Hlavní práce74318_blaj11.pdf, 1.7 MB Stáhnout

(1)

Bakalářská práce

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů

Jiří Blažek

2021

(2)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů

Katedra mezinárodních studií a diplomacie

Mezinárodní transfery odsouzených za drogové trestné činy

Bakalářská práce Jiří Blažek

Vedoucí práce: Ing. JUDr. Zuzana Trávníčková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(3)

Bht

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma

„Mezinárodní transfery odsouzených za drogové trestné činy“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem

řádně označil a uvedl.

V Pelhřimově dne 22. 4. 2021

………

podpis

(4)

Poděkování

Děkuji vedoucí mé práce paní Ing. JUDr. Zuzaně

Trávníčkové, Ph.D. za podnětné rady při psaní této práce

a stálou trpělivost.

(5)

Obsah

Seznam zkratek ... 6

Seznam obrázků ... 7

Seznam grafů ... 7

Seznam tabulek ... 7

Úvod ... 8

1 Drogová kriminalita v mezinárodním prostředí ... 11

1.1 Vymezení kriminality ... 11

1.2 Vývoj drogové kriminality na základě pašování ... 12

1.2.1 Heroin ... 13

1.2.2 Kokain ... 15

1.3 Drogová kriminalita ve spojení s Českou republikou ... 18

1.3.1 Teritoriální zapojení ... 18

1.3.2 Personální zapojení ... 19

2 Předávání odsouzených osob ... 20

2.1 Transfery odsouzených – Předávání ... 20

2.1.1 Princip ... 20

2.1.2 Historie ... 21

2.1.3 Náležitosti ... 22

2.1.4 Motivace a důvody ... 23

2.2 Mezinárodní smlouvy ... 26

2.2.1 Mezinárodní smlouvy – vývoj ... 26

2.2.2 Mezinárodní smlouvy – vznik ... 27

3 Prameny transferů odsouzených osob ... 28

3.1 Multilaterální smlouvy ... 28

3.2 Bilaterální smlouvy ... 29

3.3 Praxe transferových smluv v případě České republiky ... 33

4 Analýza souvislostí ... 35

4.1 Pozice v názvu smlouvy ... 35

4.2 Vliv pohybu obyvatelstva na jeho kriminalitu ... 38

4.3 Souvislost s drogovou kriminalitou ... 41

5 Závěr ... 44

Seznam použité literatury ... 46

Seznam použitých internetových zdrojů ... 48

(6)

Seznam zkratek

BS – Bilaterální Smlouvy

CV – Vězni cizí státní příslušnosti FNP – Foreign National Prisoners GDP – HDP – Hrubý domácí produkt

MA – Model Agreement – Modelová dohoda o předávání zahraničních vězňů a doporučení ohledně zacházení s cizími vězni

MultiS – Multilaterální Smlouvy MS – Mezinárodní Smlouvy

MZV ČR – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky OSN – Organizace spojených národů

PO – Pohyb obyvatelstva

UNODC – United Nations Office on Drugs and Crime – Kancelář pro drogy a zločin

(7)

Seznam obrázků

Obrázek 1 Pašovací trasy heroinu ... 15

Obrázek 2 Pašovací trasy kokainu ... 18

Obrázek 3 Multilaterální smlouvy ... 28

Seznam grafů

Graf 1 Vývoj produkce opia a kokainu ... 13

Graf 2 Četnost uzavírání smluv ... 31

Graf 3 Uzavřené BS dle států ... 32

Graf 4 Pozice státu v názvu smlouvy ... 35

Graf 5 Státy s první pozicí ve smlouvě ... 36

Graf 6 Státy dle HDP per capita v USD ... 37

Graf 7 Státy s druhou pozicí ve smlouvě ... 37

Graf 8 Státy dle HDP per capita v USD ... 38

Graf 9 Státy dle pohybu obyvatelstva ... 39

Graf 10 Státy dle pohybu obyvatelstva ... 39

Seznam tabulek

Tabulka 1 Užívané termíny v názvu smlouvy ... 30

Tabulka 2 Vězni cizí státní příslušnosti ... i41

(8)

Úvod

Výrazné proměny v mezinárodních vztazích, které se ke konci 20. století odehrály, přinesly nové výzvy pro jednotlivé státy. Politické skutečnosti spolu s technickým pokrokem přispěly k výraznému prolnutí a přiblížení se států navzájem. Neoddiskutovatelnou součástí tohoto prolnutí je i zvýšení možností pro volný či méně regulovaný pohyb osob, kapitálu, služeb a zboží. Tyto možnosti otevřely mnoho nových příležitostí mezinárodnímu obchodu a sblížily celý svět, bez ohledu na geografické rozložení jednotlivých států a aktérů. Mimo legální oblasti, které tvoří mezinárodní obchod, však globalizace prospěla i těm nelegálním. Mezi nejvýznamnější oblasti nelegálního obchodu patří distribuce a prodej drog, která na sebe váže mnoho odvozené kriminality. Samotný obchod s drogami přináší výrazné finanční možnosti,¹ které jsou podmíněny značným rizikem, které osoby podílející se na drogovém obchodu podstupují.² Popsané změny na poli geopolitickém, které v Československu proběhly převážně v roce 1989 a v letech následujících, přinesly i občanům této země a následně osamostatněné České republiky možnosti volného pohybu. Od brzkých svobodných let bylo možné narazit na více či méně ojedinělé případy, kdy byl v cizině s drogovým zbožím při jeho transportu zadržen český občan a následně v zemi provinění i odsouzen. Některé z těchto případů bývají mediálně sledovány. Důvodem může být riziko či výkon vysokých trestů, mládí a dosavadní trestní bezúhonnost pachatele daného deliktu či v porovnání s tuzemskými standardy horší podmínky pro výkon trestu či vazby. Česká diplomacie, ale i diplomacie jiných států, se snaží o návrat svých občanů do vlasti. Jinak tomu není ani v případě, kdy občan v cizí zemi pobývá ve výkonu trestu. V této oblasti je užíváno mezinárodních transferových smluv, kterých je daný stát smluvní stranou, či dochází k uzavírání bilaterálních smluv (dále jen „BS“) mezi daným státem, kde je osoba zadržena a státem, který usiluje o získání svého občana zpět na své území k výkonu trestu, v případě občana České republiky tedy Českou republikou.³ Dané mezinárodní smlouvy běžně mimo jiné upravují i styk států ve věcech trestních.⁴

1World Drug Report 2019: 35 million people worldwide suffer from drug use disorders while only 1 in 7 people receive treatment [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné z:

https://www.unodc.org/unodc/en/frontpage/2019/June/world-drug-report-2019_-35-million-people-worldwide- suffer-from-drug-use-disorders-while-only-1-in-7-people-receive-treatment.html

2 LEECHAIANAN, YINGYOS & LONGMIRE, DENNIS. The Use of the Death Penalty for Drug Trafficking in the United States, Singapore, Malaysia, Indonesia and Thailand: A Comparative Legal Analysis. Laws. 2.

(2013)., 115-149. 10.3390/laws2020115.

3 Tato práce se zaměří převážně na bilaterální smlouvy, které problematiku transferů upravují, multilaterální smlouvy budou užity případně podpůrně.

4 Za multilaterální smlouvy uzavřené Českou republikou v této oblasti uvádím Convention on the Transfer of Sentenced Persons, český překlad užit ve Sdělení č. 553/1992 Sb. federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o předávání odsouzených osob Za bilaterální smlouvy uzavřené Českou republikou v této

(9)

S problematikou občanů, kteří jsou uvězněni v zahraničí, se setkává výrazná většina států.

Obzvláště v posledních letech, kdy s přispěním a vlivem technického pokroku a geopolitických změn dochází k možnostem pohybu osob bez ohledu na jejich místo původu. Nejenom z tohoto důvodu lze považovat problematiku transferových smluv za novou a aktuální.

