Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Problematika sociálních sítí ve vybraných muzeích a galeriích
Bakalářská práce
Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Aplikovaná informatika
Autor: Nikola Zabloudilová
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Věra Radváková, Ph.D.
Praha, prosinec 2020
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Problematika sociálních sítí ve vybraných muzeích a galeriích vypracovala samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury.
V Praze dne 14. prosince 2020 ...
Nikola Zabloudilová
Poděkování
Děkuji PhDr. Věře Radvákové, Ph.D. za pomoc při vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Zdeňce Řezníčkové, Mgr. Šárce Bukvajové a Mgr. Adéle Šmausové za poskytnutí rozhovorů pro účely této práce.
Abstrakt
Bakalářská práce pojednává o správě a využití sociálních sítí muzeí a galerií. Vzhledem k nastalé pandemické situaci v roce 2020, byla muzea a galerie na nějakou dobu všem návštěvníkům uzavřena.
Z tohoto důvodu došlo k výrazně vyššímu používání sociálních a webových stránek než v předchozích letech. Hlavním cílem této bakalářské práce je porovnat a zhodnotit současný stav využívání sociálních sítí v rámci českých regionálních muzeí a galerií. Druhým cílem je vytvořit příručku s doporučením pro tyto instituce, jak se sociálními sítěmi správně a efektivně pracovat a jak je používat. V této příručce jsou navrženy metody a způsoby využití sociálních sítí a webových stránek, a tím muzeím a galeriím dopomoci k vytvoření úspěšné komunikační strategie.
V jednotlivých kapitolách je popsána analýza facebookových a webových stránek vybraných českých a evropských muzeí, jejich charakteristika a shrnutí rozhovorů se zástupci českých muzeí.
Závěrem bakalářské práce jsou doporučení pro česká muzea a galerie, inspirovaná velkými evropskými muzei a zároveň přizpůsobená českým podmínkám.
Klíčová slova
Facebook, Muzeum, Sociální sítě
Abstract
Bachelor thesis deals with the management and use of social networks of museums and galleries.
Due to the pandemic situation in 2020, museums and galleries were closed to all visitors for some time. For this reason, the use of social and websites has been significantly higher than in previous years. The main goal of this bachelor thesis is to compare and evaluate the current state of use of social networks in the Czech regional museums and galleries. The second goal is to create a guide with recommendations for these institutions on how to work properly and effectively with social networks and how to use them. This guide suggests methods and ways to use social networks and websites to help museums and galleries develop successful communication strategies. The individual chapters describe the analysis of Facebook and web pages of selected Czech and European museums, their characteristics, and a summary of interviews with representatives of Czech museums. The conclusion of the bachelor thesis are recommendations for Czech museums and galleries, inspired by large European museums and at the same time adapted to Czech conditions.
Keywords
Facebook, Museum, Social networks
Obsah
Úvod ... 9
1 Internet ... 11
1.1 Historie a vývoj internetových stránek ... 11
2 Sociální sítě ... 13
2.1 Definice ... 13
2.2 Počátky sociálních sítí ... 13
2.3 Sociální sítě dnes ... 14
2.3.1 LinkedIn ... 14
2.3.2 Facebook ... 15
2.3.3 Instagram ... 17
2.3.4 Twitter ... 18
2.3.5 YouTube ... 18
3 Muzea a galerie ... 19
3.1 Definice ... 19
3.2 Vybraná evropská muzea ... 20
3.2.1 Musée du Louvre ... 21
3.2.2 Van Gogh Museum ... 23
3.2.3 British Museum ... 26
3.3 Vybraná česká muzea ... 30
3.3.1 Národní muzeum ... 30
3.3.2 Západočeské muzeum v Plzni ... 32
3.3.3 Muzeum Šumavy Sušice ... 34
3.4 Porovnání webových stránek regionálních muzeí ... 35
3.4.1 Muzeum města Ústí nad Labem ... 35
3.4.2 Oblastní galerie Liberec ... 36
3.4.3 Moravská galerie v Brně ... 37
3.4.4 Technické muzeum v Brně ... 37
3.4.5 Galerie Klatovy/Klenová ... 38
3.4.6 Regionální muzeum v Kopřivnici ... 39
3.4.7 Židovské muzeum v Praze ... 39
3.4.8 Regionální muzeum v Mikulově ... 40
3.4.9 Muzeum Vysočiny Jihlava ... 41
3.4.10 ŠKODA muzeum, Mladá Boleslav ... 41
3.4.11 Muzeum hlavního města Prahy ... 42
3.4.12 Národní muzeum v přírodě, Rožnov p. Radhoštěm ... 42
3.5 Rozhovory ... 43
3.6 Manuál, příručka pro malá regionální muzea a galerie ... 45
Závěr ... 47
Seznam obrázků
Obrázek 1: Logo LinkedIn (LinkedIn, 2020) ... 14
Obrázek 2: Facebook odezvy (autor) ... 15
Obrázek 3: Původní verze TheFacebook.com (Facebook for education, 2020) ... 15
Obrázek 4: Instagram Screenshots (Instagram, 2020) ... 17
Obrázek 5: Logo Twitter, Zdroj: Twitter, 2020 ... 18
Obrázek 6: Logo YouTube (YouTube, 2020) ... 18
Obrázek 7: Top Museums (Fanpage karma, 2020) ... 20
Obrázek 8: Facebooková stránka Musée du Louvre (Musée du Louvre, 2020a) ... 21
Obrázek 9: Facebooková stránka Van Gogh Museum (Van Gogh Museum, 2020a) ... 23
Obrázek 10: Komunikace muzea v komentářích (Van Gogh Museum, 2020a) ... 24
Obrázek 11: Facebooková stránka British Museum (British Museum, 2020a) ... 26
Obrázek 12: Komunikace muzea v komentářích (British Museum, 2020a) ... 27
Obrázek 13: Facebooková stránka Národní muzeum (Národní muzeum, 2020a) ... 30
Obrázek 14: Komunikace muzea v komentářích (Národní muzeum, 2020a) ... 32
Obrázek 15: Facebooková stránka plzeňského muzea (Západočeské muzeum v Plzni, 2020a) ... 32
Obrázek 16: Facebooková stránka sušického muzea (Muzeum Šumavy Sušice, 2020a) ... 34
Obrázek 17: Webová stránka Muzeum města Ústí nad Labem (Muzeum města Ústí nad Labem, 2020) ... 36
Obrázek 18: Webová stránka Oblastní galerie Liberec (Oblastní galerie Liberec, 2020) ... 36
Obrázek 19: Webová stránka Moravská galerie v Brně (Moravská galerie, 2020) ... 37
Obrázek 20: Webová stránka Technické muzeum v Brně (Technické muzeum v Brně, 2020) ... 38
Obrázek 21: Webová stránka Galerie Klatovy Klenová (Galerie Klatovy Klenová, 2015b) ... 38
Obrázek 22: Webová stránka Regionální muzeum v Kopřivnici (Muzeum Kopřivnice,2020) ... 39
Obrázek 23: Webová stránka Židovské muzeum v Praze (Židovské muzeum v Praze, 2020) ... 40
Obrázek 24: Webová stránka Regionální muzeum v Mikulově (Regionální muzeum v Mikulově, 2020) ... 40
Obrázek 25: Webová stránka Muzeum Vysočiny Jihlava (Muzeum Vysočiny Jihlava, 2020) ... 41
Obrázek 26: Webová stránka Škoda muzeum v Mladé Boleslavi (Škoda muzeum, 2020) ... 42
Obrázek 27: Webová stránka Muzeum hlavního města Prahy (Muzeum hlavního města Prahy, 2020) ... 42
Obrázek 28: Webová stránka Národní muzeum v přírodě, Rožnov p. Radhoštěm (Národní muzeum v přírodě, 2020) ... 43
Úvod
Předkládaná bakalářská práce řeší problematiku sociálních sítí, především jejich využití ve vybraných muzeích a galeriích v České republice ve srovnání se třemi vybranými evropskými muzei.
Autorka se zabývá především otázkou využívání známých sociálních sítí, pomocí kterých muzea a galerie kontaktují širokou veřejnost, jaké metody k tomu používají a zda v českých muzeích a galeriích využíváním těchto sítí dochází ke kladné reakci a tím i ke zvýšení zájmu veřejnosti. Cíleně použitá propagace a reklama muzeí a galerií je velice důležitým prvkem, který pomáhá ke zvýšení zájmu návštěvníků, kteří se využitím nabídek na sociálních sítí mohou více dozvědět o činnosti a různých aktivitách probíhající v těchto kulturních institucích. Sociální sítě jsou tak jednou z nejdůležitějších součástí, které mohou pomoci k propojení historie s dnešním světem. Pro muzea a galerie to ale znamená, že se musí v 21. století vypořádat s posunem technologií, jejich neustálým rozvojem a neustále zdokonalovat možnou formu komunikace s koncovým uživatelem – případným budoucím návštěvníkem.
