Hlavní práce76542_sukj00.pdf, 1 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2021 Jan Suk

(2)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra Bankovnictví a pojišťovnictví studijní obor: Finance

Kolektivní investování

Autor bakalářské práce: Jan Suk

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mgr. David Mazáček, MRICS

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kolektivní investování“

vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne 25. května 2021

...

Podpis

(4)

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval své rodině za skvělé zázemí a veškerou podporu

poskytnutou během studia a při psaní bakalářské práce. Dále Denisovi Marečkovi za vzájemnou motivaci, a to nejen ohledně studia.

(5)

Abstrakt

Cílem bakalářské práce bylo přiblížení problematiky kolektivního investování.

Nejprve pochopení právního rámce kolektivního investování a dále fungování jednotlivých fondů rozdělených dle předmětu investování. V praktické části je analýza vývoje kolektivního investování od roku 2013 do roku 2020, s porovnáním s vývojem úložek v bankách a stavebním spořením. Další část se věnuje dopadu COVID pandemie na kolektivní investování. Na konci je porovnání konzervativnosti Čechu v porovnání zejména s USA, a to v rozložení investičních aktiv domácností a následná analýza populárnosti jednotlivých fondů v ČR a v USA.

Klíčová slova

Kolektivní investování, fond, fondy, investiční fond, zákon, komparace

Abstract

The aim of this bachelor‘s thesis is to approach the issue of collective investment. First, an understanding of the legal framework of collective investment and then the functioning of individual funds divided according to the subject of investment. The practical part is an analysis of the development of collective investment from 2013 to 2020, with a comparison with the development of bank deposits and building savings. The next part deals with the impact of COVID pandemic on collective investment. At the end there is a comparison of the conservatism of the Czech Republic in comparison with the USA, especially in the distribution of household financial assets and subsequent analysis of the popularity of individual funds in the Czech Republic and in the USA.

Key words

Collective investment, fund, funds, investment fund, law, comparison

(6)

Obsah

Úvod ___________________________________________________________ 6

1 Kolektivní investování __________________________________________ 7

1.1 Investiční společnost ___________________________________________ 11

1.2 Investiční fond ________________________________________________ 12 1.2.1 Fondy kolektivního investování ______________________________________ 13

1.2.1.1 Podílový fond __________________________________________________ 14 1.2.2 Fondy kvalifikovaných investorů _____________________________________ 14 1.2.3 Otevřený investiční fond ___________________________________________ 16 1.2.4 Uzavřený investiční fond ___________________________________________ 16

1.3 Členění fondů dle předmětu investování ___________________________ 17 1.3.1 Fondy peněžního trhu _____________________________________________ 17 1.3.2 Fondy akciové ____________________________________________________ 18 1.3.3 Fondy dluhopisové ________________________________________________ 19 1.3.4 Fondy smíšené ___________________________________________________ 21 1.3.5 Fondy realitní ____________________________________________________ 22 1.3.6 Fondy hedgeové __________________________________________________ 23

2 Vývoj kapitálového trhu, Burzy cenných papírů Praha a kolektivního

investování v ČR ____________________________________________________ 26

3 Praktická část ________________________________________________ 29

3.1 Umístění prostředků na finančním trhu ____________________________ 29 3.2 Vývoj kolektivního investování ___________________________________ 32 3.3 Vývoj kolektivního investování v roce 2020 _________________________ 34 3.4 Finanční aktiva držená domácnostmi ______________________________ 37 Závěr __________________________________________________________ 41

Seznam použité literatury a pramenů ________________________________ 43

Seznam obrázků a tabulek _________________________________________ 46

(7)

6

Úvod

Finance jsou nedílnou součástí života každého z nás, a každý přemýšlí, kam své volné finanční prostředky uložit, nejlépe, aby se neznehodnocovaly a byly v bezpečí.

Finančních produktů, ze kterých může investor vybírat je hned několik. Některé nabízejí vyšší výnos, některé nižší, což jde ruku v ruce s mírou rizika, které je s jednotlivou investicí spojeno. Jedná se například o investice do akcií, dluhopisů, komodit, stavebního či penzijního spoření, investování do fondů kolektivního investování atd.

Cíle této práce jsou pochopení fungování kolektivního investování z pohledu investora a následné porozumění jednotlivým fondům. Dalším cílem je analýza vývoje kolektivního investování a následné porovnání s vývojem alternativních investic, kterými jsou úložky v bankách a stavební spoření. V roce 2020, kdy vypukla pandemická krize, se na kapitálových trzích mnohé odehrálo, jeden z cílů práce je také analýza dopadu na kolektivní investování v roce 2020. Posledním cílem je porovnání konzervativnosti českých investorů se zahraničními.

Teoretická část je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na právní úpravu dle zákona z roku 2013, dále popis výhod a nevýhod a následná analýza jednotlivých typů fondů podle aktiv, do kterých investují. Druhá část je zaměřena na vývoj kapitálového trhu v ČR, který úzce souvisí s kolektivním investování, kdy po pádu totalitního režimu, který nedával prostor pro existenci kapitálového trhu, se začala rozvíjet burza a s ní i kolektivní investování, a jaký to mělo dopad na sentiment investorů do budoucna.

Praktická část je zaměřena na komparaci vývoje prostředků v bankách, ve stavebních spořeních a fondech kolektivního investování. Následuje analýza vývoje kolektivního investování podle druhů fondů od roku 2013 a poté se podíváme na rozložení aktiv držených domácnostmi a jaký typ fondů preferují s porovnáním se zahraničím.

(8)

7

1 Kolektivní investování

Kolektivní investování je jeden ze způsobů, jak může investor nepřímo investovat na kapitálovém trhu. Děje se tak skrze fondy, do kterých vkládá své finanční prostředky, fondy je shromažďují, a dále na základě určené investiční strategie a diverzifikace rizika investují.