V kategorii uvězněných občanů jsou uvedeni občané drženi ve vazbě i v samotném výkonu trestu. Z celkových statistik uvězněných osob vyplývá, že pět procent z celkového počtu vězněných jsou cizinci. V roce 2020 bylo uváděno 464 578 Foreign National Prisoners (FNP;

Vězni cizí státní příslušnosti) na 11 011 176 vězňů.⁵ Tato hodnota již poukazuje na významné zastoupení cizinců mezi vězni obecně, tedy vytváří potenciální problematiku transferů vězňů zpět do jejich domovských zemí. Počet vězňů, kteří usilují o návrat do domovské země – užití transferové smlouvy, je zásadně ovlivněn jejich vůlí, zda mají zájem o vykonání trestu v domovské zemi.

Pro studium a následné zhodnocení byly primárně zvolené mezinárodní bilaterální smlouvy, které jsou registrovány v Registru mezinárodních smluv OSN a jsou především určeny k transferu občanů. Cílem této práce je zhodnocení bilaterálních transferových smluv, jejich subjekty, obsah i předmět. Z tohoto důvodu je nutné určit si užší kritéria, která pomohou při vytvoření konzistentní skupiny bilaterálních smluv. Jejím zpracováním dochází k šanci na zisku relevantních výsledků. Po získání dat o samotném vývoji v uzavírání a užívání transferových smluv bude zhodnoceno, jaký vliv na uzavírání a užívání transferových smluv má drogová kriminalita. Tedy oblast kriminality, která spolu s růstem vlivu globalizace také nabývá na síle.

Stav poznání v této oblasti je omezený. Na problematiku transferových smluv není zpracované velké množství odborných publikací. Publikace jsou případně zpracovány na konkrétní část problematiky, která se na transferové smlouvy, případně na jejich užití váže. Příkladem lze uvést článek od profesora Adebaya An Examination of Transfer of Prisoner Treaty/Agreement:

oblasti uvádím Dohoda č. 107/2002 Sb. m. s. mezi Českou republikou a Thajským královstvím o předávání pachatelů a spolupráci při výkonu trestních rozsudků

5 PRISONWATCH THE HUMAN CONNECTION: PERCENTAGE AND TOTAL NUMBER FNP WORLDWIDE 2020-2015-2010-2005. PRISONWATCH THE HUMAN CONNECTION [online]. 2021 [cit.

2021-02-09]. Dostupné z: https://prisonwatch.org/wp-content/uploads/2020/01/Overview-percentage-and- number-FNPs-worldwide-2020-2015-2010-2005.pdf

(10)

A Benchmark in the Reform of the Criminal Justice System,⁶ kde je poukázáno na základní problematiku, které odsouzení při pobytu v cizině čelí. Z nich vyvozuje důvody, které státy motivují ke snaze o uzavření bilaterální smlouvy a zajištění výkonu trestu svého občana na vlastním území. Dále lze zmínit článek The transfer of sentenced persons in Europe: much ado about reintegration⁷ od kolegia autorů De Wree, Vander Beken a Vermeulen. Autoři se v této publikaci věnují reintegraci odsouzeného po výkonu trestu zpět do běžného života. Zamýšlí se nejen nad motivací států, ale zásadně také nad motivací samotných odsouzených, jejichž vůle transferu do domovské země je nezbytná. V české odborné literatuře je problematika mezinárodní justiční spolupráce v trestním řízení upravena v knize Trestní právo procesní od sboru autorů pod vedením profesora Fenyka. Základním pilířem problematiky v této knize je řada multilaterálních mezinárodních smluv (dále jen „MultiS), které upravují styky států na poli spolupráce v trestních věcech.⁸

Dalšími významnými prameny jsou právní prameny. Transferové smlouvy jsou výrazně upraveny pomocí MultiS. Dále jsou uzavřeny bilaterální smlouvy mezi státy. Danou problematiku upravují mezinárodní smlouvy i zákonné předpisy v jednotlivých zemích, případně jejich důvodové zprávy. Pro účely práce bude pracováno s předpisy českého právního řádu.

Problematice drogové kriminality se věnuje výrazně OSN, která prostřednictvím svých orgánů vydává pravidelně publikace, které reflektují tendence a poskytují data k drogové problematice a spojeným odvětvím v celosvětové perspektivě. V evropské perspektivě je aktivní Evropská unie, respektive její organizace.

Cílem práce je zjistit, zda spolu souvisí aktivita států v uzavírání a užívání již existujících transferových smluv ve spojitosti s drogovou kriminalitou občanů státu a s pácháním drogové trestné činnosti na území státu.

6 ADEBAYO, M. K., An Examination of Transfer of Prisoner Treaty/Agreement: A Benchmark in the Reform of the Criminal Justice Systém (2017).

7 DE WREE, E., VANDER BEKEN, T., & VERMEULEN, G. The transfer of sentenced persons in Europe: much ado about reintegration. Punishment & society, (2009), 111-128.

8 FENYK, Jaroslav, Dagmar CÍSAŘOVA a Tomáš GŘIVNA. Trestní právo procesní: Mezinárodní justiční spolupráce v trestním řízení. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 872. ISBN 978-80-7598-306-0

(11)

1 Drogová kriminalita v mezinárodním prostředí 1.1 Vymezení kriminality

Drogová kriminalita patří mezi nejvýraznější oblasti kriminality, která dosahuje mezinárodního vlivu. Drogová kriminalita mimo významné finanční prostředky, které se v ní pohybují, přináší výrazné množství odvozené kriminality, jako je násilná trestná činnost a podobné. V širším pohledu tedy lze drogovou kriminalitu vnímat v třech rozdílných linkách⁹

- Trestná činnost spojená s budováním trhu. Jedná se o korupci, násilné trestné činy i samotné nakládání s drogami, které drogy provází od samotné výroby po jejích prodej.

- Trestná činnost uživatelů drog, které se dopustili za účelem zisku zpravidla finančních prostředků pro opatření drogy.¹⁰

- Kriminalita, která je následkem užití drogy.¹¹ Tento pohled je však obecně kontroverzní a je několika studiemi vzájemně zpochybňován či podporován. Nabízí se kompromisní pohled, že kriminální prostředí a drogy jsou často spojené, jedná se tedy o jistý životní styl, kde jdou drogy a trestná činnost na roveň a zároveň.¹²

Pro účely této práce je zaměřeno především na linii první, kde je jednoznačné spojení. Trestná činnost dle linie druhé a třetí je nutná posuzovat dle konkrétního případu, generalizace dané trestné činnosti není v zásadě možná.

Mezi aspekty, které potvrzují výrazný zájem mezinárodního prostředí na řešení drogové kriminality, je i zřízení United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC; Kancelář pro drogy a zločin při OSN), která byla založena v roce 1997.¹³ Tato kancelář řeší nejen oblast drogové kriminality, ale řeší dále např. kriminalitu v prostředí kyberprostoru, problematiku HIV a AIDS, praní špinavých peněz. Je tedy nutné si uvědomit i symbolickou stránku problému, že drogová kriminalita je zásadně zmíněná v názvu kanceláře fungující při OSN.

9 STEVENS, Alex, Mike TRACE a Dave BEWLEY-TAYLOR. REDUCING DRUG RELATED CRIME: AN OVERVIEW OF THE GLOBAL EVIDENCE. Penal Reform International Head Office [online]. THE BECKLEY FOUNDATION, 2016, , 2- 3 [cit. 2021-03-19]. Dostupné z: http://beckleyfoundation.org/wp-content/uploads/2016/04/BF_Report_05.pdf

10 Tento pohled je vyvracen záměnou příčiny a následku. Dle tohoto pohledu je drogová kriminalita spojená s trestnou činností z důvodu, že při drogové činnosti dochází k prudkému nárůstu příjmů, které umožňují užívání drog.

BURR, Michael. Clinical Diagnosis. Journal of the American Geriatrics Society, 1987, 35.1: 77-77.

11 GOLDSTEIN, Paul J. The drugs/violence nexus: A tripartite conceptual framework. Journal of drug issues, 1985, 15.4: 493-506.