Digitalizace a přechod do online světa je dnes otázka, která se řeší napříč celým spektrem odvětví.
Na tuto dobu by měly reagovat i kulturní instituce jako jsou muzea a galerie a pokusit se držet krok s tímto celosvětovým trendem. Z důvodu pandemie v letošním roce 2020 téměř všechny kulturní instituce využily možnost přesunout svoji prohlídkovou činnost do online prostředí, ve kterém může zájemce o návštěvu virtuální formou prohlédnout celou expozici z bezpečí domova. Pomocí komunikace přes sociální sítě se rozšířila možnost využití virtuálních prohlídek, které se dostaly do vědomí mnoha lidí, a lze předpokládat, že zájem o takovýto druh prohlídek bude stoupat a v budoucnu se zcela jistě zařadí na přednější místa, než jaká nyní zaujímá. Řada muzeí a galerií se proto začíná zajímat o daleko větší využití prostředí sociálních sítí ke své propagaci, zviditelnění a dále i k možnosti rozvíjení virtuálních prohlídek.
V bakalářské práci autorka popisuje historii internetu a sociálních sítí od jejich vzniku po současné využití, zaměřuje se na současné sociální sítě, především ale na nejčastěji využívanou síť Facebook.
Dále se zabývá analýzou facebookových stránek, rozhovorů se zástupci muzeí a popisem vybraných českých regionálních muzeí a nejsledovanějších evropských muzeí. Evropská muzea jsou vybrána na základě nejvíce sledujících na Facebooku. Ve vybraných muzeích a galeriích se autorka zaměřuje na správu, využití, fungování a parametry jejich stránek na Facebooku.
Metodikou bakalářské práce jsou především analýzy facebookových a webových stránek vybraných evropských a českých muzeí a galerií. Dále řízené rozhovory se zástupci regionálních muzeí a interpretace získaných dat. Autorka si vyčlenila dva cíle. Hlavním cílem je porovnání a zhodnocení současného stavu využívání sociálních sítí v rámci českých regionálních muzeí a galerií. Druhým cílem je vytvoření manuálu s doporučením pro tyto instituce, jak se sociálními sítěmi správně a efektivně pracovat a jak je používat. Jsou navrženy metody a způsoby využití sociálních sítí a webových stránek tak, aby jim umožnily vytvořit úspěšnou komunikační strategii. Tento manuál je inspirován velkými evropskými muzei a galeriemi a zároveň přizpůsobený českým podmínkám. Je položena hypotéza, zda hezký moderní vzhled webových stránek má vliv na „to se mi líbí“ na Facebooku.
Bakalářská práce má tři kapitoly. První kapitola internet představuje stručnou historii a vývoj internetových stránek. Druhá kapitola řeší sociální sítě, jejich definici, historický vývoj prvních sociálních stránek a popis jednotlivých dnešních sociální sítí. Třetí kapitola pojednává o muzeích a galeriích, jejich definici, popisu vybraných evropských muzeí, popisu vybraných českých muzeí, porovnání webových stránek dalších českých muzeí a galerií, o analýze rozhovoru se třemi vybranými zástupci muzeí a poskytuje závěrečná doporučení pro malá česká muzea a galerie.
1 Internet
Každý, kdo chce v dnešním světě uspět, tzn. realizovat své představy a dosáhnout svých cílů a neskončit jako „kůl v plotě“, se bez komunikace neobejde (Foret, 1994, s. 9).
Lidé měli od nepaměti vždy potřebu komunikovat mezi sebou. V průběhu historie bylo mnoho způsobů dorozumívání, od kouřových, ohňových a světelných signálů, poštovních holubů, posílání pošty až po volání přes telefon. Díky touze po neustálém zdokonalování se komunikace zrychlovala a zefektivňovala až do druhé poloviny dvacátého století, kdy přišly na řadu první programovatelné stroje, počítače a internet. Internet využívá přes 80 % uživatelů z České republiky v kategorii nad 16 let a 70 % ho používá denně (Michl, 2019) a s ním i sociálních sítě, které patří mezi nejnavštěvovanější stránky dnešní doby (Hardwick, 2020).
1.1 Historie a vývoj internetových stránek
Tato kapitola podává přehled o počátcích internetu, jeho historickém vývoji a vzniku prvních internetových stránek. Začátek komunikace skrz počítače bylo spuštění vojenské sítě ARPANET koncem roku 1969, kdy se čtyři univerzity v USA staly základem pro vzájemnou komunikaci mezi armádou. Rozšiřováním počtů uzlů se síť rychle rozrůstala i do dalších zemí a postupem času se z ní stala síť internet. Přes síť ARPANET byl také odeslán první e-mailu Rayem Tomlinsnem v roce 1971 skrz dva několik metrů od sebe stojící počítače. E-mail, podle jeho slov, neobsahoval nic zajímavého a byl spíše testovací a vlastně ani netušil co právě objevil. Dodnes se ale používá i jeho rozdělení uživatelského jména od zbytku pomocí zavináče (Tomlinson, 2020).
Na přelomu 80. a 90. let vznikl tzv. BBS (Bulletin Board System). BBS byl přístupný zpravidla pomocí telefonických modemů a byl jednou z prvních metod pro komunikaci s ostatními lidmi prostřednictvím počítačů. Ačkoli tehdejší technologie omezovala tyto systémy a zkušenosti koncových uživatelů pouze na textové výměny dat, které byly velmi pomalé a mohl být přihlášen vždy jen jeden uživatel, BBS si získaly velkou popularitu (Shah, 2016) Dalším systémem byl CompuServe, který začal fungovat v sedmdesátých letech, ale na konci 80. let se rozšířil pro veřejnost. CompuServe umožnil členům sdílet soubory a přistupovat k novinkám a událostem. Na rozdíl od ostatních systémů, ale nabízel opravdovou interakci v podobě diskusních fór (Pavlíček, 2010).
Forma chatování, jak ho dnes známe, se dá z historického hlediska nejvíce přirovnat k Internet Relay Chat (IRC), který byl představen roku 1988 Finem Jarkkem Oikarinenem s aplikací OuluBox.
OuloBox byla nejdříve používána pouze ve Finsku a až později se začala rozšiřovat. IRC byl původně navržen pro diskusní fóra, ale umožňoval také posílání soukromých zpráv, chat a datové přenosy v reálném čase (Patil, Kajithra, 2013). Stěžejním bodem, který měl významný vliv na rozšíření internetu mezi běžné uživatele, bylo vytvoření webového prohlížeče. Tim Bernes-Lee, který pracoval pro společnost CERN, propojil internet s databází hypertextových odkazů, navrhl jazyk HTML a protokol http a vytvořil tak první webový prohlížeč jménem WorldWideWeb (WWW), který představil 26. února 1991 (Kučera, 2011).
Díky WWW se začal web dostávat více do podvědomí veřejnosti a začaly vznikat první webové stránky. Jako jedna z prvních stránek, která byla hlavně pro veřejnost, se označuje stránka GeoCities, která vznikla jako free webhosting v roce 1994. Již na konci roku 1995 měla stránka tisíce přihlášení denně a přes šest milionů návštěv měsíčně (Crum, 2009). V roce 1999, kdy ji odkoupila společnost Yahoo, byla stránka GeoCities třetím nejnavštěvovanějším webem a v určitém rozsahu vydržela až do roku 2009, kdy ji společnost uzavřela. Jejím záměrem bylo, aby lidé mohli vytvářet a upravovat svůj web zadarmo, a na základě obsahu jej seskupovat do „měst“, která měla představovat určitý obsah stránky. Velký vzestup stránky Geocities a jí podobné, byl impulsem pro vytváření prvních sociálních sítí (Marshall, 2009).
2 Sociální sítě
Po založení prvních, pro uživatele přívětivějších webových stránek, se začaly vytvářet také první stránky sociálních sítí. Internetové sociální sítě jsou nedílnou součástí každodenního života téměř každého z nás a většina lidí si už bez sociálních sítí internet nedokáže představit. Následující kapitola představuje jejich definici, vývoj a charakteristiku.
2.1 Definice
První zmínění pojmu sociální síť je přisuzováno profesorovi J. A. Barnesovi, který pozoroval v Norsku zdejší rybáře a jejich vazby.
