odbor právní a Krajský živnostenský úřad oddělení státního občanství a přestupků
Zlín, říjen 2018
Správa místních poplatků
Kontroly u obcí provedené v roce 2018
Provedeno celkem 19 kontrol:
I. Biskupice, Kelč, Kostelany nad Moravou, Krhová, Ludkovice,
Osvětimany, Polešovice, Poličná, Starý Hrozenkov, Šelešovice, Zdounky, Žítková,
II. Brumov-Bylnice, Karolinka, Koryčany
III. Kroměříž, Luhačovice, Valašské Klobouky, Zlín
Poznatky z kontrolní činnosti – platební výměry
- je-li vyměřováno za jiné období než kalendářní rok, je třeba ve výroku platebního výměru toto období uvést přesně (např. od 1.1.2018 do 31.8.2018)
- lhůta splatnosti (resp. náhradní lhůta splatnosti - § 139 odst. 3 DŘ) – musí být uvedena ve výrokové části platebního výměru, taktéž číslu účtu pro provedení úhrady
- identifikace poplatníka, který je FO (RČ, minimálně datum narození), na obálce rok narození
- poučení o odvolání – odvolání nemá odkladný účinek
Poznatky z kontrolní činnosti – platební výměry
Formální náležitosti platebního výměru
- otisk úředního razítka (kulaté razítko s malým státním znakem a textem
„Obecní úřad ….“)
- označení správce místního poplatku („Úřad“ ne „Obec“) Vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti.
Na poplatky nevystavovat fakturu – je třeba vyměřit platebním výměrem.
U PV musí být správcem poplatku vykázáno doručení – řádně vyplněná doručenka je veřejnou listinou (§ 51 odst. 1 DŘ).
Poznatky z kontrolní činnosti – evidence
Vést přehlednou evidenci poplatků (elektronická podoba, listinná)
•každý poplatek zvlášť
•evidovat všechny skutečnosti rozhodné pro správné stanovení výše poplatku:
- ohlašovací povinnost (vznik, změna, zánik poplatkové povinnosti) - doklady prokazující nárok na osvobození či úlevy
• pro usnadnění práce je vhodné mít vlastní formuláře pro ohlašovací povinnost (správce si je může vytvořit, musí obsahovat všechny potřebné údaje).
U poplatku z ubytovací kapacity a poplatku za lázeňsky nebo rekreační pobyt vést samostatnou evidence – musí být zřejmé kterého poplatku
Poznatky z kontrolní činnosti - různé
Zkouška zvláštní odborné způsobilosti
§ 21 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. - správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost.
§ 1 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 512/2002 Sb. – povinnost vykonání zkoušky ZOZ pro výkon agendy místních poplatků
Text OZV:
- musí korespondovat se ZMP a DŘ
- nemohou stanovit jinou lhůtu pro vyměření poplatku než stanoví DŘ
Vzory OZV: http://
Zavedení místních poplatků
Obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti může obec na svém území zavést tyto poplatky (taxativní výčet):
• ze psů
• za lázeňský nebo rekreační pobyt
• za užívání veřejného prostranství
• ze vstupného
• z ubytovací kapacity
• za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
• za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
• za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
Zavedení jiných poplatků je v rozporu se ZMP – nález ÚS zn. Pl. ÚS 39/93
Obecně závazné vyhlášky
Při správě místních poplatků je nutno respektovat vůli samosprávy vyjádřenou v příslušné OZV. Pozor na případné nedostatky některých OZV – např. u splatnosti nebo předmětu poplatku. Správa místních poplatků je výkonem přenesené působnosti obce.
Vyvěšovat OZV na úřední desce dálkovým přístupem.
Při vyměřování vycházet z OZV platné v období, za které se místní
poplatek vyměřuje. V účinných OZV by to mělo být řešeno.
Obecně závazné vyhlášky
Rozsudek NSS č.j. 2 Afs 122/2004-69 (odkazuje na nález II. ÚS 487/2000)
Pokud je osvobození od povinnosti platit místní poplatek za odpady
upraveno v obecně závazné vyhlášce nesrozumitelně
a nepředvídatelně, musí jít negativní následky této právní úpravy
k tíži autora, a nikoliv adresáta právního předpisu.