Kolektivní investování je založeno na myšlence sdružování finančních prostředků malých investorů s účelem dosažení efektivnější správy společných prostředků, diverzifikace, minimalizace rizik a získání přístupu na trhy, kam se normálně nedostane každý.¹ Podstatou je získání prostředků od právnických i fyzických osob, tedy široké veřejnosti, za účelem využití těchto prostředků k podnikání na základě principu rozptýlení rizika dle způsobů, které dovoluje zákon.²

Zákon kolektivní investování vymezuje jako podnikání, které opravňuje shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu a následné společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií.³

Rozptýlením rizika se rozumí fakt, že soustředěné peněžní prostředky nesmí být použity na investici pouze do jednoho podnikání, ale musí být rozděleny v poměrech, které dovoluje zákon.⁴

Zásadní roli v kolektivním investování hraje ochrana investorů. Právní úprava zajišťuje hlavní principy:

• Obchodní společnost musí mít dostatečně velký kapitál⁵

• Společnost nesmí vykonávat jinou podnikatelskou činnost⁶

• Osoby v orgánech těchto společností musí mít dostatečnou odbornou znalost

1 LIŠKA, Václav a GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha:

Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. str. 310

3 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech § 93

Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. str. str. 446

(9)

8

• Musí být respektován princip diverzifikace rizika

Výhody

• Profesionální správa

• Diverzifikace rizika

• Úspory z rozsahu

• Nižší transakční náklady

• Daňové výhody

• Možnost investovat i do instrumentů, do kterých bychom jako individuální obchodníci nemohli

• Nepřetržitá likvidita

Největší výhodou využívání kolektivního investování pro drobného investore je fakt, že nemusí mít přílišné znalosti v oboru a o jeho prostředky se mu stará profesionální správce, vždy v mezích zákona. Investor tedy dostává kompletní servis a nemusí se skoro o nic starat. Profesionální správce by měl být zkušený odborník, který každodenně sleduje změny na kapitálových trzích a o úspěšnosti správce portfolií fondů vypovídá výkonnost jednotlivých portfolií fondů.⁷ Samostatný investor musí dlouhé hodiny analyzovat trh a někdy nemá ani dostatek informací k dispozici či znalost finančního trhu, jako obhospodařovatelé fondů. Obhospodařovatel fondu musí také mít povolení od ČNB, a tedy musí splnit několik podmínek pro získání licence.⁸ Samostatný investor nemá ani vyspělé informační a technologické prostředky, které fondy využívají, a tedy analýza nemusí být tak efektivní a kvalitní

Další výhodou je rozložení rizika. Pokud by investice v jedné oblasti měla za následek ztrátu, tak rozptýlením rizika nedojde ke ztrátě všech prostředků. Investiční společnost vždy musí investovat do několika titulů, a tím snižovat riziko. Portfolio by se mělo skládat z mnoha titulů, které by na sobě měly být výnosově nezávislé nebo

7 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str. 813

(10)

9

slabě závislé. Investiční limitace, maximální rozsah investice či maximální investice do instrumentu emitovaným jedním emitentem, udává legislativa.⁹

Úspory z rozsahu jsou další výhodou, které fondy mohou dosahovat díky objemům investic, které obchodují.

Pokud by investor investoval na vlastní pěst, setkal by se se spoustou transakčních nákladů, které investor platí makléři za nákup investičních instrumentů. Tyto náklady mohou být velmi vysoké, pokud bychom brali v potaz častější nákup a prodej instrumentů. Investování ve fondech je také spojeno s náklady, ale nejsou tak vysoké, jako tyto poplatky spojené s individuálním nákupem cenných papírů.¹⁰

Neměli bychom opomenout ani osvobození od daně, které nastává ve dvou případech. První případ nastává, pokud mezi nabytím a prodejem cenného papíru uplyne doba delší než 3 roky. Druhým případem osvobození je, pokud příjmy z prodeje cenného papíru nejsou vyšší než 100 000.¹¹

Díky investicím do fondu můžeme investovat i do instrumentů, do kterých bychom za normálních okolností nemohli, ať už z důvodu nízkého kapitálu nebo malého objemu dat, které máme například pokladniční poukázky

Velikou výhodou je nepřetržitá likvidita, kterou investování do fondů zajišťuje, o vysoké likviditě hovoříme zejména u otevřených fondech, které jsou povinny odkoupit podílový list maximálně do 14 dnů od podání žádosti o odkup, ale odkup se většinou vypořádá dříve. Pokud člověk investuje individuálně, může narazit na instrument, který není takto likvidní. Podílové listy se odkupují za aktuální kurz, který se odvozuje z aktuální hodnoty majetku na 1 podílový list.

.

Nevýhody

• Poplatky

• Ztráta investiční volnosti

• Podprůměrná výnosnost

• Riziko ztráty a podvodů

11Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 4

(11)

10

• Majetek není pojištěn

Hlavní nevýhodou jsou poplatky fondu. Jako výhodu jsme uvedli snížení transakčních nákladů, které jsou ale kompenzovány poplatky, které si fondy účtují, pokud si investor pečlivě nepřečte, jaké poplatky jsou s investováním spojeny, může se stát, že bude platit více na poplatcích, než mu bude plynout příjem z investice. Mezi běžné poplatky patří poplatek vstupní. Jedná se o poplatek za zprostředkování, pohybuje se většinou od 0-5 % z objemu investovaných vkladů nebo budoucích investovaných vkladů. Dále výstupní poplatek, který se příliš nevyužívá a je spíše ojedinělý, jedná se o poplatek při výběru majetku z fondu. Dalším poplatkem je manažerský, tedy poplatek za správu majetku správci investic. Toto nejsou ale všechny poplatky, dále se mohou objevit poplatky například poplatky za výkonnost fondu, tedy pokud bude mít fond vyšší výkonnost, než avizoval, tak si přidá k výnosům poplatek, dále poplatek pro depozitáře, či například vedlejší poplatky. Veškeré informace může investor najít v dokumentu zvaném Klíčové informace pro investora, který je často na oficiálních stránkách správce fondu.¹²

Další nevýhodou může být konflikt mezi správcem fondu a investorem, kde se vaše názory na správu portfolia a na to, co nakoupit či držet, budou rozcházet a nemáte možnost do rozhodování zasáhnout. Tedy ztráta kontroly nad účelovostí. Investor nemusí souhlasit s investičními rozhodnutími společnosti či má jiné názory, kam peníze investovat, ale bohužel nemůže toto rozhodnutí výrazně ovlivnit. Na trhu se nachází velké množství fondů a ten může kdykoliv změnit.