„Každá osoba je v kontaktu s řadou dalších lidí, z nichž někteří jsou v přímém kontaktu a někteří ne. … Považuji za vhodné hovořit o sociální oblasti tohoto druhu jako o síti. Obrázek, který mám, obsahuje sadu bodů, z nichž některé jsou spojeny čarami. Body obrázku jsou lidé nebo někdy skupiny a čáry označují, kteří lidé na sebe vzájemně působí. Samozřejmě můžeme celý společenský život považovat za vytváření sítě tohoto druhu“ (Barnes, 1954, s. 43, překlad autor)
Barnes definování výrazu sociální síť, z pohledu sociologie, použil v článku „Class and Committees in a Norwegian Island Parish“ (1954) jako formu sociálního rozčlenění společnosti na pobřeží.
Všímal si, že mezi jednotlivými lidmi jsou různá propojení, která tvoří sadu bodů spojených čarami, které označují, jak na sebe vzájemně působí. (Barnes, 1954)
Naproti tomu dnešní definice internetové sociální sítě podle boyd a Ellison se definují jako:
„webové služby, které umožňují jednotlivcům
(1) vytvořit veřejný nebo poloveřejný profil v ohraničeném systému, (2) formulovat seznam dalších uživatelů, se kterými sdílejí spojení, a
(3) zobrazit a procházet jejich seznam spojení a spojení vytvořených ostatními v systému.
Povaha a názvosloví těchto spojení se může u jednotlivých webů lišit.“
(boyd, Ellison, 2007, s. 211, překlad autor)
2.2 Počátky sociálních sítí
Jako první moderní sociální síť je označována stránka SixDegrees.com, která byla založena v roce 1997 analytikem a právníkem Andrew Weinreichem. Stránka SixDegrees,com byla první, která zkombinovala několik důležitých hledisek a umožnila svým uživatelům vytvářet profily, svůj vlastní okruh přátel, s kterými mohli komunikovat a prohlížet si jejich profily. I když stránka měla více než milion uživatelů, podle zakladatele „předběhla svou dobu“ a musela kvůli finančním problémům skončit (boyd, Ellison, 2007).
Na konci devadesátých let a počátkem 21. století zaznamenaly sociální sítě veliký vzestup. Mezi nejznámější stránky na počátcích sociálních sítí můžeme zařadit:
Ryze
Stránka Ryze vznikla v roce 2001 zakladatelem Adrianem Scottem jako jedna z první byznys sociálních sítí pro budování pracovních kontaktů, stránka má více než 500 000 členů ve více než 200 zemích. Je známá především jako předchůdce dnes známé stránky LinkedIn (CBS, ©2020).
Friendster
Rok po založením stránky Ryze se objevila další stránka Friendster. Stránku založili Jonathan Abrams spolu s Peterem Chinem. Společnost je stále považována za počátek mezi moderními sociálními sítěmi (CBS, ©2020).
MySpace
Stránka MySpace patří mezi známé komunitní servery a byla založena v roce 2003 B. Greenspanem, Ch. DeWolfem, J. Bermanem a T. Andersonem. MySpace nabízí profily pro hudební kapely, kulturu, herce a mnohé další. V roce 2005 společnost odkoupila firma News Corporation za téměř 600 milionů dolarů, a i když společnost měla v roce 2007 hodnotu okolo 12 miliard dolarů, nestačila konkurenčnímu Facebooku, který se dostal na vrchol žebříčku v roce 2008 a MySpace, i přes snahy změnit design a oživit značku, se postupně propadala až do roku 2011 kdy jí koupila společnost Specific Media poté v roce 2016 společnost Time, Inc. a v roce 2018 Meredith Corporation (CBS,
©2020).
2.3 Sociální sítě dnes
2.3.1 LinkedIn
LinkedIn byla založena v roce 2003 R. Hoffmanem, A. Bluem, K. Guerickem, E. Lyem a J.
Vaillantem. Web zaznamenal 4500 členů během prvního měsíce. Stránka byla původně zaměřená na zveřejňování životopisů a postupem čase se z ní stala sociální síť pro byznys, která postupně přidávala funkce. Dnes je jednou z nejznámějších profesních sítích, a i v České republice začíná být velice oblíbená a stále častěji nahrazuje posílání životopisu přes e-mail. V roce 2011 společnost vydala první veřejnou nabídku akcií a stala se největší prvotní nabídkou od dob Googlu jako internetové společnosti (CBS, ©2020). V České republice patří právem mezi často využívané stránky a má více než 1,6 milionu uživatelů (Michl, 2019).
Obrázek 1: Logo LinkedIn (LinkedIn, 2020)
2.3.2 Facebook
Facebook je akciová společnost založená v roce 2004. Je to celosvětově nepopulárnější sociální stránka na světě. V České republice jí využívá téměř šest milionů lidí ze sedmi milionů uživatelů internetu (Michl, 2019) a proto jí autorka věnuje největší pozornost.
Hlavním účelem Facebooku je propojovat lidi a vytvářet tak sociální síť lidí, kteří se mohou, ale nemusí znát. Umožňuje uživatelům sdílet jejich obsah, např. fotografie a videa, ale i přidávat statusy
„co se vám honí hlavou“, sdílet pocity, nálady a spustit živé vysílání. Stránky na Facebooku sledují svou aktivitu pomocí „to se mi líbí“ a počtu návštěvníků, kteří je sledují. Na příspěvky mohou uživatelé reagovat symbolem palce neboli „to se mi líbí“ nebo „lajkem“, dále dalšími ikony jako je srdce pro odezvu „super“, smajlíka se srdcem pro „péče“, smějícího se smajlíka pro „haha“, udiveného smajlíka pro „paráda“ nebo „wow“, brečícího smajlíka pro „to mě mrzí“ a naštvaného smajlíka pro „to mě štve“. Další možností u příspěvků je sdílet tento příspěvek mezi přátele, přátele přátel a veřejně a samozřejmostí je i možnost příspěvek okomentovat.
Obrázek 2: Facebook odezvy (autor)
Dalším důležitým prvkem je možnost přidání tzv. hashtagu [heštegu] neboli křížku #, podle kterého si jednotliví uživatelé mohou tento příspěvek vyhledat. Např. známá akce Muzejní noc lze označit hashtagem #muzejninoc a uživatel má možnost si všechny příspěvky obsahující toto označení vyhledat jedním kliknutím.
Důležitou součástí Facebooku je zabudovaný analytický nástroj Facebook Insights, který je v češtině označován jako Přehledy. Jak už název naznačuje, tento nástroj dává základní přehled o zobrazení stránky, zájmu návštěvníků o daný příspěvek a o jeho dosahu. Uživatel se tak lehce dostanu k datům, ze kterých může čerpat pro další strategii, např. volby placené reklamy, kterou také Facebook nabízí.
Historie
Obrázek 3: Původní verze TheFacebook.com (Facebook for education, 2020)
Za počátky vzniku Facebooku můžeme považovat již podzim 2003, kdy Mark Zuckerberg, student druhého ročníku Harvardu, naprogramoval stránku www.facemash.com, která obsahovala studentské fotky z ročenky a uživatelé mohli hlasovat, která osoba se jim líbí více. Stránka měla velmi rychlý nárůst mezi studenty a zapříčinila pád harvardské sítě. Zuckerberg byl obviněn za narušení autorských práv, narušení soukromí a porušení řádu a podmínečně vyloučen. Po tomto incidentu si ho všimli Cameron a Tyler Winklevossovi a nabídli Zuckerbergovi spolupráci na stránce HarvardConnection, kterou od něj chtěli naprogramovat. Oproti Friendster a MySpace, měla mít exkluzivitu vysoké školy a měli být na ní jen lidé, kteří mají školní e-mailovou adresu harvard.edu.
Zuckerberg tento nápad poupravil a začal stránku programovat jako svou. Pro rozjetí této stránky potřeboval finance, a proto požádal kamaráda Eduarda Saverina, aby mu dal do začátku 1000 dolarů s tím, že bude mít 30% podíl ve firmě jako finanční ředitel. Saverin s tím souhlasil, Zuckerberg spustil stránku naplno a počátkem roku 2004 si zaregistroval doménu www.TheFacebook.com a později téhož roku jí pustil mezi ostatní studenty. Na stránku se mohl zaregistrovat pouze pozvaný člen, ale i tak se stránka zanedlouho rozšířila mezi téměř všechny studenty na Harvardu. Po tomto úspěchu Zuckerberg stránku rozšířil i do ostatních škol. Winclevossovi na Zuckerberga podali žalobu, že zkopíroval jejich nápad a porušil tak ústní smlouvu, podle které měl jejich web vytvořit.