12 DA AGRA, Candido. The complex structures, processes and meanings of the drug/crime relationship. Drugs and Crime Deviant Pathways. Aldershot: Ashgate, 2002.

13 United Nations Office on Drugs and Crime [online]. New York [cit. 2021-03-20]. Dostupné z:

https://www.unodc.org

(12)

1.2 Vývoj drogové kriminality na základě pašování

Oblastí drogové kriminality, které je věnovaná výrazná pozornost, patří mezi signifikantní drogovou trestnou činnost a případy s ní spojené jsou i výrazně medializovány, je drug trafficking (pašování drog), které propojuje produkci, prodej a následné užívání drog koncovými uživateli a s tím spojené potenciální riziko trestné činnosti. UNODC ji na rozdíl od jiných oblastí drogové kriminality věnuje speciální kategorii. Globalizace zvýšila pohyb osob a statků, mezi které lze řadit i drogovou kriminalitu. Mezi dlouhodobě nejobchodovanější drogy patří heroin, který je nejvýznamnějším zástupcem ze skupiny opiátů a kokain. Tyto drogy zaznamenávají podobné počty, co se odhadovaného ročního počtu uživatelů týče, k roku 2010 se odhadovalo okolo 16–17 milionů uživatelů,¹⁴ přičemž data z roku 2017 poukazují na nárůst u kokainu na více jak 18 milionu uživatelů, heroin ve společné kategorii s opiáty necelých 30 milionů. V případě heroinu se tento prudký nárůst připočítá zkvalitněnému dotazníkovému šetření, které odhalilo výrazně větší množství uživatelů v Africe a v Asii.¹⁵ Dané látky mají totožné zařazení v jednoduchých modelech, které se snaží na základě nebezpečnosti drogy třídit. Opiáty a kokain jsou v publikacích značeny jako tzv. hard drugs (tvrdé drogy)¹⁶. Dále jsou tyto drogy považovány za vysoce návykové, patří k drogám, které mají vysoké spojení s úmrtími na užívání drog.¹⁷

14 Drug trafficking. United Nations Office on Drugs and Crime [online]. New York [cit. 2021-03-20]. Dostupné z:

https://www.unodc.org/unodc/en/drug-trafficking/index.html

15 World Drug Report 2019: EXECUTIVE SUMMARY Conclusions and policy implications [online]. Vídeň, 2019, 7[cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

https://wdr.unodc.org/wdr2019/prelaunch/WDR19_Booklet_1_EXECUTIVE_SUMMARY.pdf

16 JANIK, Peter, et al. Categorization of psychoactive substances into “hard drugs” and “soft drugs”: A critical review of terminology used in current scientific literature. The American journal of drug and alcohol abuse, 2017, 43.6: 636-646.

17 RIVERA, Suzanne M.; GILMAN, Alfred Goodman. Drug invention and the pharmaceutical industry. Goodman

& Gilman’s the pharmacological basis of therapeutics, 2011, 80.

(13)

Graf 1 Vývoj produkce opia a kokainu

Zdroj: World Drug Report 2019: EXECUTIVE SUMMARY Conclusions and policy implications.

1.2.1 Heroin

1.2.1.1 Původ

Heroin neboli diacetylmorfin je látka získávána ze surového opia. Je řazeny mezi opiáty, mezi další zástupce této skupiny například patří opium, morfium. Jedná se o látky, které historicky byly a některé stále jsou hojně užívány v lékařské vědě. Suché opium se běžně získává při zaschnutí šťáv z nezralých makovic máku setého. Produkce opia po roce 2000 rostla, nejvýraznějším producentem je Afganistán, který zaznamenával až 90 % podíl ve světové produkci. Propad ceny opia a sucho, které Afganistán dlouhodobě zasáhlo po roce 2016, vedlo k snížení obdělávané půdy, z které se opium získává. Přesto je aktuální plocha výrazně větší, než před deseti lety a kdykoli dříve. Mezi další výrazné producenty patří Thajsko, Barma, Čína nebo Pákistán. Lze tedy dovozovat, že počátek pašovacího procesu je navázán na místa produkce opia, která jsou ve výše zmíněných lokalitách.

1.2.1.2 Užívání

Opiáty působí tlumivým účinkem na nervovou soustavu, okolní skutečnosti tedy na uživatele působí klidněji, zpomaleně. Dochází k utlumení percepční složky bolesti, tak i složky emocionální. Lze pozorovat ztrátu zábran, kdy se jedinec dostane do stavu nepříčetnosti a není schopen posoudit škodlivost svého jednání. Heroin je obvykle užíván injekční aplikací, která mimo jiné nese výrazné riziko přenosu HIV, žloutenky atd. Heroin je dále výrazně rizikovým z důvodu potenciálního předávkování.¹⁸

18 Heroin. Drugs.com: Know more. Be sure. [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:

https://www.drugs.com/illicit/heroin.html

(14)

Produkce opia, jehož jedním z hlavních produktů heroin je, dosahuje v posledních letech nejvyšších hodnot. Hodnoty jsou meziročně výrazné proměnné, dlouhodobý trend je však stoupající. V roce 2018 dosahovala produkce takřka 8 000 tun opia, z toho 6 400 tun v Afganistánu.¹⁹

1.2.1.3 Pašerácké koridory 1.2.1.3.1 Evropa

Pro pašování na evropský kontinent se zpravidla užívá vodní dopravy přes Černé moře, východní a západní Afriku nebo tzv. balkánská cesta.²⁰

- Balkánská cesta je nejvýznamnějším koridorem v celosvětovém měřítku. V roce 2017 se udávalo, že přes balkánskou cestu bylo do střední a západní Evropy propašováno 47% z celosvětového množství heroinu a morfia z Afganistánu. Balkánská cesta vede přes Irán, Turecko a balkánské země.

- Mezi další cesty lze zařadit tzv. southern route (jižní cestu), která vede přes Pákistán do jižní Asie a Afriky.

- Přes centrální Asii vede northern route (severní cesta), jejímž cílovým trhem je Rusko, které vývoj uživatelů na svém území nazvalo již v roce 2010 pandemickou.²¹ Z dat o zadržených zásilkách na této trase lze dovozovat, že její význam za posledních 10 let výrazně klesl. Trasa vede z Afghánistánu přes bývalé postsovětské země.

1.2.1.3.2 USA

- Významná proměna je patrná na severoamerickém trhu, kde rostoucího vlivu dosahuje heroin z Mexika, v roce 2016 tvořil 80 % ze zkoumaných vzorků. Afgánský heroin byl však stále dominantní při zkoumání vzorků v sousední Kanadě. ²²

19 World Drug Report 2019: EXECUTIVE SUMMARY Conclusions and policy implications [online]. Vídeň, 2019, 11-13 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

20 COCAINE AND HEROIN. EUROPOL [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:

https://www.europol.europa.eu/crime-areas-and-trends/crime-areas/drug-trafficking/cocaine-and-heroin

21 Special report: In Russia, a glut of heroin and denial. REUTERS [online]. 25.1.2011 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-russia-heroin-idUSTRE70O22X20110125

22 World Drug Report 2019: EXECUTIVE SUMMARY Conclusions and policy implications [online]. Vídeň, 2019, , 15-18 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

(15)

Obrázek 1 Pašovací trasy heroinu

Zdroj: World drug report 2020: SUPPLY.

1.2.2 Kokain

1.2.2.1 Původ

Kokain neboli benzoylmethylekgonin je látka získávána z keře koka, který má svůj původ pravděpodobně v jihoamerických Andách, převážně tedy v zemích Kolumbie, Peru či Bolívie.

První ze zmíněných zemí – Kolumbie – patří mezi země, které jsou produkcí kokainu

„proslaveny“ například díky slavným kartelům z Mendelínu a Cali, které v 20. století

„zaplavily“ kokainem USA. Z těchto informací lze vyvozovat předpoklad, že počátek pašování drog je fixně vázán na příhodné klimatické podmínky.

