Výraz tváře

Výraz tváře

Studentka

Helena Černocká 2.ZA

Výraz tváře=mimika

• Mimika pochází z řeckého slova mimos, jež v překladu znamená napodobovat, představovat, imitovat. Mimikou se označují všechny

pohybové možnosti v oblasti obličeje. Paul Ekman tvrdí, že svaly v našem obličeji jsou složitým jevem, který ale dokáže ztvárnit a

zobrazit až 1000 různých výrazů obličeje. Slovy

ovšem všechny popsat a vyjádřit nedokážeme.

Emoce sdělované obličejem

Náš obličej není statickým obrazem, ale zrcadlí se v něm

všechny naše emoce, ovlivněné tím, co se v nás odehrává, s kým a o čem komunikujeme a pak také kontext (kdy, kde a za jakých okolností). Americký psycholog Paul Ekman definoval 7 primárních emociálních výrazů, jež jsou tzv. univerzinální

(jsou rozpoznatelné ve všech multikulturách).

Jedná se o

•

radost - smutek

•

štěstí - neštěstí

•

strach a bázeň – pocit jistoty

•

klid - rozčilení

•

spokojenost – nespokojenost až znechucení

•

zájem - nezájem

•

neočekávané překvapení – splněné očekávání

Obličej je považován za prvotní sdělovač emocí.

Některé emoce (např. štěstí, smutek,

překvapení) umí člověk rozpoznat a určit velmi přesně, někteří pozorovatelé (např. introverti)

mají tuto schopnost ještě posílenu.

Nejvýraznějšími neverbálními projevy jsou pláč a

smích.

mimiky ostatním řekneme. Napomáhá tomu nejen neosrstěný obličej – je tedy vidět každé svraštění či

napnutí, ale i bohatá mimická muskulatura.

Oproti zvířatům, lidem je dán velký prostor k tomu, co a jak pomocí mimiky ostatním řekneme. Napomáhá tomu nejen neosrstěný obličej – je tedy vidět

každé svraštění či napnutí, ale i bohatá mimická muskulatura.

Jakýkoliv sociální kontakt vyvolává napětí. Toto napětí zachycuje naše svalstvo a mimické svaly jsou na intenzitu velmi citlivé. Intenzita je ovlivněna mírou čelního

kontaktu. U normálního napětí se zmenší intenzita prožitku úsměvem. Při vysokém napětí se objeví na obličeji výrazná grimasa, která nám pomáhá toto

napětí zvládnout.

Nesmíme však zapomenout, že bohatství mimických výrazů se liší národ od

národa. Například Češi jsou oproti Italům velmi umírněným národem. Ital v nás

svým mimickým výrazem, hlasitým projevem a bohatou gestikulací vzbudí velké

emoce. Pokud nějakou dobu v Itálii pobudeme, zjistíme, že tyto projevy tam jsou

na denním pořádku a tedy že hloubka prožitků neodpovídá intenzitě gestikulace.

Obočí a čelo

•   Skrčené svaly mezi obočím a nosem-

obvykle patří mezi první příznaky přicházejícího pláče. U pláče to pak pokračuje vytvořením „V“ z obočí a čelní sval jde

směrem nahoru. S tímto výrazem se často setkáme u lidí, kteří čelí křivému obvinění a snaží se svým výrazem žádat o pomoc.

Stejně tak ho můžeme pozorovat u žadonícího dítěte.

•  Vysoko vytažené obočí a následné zvlnění 

čela- 

je vidět často u lidí, kteří se snaží druhé přesvědčit, či se snaží pomoci druhé osobě lépe pochopit předmět či se ho pomoci rychleji naučit. Proto výrazné vodorovné čáry jsou často vidět u učitelů, přednášejících a lidí, kteří rádi diskutují.

Nos

Doteky rukou na nos

- mají autostimulační účinky. Často jde o potřebu dostat se lépe k sobě a najít lepší koncentraci, či získat více času pro přemýšlení. Lidé často též při přemýšlení mají na kůži pocit svědění a přirozenou reakcí je poškrábání se. Proto je

třeba si uvědomit, že tyto pohyby nejsou vždy usvědčujícími faktory o lži nebo nečestném jednání.

Povytažením nosu

– lidově ohrnutím - dáváme najevo negativní reakci na daný podnět. Na nelibé pachy reagujeme ohrnutím nosu nahoru. Pokud chceme vyjádřit nějakou agresi, používáme stejný pohyb. Pokud totiž pohneme nosem nahoru,

horní ret více či méně odhalí zuby.

Ústa

Rozechvělé rty

– mají lidé před nastupujícím pláčem,

či když nás pohltí strach.

     Vyschlá ústa 

– tento jev pravděpodobně znají všichni, kdo byl nucen vystavit se nějakému psychickému napětí. Často se pak nalézáme v situaci, kdy se nutně potřebujeme napít vody. Asi

každý zná pocit trémy, který byl právě takto doprovázen.

Nadměrná produkce slin 

– tedy jedná se o opak vyschlých úst, ale má to stejné příčiny.

V obou výše uvedených případech polknutí znamená potřebu potlačit emoci, kterou v danou chvíli velmi silně prožíváme. Polknutí zde usnadňuje zvládnutí emocí a zamezení

jejich výstupu na povrch.

ZDROJE:

HTTPS://WIKISOFIA.CZ/WIKI/MIMIKA

HTTP://WWW.ESOTERIKA.ESTRANKY.CZ/CLANKY/PSYCHOLOGIE/MIMIKA.HTML

Děkujeme za pozornost