Mezitím stránka rostla velkou rychlostí a dostávala se do podvědomí všech studentů.
Důležitou součástí v počátcích Facebooku byl i Sean Parker, jeden ze zakladatelů hudební služby Napster. Ve stránku www.TheFacebook.com velmi věřil a po setkání s Zuckerbergem a Saverinem se stal jejím prezidentem. Jako prezident sehnal prvního investora P. Thiela, spoluzakladatele společnosti PayPal, a Facebook se mohl rozrůstat dál. Zuckerberg uvedl, že "Sean byl klíčový v tom, aby pomohl Facebooku přeměnit se z vysokoškolského projektu na skutečnou společnost … Snad ještě důležitější je, že Sean pomohl zajistit, aby kdokoli, kdo má zájem investovat do Facebooku, nekupoval pouze do společnosti, ale také poslání a vizi otevírání světa prostřednictvím sdílení."
(Bertoni, 2011, překlad autor)
Zuckerberg postupně rozděloval podíl na společnosti až Saverina téměř vystrnadil z Facebooku.
V červenci 2004 se Saverin a Zuckerberg pohádali a Zuckerberg na něj podal žalobu za zmrazení účtu Facebooku. Saverin podal také žalobu a tvrdil, že Zuckerberg utratil peníze Facebooku na osobní výdaje. Oba se vyrovnali mimosoudně, podepsali mlčenlivost a Saverin musí být stále uváděn jako spoluzakladatel Facebooku (Hoffman, 2010).
Dalším vývojem Facebooku Parker oslovil i Reida Hoffmana, výkonného ředitele pracovní sociální sítě LinkedIn. Hoffmanovi se Facebook líbil, ale nechtěl se stát hlavním investorem kvůli možnému střetu zájmů s jeho povinnostmi jako generálního ředitele LinkedIn. Koncem roku 2004 měl Facebook po deseti měsících od spuštění jeden milion uživatelů, koncem roku 2005 již šest milionů (Wikipedia, 2020a).
V říjnu roku 2005 byl Facebook již na více než dvaceti univerzitách ve Velké Británii a po celém světě. Dalším logickým krokem podle Zuckerberga bylo spustit Facebook mezi střední školy. Později byl přístup umožněn i zaměstnancům několika společností, jako byla společnost Apple Inc. a Microsoft. Na konci roku 2005 byl Facebook přístupný více než 2 tisícům vysokých škol a více než 25 000 středních škol. Od září následujícího roku byl Facebook zpřístupněn všem uživatelům od 13 let, a tak tomu je dodnes. V dubnu 2012 Facebook získává další známou sociální síť Instagram za 1 miliardu USD, které se autorka věnuje v následující podkapitole (Wikipedia, 2020a). Facebook má nyní (prosinec 2020) více než 2,7 miliard aktivních uživatelů (Graf č. 1).
Graf 1: Počet měsíčních aktivních uživatelů Facebooku na celém světě ke 3. čtvrtletí 2020 (Statista, 2020a)
2.3.3 Instagram
Instagram je sociální sítí, kde uživatelé sdílejí fotografie a videa. Byla založena Kevinem Systromem, jenž byl na stáži u další známé sociální sítě Twitter (tehdy Odeo). Aplikace byla spuštěna na podzim roku 2010 a za jeden den získala přes 25 000 uživatelů. V roce 2012 aplikaci odkoupil Facebook za jednu miliardu USD. „Tato aplikace umožňuje uživatelům nahrávat média, která lze upravovat pomocí filtrů a organizovat pomocí hashtagů a zeměpisných značek.“ (Wikipedia, 2020b). Uživatelé si poté mohou vyhledat určitou zeměpisnou značku nebo hashtag a sledovat tak ostatní uživatele a jejich fotky a videa. Stejně jako na Facebooku lze na příspěvek reagovat „olajkováním“ v podobě srdíčka, přidat komentář nebo sdílet a uložit si příspěvek do svého seznamu a označovat příspěvky hashtagy pro lehčí a dostupnější vyhledávání. V České republice patří Instagram mezi nejnavštěvovanější stránky a má více než 2,3 milionu uživatelů (Michl, 2019).
Obrázek 4: Instagram Screenshots (Instagram, 2020)
2.3.4 Twitter
Další celosvětově známou sociální sítí je Twitter, založený v roce 2006 Jackem Dorsey. Twitter, stejně jako ostatní zmíněné sociální sítě, používá hashtagy pro označování příspěvků – tweetů.
Tweety jsou často využívané pro politické názory a komunikaci z oficiálních stránek např. politiků i prezidentů. Stránka slouží především ke sdělování krátkých zpráv o maximálním rozsahu 280 znaků.
Na příspěvek lze jako u ostatních reagovat prostřednictvím komentáře, srdcem příspěvek „olajkovat“
a součástí je i sdílení příspěvku tzv. retweetnutí. Stránka patří mezi méně využívané v České republice, ale i tak má téměř 400 tisíc uživatelů (Michl, 2019).
Obrázek 5: Logo Twitter, Zdroj: Twitter, 2020
2.3.5 YouTube
YouTube je internetová stránka pro nahrávání videí. Od roku 2006 patří pod společnost Google a uživatelé tak mohou využívat pro svůj profil jeho účty. I u YouTube lze video okomentovat,
„olajkovat“ a sdílet, uložit na později a označit hashtagem. V dnešní době je YouTube známé hlavně díky tzv. youtuberům nebo influencerům, tedy lidem, kteří tvoří obsah pro fanoušky a svým obsahem je ovlivňují. Youtubeři jsou dnes důležitou součástí marketingu mnoha firem. Ve většině případů dostanou youtubeři produkty zdarma na vyzkoušení a na oplátku firmě udělají reklamu skrz video pro své fanoušky, většinou je produkt doplněný slevou na daný sortiment.
Obrázek 6: Logo YouTube (YouTube, 2020)
3 Muzea a galerie
Víš, úspěch muzea se neměří počtem návštěvníků, kteří tam přijdou, ale množstvím těch, kterým návštěva něco dala. Neměří se počtem vystavených předmětů, ale věcmi, které návštěvníci vnímali v jejich souvislostech. Neměří se svým rozsahem, ale prostory, které můře veřejnost
navštívit a mít z nich prospěch. To je muzeum. Jinak jsou to jen jakási „kulturní jatka“
Georges Henri Rivière (Brych, 2003)
Pravděpodobně první muzeum bylo založeno již v 17. století na oxfordské univerzitě jako Ashomolean Museum, které vystavovalo soukromou sbírku přírodovědných kuriozit. O století později se veřejnosti otevřela známá muzea Louvre v Paříži a Britské muzeum v Londýně (Mauk, 2013). Česká muzejní historie začíná v roce 1814 kdy bylo založeno muzeum v Opavě, které bylo základem pro dnešní Slezské zemské muzeum v Opavě (CES, ©2020).
Dnes mají muzea především funkci „získávání, shromažďování, trvalého uchovávání, evidování, odborného zpracování a zpřístupňování sbírek veřejnosti, včetně doplňkových služeb odborné i široké veřejnosti.“ (Zabloudilová, 2013)
V této části práce se autorka věnuje analýze především facebookových stránek vybraných evropských a českých regionálních muzeí a charakteristikou jednotlivých muzeí. Jako zástupce evropských muzeí jsou zvolena následující muzea: Britské muzeum, Muzeum Louvre a Muzeum Van Gogha a pro srovnání tři česká muzea Národní Muzeum v Praze, Západočeské muzeum v Plzni a Muzeum Šumavy v Sušici. Pro analýzu Facebooku autorka využívá především vlastní zkoumání jednotlivých stránek a popisuje, jak jednotlivá muzea na Facebooku komunikují, jaké příspěvky zveřejňují, s jak dlouhým obsahem, v jaké časy a jakou mají odezvu na jednotlivé příspěvky. Tato analýza probíhala především během měsíce listopadu, a proto data z Facebooku, Instagramu, Twitteru a YouTubu uvedená níže jsou za období od 1. listopadu do 30. listopadu. Dále je zařazena podkapitola shrnující rozhovory se třemi zástupci muzea s Mgr. Zdeňkou Řezníčkovou za Muzeum Šumavy Sušice a jeho pobočky, s Mgr. Šárkou Bukvajovou za Národní muzeum v Praze a jeho pobočky a s Mgr. Adélou Šmausovou za Západočeské muzeum v Plzni a jeho pobočky.