1.2.2.2 Užívání

Užívání kokainu dle studií může vést ke ztrátě zábran, zvýšení sebevědomí, pocitové zvýšení vlastních schopností. Popsané následky jsou rizikové z důvodu potenciálně rostoucího rizika na páchání trestné činnosti, neb se uživatel sám přivádí do stavu snížené příčetnosti. Následkem užívání kokainu dochází k sužování cév, které mohou být příčinou kardiovaskulárních poruch, tedy ohrožují na zdraví a životě samotného uživatele.²³

23 MILLER, Richard. The Encyclopedia of ADDICTIVE DRUGS. Londýn: GREENWOOD PRESS, 2002, s. 90-99. ISBN 978-0313318078.

(16)

1.2.2.3 Produkce kokainu

Produkce kokainu dosahuje v posledních letech svého maxima. Data z roku 2017 poukazují na historickou maximální produkci, která vyprodukovala 1 976 tun kokainu. Z daného celku je 70% vyprodukováno v Kolumbii, která je jednoznačně největším producentem této drogy. Za zvýšením produkce o více jak 30 % právě v Kolumbii stojí mírová dohoda, kterou spolu uzavřela kolumbijská vláda a Revolutionary Armed Forces of Colombia (FARC; Kolumbijské revoluční ozbrojené síly), které produkci kontrolují. Součástí dohody je ujednání, že FARC omezí produkci v oblasti centrální Kolumbie. Dané ujednání FARC dodržel a svou produkci přesunul do méně frekventovaných oblastí kontrolovaných FARC, což v důsledku vedlo ke zvýšení produkce. Je tedy zřejmé, že těžištěm produkce kokainu, a tedy i počátkem trasy, kudy se kokain k „spotřebiteli“ pašuje, je stále oblast jihoamerických států v oblasti And, převážně oblast Kolumbie mimo centrum země. Dlouhodobý vývoj produkce kokainu, který během posledních dvou desetiletí střídavě padal a znovu rostl, je výrazně založen na vnitropolitické situaci a politice vůči drogám, která převážně v Kolumbii právě panuje.²⁴

Konzumace samotného kokainu však roste pomaleji, než je růst produkce. Přesto report UNODC z roku 2020 přináší již odhadovaný počet uživatelů kokainu na 19 milionů.²⁵ Je patrná rostoucí tendence zabaveného kokainu, která v roce 2018 dosáhla hodnoty 1 311 tun,²⁶ většina zachyceného množství pochází z vodní dopravy.²⁷

1.2.2.4 Pašerácké koridory 1.2.2.4.1 Severní Amerika

Poptávka po kokainu je převážně z oblastí severní Ameriky a střední a západní Evropy. Ke konci 20. století tvořily jednoznačného lídra v poptávce po kokainu USA a Kanada, kdy dosahovaly 4x vyšší poptávky než Evropa. V roce 2008 data poukazovala, že severní Amerika

24 World Drug Report 2019: EXECUTIVE SUMMARY Conclusions and policy implications [online]. Vídeň, 2019, , 8-9 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

25 World Drug Report 2020: EXECUTIVE SUMMARY Conclusions and policy implications [online]. Vídeň, 2020, 18 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z:

https://wdr.unodc.org/wdr2020/field/WDR20_BOOKLET_1.pdf

26 World Drug Report 2020: SUPPLY [online]. Vídeň, 2020, 26 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

https://wdr.unodc.org/wdr2020/field/WDR20_Booklet_3.pdf

27 EU Drug Markets Report. Publications Office of the European Union [online]. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2019, 134 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z:

https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/12078/20192630_TD0319332ENN_PDF.pdf

(17)

a západní a střední Evropa tvoří 80% celkové konzumace, s převahou v severní Americe.²⁸ V období 2013 došlo k zvýšení konzumace na americkém kontinentu, který tedy stále ovládá tento žebříček. Za období 2014–2018 se ztrojnásobilo množství zabaveného kokainu na 270 tun, který byl pašován do USA.

- Pro pašování do USA je užívána především Pacific route (pacifická cesta), která vede z Kolumbie přes Pacifický oceán do Mexika. Je užíváno především lodní a ponorkové dopravy. Z Mexika je kokain pašován přes jiho-západní hranice s USA, dochází k užití pozemní dopravy, která obecně tvoří více jak 50 % zadržených zásilek kokainu, které putují na území USA. Předpoklad významnosti tohoto koridoru je založen na množství zabaveného kokainu v daných oblastech.

- Méně významnou cestou do severní Ameriky je Atlantic route (atlantická cesta).²⁹ 1.2.2.4.2 Evropa

Druhým nejvýznamnějším trhem je trh evropský. Za období 2014-2018 vykazuje podobné znaky, co se zadržení kokainu týče. Stejně jako v USA došlo k ztrojnásobení zadrženého množství na aktuálních 177 tun. Koridory vedoucí z andské oblasti do Evropy, míří ve výrazné míře na území Španělska, Belgie, Nizozemska, tedy zemí, které disponují mezinárodními přístavy.³⁰ Většina kokainu dle dat o zadržených zásilkách do Evropy připlouvá v kontejnerových lodích a míří právě do velkých přístavů, jako je Hamburk, Valencie, Rotterdam nebo Antverpy, které meziročně zaznamenaly mezi léty 2018-2019 nárůst zadrženého kokainu o 660 %.³¹ Zabavené zásilky dávají možnost pro lepší znalost pašeráckých tras a metod, které jsou při přepravě užívány. Mezi výjezdní země patří významně Ekvádor, Kolumbie a Brazílie.

- Kokain do Evropy míří přímo z jižní Ameriky, kde jsou destinacemi především výše zmíněné přístavy.

28 The Transatlantic Cocaine Market [online]. Vídeň, 2011, , 8-41 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/Studies/Transatlantic_cocaine_market.pdf

29 World Drug Report 2020: SUPPLY [online]. Vídeň, 2020, 29-30 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

30 EU Drug Markets Report. Publications Office of the European Union [online]. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2019, , 127-135 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z:

31 World Drug Report 2020: SUPPLY [online]. Vídeň, 2020, 16 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

(18)

- Při nepřímých koridorech je užíváno tranzitních oblastí, převážně v oblasti západní Afriky, dle záchytů je také patrná významná role Maroka. Dlouhodobě je užíváno vodní i letecké dopravy přes státy v Karibském moři, tzv. karibské země.³²

Obrázek 2 Pašovací trasy kokainu

Zdroj: World drug report 2020: SUPPLY.

1.3 Drogová kriminalita ve spojení s Českou republikou

1.3.1 Teritoriální zapojení

Česká republika se řadí mezi země, které patří, co se výroby a pašování kokainu a heroinu týče, mezi země importní.³³ Neřadíme ji tedy mezi země exportní a tranzitní. Důvodem je geografická pozice České republiky. Hlavní tranzitní trasy na evropský kontinent jsou napojeny na přímořské státy. Případy, kdy dochází k výrobě těchto drog na území České republiky, lze zařadit mezi výjimky.

32 EU Drug Markets Report. Publications Office of the European Union [online]. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2019, 127-135 [cit. 2021-03-30]. Dostupné z:

33 Česká republika patří k exportním zemím u typů drog, jejichž pašování není v této práci řešeno. V případě České republiky se konkrétně jedná o výrobu a následný export pervitinu, respektive pěstování marihuany.

Czech Republic Country Drug Report 2017 [online]. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2017, 16-17 [cit. 2021-04-07]. Dostupné z:

https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/4511/TD0416912ENN.pdf

(19)

Kokain je do České republiky nejčastěji dovážen z Nizozemska, Belgie, Španělska.³⁴ V porovnání s minulostí nedochází k zvýšení počtu trestných činů, které jsou ve spojitosti s kokainem zaznamenány. Dochází však ke zvýšení zadrženého množství, které se mezi léty 2018–2019 navýšilo více jak 7x na celkových 187,1 kg. Z důvodu aktuální pandemie nemoci COVID-19 nelze poukázat na dlouhodobý vývoj tendence, ten bude možný zhodnotit až v letech následujících.

