek na dítě a rodičovský příplatek. Z pohledu podílu přídavku na celkovém příjmu rodiny má větší význam rodičovský příspěvek, a jelikož se tento přídavek od roku 2007 přibližně zdvojnásobí, bude jeho role v rodinném rozpočtu ještě větší. Jak vyplyne i z následujících údajů, tyto dvě dávky mají významnou úlohu i z celonárodního hlediska.

(34)

31

Tab. č. 6 – Vývoj průměrného měsíčního počtu příjemců dávek státní sociální podpory (SSP)

1998 2000 2002 2004 2005 Změna*

Zaopatřovací

příspěvek 1 574 994 929 197 - -87%

Sociální

příplatek 505 764 474 738 451 017 371 208 329 576 -35%

2 004 358 2 055 119 2 029 537 1 893 269 1 805 263 -10%

Pohřebné

9 073 9 003 8 813 8 672 8 891 -2%

Příspěvek na

dopravu 414 563 429 475 445 918 406 783 - -2%

Rodičovský

příspěvek 281 586 268 158 264 736 275 144 290 084 3%

Příspěvek na

bydlení 249 042 331 462 344 441 292 133 261 503 5%

Porodné

7 457 7 446 7 627 7 922 8 460 13%

Dávky

pěstounské péče 4 747 5 947 6 483 6 822 7 185 51%

Jiné - - - - 9 -

* procentní změna mezi roky 1998 a 2005 Pramen: www.demografie.info

V současné době pobírá přídavek na dítě každoměsíčně téměř 2 milióny dětí.

Dle informací Českého statistické úřadu žilo v roce 2005 v České republice kolem 3 miliónů lidí do 26 let, což je věk do kterého lze při splnění podmínek přídavek získat.

Při porovnání s objemem příjemců, zjistíme, že přídavek pobírají 2/3 osob do 26 let.

Jelikož ale množství příjemců mezi 19 – 26 lety nebude tak velké, můžeme provést komparaci i se skupinou od 0 do 18 let, kterých je kolem 2 miliónů (2 048 641 dle ČSÚ) V podstatě tedy lze říci, že přídavek pobírá téměř každé dítě. Protože je tato dávka zavedena jako adresná a v současné době existuje v podstatě plošně, ztrácí tím vlastně svůj smysl a bylo by tedy vhodné přeformulovat její vlastnosti. Lze například změnit tento přídavek na dítě na dávku plošnou pro nezaopatřené děti do 18 let. Úspora, která by vznikla snížením nákladů spojených s přidělováním dávky, by se mohla použít