Investice do fondů nejsou pojištěny a jako kompenzaci za to, jsou velmi přísně regulovány zákonem. Nad hospodařením dozoruje ČNB, depozitář a auditor. Žádná regulace však nesnižuje riziko poklesu hodnoty této investice a ta může kolísat i v případě investic do státních cenných papírů. Současná legislativa pojišťuje pouze bankovní vklady, a to do výše 100 000 eur.¹³

12 Podílové fondy: poplatky, jaké a kolik, Investujeme [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné z:https://www.investujeme.cz/clanky/podilove-fondy-poplatky/

13 Nevýhody podílových fondů, fondinfo [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné z:

https://fondinfo.cz/o-fondech/nevyhody-podilovych-fondu/

(12)

11

1.1 Investiční společnost

Investiční společnost je společnost obchodní, která na základě povolení od České národní banky je oprávněna zakládat a obhospodařovat podílové fondy nebo obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy a to způsobem, který určuje zákon, popřípadě může provádět administrativní činnost, která ovšem musí souviset s kolektivním investováním.¹⁴ Obhospodařování znamená správa majetku určitého fondu, včetně investování na účet tohoto fondu a řízení rizik s tímto investováním.¹⁵

Administrativní činnost dle zákona znamená, že investiční společnost vykonává tyto činnost: vedení účetnictví, poskytování právních služeb, compliance, vyřizování stížností a reklamací investorů, oceňování majetku fondu a jeho dluhů, výpočty aktuální hodnoty CP vydaných fondem, plnění povinností vztahující se k daním, vedení seznamu vlastníků CP, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku, zajištění vydávání, vykupování a odkupování CP vydaných fondem, vyhotovení a aktualizace výroční zprávy, vyhotovení a aktualizace sdělení klíčových informací, vyhotovení propagačních sdělení týkajících se fondu, uveřejňování, zpřístupňování a poskytování údajů a dokumentů podílníkům obmyšleným, společníkům, ČNB a jiným osobám, výkon jiné činnosti související s hospodařením fondu, rozdělování a vyplácení peněžního plnění souvisejícím se zrušením, vedení a evidence odkupovaných CP, úschova CP vydaných fondem, nabízení investic do fondu.¹⁶

Počáteční kapitál hlavního administrátora musí činit alespoň 50 000 EUR.¹⁷ Počáteční kapitál investiční společnosti musí činit 125 000 EUR.¹⁸

Administrátorem standardního fondu může být pouze jeho obhospodařovatel a investiční fond může mít pouze jednoho administrátora.¹⁹ Investiční fond s právní osobností nesmí provádět administraci jiného investičního fondu. Počáteční kapitál, pokud je investiční společnost hlavní administrátor, musí činit 50 000 EUR.²⁰

(13)

12

1.2 Investiční fond

Pojem investiční fond dle zákona zastřešuje veškeré druhy fondu bez ohledu na právní formu.²¹ V minulosti Investiční fond označoval pouze uzavřený fond, který mohl být založen jen jako akciová společnost. ²²

Základním dokumentem je statut fondu, jedná se o dokument obsahující strategii fondu a upravuje jeho činnost. Nalezneme zde popis rizik spojených s investováním a další informace nezbytné pro investory k zasvěcení posouzení investice.²³

Investiční fond s právní osobností má na základě povolení od ČNB, oprávnění se sám obhospodařovat. Nemá-li právní osobnost, musí být obhospodařován investiční společností či zahraniční investiční společností (například podílový fond). Investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele a podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož obhospodařovatele.²⁴

Zákon rozděluje investiční fondy na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů.²⁵ Fondy kolektivního investování jsou určeny pro širokou investorskou veřejnost, a naopak fond kvalifikovaných investorů, jak již název napovídá, jsou určeny pro zkušené, profesionální investory.

Investiční fondy mohou být zakládány jako otevřené nebo uzavřené.

22 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování §4

(14)

13 Obrázek 1 - Schéma investičních fondů v ČR

Zdroj: vlastní zpracování

1.2.1 Fondy kolektivního investování

Fondy kolektivního investování, jak již bylo řečeno výše, jsou právnické osoby s oprávněním shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti a následné společné investování těchto peněžních prostředků. Fondy kolektivního investování mohou vznikat jako akciové společnosti nebo společnosti v podobě podílového fondu.²⁶

Dále fondy kolektivního investování dělí na standardní a speciální. Rozdíl mezi těmito fondy zákon vymezuje následovně:

Standardním fondem je fond kolektivního investovaná, který splňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování a jako takový je zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.²⁷ Standardním fondem může mít pouze podobu otevřeného podílového fondu nebo akciové společnosti s proměnným základním kapitálem.²⁸

Investiční fondy

Fondy kolektivního

investování

Standardní

fondy Speciální fondy

Fondy kvalifikovaných

investorů

(15)

14

Speciální, fondem je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky směrnice uvedené v odstavci 1 a není jako standardní fond zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.²⁹

1.2.1.1 Podílový fond

Podílový fond je jedna z nejoblíbenějších forem investičních fondů. Je organizační složkou v investiční společnosti, ve které je soustředěn majetek investorů a investiční společnost jej obhospodařuje. Podílový fond nemůže být právnickou osobou, ale spadá pod investiční společnost, která podílový fond založila, a jejíž jméno musí podílový fond obsahovat a také musí být odlišen od ostatních podílových fondů téže investiční společnosti.³⁰

Podílový fond je vytvořen prodejem podílových listů a takto získané peněžní prostředky zůstávají majetkem podílníků.

Podílové listy jsou cenné papíry, které představují podíl na majetku podílového fondu. S tímto cenným papírem jsou spojena práva na podíl na zisku či podíl na likvidačním zůstatku, ale jejich držba neopravňuje držiteli zasahovat do rozhodování či správy fondu. Podílové listy jsou vydávány jako zaknihované nebo listinné a musí být označeny jako ‚podílový list‘ a mít jasně stanovenou jmenovitou hodnotu.³¹

Investiční fondy lze dělit například dle právního hlediska na fondy otevřené a na uzavřené.

1.2.2 Fondy kvalifikovaných investorů

Fond kvalifikovaných investorů je právnická osoba se sídlem v ČR, podílový fond nebo svěřenecký fond.³² Fondy shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů nebo tak, že se kvalifikovaní investoři stávají společníky nebo vydáváním podílových listů. Následně je fond oprávněn společně investovat tyto prostředky na základě určené investiční

(16)

15

strategie ve prospěch těchto kvalifikovaných investorů nebo vlastníků podílových listů.³³ Do roku 2016 byla minimální investice potřebná pro vstup do fondu kvalifikovaných investorů na úrovni 125 000 EUR. K 1. 6. 2016 se tato hranice snížila na 1 000 000 Kč a tím i lákavější pro investory.³⁴

Mezi hlavní rozdíly mezi fondem kolektivního investování a fondem kvalifikovaných investorů je majetek, do kterého může fond kvalifikovaných investorů investovat. Na rozdíl od fondu kolektivního investování si pravidla stanovuje statut, nikoliv legislativa. Tedy mají větší volnost při volbě investiční strategie a výběru pravidel investování. Výhodou může být vyšší výnos, naproti tomu s vyšším výnosem je vždy spojeno vyšší riziko a zároveň i větší nároky na schopnosti obhospodařovatele.