Heroin do České republiky proudí přes balkánskou cestu. Trestná činnost ve spojitosti s heroinem za rok 2019 skýtá 52 případů, což je o 6 případů více než v roce 2018. Výraznější je nárůst zadrženého množství. Množství 8,8 kg je více jak 6x vyšší než množství v roce 2018.

Tendenci tohoto růstu bude možné zhodnotit až v delší budoucnosti.³⁵

1.3.2 Personální zapojení

Z celkového počtu 652 uvězněných osob je na základě spáchání či podezření ze spáchání trestního deliktu spojeného s drogovou kriminalitou uvězněno 74 osob. Konkrétně se ve výraznějším zastoupení jedná o 17 osob v Německu, 15 osob v Rakousku, ve Velké Británii 8 osob, Slovensku 7 osob, Španělsku 5 osob a Polsku 3 osoby. Z dat vyplývá, že z celkového počtu uvězněných českých občanů v zahraničí je více jak 11 % občanů uvězněno ve spojitosti s drogovou kriminalitou. Z počtu 74 uvězněných za drogovou kriminalitu je 42 občanů uvězněno v sousedních státech České republiky. Kriminality na území našich sousedů tedy tvoří více jak 55% zastoupení z celku.³⁶

V mediálně sledovaných případech jsou nebo byli čeští občané vězněni v Pákistánu či Thajském království, které dle dat zaznamenává výrazné zastoupení trestné činnosti ve spojitosti s drogovou kriminalitou.³⁷

34 Czechia Country Drug Report 2019 [online]. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2020, 24 [cit. 2021-04-07]. Dostupné z:

https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/11339/czechia-cdr-2019_0.pdf

35 Přehled aktuální situace v oblasti drog v České republice. Drogy-info [online]. 2020, 16. 11. 2020 [cit. 2021- 04-07]. Dostupné z: https://www.drogy-info.cz/drogova-situace-

2019/#Kriminalita%20spojená%C2%A0s%20návykovými%20látkami

36 Žádost č. j. 105507-4/2021-OK dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, doručenou Ministerstvu zahraničních věcí České republiky

37 Department of Corrections :Thailand [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné z:

http://www.correct.go.th/eng/number_by_type_of_offences.html

(20)

2 Předávání odsouzených osob 2.1 Transfery odsouzených – Předávání

Institut transferových smluv je relativně mladý, první náznaky je možné vidět v BS meziválečného světa 20. století. Okrajově bude mířeno na bilaterální a MultiS v období samostatné České republiky po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky, tedy v období od 1. 1. 1993 do současnosti, jejich aplikaci a obecné postavení ve snaze o transfer odsouzených českých občanů.

2.1.1 Princip

Transferové mezinárodní smlouvy jsou institutem mezinárodního práva trestního. Daný institut se užívá k předání cizího státního příslušníka, který byl cizím soudem odsouzen k výkonu odnětí svobody, do domovského státu, který zajistí výkon trestu odnětí svobody na svém domovském území. V transferovém vztahu figurují tři subjekty:

- Sentencing state (odsuzující stát) – stát, kde odsouzený svůj trest vykonává a může být z něj předán

- Administering state (vykonávající stát) – stát, do kterého je odsouzený předáván - Sentenced person (odsouzená osoba) – osoba ve výkonu trestu³⁸

Daná oblast je výrazně upravena multilaterální Úmluva o předávání odsouzených osob (Convention on the Transfer of Sentenced Persons).³⁹ Tato Úmluva byla sepsána ve Štrasburku 21. 3. 1983 v rámci Rady Evropy, a má více jak 60 smluvních stran z celého světa. Tato Úmluva byla přijata Federálním shromážděním roku 1992 a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval. V českém právním řádu nabyla účinnosti k 1. 1. 1993.⁴⁰ Úmluva pokrývá výrazné množství případů, které pokrývají problematiku transferových smluv, obzvlášť se týká zemí na evropském kontinentu, zastoupeny však jsou i smluvní strany z řad

38 Handbook on the International Transfer of Sentenced Persons. CRIMINAL JUSTICE HANDBOOK SERIES [online]. New York: United Nations Office on Drugs and Crime, 2012, 5 [cit. 2021-03-10]. Dostupné z:

https://www.unodc.org/documents/organized-

crime/Publications/Transfer_of_Sentenced_Persons_Ebook_E.pdf

39 Sdělení č. 553/1992 Sb. federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o předávání odsouzených osob

40 Sdělení č. 553/1992 Sb. federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o předávání odsouzených osob

(21)

mimoevropských států.⁴¹ Na kontinentu americkém je uzavřena MultiS Meziamerická úmluva o výkonu trestu v zahraničí (Inter-American Convention on the Execution of Sentences Abroad). Tato úmluva byla sepsána v Nikaragui 9. 6. 1993, USA přistoupily v lednu 1995, patří tedy mezi 40 smluvních stran této smlouvy.⁴²

2.1.2 Historie

Historii předávání odsouzených lze analogicky dovozovat již v období před Kristem. Ve 13.

století byla uzavřena smlouva o extradici,⁴³ respektive došlo k uzavření Egyptsko-chetistké mírové smlouvy, jejíž součásti byly ujednání o extradici. Danou mírovou smlouvu uzavřeli egyptský faraon Ramesse II. s Chatušil III., králem chetitské říše, roku 1259 před Kristem.⁴⁴

Totožné nastavení je patrné i při aktuální praxi, kdy dochází k uzavírání trestněprávních či obecných mezinárodních smluv, jejichž součástí jsou i ujednání o předávání odsouzených.

Mezinárodní smlouvy bilaterálního charakteru provázejí právní řády zemí dlouhodobě, obzvlášť s počátkem dvacátého století.

Výrazná proměna obecného charakteru přichází v druhé polovině století 20., kdy dochází k uceleným snahám o obecné multilaterální řešení transferu – předávání – odsouzených osob.⁴⁵ Jako iniciátora lze považovat na evropském kontinentu Radu Evropy, na jejímž plénu vznikla v roce 1964 Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými nebo podmíněně propuštěnými pachateli (European Convention on the Supervision of Conditionally Sentenced or Conditionally Released Offenders), která byla ratifikovaná 20 státy.⁴⁶ Za vrchol této

41 Council of Europe: Chart of signatures and ratifications of Treaty 167 Additional Protocol to the Convention on the Transfer of Sentenced Persons [online]. Štrasburk, 2021 [cit. 2021-02-27]. Dostupné z:

https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/167/signatures?p_auth=hdPDzVJm

42 Congress.GOW: INTER-AMERICAN CONVENTION ON SERVING CRIMINAL SENTENCES ABROAD[online].

Washington D.C., 2000 [cit. 2021-02-27]. Dostupné z: https://www.congress.gov/treaty-document/104th- congress/35?s=1&r=2

43 „Vydání (extradice) je aktem spočívajícím v odevzdání osoby, jež je v jurisdikci státu, na jehož území se tato osoba nachází, repsp. Na jehož území tato osoba po spáchání trestního činu uprchla (stát dožádaný), státu příslušnému ji trestně stíhat nebo na ní vykonat trest (stát dožadující), na jehož území a v jehož jurisdici byla tat osoba obviněna nebo pravomocně odsouzena pro trestný čin.“

Trestní právo procesní. FENYK, Jaroslav, Dagmar CÍSAŘOVA a Tomáš GŘIVNA. Trestní právo procesní:

Mezinárodní justiční spolupráce v trestním řízení. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 872. ISBN 978-80- 7598-306-0.

44 ADEBAYO, M. K. "An Examination of Transfer of Prisoner Treaty/Agreement: A Benchmark in the Reform of the Criminal Justice System." KIU Journal of Humanities 2.1 (2017): 97-113.

45 DE WREE, E., VANDER BEKEN, T., & VERMEULEN, G. The transfer of sentenced persons in Europe: much ado about reintegration. Punishment & society, (2009), 11(1), 111-128.