Další částí je krátký přehled webových stránek malých regionálních a národních muzeí, které autorka vybere na základě nejvyšší návštěvnosti za rok 2019 v jednotlivých krajích a současně s větší úspěšností na facebookových stránkách v počtu „to se mi líbí“ nebo naopak s nezvykle nízkou úspěšností pro porovnání. Tato část by měla zodpovědět hypotézu, že hezký moderní vzhled webových stránek má vliv na „to se mi líbí“ a sledující na Facebooku.
3.1 Definice
K současnému stanovení mezinárodní definice muzea došlo na 22. valném shromážděním Mezinárodní rady muzeí (ICOM) ve Vídni dne 24. srpna 2007:
„Muzea jsou stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřené veřejnosti, které získávají, uchovávají, zprostředkují a vystavují hmotné i nehmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem výchovy, vzdělání a potěšení“
Na 139. zasedání v Paříži ve dnech 21. – 22. července 2019 byla navrhnuta nová definice pro hlasování, ale kvůli koronavirové situaci v letošním roce nebyla ještě schválena.
„Muzea jsou prostorem pro demokratizaci, inkluzi a multikulturu, v nichž probíhá kritický dialog o minulosti a budoucnosti. Uznávají a řeší konflikty a výzvy současnosti, uchovávají artefakty a příklady pro blaho společnosti, chrání rozmanité vzpomínky pro budoucí generace a zaručují všem lidem stejná práva a rovný přístup k dědictví. Muzea nejsou zisková. Jsou participativní a transparentní, pracují v aktivním partnerství s různými komunitami a pro ně, aby shromažďovaly, uchovávaly, zkoumaly, interpretovaly, vystavovaly a zlepšovaly porozumění světu s cílem přispět k lidské důstojnosti a sociální spravedlnosti, globální rovnosti a planetární pohodě.“
(BALTÀ PORTOLÉS, 2019)
Galerie jako kulturní instituce nemá přesnou definici, a i v České republice si tento pojem můžeme vykládat různě. Za galerii můžeme považovat prostory určené k výstavám uměleckých děl, konkrétní instituci, která tato díla vystavuje, ale i např. nejvyšší řady sedadel v divadle. Pro účely této práce uvažujeme galerii jako instituci, která se řídí podle českého zákona o ochraně muzejních sbírek.
Galerie, stejně jako muzeum, má povinnost zpracovávat a dodržovat sbírkotvornou koncepci nebo strategii, odborně zpracovávat a evidovat sbírku, zajistit ochranu a bezpečnost sbírky a zajistit uchování sbírky v její celistvosti, jak je zapsána v centrální evidenci (Národní galerie, 2020).
3.2 Vybraná evropská muzea
Pro tuto práci jsou zvolena muzea na základě analýzy nástroje Fanpage Karma, která znázorňuje muzea s nejvíce sledujícími na sociálních sítích. Evropská muzea se pravidelně umisťují na předních příčkách v počtu „to se mi líbí“ a sledujících. Až na dvě výjimky, kdy příčky obsadila New Yorská muzea, zabírají evropská muzea prvních deset příček, a i na dalších příčkách si muzea v Evropě vedou velice dobře. V následujících podkapitolách následuje stručný popis všech vybraných muzeí a jejich sociálních sítí.
Obrázek 7: Top Museums (Fanpage karma, 2020)
3.2.1 Musée du Louvre
Obrázek 8: Facebooková stránka Musée du Louvre (Musée du Louvre, 2020a)
Musée du Louvre je pařížské muzeum umění, patřící mezi nejstarší muzea na světě a s téměř 10 miliony návštěvníků se stalo nejnavštěvovanějším muzeem na světě za rok 2019 (Sharpe; da Silva, 2020). Je známé především skleněnou pyramidou na Napoleonově dvoře a výstavou známého da Vinciho díla Mona Lisy. Muzeum má pobočky v Lensu v severní Francii a v Abu Zabi ve Spojených arabských emirátech (Wikipedia, 2020c). Má účet na čtyřech nejznámějších sociálních sítích:
Facebook, Twitter, Instagram a YouTube. V současné době (listopad 2020) má na profilu Facebooku necelých 2,6 milionu „to se mi líbí“ a necelých 2,6 milionu sledujících (Museé du Louvre, 2020a), a proto je může být největším vzorem pro ostatní muzea. Muzeum na své stránce používá, u některých příspěvků, překlady do angličtiny pro zahraniční návštěvníky a téměř každý příspěvek je doplněný obrázkem nebo videem (Tabulka č. 1). Dále často využívá ikonky pro oživení příspěvků, téměř v každém příspěvku přidá otázku, aby podpořilo diskusi v komentářích a zároveň se snaží odpovídat na otázky v komentářích, které se vyskytnou. Na Twitteru má přes 1,5 milionu sledujících (Museé du Louvre, 2020c), na Instagramu přes 4,3 milionu uživatelů (Museé du Louvre, 2020b), na YouTube téměř 65 tisíc odběratelů (Museé du Louvre, 2020d). Jeho webové stránky jsou v moderním stylu s obrázkovým pozadím skleněné pyramidy. Na hlavní stránce zaujme velká galerie velkých fotografií s odkazy na aktuální výstavy. Odkazy na sociální sítě jsou umístěny po pravé straně stránky a jsou zastoupeny ikonami jednotlivých sociálních sítí. Stránky jsou přeloženy do angličtiny, japonštiny a čínštiny a nemají přizpůsobenou verzi pro mobilní zařízení, stránky se zobrazují jako na počítači. Lze na nich najít informace o výstavách, aktivitách, historii a lze nakoupit i vstupenku (Musée du Louvre, 2020e).
Tabulka 1: Celkový přehled příspěvků za měsíc listopad, Musée du Louvre (vlastní zpracování)
Muzeum přidávalo příspěvky velmi často a nevynechalo více než dva dny. Nejčastější doba přidání příspěvků byla v dopoledních hodinách mezi 10. a 12. hodinou a v odpoledních hodinách mezi 17. a 19. hodinou. Graf č. 2 zachycuje počty jednotlivých interakcí na příspěvky a dobu zveřejněných příspěvků. Graf č. 3 zobrazuje nejčastější délku příspěvku, která byla průměrně 127 slov. Muzeum komunikuje na svých facebookových stránkách
Graf 2: Odezva příspěvků a doba přidání příspěvků, Musée du Louvre (Vlastní zpracování) 0
1000 2000 3000 4000 5000 6000
0:00 2:24 4:48 7:12 9:36 12:00 14:24 16:48 19:12 21:36
Odezva příspěvků
Komentáře Sdílení To se mi líbí a další
Graf 3: Délka příspěvků v jednotlivých dnech, Musée du Louvre (Vlastní zpracování)
3.2.2 Van Gogh Museum
Obrázek 9: Facebooková stránka Van Gogh Museum (Van Gogh Museum, 2020a)
Van Goghovo muzeum patří mezi neznámější amsterodamská muzea a zaměřuje se na život a dílo umělce van Gogha. Je jedním z nejvýznamnějších muzeí umění na světě. Muzeum za rok 2019 navštívilo přes 2,13 milionu návštěvníků z více než 110 různých zemí. Prostory muzea se skládají ze dvou budov: Rietveldova budova a Kurokawovo křídlo. Muzeum se ve svém strategickém plánu nazývá „inkluzivní muzeum, které chce inspirovat lidi životem Vincenta van Gogha, jeho prací a časem.“ (Van Gogh Museum, 2020e, překlad autor). Muzeum má profil na Facebooku, Instagramu, Twitteru i YouTube a téměř denně se o ně stará a komunikuje s uživateli např. reakcí v komentářích
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Délka příspěvku
(Obrázek č. 10). V současné době (listopad 2020) má více než dva a půl milionů „to se mi líbí“ a dva a půl milionu sledujících na Facebooku (Van Gogh museum, 2020a), přes 1,7 milionu sledujících na Instagramu (Van Gogh museum, 2020b), přes 1,6 milionu sledujících na Twitteru (Van Gogh museum, 2020c) a přes 30 tisíc odběratelů na YouTube (Van Gogh museum, 2020d). Stejně jako většina muzeí na světě i na Muzeum Van Gogha dopadla koronavirová krize a bylo více než čtvrt roku uzavřeno a návštěvnost klesla na maximálně 10 % obvyklého počtu návštěvníků. Muzeum má velice zajímavě řešené moderní webové stránky, které jsou přeloženy i do angličtiny pro zahraniční návštěvníky. Na jejich webových stránkách lze najít téměř veškeré informace, které návštěvník potřebuje a přizpůsobují se i mobilnímu zařízení. Lze na nich najít základní informace o expozicích, výstavách, budovách, lze dohledat i strategický plán muzea na příští léta. Muzeum má i svůj e-shop a stránky nabízejí i možnost zarezervovat vstupenky, kde stránka s rezervací je přeložena dokonce do deseti jazyků. Jediné, co chybí, nebo není primárně viditelné, jsou ikony odkazující na sociální sítě (Van Gogh Museum, 2020f).