Platební výměr
Náležitosti - § 102 DŘ
1. označení správce poplatku (úřad)
2. číslo jednací (u rozhodnutí), číslo platebního výměru
3. označení příjemce /poplatníka/ platebního výměru (za nezletilou osobu se vyměří zák.
zástupci, u osob omezených ve svéprávnosti opatrovníkovi, uvést i RČ) 4. výrok s uvedením právních předpisů, částka k úhradě, číslo účtu
5. lhůta ke splnění povinnosti (§ 139 odst. 3 DŘ- do 15 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru)
6. poučení o odvolání, v jaké lhůtě a kde se podává, poučení o odkladném účinku (u platebního výměru nemá odvolání odkladný účinek)
7. podpis úřední osoby, její jméno, příjmení a pracovní zařazení
8. otisk úředního razítka (7 a 8 lze nahradit uznávaným el. podpisem úřední osoby) 9. datum podepsání platebního výměru
10. odůvodnění – jakou povinnost stanoví vyhláška, kdy uplynula splatnost, jaká je sazba s odvoláním na případné osvobození, proč je platební výměr vydáván atd.
Doručování platebního výměru
DŘ stanoví 2 způsoby doručování
1) správce poplatku doručuje při ústním jednání nebo při jiném prováděném úkonu 2) správce poplatku doručuje elektronicky.
Nejsou-li možné způsoby 1) nebo 2), doručuje správce poplatku prostřednictvím zásilky doručované
a) provozovatelem poštovní licence
b) úřední osobou pověřenou doručováním c) jiným orgánem, o němž to stanoví zákon.
Dokladem o doručení je doručenka – veřejná listina (§ 51 odst. 1 DŘ).
Fikce doručení - § 47 odst. 2 DŘ, § 17 odst. 4 z.č. 300/2008 Sb. (při doručování do datové schránky).
Odvolání proti platebnímu výměru
podává jej poplatník u správce poplatku ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení PV Náležitosti:
1. Označení správce poplatku a odvolatele
2. Číslo jednací, číslo PV nebo jiná identifikace napadeného PV 3. Důvody v nichž je spatřována nesprávnost nebo nezákonnost PV 4. Označení důkazních prostředků
5. Návrh na změnu nebo zrušení PV
Vady odvolání – výzva správce k doplnění, lhůta minimálně 15 dnů Odstranění vad – platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas
Neodstranění vad – zastavení odvolacího řízení (lze se odvolat)
Ohlašovací povinnosti
§ 14a odst. 1 ZMP - které skutečnosti je třeba správci poplatku ohlásit Nesplnění ohlašovací povinnosti
- lze vynutit uložením pořádkové pokuty dle § 247 odst. 2 DŘ (jedná se o donucovací prostředek) – cílem je naplnit zásadu součinnosti správce poplatku s poplatníkem (nejde o sankci za nesplnění ohlašovací povinnosti). Výše pokuty až 500.000 Kč, splatnost 15 dnů od PM.
Nárok na osvobození nebo úlevu
ohlásit ve lhůtě dle OZV nebo dle § 14a odst. 3 ZMP – při neohlášení vzniká poplatníkovi povinnost uhradit poplatek v plné výši (vydá se platební výměr, nelze uložit pokutu za nesplnění ohlašovací povinnosti dle § 247a DŘ).
Poplatek ze psů
Poplatníkem je držitel psa (FO nebo PO s trvalým pobytem nebo sídlem na území ČR).
Držitel - § 987 OZ – kdo vykonává právo pro sebe.
Změna v průběhu kalendářního roku – dle počtu i započatých
kalendářních měsíců.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů
Stanovení sazby – 2 složky - 250 Kč +
- až 750 Kč – zastupitelstvo obce částku stanoví ve výši naposledy známých (v době schvalování) nákladů obce na sběr a svoz netříděného odpadu za „předchozí kalendářní rok“ rozpočitatelných na všechny poplatníky – započítávají se i poplatníci, kteří se osvobozují.