46 Chart of signatures and ratifications of Treaty 051 European Convention on the Supervision of Conditionally Sentenced or Conditionally Released Offenders [online]. Štrasburk, 2021, 30.11.1964 [cit. 2021-04-13].

(22)

iniciativy lze považovat Úmluvu o předávání odsouzených osob (Convention on the Transfer of Sentenced Persons) z roku 1983, která má transevropský dosah. Za podobný vrchol lze považovat i uzavření Meziamerické úmluvy o výkonu trestu v zahraničí (Inter-American Convention on the Execution of Sentences Abroad).

BS, jejichž primárním cílem je transfer odsouzených, vznikají v 80. letech 20. století. Lze se domnívat, že iniciativy Rady Evropy, které reagovaly na světový vývoj, jdou ruku v ruce s uzavíráním BS. Desetiletím, kdy OSN registruje nejvíce uzavřených bilaterálních transferových smluv, je první desetiletí 21. století.⁴⁷

2.1.3 Náležitosti

Náležitosti pro transferové smlouvy se budou držet Model Agreement on theTransfer of Foreign Prisonersand recommendations on the treatment of foreign prisoners (MA; Modelová dohoda o předávání zahraničních vězňů a doporučení ohledně zacházení s cizími vězni), která vzešla ze Seventh United Nations Congress on the Prevention of Crime and the Treatment of Offenders (Sedmý kongres OSN o prevenci kriminality a zacházení s pachateli), respektive ze zápisu, který provedl sekretariát OSN.⁴⁸

- Prvním a v zásadě klíčovým předpokladem, za kterého je možné uskutečnit tranfer, je rozsudek, který nabyl právní moci a je konečný, není tedy možné podat opravný prostředek.

- Mezi další nutné podmínky, které lze z MA vyvozovat, je minimální délka neodpykaného trestu odnětí svobody. MA užívá minimálně 6 měsíců do ukončení trestu, této úpravy se drží i český právní řád. Lze však ujednat delší či kratší doby, zpravidla dochází k užívání spíše delší doby, do které je nutné spustit proces transferu.

Doba je stanovená z praktických důvodů, aby proces stihl proběhnout. Za další důvod lze považovat zamezení stavu, že bude odsouzený vystaven změně prostředí těsně před opuštěním výkonu.

- Podmínkou je též, že čin, za který je osoba odsouzena v odsuzujícím státě, je činem trestným ve státě vykonávajícím.

Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/- /conventions/treaty/051/signatures?p_auth=VKhmR9g1

47 United Nations Treaty Collection [online]. 2021 [cit. 2021-02-27]. Dostupné z:

https://treaties.un.org/Pages/SearchResults.aspx?flag=Treaty&tab=UNTS

48 UN. Secretariat a UN. Department of International Economic and Social Affairs. Seventh United Nations Congress on the Prevention of Crime and the Treatment of Offenders, Milan, 26 August-6 September 1985 : report / prepared by the Secretariat. New York, 1986. ISBN 9211301084.

(23)

- Pro transfer je zpravidla nutné doložit vazbu na vykonávající stát, lze obecně mluvit o občanství. Z judikatury dovozuji, že je možné požadovat „a genuine link“ (skutečné pouto mezi odsouzeným a vykonávajícím státem).⁴⁹

- Uskutečnění transferové smlouvy je založené na vzájemném konsensu obou států, respektive souhlasu též odsouzeného, které je k spuštění samotného procesu k uskutečnění transferu nezbytné. Není možné si souhlas vymoci.

- Jako další podmínka a pro mezinárodní právo a pro právo v civilizované společnosti obecně nezbytný ekvivalent práva, je dodržování lidských práv. V daném případě tedy obzvlášť zaručení ze strany vykonávajícího státu, že nebude odsouzená osoba po transferu při výkonu trestu omezena na základních lidských právech. Dle praxe se především jedná o situace, kdy by odsouzené osobě po vydání hrozilo ve vykonávajícím státu ohrožení na životě, mučení, nelidskému zacházení.

Podmínky jsou kumulativní, je tedy nutné splnit veškeré podmínky, které jsou mezi státy nastaveny. Zde zmíněné podmínky z MA poukazují na podmínky, které jsou nejčastější a ze strany OSN doporučené. Přesto je možné, že podmínky, které mezi konkrétními státy budou nastavené, se od zmíněného výčtu odchylují.⁵⁰

2.1.4 Motivace a důvody

Transferová smlouva je uzavřena subjekty, v případě BS se jedná o uzavření dvěma státy. Na důvody k předání vězně k výkonu trestu do domovského státu lze nahlížet dvěma, potažmo třemi rozdílnými pohledy. Motivace států, jak státu, kde odsouzený svůj trest vykonává, tak hlavně státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem v souladu se zákonem 186/2013 Sb.⁵¹ Pro transfer je primárně klíčová vůle odsouzeného a vykonávajícího státu, na jejichž popud řízení zpravidla začíná.

Stát má v rámci svých vnitřních a vnějších funkcí v náplni i ochranu svého obyvatelstva. Lze dovozovat, že občan, který je pod jurisdikcí svého domovského státu, je stále i pod jistou ochranou ze strany svého státu.

49 Nottebohm Case (Liechtenstein v. Guatemala); Second Phase, International Court of Justice (ICJ), 6 April 1955, available at: https://www.refworld.org/cases,ICJ,3ae6b7248.html [cit. 2021-02-27]

50 Handbook on the International Transfer of Sentenced Persons. CRIMINAL JUSTICE HANDBOOK SERIES [online]. New York: United Nations Office on Drugs and Crime, 2012, 25-42 [cit. 2021-03-10]. Dostupné z:

51 Zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky

(24)

Za příklad, kdy je vhodné svému občanovi poskytnout servis, lze dovodit špatné zdravotní a sociální podmínky, které ve věznicích, kde odsouzený přebývá, přetrvávají.⁵² Tyto podmínky výrazně snižují vězňovu životní úroveň a mohou ho hypoteticky ohrožovat na životě, což v konečném důsledku může zhoršit výchozí postavení vězně po odpykání trestu a snaze o návrat do společnosti.⁵³ Problémem při výkonu trestu v cizí zemi mohou být i interkulturní rozdíly.

Zvláštní kapitolou jsou cílené resocializační programy, které každý ze států pro své vězněné občany připravuje.⁵⁴ Je nutné si uvědomit, že špatná resocializace vede k problémům při začlenění jedince zpět do běžného života, v konečném důsledku přináší výrazné náklady pro stát a jeho sociální systém, v případě nejhorším recidivu trestné činnosti odsouzeného. Z toho důvodu lze u občana, který usiluje o návrat do své země (vůle odsouzeného je pro transfer klíčová) předpokládat, že chce po výkonu trestu žít ve své domovské zemi. Pro stát je tedy vhodné, aby prošel jejím vlastním resocializačním programem.

Při pohledu na problematiku důvodů a motivací k transferu z pohledu vězně bude užito české právní úpravy, praxe a následně vycházejících důsledků. Klíčovým aspektem je přístup samotného odsouzeného a jeho vůle k transferu. Primárním a nezbytným předpokladem je žádost vězněného, aby byl o jeho situaci informován zastupitelský úřad ČR v dané zemi. Bez vůle vězněného o informování české strany není možné poskytnout ze strany české diplomacie jakékoli kroky, neb česká diplomacie informaci o stavu vězněného neobdrží. Při splnění primárního předpokladu, že si vězněný přeje, aby o jeho situaci byla informována česká strana, bude tak před učiněno přes český zastupitelský úřad v dané zemi.

Transferové smlouvy upravují problematiku předání k výkonu trestu, v případě občana České republiky tedy nemá česká strana právo zasahovat do jurisdikce cizího státu, který českého

52 Zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody

53 Specifický případ byl řešen v roce 2009 mezi Velkou Británií a Laosem. V Laosu byla pro pašování heroinu zadržena britská občanka, které hrozil trest smrti. Z důvodu vyhnutí se riziku trestu smrti se jí podařilo ve vězení otěhotnět. Následně byla odsouzena k doživotnímu trestu. Z důvodu zajištění lepších podmínek ve vězení pro ni a pro její ještě nenarozené dítě, došlo k administrativnímu uvedení transferové smlouvy v platnost před okamžikem, než byla dohoda dokončena.