Obrázek 10: Komunikace muzea v komentářích (Van Gogh Museum, 2020a)
Tabulka 2:Celkový přehled příspěvků za měsíc listopad, Van Gogh Museum (Vlastní zpracování)
Muzeum v listopadu přidávalo příspěvky každý den, některé dny i vícekrát. Nejčastější doba přidání příspěvku byla nezvykle brzy ráno mezi 4. a 5. hodinou a odpoledne kolem 17. hodiny. Graf č. 4 znázorňuje odezvu příspěvků na přidané příspěvky v danou dobu. Graf č. 5 znázorňuje délku příspěvků, za dané období byla průměrná délka 73 slov.
Graf 4: Odezva příspěvků, Van Gogh Museum (Vlastní zpracování) 0
5000 10000 15000 20000 25000
0:00 2:24 4:48 7:12 9:36 12:00 14:24 16:48 19:12
Odezva příspěvků
Komentáře Sdílení To se mi líbí a další
Graf 5: Délka příspěvku Museum Van Gogh (Vlastní zpracování)
3.2.3 British Museum
Obrázek 11: Facebooková stránka British Museum (British Museum, 2020a)
Britské muzeum se nachází v severní části Londýna ve Velké Británii a zaznamenalo přes šest milionů návštěvníků za rok 2019 (Coates, 2020). Muzeum je na všech nejznámějších sítích: na Facebooku má téměř 1,6 milionu „to se mi líbí“ a více než 1,6 milionu sledujících (British Museum, 2020a), na Instagramu více než 1,9 milionu sledujících (British Museum, 2020b), na Twitteru přes
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Délka příspěvku
dva miliony sledujících (British Museum, 2020c) a necelých 380 tisíc odběratelů na YouTube (British Museum, 2020d). Ve svých příspěvcích na Facebooku používá často ikony k oživení příspěvků, označení hashtagy a téměř v každém příspěvku položí otázku k rozproudění diskuse.
Muzeum komunikuje s návštěvníky také pomocí komentářů (Obrázek č. 12). Všechny své příspěvky doplňuje obrázkem a několikrát v měsíci sdílí nějakou akci nebo událost. Jeho webové stránky jsou velice intuitivní a přehledné. Na hlavní stránce je velkoformátová fotografie vnitřního prostoru muzea a menší fotografie s odkazy na jednotlivé sekce stránky. Lze na nic najít vše potřebné: aktuální výstavy a akce, historii a stránku s možností nákupu vstupenky online. Vše se přizpůsobuje pro mobilní zařízení. Odkazy na sociální sítě se nachází ve spodní části stránky a jsou tvořeny jednotlivými černobílými ikonami (British Museum, 2020e).
Obrázek 12: Komunikace muzea v komentářích (British Museum, 2020a)
Tabulka 3: Celkový přehled příspěvků za listopad British Museum (Vlastní zpracování)
Muzeum v listopadu přidávalo příspěvek téměř každý den, v některé dny i vícekrát. Nejčastější doba přidání příspěvků byla v dopoledních hodinách mezi 11. a 13. hodinou a v odpoledních hodinách mezi 16. až 19. hodinou. Na grafu č. 6 je znázorněna odezva na příspěvky a doba zveřejnění jednotlivých příspěvků. Na grafu č. 7 je zobrazena délka příspěvků, která byla průměrně 104 slov.
Graf 6: Odezva příspěvku British Museum (Vlastní zpracování) 0
1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000
0:00 2:24 4:48 7:12 9:36 12:00 14:24 16:48 19:12 21:36
Odezva příspěvků
Komentáře Sdílení To se mi líbí a další
Graf 7: Délka příspěvku British Museum (Vlastní zpracování)
Pro další porovnání autorka zvolila analytický nástroj Zoomsphere (Zoomsphere, 2020), do kterého zařadila všechna evropská muzea z žebříčku, která se umístila na prvních deseti příčkách v počtu sledujících na Facebooku (Fanpage karma, 2020). Na grafu č. 8 je znázorněn počet příspěvků za měsíc listopad za jednotlivé stránky muzeí. Z grafu vyplývá, že nejvíce příspěvků přidala londýnská galerie TATE, a to 48 příspěvků. Naopak nejméně příspěvků přidalo muzeum Musée du Louvre a to 20 příspěvků. Na grafu č. 9 je znázorněna interakce podle hodin během dne, ze které vyplývá nejčastější doba reakcí na příspěvky a to kolem 11. hodiny dopoledne a odpoledne kolem 16. a 18.
hodiny.
Graf 8: Počet příspěvků v listopadu v jednotlivých muzeích (Zoomsphere, 2020) 0
50 100 150 200 250
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Délka příspěvku
Graf 9: Interakce podle hodin během dne (Zoomsphere, 2020)
3.3 Vybraná česká muzea
3.3.1 Národní muzeum
Obrázek 13: Facebooková stránka Národní muzeum (Národní muzeum, 2020a)
Národní muzeum v Praze patří mezi nejznámější muzea v České republice. Muzeum prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a bylo znovu otevřeno v roce 2019. Pod Národní muzeum patří několik poboček a památníků: Nová budova Národního muzea, Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národní památník na Vítkově, Letohrádek Kinských - Musaion, Muzeum Bedřicha Smetany, Muzeum Antonína Dvořáka, Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích, Zámek Vrchotovy Janovice, Lapidárium, Výstaviště, Památník Jana Palacha, Památník Bedřicha Smetany – Jabkenice, Památník Jaroslava Ježka - Modrý pokoj, Památník Josefa Suka – Křečovice, Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera, Památník Antonína Dvořáka – Nelahozeves. Celkově zaznamenalo za rok 2019 téměř 1,2 milionu návštěvníků (Statistika kultury, 2020). Muzeum má,
stejně jako velká evropská muzea, profily na všech velkých sociálních sítích. Na Facebooku má téměř 25 tisíc „to se mi líbí“ a téměř 26 tisíc sledujících (Národní muzeum, 2020a), na Instagramu má téměř 8 300 sledujících (Národní muzeum 2020b), na Twitteru má více než 4 tisíce sledujících (Národní muzeum, 2020c) a na YouTube má téměř 1,3 tisíc odběratelů (Národní muzeum, 2020d).
Webové stránky Národního muzea působí jednoduchým a úhledným dojmem. Lze na nich najít aktuální akce, výstavy, expozice, důležité a povinně zveřejňované dokumenty a také odkazy na sociální sítě a na e-shop a nechybí ani možnost koupení vstupenky online a překlad do angličtiny (Národní muzeum, 2020f). Na stránkách lze najít i výroční zprávu s mediálními aktivitami, kde muzeum uvádí stručný souhrn jeho působení na sociálních sítích. Uvádí, že v roce 2019 vytvořilo nový profil na LinkedInu, což potvrzuje i Mgr. Bukvajová, s kterou autorka vedla rozhovor. Profil je zatím spíše založen, aby si muzeum zaregistrovalo své jméno, ale prozatím ho nevyužívají aktivně a plánují, jak se na něm nejlépe prezentovat (Bukvajová, 2020). Ve výroční zprávě je dále uvedeno, že muzeum využívalo především organický dosah a nevyužívalo tolik placenou reklamu (Národní muzeum, 2020e).
Tabulka 4: Celkový přehled příspěvků Národní muzeum (Vlastní zpracování)
Muzeum přidávalo příspěvky nepravidelně během měsíce, v některých případech i vícekrát za den.
Nejčastější doba příspěvku byla dopoledne okolo 11. hodiny a odpoledne mezi 16. a 18. hodinou.
Graf č. 10 zobrazuje jednotlivé reakce na příspěvky přidané v danou dobu. Graf č. 11 ukazuje délku příspěvků, která byla v průměru 33 slov.