Dalším rozdílem jsou investoři, pro které je tento fond určen. Jedná se o profesionální investory vymezené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.³⁵ Jedná se především o profesionální investory, tedy finanční instituce, které by případná ztráta nijak neohrozila.

Fondy kvalifikovaných investorů lze zakládat jako

• Podílový fond

• Svěřenecký fond

• Komanditní společnost

• Společnost s ručením omezeným

• Akciový společnost

• Evropská společnost

• Družstvo³⁶

Podílový fond tedy může být založen jak fond kolektivního investování, tak fond kvalifikovaných investorů

(17)

16

1.2.3 Otevřený investiční fond

Tento typ fondů je na našem trhu nejrozšířenější. Počet emitovaných podílových listů není předem limitován a fond podílové listy vydává a odkupuje na vyžádání.³⁷ Do fondu může vstoupit a vystoupit kdokoliv. Investiční společnost musí pravidelně vyhlašovat cenu odkupu, která je vypočtena z hodnoty aktuálních celkových investic připadající na jeden podílový list. Čistá hodnota lze vypočítat jako rozdíl mezi tržní hodnotou fondu a hodnotou závazků fondu, který je přepočten na 1 podílový list.³⁸ Za tuto cenu je povinna odkupovat podílové listy, a to nejpozději do 2 týdnů od vyžádání, jde-li o standardní fond. Výjimkou je speciální fond, kde má povinnost odkupu do 1 měsíce, u fondu kvalifikovaných investorů se jedná o dobu 1 roku a fond nemovitostní musí odkoupit podílový list nejpozději do 2 let.³⁹

Obhospodařovatel může pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo zájmů podílníků.⁴⁰ Nesmí se ale jednat o dobu delší než 3 měsíce.⁴¹ ČNB může toto pozastavení zrušit, ohrožuje-li toto pozastavení zájmy vlastníků podílových listů nebo investičních akcií.⁴²

1.2.4 Uzavřený investiční fond

Hlavním rozdílem mezi otevřeným a uzavřeným fondem je právo na odkoupení podílového listu zpět od podílníka, s uzavřeným fondem toto právo nevzniká. Pokud tedy koupíme podílový list uzavřeného podílového fondu, podílový fond nemá právo ho odkoupit zpět.⁴³ Přestože uzavřený fond neodkupuje podílové listy od podílníků, tyto cenné papíry jsou veřejně obchodovány na kapitálových trzích, což znamená, že investor je může kdykoliv prodat.

Dále uzavřený investiční fond, na rozdíl od otevřeného, má pouze omezený počet podílových listů, které může emitovat. Podílový fond je může být vytvořen na dobu

(18)

17

neurčitou nebo určitou, která je vymezena ve statutu fondu.⁴⁴ Pokud je vytvořen na dobu určitou, tak po uplynutí této doby se může fond přeměnit na otevřený, stát se akciovou společností s proměnným základním kapitálem anebo vstoupit do likvidace a vyplatí se podílníkům aktuální cena podílu. O přeměně rozhoduje obhospodařovatel fondu.⁴⁵

Pokud se jedná o uzavřený podílový fond, mohou podílníci mít právo na odkup podílového listu v určených lhůtách, delších než 1 rok, a to pouze pokud je ve statut fondu tato možnost uvedena. Statut uzavřeného podílového fondu, který je vytvořen na dobu neurčitou nebo delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení podílových listů po 10 letech ode dne vzniku fondu nebo přinejmenším každých 10 let.⁴⁶

1.3 Členění fondů dle předmětu investování

Nejčastějším kritériem dělení fondů je předmět investování, tedy typ aktiv, která převládají v portfoliu fondu. Díky tomuto rozdělení dělíme fondy na fondy peněžního trhu, fondy akciové, dluhopisové a smíšené, fondy realitní, fondy reálných aktiv a speciální, do kterých spadají například fondy hedgeové.

1.3.1 Fondy peněžního trhu

Fondy peněžního trhu investují zejména na trhu dluhopisů a na peněžním trhu do krátkodobých finančních instrumentů. V rámci této kategorie lze rozdělit fondy na fondy peněžního trhu a krátkodobé fondy peněžního trhu.

U fondu peněžního trhu průměrná splatnost portfolia nesmí přesáhnout 6 měsíců a omezení úvěrového rizika, kdy vážená průměrná životnost portfolia nesmí přesáhnout 12 měsíců. U fondu krátkodobého peněžního trhu nesmí maximální průměrná splatnost 60 dní a maximální průměrná životnost 120 dní.⁴⁷

Fondy investují zejména do pokladničních poukázek a krátkodobých, velmi bezpečných, dluhopisů a portfolio je velice diverzifikované, což snižuje tržní riziko.

44 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str.823

(19)

18

Tyto fondy vykazují nízké výnosy a nízké riziko kolísání. Doporučuje se tedy pro krátkodobé uložení peněžních prostředků, jako alternativa pro spořící účty či termínované vklady.

1.3.2 Fondy akciové

Fondy akciové jsou takové, které investují minimálně 80 % svých aktiv do akcií a do nástrojů či instrumentů, které nesou stejné riziko jako akcie.⁴⁸ Akciové fondy jsou nejrizikovější, ale jsou nejvhodnější pro investování v dlouhodobém horizontu. Svým výnosem se mohou akciové fondy velmi lišit a je to způsobeno hlavně investičními strategiemi fondů.

Fondy akciové lze dělit podle mnoha kritérií, například podle:

• Geografického hlediska

• Sektorového hlediska

• Investování do malých či velkých firem

Dle geografického hlediska můžeme rozdělit fondy na globální, tedy mohou investovat do akcií z celého světa, nebo na fond určitého regionu, například Evropa, Asie, Severní Amerika, a poté musí alespoň 80 % svých aktiv investovat v tomto regionu, a posledním geografickým rozdělením je dle jednotlivých zemí, kde stejně jako u regionu, musí fond investovat minimálně 80 % svých aktiv v této zemi.

Další členění je dle sektoru, do kterého fondy investují, tedy odvětví, jehož akcie fond nakupuje. Sektory mohou být různé například energetika, zdravotnictví, potravinový průmysl, informační technologie, telekomunikace atd. Záleží jen na investorovi, který fond si vybere.