Handbook on the International Transfer of Sentenced Persons. CRIMINAL JUSTICE HANDBOOK SERIES [online].

New York: United Nations Office on Drugs and Crime, 2012, 12 [cit. 2021-03-10]. Dostupné z:

54 VĚZNICE PARDUBICE Vězeňská služba ČR: Specializované resocializační programy [online]. Pardubice [cit. 2021-02-22]. Dostupné z: https://www.vscr.cz/veznice-pardubice/o-nas/vykon-vezenstvi/specializovane- resocializacni-programy/

(25)

občana soudí. Transferové smlouvy tedy není možné užít ve fázi trestního řízení, než je vězněný pravomocně odsouzen. Odsouzený pro vykonání trestu v České republice je povinen podat písemnou žádost prostřednictvím věznice, kde trest vykonává nebo zastupitelského úřadu ČR v dané zemi nebo v případě, kdy trest je vykonáván na území EU, přímo na soud, který rozsudek vynesl.⁵⁵ Celé řízení probíhá za zachování principu efektivity, přiměřenosti a při dodržení účelu trestu. Samotný transfer je zásadně propojen s vězňovou šancí na návrat do běžného života po výkonu trestu. Dochází k zohlednění propojení na domovský stát – trvalé bydliště, rodinu. Lze předpokládat, že kontakt s rodinnou umožní následný snazší návrat do společnosti. Pro efektivitu řízení není umožněno, aby docházelo k transferům vězněných osob, jejichž zbývající trest odnětí svobody nepřesahuje 6 měsíců. Toto opatření vnímám i jako opatření bránící zbytečné psychické zátěži, které by byl vězněný před propuštěním vystaven, i přes blízké uplynutí trestu, respektive změna prostředí těsně před uplynutím trestu. Mezi problematické faktory patří i mezikulturní rozdíly či podmínky, kterým jsou vězni v různých zemích rozdílně vystaveny.

Jako společný zájem státu a odsouzeného, který byl několikrát zmíněn, vychází resocializace.

Obecně tedy zajištění stavu, aby po uplynutí trestu vstoupil do společnosti člověk, který si je vědom své bývalé viny, cítí se být napraveným a obecně není pro společnost rizikem.⁵⁶ Jako podmínky, které přispějí k úspěšné resocializaci a jsou motivací pro transfer, lze zmínit zajištění adekvátní péče o fyzické a duševní zdraví, odpovídající životní podmínky, jako je odpovídající strava, prostor pro vězně a podobně, či možnost bližšího kontaktu s rodinou a přáteli.⁵⁷ Pro snad lepší podchycení daného pojmu je vhodné zaměnit resocializaci se slovem reintegrace, pro jejíž úspěch je klíčová vazba na místo a na komunitu.⁵⁸

55 Chci být předán k výkonu trestu z ciziny [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: https://justice.cz/chci-byt- predan-k-vykonu-trestu-do-ciziny

56 MAREŠOVÁ, Alena PhDr. O resocializaci ve vězeňství trochu jinak., 5.

57 ADEBAYO, M. K. "An Examination of Transfer of Prisoner Treaty/Agreement: A Benchmark in the Reform of the Criminal Justice System." KIU Journal of Humanities 2.1 (2017): 97-113.

58 DE WREE, E., VANDER BEKEN, T., & VERMEULEN, G.. The transfer of sentenced persons in Europe: much ado about reintegration. Punishment & society, (2009), 11(1), 111-128.

(26)

2.2 Mezinárodní smlouvy

Mezinárodní smlouva⁵⁹ (dále jen „MS“) je užívána jako základní pramen práva, který slouží k transferům odsouzených osob. Pro zhodnocení vývoje sjednávání a užívání transferových smluv je nutné zhodnocení nejenom právních, ale i jiných geopolitických či sociálních problémů a vlivů, které na vznik či užívání působí.

2.2.1 Mezinárodní smlouvy – vývoj

Po vývoji mezinárodního společenství, které vzájemně váží právní vztahy sekulárního charakteru⁶⁰ po roce 1648, došlo k rozvoji kontraktů mezi státy samotnými. Po roce 1648 – Vestfálský mír – došlo k uzavření vzájemných kontraktů mezi válčícími stranami a došlo k uznání státní suverenity nad vlastním územím,⁶¹ které je zakotveno v Chartě OSN.⁶² Postupným vývojem tohoto vzniklého mezinárodněprávního společenství, které své vztahy zakládalo na převážně BS, došlo k výrazné evoluci v roce 1814, kdy Vídeňský kongres byl ukončen společným vyjádřením účastnících se stran, tedy k uzavření faktické MultiS.

V současné době je výskyt multilaterálních a bilaterálních smluv současný. Se vznikem mezinárodních organizací, kde nejvýraznější roli zastává OSN,⁶³ které spojuje velké množství států jako primárních subjektů mezinárodního práva, jsou samotné státy vázány mezinárodními smlouvami obzvláště multilaterálního charakteru, které upravují jednotný postup a vzájemný

59 Mezinárodní smlouva je „ujednání dvou nebo více subjektů mezinárodního práva, které má z vůle těchto subjektů mezinárodněprávní účinky a řídí se mezinárodním právem“. (MALENOVSKÝ, Jiří. Mezinárodní právo veřejné – obecná část – a poměr k jiným právním systémům.) Bilaterální a multilaterální smlouvy se od sebe v zásadě dělí různým počtem subjektů, které danou smlouvu uzavírají. V případě bilaterální smlouvy se jedná o vztah právě dvou subjektů, lze také hovořit o dvoustranném ujednání, v případě multilaterální smlouvy o počet tří a více subjektů, tedy o ujednání mnohostranném. Mezinárodní smlouvy se potýkají s absencí možné sankcionace prostřednictvím ústřední výkonné moci. Jejich vzájemné dodržování je založeno na principu pacta sunt servanda. Samotné dodržování je zpravidla upraveno ve vnitrostátní úpravě, v českém právním řádě se jedná na ústavní úrovni o deklaratorní ujednání čl.1/2 Ústavy. Smlouvu je možné uzavřít jak v ústní, tak v písemné formě. Ústní forma nepodléhá Vídeňské úmluvě o smluvním právu a nelze ji registrovat u OSN v souladu s článkem 102 Charty OSN, z těchto důvodu lze tedy mluvit o postupném vymizení ústních smluv z mezinárodněprávního prostředí.

60 Dříve byla závaznost vymáhána na základě boží autority.

61 Soubor smluv podepsaných v městech Münster a Osnabrück v roce1648. Smlouvami byla ukončena třicetiletá a osmdesátiletá válka. Okamžik uzavření je vnímán jako vznik státní suverenity nad vlastním územím.

Britannica, T. Editors of Encyclopaedia (2021, January 23). Peace of Westphalia. Encyclopedia Britannica.

https://www.britannica.com/event/Peace-of-Westphalia

62 „Žádné ustanovení této charty nedává organisaci Spojených národů právo, aby zasahovala do věcí, které podstatně patří do vnitřní pravomoci států, ani nezavazuje členy, aby takové věci podrobovali řešení podle této charty;“ KAPITOLA 1, ČLÁNEK 2 BOD 7

Vyhláška č. 30/1947 Sb. ministra zahraničních věcí o chartě Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora

63 Závazky a pravidla Charty OSN přijímá 193 států, to OSN činí největší mezinárodní organizací. United Nations: Information centre Prague [online]. Praha, 2021 [cit. 2021-02-13]. Dostupné z:

https://www.osn.cz/osn/clenstvi/

(27)

prospěch pro státy spojené v mezinárodní organizaci. Později v dané oblasti vznikají BS, které si udržují postavení lex specialis, tedy unikátního právního vztahu, který je nastolen mezi dvěma nezávislými státy.