Graf 10: Odezva příspěvků Národní muzeu (Vlastní zpracování) 0
50 100 150 200 250
0:00 2:24 4:48 7:12 9:36 12:00 14:24 16:48 19:12
Odezva příspěvků
Komentáře Sdílení To se mi líbí a další
Graf 11: Délka příspěvku Národní muzeum (Vlastní zpracování)
Obrázek 14: Komunikace muzea v komentářích (Národní muzeum, 2020a)
3.3.2 Západočeské muzeum v Plzni
Obrázek 15: Facebooková stránka plzeňského muzea (Západočeské muzeum v Plzni, 2020a) 0
10 20 30 40 50 60
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Délka příspěvku
Západočeské muzeum v Plzni patří k největším muzeím v České republice. Za rok 2019 zaznamenalo téměř 81 tisíc návštěvníků. Pod plzeňské muzeum patří dále pobočky: Národopisné muzeum Plzeňska, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, Muzeum Loutek, Muzeum Dr.
Bohuslava Horáka v Rokycanech a Vodní hamr Dobřív. Muzeum má stránky na Facebooku, kde má necelých 2,5 tisíce „to se mi líbí“, přes 2,6 tisíc sledujících (Západočeské muzeum v Plzni, 2020a) a na Instagramu kde má více než 300 sledujících (Západočeské muzeum v Plzni, 2020b). Muzeum má i stránku na YouTube s 23 odběrateli (Západočeské muzeum v Plzni, 2020c), ale zřejmě jí nevěnuje velkou pozornost, protože na ni neodkazuje ani na svých webových stránkách stejně jako na Twitter, který používají některé jeho pobočky. Webové stránky působí moderním dojmem a obsahuje všechny důležité informace: aktuální výstavy, otevírací doba, historie, sbírky a další. Ani u tohoto muzea nechybí překlad stránky do angličtiny a responzivní stránka pro mobilní zařízení. Odkazy na sociální sítě jsou umístěny v dolní části stránky a jsou zastoupeny jednoduchými ikonami (Západočeské muzeum v Plzni, 2020d).
Tabulka 5: Celkový přehled příspěvků, Západočeské muzeum (Vlastní zpracování)
Muzeum přidávalo přibližně 1 až 3 příspěvky týdně. Nejčastější čas zveřejnění byl dopoledne okolo 11. hodiny a odpoledne okolo 14. hodiny. Graf č. 12 znázorňuje odezvu příspěvků na příspěvek přidaný v danou hodinu. Graf č. 13 znázorňuje délku příspěvku, která byla průměrně 54.
Graf 12: Odezva příspěvků Západočeské muzeum (Vlastní zpracování) 0
5 10 15 20 25
0:00 4:48 9:36 14:24 19:12 0:00
Odezva příspěvků
Komentáře Sdílení To se mi líbí a další
Graf 13: Délka příspěvku Západočeské muzeum (Vlastní zpracování)
3.3.3 Muzeum Šumavy Sušice
Obrázek 16: Facebooková stránka sušického muzea (Muzeum Šumavy Sušice, 2020a)
Muzeum Šumavy Sušice je příspěvkovou organizací zřizovanou Plzeňským krajem. Jejím hlavním účelem je zpřístupnění především šumavských sbírek veřejnosti. Sušické muzeum nabízí ukázky českého sklářství, těžby zlata a sirkařství, které Sušici proslavilo. Dále spravuje knihovní fond a odbornou studijní literaturu. Sušické muzeum je také známé díky jednomu z největších mechanických betlémů, který vyřezali dva významní řezbáři ze Sušicka – Karel Tittl a Pavel Svoboda ve spolupráci s dalšími. Součástí Muzea Šumavy jsou pobočky v Kašperských Horách – Muzeum Šumavy Kašperské Hory, Galerie Muzea Šumavy v Kašperských Horách, záchranná stanice pro handicapované živočichy v Kašperských Horách a dále pobočka Muzeum Šumavy v Železné Rudě a pobočka Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě. V roce 2019 muzeum navštívilo více než 27
0 50 100 150 200 250
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Délka příspěvku
tisíc návštěvníků. Sušické muzeum má pouze stránku na Facebooku, ale v porovnání s některými malými muzei má na svou velikost velký počet „to se mi líbí“ (téměř 1300) i sledujících (více než 1300) (Muzeum Šumavy Sušice, 2020a). Muzeum má i stránku na YouTube, ale má na ní pouze jedno video ze stanice handicapovaných zvířat a žádné odběratele (Muzeum Šumavy Sušice, 2020b).
Webové stránky jsou o něco jednodušší než v přechozích případech, ale jsou velmi přehledné a všechny informace jsou ihned viditelné. V záhlaví stránky je fotografie šumavské krajiny se skleněnou vázou a sirkami, které jsou pro muzeum typické. Stránka nemá další jazykovou verzi ani responzivní design pro mobilní zařízení. Odkaz na sociální sítě je zastoupen ikonou Facebooku v levé části stránky (Muzeum Šumavy Sušice, 2011).
Muzeum přidalo za měsíc listopad pouze dva příspěvky v čase kolem 12. hodiny. Grafy pro následující tabulku by neměly jinou vypovídající hodnotu než tabulka samotná, a proto od nich autorka v tomto případě upustila.
Tabulka 6: Celkový přehled příspěvků za měsíc listopad, Muzeum Šumavy Sušice (Vlastní zpracování)
3.4 Porovnání webových stránek regionálních muzeí
Webová stránka patří k nedílné součásti online prezentace muzea. Téměř všechna muzea využívají webové stránky pro sdělení důležitých i povinně zveřejňovaných informací, a proto i tuto podkapitolu autorka zařazuje do své bakalářské práce.
Pro tuto podkapitolu autorka vybírá muzea a galerie, která byla mezi nejnavštěvovanějšími v kraji a zároveň měla nejvíce „to se mi líbí“ na Facebooku nebo měla naopak velice málo „to se mi líbí“ ve srovnání s návštěvností.
3.4.1 Muzeum města Ústí nad Labem
Muzeum města Ústí nad Labem zaznamenalo téměř 32 tisíc návštěvníků za rok 2019 (Statistika kultury, 2020). Má jednoduché webové stránky sladěné do šedé a oranžové barvy s menší úvodní fotografií uprostřed. Odkaz na sociální stránky se nachází na levé straně stránky pod seznamem s odkazy a má formu ikony Facebooku s pobídkou k navštívení muzea na sociální síti. Stránka používá kontrastní bezpatkové písmo, které je snadno čitelné. Stránky mají českou, německou a anglickou jazykovou variantu a v mobilním zařízení se zobrazují v klasické formě jakou mají i na počítači. Stránka nenabízí přímou komunikaci pro návštěvníka prostřednictvím chatu nebo formuláře. Ačkoli webová stránka působí jednoduše a trochu zastaralým dojmem, na Facebooku se muzeu daří velice dobře a se svými téměř šesti tisíci „to se mi líbí“ se řadí mezi muzea s nejlepším poměrem „lajků“ a návštěvníků.
Obrázek 17: Webová stránka Muzeum města Ústí nad Labem (Muzeum města Ústí nad Labem, 2020)
3.4.2 Oblastní galerie Liberec
Oblastí galerie Liberec zaznamenala téměř 42 tisíc návštěvníků za rok 2019 (Statistika kultury, 2020). Má trochu nepřehledné, rozházené webové stránky s bílým pozadím a výrazným názvem Lázně v pravém horním rohu. Na hlavní stránce je lehce nevýrazné menu, které odkazuje na další záložky a neobsahuje odkaz na sociální stránky instituce. Na dalších záložkách stránka vypadá lépe, ale velice jednoduše pouze bílé pozadí s černým textem. Stránky mají českou, německou a anglickou jazykovou variantu a automaticky se přizpůsobují mobilnímu zařízení, kde se menu přesune pod tlačítko se třemi čárkami. Prostor pro komunikaci návštěvníkům zajišťuje formulář „Napište nám zprávu“, který odešle dotaz nebo připomínku. Ačkoli i u tohoto muzea nepůsobí stránka moderním dojmem a je velice graficky ochuzená, na Facebooku se muzeum může chlubit šesti tisíci „to se mi líbí“ a spolu s předchozím muzeum se řadí mezi nejlepší v poměru „lajků“ a návštěvníků.
Obrázek 18: Webová stránka Oblastní galerie Liberec (Oblastní galerie Liberec, 2020)
3.4.3 Moravská galerie v Brně
Moravskou galerii v Brně navštívilo v roce 2019 téměř 120 tisíc návštěvníků (Statistika kultury, 2020). Má jednoduché webové stránky na bílém pozadí s černým bezpatkovým písmem a výrazným nadpisem Moravská galerie v levém horním rohu. Ve střední části jsou odkazy na další stránky spolu s odkazy na sociální sítě, ale bez ikon, které by na ně upozorňovaly. Stránky mají českou a anglickou jazykovou variantu a nemají přizpůsobenou mobilní verzi, zobrazují se v klasické formě, jakou mají i na počítači. I když i tady webová stránka je velice obyčejná, i Moravské galerii se na Facebooku daří velice dobře. Má téměř 15 tisíc „to se mi líbí“ a spolu s předchozími dvěma muzei patří mezi muzea s nejlepším poměrem „lajků“ a návštěvníků.