Dle kapitálového hlediska můžeme dělit akcie na malé, střední a velké.⁴⁹ Mezi velké (large cap) se považují akcie s tržní hodnotou více než 10 miliard dolarů. Mezi největší velké akcie patří například Apple, Microsoft, Amazon atd.⁵⁰

49 TŮMA, Aleš. Průvodce úspěšného investora: vše, co potřebujete vědět o fondech. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 2014. 217 s. Partners. ISBN 978-80-247-5133-7. str. 47

50 Understanding Small-cap and Big-cap Stocks, Investopedia [online]. [cit. 2021-03-12].

Dostupné z: https://www.investopedia.com/insights/understanding-small-and-big-cap-stocks/

(20)

19

Z akcií na pražské burze, které se obchodují na hlavním trhu (Prime market), pod velké akcie spadá pouze ČEZ a Erste Group Bank, každopádně na volném trhu (Free market) se od roku 2018 obchoduje několik dalších velkých akcií, jakými jsou například Shell, Volkswagen či Nokia.⁵¹ Mezi střední akcie se zahrnují akcie s tržní kapitalizací od 2 do 10 miliard dolarů a za malé se považují ty, které jsou pod hranicí 2 miliard dolarů. Čím větší je akcie, tím více se obchoduje na trzích a tím větší je likvidita a naopak. Malé akcie nabízejí investorů příležitost růstu firmy, a tedy i zisků, ale na druhou stranu vysokou volatilitu. Velké akcie nabízejí naopak stabilitu a nižší výnosnost.⁵²

Výnosnost akciového fondu může být velmi vysoká, ale naproti tomu i velmi volatilní, proto se doporučuje investování na delší horizont. Výnosnost jednotlivých akciových fondů se je závislá na typu akcií, do kterých investují. Malé akcie mohou nabízet vysoký výnos, naproti tomu vyšší riziko, investování do rozvíjejících zemí může být velmi výnosné, ale také velmi rizikové, záleží tedy na investorovi, který fond si vybere.

Likvidita je také velmi důležitá pro otevřené fondy, a velké akcie nabízejí vysokou likviditu, protože jsou obchodovány na velkých burzách a dají se koupit či prodat velmi rychle, naopak akcie malých firem nejsou tolik likvidní.

1.3.3 Fondy dluhopisové

Dluhopisové fondy, musí alespoň 80 % svých aktiv investovat do dluhopisů, do cenných papírů s právem na splacení dlužné částky, dále instrumenty se stejným rizikem jako jsou dluhopisy nebo nástroje peněžního trhu. Mezi zbylých 20 % mohou investovat do aktiv příbuzným dluhopisům, například konvertibilní dluhopisy.

Dluhopisové fondy nesmí investovat do akcií a do instrumentů s podobným rizikem, jinak se považují za smíšené.⁵³

51 Tržní kapitalizace akciových emisí, PSE [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné z:

https://www.pse.cz/udaje-o-trhu/statistika/trzni-kapitalizace-akciovych-emisi

52 Definition of Small Cap, Investopedia [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné z:

https://www.investopedia.com/terms/s/small-cap.asp

(21)

20

Výnos dluhopisových fondů většinou plyne z úrokových výnosů a z kapitálového zhodnocení.

Dluhopisové fondy můžeme dále rozdělit podle:

• Rizika měny

• Úvěrové riziko

• Rizika emerging markets (rozvíjejících se trhů)

• Úvěrové kvality

Fondy investující minimálně 80 % do dluhopisových nástrojů jedné měny, spadají do kategorie rizik měny.

Dalším kritériem, jak dělit fondy, je riziko úvěrové, tedy schopnost emitenta splatit své závazky. Tato kategorie se dá dále rozdělit dle toho, kdo dluhopisy emituje na státní, korporátní, komunální či bankovní a riziko nesplácení se dá snížit výběrem emitenta.⁵⁴ Za nejbezpečnější dluhopisy se považují státní dluhopisy, samozřejmě se najdou i výjimky, jakými jsou například Řecko či Argentina,⁵⁵ale bezpečnost kompenzuje nízká výnosnost. Výnos desetiletého dluhopisu v ČR se pohybuje nyní okolo 1.85 %⁵⁶ ročně. Investic do státních dluhopisů je v podstatě omezený počet.

Oproti tomu firemních dluhopisů je skoro neomezený počet, ale jsou rizikovější, především potom investice do rozvíjejících se firem. Hrozí zde riziko pozdního splácení či úplného nesplacení. Posledním druhem dluhopisů jsou komunální, které vydávají obce především na krytí svých veřejných výdajů a jsou považovány, stejně jako státní, za bezrizikové.

Výhodou dluhopisových fondů jsou pravidelné příjmy, které investice přináší ve formě úroků. Dále jsou to možné investice do dluhopisů, na jejichž nákup je potřeba veliký kapitál,

54 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014.

760 s. ISBN 978-80-247-3671-6. str 602

55 Rating S&P, Moody’s a Fitch, FXstreet [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné z:

https://www.fxstreet.cz/rating-sp-moodys-a-fitch.html

56 ARAD – Systém časových řad, ČNB [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50

&p_sestuid=375&p_uka=1&p_strid=AEBA&p_od=200004&p_do=202104&p_lang=CS&p _format=0&p_decsep=%2C

(22)

21

1.3.4 Fondy smíšené

Smíšené fondy, jak již název napovídá, jsou fondy, kde se míchají akcie, dluhopisy, ale také další druhy aktiv. V tomto druhu fondů nejsou stanoveny limity pro držení různých aktiv a jsou tedy nejvolnějším fondem, co se omezení týče.⁵⁷ Investor může vidět do čeho fond investuje ve statutu fondu. Stejně jako výše zmíněné, smíšené fondy můžeme také rozdělit. Dělí se zejména podle velikosti jednotlivých aktiv v portfoliu na:

• Konzervativní

• Vyvážené

• Dynamické

Do konzervativních fondů se řadí takové, u kterých podíl akcií, komodit a nemovitostí, nepřesahuje 35 %. U vyvážených se riziková složka pohybuje mezi 35- 65 % a u dynamických je riziková složka nad 65 %.⁵⁸

Dále mezi fondy smíšené patří fondy životního cyklu

Fondy životního cyklu kopírují životní cyklus investora. Pokud je investor mladý, je ochoten podstoupit větší riziko a snaží se dosáhnout vyššího výnosu a v průběhu riziko postupně snižuje. Ve stáří investor bude chtít peníze čerpat, a proto je vhodné mít již konzervativnější investice složené z dluhopisů a instrumentů peněžního trhu, kde riziko snížení peněžních prostředků se minimalizuje.⁵⁹ Přesně takto fungují fondy životního cyklu, které v produktivní fázi nakupují akcie, v mezifázi akciová složka již nezabírá 100 % portfolia a v neproduktivní fázi, tedy důchodové, se portfolio diverzifikuje mezi dluhopisy a instrumenty peněžního trhu.