- neměnit sazbu v průběhu kalendářního roku (tzn. schvalovat OZV vždy pokud možno s účinností k 1.1. kalendářního roku).
Změny v poplatkové povinnosti – rozhodný je stav k poslednímu dni měsíce.
Placení poplatku – za domácnost může jedna osoba, za rodinný nebo bytový dům jeho vlastník (oznámit za koho se platí).
Poplatek z ubytovací kapacity
- v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu - paušální sazba – její výše musí být v OZV („obec může“)
- kontrola ubytovací knihy Důvodová zpráva:
„Místní poplatek z ubytovací kapacity se platí pouze „z lůžek“
v ubytovnách a hotelích, neplatí se z bytů určených k trvalému bydlení a neplatí se „z lůžek“ pronajatých k trvalému bydlení - tedy nepostihuje případy nájemního bydlení osob hlášených v obci
k trvalému pobytu.”
Poplatek z ubytovací kapacity
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze 7.2.2018, č.j. 30 Af 62/2016-40
„Z evidenčních a ubytovacích knih žalobce je patrné, že osoby, které ve svém ubytovacím zařízení ubytovává, nemají na území města Domažlic hlášen trvalý pobyt, a tudíž pobývají v ubytovacím zařízení ve smyslu zákona o místních poplatcích přechodně. Žalobce je tak z lůžek, která tyto osoby využívají, povinen platit místní poplatek z ubytovací kapacity. K tomu soud na okraj rovněž podotýká, že z předložených příjmových dokladů, založených ve správním spisu, vyplývá, že ubytované osoby platily žalobci za ubytování (krátkodobý charakter) a nikoli za nájem (dlouhodobý charakter), který by žalobci ubytované osoby platily, pokud by bydlely v ubytovacím zařízení trvale, jak tvrdí žalobce. Není tak správný závěr žalobce o tom, že není důležité, zda se v objektu zdržovaly osoby, které zde sice nebyly hlášeny k trvalému pobytu, ale formálně se zde
Poplatek z ubytovací kapacity
„Při rozlišení zdravotnického a lázeňského zařízení je zřejmé, že zdravotnickým zařízením je zařízení, které poskytuje zdravotní péči a lázeňským zařízením je zařízení, které poskytuje lázeňskou péči. V § 7 odst. 2 písm. c) ZoMP je stanovena podmínka, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení. Nezbytné je proto dospět k závěru, že dojde-li k ubytování ve
zdravotnickém zařízení nebo v lázeňském zařízení bez souvislosti s poskytováním zdravotní služby nebo lázeňské služby, jde o užívání příslušného zařízení jako hotelového zařízení.
Konkrétně např. pokud někdo v lázeňském zařízení čerpá lékařskou péči pod dohledem lékaře nebo osoby způsobilé poskytovat lázeňskou péči vztahující se k těm konkrétním lázním, tak prioritně čerpá lázeňskou službu a ubytování není prostým hotelovým ubytováním. Když
někdo v takovém zařízení čerpá lázeňskou péči pod dohledem lékaře bez ohledu na to, zda se jedná o ambulantní nebo lůžkovou péči, nečerpá hotelové ubytování prostého typu, ale
v zařízení čerpá službu, která má souvislost s lázeňskými službami. Pokud by se někdo ubytoval v lázeňském zařízení např. v souvislosti s golfovým pobytem a nečerpal by lázeňskou službu, je logické, že by se jednalo o ubytování hotelové, jehož účelem není
Poplatek z ubytovací kapacity
„…že lázeňským zařízením je zařízení, ve kterém je poskytována lázeňská péče. Lázeňská péče je neurčitý právní pojem, který bude nutno vykládat ve vztahu k tomu, k čemu lázně slouží,
jaká lázeňská péče se v nich poskytuje (viz lázeňský zákon HLAVA VI. PŘÍRODNÍ
LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA). Při rozlišení zdravotnického a lázeňského zařízení je zřejmé, že zdravotnickým zařízením je zařízení, které poskytuje zdravotní péči a