Obrázek 19: Webová stránka Moravská galerie v Brně (Moravská galerie, 2020)
3.4.4 Technické muzeum v Brně
Technické muzeum v Brně zaznamenalo více než 105 tisíc návštěvníků za rok 2019 (Statistika kultury, 2020). Má moderní webové stránky s velkoformátovou fotografií, která se mění s další fotografií. Stránce dominuje výrazné modré menu v horní části stránky odkazující na jednotlivé sekce stránky a na volbu jazyka. Hlavní stránka obsahuje stručný přehled nejdůležitějších informací, které většina návštěvníků vyhledává – otevírací doba, vstupné, kudy k nám a aktuální akce a výstavy.
Odkaz na sociální stránky se nachází ve spodní části stránky v jednoduchém obdélníku s ikonami odkazující na Twitter, Facebook, Instagram, YouTube a TripAdvisor. Stránka používá bílé pozadí s černým bezpatkovým písmem. Stránka má českou, německou a anglickou jazykovou variantu a má mobilní verzi s přizpůsobujícím se menu. Stránka nenabízí přímou komunikaci pro návštěvníka prostřednictvím chatu nebo formuláře. Webová stránka je na tom o trochu hůře v poměru „lajků“ a návštěvníků, ale i tato stránka s devíti tisíci „to se mi líbí“ patří mezi lepší z vybraných muzeí.
Obrázek 20: Webová stránka Technické muzeum v Brně (Technické muzeum v Brně, 2020)
3.4.5 Galerie Klatovy/Klenová
Galerie Klatovy Klenová zaznamenala téměř 55 tisíc návštěvníků za rok 2019 (Galerie Klatovy Klenová, 2015a). Má nevýrazné stránky s bílým pozadím a velkou fotografií na hlavní stránce.
Odkaz na sociální sítě je představován ikonou Facebooku v levém horní rohu a slovy „sledujte nás na Facebooku“ ve spodní části stránky. Používá bezpatkové písmo, které není černé, a tak lehce ztrácí na výraznosti. Stránka má českou a anglickou verzi a přizpůsobuje se mobilnímu zařízení. Stránka nenabízí přímou komunikaci pro návštěvníka prostřednictvím chatu nebo formuláře. Stránka má v současné době kolem 4,5 tisíce „to se mi líbí“ a v poměru „lajků“ a návštěvníků se jí daří podobně jako předchozímu muzeu.
Obrázek 21: Webová stránka Galerie Klatovy Klenová (Galerie Klatovy Klenová, 2015b)
3.4.6 Regionální muzeum v Kopřivnici
Regionální muzeum v Kopřivnici zaznamenala více než 97 tisíc návštěvníků za rok 2019 (Statistika kultury, 2020). Stránky muzea jsou v moderním stylu střídající bílé, šedé a černé pozadí a k tomu bezpatkové kontrastní písmo. Odkaz na sociální sítě je umístěn v pravém horním rohu třemi ikonkami Facebooku odkazující na jednotlivé pobočky muzea. Stránka má pouze českou jazykovou variantu a automaticky se přizpůsobují mobilnímu zařízení, kde se menu přesune pod tlačítko se třemi čárkami. Prostor pro komunikaci návštěvníkům zajišťuje formulář „Zůstaňte ve spojení“, který je umístěn ve spodní části stránky. Muzeum má přes 7,5 tisíce „to se mi líbí“ na Facebooku a s poměrem „lajků“ a návštěvníků je na tom podobně jako předchozí muzeum.
Obrázek 22: Webová stránka Regionální muzeum v Kopřivnici (Muzeum Kopřivnice,2020)
3.4.7 Židovské muzeum v Praze
Židovské muzeum v Praze navštívilo za rok 2019 necelých 678 tisíc návštěvníků (Statistika kultury, 2020). Jeho stránky jsou v moderním stylu s velkou fotografií uprostřed, se světle šedým pozadím a bezpatkovým černým písmem. Odkazy na sociální sítě se nacházejí po pravé straně stránky a jsou zastoupeny odpovídajícími ikony pro dané sociální sítě. Stránky mají českou a anglickou jazykovou variantu a automaticky se přizpůsobují mobilnímu zařízení pro lepší čitelnost. Prostor pro komunikaci návštěvníkům nezajišťuje žádný chat ani formulář. Ačkoli mělo muzeum jednu z nejvyšších návštěvností z vybraných muzeí, má „pouze“ kolem 6,5 tisíce „to se mi líbí“, pro srovnání např. Národní galerie v Praze má pří téměř stejné návštěvnosti 5x tolik „lajků“.
Obrázek 23: Webová stránka Židovské muzeum v Praze (Židovské muzeum v Praze, 2020)
3.4.8 Regionální muzeum v Mikulově
Regionální muzeum v Mikulově navštívilo za rok 2019 téměř 180 tisíc návštěvníků (Statistika kultury, 2020). Má velice zajímavě a moderně řešené odkazy na stránky svých poboček ve tvaru barevných siluet, které odkazují na otevírací dobu jednotlivých poboček. Hlavní stránku tvoří fotografie jednotlivých poboček, aktuální výstavy a sbírky, které jsou na světlém podkladu a jsou dobře čitelné a souměrně rozmístěné. Odkazy na sociální sítě jsou v pravém horním rohu spolu s odkazy na anglickou a německou variantu stránky. Sociální stránky Facebook, Instagram, YouTube i odkazy na překlady jsou tvořeny barevnými ikonami a příjemně zapadají do designu stránky.
Stránka má i svou mobilní verzi se staženým menu pod tři čárky, ale ani mobilní verze nenabízí přímou komunikaci pro návštěvníka prostřednictvím chatu nebo formuláře. I když muzeum navštěvuje hodně lidí každý rok, na facebookových stránkách má pouze o něco více než 1000 „to se mi líbí“, pro srovnání např. sušické Muzeum Šumavy mělo v roce 2019 téměř 7x méně návštěvníků a počet „to se mi líbí“ má téměř stejný.
Obrázek 24: Webová stránka Regionální muzeum v Mikulově (Regionální muzeum v Mikulově, 2020)
3.4.9 Muzeum Vysočiny Jihlava
Jihlavské Muzeum Vysočiny zaznamenalo téměř 97 tisíc návštěvníků za rok 2019 (Statistika kultury, 2020). Hlavní stránka muzea je na tmavě šedém podkladu se světle šedivým velkým písmem a tvoří jí pět obrázků odkazují na jednotlivé kategorie stránky. V pravém horním rohu zaujme rám obrazu, ve kterém jsou tři malé fotografie poboček muzea, které odkazují na jednotlivé informace o daných objektech. Odkaz na sociální stránku se nachází v dolní části stránky uprostřed a je zobrazován ikonou Instagramu. I když má muzeum i facebookové stránky, ikonu Facebooku na svých stránkách nemá. Stránka má pouze českou jazykovou variantu a nemá mobilní verzi, stránka se zobrazuje klasickým způsobem jako na počítači. Ani toto muzeum nemá na svých stránkách formulář nebo chat pro rychlejší kontaktování návštěvníkem. Ačkoliv i toto muzeum navštěvuje hodně lidí, facebookových „lajků“ má pouze něco málo nad 600.
Obrázek 25: Webová stránka Muzeum Vysočiny Jihlava (Muzeum Vysočiny Jihlava, 2020)
3.4.10 ŠKODA muzeum, Mladá Boleslav
Muzeum Škoda v Mladé Boleslavi navštívilo v roce 2019 více než 150 tisíc návštěvníků (Statistika kultury, 2020). Má moderní a výstižné stránky s bílým podkladem, kde na hlavní stránka je tvořena velkým obrázkem, aktuálními novinkami, nadcházejícími událostmi a galerií fotek, která odkazuje na jednotlivé sekce stránky. Muzeum na svých webových stránkách nemá ikonu s odkazem na své sociální stránky. Stránka má českou i anglickou jazykovou variantu a mobilní verze se plně přizpůsobuje i s nabídkou, která se stahuje pod ikonu se třemi čárkami. Stejně jako v předchozím případě muzeum navštěvuje velké množství lidí, ale na svých facebookových stránkách má pouze kolem 730 „to se mi líbí“.