Smíšené fondy jsou optimální volbou pro investora, který si nechce lámat hlavu nad tím, jak diverzifikovat své portfolio, jelikož smíšený fond tuto práci vykoná za něj. Akciová část se snaží dosáhnout zhodnocení portfolia, přičemž dluhopisová část a nástroje využívané na peněžním trhu se snaží zmírnit rizika akciových trhů. To ale neznamená, že se nesnaží také dosáhnout určitého zisku.

760 s. ISBN 978-80-247-3671-6. str 603

(23)

22

1.3.5 Fondy realitní

Fondy realitní investují své prostředky do realit či nemovitostí. Pokud by investor chtěl investovat do nemovitostí, ale nemá dostatečný kapitál k samostatnému investování, tento fond je velmi vhodnou volbou. Realitní fondy přinášení investorovi 2 druhy výnosů. Prvním výnosem jsou výnosy z pronájmů a druhým je pohyb tržních cen nemovitostí. Fondy se snaží nakupovat takové nemovitosti, které jsou schopny přinášet dlouhodobé a pravidelné výnosy. Jedná se zejména o velmi kvalitní nemovitosti, kterými jsou například administrativní budovy, kancelářské prostory, maloobchodní centra, průmyslové nemovitosti.⁶⁰

Nemovitostní fondy drží nelikvidní aktiva a z důvodu kompenzace nízké likvidity musí minimálně 20 % svého majetku držet v likvidních nástrojích, a to zejména v peněžních prostředcích nebo dluhopisech.⁶¹

Nemovitostní fondy můžeme hned ze začátku rozdělit na ty, které investují přímo a nepřímo. Přímo znamená, že fond nakupuje nemovitosti a ty se následně stávají aktivem tohoto fondu. Výhodou je, že fond má přímou kontrolu nad nemovitostí a určuje, jak bude s aktivem nakládáno, nevýhodou je velmi nízká likvidita. Nepřímo znamená, že fond na burze nakupuje akcie společností či podílových fondů, které do nemovitostí investují přímo. Nevýhodou je ztráta kontroly nad aktivem, ale na druhou stranu je zde vysoká diverzifikace z důvodu nákupu několika akcií a společností, které mají svá aktiva různě rozmístěna.⁶²

Ke způsobu oceňování majetku u fondů, které nemovitosti drží přímo, je většinou využíváno oceňování výnosovou metodou, a to diskontovanou metodou budoucích příjmů z nájmů. Oceňování provádí nezávislý specialista, díky čemuž by cena neměla být nafouknuta.⁶³ Cena podílových listů je tedy stanovena na základě odhadu jednotlivých cen nemovitostí, které fond vlastní. U fondů, které investují nepřímo, je

61 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019.

950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str. 836

62 Investice do nemovitostního fondu. Čím je zajímavá? FAEI [online]. [cit. 2021-05-15].

Dostupné z: https://faei.cz/investice-do-nemovitostniho-fondu-cim-je-zajimava/

(24)

23

ocenění jednodušší, a to na základě cen na burze, které jsou stanoveny poptávkou a nabídkou.

Zdroj: AKAT, vlastní zpracování Realitní fondy zažívají v České republice nejvyšší relativní nárůst objemu aktiv ze všech fondů na trhu v ČR, hned za fondy smíšenými. Na následujícím grafu je modře označen každoroční nárůst objemu aktiv v miliardách Kč a oranžová čára nám ukazuje procentní nárůst objemu prostředků oproti roku předešlému. Na popularitu a růst fondů má velký dopad neustálý růst cen nemovitostí. Ceny neustále rostou a ani pandemická krize, kdy mnoho analytiků očekávalo splasknutí cen, nijak výrazně cenu neovlivnila.

1.3.6 Fondy hedgeové

Hedgeové fondy nepředstavují klasické fondy kolektivního investování, ale jedná se zejména o fondy kvalifikovaných investorů. Tyto fondy jsou určené pro kvalifikované investory zejména proto, protože nepodléhají skoro žádné regulaci, pravidlům alokace či diverzifikace portfolií. Hedgeové fondy tedy mohou investovat do jakkoliv rizikových aktiv.⁶⁴

760 s. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 120

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

160%

- 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00 40,00 45,00 50,00

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Miliard Kč

Vývoj realitních fondů

Objem aktiv Procentní nárůst prostředků

Obrázek 2 - Vývoj realitních fondů

(25)

24

Poznávacím rysem těchto fondů bývá využití finanční páky⁶⁵, kterou klasické fondy kolektivního investování nesmí využívat.⁶⁶ Díky finanční páce a volnosti investování se fond stává velice spekulativním a rizikovým, naopak ale s růstem rizika a díky finanční páce roste výnos. Hedgeové fondy využívají finanční páky pro dlouhé pozice, tedy k nákupům podhodnocených titulů a následné držbě těchto titulů a zároveň využívají krátkých prodejů, kde prodávají nadhodnocené tituly, které následně nakupují zpět za nižší cenu.⁶⁷

Dalším poznávacím rysem je minimální počáteční investice, kvůli které se do fondu nemůže dostat každý, a proto jejich investory jsou především velké instituce.

Výše této investice začíná na částce 100 000 USD, přičemž většinou bývá 1 mil. USD.⁶⁸

Dalším typickým rysem bývá zainteresovanost portfolio manažera na výkonnosti fondu, která byla v roce 1949 využita ve fondu založeným Alfredem Winslowem Jonesem, a to z psychologického důvodu, aby portfolio manažer obhospodařoval fond s co největší péčí a také ke zvýšení důvěryhodnosti fondu. Přesněji je vše vždy uvedeno ve statutu fondu, kde také najdeme možnosti vystoupení z hedgeového fondu, protože možnost výstupu je dalším specifikem. Z klasického fondu může člověk kdykoliv odejít, ale kvůli nízké likviditě aktiv fondu z důvodu výběru investic, kdy méně likvidní bývají více výnosné, investor toto právo ztrácí a může odejít až po určité době, která je stanovena ve statutu fondu.⁶⁹