lázeňským zařízením je zařízení, které poskytuje lázeňskou péči…. Dle názoru soudu ten, kdo v lázeňském zařízení čerpá nějakou zdravotní službu a zároveň je v zařízení ubytován, čerpá lázeňskou službu. Nelze si představit, že bude čerpat lázeňskou službu
komplexní spočívající jen v poskytování zdravotní služby, tedy toho, co lázně nabízejí, a za tím účelem bude do zařízení dojíždět. Lázeňská služba je podle názoru soudu něco jiného než zdravotní služba a musí souviset s tím, co lázně poskytují. Takže v lázních je
nezbytný dlouhodobější pobyt, který však není spojený s nutností ležet na lůžku.“
(rozsudek KS v Plzni ze dne 20.3.2018, č.j. 30 Af 44/2016-107)
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
- přechodný pobyt v lázeňském místě nebo v místě soustředěného
turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud neprokáže jiný důvod svého pobytu
- poplatek vybere a odvede ubytovatel (FO nebo PO, která poskytla přechodné ubytování)
Žádosti o prominutí místního poplatku
§ 16a ZMP - podmínky
- jen u místního poplatku „za odpad“
- dojde k odstranění tvrdosti právního předpisu (OZV nebo zákona o místních poplatcích)
- jen na základě žádosti poplatníka
- odůvodnění splnění podmínek (1. tvrdost zákona, 2. existence okolností ospravedlňujících prominutí)
§ 16b ZMP– podmínky - z moci úřední
- při mimořádných, zejména živelních událostech
Vymáhání místních poplatků
Způsoby vymáhání - daňovou exekucí
- vymáháním nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora - přihlášením pohledávky do veřejné dražby
- uplatněním pohledávky v insolvenčním řízení (případně v dědickém řízení).
Předpokladem pro vymáhání je existence exekučního titulu.
Volba způsobu vymáhání
§ 175 odst. 2 DŘ
Volit takový způsob, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude poplatkový subjekt povinen uhradit, nebyla
ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.
Nerespektování uvedeného pravidla – možnost právní ochrany – podání žaloby dle § 82 z. č. 150/2002 Sb. (zásahová žaloba).
Poplatkový subjekt může rovněž využít institut námitky dle § 159 DŘ.
Prohlášení o majetku - § 180 DŘ
Povinnost dlužníka
- na výzvu správce poplatku - podat prohlášení o majetku
- ve stanovené lhůtě ( (min. 15 dnů, vhodná je lhůta 30 dnů)
- pokud nebyl nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb.
Dlužníka poučit o:
- povinnostech
- právních následcích spojených s nepodáním ohlášení nebo uvedením nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů (§ 227 TZ – trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku).
Prohlášení o majetku
Kdy nemusí dlužník prohlášení o majetku podat:
- vymáhaný nedoplatek zanikl (bylo zaplaceno – poučit)) - je vůči němu zahájeno insolvenční řízení
- je u něj zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize
- učinil ho v posledních 6 měsících (sdělit pouze změny a doplnit).
Podpis na prohlášení musí být úřední ověřen (výjimka – je učiněno do protokolu nebo přes datovou schránku).
Náležitosti prohlášení o majetku - § 180 odst. 3 DŘ.
Prohlášení o majetku
Právní účinky prohlášení o majetku – právní jednání dlužníka týkající se jeho majetku, které učiní dlužník po doručení výzvy, jsou vůči správci poplatku neúčinná. Výjimky:
- právní jednání spočívající v běžné obchodní činnosti - uspokojování základních životních potřeb
- správy majetku, včetně jeho běžné údržby.
Kontakty
Mgr. Blanka Durďáková, tel. 577 043 559 blanka.durdakova@kr-zlinsky.cz
Mgr. Sandra Schlimbachová, tel. 577 043 553
sandra.schlimbachova@kr-zlinsky.cz
Krajský úřad Zlínského kraje