2.2.2 Mezinárodní smlouvy – vznik

Samotný vznik mezinárodních smluv, jejichž předmětem je předávání odsouzených osob, není odlišný od vzniku jiných mezinárodních smluv. Pro vznik mezinárodních smluv je nutná způsobilost stran, v případě transferových smluv pouze států, ke vzniku smlouvy je nutný skutečný souhlas stran, tedy souhlas, kdy nejsou strany k podpisu smlouvy vedeny korupcí, nátlakem, pohrůžkou, omylem či podvodem. Dále lze uzavření smlouvy rozdělit do dvou jednotlivých kroků. Prvním krokem je dohoda o textu smlouvy, kdy strany zafixují text, nejedná se o uzavření smlouvy. Druhým krokem je přijetí smlouvy, již závazné přijetí textu, který byl v předchozím bodě dohodnut. Náležitosti a podmínky uzavírání MS jsou zásadně upraveny ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu (1969), která kodifikovala ve výrazné míře do té doby užívané mezinárodní obyčeje.⁶⁴ Další významným psaným pramenem mezinárodního práva upravující pravidla mezinárodních smluv, je Vídeňská úmluva o smluvním právu mezinárodních organizací z roku 1986.

64ČEPELKA, Čeněk. Právo mezinárodních smluv: Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969) s komentářem.

1999. ISBN 80-7184-970-7., 13-32

(28)

3 Prameny transferů odsouzených osob 3.1 Multilaterální smlouvy

Na poli MultiS hrají v oblasti transferových smluv nejvýznamnější roli dvě mezinárodní úmluvy. Jedná se o Úmluvu z roku 1983 a Meziamerickou úmluvu z roku 1993. Úmluva z roku 1983 čítá 68 smluvních stran. K úmluvě z roku 1993, která dominantně upravuje právní prostředí amerického kontinentu, přistoupilo 40 smluvních stran. Obě úmluvy mají společných 17 států mezi smluvními stranami, ve většině případů se jedná o státy z amerického kontinentu.

Z evropského kontinentu jsou společné tři smluvní strany, jedná se o Ukrajinu, Slovenskou republiku a Českou republiku. Pokud se smluvní strany obou úmluv sečtou, data ukazují, že tyto dvě úmluvy pokrývají společně 91 států. Každá ze smluv zásadním způsobem řeší problematiku „vnitřních“ transferů na kontinentu, kde úmluva vznikla.

Obrázek 3 Multilaterální smlouvy

Zdroj: Vlastní, zpracováno na základě dat: Council of Europe: Chart of signatures and ratifications of Treaty 167 Additional Protocol to the Convention on the Transfer of Sentenced Persons; Congress.GOW: INTER-AMERICAN CONVENTION ON SERVING CRIMINAL SENTENCES ABROAD. Zpracováno prostřednictvím www.mapchart.net.

(29)

3.2 Bilaterální smlouvy

Pro určení vzorku BS bylo užito rejstříku mezinárodních smluv, který je veden u sekretariátu OSN. Registr je veden u sekretariátu OSN na základě článku 102 Charty OSN.⁶⁵ Dle 1. článku předpisu k provádění článku 102 Charty OSN je registrace nutná u každé MS nebo dohody (bez ohledu na formu), která je po 24. 10. 1945 uzavřena jedním nebo více členy OSN. Sekretariát má povinnost zajistit veřejnou přístupnost rejstříku, výjimku pouze tvoří dohody dle článku 12 rezoluce. Dohody jsou zveřejněny v anglickém a francouzském jazyce.⁶⁶

Pro určení jednoznačné a uzavřené skupiny mezinárodních smluv, bylo užito následujících termínů ve vyhledávacím systému organizace:⁶⁷

- „Show Only Original Agreement“ (Zobrazit pouze originální dohody)

- „Treaty type Match any of these words ( 'Bilateral' )“ (typ smlouvy „bilaterální“) - „English title contains this phrase (transfer)“ (Anglický název smlouvy obsahuje frázi

„transfer“)

- „Subject term Match any of these words ( 'Criminal matters' )“ (Shodný předmět „trestní záležitosti“)

Daná kritéria přinesla 105 výsledných BS. Tyto BS byly následně manuálně filtrovány. Po filtrování zůstaly ve vzorku pouze bilaterální smlouvy, jejichž primárním účelem je transfer osob. Převážně tedy došlo k odstranění smluv, které upravují především nakládání s majetkem ve věcech trestních. Konečný soubor obsahuje 78 bilaterálních smluv, které byly pouze z důvodu užití rozdílné terminologie rozřazeny do 4 skupin.

65 „1. Každá smlouva a každé mezinárodní ujednání, které uzavře některý člen Spojených národů po tom, když tato charta nabude účinnosti, zapíší se co nejdříve do rejstříku u sekretariátu a budou jím uveřejněna.

2. Strana zúčastněná na smlouvě nebo mezinárodním ujednání, které by nebyly zapsány podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, nemůže se jich dovolávati před kterýmkoli orgánem Spojených národů.“ ČLÁNEK 102

Vyhláška č. 30/1947 Sb. ministra zahraničních věcí o chartě Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora

66 Registration and Publication of Treaties and International Agreements: Regulations to give effect to Article 102 of the Charter of the United Nations: Adopted by the General Assembly on 14 December 1946 [Resolution 97 (1)], and amended by resolutions 364 B (IV), 482 (V), 33/141 A and 73/210, adopted by the General Assembly on 1 December 1949, 12 December 1950, 18 December 1978 and 20 December 2018 , respectively [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné z:

https://treaties.un.org/pages/Resource.aspx?path=Publication/Regulation/Page1_en.xml

67 United Nations Treaty Collection: United Nations Treaty Series Online. IntroductionAdvanced SearchVolume SearchTitle SearchParticipant SearchFull-text Search [online]. New York, 2021 [cit. 2021-03-01]. Dostupné z:

https://treaties.un.org/Pages/AdvanceSearch.aspx?isBack=true&tab=UNTS&clang=_en

(30)

Tabulka 1 Užívané termíny v názvu smlouvy

Užitý termín Četnost

Transfer of sentenced persons 62

Transfer of offenders 8

Transfer of convicted/sentenced nationals 2

Transfer of prisoners 5

Transfer of Norberto Oscar Battaglia 1

Zdroj: Vlastní, zpracováno na základě dat: United Nations Treaty Series Online (2021).

Nejpočetnější skupinou jsou smlouvy, kde je o transferech odsouzených osob mluveno jako o transferech „sentenced persons“, druhá o „offenders“, zde je tedy bližší výraz „pachatel“.

Minoritní zastoupení má termín „prisoners“, tedy se jedná o transfer vězňů. Nejnižší zastoupení je u termínu „nationals“, tento termín, který přímo poukazuje na státní občanství, je kontroverzní, poněvadž nedostatečně poukazuje na nutnost faktického pouta mezi odsouzeným a vykonávajícím státem. Zcela hraniční postavení má transferová smlouva mezi Panamskou republikou a Argentinskou republikou z roku 2006, která upravuje transfer Norberta Oscara Battaglii, tedy se nejedná o normativní akt při splnění zásady obecnosti, respektive se jedná o mezní postavení.

Uzavírání BS je patrné od 80. let 20 století, kdy došlo i k uzavření MultiS (Úmluva 1983) s nejvyšším počtem smluvních stran. První BS dle rejstříku je smlouva mezi Kanadou a Marokem z roku 1987. Vrchol v uzavírání BS je patrný v prvním desetiletí 21. století, kdy došlo k uzavření 38 takových smluv. Toto zvýšení lze odvozovat z obecně zvýšeného mezinárodního pohybu osob.

(31)

Graf 2 Četnost uzavírání smluv

Zdroj: Vlastní, zpracováno na základě dat: United Nations Treaty Series Online (2021).

3

16

38

21

0 5 10 15 20 25 30 35 40

80. 90. 00. 10.