V hedgeovém fondu sehrávají velmi významnou roli poplatky. Jedná se zejména o vstupní a výstupní. Výstupní má za úkol odradit krátkodobé spekulanty a z tohoto důvodu je také vyšší. Dalším poplatkem je poplatek za správu,⁷⁰ což je fixní poplatek správci fondu z výše aktiv, která spravuje, nebo poplatek za výkonnost fondu,⁷¹ který

65 Finanční páka je využívání cizích zdrojů za účelem zvýšení celkové investice a tím zvýšení výnosu z investice

950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str 829-831

67 Musílek, Petr, and Tomáš Jeřábek. "Hedgeové fondy a akciové trhy." Politická ekonomie 63.1 (2015): 91-107.

950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str 829-831

70 Management fee

71 Performance fee

(26)

25

většinou bývá 20 % z dosažených ročních výnosů, který se účtuje, pokud je překročen určitý benchmark fondu.⁷²

950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str 829-831

(27)

26

2 Vývoj kapitálového trhu, Burzy cenných papírů Praha a kolektivního investování v ČR

Počátek burzovnictví v česku se datuje od roku 1871. V roce 1943 ale činnost burzy skončila z důvodu nástupu komunismu, kdy při systému plánované ekonomiky nebylo kapitálového trhu potřeba. Fungovat burza znovu začala v roce 1993, kdy bylo zahájeno první obchodování.⁷³

S vývojem kapitálového trhu úzce souvisí vývoj fondů v České republice, které počátky vývoje velmi ovlivnily. V rámci hospodářské reformy byla pro změnu vlastnických vztahů využita kupónová privatizace, která přišla ve 2 vlnách. První vlna byla od roku 1993, kdy si občané mohli nakoupit kupónové knížky s určitým počtem kupónů, za které si držitelé následně mohli koupit vlastnický podíl v určité státem vlastněné společnosti. Držitelé si společnost mohli vybrat sami anebo rozhodnutí přenechat investiční společnosti, které své body svěří. Na výběr bylo ze 429 investičních společností a ty obdržely 72,8 % všech investičních bodů od celkových 8,5 mil. obyvatel.⁷⁴

Na počátku se obchodovalo na burze pouze 7 titulů. Tento počet se zvýšil až na 970 z důvodu právě 1. vlny kupónové privatizace. S růstem uzavřených objemů obchodů se na burze začalo obchodovat každý den a trh také přilákal i zahraniční obchodníky. Bohužel na trhu nebyla dostatečná likvidita a postupem času mnoho obchodníku začalo odcházet.⁷⁵

V roce 1994 přišla druhá vlna kupónové privatizace, kdy si občané znovu mohli koupit kupónové knížky a následně si mohli vybrat ve které státem vlastněné společnosti si koupí podíl, anebo zda využijí služeb investičních společností. Ve druhé vlně měli investoři na výběr ze 353 fondů, kterým mohli své body svěřit, a ty

73O nás, Burza cenných papírů Praha [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné z:

https://www.pse.cz/o-nas

950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str. 131

(28)

27

dohromady obdržely 63,5 % všech investičních bodů od celkových 6,16 mil.

obyvatel.⁷⁶

Druhá vlna kupónové privatizace na burzu přinesla další nové emise a to 674 nových emisí, díky čemuž trh klesal ještě více, a zejména se snižovala likvidity, jelikož nabídka velice převyšovala poptávku. V roce 1995 byl trh na burze rozdělen na 3 segmenty, na hlavní, vedlejší a volný. V roce 1996 se začal využívat obchodní systém KOBOS, o 2 roky později se k němu přidal systém SPAD, který fungoval na bázi market makerům⁷⁷ což zvýšilo likviditu. Ke snaze na zvýšení likvidity měla také dopad likvidace 1376 titulů z burzy.⁷⁸

Největším problémem kupónové privatizace byla nedostatečná regulace fondů, a jak již bylo zmíněno, právě fondy ovládaly trh z hlediska množství kupónu na koupi státem vlastněných podniků. Investiční společnosti a fondy vznikaly téměř přes noc.

Vznikaly především investiční a uzavřené podílové fondy, z kterých nemohl investor odkoupit svůj vložený majetek, čímž byla velmi snížena důvěra ve fondy a také díky tomu nebyl vyvíjen nátlak na efektivitu fondů. Proces kuponové privatizace připouštěl nákup pouze akcií z kuponové privatizace a fondy musely investovat maximum získaných investičních bodů. Z důvodů nákupu jen určitých akcií měly fondy úzké portfolia a využitím všech investičních poukázek vedlo také k nízké efektivitě. Také panoval axiom 1-0, že fondy musí vlastnit většinu společnosti (51 %) anebo z firmy nemají nic.⁷⁹

Fondy ve světě vznikaly za cílem zhodnocení úspor obyvatel, ale v ČR vznikaly za účelem využití investičních poukázek, to velmi ovlivnilo náhled jak akcionářů, tak správců na fondy. Vrátíme-li se zpět k regulaci, regulace z pohledu legislativy byla nedostačující. Existovala ochrana minoritního akcionáře, která nebyla nijak přísná, dále diverzifikace portfolia a informační povinnost, bohužel dozor nad kapitálovým trhem byl neúčinný a fondy mohly v podstatě se svými prostředky nakládat dle svého,

Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. str. 345Liška

77 Tvůrce trhu. Vydává nákupní a prodejní ceny akcií, za které investor může okamžitě nakoupit či prodat.

950 stran. ISBN 978-80-7598-212-4. str. 132

(29)

28

což také dělaly, např. neodpovědná správa majetku, nevýhodné nákupy a prodeje CP, záměrné neplnění smluv s velkými pokutami. Mnoho fondů bylo převedeno na holdingy, a tedy se regulaci vyhnulo úplně. Toto mělo dopad i na investiční společnosti, které se snažily chránit své podílníky⁸⁰

V polovině roku 1996 se objevil trend přeměn fondů na holdingy za účelem vyhnout se veškeré kontrole z Ministerstva financí ČR a vlivu zákona. Přeměnou se z fondu stal průmyslový holding nebo běžná akciová společnost.⁸¹

Největší dopad na vývoj kolektivního investování měly podvodné fondy, od jejichž dob jsou investoři velmi konzervativní. Mezi tyto fondy patří například:

• Harvardské fondy

• C.S Fond

• ČNIS

Harvardské fondy jsou nejčastěji spojovány se jménem Viktora Koženého. Tyto fondy nabízely desetinásobek vkladu, tedy při vkladu tisíc korun každý mohl získat 10 tisíc korun, a to se opravdu i stalo, každý, kdo o to požádal, tyto peníze obdržel. Jenže v tu dobu, kdy peníze byly vypláceny, kuponové knížky měly cenu až 22 tisíc korun.

Dále si začal Kožený účtovat obrovské poplatky za správu fondu či za to, že fond vůbec založil. Kolik si naúčtoval nebylo nikdy zveřejněno, ale peníze stále odčerpával.

V červnu 1996 sloučil Kožený 6 fondů se Sklo Unionem Teplice do Harvardského průmyslového holdingu. Jak již bylo zmíněno, holdingy podstupovaly minimální regulaci a majetek celého holdingu byl téměř 20 miliard. Celý tento majetek byl vložen do firmy Daventee a následně majetek Harvardského průmyslového holdingu v likvidaci koupil právě Kožený za polovinu účetní hodnoty.⁸²

(30)

29

3 Praktická část

V této kapitole se podíváme na rozložení úspor domácností a porovnáme vývoj zejména vkladů u bank, stavebního spoření a úspory v investičních fondech. Dále je zhodnocen vývoj kolektivního investování v ČR od roku 2013 a struktura fondů, do kterých Češi investují. Následně se podíváme na vývoj kolektivního investování za rok 2020, tedy na to, co se stalo s aktivy ve fondech při příchodu COVID a jak na to reagovaly domácnosti. Na závěr je porovnání struktury investic v jednotlivých fondech dle druhu aktiv s USA.

3.1 Umístění prostředků na finančním trhu

Konzervativnost a velká averze k riziku Čechů je spojena hned několika faktory, od nízké finanční gramotnosti až po vývoj kapitálového trhu a kolektivního investování v 90. letech. Tato konzervativnost je také podpořena vysokou důvěryhodností v banky, které jsou velmi stabilní a kapitálově silné. Stabilitu finančního sektoru potvrdila jak krize v roce 2008, tak nynější pandemická krize, spojená s COVIDEm. Pro investora je tedy jednodušší své prostředky svěřit takovéto instituci než sám investovat. Na prvním grafu si ukážeme vývoj úspor v Česku.

Sledovanými místy, kde jsou prostředky umístěny, jsou vklady domácností u bank dle sektorového hlediska. Nejsou zde zařazeny nefinanční podniky, vládní a finanční instituce, nerezidenti a neziskové instituce. Druhým sledovaným místem je stavební spoření a jeho vývoj od roku 2012. Tyto data jsou porovnávána s kolektivním investováním v ČR. Jsou vybrána data v absolutní míře, tak i v relativní, kde je vidět roční nárůst celkových úspor v jednotlivých aktivech.

(31)

30

Zdroj: MFČR, AKAT, ARAD-ČNB, vlastní zpracování

Zdroj: MFČR, AKAT, ARAD-ČNB, vlastní zpracování Na obou grafech můžeme vidět, že každým rokem vklady u bank a vklady do fondů rostou. Vklady u bank rostou konstantě každým rokem, a to v průměru o 7,1 % ročně. V roce 2020 vzrostly vklady o 331,4 mld. Kč, což činí nárůst o 12,2 % oproti předešlému roku. Jedná se o největší přírůstek za posledních 7 let, a to jak v absolutní, tak relativní výši. Může se jednat o odloženou spotřebu z důvodu uzavření obchodů, restaurací a služeb, kdy domácnosti nemohly utrácet a peníze si ukládaly. Dalším důvodem by mohla být snížená nezaměstnanost v době pandemie, kdy si domácnosti

0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Úspory v mld. Kč

Umístění prostředků domácností na finančním trhu

Stavební spořené Investiční fondy Bankovní vklady domácností

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Procentní změna objemu prostředků

Vývoj umístěných prostředků na finančním trhu v relativní míře

Stavební spořené Investiční fondy Bankovní vklady domácností

Obrázek 4 - Umístění prostředků domácností na finančním trhu v absolutní míře

Obrázek 3 - Umístění prostředků domácností na finančním trhu v relativní míře

(32)

31

uvědomily, že při ztrátě zaměstnání a části svých příjmů, jsou závislé na svých rezervách, které nejsou v Česku příliš vysoké a začali více spořit.

Oproti tomu stavební spoření zažívalo od roku 2012 až do roku 2019 neustálý pokles. Největší objem měly stavební spořitelny v roce 2012 a to 435 mld. Kč. Do roku 2019 byl nepřetržitý úbytek, a to v průměru o 3,3 % ročně. Od roku 2019 naspořené částky rostou, ale oproti porovnávaným, velmi pomalu, v roce 2019 byl 4,7 mld. Kč (1,3 % oproti roku 2018) a v roce 2020 narostl objem o 2,9 mld. Kč (1,1 % oproti roku 2019). Přestože v roce 2020 vzrost objem prostředků, tak klesl počet nově uzavřených smluv a to ze 485 tis. na 461 tis. Což činí pokles o 4,8 % a se smlouvami jsou také spojeny smlouvy ve fázi spoření, které také každoročně klesají. Nyní je aktivních 3,2 mil. smluv, kdy ke srovnání v roce 2010 jich bylo 4,8 mil. Můžeme tedy říct, že zájem o stavební spoření neustále od roku 2010 klesá, což může být způsobeno poklesem státní podpory, která v roce 2010 z 15 % klesla na 10 %. I přesto zůstává stavební spoření jedno z nejlépe úročených produktů na trhu v porovnání s mírou rizika, které produkt přináší, a to zejména díky státní podpoře.

Další k porovnání jsou zde investiční fondy. Mezi fondy jsou zahrnuty pouze fondy kolektivního investování. Fondy kvalifikovaných investorů jsou vynechány.

Fondy se stále zotavují z kuponové privatizace, ale i přesto nárůst objemu prostředku každým rokem narůstá, a to průměrně od roku 2012 až do prosince 2020 o 12,2 % ročně. Jedná se o nejvyšší relativní nárůst objemu prostředků ze zde porovnávaných.

Důvody jsou zejména zhodnocení aktiv, ale také nově nakoupené podílové listy a příchod nových investorů do tohoto odvětví. Pokud se podíváme na meziroční nárůst, tak přestože každoročně vedly fondy, co týče relativního nárůstu, tak v roce 2020 opět vyhrály bankovní vklady. To si můžeme zase vysvětlit COVIDem, kdy v domácnostech je zakotvena konzervativnost, a tedy raději zvolily bezpečnější vklady u bank než volatilní investice ve fondech, což vedlo k poklesu investic. Dalším velmi důležitým faktorem je pokles na finančních trzích z důvodu pandemické krize, a tedy pokles hodnoty instrumentů držených investičními fondy.